http://hn.ihned.cz/c1-13909310-tovarna-na...
Tak se nám to nějak překulilo a rád bych odpověděl Joe-ovi, proč stát má a musí dbát o ochranu kulturního dědictví, a nelze to ponechat pouze na majitelích.
Všichni lidé, bohužel, nejsou vzdělaní a slušní ale někteří jsou bezohlední a hamižní (potřebuješ-li důkaz, zjisti si kolik členů měla KSČ za Husáka).
I tito lidé mohou vlastnit, či spoluvlastnit dnes památkově chráněné objekty, a je naprosto zjevné, že kdyby jim to vynášelo, jsou schopni a ochotni zbourat tisíc let starou baziliku aby získali prostor na výstavbu supermarketu, který konkrétně jim v tomto konkrétním čase bude připadat výnosnějí.
Když si narazil na ta sklíčka, co sbíráme, je to tak jak říkáš, spousta jich skončila v kontejnerech, a ne snad proto, že by ti lidé co to vyazovali museli nutně být zlí a bezohlední, jen prostě si dost dobře neuvědomovali jejich skutečnou hodnotu a extetika těchvěcí právě neodpovídala jejich dobovému vkusu. Protože jde o věci, které se vyráběli v tisícových ba i statisícových seriích, nebezpečí, že by se rozflákalo všechno je zanedbatelné, a proto žádnou specielní ochranu tyto předměty nepotřebují, pár dobrovolníků to zvládne.
Jinak to ovšem je u památek, které jsou povětšinou unikáty, jednou zboříš, víckrát už není.
Proto stát a i mezinárodní organizace (např. UNESCO) tyto objekty či předměty chrání, a nedovolí jejich současným majitelům s nimi nakládat svévolně. Prostě proto, že pro okamžitý zisk, či z pouhé neznalosti by národ, nebo celé lidské společenství mohlo přicházet o nám všem společné hodnoty.
Diskutujme pouze o míře a rozsahu objektů chráněných státní památkovou péčí, zpochybňovat samotnou podstatu a princip nutnosti společné ochrany hodnot už ani není konzervativní a pravicové, jako spíše anachistické pojetí společnosti.
Stát má být malý a lidem do života co nejméně zasahovat, ale na druhé straně má některé funkce a úlohy, které má plnit se vší důsledností. Památková péče je jednou z nich.
Dovolím si jenom malou poznámku. Kdysi se to tu důkladně probíralo s medvědem. Už tenkrát jsem psal, že mi přijde, podle zkušeností z reálu, že ta soukromá správa historických (nejen těch památkově chráněných), třeba s případnou podporou státu (často asi spíš s odporem), má lepší výsledky a je efektivnější, než drahá státní péče. Znám spousty objektů státem zlikvidovaných, nebo ponechaných zubu času a rozebíračům všeho použitelného. Neni to pravidlo, ale soukromníci se většinou o svůj majetek starají zodpovědněji. Samozřejmě u velkých objektů a areálů je role státu nezastupitelná, koupit si Kárlštejn a mít ještě dost prostředků na jeho opravy hned tak někdo nemá ...
Platí celkem jednoznačně, že stát je špatný hospodář, ale může být v celku dobrý dozorce.
A o to tu v podstatě kráčí, pohlídat aby majitelé nepáchali zvěrstva. Ochrana ovšem nesmí být fanatická, protože pak to dopadne jako tady:
http://jihlava.idnes.cz/most-nutne-potrebuje...
"stát je špatný hospodář, ale může být v celku dobrý dozorce."
To sice může být, ale prokazatelně není.
Občas je to velmi na střídačku.
Tady, v dílu o Praze
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10394044768...
se připomíná, jak odstřelili nádraží Praha-Těšnov, ale také zároveň na to, jak památkáři zabránili aby se zbořila Fantova budova hlavního nádraží.
Nĕkde soudruzi udĕlali chybu:-)
... bez kontrolního a revizního úřadu Ústředního výboru to tady nepůjde.
Takhle krade každej a to je proti přírodě!
8-)
v zemi zvyklé na drobné přikrádání krást ve velkém je nepřijatelné
Nejen hospodari, ale i dozorci maji deticky, pribuzny, znamy, slepicky, kohoutky..., a vsichni jsou potrebni. Co nadelas?
Problém je vĕčný a neřešitelný, tedy "kdo hlídá hlídače" ale občas se i daří konvergovat k přijatelným řešením.
Pokud jde o památky zřejmĕ heslo "kdo platí ať rozhoduje" by mohlo vést k podobné devastaci, jakou napáchala "diktatura proletariatu".
Neidealisujme si minulost ani současnost, za velkým majetkem je ve vĕtšinĕ případů zločin. :-)
Takové povedené řešení se nedávno podařilo na ministerstvu informatiky. Posledních pět let prakticky neškodí, nebuzeruje, nevymýšlí si debilní návrhy zákonů a po korupci tam není ani stopy. Z toho by si věřejná správa měla brát příklad.
To jsem četl tuším v diskuzi pod blogem Šichtařové na iDnesu :-)
Víš, já bych si třeba docela ráda koupila od obce kapličku na křižovatce dvou prašných cest a starala se o ni. Ale potřebuju mít jistotu, že až kolem půjde třeba soused, tak si neřekne, že ten kamenný kříž s hlavou Krista se tam nehodí a že mu bude mnohem lépe na jeho zahradě. Potřebuju jistotu, že když si dám na hrob mých předků umělecký kahan, tak tam zůstane a neodkáčí do sběrných surovin.
Nedávno sem Joe dával odkaz na tu posprejovanou zeď poblíž Zemanovy chalupy. Já se přiznám, že Zemana vůbec nemusím, ale posprejovanou zeď považuju za vandalství, bez ohledu na své politické preference.
Musíme si začít vážit soukromého vlastnictví. Nejen toho svého, v tom jsme poměrně dobří. Ale také nedotknutelnosti vlastnictví těch druhých.
Nedotknutelnost vlastnictví těch druhých = absolutně nesplnitelné ve státě, kde zlodějna je povýšena na jeden ze základních pilířů jeho budování.
Není tomu tak, slušných co nekradou je mnohem víc neZ se zdá po přečtení bulváru.
Pevně věřím, že máš pravdu. Ale je to pro mě těžké tomu věřit. Tolik mě milých míst tady v mém okolí již bylo rozkradeno a prodáno do sběru či jinam.
Zrovna nedávno se někdo pokoušel ukrást hřbitovní zeď v Mikulášovicích.
To máš tak. Stačí jedno nemytý čunĕ, a smrad je v celém vagónu plného čistými a voňavými lidmi.
Levicoví extrémisté pochodují Prahou.
"Jedním z nejvýznačnějších výmyslů Evropy 20. století, míněným smrtelně vážně a nikoliv snad jen pro šprým, je uniforma strany." Josef Čapek
K blížící se mu výročí "vítězného února" tu je další kvíz. Poznej tři rozdíly.
PS: Rozluštění je. A: Rozdíl několika roků. B: Oddíly SA a LM vykonávaly stejnou funkci. C: Hoši Nibelngů jsou lépe oblečeni.
Viděl jsem kdysi záběry z nějaké vojenské přehlídky z Něměcka. Dost dlouho mi trvalo, než jsem si uvědomil, že to není z doby nacismu ale z NDR. Co naplat, to prušáctví tak rychle nevyprchá.
Z některých to nevyprchá nikdy. Kdysi jsem byl na návštěvě v Berlíně. Dostali jsme se do čtvrti Köpenick a já byl nadšen, konečně jsem navštívil město, kde se odehrál legendární příběh o Hejtmanovi z Kopníku. A můj průvodce vůbec nadšen, tím, že tuhle historku znám a připomínám, nebyl.
Co o tom soudíte?
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/214436...
Bezplatnost určitě zvýší počet přepravených lidí a méně aut. Nějakou zkušenost s tím mají i nějaká města u nás, co vím, tak bezplatná je doprava v Hořovicích a snad i v Třeboni a občas je bezplatná i v Ostravě a asi i jinde. Jenomže někdo asi bude muset spočítat a určit co je výhodnější, jestli lidem zaplatit městskou dopravu nebo peníze dát na něco jiného a lidi ať si dopravu platí.
Myslím, že to mají ve Frýdku-Místku. A někde jsem četla, že to tam ročně stálo radnici 25 milionů korun.
Mně spíš zajímá, co se stane, až se stávající kapacita MHD naplní a bude potřeba obnovovat vozový park nebo tratě rozšiřovat.
V Hořovicích lidi požadují rozšíření dopravy, jak spojů tak i linky a město nemá peníze, takže buď na to dostanou z kraje nebo si budou muset lidi připlácet. Podobně na tom budou všechna města.
http://www.denik.cz/stredocesky-kraj/bezplatnou...
Asi to bude chtít delší období na zhodnocení. Nějaký čísla a úvahy
http://www.hybrid.cz/bezplatna-mhd-nastroj-ke...
Objevil jsem tuto mapu:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/mapa/
Už jsem tam našel chybu :-D Splést si Kněževes, to jsem ještě neviděl... :-D A pojem "Kněževesko" mě děsí :-D
http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1...
Naše firma má kliku, že švýcarská armáda je k té modernosti ještě tak trochu nostalgická a má krapet divné nápady, ale když na to mají, tak proč ne a tady si lidi vydělaji.
Nostalgická (v užívání kol)?
Nejen ona:http://www.militarybikes.com/
Určitě je dost velký rozdíl mezi těmi armádami. Už jen v jejich účelu, použití a v místu možného nasazení. No a pak krom těch žánrových a propagačních fotografií, viděl už skutečně někdo americké vojáky v nějaké bojové akci s jízdními koly ??
A viděl jsi někdy vojáky v bojové akci s náklaďáky? Nebo třeba s Dakotou? Asi moc ne. Jsou to totiž, stejně jako kolo, dopravní prostředky a nikoliv bojové.
Kolo je určitě dobrá věc a pro lokální dopravu jednotlivce i výhodná, třeba pro přesun po kasárnách, po letišti a do hospody. Nějak si ale neumím představit k čemu jinému by bylo vhodnější než co jiného, jedině snad, že by chtěli nepřítele zabít smíchy až by se jednotky přesouvaly na kole.
Američani za drahé peníze vyvíjejí robota: http://www.youtube.com/watch?v=W1czBcnX1Ww . Švýcaři si materiál naloží na kolo. I kdyby ho měli jen tlačit, je to mnohem méně únavné než nést kulomet s pásy na hrbu.
Takže tam kam se "tradiční" Češi doplazí s jazykem na vestě (protože táhnout 50kg dá zabrat) a začnou se připravovat na útok, tam si si Švýcaři sundají vybavení z bicyklu, kolo hodí do škarpy a vybavení na záda a poslední kilometr překonají o mnoho odpočatější.
Americani maji take armadni kola, ale nevim, jak moc je pouzivaji. Mozno koupit i u nas: http://www.armyshopmash.cz/
... za předpokladu, že celá trasa Švýcarů vede po poměrně slušných cestách. Kolo s 50kg nákladu bych nechtěl táhnout ani rozbitější lesní cestou. To bych si to tam možná radši poslal vrtulníkem.
Když není bahno po kotníky, tak se dá projít spoustou míst. Není to snadné, ale lepší než to táhnout na zádech.
S vrtulníkem, když pominu nějaké aa guny, PLRK a vlastní letectvo nepřítele, to bude ovšem nenápadný přesun jako rybí stehno.
