NaKole.cz
Dotknouti se věčnosti
„Ty prý sbíráš české sklo?" ptal se mě pobaveně Robert.„No tak trochu se v tom vrtám" moc už mě nebaví ani odpovídat, protože vím, jaká bude ta druhá otázka. A je to tu:„To jako broušené?", co mu mám na to říci, to je na dlouho.„No, to také, ale spíš jiné..." a teď to ticho.„Jaké jiné?"
No je to…
Nejlépe hodnocené
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Docela dobrý a zajímavý, taky máme pár kilo podobného skla.
Ale přece jenom tolik pocty si snad ani nezasloužím :-)[ Zpět ]Datum: 22.01.2013Autor: Lelek-nakoleHodnocení: 0
-2
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Bez legrace, Lelku, vyfoť mobilem, a pošli.
Možná máš v špajzu na slušný kolo.
Ten formát je malý a já neumím říci co bych chtĕl.
Prostĕ umĕní je kolem nás, aniž si ho všímáme. Je tu a obohacuje náš život. Dát nĕjakou pĕtku na umĕní je dobré, a moc se zlobím, že to překládáš tak, že by bylo lepší dát nĕco na živé.
Tam není rozdíl, pro mĕ vĕtší investice do živých je socha než zaplatit turnaj starších žáků nĕkde, kdekoliv.
Ale to je každého volba. Když se lidi složí na pomník, nebo na turnaj, řeknu dĕkuji. Neremcám.
Remcám jen v případĕ, že se to platí z veřejných prostředků.[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: +1 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
sakra, babička měla takové ty pestro barevné skleněné mísy a rybu či co, ale co se s tím po její smrti stalo nevím.
[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: GrilleHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Ono je to tak.
Spousta lisovaček byla vyrábĕna v deseti i statisícových seriích, všichni doma máte, nebo jste se setkali s Maturovou kolekcí Praha, s cibulákem (v sklenĕném reliefu) od Pánka, a témĕř stoprocentnĕ nĕkdo dostal kafe nebo čaj do Urbanovi sklenky, kterých bylo vylisováno 6 milionů.
Jsou však vĕci, které jsou vzácnĕjší,vzácné nebo unikáty.
Asi jako u filatelistů, chybotisky, přetisky či co, netozumím tomu, ve skle jsou to různé pokusy, co se do masové výroby nikdy nedostaly, i když získaly cenu na Expu v Montrealu, nebo pak nĕkteré vzácné barvy. Zvláštní cenu mají pak tzv. přechodovky. kdy se mĕnila barva z jedné na druhou, a než se kompletnĕ vyprázdnila vana, vznikaly jedinečné odstíny.
Další vĕcí je jméno autora.
Pokud tu vĕc navrhnul František Vízner. půjde o stovky či tisíce ať je to co je to. Geniální, jednoduché, skvĕlé.
Vízner udĕlal 56 realizovaných návrhů lisovaček. Pohromadĕ jich nejvíc má asi Kudrnáč, 50. Vyčoudil mĕ "kolejnici" na aukci ve Švédsku, hajzlík jeden.
:-)[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Před vánocema se mi dostala do ruky bedna s dílama na skútra Maneta, ty jsem rozprodal - ale byla mezi nima (mimo jiných pokladů) i klasická cca půldruhadecová sklenička od hořčice. Žádný umění, ale nostalgie jako hrom. Pamatuju, jak se běžně používaly jako docela šikovný skleničky na pití. A tak má místo vedle dalšího dobovýho harampádí u skútříka.
A na těch fotkách, co tam máš je jedna hranatá vázička. S hodně podobnou jsem se někdy někde soustavně potkával a vždycky mi byla nevím proč staršně protivná. A ten ksichtík je teda naprosto geniální.[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: rondaHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Vím, bolševická růže Václava Zajíce.
Ta ksichtíková od Adolfa Matury se jmenuje Obličeje, má značit dvĕ líbající se tváře, existuje i vyšší, štíhlejší a na ní ten polibek je mnohem zřetelnĕjší, najdu.
Jinak ty silnostĕnné hořčičáky udelal pan Jiří Brabec , stejnĕ jako láhve na okurky a hlavnĕ vĕtšinu pulitrů, co si pamatujeme. Výjimkou je jen ten Šotolův, co je na obrázku.
Pan Brabec byl dĕlník designu, zasloužil by si vlastní knížku, všichni jsme to mĕli tolikrát v ruce, a nikdo neví, že te jednoduchý a praktický tvar udĕlal Jura Brabec.
Kdekdo ví kdo kopnul penaltu v Bĕlehradĕ.[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
No tak to by mě teda ani nenapadlo, že i vlastně obyčejný obal na hořčici "má jméno".
Jen pro zajímavost, jsou takhle zmapovaný i současný obaly ? Třeba kečupový lahve ? Každej výrobce ji má malinko jinou, ale v podstatě jsou všechny stejný. Jestli není zajímavý ten "pravzor" a pak už jsou to jen napodobeniny.
