Poslední příspěvky z předchozí diskuze mi připomněly edici KOD (Knihy Odvahy a Dobrodružství). Četla jsem Emila a detektivy v této edici. Těchto knížek s typickými černými proužky na hřbetě jsme měly doma pěknou řadu (tipuji, že měla na délku ke 2 metrům). Nejvíce se mi líbily knížky A. Ransomeho.
Kam se ty knížky poděly, vůbec nevím. Po smrti nevlastního otce mi nebyl umožněn vstup do bytu, kde jsem prožila dětství a mládí.
8-(
Taky jsem jich měl hodně, snad tak 50.
Zatím jsou u rodiču v knihovničce. Právě se o ně začíná zajímat synovec. Tak snad budou mít dalšího čtenáře.
To je moc pěkná zpráva, moje děti nikdy moje oblíbené knížky nečetly, mají zcela jiné autory.
Snad jen u A. C. Clarka jsme se shodli.
jj, Setkání s Rámou. Toho mám zvlášť pod zámkem, klíč jsem radši zahodil. Tuhle knížku, když jsem náhodou večer vzal do ruky, tak jsem už obvykle nešel spát a ráno odkládal přečtenou (i opakovaně). Nebezpečná literatura, když pak má být člověk celý den za volantem :-)
To první jsem si dpřečtl docela se zájmem.
Ty další už číst nešly.
V celý knížce se vlastně za celou dobu nic neděje. Je to čiročirá tenchničtina, kterou mě Clark rád, ale mě to přišlo čtivý asi stejně jako Lem.
Když Clarka tak Měsíční prach nebo tak.
Ta původní (řekněme jednička) je útlá knížečka, je to šrumec a záběr na představivost.
Ty další díly, to už je jen takový donekonečna nastavování. Taky Clark je tam už jen jako spoluautor v pozadí. nějaký nápad a zápletka tam je, ale je to k uzoufání rozvleklý. Dal jsem to celý, ale v duchu cimrmanovců - chtěl jsem vědět, jestli to bude tak slabý až do konce :-)
Měsíční prach jsem četl kdysi a pamatuju se, že jsem to taky docela shltnul. Nevím ale, kam se mi ta knížka zatoulala, mám pocit, že při stěhování jsem ji už neviděl.
A než jsem si to na netu připomněl, tak se mi to trošičku míchalo s Neffovým Měsícem mého života. Taky dobrý sci-fi počtení.
Jo jo Nefův měsíc mého života je jedna z mých oblíbených knih!
Hele ten měsíční prah jsem viděl myslím minulý týden v antikvariátě. Ve čtvrtek jdu okolo, chceš ho?
Lem napsal dvě úžasné scifi věci Solaris a K Mrakům Magellanovým ( skvělý film Ikárie XB-1 z toho hodně čerpal) a jednu úplně skvělou nescifi Summa technologiae (prodávala se vázaná za pár kaček ve zlevněnkách).
Já Lema nemohl číst.
Ty mračna jsem měl doma a jak to nedělám, tak jsem je hodil do popelnice.
Mě to vždycky připomínalo tu Menšíkovu větu, že je to jako se dívat z okna dlouho na ulici a on nikdo nejde.
Mě Lem strašně nudil.
No já se každý rok těšil na prázdniny, protože babička ji měla v knihovně, řekl bych první vydání a bohužel když babička odešla na věčnost, tak první co zmizelo byly knížky, někdo z rodiny to prodal nastojato i s knihovnou.... tu jedinou knížku bych chtěl, dokonce byla ode mě i politá :(
Když tak povídky... 9 miliard božích jmen je maximálně super :) Hvězda, Hlídka (budoucí román Vesmírná odyssea) a právě 9miliard božích jmen jsou nejlepší.
Z románů Rajské fontány
9 miliard božích jmen je skvělá :-)
Nedávno jsme z knihovny vytáhl dlouho nečtenou knížku právě jeho povídek, takže jsem ty boží jména četl znova asi tak před měsícem:-)
9 miliard považuji za nejlepší. Ten nápad je vynikající. Kdo ví, jestli je to jen nápad...
To nikd ynevíš, jestli je to jen nápad. Proto mě sci-fi přitahovalo.
třeba Devatero pohlaví Venuše. Zajímavá povídka. Proč by pohlaví měly být jen dvě? :-)
nebo ta povídka o tom super skvělým novým počítači v božské kanceláři, který andělé nakrmí daty o lidstvu a po měsících chrčení vyjede z tiskárny krátký papírek se zprávou: "Zpátky na stromy a začít znova"
:-)
Setkání s Rámou je super, to se přidávám :-)
ale líbila se mi i dvojka - Návrat Rámy (?)
a navíc je podle ní parádní hra...
intro zde: http://www.youtube.com/watch?v=eqeByIbCiUU
Emila a detektivy jsem četl rád a myslím, že knížce Emil a tři dvojčata (o kterou jsem kdysi zapůjčením přišel) vděčím za svojí náklonnost k Baltu, přiložená fotka z loňské dovolené je inspirována vzpomínkou na tu knihu.
A. Ransome patřil také k mým oblíbeným autorům, ale většinu z jeho knih jsem měl jen na půjčení, tak je tolik nemám v hlavě či spíše v srdci dítěte.
To byla dobrá edice, vyšlo v ní sice úlitbou pár sovětských knih, ale většinově to byla dobrá selekce.
Nejlepší byli Dva divoši, to jsem koupil dětem .
Sever můj domov a Zima v Kaňonu! Bílý Tesák -naprostá bomba.
Výborná byla Odyssea kapitána Blooda ( takový piráti v karibiku bez magie), vycházely tam i dobrý scifárny Poselství z vesmíru od Simaka, Trosečníci v Řece meteorů,Světy bez hranic.
Asi nikdy nezapomenu na : Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela jak je zažil na souši i na moři, mezi soldáty, galejníky, piráty, Indiány, lidmi dobrými i špatnými, sám vždy věren svému srdci ...
Po delší pauze, kdy jsem nějak nečetla detektivky (naposled jeden díl Milénia), jsem dnes začala číst Spasitele od Nesboa.
Nevím proč, ale po 60-ti stránkách mám pocit, jako kdybych to už někdy četla.
Nezdá se vám, že ty severské detektivky jsou si nějak moc pododné?
Zdá. Osobně jsem moc neskousl ani to Milénium, jednou jsem si dal jedničku, podruhé už to nejde číst. Na mě moc ukecané a málo zajímavé.
Ze severských detektivek mě opravdu zaujala Sluneční bouře, ta mi připadala jako jedna z mála s pěknou atmosférou i zápletkou...
Jak doma uklízím a přestavuji, tak jsem dnes poprvé využil té výhody, že skoro všechny knížky jsou v v první řadě, tedy dostupné, přístupné, viditelné, rozdělené a tak ;-) jsem na sebe díky tomu pyšný...
Nakonec jsem si vybral Štěpána Kopřivu a jeho Holomráz, tak uvidíme...
Já se konečně po asi půl roce dostal k
http://www.livingstone.cz/vystavy-a-promitani...
A vypadá to zatr... dobře:)
Hele já tu mám Afriku snů a skutečností, s podpisem autorů z roku 1954 ;-) Tak ji ukazuju zájemcům :-D
Jay McInerney - Ransom.
Málokdy, možná nikdy, jsem nečetl knihu, která by tak dobře popisovala Japonský svět a reálie bojových umění.
Bacha na to, žádný šťastný konec to nemá.
A ještě jedna skvělá kniha. Bohužel si nemůžu vzpomenout na autora a ani to najít v gůglu. Román se jmenuje Bílá Holubice.
Je to dost tlustá bichle a je z období Divokého Západu v Americe. Bílá Holubice je název ranče a popisuje osudy jeho obyvatel. Tedy kovbojů. Hodně dobrá kniha!