Hádej, čím Vietkong přepravoval zásoby na frontu. Vést kolo s desítkami kg nákladu bylo pořád ještě lepší než to táhnout na hřbetě.
http://www.google.cz/search?q=vietcong+bike&...
Koukám, že jste tady všici jak ta naše vláda. Samej laik a amatér (co všechno ví a všemu rozumí líp ...).
Ptali jste se Švýcarů, nač ta kola budou užívat, nebo jste pojedli trus krále Šalamouna?
A na vojnu s nima, nejmíň na rok, voni by je ty "bojové" teorie přešli, chytrolíny.
Nástup na bycikle v maskách, v dvojstupu a směr Babiny a Lovoš!
Jestli tohle není nostalgie, tak už asi nic :-)
"Švýcarská armáda jízdní kola pod oficiálním názvem Swiss Army Bike používá již od roku 1905 a pravidelně je modernizuje."
Švýcaři jsou nostalgičtí až běda. Jejich elitní jednotky, něco jako naši parašutisté, jezdí na kolech.
A není to nesmysl, jak by se mohlo zdát. Zkus někam nepozorovaně popovézt nějakou jednotku. Náklaďákama to moc nepůjde. Tak je pošleš pěšky. Jenže zkus táhnout rpg, kulomet a munici na hřbetě. A zkus tak za noc urazit 50km. Když to navěsíš na kolo, chvílema třeba povedeš, tak se to zvládnout dá.
http://www.flickr.com/photos/25831992@N03...
http://www.flickr.com/photos/25831992@N03...
Tomu provedení na druhé fotce rozumím, to si umím dobře představit, na vozejčku pár termosů a rozvoz guláše po strážních stanovištích :-)
Tady je fotka bicyklu se zajimave vytunenymi koly a porovnani spotreby, nosnosti a rychlosti armady dle dopravniho prostredku.
http://www.combatreform.org/atb.htm
To je ta firma, co valí desetitisíce kol a v životě jsem o ní neslyšel? :-)
Ono to bude asi tím, že kola se neprodávají pod jejich jménem : "Společnost BPS Bicycle Industrial v Šumperku ročně vyrobí zhruba 90.000 jízdních kol, z nichž drtivá většina míří na export hlavně do Německa, Rakouska a Belgie. Jejím vlastníkem je rakouská firma BTM Bike Trading, GmbH, která je zároveň hlavním odběratelem šumperského podniku."
To kolo vypadá zajímavě, je někde specifikace? Dalo by se třeba objednat u nás? K Victorinoxu a SIGu by to byl stylový doplněk.
Ty ses zbláznil, chtít specifikaci, vždyť to je specielní armádní zakázka a to je vždycky utajené, co kdyby někdo zjistil jaké používají ventilky :-)
http://www.svet.czsk.net/clanky/svet/nemcidomy...
Ono to funguje i pro Poláky, ale mají s tím celkem problémy...
Jurimire, uz mas praci? :-)
http://bushcraft.cz/ze-zivota/zajimavosti-ze...
kdybych uměl anglicky, tak už jim píšu...
To se doučíš až tam :-)
:-D
rozhovorama s duchama, jo? :-D
To bych nezkoušel, ti nejspíš budou mluvit nějakou starokeltštinou - lepší bude si naladit na BBC nějakej ten kurz...
i když vlastně to můžeš i tady, takže bych vynechal podmiňovací způsob a napsal bych "až budu umět anglicky" - času máš teď dost, nebo ne?
Na co AJ, když tam budeš sám?:-)
Sakra. Já bych to bral. Osm měsíců na ostrově (člověk by si srovnal bordel v hlavě, přečetl to co nestíhá, napsal to co nestíhá...) a pak bych se jen přesunul do Edi (můj druhý domov)... Myslíš, že tam bude wifi?:-)))
Selskym rozumem to kazdy pochopi, ale je to opravdu legalni dopravni znacka?
Předpokládám, že myslíš, tu zákazovou značku, tak ta je legální, jenom tam je nadbytečně opakovaně zdůrazněný "zákaz", protože značka jako taková sama vyjadřuje zákaz (B32), ale někdy není ke škodě něco zdůraznit :-)
Mám silné cukání...
http://www.cyklobazar.cz/inzerat/220599...
Barva dobra, ale ja mam pro spesly slabost. :-)
Barva mě sere a Tobě to asi bude velký.
Jakoupak bys chtel barvu? :-) Mne by to urcite bylo velky a silnicka stejne neni na poradu dne. Doufam, ze se mi trek nerozpadne driv, nez se dostane do servisu. Dnes vydaval dost podezrele zvuky, kdyz jsem vezla syna z hudebky. Praskalo to v prednim kole asi tak, jako kdyz chladne kov, ale tim to byt nemohlo.
Je pravda, ze Tobe by asi vic sedela cerna, cervena je k Tobe moc vesela.
http://www.sunsetbike.cz/1116/specialized...
Biologům z malého výzkumného institutu 2AI Labs v americkém Idahu se při pátrání po smyslu barevného vidění u primátů podařilo vyvinout brýle korigující barvoslepost.
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika...
Nejzajímavějším závěrem práce je skutečnost, že řidiči do hladiny 0,3 ‰ měli rychlejší reakční dobu, jezdili plynuleji, lépe dodržovali konstantní bezpečnou vzdálenost, méně vyjížděli ze svého jízdního pruhu a dělali méně chyb než za střízliva. Pokud však je hladina alkoholu vyšší než 0,4 ‰, dochází naopak k výraznému zhoršení, zvláště u žen.
http://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/_zprava...
To je praxí ověřeno už mnoho let.
Strejcové když se za večera rozjíždějí z hospody, protože vědí že měli dvě piva, dávají si mnohem větší bacha aby něco nevyvedli, proto nebourají. Nemyslím si, že je to dané nějakou zrychlenou reakční dobou, ale právě vědomím si vyššího rizika a tím větší opatrnosti.
Naopak, omladina odjíždějící z diskoték řádně povzbuzena těmi jablíčky, švestičkami nebo hruškami, získávají s hladinklou sebevědomí a postřeh, a pak silnice zdobí pomníčky.
Ovem orgáni se soustředí na strejce, protože ti jezdí kolem osmé či devété večer, a není kvůli ním třeba ponocovat do tří nebo čtyř ráno, aby je zkontrolovali.
Takže plán odchytu "opilců splněn" a přitom křížků neustále přibývá.
Jen k poslední větě: Zas tak hrozný to není. Loni zemřelo na našich silnicích 681 lidí, nejméně od roku 1961, odkdy se vede ucelená statistika.
Vzhledem k tomu, kolik dnes všeho jezdí, a jak rychle, je to vlastně obdivuhodný výsledek.
A nakonec můj oblíbený argument: Dlouhodobě 85% nehod zaviní střízliví řidiči. Na ty je potřeba si došlápnout především;-)
Nebude to tím, že dlouhodobě u nás díky nulové toleranci jezdí 99% střízlivých řidičů?
P.S.Źenám se rodí o 100% více nedonošených dětí než mužům:-))
Těm 99 procentům bych nevěřil.
Kdybych "podle sebe soudil" já, odhadoval bych to na 99,99%. Ty to máš jinak? :o)
Dle mého pozorování tak 85 procent.
Podle sebe soudit není objektivní (to bych mohl třeba tvrdit že 99 procent lidí je krátkozrakých), dlouhodobě pozorovat okolí.
Můžou být i velké krajové či místní odchylky.
Když se to pak rozmázne a zprůměruje, vypovádýcí hodnota zmizí.
Jak tu Joe třeba uváděl tu nehodovost, když se to rozmázne po mapě, je to v pohodě, a přitom můžou být úseky, které jsou velmi kritické, a má smysl se na ně podívat. Zrovna nedávno v jednom z bulvárů vyšla mapka, a když se na to koukneš pozorněji, zjistíš, že je to někde docela děsivé. V celku se to rozplyne.
Možná máš pravdu, ale mého souseda Standu t asi neuspokojí, když takhle blbě přišel o svou dvacetiletou dceru.
Jj, když umře člověk, je to vždy tragédie. Když umře tisíc lidí, je to statistika. Tak to chodí.
V přepočtu na počet obyvatel prý u nás zahyne víc lidí na silnici než v Izraeli vlivem jejich přestřelek s Palestinci.
Jsou tu i dospělí lidé, kteří tvrdí, že na předměstní Ostravy je srovnatelně nebezpečné s Afganistanem, tak je nakonec všechno možné. :-)
Oni se ti plastelínci trochu zveličujou. Sem tam nějakýho teroristu musej vypnout, ale jinak to nebude nic dramatickýho.
Na chřipku u nás umře každý rok 3x tolik lidí. Na následky kouření se uvádí 18.000 lidí.
Čím je nějaká smrt ojedinělejší, tím víc vypadá strašidelně a nadělá se kolem humbuk. Skutečný metly lidstva se už berou jako všední součást života.
přesně tak. Neznám v podstatě nikoho, komu by někdo nezemřel na auto a všem to prostě přijde normální a naprosto v pohodě. S kouřením a žrádlem je to podobný. Spíš seš za divnýho, když to nepřijde normální tobě.
Zajímavé, já zas neznám nikoho, komu by někdo zemřel na auto. Možná to bude tím, že žiju celý život ve velkoměstě (zatáčka k Vídni), zatímco Ty na venkově;-)
Fakt ne? Tak to vypadá, že jsem si to v rámci průměru vyžrala za tebe já...
Tři naši kamarádi se zabili v autě při jedné nehodě; se dvěma kolegyněmi jsem byla na školení, ze kterého už domů (taky obě v jednom autě) nepřijely... z práce už domů nedorazil můj vlastní otec. Jen na naší ulici vím o dvou dalších lidech. A to jsou ti, které jsem znala osobně. Pokud by šlo jen o to, abych znala ne přímo oběti, ale lidi, kterým někdo zemřel - nemyslím, že bych to dokázala spočítat. Desítky a desítky...
Těch mých pět jsem také znal osobně.
Joe je buď dítě štěstěny (což mu tedy přeji), nebo nemá skoro žádné známé (to bych mu nepřál).
Pravda, dva mé blízké kamarády srazila šalina (oba na kole, ale každého zvlášť, asi 10 let od sebe).
Oba mj. těžký otřes mozku a měsíce klidu na lůžku.
Jedna kamarádka měla těžkou autonehodu (nezavinila, blb za ní nedobrzdil, a postrčil ji do protisměru, pod autobus).
Dalo by se říci, že největším nebezpečím je v mém okolí veřejná doprava. Vlastně i dědeček kdysi nestihl vlak (on byl velmi akurátní člověk, to u něj bylo výjimečné). Ten vlak se srazil s rychlíkem v protisměru, bylo tenkrát velmi mnoho mrtvých.
místo, kde žiju s tím nesouvisí. Mám kamarády po celé ČR a pár po Evropě i jiných světadílech.
Budu si pamatovat, že existuje jeden člověk, kterýho znám a který nezná osobně nikoho kdo by zemřel na auto nebo komu by někdo zemřel na auto. Jsi fakt první o kom to vím.
Máš štěstí.
Takových je určitě víc, taky si nevzpomínám na nikoho z rodiny ani nikdo ze vzdálených známých.
Když pominu jednoho dost vzdáleného strejdu, který umřel v autě někdy před 25-30 lety tak neznám a nemám v příbuzenstvu a kamarády nikoho jako oběť dopravy autem.
Zato mám přímo v rodině několik lidí kteří umřeli na na komunismus nebo na jeho věrnýho bráchu nacismus.
