„Tý dyp", ostře štěknou trubky a vzápětí totéž znova, o oktávu níž, pak to zopakují trombóny, přidavá se rytmika, a už saxofony vyšlapují „tává, tává , tává, tává, tá, dap". Pak zabroukají stejnou frázi o kvartu výš, a zase zpátky, motiv přebírají trubky a střílejí melodii s přesností švýcarských…
nevím jak to chápat, ale máš tam nějaké divné časové zacyklení, nebo dost velkou nepřesnost. Televizi s rádiem už snad ani nemůžeš pamatovat, alespoň ne novou a takovou aby se před obrazovku musela dávat lupa, už snad jedině jako starožitnost. A když přijeli Rusové, to už byli nějaké bedýnky, už pěkně velké a docela hezky hranaté :-)
takže lžu?
takhle to bylo. Táta přivezl starou televizi, nikoliv novou.
A ta lupa tam byla, byly to vlastnĕ dvĕ skla, a uvnitř byla vida.
Lelku, já píšu pravdu, proto se to nĕkomu hůře čte.
Ty snad někde čteš, že lžeš a nepíšeš pravdu? Že by se ti zobrazoval jiný text než mě?
Píšu snad dost jasně, že tu televizi můžeš pamatovat už jen jako starožitnost a jak ta lupa vypadala vím, viděl jsem to v TV :-)
teď je to jasný, táta domů přinesl starou televizi, v podstatě již muzejní typ, protože v té době už dost dlouho byly televize samostatné velké bedny s dost velkou obrazovkou, Mánes a následoval Aleš.
tenkrát, v roce 68 to starožitnost nebyla, asi tak 10 let staré.
Starožitnost jsou vĕci starší 50 ti let.
Televize, nebyla až tak bĕžná, ze třídy méla "bednu" tak třetina, a to jsme byli v dost slušné čtvrti. Orogram jeden, a zdaleka ne nepřetržitĕ.
To, co ty nazýváš starožitností nám dĕtem, připadalo jako zázrak.
Televize Mánes byla už někdy od roku 1960 a větší Aleš nějak od 62. A lidi kteří měli televizi v kombinaci s rádiem, tak se jich někdy od 65. roku už hromadně zbavovali, nebo si je ještě nechávali, ale jen jako stolek pod kytky.
Někomu mohla ta televize sloužit ještě dýl, ale co vím, tak říkali i technici, že bylo hodně obtížné je udržet v provozu. Vzpomínám si, jak táta měl doma plný šuplik elektronek a docela často je měnil a to už bylo na moderní a kvalitní televizi Aleš.
Televize zázrak byl, také jsem se rád díval na kolotoč s prasátkem a kohoutem :-)
My byli socky.
Táta inženýr, máma lékařka, vo vydĕlali, dali do stavby baráku.
Takovej mistr na dílnĕ, mĕl kvartýr od fabriky a plat vĕtší, než moje máma po dvou atestacích.
myslím si, že to bylo nĕco jako toto:
http://aukro.cz/stare-radio-televize...
Už to nezjistím, protože moje milá sestra, nechala před 4 lety přistavit kontejner, a zaplatilo dvĕma hnátům, aby vyházeli všechno z garáže a sklepa. Tenhle krám mĕ nemrzí, ale že vyhodila kovadlinu po pradĕdovi jsem jí zatím neodpustil.
Za ty hnáty a kontejner zaolatila víc, než by dneska za tu kovadlinu dostala, ale vysvĕtluj praktické vĕci klavíristce.
Tohle už je novější model s větší obrazovkou, před tu už se "lupa" nedávala, tu už zvládalo sledovat třeba 10 lidí. Ty na lupu byly starší, měly ještě menší obrazovku a když se chtělo dívat víc 3 lidi, tak lupa byla potřeba :-)
Z mého pohledu docela škoda, že to vyhodila, takové Technické muzeum v Brně by po ni rádo sáhlo.
A stará kovadlina je pro někoho nádherná věc a pro někoho bohužel jen 30 kilo železa.
Taky se mi zdá, že ta obrazovka je vĕtší, než si psmatuju.
Byla fakt mrňavá .
Ona vyházela všechno.
Každá stará krabice id kafe, co v ní táta shovával šroubky, má dneska slušnou cenu pro sbĕratele.
Říkal jsem jí, ty jsi zaplatila 10 tisíc lidem za to, aby si přišla o 100 tisíc. Ale čert vem prachy, nĕkteré vĕci mĕli zůstat v rodinĕ, i když totálnĕ nepotřebné, hako ta kovadlina.
Tenhle typ se nikdy s touhle větší obrazovkou nevyráběl, jenom lidi si to časem někdy nechali předělávat s různou úrovní kvality provedení.
Já to teda nepamatuju, ale máma jo, ti to měli doma.
Původní verze vypadala takhle:
http://oldradio.cz/ts4002.htm
Jo, to je přesnĕ to, co jsme mĕli :-)
Zde máš přehled, s lupou tam nic není.
http://www.oldradio.cz/tvp.htm
http://www.radioman.wz.cz/televizor.html
My ale mĕli jinou, kulatou, v kovovém rámu, také vysouvací, ale ty ližiny nebyly součástí dřevĕného rámu, jen to bylo pod tou bednou zasunuté, možná to byla amatérská výroba.
To se nevyrábělo, ale lidi si to dělali podle návodů, některé věci doporučovali a vysvětlovali i televizní technici.
Tu lupu nedávno ukazovali v jednom pořadu o historii TV.
Flash back brzlíkový :-)
Agresivní. Neber se tak vážně, byl to jen pokus o zkratku :-)
Když nic jiného neumíš...
Tvým reakcím nerozumím. Proč jsi text zveřejnil? Nechtěl jsem Tě naštvat, jen mě to napadlo když jsem přemýšlel, jak se může stát, že se někdo vrátí do dětství uprostřed křižovatky. Tedy se omlouvám, že jsem věnoval svůj čas Tvému textu :-(
Ok.
Na kole jsem jezdil zhruba do 25 let. Hodnĕ, daleko, rád.
Pak se stalo spousta vĕcí, a já až na týden ve Wachau, kam jsem vzal svoji 13 letou dceru na cyklovýlet, jsem na kole nejezdil.
V 53 letech jsem se na kolo vrátil, a logicky, po takové pauze, se mi okamžitĕ vybavují staré vzpomínky. Objíždím stará místa, zjišťuji že všechno je stejné, ale přitom úplnĕ jiné.
Až se naučím psát, povím poselství přímo.
Zatím ho sám hledám.