A z tohoto soudku ještě jeden román. Jack Schaefer - Muž ze srdcem kovboje. Film natočený podle této knihy nestál za paklík tabáku (řečeno slovy hrdinů knihy) ale kniha stojí za mnohem více. I drsný muž na konci uroní kroupu.
Jéjej! Monty a jeho klabonosý kůň. Nádherná kniha. Musím se zeptat v knihovně, jestli jí nemají. Je to už dávno, co jsem ji četla.
Taky se dá dobře číst Malý velký muž. A i film s Dustinem Hoffmanem je slušně koukatelný.
Tak Malý velký muž mě nezaujal. Ani jako kniha, ani jako film. A to jsem ho zkoušela číst několikrát...
Já ho mám rád. Jako knihu i jako film. V tom filmu mě nejvíc baví ten vypravěčův hlas. A jelikož jsme nejdřív (už jako prcek, černobíle) viděl film, tak ta kniha na mne "mluvila" tím jeho hlasem.
Mám ho rád. A dokonce je to podobné.
To třeba film Forest Gump je dobrej, ale je to slaďák. Knížka je naprosto skvělá, ale je to uplně jinej žánr a mám jí možná ještě radši.
Zdendo, není to "Osamělá holubice"?
http://www.cbdb.cz/kniha-14800-osamela-holubice...
Jasně že je! Díky! Já jsem tak zblblý z poslouchání Evy a Šaška že jsem si to popletl.
Já to hledal, že si to přečtu, když říkáš, že je to dobré a nemohl to najít a našel tohle, tak se raději ptám :-)
Akorát jsme tu knihu nenašel nikde koupi. jen jako elektronickou knížku. To jsem sice stáhnul, ale že by se mi to chtělo číst nepapírové, to tedy nechce :-(
Já jsem to měl půjčené z knihovny.
u nás na vsi je knihovna otevřená jen v úterý od 15:00 do 17:30 :-)
Navíc mi pořád připadá, že číst knihu z knihovny je jako milovat se se ženou z nevěstince. Nic proti, jen mě to prostě moc nejde.
Tak tohle neřeším. Tady lépe řečeno vyřešil jsem to už dávno. Do knihovny chodím od mládí. Při mé spotřebě knih bych na nic jiného než na jejich koupi neměl peníze. Chodím tam tak jednou za měsíc a dost často si odnáším i 10 knih. Zpravidla je i všechny přečtu.
Na to abych si kupoval knihy, obzvláště při dnešních cenách, nemám peníze.
Další věc je ta, že knihovna, kterou máme přes celou stěnu v obýváku je přeplněná a knihy se nám válí v hromadách pod stolem.
Nikdy jsem půjčovnu knih nevnímal tak jako Ty. Je to prostě služba, která plně vyhovuje mým potřebám a chtíčům.
Tak nevěstinec je taky služba a já proti ní osobně vůbec nic nemám, jen jí nevyužívám...
Já do knihovny chodil jako kluk a pak ještě na střední do Městský knihovny v Praze.
Vždycky mi bylo líto, když jsme nějakou dobrou knihu musel vrátit (a musím přiznat, že párkrát jsme ji cíleně nevrátil :-( ) a vždycky jsem měl divný pocit, když jsem si půjčoval knihu, na níž bylo znát mnohé použití někým dalším.
Asi si někdy koupím víc jak deset knih za měsíc. V antikvariátě to není takový finanční problém. Něco si půjčím od kamarádů, a když je to dobré, tak si to koupím, když ne, tak ne. Knihovna je přes celou jednu zeď v obýváku a teď jsem dostal od jedné nakolačky další regál na knížky a časem bude asi knihovna i přes další stěnu. Jo, až mi bude 100 let, budu jich mít asi hodně, to je fakt, ale nepostupuje to vlastně nijak rychle, když mám jen jednu stěnu za minulých 40 let, ne? :-)
já zas rád vezmu do ruky ošahanou knihu, páč jde vidět, že se líbila, že ji už hodně lidí mělo v ruce.
a když se mi MOC líbí, tak si ji časem stejně koupím... ale to je tak jedna kniha ročně, kterou "musím" mít
Naposledy třeba Svobodnej národ od Pratchetta nebo Pan Kaplan má třídu rád (nebo tak nějak) od Rostena
To si možná nerozumíme.
Já mám rád knihy v antikvariátě, které mají příběh a je v nich energie lidí, kteří jí vlastnili a četli předtím, ale to je jiné.
když to vrátím k tomu přirovnání, který jsem použil výše, tak mi rozhodně nevadí, že holka, kterou potkám a okouzlí mne, přede mnou měla třeba deset partnerů, kteří jí nějak samozřejmě zformovali, otiskli do ní svou energii a změnili ji, ale vadilo by mi , kdybych těch deset bylo za včerejší odpoledne a za peníze.
To je pak prostě jiný otisk, jiná energie atd.
Lidi si prostě toho, co není jejich neváží a já si v knihovně tolikrát půjčil knihu, kde někdo dělal oslí uši na stránkách, některý stránky byly mastný, od vajíček od kafe atd. atd. To mi vadí a ten přístup a energie je prostě jiná...
Krom toho já se rád ke knihám vracím. Poprvé je většinou v podstatě zhltnu. Za rok či dva (někdy dříve) si jí při té správné náladě zas vyndám a čtu jí dýl, většinou před spaním a přečtu si tam zas najednou i jiný věci, protože jí při druhým přečtení prostě vnímám jinak.
Nevím. Nevnucuju ti to. Rozumím tvýmu přístupu a chápu ho, stejně jako Zdendův, jen mám jiný.
Knížky jsou pro mne něco víc než hromada papíru a písmenek s příběhem. Kdybych to měl popsat, tak knihy jsou pro mne někde napůl cesty mezi důvěrným přítelem a neživou věcí, ale není to přesné a špatně se to vysvětluje.
jo jo, rozumím ti - ke svému se člověk opravdu chová líp...
ad "Lidi si prostě toho, co není jejich neváží a já si v knihovně tolikrát půjčil knihu, kde někdo dělal oslí uši na stránkách, některý stránky byly mastný, od vajíček od kafe atd. atd. To mi vadí a ten přístup a energie je prostě jiná..."
- to se mi líbí na ebookách, že je nemůžeš zasvinit vajíčky a kafem. nahraješ a jedeš :-D
ale knížka je samozřejmě knížka. i když, nedovedu si už představit jak s sebou tahám třeba tři čtyři 600 stránkové knížky ze silného papíru. V tomto ohledu jsem si Kindle 4 opravdu zamiloval.
Když k někomu dorazím na návštěvu, tak hned koukám do knihovny. Hodně to prozradí. Ale je pravda, že cizí čtečku bych si ze stejného důvodu bez dovolení nevzal, ani na prolistování "obsahu". To by mi hlava nedovolila. Takže výhoda 1:0 pro knížky :-D
Lásku nebeskou :)
Od Mariuzse Szczygiela.
Dobrá kniha, vždycky když si přečtu něco od tohodle poláka, tak mám dobrou náladu.
Je příjemný si sem tam něco přečíst o současném, nedávném a minulém Česku ( československu) v pozitivním duchu....
Právě jsem dočetl Blázny z Hepteridy od Ludvíka Součka.
Fajn čtení.
To si pamatuju opravdu maně, to snad byla edice Karavana... tuším že to bylo nějaký šíleně rozsáhlý ve smyslu od všech možných záhad typu Tušení stínů až po kosmický lety ?
Ne, to určitě není ono. Já to četl kdysi a teď jsme to objevil za pár destikorun v antikvariátě skoro nový. Formát A5
http://www.cbdb.cz/kniha-3675-blazni-z...