Kdyby u nás existovalo nějaké zvíře, které by za rok sežralo 600 a více lidí, tak už by asi ve volné přírodě nežilo.
I když na silnici za to často můžou agresivní objekty. Co je to agresivní objekt se lze dočíst
v části "Pozor na agresivní objekty" tohoto článku:
http://auto.idnes.cz/nebezpecna-silnice-smrti...
Taky se pridam do statistiky. Nikdo zabity v aute, jeden kamarad zabity lavinou, jedna spoluzacka zabodnuta zarlivym milencem, jeden spoluzak pravdepodobne spadl s letadlem.
Tak nějak, když nepočítám nemoci, stáří, a bohužel dvě sebevraždy, tak: Jedna lavina, jednou canyoning, jeden raft a jedna singlkanoe.
Sice jsem se párkrát otočil a vynechal nějaký lákavý vrchol či celou hřebenovku, (dvakrát jsem utekl z Roháčů, nikdy jsem je v zimě nepřešel), párkrát mě to pak mrzelo, když třeba hrozící bouřka nepřišla, ale taky jsem se minimálně jednou se vyhnul lavině. Nakonec, být živý taky není špatný:-)
3x auto, 2x kouření, 1x mejdlo, 3x voda... nechci tímhle směrem přemýšlet. Vím, že když mi bylo cca 25let bylo těch mrtvých 13 a rozhodl jsme se to už nikdy nepočítat.
Co se aut týče, tak v jednom tom autě jsem měl původně sedět, ale dostal jsem chřipku a zrovna jsem zůstal doma... A jednou mě auto srazilo a celýho přejelo. Auto je pro mne to nejnebezpečnější co mohu venku potkat a na co si dávám pozor a jsem ve střehu. Rozhodně víc než před zloději či přepadením, byť se mi obojí taktéž stalo.
Máš DOJEM, že auto je pro tebe největším zdrojem nebezpečí. Máš na tento dojem samozřejmě právo. Skutečnost je jiná.
Jiří Wolker zjistil, že nejnebezpečnĕjší je Slunce.
Plných 100% lidí, co se pod Sluncem narodilo, pod ním taky zemřelo.
Dojem? :-O
Ne Joe, tomu se říká zkušenost.
Kdyby několik mých kamarádů a nějakých známých zabil třeba soustruh, mě také málem zabil a každý rok jsem si přečetl ve statistikách kolik stovek dalších zabil, tak si na něj budu také dávat bacha. Soustruhu bych se tedy začal vyhýbat obloukem, ale u aut to praktikovat nemůžu.
Dojem je spíš neurčitý pocit. Zkušenost z něčeho mi při setkání s něčím jiným dodá nějaký dojem.
Když tě soused praští, praští i tvoje rodiče a několik známých, tak si na něj nebudeš dávat pozor kvůli dojmu, ale díky zkušenosti. Kvůli dojmu si budeš dávat pozor na někoho uplně cizího, kterej ti souseda bude připomínat.
Tak ze mne, prosím, přestaň dělat idota.
petrp to už vysvětlil zde:
http://www.nakole.cz/diskuse/16027-co-vas...
Klidně si tomu říkej zkušenost, ale je dobré si přiznat, že vycházíš z příliš malého a nereprezentativního vzorku. Pár čísel:
NĚKTERÉ INFEKČNÍ A PARAZITÁLNÍ NEMOCI: 1029
NOVOTVARY: 28222
NEMOCI ENDOKRINNÍ, VÝŽIVY A PŘEMĚNY LÁTEK: 2188
NEMOCI NERVOVÉ SOUSTAVY: 1064
NEMOCI OBĚHOVÉ SOUSTAVY: 53590
NEMOCI DÝCHACÍ SOUSTAVY: 6151
NEMOCI TRÁVICÍ SOUSTAVY: 4664
NEMOCI MOČOVÉ A POHLAVNÍ SOUSTAVY: 1454
KLINICKÉ A LABORATORNÍ NÁLEZY NEZAŘAZENÉ JINDE: 1652
PORANĚNÍ, OTRAVY A NĚKTERÉ JINÉ NÁSLEDKY VNĚJŠÍCH PŘÍČIN: 6009
... a dopravní nehody jsou těch necelých 700 z poslední kategorie.
Taky mĕ kamaráda vzala lavina.
Nĕkde to najdu a hodím do blogu.
Zdá se, že přátelům cyklistů hrozí statisticky vzato vyšší nebezpečí ohrožení lavinou.
Za cyklistku se mohu povazovat tak 2 roky, takze jsem statisticky vic kajakarka a horolezkyne.
Hmm, to by sedĕlo.
Můj kamarád byl Tomáš, a zahynul v Tatrách asi 2010? a s ním další 3.
No, našel jsem to, plácnu to na blog zítra. Je mi vždycky smutno, když si na to vzpomenu. Bĕžím dopředu a ti kámoši taky, a "nemáme čas" si sednout na chvilku, a pak šlus, konec, a už nikdy mu neřekneš "ty blbe, já tĕ mám rád jak bráchu".
Dávej na sebe bacha, Lucie.
Bohužel, některé statistiky jsou zavádějící.
Před nedávnem tady myslím Vráťa uváděl statistiku, že na to, abys byl smrtelně zraněn na kole, bys musel ujet v Praze asi tak tisíc let.
Pozůstalé tohle většinou nijak moc neutěší:-((
Čekal někdo něco jiného? Logický důsledek rostoucích daní.
http://byznys.ihned.cz/podnikani-a-dane/c1...
zajímavá skládačka...
https://www.facebook.com/home.php?sk=lf#!/photo...
http://www.jenprozeny.cz/bydleni-cestovani...
Tak jsem se dočetl, že dcera komunustického zločince Karla Vaše se vzdala dĕdictví ve prospĕch charity.
Říkám to furt, slušných lidí je víc.
Velmi ušlechtilé a lidské gesto.
To je smutne, ze stat nedokaze krome dotaci nastavit podminky lepe, aby ekologictejsi zeleznicni doprava byla vyhodnejsi nez silnicni doprava.
http://ekonomika.idnes.cz/cd-cargo-a-sleva-na...
Železniční doprava je ekologičtější?
Minimalne lokalne ano. A navic probiha hlavne v noci, takze spotrebovava elektrinu v dobe propadu jinych zdroju.
Lokálně ekologická? Co je to zas za newspeak?
Kvůli pár metrákům nákladu se přepravují tuny železa. Musí se pro to vybudovat paralelní infrastruktura k již existující silniční síti. K a od nádraží se zboží zpravidla dopravuje po silnici, takže auto dojede prázdné od nádraží kde se nakládá, a další přijede k nádraží, kde se vykládá.
Ale chápu, že když tohle všechno zanedbáme, a ekologičnost měříme pouze místními emisemi vlaku jedoucího po rovině, může to vyjít lokálně ekologičtěji.
Když jsou namrzlé troleje, vlaky prostě nejedou několik hodin. Dieselovou lokomotivu nasadit ně vazmožno, v jízdním řádu je psaná eletrika.
V noci nesvítí slunce a většinou ani nefouká vítr, takže je to další výrazný destabilizátor energetické soustavy. To bych nebral jako plus, ani jako ekologické. Samozřejmě, pokud nemáš na mysli španělské elektrárny, které produkují elektřinu i v noci.
Celková spotřeba vzácných zdrojů je agregována v jednom parametru: ceně služby.
Zde se muzes podivat na konkretni cisla vyhodnosti ruznych druhu dopravy dle tkm/t emisi - http://www.cdrail.cz/VTS/CLANKY/vts19/1906.pdf , je to lepsi nez sem psat sve dojmy, jako to delas. Pri doprave nekolik set az tisic kilometru bude tech par desitek km na nakladaku na koncovych bodech trasy zanedbatelnych a nevim, proc by mely jezdit na konci trasy nakladaky jednu trasu prazdne, to uz zalezi na optimalizaci dopravce. Infrastruktura k vlakove doprave existuje. Argumenty s tim, ze vlak nejede, jsou velmy vyjimecne anastavaji mene casto, nez ze kamiony uviznou pri snezeni v kopci.
Ty jsi se proste rozhodl predem, ze jsi proti nakladni zeleznicni doprave, a hledas nesmyslne radobyargumenty proti ni.
To o destabilizaci energeticke soustavy uz beru jako zoufaly vykrik ze tmy odporujici si s tim, co jsi psal nedavno pri diskusi o OZE.
Ceny dopravy jsou pokrivene napriklad tim, ze za pouziti zeleznice platis za celou trasu, kdezto za pouziti silnice plati kamiony mytne pouze za nektere trasy. A silnicni dani neargumentuj, jezdi zde i zahranicni dopravci, kteri zadnou neplati.
Já jsem se pro nic nerozhodl předem, já se bez předsudků ptám na zdroj informace, že železniční doprava je ekologičtější.
Ano, "studie" na hlavičkovém papíře ČD zveřejněná na serveru cdrail.cz bude jistě nezávislá. Tak jsem se zasmáli, a teď se podíváme na výpočet, kde výsledek nebyl stanoven předem:
http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku...
Zjednodušovat ekologii jen na okamžité provozní emise je imho velmi nekorektní. Já bych šel tou cestou ceny vzácných zdrojů, tedy nákladů. Dalo by se někde dohledat, kolik vlastně železniční dopravci platí za pronájem infrastruktury? Je to aspoň víc, než dostanou na dotacích? Protože pokud ne, tak mají výdaje na infrastrukturu 100% pokryty z dotací, infrastrukturu používají - na rozdíl od silničních dopravců - zdarma (resp. za cizí peníze).
Navýšení spotřeby v době propadu zdrojů (to jsou opět tvá vlastní slova) je podle mne jen zesílením destabilizace. Nějak jsem si nepovšiml, v čem konkrétně si odporuji, můžeš mi to prosím objasnit?
Jestli tvrzení "železniční doprava je ekologičtější" se nedokazuje, a nepochybuje se o něm, nemusíš se namáhat. Stačí napsat, že je to dogma, a je to.
Myslela jsem samozrejme zdroje spotreby nikoli elektriny.
Dfens je opravdu nezavisly a fundovany zdroj informaci, dovol, abych se zasmala. Ze ma vlak nejaky prikon prece neznamena, ze tolik spotrebovava kazdy okamzik sveho provozu. Kdyz si vezmeme priklad s prackou, tak ta ma prikon 2,2 kW, ale bavlnu na 60 °C pere 3,5 h a spotrebuje 0,72 kWh a nikoli 7,7 kWh.
Aha, "zdroj spotřeby", to mne fakt nenapadlo:-)
No a celková spotřeba vzácných zdrojů (nejen paliva) je agregována v ceně služby (očištěné o daně a dotace). Proč se pořád nikdo nechce vyjádit k této metrice?
Toz mi doloz nejaka cisla, abych se mela k cemu vyjadrit. V tomhle smeru o tom nic nevim.
Přesná čísla teď tak rychle nenajdu. Krajští dopravci dostávají na dotacích o něco více, než co vykazují jako tržbu. Např. platíš-li za jízdenku 50Kč, daňoví poplatníci (i ti, co vlakem už 10 let nejeli) ti na ni přispějí dalších 60Kč. Takže si představ, že bys namísto 50 korun platila 110 korun. (To odpovídá 32km v základním tarifu).
Na druhou stranu, za provoz auta platíš berně ve výši cca 12Kč/litr. Takže náklady na auto, taxík, mikrobus, autobus nebo třeba placený autostop by bylo potřeba o tuto částku snížit. (DPH u spotřebitelských cen ponechávám, stejně jako u jízdného vlaku).