Mimochodem, z lisovanýho skla jsou i "skleničky" se sítkem na starších podávacích čerpadlech nafty a benzínu v autě. Tohle už snad autora mít nemůže. Tam se šlo čistě za účelem.[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: rondaHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Každé sklo má autora, designéra. Oni si tehdy tak ale neříkali.
Všichni co dĕlali lusovačky byli, až na Pábka, co byl průmyslivák, z líhnĕ Vysoké školy umĕleckoprůmyslové, atelieru umĕleckého sochařství a glyptiky prof. Štipla. Tedy, akademičtí sochaři.
Brabec dĕlal zavařovačky a pulitry, Urban flakonky na laky na nehty nebo známou flašku na olej, udĕlal i ty válcové sklenky na hořčici, co nahradily ty Brabcovi tlustostĕnné. Dĕlal se do nich i džem. Unikátní, dnes témĕř nesehnatelná je kolekce ZOO, určité pamatuješ ty sklenky s jednobarevným linkivým potiskem. Vízner dĕlal kozy :-)
Pošli fotku, najdeme autora, možná.
Zmínil jsem Honzu Čapka, současného designéra. Ten kromĕ pulitrů pro Kozla a Radegast je fenomenálním designérem PET láhví. Vĕtšinu petek, co mají nĕjaký nový nebo zajímavý tvar, navrhnul Jan Čapek.
Každá obyčejná vĕc má svého designera, design není to, za co se udĕlují ceny, jak říkal Vízner "dva kopulující vysavače" - tomu dnes říkají "umĕlecký design".
Design je ten pulitr, okurkáč nebo petka.
Vĕci obyčejné a když pozornĕ pozoruješ, vllastnĕ dokonalé a krásné.[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
O tom designu, to je dobře napsané.
Musím hned zavolat rodičům, aby ten popelník z lisovaného olovnatého křišťálu pečlivě opatrovali. Nemyslím, že je to nějaký skvost, co by za něj bylo kolo, ale uvědomil jsem si, že je pro mě spojený s určitým kouzlem, když jsem přes jeho čočky jako dítě pozoroval svět. A tvůj blog mi tenhle pocit připomněl.[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Olovolis nemáme zmapován vůbec. Podĕbrady, Oliva, Řepásek, Pravec, Žahour, to všechno čeká na další šílence po nás.
Umíme jen Sklo Union (Obas) a trochu Jablonec.
Pošli prosím fito, možná tomu popelníku najdeme tatínka stvořitele.[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Dotknouti se věčnosti
S tím pomníkem jsem to už snad dost vysvětlil v několika odstatvcích a skutečně to nechci víc rozebírat, přečti si to v klidu znovu a úplně celé.
To s tím sklem jsem napsal jen pro zajimavost, že se doma něco podobného "povaluje" a vážně by mě nenapadlo, že i tohle by mohlo být předmětem nějakého většího zájmu. Tak jen pro zajímavost pak časem pošlu.[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: Lelek-nakoleHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Jak časem, už teď jsem napnutý :-)
Já vím jak si to myslel, a vím že ne špatnĕ. Jen blbá formulace.[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Potřebuju celý předmĕt, ale lis to tutovĕ je :-)
[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Těhle věciček mám hned několik různých a z různé doby. Zajímavých v detailu, pěkných při užití, navíc funkčních.
[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: rondaHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
To je nĕjaká lumpárna k svĕtlometu, či co?
Záleží jak je to starý, myslím si, že paní Dr. Lnĕničková by nás umĕla nasmĕrovat na sklárnu.
Pokud předválečné, pak asi Inwald, po válce bych typoval Dubí nebo Rosice. Ale u tĕhle vĕ í asi fakt byli spíš technici než sochaři, ale kdo ví,[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Já mám nejspíš všechno poválečný, převážně padesátky a šedesátky (pokud nepočítám Š 130, Favorit apod. :-)
Taky si myslím, že u tohodle bude vítězit optika nad uměním. I když tvar a začlenění do designu celého verglu taky hraje svou roli. Určitě větší, než ta sklenička na čerpadle.
Po té značce už se bohužel nekouknu, tohle sklíčko si nedávno zaaukřilo a změnilo majitele. Bylo tam něco v kroužku, jakoby ČZ, ale bylo to maličko jiné. Taky to bylo na ty slovenský chrchly.
Ale mrknu na ostatní sklíčka co se mi tu válí.[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: rondaHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Koukni a vyfoť prosím, v kroužku bývalo CMS - Rückl - Českomoravské sklárny Květná
[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Nemá to nĕkde vylisovanou malou značku?