Je to takový oddechový čtení. Drámo nečekej, ale mě ot bavilo.
Ale já mám většinu jeho věcí rád. Tedy krom cesty slepých ptáků, to mám taky rád, ale je to stršně rozvleklý :-(
Já čtu Holomráz...
Neodolal jsem a šáhl jsem po letech pro starého dobréhp G.Durrela " o moji rodině a jiné zvířeně + ptáci zvířata a moji příbuzní".
Za prvé je to hodně zábavné a za druhé to má nádherné popisy horkého léta na Korfu, což jsem přesně potřeboval abych se trochu zahřál.
Nu ohřál jsem se :)
Ty mi taky prošly rukama, když jsem třídil knihovničku... Já dneska viděl Saturnina a mám určitou chuť si to přečíst, nebo něco starého českého... tak uvidíme... Stále Holomráz...
Stare ceske baje a povesti? :-)
To jedině Prastaré české báje a pověsti, ale tu jsem četl nedávno ;-) Možná bych mohl vzít třeba Třebízského...
Trebizskeho jsem louskala nekdy na gymplu, docela zajimave cteni.
To by Banánovník jako Středočech snad měl mít jako povinnou četbu, ne? Vždyť má Třebíz málem za humny. ;-)
...
Jenže to by vlastně musel mít načtenou i Barunku.
však on ho načtenýho má.
Tuším ho i citoval, když jsme šli z Okoře jeho krajem a po různých zajímavých místech.
To mě přivádí na myšlenku... Banáne, kdy je to letos? Neprojdem se?
Hm, tak to mě rejpanec nevyšel. Budu si ho muset naopak načíst já, vůbec netuším o čem psal.
Ale teď mám v plánu si přečíst:
http://www.argo.cz/knihy/175458/praha-v-cernem/
pohled z vnějšku, to mě zajímá.
K tomuhle jsem teď koupil knihu jednoho Čínského syna diplomata,co sem přišel snad po druhé světová válce a žil mezi Prahou a Berlínem... Ale kritika vytýkala nepřesnosti :(
Ale tohle: http://www.baset.cz/tituly/mimo-edice/for-the...
Chci... Je to strašně zajímavá historie američana v Praze... btw udělal tenhle klip.. http://www.youtube.com/watch?v=CImi8VwNN1A
Můžeme a třeba zase někam jinam ;-) Ofiko akce už proběhla... Ale tady v okolí je míst ;-) Až Marta dočte staříka (prý na tom už dost pracuje)....
Třebízský má strašně zajímavé příběhy, překvapivě mě i bavily, ale byl šíleně produktivní... Knih je celkem 16 (sice malých, ale stále dost), koupil jsem je v antiku dohromady za 320 Kč :-)
Přečetl jsem tak tři a pak odložil, tak možná budu pokračovat... Víla Oharka i další příběhy mi celkem utkvěly v paměti... To byl holt jiný spisovatel než další z našich "lokálních" spisovatelů Tonda Zápotocký ;-)
To je ta, co jsme kupovali spolu tehdy na knižním veletrhu amáme jí podepsanou od autora? Toho fousatýho chlapíka, co mu teď nepřijdu na jméno? jsem ostuda, ale ještě jsme to nepřečetl. Je to dobrý?
Já si teď vytáhl Henleina. "Minulost napříč budoucností". Mám ho prostě rád...
Teď jsem "vdechla" Děti prérie.
k.vl, hluboce před tebou smekám - velmi pěkné čtení, které zahřeje u srdce.
Díky a když se rozhodneš napsat další příběhy, tak si zamlouvám jeden výtisk :o)))
Díky, jsem dojat. :-)
Pracuju na tom, ale ještě to asi potrvá. Asi tak rok, odhaduju...
Mezi mé nejoblíbenější knihy z dětství patří Gabra a Márinka. Děti prérie mi tu knihu zase připomněly. Zanechaly ve mě stejně příjemný pocit :o)))
Já děkuji, že jsi nás nechal nahlédnout k "sobě domů" :o)))
Jo, na Gabru a Málinku jsem si vzpomněl zrovna v úterý když jsem ve škole viděl jednu holčičku chechtat se nad nějakou knížkou. Tak mě napadlo, jestli by dneska G+M byla vůbec pro děti čitelná.
To jsi mě překvapil - neřekla bych, že tyhle knížky ještě dneska někdo zná.
Těžko říct. Já mám jen ty první dva díly v novějším vydání, ale moje teta má všech 7 ještě v nějakém starším vydání. Kdysi jsem to u ní přečetla během jarních prázdnin :o)))
Člověče ale nevím, jestli bych si to troufla přečíst ještě dneska. Mám obavu, že dneska by to už to kouzlo nemělo a ztratila bych vzpomínky, které na ty knihy mám.
Vím jaké to bylo, když jsem se až po revoluci dostala k četbě Káji Maříka. Sice pěkné knížky, ale už jsem na ně byl "stará".
Já bych to taky asi dnes nečetl. Já jsem všechny G+M také přečetl během prázdnin, v době, kdy jsem hltavě četl vše, co se mi dostalo pod ruku.
O víkendu na mě vypadla z knihovny "Zamrzlá loď kapitána Flinta", tak jsem to zkusmo otevřel a nic. Už prostě nejsem dítě.
Ale třeba Emil a detektivové, to jsem schopen číst normálně, no teda spíš prolítnout očima. Asi kvůli tomu Berlínu, že se mi současně vybavují vzpomínky jak na dětství, kdy jsem knížku četl, tak na dobu, kdy jsem do Berlína jezdil jako mladík.
Kde že se ta knížka nechá sehnat?
Zatím mohu nabídnout k zapůjčení.
Čte se to velmi rychle - já jsem to zvládla za tři dny cestou do/z práce. A musím říct, že jsem se hned první den začetla tak, že jsem málem přejela :o)))
Pokud by měl někdo zájem o zápůjčku, tak mi písněte do obálky.
Já si vzal Historky z Žižkovského podsvětí od Žáka, jsem zvědavý...
Dočetl jsem Kompletní slepici od Martina Pánka...
Teď jsem vybrala Slovník citátů z Díla W. Shakespeara.
Dostala jsem tu knihu k promoci a jak jsem zjistila, jde o údajně o první ucelené vydání Shakepsearova kompletního díla - zatím nevím, co přesně se za tím skrývá, ale prolog slibuje výběr citátů napříč celým dílem W.S., a to jak básnickým, tak dramatickým, neboť W.S. je jedním z nejcitovanějších anglických autorů...
Spolu se synem Pohádky pana přednosty od Roberta Drozdy. Moc pěkné, pěkně ilustrované, společně tajíme dech, když vlak kvůli neposlušnému návěstidlu letí osmdesátkou do odbočky... :-)
Pro mašinkomilovné děti a jejich stejně postižené rodiče povinná četba! :-)
Tak si vzpomínám, že tady někde mám Pohádky o mašinkách... Vím, že to byla vemi příjemná knížka.
Nejen pro Tebe, od knížky si odvozuje jméno i jeden zajímavý modelářský klub:
http://www.zababov.cz/index.php?id=1182
Americký sniper: Chris Kyle
http://www.kosmas.cz/knihy/175220/americky-sniper/
Matematická kniha: Clifford A. Pickover
http://www.kosmas.cz/knihy/162312/matematicka...
Tak nějak dopročítávám JFK sérii, měl jsem tam nějaké mezery.
Docela dobrý mix autorů.
Musím říci, že mě třeba dostal Šlechta s jeho dílem "Pár kapek krve" kterým velmi výživně propojil JFK s jeho cyklem Krvavé pohraničí.
K JFK jsem se vrátil po Žambochově dílu 27 "Na Vlastní pěst" a následujícím Linkovu "V prachu a krvi" které jsem si koupil ,díky letošnímu jaru, na čtení do vlaku někdy b březnu.
