Když našli Novotnýho, kdo ví jestli by se nenašla i nějaká s Husákem
Proč? Je Hééérečka, tak hraje, celý život a za všech okolností.
Zprávy špatné ...
... a horší:
Špatná: Nemůžeš najít svůj vibrátor.
Horší: Vypůjčila si ho dcera.
Špatná: Najdeš v synově pokoji pornokazetu.
Horší: Jsi na ní ty.
Špatná: Tvé děti jsou sexuálně aktivní.
Horší: Spolu.
Špatná: Tvůj manžel je transvestit
Horší: Vypadá líp než ty
Špatná: Tvůj syn se dal k satanistům.
Horší: Jako oběť.
Špatná: Tvůj muž se chce rozvést.
Horší: Je právník.
Špatná: Jsi zatčena pro sex v přírodě.
Horší: Manželem.
Dobrá: Tvůj chlapec je vzrušený.
Špatná: Že mu padnou tvé šaty.
Stojí biolog, fyzik a matematik pred barákem, když do něj vejdou dva lidi. Po nějaké době vyjdou tři.
Biolog komentuje:"To je jasný, rozmnožili se."
Fyzik odporuje:"Kdepak, to je chyba v měření!"
A matematik povídá:"Ne ne vážení kolegové, teď tam vejde ještě jeden a nebude tam nikdo!"
Ja dokonale znevtipnit vtip? Povezte ho svemu osmiletemu synovi:
syn:"Ha ha ha..."
syn (po 2 minutach):"Ja uz vim, jak to je, on tam jeden clovek uz byl."
ja:"To by ale nebylo vtipny."
syn (po dalsich dvou minutach):"Treba tam vesel muz a zena a te zene se narodilo dite."
ja:"To spada pod to rozmnozovani."
syn:"Nojo, ale to zavisi na tom, kdo tam vlezl. Taky to mohli byt gayove. Ale mohli se rozmnozit i jinak, treba tam mohla byt cerna dira, do te vlezli dva a vytahli z ni ven tretiho...." Nacez syn pokracoval v rozebirani variant s bratrem jeste asi pet minut.
Ve státní správě existují tři typy šikanování ze strany vedoucího pracovníka:
1. požaduje po podřízených, aby chodili do zaměstnání,
2. požaduje po podřízených aby občas pracovali,
3. požaduje po podřízených, aby pracovali kvalitně.
Druhý typ šikany se vyskytuje zcela výjimečně, třetí zatím nebyl zaznamenán.
Na pohotovost přišel silně pochroumaný a pomlácený muž.
Lékař ho ošetřuje a říká: "Jak jste k tomu přišel?"
"Strčil jsem ruku do řezačky." lékař mu skočí do řeči
"hmm, ale vaše zranění tomu nenasvědčují."
"....no a pak se vrátil starý Řezáč..."
.
https://fbcdn-sphotos-a-a.akamaihd.net/hphotos...
Paní učitelka se ptá ve škole dětí. "Co dělá váš tatínek". Přihlásí se Mařenka a povídá: "Tatínek je soudce, posílá lidi do vězení." "Dobře Mařenko a co dělá tvůj tatínek Honzíku?" "Tatínek je veterinář, léčí zvířátka." Přihlásí se Pepíček a řekne: "Můj táta je mrtvej!" Paní učitelka se zeptá: "A co dělal než zemřel?" "Zmodral a pokadil se na koberec!"
Manželé Smithovi nemohli mít spolu děťátko, a tak se rozhodli využít služeb náhradního otce, s nímž by počali potomka. Toho dne, kdy měl zastupující otec dorazit, políbil pan Smith svou ženu a pravil: "Odcházím. Ten člověk by tu měl být každou chvíli."
Po půlhodině náhodou zazvonil u dveří podomní dětský fotograf, který doufal, že se mu podaří udělat nějaký obchod. "Dobrý den, paní, já jsem přišel, abych..."
"Ne, ne, nic nevysvětlujte. Už jsem vás očekávala," přerušila ho paní Smithová.
"Opravdu?" podivil se fotograf. "Výborně! Dělám překrásné dětičky."
"To je přesně to, v co s manželem doufáme. Pojďte prosím dál posaďte se." Po chvíli se s uzarděním zeptala: "Tak čím začneme?"
"Všechno nechejte na mně. Obvykle to zkusím dvakrát ve vaně, třikrát na pohovce a párkrát v posteli. Někdy je to docela zábavné i na podlaze v obýváku... můžete se tam více roztáhnout!"
"Vana? Podlaha v obýváku? Není divu, že nám to s Harrym nefungovalo."
"No, víte, paninko, nikdo vám nemůže zaručit, že se to povede pokaždé. Ale pokud vyzkoušíme několik různých poloh a já to vezmu ze šesti nebo sedmi úhlů, jsem si jist, že budete s výsledkem spokojena."
"To, to, to je snad trochu moc..." zalapala paní Smithová po dechu.
"Paninko, při takovéhle práci je třeba si dát na čas. To víte, že bych to nejraději sfouknul za pět minut, ale jsem si jist, že byste s tím nebyla spokojena."
"To tedy asi ne," zamumlala paní Smithová. Fotograf otevřel kufřík a vytáhl album s obrázky dětiček.
"Tohle se dělalo na střeše autobusu."
"Prokristapána!" vykřikla paní Smithová, mačkajíc v ruce kapesníček.
"A tahle dvojčata vyšla výborně, ale s jejich matkou byla potíž."
"Byla s ní potíž?" otázala se paní Smithová.
"Hrozná. Nakonec jsem ji musel vzít do parku, abych mohl odvést svou práci pořádně. Lidé se tam kolem nás shlukli ve čtyřech nebo pěti řadách, jen aby pořádně viděli."
"Ve čtyřech nebo pěti řadách?" zeptala se paní Smithová, oči doširoka otevřené v údivu.
"Ano," řekl fotogra
...f, "však to také trvalo více než tři hodiny. Matka pořád ječela a vřískala - vůbec jsem se nemohl soustředit! Pak se začalo stmívat a já jsem s tím začal pospíchat. A když mi pak veverky začaly ohryzávat to moje nádobíčko, tak jsem to všechno zabalil."
"Vaše...ehm... nádobíčko?"
"No ano. Tak, paninko, pokud jste připravena, tak já si postavím trojnožku, abychom se mohli dát do díla."
"Trojnožku?"
"No jistě, musím používat trojnožku a položit si na ni ten svůj Canon. Je příliš velký na to, abych ho udržel dlouho v ruce... Paní? Paní, stalo se vám něco ...?
http://vybezek.eu/blog/item/1030-bez-%C4%8Deho...
musím se přiznat, že jsem skoro začal pochybovat při prvním tvrzení, že třikrát šest je třicet šest a přemejšlel, jestli mých osmnáct není náhodou blbě :-)
Skvělý! Řechtám se jako blázen.
Akorát je to vlastně docela smutný...
Přijde obrovská chlupatá gorila do hospody a poručí si velké pivo. Hospodský kouká, takového hosta ještě neměl, ale pivo jí natočí. Jen pro jistotu, protože u neobvyklých hostů člověk nikdy neví, se rozhodne jí zkásnout hned. A tak si při pokládání půllitru na bar hned řekne o peníze: „Bude to 37 korun.“
Gorila mlčí a popíjí. Až když je skoro u dna, hospodský nesměle prohodí: „Gorily k nám do hospody nechodívají moc často…“
Gorila odtrhne půllitr od pysku a utrousí: „Není divu, když máte pivo za sedumatřicet.“
Blecha chce jet na dovolenou a tak jde do cestovky a řekne „ dřela jsem jako pes a teď mám týden volno, máte pro mě něco?“
„A co vás tak zajímá ?“
Jsem blecha, miluji deštný pralesy,horko, teplo a chci se natáhnout na slunci…
Hm… no máme tady týden ve vlasech Ringo Stara, on teď skládá v Nice.
To zní skvěle!
-
Po čtyřech dnech se ale vrátí… Nelíbilo se vám u něj ?