Železniční dopravce by samozřejmě měl platit plnou cenu stavby a údržby železnice, stejně tak, jako uživatelé silnice u silnice. Nejlépe samozřejmě soukromému investorovi (dnešní "mýtné" a dálniční známky je jen další forma zdanění). Pak by se samozřejmě projevila skutečná cena (tedy spotřeba vzácných zdrojů) železnice a skutečná cena (...) silnice na jednu přepravenou osobu nebo tunu nákladu.
Po krátké exkurzi do osobní přepravy bychom se mohli vrátit k původnímu tématu- nákladní přepravě.
Původní téma bylo ekologičnost železniční dopravy, bez rozlišení.
Nikoli. Mnou odkazovany clanek je ciste o nakladni zeleznicni doprave a ja se o jine nebavila.
Aha, já se ptal na ekologičnost železniční dopravy. Nenapadlo mne, že to může být tak, že osobní je neekologická, zatímco nákladní je ekologická pročež je třeba ji dotovat.
Tato reakce je vzorem vsi demagogie.
Teď si nejsem jist, zda Ti bez diakritiky rozumím správně. Co přesně jsem napsal špatně, a proč?
To uz ani demagogii nepoznas? Smutne.
"Nenapadlo mne, že to může být tak, že osobní je neekologická, zatímco nákladní je ekologická pročež je třeba ji dotovat."
Toto je formulovane tak, jako bych toto tvrzeni nekde rikala nebo z neceho vyplyvalo, jenze ja se o osobni zeleznicni doprave proste vubec nevyjadrovala. A take jsem nikde netvrdila, ze je nakladni zeleznicni dopravu potreba dotovat, naopak jsem si povzdechla, ze by se mely podminky narovnat tak, aby zeleznicni nakladni dopravu nebylo potreba dotovat.
http://www.nakole.cz/diskuse/16027-co-vas...
Slovo nákladní tam nevidím. Kde přesně bych jej měl hledat?
Naopak tam vidím tvrzení, že je potřeba nastavit podmínky lépe (celou dobu se snažím zjistit, co to znamená) aby vycházela výhodněji.
Z toho jsem pochopil, že dnes není výhodnější (spotřebovává více vzácných zdrojů - je ekologičtější), a je potřeba nějak víc pokřivit trh, aby výhodnější vycházela.
Já tam vidím ČD Cargo. Firma, která se věnuje výhradně nákladní přepravě. Že to nevíš je Tvoje mínus.
V odkazu je ČD cargo. V příspěvku je ničím nedoložené tvrzení, že železniční doprava (bez rozlišení na osobní a nákladní) je ekologičtější.
Mě je jedno, jestli se bavíme o osobní nebo nákladní, já se ptám, na základě čeho Lucie tvrdí, že je ekologičtější.
Příklad, jak bych uvažoval, jsem uvedl na osobní dopravě, protože si ta čísla cca pamatuji.
Ty jsi v jiném vlákně uvedl jinou zajímavou metodu, jak porovnat ekologičnost dopravy: porovnat valivý odpor kol, a rozhodnout na základě toho. Vážím si toho, protože na rozdíl od Lucie jsi navrhl aspoň něco.
Já neříkám, že moje metoda je lepší než Tvoje, je to jen návrh.
Dala jsem sem odkaz s porovnanim emisi jednotlivych druhu dopravy na tkm. Jelikoz elektricke lokomotivy primo skoro zadne emise neprodukuji, tak nejakou metodiku na vypocet emisi pri vyrobe elektriny byl pouzit. Nezahrnula jsem naklady na vyrobu a udrzbu dopravnich prostredku, protoze je neznam a osobne se domnivam, ze vyrazne odlisne nebudou.
Mohl bys uz, pls, prestat tahat do debaty demagogii? Je opravdu unavne neustale se zabyvat Tvymi tvrzenimi o tom, co jsme kdo rekli, kdyz jsme nic takoveho nerekli.
Reagujes na neco a neprectes si, na co je to reakce? A nekolikrat jsem zde napsala, ze silnicni doprava je zvyhodnena, protoze neplati za vsechny silnice a nejsou zahrnuty do ceny emise. Uz me nebavi se opakovat, kdyz neumis cist.
Ano, a já ti už několikrát tu lež vyvrátil. Platí se za všechny silnice, prostřednictvím mnoha vysokých daní. Také jsem uznal, že je to blbý obchodní model, a že daleko čistší by bylo ty daně zrušit a komunikace provozovat soukromými vlastníky.
Také jsem se ptal, jak bys ocenila emise a další škody vznikající při výrobě elektřiny.
A tohle je důvod proč matfyzáci opovrhují absolventy humanitních škol. Ten maník tam pro výpočet u automobilu použil úplně jinou metodiku a Tebe to ani v nejmenším nezarazilo. Za tohle by mě s řevem vyrazili.
Takže, zcela nepředpojatě, jsem přepočítal výsledky pro automobil podle stejné metodiky kterou použil pro výpočet emisí vlaku (když tedy pominu její zjevnou nesmyslnost, což Tě také nezarazilo).
Škoda Octavia
Čas 2,5h
Motor: 103kW (2.0 TDI CR)
Celková spotřeba energie: 103kW * 2,5h = 257,5kWh
Celkové emise CO2 na automobilu: 0,6kg/kWh * 257,5kWh = 154,5kg CO2
Koukám, že se ten pitomec přezývá po německém držiteli Nobelovy ceny za fyziku.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Werner_Heisenberg
A proč to tedy nesmyslným způsobem počítáš? Proč to nespočítáš správně?
A nemělo by se do toho zohlednit železo a beton na železnici a asfalt na silnici? A jak to zohlednit, kubík betonu je víc nebo míň než kubík ropy? Co je vlastně vzácnější?
Hrabosh pouzil na auto stejnou metodiku jako dfens na vlak. Kdyz se pouzije spravna metodika zmerenim spotreby, tak prskas, ze to jsou udaje od CD.
Umis aspon verejne uznat, ze ten clanek od dfense je mimo?
Ano, máte pravdu, použil nesrovnatelná čísla.
Ten postup obsahuje více chyb, nezohledňuje, že auto jede ode dveří ke dveřím nejefektivnější cestou, zatímco vlak musí běžet naprázdno nějakou hodinu před ojdezdem, a každou chvíli zastavovat a rozjíždět.
Navíc, omezit porovnání ekologie na porovnání emisí přímo při provozu je také mimo, vůbec nezohledňuje cenu a využití infrastruktury, která zdaleka není zanedbatelná.
Nesmyslně to počítám, abych názorně ukázal nesmyslnost použité metodiky. Počítat to (teď) nechci a nebudu. Dělal jsem to na střední škole- valivý odpor, odpor vzduchu, hmotnost dopravního prostředku...
Na to abych zjistil, že nějaká odpověď není správná nemusím nutně znát tu správnou.
Když dítě vyleze z koupelny s umazaným obličejem a na otázku "co jsi dělalo" mi je odpovězeno "umývalo jsem se", tak vím že tato odpověď není správná. A to i přestože nevím co vlastně v té koupelně vlastně dělalo.
++++++++++++
Když srovnám zepředu kamion a mašinu, budou asi mít velmi podobný odpor vzduchu. Lišit se budou valivým odporem. Nepamatuji si už přesné hodnoty, ale kov-kov je minimálně o řád, spíš myslím o dva, výhodnější než guma-asfalt.
Takže ekologičnost dopravy bys měřil valivým odporem kol?
Dalsi demagogicka reakce.
Taky diskusní taktika, označit každý příspěvek oponenta za demagogickou reakci. Bohužel, tomu se neumím bránit, takže tady musím diskusi ukončit.
Tvrzení, že železniční doprava je ekologičtější než silniční, zůstalo nedoloženo.
Jiz nekolikrat jsem Ti rikala, ze polozit otazku tak, jako by to, nac se tazes, tvrdil oponent ci to z jeho tvrzeni vyplyvalo, neni prijatelna diskusni metoda.
Hrabosh nikde nenapsal, ze ekologicnost dopravy by meril valivym odporem, jak zde naznacujes a jinde tvrdis. Nebudu ztracet cas diskusi s nekym, kdo nechce diskutovat k tematu, ale pouze si z druhych dela legraci. Protoze pokud to, v horsim pripade, myslis vazne, budu muset opravit sve mineni o Tobe.
Mám si snad myslet, že Hraboš neudrží myšlenku?
Hrabosh naznacil, jak by pocital, ze vlak ma nizsi spotrebu nez kamion, pricemz poukazal na to, ze kola maji u vlaku nizsi valivy odpor. Kde v tom mas tvrzeni, ze je to parametr, jak merit ekologicnost spotreby? Ani to z toho nijak nevyplyva, jelikoz to neni uplny vypocet zahrnujici vsechny parametry.
Můžu se Matfyzáka optat jak je to s výpočtem výkonu turbíny na jezu? Nějak jsi se v tom tématu odmlčel ...
Ale vlastně to není potřeba, jez je stejně pasé a ode mě je to jen takové rýpnutí :o)))
Znalosti jste předvedli moc hezky. Hltnosti, roční kyblíky... Ale že byste do toho měli nějak zamotat ještě spád nenapadlo ani jednoho.
Nejsem matfyzák, takže to počítat nebudu. A předvádět taky ne. My jen porovnávali existující turbíny na jezech a nějak to s tvým výpočtem moc nesedělo. Ten by fungoval třeba u přečerpávačky, nebo vysoké přehrady, kde voda nad hrází stojí. Ale na tekoucí řece to bude zřejmě trochu jinak. Tobě to ještě nedošlo?
Jaká tekoucí řeka u koruny jezu??? Viděls někdy někdy jez? A turbínu?
Je tam trubka na jejímž horním okraji je stojatá voda a na dolním je turbína. Voda vtéká (padá) do trubky, ztrácí potenciální energii a nabírá kinetickou. Čím větší spád, tím více se potenciální energie přemění na kinetickou. Na druhém konci voda předává svoji kinetickou energii turbíně, která roztáčí generátor.
Došlo mi to hned, že to bude trochu jinak. Vždyť jsem psal, že nebudu reagovat, že bych akorát musel vyvracet jeden nesmysl za druhým.
Existujou různé turbíny, přece nejsou jen ty na které dopadá voda a jsou hnané proudící vodou.
A co myslíš, že ta voda v té trubce dělá?
Proudí.
Ještě, že tady jsi, tohle by mě vážně nenapadlo
Když máš potřebu zdůrazňovat, že existují turbíny které fungují na proudící vodu...
Já nic nezdůrazňuju, ty sám jsi začal vysvětlovat, že voda neproudí, ale padá na turbínu a je potřeba mít co největší výškový rozdíl
http://www.nakole.cz/diskuse/16027-co-vas...
tak jsem si jen dovolil poznamenat, že existuje mnoho turbín včetně těch do proudící vody v řece.
Všechny turbíny jsou do proudící vody... Aby voda mohla turbínu roztáčet, musí mít proudit. Kdyby neproudila neměla by kinetickou energii, kterou by mohla turbíně předávat.
(Je to marný, je to marný, je to marný. Já věděl proč jsem nikdy nechtěl učit :) Já bych ty zmetky pozabíjel)
Učit bys nemohl, těžko bys mohl zkoušet "vysvětlovat" žákům to, co dávno vědí i bez tebe (a možná lépe), jak se snažíš tady ...
Tak co, je energetický potenciál jezu dán jen rozdílem hladin (tvoje m*g*h)?