Takže teď zrovna otvírám Soumrak Camelotu...
Nikdy kde
Neil Gaiman
Jenda z mých nej... knih vůbec
taky mi čeká na 1. místě na opakovaný přečtení a sehnal sem (teď po přečtení Nový hlídky) nějakýho kyberpunkovýho Lukjaněnka: Bludiště odrazů http://www.databazeknih.cz/knihy/bludiste...
O Lukjaněnkovi furt přemýšlím jestli s ním začít a nebo ne.
Už jsi ho přečetl? Líbilo se ti to?
I když co se týce cyberpunku, tak na Neuromancera stejně asi nic nemá...
Hele četl jsem taky, ale musím říci, že to je přesně tak dobrý na jedno přečtení, podruhý to ruky nevemu.
Taková Petra Neomillnerová (Tina Salo) je, dle mého soudu kvalitnější s +- stejným tématem.
Přiznám se, že normálně když vím, že kniha je ve své domovine úspěšná, podezřívám překladatele oni občas i z kvalitní knihy udělají paskvil, ale tohle překládal člověk který přeložil Strugacké...
Četl jsi Dobrá znamení?
četl. Skvělé! Jako všecno do Gaimana...
Já to mám taky moc rád, i když k některým jiným knihám od Gaimana mám velké výhrady.
Například Hvězdný prach mi přišel doslova odfláknutý a dlouho jsem jej autorovi nemohl odpustit... dokud jsem si nepřečetl škváry typu Paoliniho, to jsem se pak Gaimanovi v duchu ještě omlouval. :-)
Jo to je pravda. A taky Američtí bohové mě nezaujali tolik jako ostatní. Ale Sandmana mám rád, kniha řbitova je skvělá, Anansiho chlapci mě moc bavili atd. atd.
G.Orwellův Válečný deník.
Koupil jsem ho kdysi vázaný v Levných knihách a čtu to už podruhý.
Hodně zajímavé čtení z let 1940-1942.
Momentálně jsem pořád v době, kdy Britové nevědeli, jestli se do nich nepustí i Sovětský svaz.
Orwell má zajimavé postřehy jak o levici tak o pravici té doby. Popisuje třeba britské komunisty kteří si zjevně nejsou úplně jistý, zda německé bomby co jim padají na hlavy nejsou vlastně socialistickou revolucí a jestli mají dělníky vyzývat k boji proti anglickýcm kapitalistům nebo nebo německým socialistům.
Nebo kterak se vyznat ve faktu, že si rusko a německo zjevně rozdělili všechny země od Besarábie až po Finsko..
Hodně postřehů jak z obyčejného života lidí ve válce tak z prohlédnutí některých levicových intelektuálů zhrzených zradou SSSR.
Tak jsem dočetl poslední knihu Františka Novotného Křižník Thor a řeknu vám, že na mě padla debka.
Opravdu doufám, že se netrefil v předpovědi co nás čeká, protože některé dnešní politiky EU a Obami se ve světle příběhu opravdu zdají jako životaschopný základ v knize popsaného krachu atlantické civilizace..
Pokud někdo máte rádi knihy o moři, lodích, technice a nějaké to postkatastrofično, tak tuhle knihu doporučuji.
Pokud někdo máte dojem, že multikulturnost, mrhání penězi na energo projekty které potřebují doživotní podporu a nevyzbrojená společnost mají budoucnost, tak si to přečtěte taky :).
Jak řekl pan Novotný, tank nabíjený 3 dny solární elektrárnou a bojující pak naprosto férově celé 3 hodiny aby se zase 3 dny nabíjel , tank který nestřílí, když nemá jistotu jestli je plní EU směrnice vycházející z Listiny lidských práv a svobod, nemá tu sílu uhájit tábor míru...
A pak je tam pěkný moment prozření džihádistů... :)
Dlouho jsem nic nečetla - nějak jsem se ponořila do sudoku, které jsem doma našla a bylo mi líto ty sešitky vyhodit.
Teď mi ale dcera vrazila Padesát odstínů temnoty, páč to bude muset vrátit do knihovny. Tak jsem zase vzala do ruky knihu.
Musím konstatovat, že prvních 150 stran se čte poměrně rychle - stejně jako v prvním díle.
Teď jsem zvědavá, jestli těch zbývajících 450 bude stejně nudných...
Zkrátka pod pojmem bestseller si představuji něco jiného...
moje kolegyňka ji taky četla, prý za 2 večery. no když jsem viděl ty písmenka velikosti tak ze slabikáře první třídy a ty mezery mezi řádky, tak mě přešla chuť přečíst aspoň jednu stránku. beztak je to konina, celer určitě ne
No tak četla jsem už větší koniny :o)))
Mě by u toho nejvíc zajímalo, do jaké míry jsou to vlastní zkušenosti a do jaké míry informace sháněla a kde.
Jinak ale podrobný popis jednoho dne na 50 stranách je dost děs...
Popis dne na padesáti stranách a ty se ptáš kde někdo shání takové informace ? Co takhle fejsbůůk :-)
Tak to netuším, v "atlasu hub" není moje huba evidována.
Hele, ale 1 den na 50 stranách, to bylo na začátku. V polovině knihy už to paní spisovatelka protáhla na 100 :o)))
Ale abych to jen nehaněla - pro mě je to čtivější než díl první. Jako bestseller bych to ale neoznačila...
Je to taková Rosamunde Pilcherová...
Teď podruhý čtu Nadělat Prachy ( zeměplocha) a zrovna jsem byl u místa, kdy zastupující ředitel banky a jeho milá otevřeli soukromou skříň starého ředitele banky, nebožtíka Jošta Opulenta a vypadlo na ně spouusta věcí z gumy a kůže , které neuměli zařadit natož pojmenovat :) Ale s některými si báječně pohrál pejsek...
:-)))
Má vyjít překlad novýho dílu, ne? Nevíš kdy?
http://www.discworld.cz/knihy/138-Raising_Steam
ten jsem asi nečetl, ale zrovna jsem dorazil Hrr na ně! a Poslední regiment :)
I když na Svobodnej národ nemají :)
Ty jsou dobrý, ale mě stejně nejvíc bere cokoliv kde je hlavní postavou Jeho Excelence vévoda z Ankhu....
A pak mám rád ty čarodějky z Lancre, kde je hlavním městem Kyselá Prdel :)
jo jo, Vetinari je skvělý, i když v Hrr na ně se taky vyskytoval ;-)
Ale na Poťapanýho Vildu stejně nemá :-D
Před pár dny jsem dočet
http://www.grada.cz/automobily-lada-19701990...
a teď váhám, jestli sáhnout po http://www.jota.cz/cestopisy/embeckem-kolem-sveta/
nebo
http://www.databazeknih.cz/knihy/rybnikarstvi... .
Či se snad pustit do http://www.bux.cz/knihy/78223-prehistorie... ???
Toť dilema:))
Půlku léta s sebou vozím (a právě dočítám) tohle:
Miroslav Veverka: Evoluce svým vlastním tvůrcem.
A je to fakt dobrý, nakolik to tedy mohu posoudit (jakože moc nemohu)... :-)
Myslíš že jsi (ty sám) produktem evoluce? :-)
No, myslím, že ano. Je to fascinující, protože je to něco podobného, jako bych předpokládal, že moje kolo za jízdy uvažuje o tom, kde se tu vzalo a jestli jezdí rádo.
A o tom je ta kniha. Zhruba. Tak trochu. Skoro vůbec. Ale přesto...
;-)
Znovu dočteni Tři muži ve člunu.
Tři muži na toulkách přijdou na řadu před spaním. Ty jsem zatím nečetl. Měljsem štěstí v jednom antikvariátě a našel tam z roku 1972 vydání obého v jedné knize...