Ne byl furt zavřenej doma, mlátil do bicích a třásl hlavou, mám z toho migrénu, chci být venku, chci něco elegantnějšího …
Hmmm, myslím, že něco mám. V Monte Carlu, týden v kníru u Omara Sharifa
To se mi líbí!
Po čtyřech dnech se zase vrátí… „ Hrůza je celý dny zalezlý v kasínu, hraje bridž a pořád kouří, jsem celá vyuzená, prostě hrůza… Prosím říkala jsem, že chci sluníčko, teplo a vzduch…
Hmmmmm, máte štěstí někdo nám na poslední chvíli odřekl, mám tady pro vás týden na pláži v Cannes v ochlupení Bridgitte Bardot.
Beru!!!
Ale za čtyři dne je zase zpět…
Chlápek z cestovky říká „ co se vám zase nelíbilo?“
Byla to ta nejlepší dovolená, na které jsem kdy byla, ona jako bohyně ležela na nudistické pláži, četla si a slunila se, poslouchala nádhernou hudbu , já v jejím ochlupení v teple a pohodlí, nirvána, kéž by to trvalo věky !
A co vy tady ? Máte ještě tři dny !
Mě se neptejte, po třech dnech jsem zase byla zpátky v knírech Omara Sharifa !!!
:)
Kantorek se neomrzi.
https://fbcdn-sphotos-g-a.akamaihd.net/hphotos...
Hajný postřelil chlapa.
Celá kauza se dostala až k soudu.
Předseda senátu vyslechl nejprve hajného.
Hajný: "Pane předsedo, bylo to jako normálně.Jdu po lese, slyším kukačku, tak jsem po ní bouch.
No jak jsem měl tušit, že je to Koktavej Ferda".
Ferda: "Papapane přředssedo, tototo bybyloo ttak.
Jájá jssem šššššššel dododo leesssa s tou Mamarušškkou.
Zazaved ssem jiji dodo kkkřřoví a susundal jssem jí kkakalhotky.
Papakk jíjí popovíddám: Mamarušškko, tyty máš tatak krásssnou kukukukuku ...
a vvttom jsssem jíjí dodostal."
Paní učitelka se ptá dětí, co dělají ráno, když se probudí.
Pepíček říká: "Já ráno vstanu a jdu se vysrat!"
"Pepíčku, ty jsi ale sprost. Čím je tvůj tatínek?"
"Dlaždičem."
Paní učitelka se ptá Aničky, co ona dělá ráno. Anička:
"Já ráno vstanu a čtu si knihu."
Paní učitelka se zaraduje: "A čím je tvůj tatínek?"
"Doktorem."
"A jak dlouho si čteš, Aničko?"
"No, než se vyseru!"
V irském Dublinu pláče na kostelních schodech malý chlapec. Uvidí ho kostelník a ptá se ho: "Co se ti stalo, chlapečku?"
"Umřela mi máma."
"Ale to je mi líto, nechceš jít dovnitř za otcem O'Reillym ?"
"Moc děkuji, pane, ale sex je to poslední, na co mám teď náladu..."
V souvislosti s linkem co jsem dal do zaujalo na článek Reflexu o "dánech" v Praze jeden aktuální vtip :
První den po letních prázdninách, v páté třídě jedné berlínské základní školy učitel kontroluje přítomnost žáků:
"Mustafa El Ekh Zeri."
"Zde."
"Achmed El Cabul."
"Zde."
Kadir Sel Ohlmi."
"Zde."
"Mohammed End Ahrha."
"Zde."
"Mi Cha Elma Yer."
Ticho…
"Mi Cha Elma Yer."
Nikdo se nehlásí…
"Ješte jednou – Mi Cha Elma Yer!"
V zadní lavici vstane chlapeček:
"To bych mohl bejt asi já, ale čte se to Michael Mayer."
Už jsem ten vtip viděl vícekrát; ale pořád je to stejně děsivé... ;)
Ovšem stejně se stále najdou debilové, kteří mají pocit, že Schengen je něco pozitivního.
A podle tvého tvrzení by se mělo doplnit, že se také najdou debilové, kteří si myslí, že není.
Jak to souvisí se Schengenem?
vůbec nijak, ale to sis doteď nevšiml, že je tu pár nicků, který ti na cokoli odpoví v podstatě pořád v jednom stejným tématu, který je zajímá ať už souvisí nebo nesouvisí s předcházejícím příspěvkem či tématem vlákna?
Přišel učitel matematiky do VI. třídy a dal žákům otázku: Tato třída má asi 30 m2, slunce sem dopadá ve 12 hodin pod úhlem 20°. Kolik mi je roků?
Všichni se udiveně dívají jeden na druhého, až se přihlásí Pepa a odpoví: 48. Pan učitel je překvapen, jak to tak přesně ví, a Pepa odpoví: Já mám bratrance, kterému je 24 roků, a tatínek o něm říká, že je poloviční debil.
Neco pro mistni milovniky rustiny.
http://i.nahraj.to/f/hVV.jpg
Na svete jsou dva druhy lidi:
1) Ti kteri umeji extrapolovat z neuplnych dat
Hodnoty z dat lze intrapolovat, ne extrapolovat
Opravdu?:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Interpolace
Homeopaticky komiks me dostal. Myslim, ze to je dukaz funkcnosti homeopatie. :-)
http://www.lukesurl.com/comics/2009-11-02-homeo...
Milionkrat nareden prazdnymi pixly, aby se zvysila jeho veselost.
Nástrahy moderního umění...
Tak to mi připomnělo jednu kolektivní dovolenou v Chorvatsku. Noc v autobuse a k ránu jsme trajektem přijížděli na Cres. Někdo si všimnul, jak už jsou vidět světla přístavu a všichni se nahrnuli k okýnkům koukat ven. Kamarádka si mohla oči vykoukat, už byla na tom skle úplně nalepená, clonila si oči a pořád "ale já nic nevidím".
No... nebylo to okýnko, ale zasklený obraz.
Mě to zase připomnělo jednu výstavu moderního umění cca před rokem. Nějaký náš umělec (už si nepamatuji kdo) si takhle odložil sušenky na zem. Po chvilce byl kolem hlouček lidí a všichni si u toho brumlali a fotili to jako další výstavní kousek. On tam pak jen po chvilce přišel a ty sušenky si vzal...a bylo po umění:-)
Jel jsem autobusem na zájezd někam do Dolomit. Jelo se přes Mnichov, Garmisch-Partenkirchen a Innsbruck. V noci jsem se probudil, podíval se dopředu a přes celé čelní sklo autobusu viděl hvězdnou oblohu. Velice jsem se tomu podivil, než jsem pochopil, že sjíždíme velice strmé klesání a před námi je osvětlený Innsbruck.
Jsou tři blondýnky na ostrově a najednou na břeh skočí zmatená zlatá rybka. A hned na blondýny: Kočky, když mě hodíte do vody, každé vám splním jedno přání. " Tak bloncky ji hodí do vody a ta jedna hned říká: "Já bych chtěla matraci, abych se na ní dostala z ostrova."
Stalo se. Blondýna lehne na nafukovačku a plave z ostrova. Vtom přijde první vlna, druhá vlna a ona se převrátí a utopí. Druhá na to kouká a hned říká: "Já bych chtěla umět plavat." A opět se stalo. Blondýna se vrhne do vody a plave. Vtom přijde první vlna, druhá vlna a ona se utopí. Ta třetí na to kouká a říká: "Já bych chtěla uvažovat jako chlap." A opět se stalo. Blondýna se zamyslí a vede monolog. "Jsem na ostrově. Na jakým ostrově?Na Střeláku. Takže po schodech nahoru a dvaadvacítkou domů."
ŽENA: Leží vedle mě, vůbec mne neobejme. ... Dívá se do stropu.... Kdo ví, nad čím přemýšlí. Jsme spolu už dva roky. Priliš dlouho na to, aby měl nejvyšší čas vymenit mě. Za mladší.
Přece jen, za ty dva roky jsem dost přibrala.Zamračil se, to není dobré. Myšlenkami je někde úplně jinde. Ztrácím ho, už se mnou určitě nechce mít nic společného...