[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Mám dvě - snad zajímavé - historky:
- kdysi dávno, cca před 40 rokama, jsem z jedné pozůstalosti dostal papírovou krabici s "krámama" - bylo to určený na vyhození, tak jsem si to vzal. No, všechno skončilo v popelnici - až na jednu sklenici na víno, modré barvy. No a asi tak pře 15 rokama se mi dostal do rukou nějaký "atlas" starých, už zaniklých českých skláren (Šumava, Jizerky... ). A úplně jsem zůstal paf - u jedné sklárny byla vyfocená i tahle sklenice a že prý se jich dochovalo jen několik kusů a jsou prý mezi znalci vyhledávaným sběratelským kouskem. Tak jsem ji vzal a zajel do starožitností dole v Nuslích - z fleku mi za ni nabídli 25 tisíc a kdyby to prý šlo do dražby, tak prý by to mohlo být i víc. Neprodal jsem, mám ji stále.
- a druhá historka: před cca 6 rokama jsem v jednom benešovským vetešnictví uviděl dva malé porcelánové šálky s podšálky, za oba ten kluk, co tam prodával, chtěl 120,- Kč. Nějak mě zaujaly a taky mně došlo, že vůbec neví, co prodává. Zajel jsem s nima do stejnýho starožitnictví - koupili by je ode mě za 6 tisíc (za oba). Taky jsem neprodal... :-)[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: AirlineHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
To je problém těch věcí doma. Prodat/Neprodat. Mám obavu, že člověk prodá, peníze nějak zmizí v rodinném rozpočtu a nemá ani ten kousek, ani ty peníze.
A druhá věc, používat/nepoužívat. Míval jsem z nějakého dědictví starou skleněnou cukřenku. Už je mezi střepy. Škoda. Ale kdybych ji nepoužíval, zapadala by někde prachem, takhle jsem se z ní několik let každý den těšil.[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Ono je to vždy dilema. Prodat - neprodat?
Když má člověk dost peněz, může takové věci doma nechávat. Nebo je používá. Nebo má k nim citový vztah. S tím vztahem to u mě nefunguje, protože na věcích až tak nelpím.
Jestliže ale je peněz tak akorát a nejsem sběratel, prodat takovou věc by mi nečinilo potíže.
Uděláme si doma radost a koupíme si něco, na co běžně nemáme.
Udělám radost někomu, kdo si to koupí a sbírá to.
Předmět zůstane v dobrých rukou krále Miroslava a zachová se do budoucnosti. Já bych ho třeba mohl nepozorností rozflákat.
U mě by bylo rozhodování snadné.[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: Zden42Hodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
To je složité dilema.
Nĕkteré z tĕch vĕcí jsou v bĕžném provozu, jiné vystaveny a madam pravidelnĕ mĕní výraz celého domu právĕ tím co vystaví, nĕkteré jsou v regálech v mnohastupu, nĕkteré zabalené v plastových přepravkách v bublinách.
Jednou se zalíbila jakási vázička, a tak do ní holky šouply kytku a nalili vodu, a já byl na infarkt, kousek co nemá ani Kudrnáč a ony do toho nalejou vodu!
Lisovačky, tedy před pár lety, byly fakt laciné, designové vĕci se na blešácích prodávaly za pár kaček, pak jsme zničily ceny, ale vrchol už je za náma, zase to půjde dolů, vždyť se to vyrábĕlo masovĕ.
Tuhle jsem na nĕjakém fóru sbĕratelů četl debatu "jak sklo co nejlépe vystavit". To není problém sbĕratele lisu. Náš problém je, kam to všechno narovnat. Kudrnáč to počítal, má doma přes 3500 kusů skla. A pořád přibejvá. Pamela Wessendorf v Haburku ma 90 tisíc lisovaček z celého svĕta.
Tak asi takhle :-)[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
V našem muzeu máme údajně největší sbírku osvětlovacího skla v střední Evropě. Uložení sbírek je opravdu problém, protože sklo degraduje vlivem UV záření. Sice pomalu ale jistě.
Kdybys měl zájem a cestu kolem, rád Tě provedu depozitáři.[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: Zden42Hodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Jen co se oteplí, nasednu na kolo a jsem tam.
To s tĕma museama je problém, jde o prachy. Žádné z nich si nevydĕlá na provoz, je kolem toho spousta práce, blbĕ placený, zdá se mi, že to stát nikdy nebude moci zvládnout.
Zatím se sklářství pomalu vzpamatovává, snad se toho dožiju, že privátní sklárny si budou moci dovolit dotovat chod nĕjakýho opravdu velkýho baráku, kam ty vĕci co jsme za léta nasyslili budeme moci darovat. Exponáty problém nejsou, problém je barák a jeho provoz.
Zatím sníme o velké výstavĕ, jako byla ta Zlínska 1973, i to chce sehnat slušnej balík a dát tomu kus života.[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Vida. Výrobků z rosických skláren mám doma kila... ovšem mám obavu, že s tím díru do světa neudělám, stejně jako všichni sousedé jsme to leta tahali domů z plesů. Nevyhrát v tombole popelník či mísu se snad ani nedalo...
[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: IfčaHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Jak s čím, doma najdu pár odkazů, zásada s kterou nezachybuješ je držet se barvy, pokud je nĕco červené, růžové prostĕ odstín "rosalin" bude to nejspíš vzácné nebo cenné.