Princip který kolegoš Hraboš používá je vhodný pro primitivní výpočet výkonu mlýnského kola opatřeného kyblíky místo lopatek.
Zajímalo by mě co matematici vědí o podtlaku, případně o tom, proč savka o správném průřezu za turbínou zvětšuje spád aniž by se emc2 zlobilo :) ?
Hrabosh nic nepočítá, ale jen naznačuje cestu k řešení.
ÓÓÓÓÓÓ! Pán objevil podtlak! A dokonce si tipnul, že by se jím dal zvýšit výkon turbíny. Hustý. Jenže velikost vytvářeného podtlaku je dána čím? Hmmm? Eeeee? Aha rychlostí proudící kapaliny. A čeho je rychlost proudění funkcí? A doprdele výšky, že.
Jenže pan kolega opomněl pár skutečností. Bernoulliho rovnice není objevem posledních 20 let, ale je známa již od 18. století. Takže to není technologie, která by nově stavěnému jezu dávala komparativní výhodu oproti jiným jezům se kterými byl ten děčínský porovnáván.
Anyway, je to blbost. Když pustím veškerou vodu přes turbíny, kde vezmu vodu na vytváření podtlaku? (tohle je důvod proč jsou na Střekově turbíny tři- na jaře běží všechny, v létě jedna; prostě stabilní zdroj- dodávky podle toho kdy je zrovna obleva :-/)
Jinak doporučuji nastudovat zákon zachování energie. Není potřeba být zrovna velký lumen, aby se člověk dovtípil, že když je voda stejně teplá stejně rychle tekoucí (ehm, stojící) a liší se leda v tom že jednou je nad jezem a podruhé pod jezem, tak z ní není možné vyždímat více energie než to co je dáno rozdílem potenciální energie mezi horní a dolní hladinou.
Já ti stále nevim. Děláš si srandu, nebo ne? Celou dobu tu mluvíme o jezu na Labi, tak jaká "ehm stojící" voda. zkoušel jsem ti to naznačit třeba s Prandtlovou trubicí (myslel jsem, že to matfyzáka trkne). No nic, lumen asi nebudeš ...
Zkoušel jsi někdy sedět v lodi nad jezem? Jo? A hejbalo se to? Moc ne, žejo. Proto se tomu říká volej. Víš čemu se říká na vodě volej? To je tehdy když voda neteče, neboli neproudí, neboli stojí. Jezy se staví proto, aby zadržely vodu. Ano ZADRŽELY. Aby voda neztrácela potenciální energii postupně, ale najednou, když se prožene přes turbínu. A víš kdy voda ztrácí nejméně potenciální energie? Tehdy, když žádnou Ep nepřeměňuje na energii kinetickou. A když nepřeměňuje potenciální energii na kinetickou tak co? Tak stojí.
A i kdyby ta poťapaná úvaha byla správná... Bude v Děčíně "téct" nějak víc než ve Střekově? A jestli ne, tak jak by z ní mohli vymámit více energie?
Já to vzdávám, na tohle nemám, měl jsem se držet toho co jsem napsal na začátku... Nepřispívat, vědí prd a vysvětlit si to nenechají.
Zkuste mu to někdo vysvětlit, na takovýhle dřevo prostě nemám.
Já to s tebou ještě zkusim. Pokusim se, na rozdíl od tebe, vynechat ironii a invektivy. Tvůj hydrostatický výpočet pro jezy nemůže úplně platit. U některého je odchylka větší, u jiného (více olejnatého) menší. Třeba na Střekově, který se už hodně podobá přehradě, teče voda dost pomalu. Spád je tam něco pod jednu desetinu promile. Zdá se to málo, ale obvyklý spád na dolním Labi je tři až pět desetin promile. U toho našeho fiktivního jezu u Děčína je vzdutí třetinové co na Střekově a "jezero" má vypočítanou délku 10km (čím nižší je jez k protékajícímu objemu, tím je zpomalení nad jezem menší). Takže rychlost proudu nad jezem by byla podstatně větší než Střekovská (dovolil bych si odhadnout že tak třetinová proti rychlosti bez jezu - to víš, nejsem matfyzák, tak jen odhaduju). Prostě dynamické vzdutí (to opravdu existuje!) by bylo řádově srovnatelné se statickým vzdutím (m*g*h). No a ten proud, i když se ostřílenému vodákovi jeví skoro jako olej, vytváří dynamický tlak. Zkus si najít data z jiných jezů a zkus si ten svůj výpočet. Jenže o to nestojíš, jen chceš za každou cenu prosadit svoji ideu, žejo.
Ale nebyla ta diskuse úplně k ničemu. Dozvěděl jsem se díky ní, že pod jezem existuje snížení hladiny (to taky zvyšuje rozdíl hladin proti statickému stavu). Tady by to bylo skoro půl metru (prý 44cm) a na původní hodnotu (při stejném průtoku) se hladina vyrovná až někde po kilometru.
PS. v lodi nad jezem jsem neseděl, ale plavat jsem tam chodil často (jezy na Ploučce) a Střekov znám taky docela dobře.
Ted jsi mi pripomnel prihodu z hodiny matiky na zakladce. Obavanej sekernik vyvolal Risu Rajcha, aby mu vypocet objem hrane metrovyho dreva. Risa premyslel, premyslel, Kastner postupne brunatnel, vyskocil a s vykrikem: "Rajchu, ty truhliku, ty nemas vubec zadnou predstavivost!" vysolil Risovi pohlavek, az ten vzal druhej o tabuli.
Bohužel, železniční doprava je u nás vhodná tak akorát pro molochy typu doly - elektrárny, automobilka na export, ještě tak cementárny. kdokoliv menší se nechytá. Jednak je málokde vlečka a i když nepočítám náklady s přepravou na a z nádraží a přeložení v šibeničním termínu, tak doprava sama vychází v násobcích ceny operativnějšího kamionu. Dvakrát jsem zkusil pro naši firmu sehnat tuhle dopravu a potřetí už s tím ztrácet čas nebudu ani náhodou.
Kamiony platí za dálnice a část prvních tříd mýto a kromě té silniční daně i spotřební daň a dph z nafty. Náklady na provoz auta taky nejsou zanedbatelný. A na tunu nákladu by tam mělo makat víc lidí než u dráhy.
Vlaková doprava má smysl někde v Rusku, ve Francii, nebo ještě tak v Německu cestou od Alp k Baltu. Ale podstupovat tu mašinerii u nás, když je z komína vidět od konečný na konečnou ?
U nás to bude asi dost velký problém, zvlášť u menších zásilek a na kratší vzdálenost to nebude tak snadný i kdyby snad byla železniční doprava úplně dotovaná.
Jasne ze se zeleznicni doprava nehodi na vsechno, WTZ.
Ano a právě že problém bude asi v nalezení té rozumné hranice co ještě podporovat a jak moc a co už ne.
Dnes má železnice šanci ve dvou oblastech. Jednak v rychlé dálkové dopravě cestujících, jednak v neméně dálkové dopravě ucelených souprav plných nákladu. Typicky 30 vagónů uhlí z dolu do elektrárny nebo 30 vagónů s kontejnery odněkud z Hamburku do nákladního terminálu v Čechách. Doprava nákladů, kdy manipulační vlak po cestě sbírá 2-3 vagóny z vleček je na dnešní poměry pomalá a těžkopádná, to se mohlo vyplatit v dobách, kdy se po silnici jezdilo s koňmi.
To ano, tahle železniční doprava také funguje, je výhodná, nikdo se jí nebrání a hodně se využívá. Problém je v těch ostatních případech, tam bude potíž najít tu rozumnou hranici pro dotace a nastavování podmínek pro upřednostnění železnice.
Proč by měla být vůbec nějaká doprava dotovaná? Proč by měla být vůbec nějaká doprava upřednostňovaná?
Já nevím, tak třeba proto, že když už tady jednou jsou natahaný koleje a všude stojí a rezatí vagony, tak proč je nevyužívat a tím odlehčit silniční dopravě a snížit zatížení silnic.
To by byl poněkud chabý argument v případě, že by se třeba ukázalo, že je kolejová doprava drahá a neekologická.
"Protože už tu ty koleje jsou, budeme vyhazovat do černé díry další miliardy"?
A jaké jiné řešení dopravy (samozřejmě adekvátní co do přepravovaného nákladu a osob) by jsi tedy navrhnul?!?
Proč zrovna já bych měl někomu nějaká řešení navrhovat?!? Je to sice o maličko lepší myšlenka, než že to má řídit vrchnost (politici a státní úředníci), ale domyšleno do důsledků je to myšlenka velmi pitomá: není totiž zajištěno do budoucna, že to byde vždy určovat osoba tak moudrá jako jsem já. To je obecené riziko jakékoliv centralizace rozhodování, příkazového systému a omezování svobody rozhodování. A že je to riziko velké, dokazuje skutečnost, že takový systém zatím vždy a všude (!!) selhává.
Ať si každý jede a objednává přepravu tak, jak sám uzná za vhodné. Na druhé straně, každý může nabízet dopravu jak uzná za vhodné. Od rikši po nadzvuková letadla.
Zájemce o přepravu si ve vlastním zájmu najde nejlepší nabídku kombinující požadované výhody přepravy a její cenu. Tak bude zajištěno, že všichni lidé a všechno zboží jsou přepravováni efektivně.
Tak at stat neznevyhodnuje zeleznici tim, ze poskytuje vetsinu silnic zadarmo. A zahrnout do nakladu emise by se taky hodilo.
Správně a nejen emise, ale i další ekologické škody způsobené napříkald výrobou elektřiny.
Ale ty silnice (a nejen ty, ale také chodníky a cyklostezky) zdaleka nejsou zadarmo, naopak, přišly nás pěkně draho. Lidé se na ně složili prostřednictvím daní, a prakticky všichni, kdo nějaké daně platí, část této infrastruktury využívá. Takže ta infrastruktura už tady jednou je, zatímco budování a údržba železnice je jen nepotřebná drahá paralelní infrastruktura pro pár jedinců.
Ale nešť, všichni tady víme, že budování a provoz čehokoliv z veřejných zdrojů je ta nejhorší možná varianta. Já jsem pro. Aprivatizujme silnice, ať si na nich vlastníci vybírají mýtné dle svého uvážení (nepochybuji, že brzy najdou šikovný obchodní model, který umožní dostatku uživatelů užívat silnice s přijatelnými náklady). A železnice také samozřejmě.
Možná by se paní kolegyně mohla podívat, jak vypadá takový zeležniční svršek, podloží, pražce, podladnicem kolejnice, a uvědomit si, že aby se železniční cesta vybudovala mělo nějaké energetické náklady, a údržba železniční cesty je také poměrně dost nákladná, ono to totiž nefunguje tak, že se položí koleje a je nadlouho vymalováno.
Vyrobit ocel je poměrně energeticky náročné, betonové pražce jsou rovněž armované ocelí, no a i vyrábět cement znamená taky dost pod kotlem zatopit.
Tohle je takové to naivní ekologické vidění vlastní amatérským nadšencům "mašinka jede na proud" - nesmrdí tedy a je tudíž velmi ekologická a tak i velmi výhodná.
Na to aby se mašinka vůbec pohnula je potřeba spousta věcí, ne jen koloťuk a výpravčí s plácačkou.
Hele Jindro, máš představu, jak vypadá energetická a ekologická náročnost výroby asfaltu oproti třeba betonu?
Já teda ne, tak by mě zajímalo, zda ty jo. Já jen mám dojem, že přírodní těžený asfalt už se na silnice neleje.