MUŽ:
Moucha na stropě.
Jak to kurva dělá, že nespadne?......................
Přijde pán do zpovědnicie, klekne si a povídá, že si minulé noci pozval tři ženské do kvartýru, s každou to zažil třikrát, a nejvíc ho rajcovalo, jak mezitím, co se muchlal s jednou, si navzájem pomáhaly ty dvě druhé, prostě, dopodrobna vylíčí naprosto skvělou orgii.
Kněz jenom slintá a lapá po dechu a pak říká: "To je všechno?"
"Jo," odpoví pan, "nestačí to?"
"K rozhřešení, milý synu," říká kněz, "se budeš muset modlit nejméně stokrát zdrávas..."
Vtom mu pán skočí do řeči: "A proč bych se modlil? Jaký rozhřešení? Já vůbec nejsem vaší víry! Já jsem žid!"
Kněz se zeptá: "Tak proč jste mi to vyprávěl?"
Pán nato: "No, já jsem tak nadšenej, že to vyprávím každýmu!"
Dlouhodobě nezaměstnaný telefonuje do kanceláře Poslanecké sněmovny:
"Dobrý den, jsem několik let nezaměstnaný a doslechl jsem se, že se uvolnilo místo poslance …"
"Jste blbej???"
"A to je podmínka?"
Řek si stěžuje turistovi:
"Máme tu těžký život pane, nic nám tady neroste."
"A když zasejete?"
"Když zasejeme, tak jo."
Pětadevadesátiletý děda podává u soudu žádost o rozvod.
Úřednice se podivuje:
"Dědo, nic ve zlým, už nejste nejmladší. Proč se chcete ještě na starý kolena rozvést?"
"Pro nepřekonatelný odpor."
"Od kdy ten odpor pociťujete?"
"Vlastně už od začátku manželství."
"Proč jste se teda nerozvedl dřív?"
"Kvůli dětem."
"A proč se teda, proboha, rozvádíte teď?"
"Když děti už umřely …"
"To je dneska mládež, pani, šestnáctiletá holka si přijde k ránu z flámu, a že má máma třicátý narozeniny, na to ani nevzdechne!"
Stačilo by napsat:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/chtip-ja-to...
Od té doby, co moje přítelkyně otěhotněla, se toho mnoho změnilo. Třeba moje jméno, adresa, telefonní číslo, ...
Kdybyste si mohli vybrat mezi vaší ženou a výhrou v loterii, jaké auto byste si koupili?
Předtím, než začneš nadávat své ženě, tak si uvědom, že takovou slepici si mohl vzít jenom debil!
http://www.youtube.com/watch?v=llgWBcKqBtE
ONA:
Drahý, čekáme spolu miminko!
Co by sis přál, aby to bylo?
ON:
Vtip...
Ja Ti nevim, mne takovyhle "vtipy" (a skoro vsechny ostatni tady na tema muzu a zen) prijdou desne dementni, hruby a smutny. Mozna je to proto, ze si to predstavim v realu.
Stěžuje si žena kamarádce:
„Už mne nebaví diskutovat s manželem.”
„A pročpak?”
„Copak se dá diskutovat s někým, kdo nikdy nemá pravdu?”
Ted nevim, proc to sem pises. Mam to snad povazovat za vtipny?
Jasně, vždyť je to jen a jen vtip o vztazích žen a mužů, navíc krátký, výstižný a dobrý.
Co se škádlívá to se rádo mívá :)
Koukni někdy na Vtip a jeho vztah k nevědomí od Sigmunda Freuda, třeba tě trkne :D
To ale v podstatě každý vtip ne?
Když domyslíš vtip do důsledků, je většinou hrubý, urážlivý, zjednodušující atd.
Humor má člověk na to, aby se snáze a lépe vyrovnal se situacemi, které ho bolí.
Proč jsou vtipy na politiky? protože je to jediný způsob, jak se duševně vyrovnat s tím, že někteří (u nás asi většina) jsou hjazlové. Totéž policie? proč si dělají srandu muži z žen a anopak? Protože je to obrana proti tomu, čemu jedni nerozumí na druhých a co je rozhazuje a neví co s tím.
Proto je tolik vtipů o smrti, tolik vtipů o koncentračních táborech, tolik vtipů o postižených atd.
Tváří v tvář něčemu, co nemůžeš změnit a co tě trápí máš většinou dvě možnosti. Buď se tím nechat ubít a nebo to postavit na hlavu, zasmát se tomu a vybrati si z toho to lepší a tomu horšímu se prostě jen smát.
Já mám rád vtipy na chlapy. Mám rád vtipy na plešatý. Atd. atd.
http://www.nakole.cz/diskuse/15800-o-koureni...
Tehdy ses moc nesmál.
Válku Roseových mám moc rád a ta scéna je úžasná
Tváří v tvář něčemu, co nemůžeš změnit a co tě trápí máš většinou dvě možnosti. Buď se tím nechat ubít a nebo to postavit na hlavu, zasmát se tomu a vybrati si z toho to lepší a tomu horšímu se prostě jen smát.
- to jsi napsal, Jurimíre, moc výstižně. Tím druhým způsobem jsem řešil tříměsíční pobyt v nemocnici se zlomeným obratlem. Nechat se tím ubíjet, no, asi bych se zbláznil...
i když, prý jsem mešuge od přírody :-)))
dík.
Tím druhým způsobem řešil soused odnaproti, kterýmu jsme od mala říkal strejdo, přestože žádným příbuzným nebyl, rakovinu hrtanu.
Doktor mu řekl, že netuší jak dlouho bude žít, ale že nejdéle po takové operaci někdo žil pět let. Bavil celý oddělení, těšil se domů a ty, co to chtěli vzdát a odevzdaně leželi vracel do života. Universitního profesora probral šachama, jinejm četl atd. atd. Doktoři ho pak proto nechtěli pustit:-)
Žil tuším dalších devět let. A užil si je. Hodně se smál a vykládal mi desítky drsnejch fórů o smrti, rakovině atd.
Neumím to tak jako on, ale chci se o to aspoň snažit...
Jurimírův vtip mi přijde roztomilý a vtipný. Dementní, hrubý a smutný mi přijde třeba tento vtip (jeden z mých nejoblíbenějších):
Zvoní telefon. Mladý muž zvedne sluchátko a na druhém konci se ozve:
„Ahoj. Tady je Zuzka. Potkali jsme se před čtvrt rokem na mejdanu."
"Zuzka? Před čtvrt rokem?"
"Jen si vzpomeň! Bylo to u Mirka a po mejdanu jsi mě vezl domů. Cestou jsme zastavili a sklopil si sedadla. Říkal jsi mi, že jsem fajn holka."
"Jo, Zuzka! To jsem rád, že jsi zavolala. Jak se máš?"
"Nic moc. Jsem v tom a za čtvrt hodiny si lehnu pod vlak."
"Ty seš fakt fajn holka!!!"
Ted jsem se málem udusil toustem... :-D más bod :-)
hm....
Jestli to tady někde už je, tak mě, prosím, omluvte:
Přijde chlap do bordelu a že prý chce černošku.
Tak jo.
Jdou spolu na pokoj, černoška se svlíkne, lehne si na záda na postel a roztáhne nohy.
A chlap si dá proti těm roztaženejm nohám židli, sedne si na ni a kouká jí mezi ty roztažený nohy.
Po pár minutách vstane, vytáhne šrajtofli a podává holce tisícovku.
A ta se ho udiveně ptá "A sex nebude?"
"Nebude. Já jen chtěl vidět, jak bude vypadat růžová spárovačka na černým podkladu".
Srazí auto bělocha a cikána. Přijede sanitka, ošetří a naloží bělocha, řidič zabouchne dveře s tím že pojede do nemocnice.
V tom cikán "hej ty doktore a mě nevezmeš?
Řidič se otočí a povídá "Podívej se, on je bílej sanitka je taky bílá. Ale ty jsi černej tak si počkej na svojí barvu.
Bílou záchranku jsem neviděl už dlouho. Většinou jsou žlutý.