Tohohle se dĕlali malé serie, nĕjak jim to zlobilo při chladnutí či co, vím o vázičce co byla udĕlána jen ve cca 300 kusech, a tam užspolehlivĕ jsme v řádu tisíců kč.
Profrčím rosické katalogy a upozorním na zajímavosti.
Náhoda je blbec.[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Předpokládám, že vzácnosti do tombol nešly... to by musela být opravdu hodně velká náhoda. :-)
[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: IfčaHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Když jsme do rosic přijeli s Kudrnáčem vypadalo to tam takto:
https://picasaweb.google.com...
Jinak tady jsou věci, v rosicích vyráběné, které jistě mají cenu minimálně ve stokorunách, podle barvy. Všechno František Vízner, nepouštěd, držet, nedávat z ruky :-)
[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
pokrařování - Vízner pro Rosice
[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
-
Re: Dotknouti se věčnosti
V řádu stokorun jsou věci pana Vladislava Urbana, kolem 3 tisíc pak talíř pana Vratislava Šotoly, a ta kolekce pana Jiřího Brabce taky bude tak za 1500, tedy bajvoko.
To jsou tak asi ty nejvzácnější kousky co v Rosicích se dělali, ale je možné, že se na půdách najdou i jiné poklady, třeba jiné barvy, které Kudrnáč nutně musí mít aby doplil svoje škály:
https://picasaweb.google.com...
[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Dotknouti se věčnosti
To mi dalo vzpomenout jak jsme v hledání lisovaných zmetků soutěžily rok co rok s klukama na horách. Jezdívali jsme do Josefova Dolu, nebo do Bedřichova a hlavně v Béďově jich bylo požehnaně. Nevím jak, ale už tenkrát jsem věděl že Jizerky bývaly posety sklárnami a rodiče mi vypravovali jak tady v údolí hned za chatou jedna bývala a ty zmetky prostě jen tak vyhazovali za fabriku. Když člověk věděl kam hrábnout do země tak je našel po desítkách a kdo našel dva stejné knoflíky nebo náramky tak vyhrál. Ovšem největší cenností bylo nalezení zbytků skelných „lan“ čím delší a duhovější tím více knoflíku za ní bylo.
Obdivoval jsem kolik barev a tak krásných, originálních tvarů někdo vymyslel jen jako pitomý knoflík či náramek. Už tenkrát mi docházelo, že se tady musí válet notnou řádku let, protože po sklárně tu nejsou ani památky. Připadal jsem si jak skutečný hledač pokladů a archeolog. Dodneška mám dokonce pár těchto krásných zmetků někde na půdě schovaných.
Podle množství zmetků to musela být obrovská masovost a dneska si ani nevzpomenu, kdy jsem naposledy viděl nějak podobně zdobený skleněný knoflík na nějakém oděvu. Přitom si myslím že dnešní holky fintilky by určitě stály o tyhle pestrobarevné knoflíčky ve tvaru kytičky, jahůdky, bonbonu atd..[ Zpět ]Datum: 23.01.2013Autor: BadyHodnocení: 0 0
-
technicka otazka
Jindro,
prosimte: vysvetli mi jak muze byt vazicka na obr 15, popisek "Rudolf Jurnikl - 1963"
lisovana. Vzdyt nema na sobe (alespon na te fotce) viditelnou delici rovinu!
(delal jsem formy na plasty a hlinik tak mi tam toto chybi)
Spis to bude foukane, mozna natvarovane na nejakem kopyte?
Pokud to prilis odbocuje od tematu blogu, probereme po SZ /mailu, jo?[ Zpět ]Datum: 24.01.2013Autor: cibiHodnocení: +1 0
-
Re: technicka otazka
Chlapci, moc vás nepotěším, protože technologii skla skoro vůbec nerozumím, amatérsky se věnuji spíše historii designu ve skle.
Lisovaná zaručeně je, byla vyvzorována v roce 1963 ve výtvarném středisku Obasu a vyráběna v Heřmanově huti u Plzne pod výrobním číslem 20077.
Předpokládám, že se lisovala do skládací formy, byly dvou až čtyřdílné, používali se i formy vyklápěcí, ale o dost méně. Z litiny, vyráběné strojírenským způsobem. Od té víznerovy vázy vedle mám i výrobní výkres (vázy ne formy), pozůstalost po Jurniklovi skončila v popelnici 2 měsíce před tím, než Jurniklovu vdovu Kudrnáč navštívil. Formy byly na tehdejší dobu velmi drahé od 80 do 1000, s tím, že třeba Vízner tehdy v těch letech za práci ve výtvarném středisku bral 1100 Kč měsíčně, to pro poměr ceny formy k tehdejší kupní síle.
Co se týče designu. Všimnul sis, že ta vázička Jurnikla, i ta váza vedle od Víznera připomínají spíše hutní výrobu. Solnostěnné věci. S tím právě přišla parta Jurnikl/Vízner/Urban počátkem 60tých let. Před tím se spíše dělali tenkostěnné věci, imitovalo se broušení, prostě úplně jiný náhled na věc. Dále cíleně hoši opustili rotační vzory. Tím se dost prodražila výroba forem, ale výrobky získaly úplně jiný, moderní vzhled.
