Zjišťuji důležitou skutečnost, ve vesnických „magazinech" se nedá koupit žádná masová konzerva, „nemáme, to by nikdo nekupoval, maso má každý svoje".., říká prodavačka. Kupujeme alespoň rybičky olejovky. O čerstvou zeleninu z trhu není nouze.
Nehrovest je vesnice pod poloninou Piškoňa s obchodem,…
Pěkné počtení, ráda jsem si početla o cestě po Podkarpatské Rusi, děkuji.
Moc děkuju za podporu článečku. Jsem v úctě!
Tak sama občas napíši nějaký blog (teď zrovna se tu možná brzy jeden objeví ;-) a je mi líto, že se pod ním nediskutuje - jo, plkat o blbostech, to by lidem šlo :-)
A čtení o cestě po Ukrajině se mi opravdu moc líbilo, vtipné a milé povídání plné vynikajících postřehů - které jsem tam (jako na Ukrajině) třeba také zaznamenala, nicméně bych to tak nepopsala.
Jsem rád za tvůj názor, zvláště proto, že tvoje články znám, čtu je a líbí se mi. Cestopisy z blogů, časopisů nebo knížek mě často inspirují při plánování cest jak minulých, tak těch co chci ještě uskutečnit. Svými pokusy o zachycení našich cest, příběhů a historek se tak snažím „splácet svůj dluh“ vůči jiným poutníkům.
Posílám odkaz na povídání o Ukrajině, jak jsme jí projížděli v roce 2001. Uvidíš sám, kolik moc se toho změnilo :-)
Skoro nic :-)))
Tedy kromě nutnosti víza a přítomnosti, resp. nepřítomnosti mobilního signálu.
Jen omluv kvalitu webu a fotek, je to dělané v roce 2001 ... a tenkrát se to prostě dělalo takto, nějaké fotogalerie jsme neuměli....
http://web.quick.cz/tdc2001/
Pěkné čtení a hlavně zajímavé srovnání cestování po zakarpatské oblasti v roce 2001 a 2012. Jsi šikovná vypravěčka příběhů. Tvé postřehy ze života místních obyvatel tehdy a moje poznatky z dneška, jsou mnohdy stejné. Dnes je tam více draho a i ta „globalizace horaly v mnohém dohnala“, ale pořád je to kout v Evropě, kam oplatí se podívat a odpočinout si od naší uspěchané doby.Ale proto asi zrovna vy máte rádi ten "divoký" Balkán, není to tak?
nejen,že se to pěkně čte,ale je to i tak inspirující....paráda a díky.
Moc děkuju za reakci na článek. Zejména když je mé vyprávění pro čtenáře inspirací, jsem spokojený psavec. Jak říká můj oblíbený autor Honza Vlasák, ..“všichni teď píší jen něco projedou“.. Tak to své psaní trošku považuji za troufalost a vždy mě potěší reakce na článek. Jsem v úctě!