Taky jsem snad ještě nikdy neviděl bílého člověka.
Ahoj Miro,
TNX za info.Chtěli bychom navrhnout generator na 230V a na otáčení bychom chtěli používat elektromotor,který by nahradil potřebný vítr.Pokud bude spotřeba energie nižší na elektromotor než vyrobí generátor,bude to velký úspěch a úspora energie se vrátí.Mám na prkně několik návrhů,využít různé elektromorky,které by byly schopny otáček generátorem.Pokud bys měl nějaký návrh ,rád ho uvítám....
VY 73! Štefan
Musel jsem si to přečíst podruhý, abych se přesvědčil, jestli to opravdu napoprvé chápu dobře a opravdu tam čtu to, co tam je napsané...
Kdes to našel? Opravdu to někdo myslel či myslí vážně? :-O
http://elektrokutil.webnode.sk/news/svojpomocna...
Další případ někoho, kdo nikdy neměl rád fyziku.
Spousta celebrit se chlubí, jak jim nikdy nešla matika a myslí si, že je to cnost. Pak to takhle dopadá.
Zažil jsem kdysi dávno jak se jeden zdejšího člověk, nazvěme ho X rozhodl, že se postaví na vlastní nohy a bude vyrábět tepelná čerpadla. A od jiného člověka chtěl cosi spočítat. Zrovna jsem tam byl, když X k němu přinesl tabulky se slovy "tady je ta hodnota, co jsem měl zjistit" Mrknu do tabulek a povídám "ale to není to, co hledáte" "Jak to VY můžete vědět" X na mě vystartoval. "No protože mi stačí se podívat, co je to za jednotku" "Ale mě se to číslo líbí" zazněl nevyvratitelný argument pana X.
(tuším, že hledali tepelnou kapacitu a měli tabulku, kde jednotkou byly kg/m3)
Má to neslavnou pointu, skutečně jeden systém vyrobil, sehnal pro něj zákazníka a pak mu musel na celou zimu zajistit člověka, co tam chodil topit v kotli na uhlí. :))
nooo, já taky neměl rád fyziku. Hlavně proto, že jsem z duše nesnášel příklady typu:
Z Aše vyjede osobák ve 13:42 rychlostí 57,46km/h a z Košic vyjede náklaďák v 10:34 rychlostí 37,14km/h. Kde se obě auta setkají, v kolik to bude hodin, co si dají v bufetu řidiči ke svačině a kterej z nich na sobě bude mít červenou košili :-(
Ale že bych si myslel, že se mi povede vytvořit nějaká varianta perpetua mobile a šel někam ještě veřejně vysvětlovat, že mám návrh elektromotoru, kterej na jedný straně strčím do zásuvky a ono z něj na druhý straně vyleze mnohem víc elektrický energie, než do něj z tý zásuvky nalezlo, tak na to je prostě potřeba víc než jen býbly optimismu :-D
Jo a ten tvůj příklad je taky dobrej:-) Sice se přiznám, že jednotky teplotní kapacity jsem z hlavy nevěděl, ale že nebude poměr hmotnosti a obsahu, by mi taky došlo při letmém pohledu :-D
Na druhou
Ale to víš že to funguje ! Stačí takhle triviálně motorem lacinou elektrikou roztočit vrtuli na ekologickém větrníku a dodávat drahou zelenou.Kolik že je vypsaná ta odměna na Perpetuum ?
Ale vážně - zajímalo by mě procento těch lidí (a bude vysoké), kteří si myslí, že svícení aut je zadarmo, že se tam jen tak točí alternátor a vyrábí elektřinu, případně že to jde z baterie (pamatuju si z doby zavádění svícení skutečný argument znějící v televizi od někoho odpovědného), že není důvod nesvítit, protože to nic nestojí.
A kolik procent vykonu to zere? Porad je o hodne snazsi poradne svitit v aute, nez na kole.
Neumím říct přesně, ale už z principu musí vyrobit víc než je spotřeba. Takže pro nějakých 150 W musí motor dodat víc jak 200 W. Pro nějakej třílitr v turbu je to bombonek a ani to nezaregistruje, ale udejchanej litránek už o tom ví. Jestli při normální jízdě jede někde kolem 15 kW výkonu, tak se světlama "musí přišlápnout" na 15,2 kW. Vypadá to jako prd, ale nasčítá se to. V Rakousku dělali propočet, kolik litrů navíc stojí svícení ve dne u všech jedoucích aut a vím, že to byly pěkný hektolitry denně.
Však podobný a mnohem markantnější je to u klimatizace. Taky nejde o nic jiného, než spotřebovávání alternátorem vyrobené el. energie. A zvýšení spotřeby umí jít až k litru na stovku.
Tedy, že bych u toho slzel, to tedy ne, ale:
http://smichov.nova.cz/clanek/vtipy/vtipy-dnes...
Celkove nic moc, ale tenhle mne fakt pobavil: "Chuck Norris si v KFC objednal BigMac a dostal ho."
Jelikož jsem nepochopil, co je na tom vtipné, hledal jsem googlem. Nevypadá to špatně:
http://www.funnyjunk.com/funny_pictures/515785...
Ale co je na tom vtipnýho?
http://neviditelnypes.lidovky.cz/chtip...
omlouvám se, nezatajil jsem to oumyslně:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/novinari.asp...
tak už vím, jak hasiči nabírají vodu...
Na trucktrialu by za tohle dostali pohár "za nejlepší budku" :-)
ten jednou dostal kamarád :-D
Když mi to popisoval, tak jsme pak šli zkusit, co to udělá, když v plný rychlosti narazíme jeho trialovou Kačenou do stohu. Zapoměli jsme zavít nahoře poklop a tak jsem seděl po krk ve slámě:-D
PS: neprojeli jsme ho. Půl auta zmizelo ve stohu, ale pak se to zastavilo a naštěstí nechcíplo, tak jsme vycouvali.
Asi zkoušeli napodobit profíky...
http://www.auto.cz/brodici-videoserial-5-dil-s...
když brodit tak pořádně :-) http://www.youtube.com/watch?feature=player...
To je jen takový čvachtání, opravdový brodění máš tady : http://www.youtube.com/watch?v=09oB_CcNL1A
U něj se dá říct, že má motor opravdu chlazený vodou.
Přišel jsem domů v noci - nevím v kolik, nevím odkud, ale byl jsem rád, že jsem trefil do dveří.
A v kuchyni jsem našel stručný vzkaz od manželky...
Po návratu domů se chemik vítá se ženou:
"Přinesl jsem si z práce lučavku královskou, ty moje zlato!"
A pak že nemá ráda ty vztahově-morbidní :-)
Nemam rada vtipy, ktere delaji z muzu nebo zen (nebo manzela ci manzelky) pitomce.
A hlavne, jak ctu ten vtip niz, jsem podobnych vtipu v posledni dobe cetla miliony a jsou vsechny stejne. A navic jsem je vsechny cetla aspon desetkrat, protoze to lidi nasdileji na facebooku, vrazi to sem, obcas to nejaky inteligent posle mailem... Takze jsem desne rada, kdyz sem da nekdo nejaky netrivialni vtip z jine kategorie nez vztahy a politika.
A jsi sijistá, že tuhle podmínku ten tvůj vtip splňuje?!?
Samozrejme si nejsem nicim jista a take nejsem zcela konzistentni a nijak me to netrapi. :-)
A jeste nejaky vtip:
Potká Kohn v Benátkách Roubíčka a ten mu povídá:
'Kohn, kde ty se tady bereš?'
'Ale, jsem tady na svatební cestě...'
'A kde máš Sáru?'
'Někdo přece musí zůstat v krámě a prodávat.'
Pan Lederer má nějaké úmrtí v příbuzenstvu, a tak jde vybrat k Abelesovi rakev.
"Co počítaj, Abeles, za takovou rakev?"
"Padesát zlatejch."
"Padesát zlatejch? Vždyť Rosenbaum má za výkladem podobnou rakev za čtyřicet."
"Nojo, jenomže, zkusej v tom póvlu od Rosenbauma udělat loktama takhle."