Tak jak tu historii vyprávěl Vízner jsem popsal tady: http://www.cs-sklo.cz/ceskoslovenskesklo/25...
František to líčil vždycky tak, že on přišel na to, že to nemusí být rotační a tenkostěnné, ale pravdivě je třeba říci, že cíleně se zaměřil na technologie již dřivě objevené.
Zdá se, že s cíleným napodobováním hutní výroby lisem začal František Zemek (1913 - 1960) viz jeho váza z roku 1959. Ovšem Zemkovi věci byly o polovinu menší co do velikosti výrobků. Ještě dvě Víznerovi věci, když mám možnost 3 obrázků - slavné oční koupátko - vyklápěcí forma a pak bachratice - skládací forma.
[ Zpět ]Datum: 24.01.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 -2
-
Re: Dotknouti se věčnosti
zaujalo mne mačkané sklo, určitě někde něco na půdě bude, jen až tam budu moci vylézt, tak ji prohrábnu. Tenhle pohár přežil jako jediný, pamatuje dětství mé tety, které by bylo letos 100let, nemá vůbec žádnou značku, ale i kdyby nebyl vzácný, mám ho ráda a opatruji ho :-)
[ Zpět ]Datum: 01.02.2013Autor: HMSHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Krásné poháry, tvar klasický biedermayer ale asi to bude mladší, historismus, cca 1870-90.
Pravdĕpodobnĕ severnI Čechy, Haida, Steinschönau - tedy Nový Bor, Kamenický Šenov.
Podle stavu odhaduji na 3-5 tisíc kus.
Muselo by se to vidĕt.
Neprodávat, opatrovat. :-)[ Zpět ]Datum: 01.02.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Koukám, že na tý placce prd vidím, je to jen jeden, zepředu a zezadu :-)
Sbírám podobné, z doby rak 1848 -1900, říkä se tomu lázeňské poháry, ale to je nepřesné, nejlépe snad památeční Andenkenglas a podskupina jsou památeční z lázní - Badeglas.
V tĕch čočkách místo malby mají vyryté místní pamĕtihodnosti. Spousta jich má Pravčickou bránu, Steinbad v Teplicích, ale mám i ze Švýcarska, Francie a Anglie, všechno vyrobené u nás. Je zajímavé sledovat jak se zmĕnila, nebo nezmĕnila, scenerie tĕch suvenýrových obrázků za 150 let.
Nápisů v češtinĕ je málo, nejčastĕjší motiv českých pohárkú bývá Sv. Hora u Příbrami.
Ještĕ další zajímavost, často je vyryto vĕnování Zum andenken sletopočtem a nejčastĕjším darujícím byl Carl.
Carl, prostĕ lázeňský švihák poloviny 19. století. Na 10 Carlů jeden Franz :-)[ Zpět ]Datum: 01.02.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
díky moc, biedemayer mne taky napadl, opatrovat budu, musela jsem fotky zmenšit, nešlo mi to odeslat. škoda, že mám jen jeden pohár, ale teta vyprávěla, že z nich doma normálně pili :-)
[ Zpět ]Datum: 01.02.2013Autor: HMSHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Jetli máš větší fotky, pošli mi je prosím na
[email protected], mám v knihovně pár knížeček, pokusím se o lepší nástřel.
Překvapuje mě, že z toho pili, protože i tenkrát tyhle věcičky byly hodně drahé.
I když podařilo se mi sehnat 5 pohárů na víno, taky aswi 150 let starých z Josephinehütte a madam z nich pila to svoje víno. Když už zbyly jen 2, řekl jsem dost, a zabavil je. Madam se ptala proč mi na nich tak záleží, "vždyť jsou tak hezký" a já jí vysvětlil, že nejen hezký ale taky dost drahý, že jeden stojí tak 2.5 tisíce. Tos měla vidět jak potom řvala, že jsem jí to neřekl dřív.
Neuklidnilo jí ani, že 5 je blbej počet, že 2 je lepší.[ Zpět ]Datum: 02.02.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Vyprávěla mě jedna paní, že její komunistická babička po válce vyfasovala nějakou bývalou továrnickou vilu a nechala tam veškeré vybavení rozbít - bylo po Němcích.
[ Zpět ]Datum: 02.02.2013Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Po "listopadu" se děli taky šílenosti, úžasná sbírka Glassexportu včetně unikátních kousků, jak se dnes říká "nevyčislitelníé hodnoty" zmizela v nenávratnu, nikdy už podobnou kolekci českého a československého skla dohromady nedá.
Ale i to by se dalo pochopit, rozkradlo se, rozprodalo.
Ale co se stěží dá pochopit je jak se nakládalo s archivy jednotlivých skáren popřípadě organizací jako byl ÚBOK. To se všechno prostě narvalo do kontejnerů, i když chleba to nežere.