Hele, 3 muže ve člunu jsem na jaře objevil načtené v MP3, a to načtené skvěle!
Jestli máš rád MP3 literaturu, doporučuju. V létě cestou na kola jsme se váleli v autě smíchy úplně všichni. :-)
Fakt? Chci!!!
Zkusím pohledat. Jestli nenajdu budu ti psát prosebné obálky ;-)
Když je to dobře namluvené, tak mluvené slovo miluju a rád poslouchám.
http://www.uloz.to/xk1RTuqP/miroslav-hornicek...
Asi to bude tohle. Snad že prý čtené Horníčkem, už jen to pro mě bude zážitkem.
Právě jsem to stáhnul, pozítří jedu tam a zpátky přes celé Německo, tak budu poslouchat.
K téhle knize mám jednu příhodu. Byl jsem nucen strávil někdy v 90. letech dopoledne s jednou Angličankou. Postarší dáma a já, který anglicky uměl v té době ještě míň než nyní. Co budeme tu dobu dělat? Nakonec nás zachránili Tři muži. Stačilo vždy nahodit pár jednoduchých slov a oba jsme se náramně bavili, každý tou svojí vzpomínkou na to, jak jsme si tu část knihy pamatovali.
Edgar Walace - Žabí bratrstvo
Podařilo s emi najít v antikvariátě krásně zachovalý vydání z roku 1936 tohohle mýho pubertálního čtení a dost mě to potěšilo a až dočtu co mám rozečtený, tak se do toho s chutí pustím!
Jéééé, tuhle knihu jsem milovala.
Někde jí mám v dost rozervané podobě :o)))
minimálně v jednom dalším vydání jí mám také :-)
Já si jí přečetl, když jsem někde ve studenstkých příbězích, tuším od Jaroslava Žáka, které se mi líbily četl, jak se profesor ptal studenta, zda četl bratrstvo a ten mu s bravurou, která profesora vyvedla z míry, odvětil, že samozřejmě. profesor však měl na myslí Bratrstvo od Jiráska a student Žabí bratrstvo od Wallaceho. Po přečtení jsem si to Žabí bratrstvo sehnal a přečetl:-)
Příběhy staré dámy
100 let Tour ( Tomáš Macuk)
Žena mi to přivlekla z knihovny, je to bichle asi 2kilová.
Dost dobrý, měl jsem sice nějaké povědomí o tématu a znal pár historek, ale když si člověk přečte kolik km měly etapy na začátku a jakým způsobem to jezdili, tak klobouk dolů.
Dneska jsem dočetl čtvrtou knihu od Nesba. Upřímně nevím. Nesbo mne zpočátku uchvátil. To, jak umí popsat situaci a pocity je naprosto úchvatné. Alespoň pro mne. Ale čtvrtá kniha už se moc číst nedala. Ne že by byla špatná, ale styl je volaký stejný. Už člověk tak nějak věděl, co může očekávat.
Asi si dám pauzu a pak zkusím ten zbytek. Nebo taky ne....
je to stejný překlad ?
Občas za takové věci nemůže autor..
Je...
Ale v anglické verzi (nevím, jestli je to překlad z Norštiny - zda Nesbo používá NO nebo AJ) je to prý to samé.
Já mám rozečtené asi čtyři knihy - na mobilu Havlíčka Borovského a jeho Obrázky z Rus, k tomu ještě Černou Labuť, na Kindlu momentálně čtu Čerpadlo č.6 od pána, jehož jméno začíná na B. První díl agenta JFK jsem přečetl v Moskvě na letišti a váhám, zda pořídit další. Na stole mám stále Z tajností žižkovského podsvětí od pánů Rady a Žáka.
Před spaním jsem si otevřel Valdštejnovu éru od pana Ríši (moc sympatický pán).
No v sobotu mě asi 10 autorů psychickým tlakem donutilo koupit tuto knihu: http://straky.cz/katalog.aspx?Action=Book&...
Mám jí podepsanou od většiny autorů včetně nakladatele a ilustrátorek. A taky pana Kantůrka ;)
Nemáš v těch svých Obrazích z Rus tyto dva:
1) jak jel poštovním vozem z Kyjeva? do Moskvy
2) jak se v Rusku slaví památka zesnulých
Mám doma knížku, kde je těch obrazů pár, ale tyhle dva my chybí a přitom je tak často někomu vyprávím. Potřeboval bych si to obnovit, jestli se neliším od originálu.
Hele mám je v pdf, skoro si myslím, že je má národní knihovna nebo podobná instituce zdarma. Takže hledej tam :-)
Z tajnosti zizkovskeho podsveti je jedna z knih, na kterych jsem vyrostl. Cele toto dilo Bohatyrskou trilogii (Vzpoura na parniku primator Dittrich, Dobrodruzstvi sesti trampu a Z tajnosti zizkovskeho podsveti) mam prectene mnohokrat. Bible mych skolnich let :-)
Dobrodruzstvi sesti trampu byla i sfilmovana - alespon dle kousku na Youtube...
Koupil jsem v Brně jedno vydání celé trilogie... Seriál dávali na ČT před mnoha lety, ale nedokázal jsem ho dobře nahrát :-(
Nekdy na gymplu jsem mela oblibenou knihu s silenym dejem, kterou bych si rada precetla, lec nevim, jak se jmenuje, a jeji salatove vydani, co jsem mela, skoncilo v propadlisti dejin. Nastinim dej a kdyby to nekomu bylo povedome, necht se ozve.
Hlavni hrdinkou byla emancipovana mlada dama, kterou si zlocinci omylem spletli s nejakou jinou zenou v necem zapletenou, nebot mela na hlave platinove blond paruku. Unesli ji tusim z dostihu nekde v Evrope nekam pres pul zemekoule do Ameriky, kde ji drzeli zavrenou v nejakem asi sklepeni. Podstatne je, ze mela v kabelce lzicku, kterou se ji podarilo odskrabat maltu u kamenu, prokopat se ven a utect. Ukradla jachtu, na ktere preplula ocean, a jeste tam byly nejake dalsi peripetie , Ardensky lesik, Spanelsko a tusim, ze se tam nakonec vyskytl i ten muz s velkym M, ale vic si nepamatuju.
Hele tak to si matně pamatuju z nemocnice takže to muselo vyjít někdy před rokem 1982 ? Takový Bob Saint-Clare v knize a po žensku.... Za komunismu možná docela dobrá parodie ohromující pojmy jako soukromá jachta, úplně automatická navigace nebo soukromý zámek ve Francii, ale dnes už celkem o ničem :)
Poselství od protinožců. Zajímavé.
Přesně. Dost jsem u toho přemýšlel. Zapeklité je, že kdo nic neví, tak žvaní a radí a hlučí a takových je plno. Kdo už ví, ztiší se a umlká, takže se nedozvíš nic. Ta knížka je krásnou výjimkou s nápovědí.
a četli jste kluci od ní poselství z věčnosti?
Je to taky o australii, ale uplně jinak a je to docela drsný. Nechápu jak ještě ve dvacátým století s emohli takhle lidé chovat...
Jinak z podobného ranku jako je poselství od protinožců mám moc rád Školu malého stromu a pak spoustu knich od Richarda Bacha
Musím říct, že Poselství z věčnosti jsem tak po padesáti stranách odložil. Čekal jsem něco jako "Poselství od protinožců II", takže mě to zaskočilo a už jsem se k tomu nevrátil.
ono je to právě uplně něco jiného. Je to příběh jakých se staly tisíce. Ve středověku bych to chápal, ale ve dvacátém století???
Vím, že budu zase za otravu, ale ve středověku se ve skutečnosti takové věci prakticky nedělaly.