Kněz a rabín sedí spolu ve vlaku v jednom kupé. Uplyne drahná chvíle, když se kněz rozhodne prolomit mlčení a začne konverzaci: "Vím dobře, že ve vašem náboženství nesmíte jíst vepřové maso. Už jste ho vlastně někdy ochutnal?"
Rabín odpoví: "Abych se přiznal, tak párkrát ano."
Opět je chvíli ticho a pak jej přeruší rabín: "Vaše náboženství , pokud vím, ehm..., tak máte žít v dokonalém celibátu, že?"
Kněz odpoví: "Ano, rozumím, na co se ptáte. Porušil jsem ho tuším jednou nebo dvakrát."
Opět nastane chvíle ticha. Pak se rabín vykloní zpoza novin a utrousí: "Lepší než vepřové, že?"
Severokorejská armáda dostala zelenou k útoku...
https://fbcdn-sphotos-h-a.akamaihd.net/hphotos...
https://fbcdn-sphotos-h-a.akamaihd.net/hphotos...
Tohle kdysi pouzil Adam proti mne. 8-D
Ale nezabralo to, co? ;-)
Uz si nepamatuju, poptej se jeho.
Hmm... ted si rikam, jestli to nebyl Jindrisek...
Hele, tohle jsou ftipy, kde by se měli pobavit všichni.
Co takhle řešit soukromou korespondenci soukromě...
Mam si vzpomenout, kdo uz nekolikrat soukromou korespondenci zverejnoval v diskusi?
I Murphy zveřejnil osobní korespondenci, tak toho nech...
A je trošku rozdíl v tom, jestli zveřejním v adkvátním tématu něco, co by mohlo být dobré pro informaci i ostatním a něco jiného v tom, že ve ftipech rozebíráte něco, co chápete jen vy dva.
Zkrátka mě docela vadí, že se těším na nový ftip a když to téma otevřu, tak tu najdu akorát vaše plkání o něčem, co je jen mezi vámi dvěma.
A dál v tomto off-topicu nepokračuji. Škoda plýtvat místem.
Tak nejaky vtip (ale mozna to pro nektere bude vypadat jako soukroma korespondence :-) )
Firma pořádá maškarní ples.
Moderátor:
"A právě přichází pan ředitel v masce lva."
"...a obchodní zástupce v masce slona"
"...a účetní v masce princezny"
"...a správce sítě v masce 255.255.255.0"
To nepatří do vtipů. Já maškarní k smrti nesnáším, ale náš farní ples je vždy v sudé roky maškarní. Organizátorka na mě tlačila, že přece musím mít masku. Tak jsem si vzal takovou tu cedulku pro firemní návštěvníky a nalepil na ní 255.255.255.0
Od té doby mohu chodit na maškarní v civilu a nikdo mě neprudí.
Poslyšte nechcete prozradit pointu vtipu i pro neprogramátory? Sem si to i googlil a krom toho, že se to dá binárně zapsat jako spousta jedniček (což mi pořád nepřijde nijak vtipný) tak jsem nic nenašel... :-(
http://www.natur.cuni.cz/fakulta/cit/navody...
Geniální nápad!
Mám něco podobného: já nemám rád operu - prostě jí nerozumím. Nicméně moje první žena ji ráda měla, chodila na opery často a já musel s ní. Vždycky mně to dokázalo otrávit náladu na dva dny předem a dva dny potom, než jsem se z toho vylízal.
Až potom jednou mě napadla geniální myšlenka! Už nevím, co to bylo za operu, ale bylo to vážný, žádná Prodaná nevěsta. No a stačilo, abych se párkrát začal nahlas smát v místě, kdy se nikdo jiný nesmál.
Víckrát jsem pak už na operu nemusel... :-)
Tohle mi připomíná kouzelnou knihu Tři muži ve člunu. Je tam vypravována historka, jak kdesi vystoupil ve společnosti německý pianista a zpěvák Schlossen Boschen. Nikdo ve společnosti německy neuměl ale našli se dva mladíci, kteří přítomným vysvětlili, že bude zpívat komickou píseň ale že se přitom tváří tak smutně, že to působí o to více komicky. Potom Herr Schlossen Boschen začal hrát a mladíci se chvílemi smáli a s nimi celá společnost. Přestavení skončilo za mohutného chechotu, načež Schlossen Boschen prásknul víkem od klávesnice a začal německy řvát. Jak se ukázalo, ta píseň nebyla vůbec komická ale naopak velmi tragická. Po mladících se začalo hned několik lidí shánět, ale ti už byli dávno pryč.
Úspěšný, bohatý podnikatel zastaví svůj sporťák Porsche u otrhaného, špinavého, zarostlého bezdomovce a v náhlé posedlosti po dobrém skutku, mu hodí stovku a říká: „Dej si v hospodě panáka...“ „Děkuji, ale jsem abstinent...“, odmítne slušně otrhanec... „Tak tady máš ještě stovku na cigarety...!“ „Díky, pane, ale já jsem nekuřák...“ „V tom případě ti dávám tisíc a běž si trochu užít s nějakou ženskou...!“ „Promiňte pane, ale já netoužím po takových ženách...“ a to už podnikatel zvýší hlas: „Tak, víš co? Tady máš další tisíc a nastup si! Pojď se ukázat mé ženě, ať ta kráva vidí, jak vypadá muž, který nepije, nekouří a nechce kurvy...!“
Jak vznikl název města Brno?
Inu, to jednou praotec Morava vylezl na vrch Špilberk. Rozhlédne se po krajině a povídá:
"Brr...no, když už jsme tady."
Jaký je rozdíl mezi Pražákem a Moravákem?
Moraváci se musí normálně narodit...
...pražáci ne, ti jsou vychcaní.
:-D
Brňák: "Hele, víš co se u nás v Brně říká o vás Pražácích?"
Pražák: "Ne. Co?"
Brňák: "Že jste namyšlený hovada."
Pražák: "Hm, a víš co se u nás v Praze říká o vás Brňácích?"
Brňák: "Ne. Co?"
Pražák: "Nic."
Ale p*ču!
Je fakt, že jsem nikdy nikd eneslyšel říkat, že Brňáci jsou... (dosaď cokoli positivního či negativního)
O Pražácích jsem toho už ale slyšel spoustu.
I u nás na vsi a i ze svých úst :-)
Jako děti jsme je považovali za toakový divný stvoření :-)
Nevíte, kdo to jsou Pražáci?
Pražák je úplně cizí bytost. Na první pohled vypadá, že je dokonce z jiné planety. To je však jen zdání. Pražák je z Prahy, což je naprosto zvláštní stát uprostřed naší české země, kde kromě Pražáků žijí ještě politici. V Praze je možné úplně všechno. Celé národy tam posílají peníze a Pražáci si je pak rozdělují mezi sebou. Pražák nemá žádné jméno, které by stálo za zapamatování. Kdo si jméno udělá, přestává být Pražákem a stává se Karlem Gottem nebo Jardou z Prahy. Pražáků je všude plno. Přemisťují se hlavně autem, v poslední době všichni jezdí na kolech v legračních trenýrkách s plínkami. Pořád spěchají a telefonují. Čím se Pražák živí, není známo. Jisté je, že nic nedělá a ani dělat neumí. Údajně snad i nepravidelně dochází do zaměstnání a má z toho prachů jako šlupek. Za ženu má Pražák Pražandu, línou a marnivou ženskou, která Pražáka terorizuje. Pražanda sedí doma a čte časopisy, kde jí radí, jak zabít čas. Pražák ji musí vozit za povyražením. Jinak otravuje, vymýšlí kraviny a ječí na děti. V létě se opaluje. Pražanda musí mít bazén. Pěstuje fíkus a pelargonie. Nevaří ani nepeče. Když něco přece jen zkusí, nežerou to ani slepice. Své děti Pražáci drží doma u počítače. Přerostly jim přes hlavu, bojí se jim něco říct a nechávají je být. Nutí je jenom do angličtiny. S tou začínají už v jeslích. Pražáci drží mezi sebou. Scházejí se u chat a vykládají si o tom, kam jeli, kam pojedou, jak se jim jelo, co tam snědli a na kolik je to přišlo. Jinak sedí na zahradě, pečou buřty, koukají na televizi, luští křížovky a sečou trávník. Mimo sekání trávníku si Pražák sám vůbec nic neudělá. Normální člověk si proto u něj může přijít na pěkné peníze. Při jednání ale musí být ve střehu; Pražák chytračí a zkouší různé fígle, jak nezaplatit. Pražáci jsou celí posedlí zdravím a hygienou. Shánějí se po zdravém jídle, ale jedí prášky po kilech. Milují ochranné pomůcky. Pořád se myjí a sprejují a uklízejí a vysávají. I na zahradě!