Pro nás, amatérské historiky čs. skla, naprosto zásadní dokumenty, vzorové knihy, ohromné objemy informací v trapu, pracně to sestavujeme a rekonstruujeme z různých propagačních letáků a reklamních brožurek. Mnohdy je tam uvedeno číslo vzoru, podle toho se dá najít i rok, ale zase není uveden autor návrhu.
Ta jako detektivové sestavujeme z různých zdrojů představu o skutečnosti, která vůbec není tak stará 30 - 60 let, pamětníci žijí.
Noví majitelé se chovali mnohdy jako tlupa barbarů, vydrancovat, vyloupit, zničit a zdrhnout.[ Zpět ]Datum: 02.02.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: +1 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
moje prababička starej dřevěnej nábytek s různým vyřezáváním rozštípala sekerou , protože byl starej a koupila si sektorovej nábytek...
Lidi jsou různý a těžko říct, jak byh se choval, kdybych zažil to co ona.
Ona navíc byla prostě vždycky pokroková. První ženská na vsi, co nosila kalhoty, první co řídila auto a nakonec ještě i náklaďáky (měli s pradědou autodopravu).[ Zpět ]Datum: 20.02.2013Autor: JurimírHodnocení: 0 -1
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Posedlí minulostí, sběratelstvím čehokoliv starého, veteránstvím atd v masovém měřítku jsme až dneska. Dřív se dosloužilý, nebo zastaralý (ale opravdu zastaralý a dosloužilý) prostě vyhodilo, nahradilo, zbouralo nebo přestavělo a život šel dál. kdyby to dřív prožívali tak, jako my dneska, tak posledních pár set let už žijeme jen ve skanzenu a nic jinýho se sem nevejde.
Nechci bejt za kulturního barbara, ale nic se nemá přehánět. Například barokní kostelík je hezká věc, ale musí se nutně zachránit všechny. Funkční, nebo nějak vyjimečně cenné samozřejmě, ale dělat bengál pro neužívaný tucťák se mi zdá přitažené za pačesy. (přilepil jsem to pod tebe, ale píšu to naprosto obecně)[ Zpět ]Datum: 21.02.2013Autor: rondaHodnocení: +2 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Ne tak docela, vzpomeň na Rudolfa II a jeho sbírky :-)
Sběratelská vášeň tu byla odjakživa, jenže dřív si to mohl málokdo dovolit, a s postupem civilizace a blahobytu si nějakou tu slabost dovoluje čím dál tím víc lidí.[ Zpět ]Datum: 21.02.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Sběratelství mimořádných soch, obrazů a jiných opravdu uměleckých skvostů je ale trochu jiná liga. Však taky o tom jsem psal. - Jenže dneska se opravdu masově sbírá a uchraňuje kdeco. Není to na škodu. Vidím to třeba u mnou oblíbených veteránů. Co se zachránilo a doslova denně zachraňuje různých šrotů. Teď ale už doslova tuctových. Baví mě myšlenka, co nastane, až tahle vlna pomine. Bude tady obrovské množství naprosto dokonale udržovaných a restaurovaných téměř bezcenných věcí :-) A prča je, že některých "vzácných modelů" už je snad víc kusů, než se ve skutečnosti vyrobilo. Vidím to u nás ve firmě, když si "restaurátoři" nechávají dělat celé série všech možných dílů a pak na srazech vidí člověk tyhle "pomnožené" paštiky...
[ Zpět ]Datum: 21.02.2013Autor: rondaHodnocení: +2 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Ve skle je to podobné, někdy v 60tých letech vznikaly krásné věci v Exboru, to bylo oddělení luxsuního skla v Crystalexu navrhované Hlavou, Lipským, Olivou a Rozsypalem.
V nedávné době se dostaly do popředí sběratelského zájmu, a tak jistá firma z Nového Boru, bez ohledu na nějaká autorská práva a tak, prostě nasekala téměř stejné věci a ty začaly zaplavovat aukce.
Taková velmi nepříjemná věc. Debaty o tom jestli je to plagiát nebo není plagiát, nebo pouze obnovená výroba, v každém případě ostrý střet mezi sběrateli a překupníky skla, sběratelům tím, že jejich víceméně unikátní kousky najednou dostaly stejně kvalitní sourozence, klesala radikálně tržní cena jejich sbírek, a to je silně nervovalo, i když neznám jediného z nich, který by byl ochoten něco se své sbírky prodat. Stejně ten pocit, že donedávna jsem měl unikát a teď mám jednu věc z mnoha, i když vyrobenou před 50ti lety a ne před 4 lety...
V každém případě ale je to hezká věc, a doma se užije, třeba i jen jako váza na květiny....
S lisovaným sklem je to trochu jiné, to bylo a je relativně levné, takže se nikomu nevyplatí dělat plagiáty. Spíš jen tím, že kolegyně, když uvidí, že to má nějakou cenu, prosmejčí svoje půdy a sklepy a najdou další kousky, klesa bude pomalu klesat. Ale zase se dost věcí rozbije, takže počítám, že v průběhu nějakých 10 let se ustálí a už se moc hýbat nebude.