Knihu jsem nečetl, ale o tom australském programu "civilizační převýchovy" jsem slyšel dost a dost.
Právě až dvacáté století přišlo s neslýchanými krutostmi v rámci programů páchání dobra, civilizačních výchov, převýchovných pracovních táborů, přes gulagy a tábory s radostnými nápisy práce osvobozuje až po rokle plných nahých lidí, které tam přivezly vlaky.
Středověk ?
Kdepak, to je prakticky dnešek...
...
Nebo se o nich nepsalo.
Ve středověku se s převýchovou vůbec netrápili...
Obávám že o středověku a lidech z té doby nevíme vůbec nic. Lidi žili úplně jinej svět a my už to neuchopíme.
Jinak myslím že i středověký člověk žijící 45 let mohl naplnit život víc a lépe než dnešní člověk za 95 let.
Minulý týden jsem byl na horách. Tak jsem stáhnul Karpatské hry a po zbytek výletu jsme hledali turisty v chlupatých ponožkách. Kniha měla pozitivní vliv, měl jsem dojem že někteří účastníci zájezdu začali balit batoh tak že ten vánoční stromeček začal vypadat jako batoh. Další level, netahat hřbetolam, nastane příště.
Doposlouchavam "Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel - Jonasson Jonas" a je to fakt vtipna blazniva kniha. Vyborna oddechovka.
Knížka je to dokonalá, fakt mě to bavilo....
Dalajlama - Cesta ke svobodě
Tak jsem po letech vzala do ruky moji nejoblíbenější knihu z dětství Gabru a Málinku...
Spíš jsem to zkusila s tím, že pokud bych si měla vzpomínky zkazit, tak tu knihu zase odložím, ale zatím to vypadá, že nezkazím :o)))
Gabra a Málinka, to jsou pro mě prázdniny u babičky, hodiny a hodiny strávené čtením. Babičce nevadilo, že furt ležím v knížkách a nevyháněli mě "ať jdu ven" jako moji rodiče. :)
Jojo, to jsem byl dokonce mladší než jsem teď.
Tak na hodiny a hodiny čtení mi Gabra a Málinka nikdy nevydržely. Resp. já mám jen ty první dva díly.
Jen jednou jsem u nich vydržela hodiny a hodiny. Teta má všech 7 dílů v nějakém starším vydání a přečtení jsem byla limitována týdnem jarních prázdnin :o)))
Ale stejně jsou ty první dva díly nejlepší.
To je jako u Káji Maříka. Dokud byl dítě, tak se to čte hezky. Ale ty poslední díly z jeho dospělosti, ty už jsou takové přitažené za vlasy.
Gabra a Málinka má 7 dílů? A kruci! To mám v tomto směru neukončené vzdělání.
8-))
Myslím, že poslední je jak je lékárnicí či něco takového. Babička měla asi všechny, ale když umřela, tak jeden ze synů dřív někdo jiný stihl vůbec zareagovat vzal všechny její věci a vyvezl je na skládku. Takže po ní nemáme nic, natož Gabru a Málinku. Ono je to tak trochu jedno. I když naše děti čtou, asi nikdy nepřečetly, s výjimkou Rychlých šípů, nic z toho, co jsem četl já.
Pravda, je že ty první díly si nějak pamatuji jako lepší. Ono to i koresponduje s věkem, ve kterém jsem byl.
Tak ony ty dětské příběhy jsou vždycky nějak příjemnější na četbu než číst o každodenních starostech dospělých.
U té Gabry a Málinky to tak nějak ještě jde, ale u toho Káji Maříka mi to místy už přišlo přitažené za vlasy. Tak od 4 dílu (je jich myslím také 7) to nebyla četba ani pro děti, ani pro dospělé. A poslední díl jsem četla v podstatě už jen z povinnosti.
Zkusím zmermomocnit tetu, aby mi to půjčila. Dnes už by to šlo i oskenovat a musím říct, že za tu práci by mi tyhle knihy tedy stály.
A k té četbě našich dětí - přiznám se, že zhruba polovinu knih, které čtou moje dcery, bych rovněž nečetla. A že nečtou žádný brak.
Jeffery Deaver - Zahrada bestií
taky mám jednoho rozečteného Neklid. při hrabání listí jsem si skoro připadala jako v knize popisovaná komunita z léčebny, stále se objevovalo nové a nové, ačkoliv se pytel i ohniště neustále plnilo :-), oni na tom byli hůř, listí sbírali ručně.
Před pár dny jsem ... vydatně posvačil, abych jí unes...:)) a začal se prokousávat Prehistorií.
http://www.bux.cz/knihy/78223-prehistorie...
Nádherně udělaná kniha.
Po mnoha letech vysla dalsi kniha od Vilmy Kadleckove (takove zvlastni sci-fi) a je vyborna jako ty predchozi. Nevim nevim, kdy dnes pujdu spat...
Mycelium ?
Tak dej vědět jestli jsi se dokázala odtrhnout, mám ji napsanou na vánočním seznamu dárků od manželky :)
Až do příchodu knih Šlechty nikdo v české obci spisovatelů neměl lepší(propracovanější) svět než Kadlečková....
Jj.
Jeste mam celkem rada ze soucasnych ceskych spisovatelu Kulhanka, Zambocha, Pavla Rencina a Milose Urbana, ale Kadleckova je pro me vyssi level. Mozna to je tim, ze se mnou jeji svet vic rezonuje.
Na Pavla Renčína mi nešahej... ;) Zrovna v pátek máme Labyrintcon. Já ho mám rád docela dost, bohužel fantasy a sci-fi nestíhám číst dost. Ale teď občas pročítám prokleté knihovny a v kindlu mám čerpadlo 9 od Batugalupiho...
Vzdyt Ti na neho nesaham, chvalim ho, copak Vas neuci na te skole porozumeni psanemu textu. ;-) Jen se mi Kadleckova libi vic.
po pravde receno mi jeji Na pomezi Eternalu prislo docela necitelny vyluh z Tolkiena :-(
a jeste nejaka feministicka povidka v Ikarii mi ji docela znechutila.
Muzes prosim porovnat - zlepsila se uz?
Zacla jsem ted cist znovu Na pomezi Eternalu, az to doctu, napisu. Ale to je jeji prvni kniha a co si pamatuju, opravdu neni moc ctiva, dost semi libili Stavitele vezi.
Na základě Luciina příspěvku jsem si včera koupil Na pomezí Eternaalu v antikvariátu. Jsem asi tak v půlce. A přes některé výhrady (zejména naprosto děsivá typografie knihy, která vypadá jako když ji někdo tehdy tiskl přímo z Atari :-)) musím říct, že napsané je to dobře. Ba výborně. Originální nápady, uvěřitelné pohnutky postav (a to i těch ne-lidských, což je kumšt) atd. Z běžné úrovně sci-fi srágor se to výrazně vymyká.
Možná to není zrovna vrcholné dílo literatury, ale každopádně moc děkuji za objev nové (pro mě) autorky.
Poté, co jsem po dlouhém váhání přečetla Eccův Pražský hřbitov (a dobře jsem udělala), tak se mi dostala náhodou do rukou knížečka Zlatá žeň od J.T. Grosse a jsem zdrcena, jak všechny ty věci do sebe zapadají.
Dá se Pražský hřbitov dočíst? Já jsem dvakrát skončil na straně 100 a potřetí nemám odvahu. Nějak nám Eco stárne a hořkne. Je tam toho cynismu na mě zkrátka moc... Nebo je to dál v knize lepší?
Dá se dočíst, ale není to čtení před spaním. Holt to není kniha hezká, ale podle mne, geniálně propracovaná a postavená na skutečných udáostech (bohužel).
Da se docist.Tezce. Obcas s preskakovanim.