I na zahradě! Vysávají i listí a pečlivě vypichují pampelišky z trávníku. Když je Pražákovi padesát, tak Pražandě uteče. Najde si mladší, ale zase úplně stejnou Pražandu. Opuštěné paničky, Pražandy, loví všude, i na vsi. Spadeno mají hlavně na staré mládence s pěkným gruntem. Když si nějakého vyhlídnou, nemá proti jejich čarování šanci. Nacpou se mu do baráku, dotáhnou ho na úřad a on pak na ně musí dřít až do smrti. Své mrtvé nechávají Pražáci spálit a pak si je vystavují doma v obýváku. Pokud se jedná o tchýni, tak v garáži. Zato pietně pohřbívají své psy a kočky.
Dva kamarádi - ty ses prý nedávno oženil?
Jo, už mě nebavilo chodit do hospody a za kurvama.
No a co teď?
Teď už mě to zase baví!
ještě sháníš bágl podobnej tomuhle ?
http://macikm.rajce.idnes.cz/Bagl
válí se mi tu doma nevyužitej ...
(a SZ Ti poslat nemůžu ...)
Dcera se vrátí z dovolené a máma se jí ptá:
„Tak co? Vyvedla se dovolená?“
„Ano babi.“
http://www.youtube.com/watch?v=ruRv1YU99-I
Snad to tu jeste nebylo...
Bylo, není to tak dávno, ale to nevadí, pořád to pobaví :-)
Přidám konečně taky něco. Nedokážu posoudit, nakolik to bude vtipné pro všechny, ale zase pro Vás budou tyhle historky nové, tedy pokud jste je neslyšeli přímo osobně ode mne - jsou z dob mé vlastní praxe v medicíně.
* * *
"A kolik kapek toho Tramalu berete?"
"Jakých kapek? Já to piju z lahvičky."
* * *
"Pane doktore a můžete mi říct, na co mám s těmihle zády nárok?"
"No, Vy jste asi hledal právníka, já sem lékař...".
* * *
Paní měla zavedenu analgetickou infůzi. Ještě cca polovina zbývala a praskla jí žíla, sestřička jí musela infuzi zrušit. Paní na vedlejší lůžku se hned nabídla, že by si ráda vzala ten zbytek místo ní...
* * *
Pacient po nové mozkové mrtvici s vysokou obezitou, jasná ateroskleroza. Snažil jsem se mu vysvětlit, že pokud opravdu neudělá něco zásadního s redukcí své hmotnosti a zlepšením stravy, tak mu jde o život. Co jsem se od něj na to dověděl?
"Ale proč bych se pořádně nenajedl, když mě tak chutná?"
* * *
Pacient při vizitě po týdnu léčby (21 letý), přijat pro výrazné akutní zhoršení bolestí v zádech.
"Předkloňte se, prosím."
Pacient se předkloní, konečky prstů těsně nad koleny.
"Jé, to je skvělé, už se zase můžu výborně hýbat..."
"pane doktore, já nic nejím, já sem tak tlustá z vody" to slyším týdně několikrát :-)
Ano, to znám :-). Pokud bych to hodnotil z prohlášení bývalých pacientů, tak nejvíce se přibírá:
1. z vody
2. ze vzduchu
3. z práce
Jsem teď taky vyžraný, ale asi jsem nějaká výjimka, protože já přibírám z jídla..
No, ještě přihodím...
* * *
Ráno, schůzka na lékařském pokoji na neurologii.
Přimář zahajuje schůzku: "To je děsné, já jsem se dnes zase vůbec nevyspal a je to pořád horší, navíc mě teď děsně bolí hlava. Tak kolik toho dneska máme?"
Kolegyně - lékařka: "To nic není, kdybyste věděli, jak bolí hlava mě a navíc dnes nemůžu hnout krkem. Ale Vláďo, Ty na mě nesahej, Ty svoje manipulace si nech pro svoje pacienty, k tomu já nemám důvěru."
Vláďa - zástupce primáře: "Neboj, dnes jsem rád, že vůbec funguju, blokl jsem si žebro a pořád se mi nedaří si ho nahodit zpátky, už skoro nemůžu dýchat. Přitom všechno kromě žebra si zmanipuluju v pohodě."
Primář: "Tak snad aspoň Marii nebo Dušana máme dnes v pořádku."
Lékařka - Marie: "Na mě se pane primáři nedívejte, mě od včerejška bolí záda, copak nevidíte, jak jsem zkroucená?"
Primář: "Tak aspoň Dušan je v pořádku?"
Přikývl jsem (t.č. novopečený sekundární lékař).
Primář: "No kdyby nás dneska slyšeli pacienti, tak asi utečou..."
* * *
Pacientka cca 70 let, velmi energická, jadrného vyjadřování, shrbená - přijímal jsem i pro zhoršení bolestí zad. Na zádech měla několik nových i starší podlitin - šrámy šikmo přes celá záda. Začal jsem vzpomínat, jaký je to vlastně postup při hlášení domácího násilí. Ale paní bydlela sama a když jsem se jí zeptal, co to má za šrámy na zádech, odpověděla: "Víte pane doktore, když mě ty záda moc bolijů, tak vezmu smeták a takto si to namasíruju."
A paní předvedla, jak si provleče smeták za záda a šikmo nahoru/ dolů si je velmi rázně "namasíruje"...
Z vyprávění kolegyně...
"Tak jsem jela se svým přítelem který řídil autem z Krnova do Brna. Po cestě se šel vyčůrat a - nemehlo - on tam kdesi u cesty spadl. Pak celý zbytek cesty naříkal, že ho bolí ruka. Nepřestal, ani když jsem ho peskovala, že ufňukaných pacientů mám za celý týden dost, ať nezačíná ještě i on. Už se to už nedalo poslouchat, tak jsem zbytek cesty řídila já. A aby neřekl, že se o něj nepostarám, zašli jsme v Brně pro jistotu na chirurgii a na rentgen. A věřili byste tomu? Ten simulant měl nadvakrát zlomené předloktí."
Včera jsem měla "veselou službu". Večer přišla celá rodinka - rodiče a dvě děti. Byli na houbách a nasbírali jich spoustu, i když se přiznali, že houbám vůbec nerozumí a netuší, jestli byly jedlé nebo dokonce jedovaté. Pak si z nich udělali k večeři smaženici. A protože po večeři všichni znejistěli, přišli si k nám všichni nechat (ihned po té večeři) radši preventivně nechat vypláchnout žaludek. Když jsem si jich zeptala, jak se jmenují, odpověděli: "Satanovi."
(Pozn. o službách v noci a o víkendu sloužil lékař společně pro neurologii i internu.)
Z vyprávění saniťáka - aneb názorná ukázka toho, že spálenina 3. stupně už fakt nebolí (jsou totiž spálená i nervová zakončení).
Paní si zavolala sanitku, že jí bouchl kotel a že ji to hodně popálilo a teď na autobus kvůli té noze nedojde. Když jsme vstoupili do otevřeného bytu (paní je čekala), stála ve vaně a drhla si rýžákem nohu, která byla částečně zuhelnatělá. Když jsme se jí ptali co to dělá, paní odpověděla: "No přece nemožu do nemocnice taká čérná."
Zase ze špitálu - z vyprávění kolegy internisty...