Ještě by mě zajímaly náklady na údržbu. Vzhledem k tomu, že jsem při pěší pochůzce po trati v době výluky objevil koleje s datem výroby 1914, mám pocit, že kolejivo se musí obnovovat méně často než asfalt. Nebo jsem si alespoň nevšiml, že by každý rok zavařovali díry v kolejích jako se po každé zimě zaplácávají díry v asfaltu.
A pak jsou zde nároky na prostor. Tipl bych si, že dvojkolejkou Děčín - Bad Schandau se proveze srovnatelné množství nákladu jako přes sousední dálniční přechod Petrovice. Ovšem na trochu širší komunikaci.
Staré kolejnice by neměly tak praskat, měly poněkud jiné profily a charakteristiky.
Údržba (po stavební stránce - nevím co ty zabezpečovací zařízení obnáší) spočívá v podbíjení pražců a doplňování popř čištění štěrkového podloží. Podloži si při přejezdech vlaků nerovnoměrně sedá, a protoje potřeba podbíjecími stroji (dříve růčo) natlouct ten štěrk spátky pod pražce, aby kolejnice byla rovnoměrně podepřena. Když se nepodbíjí, kolejnice praskají a dělají různé další vylomeniny.
Taky se utahují šrouby co je jima kolejnice přes podkladnice připevněna k pražcům, to se taky přejezdy vlakových souprav uvolňuje.
Železniční mosty jsou pak samostatnou kapitolou, rozdíl proti silničním je hlavně ve velikosti zatížení.
Už jsem to pozapomínal a učit se to znova nechci, Bady bynám to mohl vysvětlit asi nejlíp.
Jinak jsem našel tohle. třeba:
http://www.revuedoprava.cz/file/doprava-3-2010...
Ke strojní údržbě je na Youtube nespočet zajímavých videí. Stačí jen ty, kde je v názvu Plasser & Theurer, případně RU 800.
Třeba tohle s odstraněním starého štěrku, pražců, kolejí a nahrazení novými pražci a kolejemi v jediné operaci:
http://www.youtube.com/watch?v=U0ac7wqXtjQ
To voni umí dneska už lecos.
Tohle je celá výměna svršku, to je trať celá ve výluce. Ale oni umí i podbíjet a čistit a kdoví co i v pauzách mezi přejezdy vlaků.
Jen to taky stojí nějaký ty prachy, ne že by železnice byla bezúdržbová zatímco na silnicích furt záplatujou, ne všichni to vědí a uvědomují si.
Nevím zda-li se přírodní asfalt vůbec kdy na vozovky u nás používal. Pokud se pamatuji, vozovky jsou v podstatě živičné, betonové popř. dlážděné. O asfaltu ani slovo.
Rámcovou představu jak se staví železnice i silnice mám, možná o trochu konkrétnější než máš ty, silničních staveb jsme měli 3 semetry, železničních tuším dva, ale popravdě přiznávám, že jsem to moc nežral.
Nemyslím si, že by někdo někdy dělal komplexní posudky energetické náročnosti toho či onoho typu dopravy tak, aby vzal do úvahy všechny energetické náklady od stavebních prací, přes výrobu a dopravu stavebních hmot na staveniště, přes provoz až k nezbytné údržbě, bylo by to dobré téma tak na nějakou "zelenou" SVOČku, ale nevím zda-li by to k něčem prakticky bylo, asi by nikdo nedokázal přesně postihnout celý komplex, takže jedinným a správným kriteriem pro rozhodování asi bude cena.
Ale i tady jsou úskalí, protože všude tam, kam nevedeou koleje se náklad musí přeložit a převést po silnici a nějak tyto náklady odhadovat nebo zprůměrovat asi nebude nijak jednoduché a druhým faktorem je cenová deformace subvencemi a dotacemi, která celkový pohled dost pokřiví.
Trvám ovšem na tom, že tvrzení "železnice je nejlevnějším popř. nejekologičtějším druhem dopravy" je pouze aktivistický výkřik.
Zelení aktivisté potřebují "velké výzvy" a rádi na ně slyší a je potřeba silně to jejich povykování filtrovat, protože by to s železnicí mohlo dopadnout stejně jako s fotovoltaikopu, jestli to už tak dávno není.
Tedy, že všichni daňoví poplatníci se skládají na luxusní život nějakému Žaludovi a spol, který svojí činností po léta jen stále produkuje ztráty.
Zaslepený ekologický aktivismus je v dnešním světě poměrně velký problém a čísla, která aktivisté předkládají jsou mnohdy zkreslená a zavádějící.
Ve skutečnosti je všechno mnohem složitější, jak jsem uvedl na příkladu energetické náročnosti výroby oceli na kolejnice.
Zeleznice i silnice ma na stavbu a udrzbu nejake energeticke naklady, pokud mas nejake srovnani, predved nam ho, nestaci rict, ze vyrobit to a to je energeticky narocne, to jsou jen dojmy. I kdyby ta vyroba a udrzba zeleznice byla narocnejsi nez u silnice, bylo by potreba mit konkretni cisla, aby to vubec bylo nejak zhodnotitelne, co je celkove ekologictejsi. Ja nic takoveho nemam a Ty zatim take ne.
A odpust si ty dehonestujici poznamky, kterymi se snazis delat z ostatnich diskutujicich debily, takove veci do vecne diskuse opravdu nepatri.
Já myslím, že obecně nebudou velké rozdíly v nákladech na výrobu a údržbu 3 m kolejiště a 12 m široké silnice 1. třídy a kdoví jestli železniční trať nebude ještě levnější, ono udělat dobrou a pevnou silnici taky není tak jednoduché a rychlé.
Tratě jsou levnější také proto, že se u nás už dlouho žádná nová nepostavila. Pořád jezdíme tudy, kudy to naši předci často před více než sto lety postavili.
Představte si, že by třeba z Prahy na Kladno pořád vedla silnice ve stejné šířce a ve stejné trase jako v roce 1855, v době kdy se stavěla Buštěhradská dráha, která ve stejné trase a šířce vede.
Není potřeba jít až takhle daleko, ona stačí jít zpátky 40 let, tak tehdy když jel někdo pracovně autem z Hradce Králové do Plzně nebo dokonce do Karlových Varů a zpět, tak to byla záležitost na dva dny, dnes to tam a zpět v pohodě zvládám Plzeň za 5 hodin a Vary jen o trochu víc.
Nebude tomu tak.
Metr dálnice stojí 200 - 750 milionů, podle náročnosti terénu.
Podle tohohle to vypadá, že stavba metru železnice stojí zhruba dvojnásobek:
http://vrt.fd.cvut.cz/data/dipl/srsen/7...
Tam to strašně zdražují ty výhybky. Nejvíc ve společném úseku kde je projektováno nádraží. Širá trať (= dálnice bez odboček) je tam ohodnocena částkou 25.800 Kč/m.
Ta cena výhybky 4,5 či 6,2 milonu za kus mě docela překvapila.
To je stejné jak s tou dálnicí,
oni tam počítají mosty, tunely, přejezdy podjezdy a přechody pro srny a tunely pro žáby, popřípadě oplocení a všeljaké další věci.
U železnice se musí zase připočítat chráněné přejezdy, všechna hradla a budky pro koloťuky a asi slušnej ranec bude taky za ty zabezpečovací systémy. Stavba samotná je prd.
Asi čtu něco špatně, ale já tam vidím, 1,3 mil./1 metr a to tam mají započítaný i tunel, takže kdyby to byla trať bez tunelu, tak je ještě levnější.
Jindra se spletl v předponě o tři řády. Ceny uvádí v milionech, ale na kilometr.
Aha, tak to mě nenapadlo, že by se Jindra v tomhle splet. No, nikdo nejsme dokonalí :-)
Nikoliv, řády sedí, jsou uváděny metry, viz třeba:
http://hn.ihned.cz/c1-11058600-metr-dalnice...
Hraboš jen mlží.
Cena dálnice je pochopitelně také počítána se všemi souvisejícími náklad, od odkupu pozemků až po cyklomalůvky a přechody nebo podchody pro hraboše a jinou zvěř.
Hrabosh nemlží, Hrabosh Tě upozorňuje na Tvojí chybu:
"Metr dálnice stojí 200 - 750 milionů"
Datum: včera v 13:47
Autor: Jindra8526
http://www.nakole.cz/diskuse/16027-co-vas...
Kdyby to bylo tak jak píšeš Ty, kilometr dálnice by vyšel na 200 miliard, což je pětina státního rozpočtu a zjevně pitomost. Cena kterou uvádíš není za metr, ale za kilometr. Předpona "kilo" značí tři řády 10^3.
Tohle je dočista fuk, protože jde o porovnání ceny výstavby dálnice a železniční tratě - a ty se snažils naznačit - že dráha je tisíckrát levnější, což je pochopitelně kravina.
V principu, zdá se, že výstavba nové trati,m je dvojnásobně dražší na jednotku délky, než výstavba nové dálnice.
Cože????
Napíšeš sem, že průměrný kilometr dálnice stojí 200-750mil. kč.
Odkážeš na práci ve které tři různé varianty železnice vycházejí na 169mil. kč, 600mil. Kč a 1.350mil. kč a z toho má vyplývat, že kilometr železnice je 2x dražší? Jak z toho chceš vydolovat, že jsem napsal, že železnice je 1000x levnější?
Ty tři řády, na které jsem upozorňoval, se vůbec netýkají cen staveb, ale toho že jsi napsal špatné jednotky.
Dej si hadr na hlavu a ještě jedou si to projdi.
Já jsme v pohodě, to jen ty máš zase hádavou, běž studovat turbíny :-)
Šlo o poměr cen staveb, ale protože si šťoura, hledáš krávoviny a podstata ti uniká.
Tedy, Lelek říkal, že ceny dopravní cesty budou pravděpodobně srovnatelné, já se domnívám, že na dálnice budou baj voko tak poloviční než na dráhu. Samozřejmě že se započítaváji všechny související investice jako mosty a tunely, svodidla a závory.
To je věc o kterou šlo tak nedělej ze sebe chytrouše.
Na poslední stránce to máš shrnuté: od 169mil./km po 1.349mil./km. Přičemž to je už samý tunel. Sluší se pak připomenout, že v současnosti se dálniční stavby v Praze staví s cenou kolem 6.000mil./km
tak se koukni o pár stran dopředu, a nechytej se studentíkových chyb. Čekal bych, že nebudeš tvrdit, že stavba metru tratĕ je tisíckrát levnĕjší než metr stavby dálnice.
Dlužno připomenout, že toto jsou studentíkovi teoretické náklady, nikoliv data z realizovaných staveb. Není důvod se domnívat, že na silničním tunelu se bude krást řádovĕ ménĕ, než na železničním, tedy veškerá negativa staveb hrazených z veřejných rozpočtů budou stejná.
Nemám chuť googlit a porovnávat, protože bych se u toho jen nasíral jak se krade, ale je to stejné ať jde o dráhu, silnici nebo cyklostezku. Možná v přepravených tunokilometrech by ti vyšla cyklostezka nejdráže, počítej třeba přepravu cementu, nábytlu nebo uhlí, ať tu nejsi za samotinkého demagoga. :-)
Já se žádnýc chyb nechytám, žádné tam nejsou. Že by byl metr tratě tisíckrát levnější než metr dálnice jsem nikdy netvrdil. V té práci jsou ceny v korunách za metr, já to jen přepočítal na miliony za kilometr.