No a co s tím bude až tu nebudem?
Vypadá to, že některé kousky se mi brzo podaří darovat do musea v Jablonci, něco rozdám jinde a s čím se nebudu moci rozloučit, pak jednou potomci doufám ekologicky roztřídí do příslušných kontejnerů na čiré a barevné sklo.
Horší to bude mít Kudrnáč, ten už má doma takových 4000 kusů....[ Zpět ]Datum: 21.02.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: +1 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Před pár lety jsme u nás v muzeu dělali výstavu Kuchyně našich prababiček. Divil by ses co nám dalo práce sehnat staré kuchyňské dřezy, stoly a příborníky. Přesně z důvodů které popisuješ. Lidi je rozštípali a pořídili si sektor.
Je škoda nesmyslně se zbavovat starých věcí.
Už šedesátá léta je někdy problém. Za 100 let to bude rarita.[ Zpět ]Datum: 22.02.2013Autor: Zden42Hodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
O šedesátá léta zatím strach nemám.
Vznikla jakási "retro" manie a někteří mladí lidé si pořizují tyhle věci hned ze dvou důvodů.
Je to levné a je to "in".
Takže pár kousků se zachrání, zbytek jak říkáš...[ Zpět ]Datum: 22.02.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Dotknouti se věčnosti
rozumím.
Pro mě jsou starý věci zajímavý tím, jaká z nich jde energie. Mám tedy rád vetešnictví, bazary, antikvariáty... Už jen pro tu atmosferu, ani nemusím nic koupit. I když tedy abych něco nekoupil v antikvariátě se mi moc nestává:-)
Mě ale ani tak nejde o raritu nebo o stáří. Mě jen přijde blbé vyhazovat hezké a pořizovat hnusné či vyhazovat kavlitní dřevo a pořizovat "dřevotřísku" kvůli nějaké módě di modernosti apod.. Na stáří až tolik nesejde.[ Zpět ]Datum: 22.02.2013Autor: JurimírHodnocení: +2 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
bod za druhy odstavec
[ Zpět ]Datum: 22.02.2013Autor: MurphyHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
A truhláři nebudou mít co žrát :-)
[ Zpět ]Datum: 22.02.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Truhlari? S tim materialem, ze ktereho se dnes vyrabi nabytek, spis chemici, ne?
[ Zpět ]Datum: 22.02.2013Autor: MurphyHodnocení: +1 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
mám kamaráda truhláře. On moc rád dělá se dřevem a za každou takovou zakázku je rád, ale... Ale skoro sto procent toho, co dělá, co si lidi objednají, je prostě lamino. Ostatně já u něja taky objednával z lamina a ne ze dřeva, protože na to nemám. Dřevěnej stůl a židle jsem koupil v bazaru. Nádherný a ve skvělým stavu za slušnou cenu. Věci na míru, jako je špajzová skříň, knihovna, skříňk aza postel atd. tak to dělal on z lamina.
[ Zpět ]Datum: 22.02.2013Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
To máš kliku, madam už dva roky nějakého uhání aby nám udělal regály na sklo. Rok jí vodil jeden místní za nos, že "jen co bude mít volno" tak dorazí, ale volno asi neměl, teď před 14 dny tu byl druhej, nakonec to dobře dopadlo.
Já mám v pracovně nábytek vesměs taky starej a možnái starožitnej, ale za velmi slušné ceny jsem to nakoupil na aukru a eBay, v obýváku má madam taky vlastně už starej nábytek, protože jsme si ho koupili ještě za svobodna....
Ale ono se to nezastavím budou lidi co budou chtít nové, lidi co budou chtít staré a šikovný truhlář se uživí jistě, to máš recht.
Jinak tady jsem našel povídání, jak jsme s madam dohromady sestavovali ten regál, než došlo teda na toho truhláře. Nakonec je to k tématu
http://www.cs-sklo.cz/ceskoslovenskesklo/25...[ Zpět ]Datum: 22.02.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: +1 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Jo, od jednoho takého mám dubový kastle. A byl cenově srovnatelnej s plaťákama, akorát sem si to teda musela odvézt a zazdit. Jeho první věta, když jsem se s ním kontaktovala, že chcu okna, byla: "Ale eura nedělám" :))
Jináč mám taky dřevěnej nábytek, ten starší kdysi dávno z kontejnerů, ten "novější" z aukra, akorát dýl trvalo, než jsem to po kouskách pokoupila a musela do toho dát práci. Každopádně mě to přežije, při stěhování se to nerozpadne a má to duši, starou tajemnou i mou vlastní.[ Zpět ]Datum: 23.02.2013Autor: bara2Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Hele Jindro, co píšou
http://life.ihned.cz/c1-59351610-cesi-zacali...[ Zpět ]Datum: 20.02.2013Autor: LannaHodnocení: +2 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
O tom vím,
ale z toho pršet nebude, to je promo aukčního domu Sýpka, za tí vším je Jirka Viehmann s Honzou Kaňou, kteří se dlouhodobě a systematicky snaží protlačovat české sklo do podvědomí sběratelů umění a starožitností.