Starší paní na interně. Měla několik nemocí, ale všechny už byly po léčbě kompenzovány, takže už mohla být propuštěna domů. Jenže jí se domů nechtělo (věřte, nevěřte, takoví lidé se taky běžně vyskytují), tak si vymýšlela další a další potíže. Až se její přepuštění několikrát odložilo a měla vyšetřeno všechno možné, tak konečně při jedné vizitě primář rozhodl, že paní bude propuštěna a poslední drobnost se dořeší ambulantně. Paní, když když to slyšela, strašně se vztekla vynadala primáři tak, že na něj hlasitě řvala a protože s ní už nebyla řeč, primář kývl na lékaře: "Vypište jí papíry" a šlo se na další pokoj.
Ještě na dalším pokoji ani neskončili a už museli zpět. Paní dostala infarkt - ani po resuscitaci se ji nepodařilo zachránit. Primář pak prý poznamenal: "Tak přece jen si prosadila svou, že ji domů nepropustíme."
Určitě se najde dost lidí co by v nemocnici nejradši bydleli, milují když je jiní obskakují a posluhují jim. Měli by jim naúčtovat takových 500 na den a nechal bych je tam a vetšinou by to bylo do týdne vyřešený. Tady to rozhodla vyšší moc a zřejmě správně.
Já jsem nepotřebovala obskakovat. Mě tam vyhovoval ten klid.
Ležela jsem si v polohovací posteli, četla jsem si, kolem byl klídeček, 3x denně mi přivezli jídlo, 2x denně jsem se dostavila na rehabilitaci, když jsem měla chuť, došla jsem si do kantýny na kávičku, prostě paráda.
Nemusela jsem se o nic starat, nemusela jsem nakupovat, uklízet, mýt nádobí atd. atd.
A lázně to samé.
Xakru, já bych jela do lázní hned :o)))
Já byla ve špitále zatím jednou v životě. Teda dvakrát - poprvé jako akutní případ, kdy si mě tam nechali na fleku navzdory mým protestům a podruhé na plánované operaci, která z toho vyplynula.
A to už bylo naopak - to jsem je též ukecávala o pár dní navíc. Jídlo se tam sice jíst nedalo, ale to mi naštěstí přinesli z domu, a s horečkami, bolestmi a zvýšeným CRP jsem moc chuti stejně neměla - a z toho, jít v tomto stavu domů, jsem měla docela strach. Ale dopadlo to taky stylem "vypište jí papíry". Pravda, na to, abych na někoho řvala, mi síly fakt nezbývaly, takže jsem to nakonec přežila. :-) Ale tu pětistovku na den bych byla ráda zaplatila.
No a já jsem opačný "extrém"... Nejraději bych se odplazil domů hned po operaci, skoro přímo z operačního sálu. Obskakování nesnáším; a absolutě už vůbec to, když mne někdo "pořád" kontroluje, jestli a kolik jsem toho namočil a nasr... :-/
Z chirurgie, kde jsem byl na "kolečku".
Zima, děsné náledí. Přijímal jsem paní se zlomeninou pánve, která si ji pořídila, když spadla na kole.
Povídám: "Proč jste proboha v takovém náledí jela na kole?"
Pacientka: "Víte, to tak klouzalo, že jsem se bála jít pěšky."
* * *
Z lékařského pokoje:
Dealeři farmaceutické firmy měli za úkol nakoupit kalendáře, opatřit je nálepkou s logem firmy a rozdávat lékařům. Přijel jeden, co se dobře znal s chirurgem, kterému byl jeden exemplář určen, tak mu jako nosné médium pořídil kalendář Playboye. Ten ihned zapíchl oči do titulní stany, kde stála kráska v rouše Evině a spustil: "Cos mi to přinesl za zmetek. Podívej na tu jizvu po apendektomii. To v Americe neumí operovat? To u nás umíme daleko líp.
(Sám bych si asi nevšiml.)
* * *
Chirurg se chlubí kolegovi: "Tak jsem si konečně pořídil ty inlajny, dneska odpoledne je půjdu vyzkoušet."
Jeho kolega: "Ty debile, ty už taky? Copak nevidíš kolik tých debilů dobůchaných a polámaných pravidelně máme? Esli si něco uděláš, přijímáš se do špitálu sám."
Té prostřední historce se mi nechce moc věřit. Kdys naposled viděl v časopise (nota bene typu Playboy) neretušovanou modelku?
No z medicíny jsem venku více než deset let a tohle bylo na začátku mého působení. Takže tato historka je cca 15 let stará. Ten plakát jsem viděl na vlastní oči, jizva možná trošku větší než obvykle tam byla. Ale normální chlap by si toho na první pohled nevšiml. A možná ani na druhý a třetí :-).
Překlepy z dob psaní na psacím stroji:
Mělo být uvedeno:
"... a odesílám dále pacienta do laskavé péče dr. Šiguta"
(ve slově "péče" bylo "é" zaměněno za "í", nicméně vzhledem k frekvenci překlepů oné kolegyně to bylo jistě neúmyslné)
* * *
primáč - místo primář
* * *
Číst lékařské zprávy bylo často hodně náročné. Lékaři si obvykle s překlepy hlavy nelámou a když vezmete v úvahu, že se běžně užívá lékařský slang, pojmy z latiny, angličtiny a vzácně i řečtiny, tak byl to často docela rébus luštit např. zkratku ve které byla zjevně chyba. Jednou jsme takhle luštili jednou místo, které znělo: "Pacientovi byla diagnostikována anémie U.S.A."
Anémie USA skutečně neexistuje, ani nic podobného a nakonec jsem se shodli, že asi mělo být napsáno: "Pacientovi byla diagnostikována anémie v nemocnici u Sv. Anny (v Brně)."
Jeden obvodní lékař na chvíli zamotal hlavu patologům, když do zprávy k mrtvému zapsal, že dotyčný se zřejmě udusil na prdelní šňůře a tak nad papírama chvíli přemýšleli na čem se to tak mohl oběsit a pro jistotu se na něj šli radši hned podívat.
Vidíš a tvoje poznámka mi připomněla jeden vtip ze studentských let - údajně ze zkoušky z biofyziky na LF.
Slečna-medička u zkoušky prý dost plavala. Páni zkoušející jí prý dávali poslední záchrannou otázku. Ať popíše, co je to potenciometr a k čemu to slouží.
Slečna odpověděla, že je to přístroj na měření potence. Profesoři prý nehnuli ani brvou a nechali ji, ať jim nakreslí schéma zapojení.
Teď se mi vybavilo vysvětlení jednoho učitele, když žák neuměl říct princip vývěvy, tak vývěva je že když se tam dá myš tak chcípne.
To povídal žák?
Vedoucí výdejny byl ´na mrtvici´, když si učeň přišel pro vrták 8h7. "Pan mistr mi řek´, že mi ho máte dát!"
Ovšem ono to bylo trochu jinak. Na výkrese byla vyznačena díra 8H7. Mistr se žáčka (druháka) zeptal, jak tu díru udělá.
"Vyvrtám jí!"
"Tak si zajdi pro vrták ..."
(díra se předvrtá menším průměrem: 7,8 - 7,9 a vystruží se. Bohužel, ač se jim to pravidelně opakuje, je to nebaví a tudíž si to nepamatují ...)
Skupina zadaných žen byla na semináři s tématem "Kolik lásky je ještě ve vašem manželství?".
Nejdřív každá dostala otázku, či miluje svého muže. Všechny odpověděly ano.
Kdy jste mu to řekly naposledy?
Některé odpověděly dnes, další před pár dny, jiné, že už si ani nepamatují.
Pak dostaly za úkol poslat manželům SMS s textem "Miluji tě, miláčku!"
A tady jsou vybrané odpovědi manželů:
1. Kdo je tam?
2. Proboha co se děje?!
3. I já Tebe. (ten byl jenom jeden)
4. A toto je zase co? Zase si poškrábala auto?
5. Co to má být? Nechápu, o co Ti zase jde...
6. Nevím, co jsi udělala, ale tentokrát Ti to už neodpustím.
7. ????