A ten poslední odstavec sis mohl odpustit. Nevím proč bych tu měl být za samotinkého demagoga, drahý.
Odvolávám "samotinkého" :-)
Tak. Dálková doprava má podmínky k tomu, aby byla efektivnější než doprava na kratší vzdálenosti.
Teď ještě jestli je alespoň na větší vzdálenosti efektivnější než silniční.
Nejspíš ano, když se na dopravu z Číny do Evropy používají vlaky a ne šňůra kamionů.
Někde jsem kdysi četl o té akci "kamiony na koleje", teda že kamiony co jedou daleko by mohli klidně sedět na vagónech a drandit po trati, ale zdá se, že cena je nastavena tak, že se vyplatí, aby kamiony jezdili po vlastní ose.
Takže někde bude čertovo kopýtko, protože taková dálková přeprava kamionů by měla být rychlejší.
Kamiony na koleje je dle mého blbost a má opodstatnění jen tam, kde to jinak nejde. Jinak se krom nákladu ještě vozí mrtvá váha těch kamionů.
Když to je ten problém vlaků, dojede někam na seřazovací nádraží, tam se musí všechny ty kontejnery přeložit na kamiony a ty se rozjíždějí po vlasti, tohle asi je pro ty přepravce nákladnější, než kontejner rovnou fláknout na kamion a hnát ho třeba až do Málagy.
Možná když jde o trička nic se neděje, ale u rajčat už může takové šíbování sem a tam stát fatálně moc času.
Ale ty kamiony jsou celoevropský průšvih, ona vlastně je skoro po celé Evropě jejich souvislá kolona...
Smysl to má až na štreky. Po německu (ale spíš přes celou západní část Evropy) drandí speciální vlaky, který vezou jen komplet návěsy bez tahačů. Někde v uzlu se sjedou, naloží je, vezou přes půl Evropy a na druhým konci už jen čekají maníci s kozlem a roztahají je zase po okolí. Takhle to asi smysl má.
Člověče, nevím, jak teď, ale cca před 5 lety se pro dopravu z Číny do Evropy používaly nejvíc lodě. Vlaky byly jen pro obzvláště odvážné a bohaté kupce (evropské), nebot přejezd vlaku přes Rusko byl dobrodružstvím hodným kovbojů z časů divokého západu (v té době jsem pracovně zjišťovala možnost vozit z Číny vlakem a z diskuzí se "špeditéry" vyplynulo, že pokud si nezajistíš vlastní výkonnou ochranku celého vlaku - jednoho vagonu by se nevyplatilo už vůbec, tak ti nikdo nezajistí, že vlak dojede aspon s částí nákladu (ale pravda - teoretičky by to tím vlakem bývalo bylo rychlejší tak to týden až dva);o)
Už vidím ty osypky přepravce, kdybych se odvážila zeptat na možnost kamionu;oD
Jezdí asi 6 vlaků týdne, je to o polovinu rychlejší než lodí. Zdroj: http://www.zelpage.cz/zpravy/8672
a navazující diskuse.
Taky se používají megalodě spalující palivo na hranici dehtu.
Těch lodí je jen pár a přitom vytvoří víc smradu než všechna auta světa dohromady...
Dokonce musí přejít na lepší kvalitu paliva v desetimílovém pásmu ale jinak pálí ropné kaly...
Tak mi přiška sms od T mobilu, že pro mĕ jako stálého zákazníka "mají připravené nabouchané tarify za super ceny" a já nevím jak jim odpovĕdĕt, "že je to cool ale že o tom musím hodit slovo s tou svojí roštĕnkou".
Předpokládám, že alespoň podle doby co u této společnosti jsem, poté, co převzala Paegase by ten marketingovej jinoch co takové sms richtuje mohl pochopit, že abych byl puberťákem, musel bych mít mobil už v kojeneckém vĕku.
to že česká firma staví kola pro švýcarskou armádu.
http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1...
Možná by to bylo dobré expediční kolo, hledal jsem další detaily ale docela mě překvapilo, že nemůžu najít jejich web... :(
http://www.nakole.cz/diskuse/16027-co-vas... a celá větev pod tím :-)
Koukam, ze o tom je i kniha a vypada zajimave: http://www.nakole.cz/clanky/27-kola-armady...
Muzes zacit trenovat svycarske armadni kousky ;-)
"Tito muži ovládají svá jízdní kola mistrovsky a za jejich nejlepší kousek lze považovat rychlý přechod z jízdy do krytí vleže přeskokem řidítek. Samozřejmě v plné polní s automatickou puškou na zádech."
Tsss, to mám dávno natrénovaný a občas i předvádím jak z plynulé jízdy jdu skokem přes řiditka do krytí v leže za pařezem nebo v roští, pravda, asi budou lepši, nemám automatickou pušku :-))
bez gasmasky to není ale vono :-)
Jsem rád, že podobné nápady jako jízdní kolo neměla naše armáda, stačí ty co byly. Představa, že se přesouváš na kole s plnou výzbrojí 20 km, tam zahodíš kolo a dobýváš nějakou přiblblou kótu, pak slezeš dolů, sedneš na kolo a jedeš zpátky a zmagořený velitel ti cestu zpěstří dvěma atomovými výbuchy, je víc než na zblití Zlatá vejtřaska a hodinové natřásání na dřevěných lavicích.
No já to vidím jak před sebou, jak jedou v těch plynovejch maskách, to by si mazáci neodpustili...
Mě stačil k omezení bojeschopnosti jen blbej blembák. To mě nějak náhodou ještě v přijímači dovlekli na střelby, měli to hezky vymyšlený, jako že deset metrů popopěhneme, zalehneme za pešunk a budem pražit tři vostrý do terče. Když jsem přišel na řadu nějak jsem zazmatkoval a při běhu si pomotal nohy, fláknul jsem s sebou, blembák mi sjel z hlavy a srazil brejle, tak jsem je hledal a to už nade mnou stál nějakej ten zelenej a řval "střílejte vy hovado" a kopal mi do nohou abych zaujal správnou polohu ležícího střelce, tak jsem tam napral tři rány, a ten zase řval ja protrženej, že "takový hovado jsem neviděl, on to nastřílel všechno do pešunku" no zážitek velkej.
Pak jsem musel vydržet ještě pár kluků co tam pobíhalo si vystřelit než jsem konečně mohl si jít zvednout ty brejle.
Pak už jsem se střelbám úspěšně vyhýbal celou vojnu, a už si asi nikdy nevystřelím. Ne že bych toho litoval.
Podobná historka se mi povedla v braneckém kurzu. Tam se naštěstí střílelo jen z malorážky. Když jsem pak při hodu granátem hodil jeden za sebe a druhý do proti mě rostoucího stromu, kdo ví, jestli se tím nepootevřela vrátka k mé modré knížce.
Nejsi jediný co se něco podobnýho někomu stalo, něco podobného udělá kvanta lidí. Je zajímavý co s psychikou člověkem udělá granát v ruce a jaký naprosto neschopný dřevo to z něj udělá. Normálně nikomu nedělá problém odhodil kámen na 15 m, ale dostane do ruky granát, odjistí ho a fůra lidí je schopna si ho v zákopu pustit z ruky pod nohy. Něco podobnýho jsem viděl mnohokrát. Něco podbnýho to je i s pistolí nebo samopalem. Pro uživatele je snad mejbezpečnější kulomet těžký kanón :-)
Granát to vůbec nezkoušeli, ale asi máš recht, není důvod na deseti metrech zakopnout, ten problém je mezi ušima. Všechno je strašnĕ nervující, od přípravy až po to hysterické řvaní gum, asi v minulých válkách potřebovali vychovat z vojáka nemyslící stroj ale v dobĕ, kdy já vojákoval už šlo jen o nĕjakou parodii, absurdistan, kokotinu.
Byl jsem tam 85-86 a všechno bylo už v totálním rozkladu, jedinou vĕc, kterou jsem si z té maškarády odnesl bylo poznání, že tĕch hloupých je víc než jsem si kdy dovedl představit.
Tohle poznání mnoha mým mladším kolegů chybí a proto jsou často překvapeni, např. při posledních volbách.
Ale hůře pro nĕ, a tím i pro nás, nejsou povĕtšinou vůbec připraveni na čelní střet s absolutním idiotem, zvláštĕ v nadřízeném postu, a neumí se z toho tak nĕjak "vyšvejkovat" jako my, co prošli vojnou.
Taky jsem si zastřílel jen jednou na PŠ. Při přesunu z PŠ k útvaru jsem se "nějak opozdil", tak tam byl trochu zmatek a na konci vojny se maličko divili, že nemůžu odevzdat samopal, protože mi ho zapomněli nafasovat. Mě nechyběl nikdy.
Ukecals to, fakt tomu uvěřili? Jak jsi ho dostal z kasáren domů?
Ale prd, já tu špuntovku fakt neměl ani nafasovanou. Oni na to nepřišli a mě nechyběla. Ty flinty stejně byly trvale uložený 8 km od nás a jezdili jsme si pro ně akorát při poplachu. Když ho pískli, tak se dva kluci ustrojili, šli nastartovat Tatřičku, pak obkroužili letiště, nanosili to železo pro třicet zašíváků z patra baráku na korbu, zase kolem letiště zpátky k nám. No a než přijeli, bylo dávno po poplachu a zase s tím šrotem jeli zpátky. Já byl navíc celou dobu zašitej v teplíčku u radaru a i kdyby to harampádí náhodou rozdávali, nás by s tím nikdo neotravoval.
Tedy kteří zažraní vojáčci ti za to dali dva mínusy?!?
Já ti teda aspoň jeden srovnám :o)))
Ále, dobře mi tak. Přísahal jsem, že budu se zbraní v ruce sloužit socialistické vlasti - a teď jsem se vlastně přiznal k podlé sabotáži. Jak by k tomu tehdy vlastně Varšavská smlouva přišla. Než by to papírově rozlouskli, tak by taky už zase mohl bejt jen mír...
Já taky nevyfasoval zbraň, jen v přijímači.
Myslím že nás takových bylo docela dost, stavebního praporu pak všichni :-)
tak střelby byly jedna z mála věcí, která mě na vojně aspoň trochu bavila (krom utíkání do hospody). Až tedy na dvoje. Při jedněch jsme předtím museli pobíhat s plnou polní a v maskách do takovýho kopečka jako stádo debilů a mě přišli na krabičku sirek pod bradou, takže jsme se v tý masce málem udusil a při těch druhejch dva troubové, co vykládali jídlo položili bednu s volejovkama v červenci na sluníčko. Když jsme dostříleli, byly ty konzervy tak nafouklý, že se s nima dalo skoro koulet a při zapíchnutí otvíráku, byly během vteřiny od oleje. Už p cestě busem zpět s emuselo zastvaovat a na rotě byla o ty čtyři záchody pro 120 lidí fakt bitka.
Ale jednou jsme si to fakt užil. furťáci zapomněli nafasovat střelivo a zjistilo se to až na střelici. Jeli gazem zpátky do asina pro náboje a když přijeli už nebyl čas, aby jsme si zastříleli. Vystřílet se to ale muselo a vrátit se zpátky taky, aby nebyl průser a neprovalila se jejich chyba. Dobrovolně sem se přihlásil na výzvu a zalehnul. Postavili nám všechny figury, poskládali vedle mne hromadu plnejch zásobníků a já střílele asi půl hodiny. Teplem mi k hlavni "přirostl" bodák a sundat se ho podařilo až v kasinu. Podpažbí se už po pěti zásobnících nedalo udržet a někdy u desátýho začalo hořet. nekecám, fakt! Ale byla to děsná sranda a fakt jsem si to užil:)
I to čištění, kterým jsme pak strávil asi hodinu, protože tak zadělaná ta kosa ještě nebyl, tak stálo za to! :-)
http://www.motejlek.com/pohled-vyznamneho...