Po pravde mi pripadal hrozne "ridky".
Snesl by zahusteni na mene nez tretinu a sel by cist.
Musim coby ctenar rici ze s vyjimkou Jmena ruze a snad Baudolina by to prospelo asi vetsine jeho del.
Krasne ctive jmeno ruze je pro mne vrcholem jeho tvorby.
Je to otázka osobních preferencí, ale mě přišel sice dlouhý, hrozně ponurý, komplikovaný a těžko čitelný, ale rozhodně ne řídký. Spíš až příliš hutný, příliš nabitý.
Jak sám Eco píše: čtenář možná ucítí, že všechny ty věci se mohou stát znovu, nebo že se dokonce dějí právě teď.
Neverwhere - Nikdykde od Neila Geimana
zajímavá kniha, nějak jsem se od ní nemohl odtrhnout. asi jedna z nejlepších fantazy, co jsem v poslední době četl.
Taky jsem mivala Nikdykde, nez jsem ho nekomu pujcila a nevratilo se. Moc pekna kniha. Zkusila jsem i BBC serial, ale nejak me nechytl.
výhoda e-booků ;)
i když i nevýhoda, zrovna tohle bych půjčil mamce, ale smůla, čtečka je moje :-D
Mam rada papirove knihy, jsou lehci a dobre se ctou ve vane. :-)
ve vaně jsem naposledy dal v kuse Malého prince. teď už mám na ubytovně sprcháč a s hodinovým nakládáním ve vaně je šmitec :-D
ale jinak se čtečka dá strčit do rychlouzavíracího sáčku ;-)
a kdepak jsi splašila seriál BBC? nemělas ho v češtině? :)
Je to dobrý, hlavně jsem se pak v Londonistánském metru docela rozhlížel :)
Navíc tam jsou skutečně opuštěné stanice, čili to má docela pěkný podtext.
Jinak je moc dobrý i když je to tématicky lehce vykradený Holdstock tak je to na druhou stranu ispirací a tak je to dneska taky hojně vykrádané, třeba Kulhánek, Pratchett, Rowlingová...
Něco od V. Vondrušky, nějakou "středověkou" detektivku... a je to špatný, špatný, špatný. :-(
Asi nedočtu, nestojí to za ten kus života...
Copak, copak. Vrah není zahradník?!?
Vondruška píše takovou nenáročnou literaturu pro "četbu na dovolenou". 8-)) Ale čas od času si od něj něco přečtu. Mě zase vůbec nebere sci-fi literatura. Prostě každý má jiný vkus.
To jsou jen zásuvky a přihrádky, dobrá knížka může být napsaná v rámci odboru literatury, kde by to nikdo nečekal.
3/4 dnešních detektivek a společenských románů by mohly před 40-80 léty klidně vyjít jako sci-fi :)
Naopak část sci-fi filmů plných futuristických přístrojů natočených třeba před 30-40 léty jsou dneska už jen pro zasmání a nebo jsme těsně na hraně jejich realističnosti.
No a široké spektrum fantasy literatury jsou vlastně pohádky pro děti, jak říká s jistým nepochopením moje žena :D
Narozdil od Tebe neposoudim, zda ma dobre realie, ale prijdou mi jeho detektivky takove prilis jednoduche. Ale jeho rozhlasovy serial Intimni historie se mi libil.
Reálie jsou to poslední, co by mi vadilo (i když někdy je to - na to, že to píše historik - trochu divný). Vážně, tohle neřeším.
Víc mi vadí "středověcí" lidé, kteří uvažují a mluví jako ti současní. Ale prakticky neznám současný historický román (ani film), ve kterém by se tomuhle trapasu uměl tvůrce vyhnout.
Ale úplně nejvíc mi na tom vadí, že je to zkrátka špatná detektivka. Nelogicky jednající zločinec, jehož pitomé jednání se nakonec opatrně vysvětlí tím, že je duševně nemocný. Vyšetřovatel, který celou dobu evidentně neví, co dělá, nicméně náhodou dělá zrovna takové psí kusy, že vraha odhalí. Atd.
.
.
.
.
Jak vidíte, dočetl jsem to :-)))
Nó, já nevím, ale většina lidí uvažuje a mluví +- pořád stejně, tedy tou nejmodernější verzí řeči a na úrovni poznání , které byly v jejich době obvyklé a k dispozici.
Jinak se myšlení, zvyklosti a život vlastně tak moc od dnešního nelišil a až si za pár stovek let budou myslet svoje o nás, tak si doufám uvědomí, že i je čeká "soud dějin".
Navíc historie a fakta nebo realita mají v každé historické době svou představu o realitě minulé a historická "fakta" se mění podle současných potřeb, to známe i z dob českého obrození, okupace nebo třeba aplikovaného komunismu...
V tom směru doporučuji nastudovat například historické obrazy z různých století v minulosti, kterak na nich byly zobrazeny události ještě minulejší, ale přesto plné reálií tehdejší současnosti :)
Tak s tímhle bych tedy nesouhlasila.
Řekla bych, že myšlení, zvyklosti a život byly ve středověku dost odlišné od dnešního života.
Když jsem četla Legendu o Ostojovi, tak jsem si uvědomila, že já bych nepřežila ani měsíc v tehdejších podmínkách. A nad čím oni museli přemýšlet tehdy oni, tím se já nezabývám ani omylem.
A když jsem jednomu překladateli přepisovala do stroje Dějiny světového malířství, tak rozbor obrazů mě vysloveně dostal. Rozbor děl z období středověku - to se zcela vymykalo dnešnímu myšlení.
Ve své podstatě chápu proč to říkáš, to je takový historický šovinismus :), ale nemáš pravdu, lidi myslí pořád stejně, konají pořád stejně a žijí nejmodernějším možným způsobem dané doby a kultury a nikdo neví co si za 400-600-1000 let budou myslet o nás, primitivech ze středověku :)
Dokonce existuje teorie, že dneska jsou lidi hloupější než v minulosti :)
Existují staré výrobní postupy a technologie, které dnes ve své podstatě nejsme schopni ani napodobit, protože vědomosti o nich se ztratily již dávno, některé jsem zvládli zcela nedávno.
Třeba kalená meď, tvrdá stejně , pružnější a ostřejší než ocel( Inkové a Arjové)
Římský beton, jehož kvalitu prověřily věky.
Stavby, které by jsme dnes prakticky nepostavili ani s dotací EU.
Kovové ohebné a kujné sklo starého Egypta
Výroba umělých drahokamů , tamtéž....
To je ale nedorozumění. Já tvrdím, že lidé mysleli jinak, nikoli hůře.
Jejich životní cíle byly odlišné. Nejde o to, že měli jiné technologie (opět: nikoli nutně horší, což je otázka pohledu. Jen jiné.). Jde o to, k čemu je používali, tedy opět: jaké měli cíle.
Existuje k tomu spousta literatury (za klasika je pokládán např. A. Gurevič, u nás to zajímavě teoreticky rozebíral a prakticky uplatňoval třeba Z. Kalista), ale stejně je celkem obtížné k tomu proniknout. Přesto - kdo se o to nepokouší, nedokáže pochopit, proč lidé ve vzdálených dějinných obdobích jednali tak, jak jednali.
Budeš-li přisuzovat např. husitům současné uvažování, motivace a cíle, nikdy se na ně nedokážeš podívat objektivně. Každou dobu je třeba chápat z východisek jí samotné, jinak uvažuješ ahistoricky. Právě takové uvažování lze nazvat "historickým šovinismem".
Jak říkám, je to celé zřejmě nedorozumění... :-)
Možná je, ale jak vidíš na některých reakcích, tak je to v dnešní době úplně normální vnímání historie....