8. Nehraj to na mně, zrovna napiš, kolik chceš.
9. Zdá se mi to?
10. Až zjistím, komu ta zpráva měla být, garantuju Ti, že ho zabiju.
11. Pěkně jsem Tě prosil, abys už víc nepila. Jak s tím nepřestaneš, definitivně Tě opustím.
Student VUT se vsadil s kamarády, že se nechá vyhodit od zkoušky od Matýska.
"Od Matýska? Nemožné!" smáli se všichni jeho kamarádi.
Matýsek byl takový dobrák, že i nejdutějším hlavám dával maximálně za 2, jen totálním provokatérům za 3 a i za to se jim pak omlouval. Jeho předmět by byl tuším něco jako "zpracování materiálů" a vlastně se z větší části kryl i s jiným podstatně těžším předmětem, takže prakticky nebylo možné zkoušku neudělat.
Vzledem k velkému zájmu spolužáků byla prý úhrnná sázka cca o dvě bedny šampaňského.
Dotyčný student tedy šel na zkoušku. Buď plácal hlouposti nebo zarytě mlčel. Profesor "Matýsek" zažil už hodně tupých studentů, takže ho to po dost douhou dobu nerozhodilo, ale když vlastně student neodpověděl správně ani jedinou otázku, začal se po nějaké době konečně ošívat.
"S Vámi to opravdu vypadá špatně, nerad bych Vás od zkoušky vyhodil, ale zatím jste mi vůbec žádné znalosti nepředvedl. Dám Vám tedy polední zachraňující otázku. Představte si vysokou pec v které se taví železo. Čím byste takovou pec obložil?"
I laik by zajisté věděl, že azbestem, nicméně student sehrál grimasu hlubokého zamyšlení a zcela vážně odpověděl: "No já bych ji obložil takovým dobře proschlým dubovým dřevem."
Matýsek pak už téměř okamžitě explodoval a zařval: "Ven!!!"
Student sehrál skroušenou grimasu, v duchu však zajásal a začal se s hranou tváří nešťastného šourat ke dveřím.
Matýsek zatím stál, klokotal a snažit se tu nebývalou explozi, jaké dosud nikdy nedal průchod, zatlačit dovnitř. Když už studen bral za kliku, zařval znovu: "Stát!!!"
Přiběhl k němu, vyrval mu index z ruky, štítivě mu tam napsal "dobře" a zhnuseně prohlásil: "S takovým blbcem se podruhé bavit nebudu!"
Údajně taky z VUT v Brně.
Student u zkoušky dost plaval a pedagog se ho taškářsky zeptal: "V tomto oboru Vám to opravdu moc nejde, ale dám Vám jednu zachraňující otázku z jiné oblasti - pokud na ni budete chtít odpovědět, tak po správné odpovědi máte zkoušku za jedna, po špatné jste neprospěl. Otázka zní: "Kolik je v této místnosti žárovek? Chcete tuhle otázku?"
Student radostně odpověděl: "Jistě!"
Zvedl hlavu ke stropu spočítal světla na stropě a řekl: "Šest."
Profesor mu pokunul. "Nakloňte se blíž. Ještě blíž."
Když už byl nad jeho stolem, profesor otevřel šulík vytáhl další žárovku a řekl: "Omyl sedm. Uvidíme se příště."
Na opakování zkoušky si student vytáhl otázku a po přípravě se chystal odpovídat. Profesor ho ale zastavil: "Chcete odpovídal na otázku, co jste si tentokrát vytáhl dáme za stejných podmínek otázku, kterou jsme končili posledně?"
Student se pousmál a řekl: "Ta otázka z minula stačí."
Pedagog se zatvářil blahosklonně, opřel se v židli a zeptal se: "Tak kolik je v této místnosti žárovek?"
Student se znouvu pousmál a aniž zvedl oči, řekl: "Sedm."
(Bylo to ve stejné místnosti.)
Profesor, ale pokračoval: "Kolego, nakloňte se blíž..."
Pak otevřel šuplík a povídá: "Jenže já dnes žádnou žárovku v šuplíku nemám."
Student sáhl do kapsy, vytáhl žárovku a říká: "Ale já ano!"
Taky ze školských let, ale tohle je již můj přímý zážitek.
Učitelka fyziky vždy zcela nadšeně prožívala svůj předmět. Jednou při hodině popisovala s maximálním zaujetím kudy probíhají siločáry. V jedné ruce měla cívku připojenou na baterii a v druhé ruce kompas.
Spolužačka se přihlásila: "Paní učitelko, ale my na to nevidíme."
Ohlédla se přes rameno: "A jak to, že to nevidíte?"
Spolužačka: "No, stojíte zády k nám."
(Stávalo se jí to celkem pravidelně.)
Taky z vlastní zkušenosti...
Profesor Fišer byl dost svérázný pedagog. Jeho pokusy na EXPu (patologická fyziologie) se mu občas nedařily, ale právě z takových míval největší radost a jásavě zdůrazňoval, jak je to skvělé, že vidíme na vlastní oči úskalí praktického pokusu.
Jednou nám na praktiku vybuchl meotar (promítačka). Byla to slušná šlupka, něco tam i začalo hořet, ale oheň se podařilo rychle uhasit. Tohle číslo ho nadchlo nejvíce, co si kdy pamatuju.
Jakožto čísi černý humor se mi pak kdysi později zdálo, když tento čestný, ale navýsost nepraktický člověk, dělal nějakou dobu našeho ministra zdravotnictví...
Z vlastní zkušenosti...
Studentka medicíny - slovenka - šla na zkoušku z první pomoci těsně přede mnou. Jako otázku měla, co dělat při obstrukci horních cest dýchacích. Když už vyjmenovala a popsala všechny správné postupy (vyčištění ústní dutiny, uvolnit zapadlý jazyk, Heimlichův manévr) evidentně věděla provedení i poslední techniky, ale vypadl jí správný název.
Zkoušející lékař: "Ano, a co když ani to nepomůže? No?"
Studentka: "No, to, ako sa to volá ... Podrežeme ho."
Zkoušející: COŽE?!?
Studentka: "No, spravíme tú ... koniotómiu."
Přišel jsem trochu pozdě na jeden z prvních seminářů z psychiatrie. Změnili nám vyučujícího, ale to jsem v té chvíli nevěděl. (Profesor měl na zač. škol. roku nějakou zahraniční cestu.)
Na semináře nám vždy vodili pacienty, kteří se po uzavřeném oddělení pohybovali v civilním oblečení. Při rozhovorech nám demonstrovali nejrůznější úchylky.
Právě, když jsem zapadl do zadního sedadla, chodil po dlouhém stupínku seminární místnosti z jednoho konce na druhý nějaký chlap v civilu. Divoce rozhazoval rukama, skoro zuřivě gestikuloval, chvílemi to vypadalo, že skočí po nejbližších studentech. Až jsem si říkal, že to dneska dost přehnali a k takovému pacientovi nám měli poslat aspoň dva zřízence.
Naklonil jsem se ke kolegovi a ptám se: "Prosím Tě, co to koho napadlo, dát mu bílý plášť?"
Kolega suše odvětil: "Neblbni, to je profesor Trnka."
Do firmy nastoupí nový šéf.
Je o něm známo, že je to tvrďák.
Poprvé prochází kancelářemi a vidí muže, který nic nedělá, opírá se o zeď a jen kouká.
Říká si, že ukáže názorně všem ostatním, jak naloží s takovými, který se flákají.
Jde k onomu muži a nahlas se důrazně ptá: "Jaký máš plat ?"
Muž na to, trochu překvapeně: "22.000,- korun měsíčně, proč ?"
Šéf vytáhne peněženku, podá mu 11.000,- a zařve: "Tady máš dvoutýdenní plat a teď vypadni a už se tady neukazuj!"
Muž vezme peníze a odejde.
Šéf má dobrý pocit, že všem ukázal, jak v žádném případě nestrpí lenochy a přitom se ptá:
"Může mi někdo říct, co tu vlastně dělalo tohle líný hovado?"
A jeden zaměstnanec mu s klidem odpoví: "Dovezlo nám pizzu..."
http://redmeat.cz/postava/earl/page/4/
http://obrazekwstaw.pl/img151077__dziadek...