Zajímavé, uvidíme kam a jak bude dál směřovat energetika a kolik to bude koho stát.
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vlada...
Vězení má být trestem. Měli by mít omezené občanské svobody.
Výhody za odměnu, ne pro každého.
Souhlasím.
Moderními trendy vězeňství je třeba domácí vězení.
Je to však spravedlivý a rovný institut? Když dostane domácí vězení člověk, žijící někde v paneláku na sídlišti je to dle mého zcela jiná situace než když stejné domácí vězení dostane majitel rozsáhlé vily s bazénem a velkou zahradou.
Je také rozdíl, jestli dostane domácí vězení člověk společenský nebo samotář, který společnost lidí moc nepotřebuje. Ale on vlastně ten domácí vězeň může přijímat návštěvy.
I kdybych bydlel ve vile s bazénem a zahradou, tak by mne vadilo, že bych odtamtud nemohl někam do přírody.
Samozřejmě. To mě taky. Spíš jsem chtěl poukázat na ten rozdíl.
Myslím si, že ten trest je spíš v rovině psychiky. Trest je v tom, že nikam jinam nesmíš a to tě dere ať už si v paneláku nebo v rd se zahradou.
To pomyšlení, kdybych náhodou někam chtěl, tak nesmím, je docela trýznivé.
Ale jinak mě to připadá stejně jako ptákovina, prý to stojí víc než odsouzeného zavřít pod zámek, takže místo aby ničemník vracel spíš ještě dále bere. Místo takovýhle vymyšleností by asi byl rovnou lepší finanční postih.
http://www.fraus.cz/rozsireni/aby-matematika...
mě nikdy nějak zvlášť nevadila. Stačilo se na chvíli soustředit, ale byla to vždycky pekelná nuda.
No a v životě potřebuju matematiku tak akorát na úrovni třetí čtvrtý třídy základní školy a nudit se s ní už nemusím a jsem spokojenej...
Svět se definitivně zbláznil, poslední jistota padla, Klaus je proti privatizaci.
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor...
Svět ne, ale jinak souhlasím, zbláznil se.
Politk a pivo u mě vždy vyvolá vzpomínku na s. Bilaka:
http://www.sds.cz/docs/prectete/rozhovor/spi...
Takže možná se jedná o to, aby stát podržel alespoň minimální kontrolu nad naší nezbytnou obživou.
On line navsteva v lese kdesi v Estonsku:
http://pontu.eenet.ee/player/siga.html
hm pod panem hrabošem již závora..
Takže ponechme stranou rovnice a pokusy o výpočet a pokusil bych se jeho matematičnosti znovu zeptat, jak je možné že Štvanici na jezu s méně než polovičním průtokem v relativně nemoderní vodní elektrárně vyrobí za rok 20 GWh a proč by tedy na místě s více než dvojnásobným průtokem nemohla modernější turbína vyrobit 50GWh ?
Nevím jak moc si to sledoval, ale podle Hrabošivy teorie se mĕní potenciální energie m*g*h v energii kynetickou 1/2 * m*v*v.
Tedy na hmotnosti nezáleží, neboť se vykrátí :-)
Lopatky turbiny pohání dle Hraboše pouze kynetický spád, a tak je fuk, udĕláš li turbinu na Labi, nebo vodovodním kohoutku.
Takto zelení prosadili fitovoltaiku.
Slunce vyrobí zhruba polovinu energie, než byla potřeba k výrobĕfotovoltaických zařízení, alebzo nevadí, jsme zelení.
Vodní elektrárny mají účinnost přes 90% více než 100let, takže relativní nemodernost v tom nehraje roli (a navíc Štvanici relativně nedávno rekonstruovali). Tudíž věk na účinnost nemá vliv.
Ale k té otázce:
Protože nemá tak velký spád? Poloviční spád, poloviční výkon (přesný poměr neznám, ale princip funguje). Zase jsi na to zapomněl. Štvanice je vysoká snad 5 metrů, nevím kolik má spád ta elektrárna. Jez v Děčíně by neměl mít více než 3,5m (alespoň mám ten dojem).
Dvojnásobek průtoku. Teoreticky. V Děčíně má být rybí přechod. Co jsem si o tom četl, tak většinou uvádí, že do něj budou pouštět 30-100 kyblíků. Ty samozřejmě elektrárnou neprotečou. Průtok není v roce konstantní- proto jsem dával odkaz na roční variaci průtoku (a poťouchlé narážky na stabilitu takového zdroje). Na jaře v Děčíně teče 400-500 kyblíků- spousta vody půjde přes korunu. Od června do konce roku tam teče 100-150 kyblíků. Štvanice má výhodu- je pod Vltavskou kaskádou, takže průtok je mnohem rovnoměrnější. I PepikW zmiňoval že Labe v Děčíně lítá nahoru-dolů o dva metry. To se v Praze neděje. Prakticky se tedy nebude jednat o dvojnásobek. Ani zdaleka.
Pro porovnání se spíše hodí Střekov- je kousek nad Děčínem, pod ním se vlévá jen Kamenice a Ploučnice (takový potokoidní flussy). Takže vodní režim na nich bude stejný. Střekov je 2,5x vyšší, nemá rybí přechod a má tři turbíny (mohou lépe využívat aktuální průtok než jen se dvěma). Střekov ročně dodá 80-100GWGh.
Takže horní odhad je 100GWh/2,5= 40GWh. S tím, že všechny další parametry hovoří proti Děčínu: nižší spád(= nižší účinnost), dvě turbíny a navíc rybí přechod.
Pro doplnění vaší debaty:
Pod Střekovem se ještě krom zmiňovaných vlévá Bílina.
Střekov už nějaký pátek MÁ rybí přechod.
Ale třeba by se to obešlo bez jezu. ;)
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Schiffm%C3%BChle_H%C3%B6fgen.jpg
Mimochodem, aby to bylo zajímavé i pro cyklisty a vláčkaře, na druhém břehu vede cyklostezka po zrušené úzkokolejce.
Já bych se do takhle odborných "výpočtů" nepouštěl a prostě bych věřil hydrodynamikům, kteří spočetli těch 75, nebo kolik GWh ročně. A to myslim, když jde o jez (stále sem pleteš polmy z přehrad), že spousta vody poteče mimo elektrárnu vrchem (jako u Střekova). Prostě asi v takovémhle případě nejde použít jen potenciál rozdílu hladin (statického), kde za "h" použiješ zvýšení jmenovité hladiny těsně nad jezem oproti jmenovité hladině bez jezu. Buď za to "h" musíš použít nějakou "efektivní" hodnotu, která bude díky dynamickým jevům větší, nebo počítat úplně jinak. Prostě bych to nechal odborníkům. Mě stačí, že jiné, již citované, elektrárny na jezech vykazují "laickým" porovnáním podobné hodnoty.
A k tvým jakoby ftipným narážkám na stabilitu výkonu: Z našich obnovitelných zdrojů jsou hydroelektrárny nejstabilnější. To že mají sezónní výkyvy vůbec nevadí, jsou předvídatelné a zdaleka nejdou k nule jako denní výkyvy solárií, nebo zcela nepravidelné výkyvy větrníků.
Zdá se mi, že funguješ jako typický "aktivista". Diskutuješ s přezíráním ostatních, vyzobáváš jen co se ti hodí, chováš se povýšenecky a rád ponižuješ nematfyzáky. Samozřejmě nakonec se ukáže, že tvoje teorie stojí na vodě :o)
Pak se nediv, že i lidi přemýšlivý jsou už proti aktivistům (v jakémkoliv oboru) dopředu zaujatí ... můžete si za to sami
Takových "odborných" výpočtů jsem viděl docela dost. Například jsme "museli" dostavět Temelín, v dnešních cenách asi za 500mld., protože přece poroste spotřeba ee. Hmm. Tak veškerou jeho produkci vyvážíme. Když potřebuješ do projektu dá velké číslo, aby se ukázal jako prospěšný, tak ho tam prostě dáš. Pro mě je docela důležité, že se brání vypracování EIA (ačkoliv bez ní není možné žádat dotace EU). Investor moc dobře ví proč se tomu vyhýbá- a také všechny stavby které se EIA vyhnuly skončily pro ŽP špatně. A tady si, s ohledem na moje znalosti, můžu dovolit tvrdit že více než 40GWh ročně z toho nevyždímají. Tedy leda že by zvedli výšku...
Zákon(y) zachování se učí na základce, pak na střední a na univerzitě. Celková mechanická energie té vody (a jinou turbíně předat nemůže) je daná součtem potenciální a kinetické energie. Když vím, že ta voda těsně nad jezem (skoro) neteče, můžu kinetickou energii zanedbat. Dynamické jevy (třeba roztočení turbíny :) ) mohou nastat jen díky přeměně potenciální energie na kinetickou. Když vím kolik je energie na vstupu, tak vím že víc z toho nedostanu.
Střekov není podobný ani náhodou. Je to opravdu obrjez.
***********
Že si nenechám ujít příležitost a zkusím udělat z Újezďáka pitomce mi přeci nemůžeš mít za zlé :)
Aktivista nejsem už pár let. Jen se o něco častěji účastním shromáždění.
S tim EIA nevim, ale dokumenty k tomu zde maji. A planovana vyska se da najit v dokumentaci tamtez.
http://www.rvccr.cz/strategicke-zamery-a-stavby...
Jinak se obavam, ze nejake kompromisy se proste nekde udelat musi. Solarni a vetrna energie nam nestaci, takze bud budeme vyrabet jaderny odpad, se kterym neumime nic rozumneho nebo budeme vyrabet emise palenim uhli nebo nekde znicime nejaky biotop stavbou vodni elektrarny. A to i kdyby se podarilo nemozne a spotreba energie se drasticky snizila.
Ta elektrarna by rocne vyrobila dle odhadu zhruba 47 GWh. Kdyz uz chceme mavat cisly, tak je lepsi si najit, kolik to vlastne je. Planovana vyska jezu zhruba 5 m, coz je 2 x vic, nez pocital hrabosh, a zde je tedy zakopan pes v jeho odhadu. Rybi prechod sezere 10 m^3/s, takze je celkem zanedbatelny.
Dekuji vsem zucastnenym, ze me prinutili osvezit si zaklady fyziky, ony to stejne brzy budou chtit po mne i deti :-)
Odpichnu se od hraboshova prispevku:
E=m*g*h
Labe má u Hřenska průměrný průtok 308 kyblíků za sekundu. Kyblík váží tunu, neboli 1000kg.
Rok má 8.760 hodin a 31.536.000 sekund
__________________________________________
Turbinu mame v nejake hloubce pod vrcholem jezu, na kinetickou energii, jez pohani turbinu, se premeni potencialni energie odpovidajici teto vysce. Budu predpokladat, ze to je 5 m.
Vykon elektrarny, ktera by zrala cely prumerny tok by byl:
(300.000 kg * 9,8 m/s^2 * 5 m ) / s = 14,7 MW
Po zapocteni ucinnosti turbiny 90 % se to snizi na 13,2 MW. Nyni jiz staci vynasobit poctem hodin v roce a dostaneme moznou vyrobu elektriny:
13.2 MW * 8760 h = 115,632 GWh
EPA :-)
http://euro.e15.cz/hyde-park/rozhovory/klara...