Proč bych nemohl husitům přisoudit současné cíle, jednání a motivace ? Když husitským podobné motivace, cíle a jednání byly běžně k vidění během druhé světové války a v dalších konfliktech od roku 1945 ?
Navíc pro pochopení cílů, motivací a jednání současných představitelů fanatismu v jednotlivých světových vírách je doba husitská zajímavým zdrojem informací.
Kdysi jsem četl přirovnání, že současní muslimové jsou většinově podobní právě křesťanům z období 11-18 tého století.
A to víc než si myslíme hlavě mírou (in)tolerance.
11 - 18 století je poměrně velké časové rozpětí ve vývoji lidstava na to, aby se to dalo uvést jako přirovnání k současné mentalitě nějakého národa.
Jistě slovíčkařením za názor, že dneska myslíme jinak :)
Přitom je snad jasný, že když mi dneska nemyslíme jako křižáci ( 11 století) , husiti 14 století, kalvinisti nebo luteráni nebo katolici v následujících stoletích , tak né zrovna malá část našich současníků ( zhruba 1/4 lidstva) tak klidně dál myslí, jedná , koná a má stejné cíle jako výše jmenované křestanské proudy před mnoha sty lety.
Teda prosadit svou víru, potlačit jinověrce a dosadit nekompromisní víru do vlády světa....
Kde vidíš nějaký rozdíl ? :)
Jednak nějak nechápu tvoji reakci na můj příspěvek a druhak bych řekla, že porovnáváš neporovnatelné.
Šmičec.
Hele dneska jsem ve vlaku po letech znovu dočetl Zvonkonosy, když už jsme v tom čtenářství, musím říci, že to velmi pěkně vystihuje naší situaci i když je to stará knížka.
Prostě ti lidi mysleli, žili OUPLNĚ JINÁČ než my " DNESKA" :)
A to tvoje poslední slovo, co gentleman, komentovat nebudu, ale zasmál jsem nad ním....
Ano, tohle je právě rozpor, který dělá historii tak zajímavou. Tenze mezi:
- nám naprosto cizí mentalitou např. husitů, (jejichž motivace bych třeba s druhou světovou válkou opravdu těžko mohl srovnávat - on někdo v roce 1940 bojoval za lepší církev z důvodu blížícího se konce světa? ;-))
- a všeobecně lidskými vlastnostmi, které se skutečně moc nemění, takže umožňují skoro jakoukoli historickou událost aktualizovat a srovnávat se současností.
Tohle je hlavní důvod, proč je tak úžasně zábavné učit dějepis. Stačí několik málo vnímavých žáků ve třídě, a skoro každá hodina se změní v napínavou debatu. :-)
Někdo bojoval za království nebeské na zemi a někdo za tisíciletou říši.
Někdo upaloval katolíky ve stodolách a někdo přinutil stát židy frontu na smrt u rokle za městem a posléze v továrnách na smrt.
Husité českých dejin pořádali spanilé jízdy a v dějepisech Německa, Polska a Rakouska či Uherska si přečteme o 10-15 letech nájezdů šílných zabijáků kteří všechno zapálili a co nezničili to ukradli.
Husité ničili výzdobu kostelů a knihy
Nacisté ničili "špinavé umění a knihy
Husité vypalovali katolické chrámy a synagogy
Nacisté Synagogy.
Husité židy kteří odmítli přestoupit na víru upalovali ( Chomutov 1421 třeba).
Kde je nějaký rozdíl ?
Hezky jsi to vypsal, jenže tohle jsou činy. Rozdíl je právě v motivaci. Nejde o to, CO dělali, ale PROČ to dělali.
Mimochodem, husité byli upřímní alespoň v jednom: oni své nájezdy do okolí spanilými jízdami nenazývali. To je výmysl (nebo omyl) obrozenců, založený na jazykové záměně původního názvu "rejsy".
Historik by neměl říci "vím, proč to dělali", když má pouze neúplné informace a o tom, CO dělali.
Hm, ano. Historik (a obecně každý vědec) by především neměl říkat "vím".
.
.
.
A proč to píšeš mně? :-)
Psal jsi, že nejde o to, co dělali, ale proč to dělali. Zdálo se mi jako bys věděl, proč to dělali ;-)
No ale to je právě celé to, že "skutečná " historie se tvoří až v daleké současnosti a to hlavně podle toho, co se komu hodí do krámu a jaký má na věc názor.
Jenže tou motivací, to PROČ je vždycky víra, víra že my to děláme dobře, s dobrými úmysly a pro blaho nebo spasení ostatních a to i přes jejich mrtvoly.
Když jsme v čtenářském kroužku, tak vlastně tenhle princip celkem dobře popisuje kniha Soudné sestry od T.Prachetta
Souhlasím s tím, že Pratchett to v mnoha svých dílech vystihuje moc hezky.
A k té motivaci - začínáme se asi opakovat. Myslím, že si v zásadě rozumíme, alespoň natolik, že by bylo hezký probrat to jednou ústně. Jsou to na mou klávesnici už trochu moc složitý a obsáhlý věci. :-)
Dostal jsem se k mé oblíbené dětské četbě Čtyřlístek. Tedy čtu Čtyřlístky. :-)
Zrovna minulý týden jsem je také měla v ruce :o)))
Hele a máš i ty první černobílo-oranžové?!?
Když si ale tak vzpomínám, tak mým nejoblíbenějším dětským komiksem nebyl čtyřlístek, ale Kocour Vavřinec :o)))
Nemám...
Zajímavý je, že naše kluky Vavřinec tak nebral jako 4lístek...
No jo, dneska už je čtyřlístek fenomén. Tehdy byl v počástcích.
A mám pocit, že jsem toho kocoura Vavřince měla dokonce i dřív než první čtyřlístek.
čtyřlístek bylk nesehnání, takže mě minul. Bohužel. jen občas půjčil něco někdo ze šťastných kamarádů, co měli známýho ěkde v trafice.
Vavřinec mě nikdy nebral, za to třeba Pifík jo a dost.
No jo, Pifík ! Podle něj se jmenoval jeden náš čokl :-) Ale lepší byl Pif a jestli se nepletu kocour Herkules. Vycházely nějaké speciály.
Tady jsem to našla ke stažení na uloz.to http://uloz.to/xYmwEHP/pifik-cbr
a tady je další http://shalom.webovastranka.cz/file/2629...
A když už jsme u těch starých komiksů, kdopak si vzpomenete na tohle : http://rajforum.com/viewtopic.php?f=260&t...
Já z toho byl jako prvňák, nebo druhák docela vyvalenej. Lelek si na to snad vzpomene, tomu jsem to tehdy sebral :-)
Tak to jsi mi připomněla můj asi první větší a ucelenější komiks - vycházel v Květech a jmenoval se "Martin a kocour Kolumbus".
Tehdy k tomu byla i nějaká soutěž na pokračování. Tehdy vymysleli, že se nebude nic losovat, nebude se zohledňovat, kdo tam pošle odpovědi první atd. Prostě, kdo pošle správnou odpověď, dostane odměnu.
Strhnula se mela, kterou nečekali. Na správných odpovědích makaly celé rodiny (nebyl net...) a tak za dílčí odpovědi rozesílali tisíce odznáčků, nálepek a jiných bejkáren. A už s tušením zlého nechali šít i tisíce černých plyšových kocourů. Stejně mi ten můj, co pamatuju, přišel s pořádným zpožděním :-))
Jo, tak na tyhle dva si pamatuji také, ale soutěž mě minula.
Já nejsem moc soutěživý typ.
Co si tak vybavuju, tak ta soutěž na pokračování byla znalostní a podle všeho dost namáknutá. Žádný napůl reklamní triviálnosti s nápovědou, jako dneska. Dospěláci docela kmitali při ověřování správných odpovědí, máma komentovala, že tím žije půlka fabriky :-)