Problémem je, že seriově vyráběné lisované sklo, i když některé kousky výjimečně mohou mít cenu v tisících, je záležitost spíše stokorunová a pro aukční tedy domy nezajímavá, protože těm jde o obrat a marši z obratu.
Ale je to věc zakímavá sběratelsky, protože každý si může dovolit mít doma "svého" Víznera, i když ne mísu za čtvrt milionu.
Já se starám spíše o tu cizinu, u nás totiž všichni tyhle kousky pamatují jako laciné krámy ze školních jídelen, ne tak venku, tam už vidí tu krásu.
Takže já jsem spíše tady:
http://www.markhillpublishing.com/frantisek...
nebo tady, když si malinko poroluješ :-)
http://www.glassfairs.co.uk/news.html[ Zpět ]Datum: 21.02.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 -1
-
Re: Dotknouti se věčnosti
je to zajímavé, vlastně jsou to věci běžně užívané a už jsou to skoro skvosty někdy hodně ceněné. Pamatuji co jsme vyhodili skla a nádobí, ale kdo má pořád všechno skladovat. Občas ze zájmu zajdu na aukci a tuhle hračku mého mládí tam nabízejí za velké peníze. Možná ji ještě někde v zapadlém koutě půdy máme.
http://www.aukro.cz/kocka-kocicka-libuse...[ Zpět ]Datum: 21.02.2013Autor: HMSHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Niklová je dnes velmi populární "retro".
Na blešáku v podstatě nebylo možné sehnat žádné staré nafukovací zviřátko "Made in Czechoslovakia" (všechny je navrhovala většinou právě Niklová) už před 3-4 lety a když ak taková hračka za 12 Kčs se prodávala za 600-800 Kč.
Mě trošku popuzuje ten "Brusel", vidím to u skla i u porcelánu - tzv. "bruselský styl" bylo úplně něco jiného než tyhle věcičky z let 60tých a 70tých...
U skla, když koukneš na to aukro, se nám už docela podařilo překupníky vzdělat, už rozeznávají autory, jen tady
http://aukro.cz/tacek-i3030501014.html
ještě nevědí, že jde o Víznera :-)[ Zpět ]Datum: 21.02.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
A jak je ze zkratky nicku vidět, za dvě hodinky budeš mít přírustek ;-)
[ Zpět ]Datum: 21.02.2013Autor: rondaHodnocení: +1 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Ze bych si ho koupil ja a zalozil tak zaklad nove sbirky? 8-)
[ Zpět ]Datum: 21.02.2013Autor: MurphyHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
že by nás bylo víc a Jindrovi trochu zvedli cenu ? :-)))
nene, Jindro buď v klidu, přihazovat nebudu ...[ Zpět ]Datum: 21.02.2013Autor: macikmHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Já ho mám několikrát, kdybych ho neměl to bych tak dal link, že jo :-)
, ale nechat to ležet jen tak jsme nemohl a hodil jsme tam 201, někdo bude mít krásného Víznera, a když mu přidá rodokmen, prodá to tak za 500 :-)
Takže dodám ten rodokmen.
František Vízner 1964, vyrobila sklárna Libochovice, výr číslo 3222/350x170
schváleno na výtvarné radě č. 87
Mám i technický výkres z Františkova archivu.
[ Zpět ]Datum: 21.02.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Jen tak narychlo a blbě bliknutý mobilem při blbým světle. Ale poznat to snad je. Dóza by měla být lisovaná, ale u tý vázy si nejsem jistej. Hraje všema barvama a vždycky se mi líbila.
[ Zpět ]Datum: 21.02.2013Autor: rondaHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Mísa je celkem obyčejný olovolis, takové to residuum doby kdy lisované sklo mělo napodobovat sklo broušené, cena v desetikorunách. Výrobce Bohemia Poděbrady, někdy za Svobody nebo Husáka.
Vázička je zajímavější, autorem je František Pečený, návrh z roku 1974, vyrobeno Heřmanova huť, číslo vzoru 20265. Cenu odhaduji na 150 - 250 Kč.
Tohle o Pečeném píše Jindra Pařík ve své databázi z roku 2010 :-):
František Pečený (* 8.7. 1920 Bratřejov, +10.12. 1977 Heřmanova Huť )
1963 – 1939 Průmyslová škola sklářská v Železném Brodě
1939 – 1943 Umělecko-průmyslová škola Praha atelier prof. Františka Kysely a prof. Josefa Nováka
1945 – 1947 Porcelánka v Teplicích
1947 – 1977 Výtvarník Heřmanovy hutě
Jméno Františka Pečeného zůstane navždy spojeno s lisovaným sklem a s Heřmanovou hutí u Plzně. Po absolvování umělecko-průmyslové školy a krátkém působění v teplické porcelánce v roce 1947 Pečený natrvalo
zakotvil jako stálý výtvarník Heřmanovy hutě, kde se již v roce 1947 uvedl stolním souborem „Halifax“ (vzor 19612). Pečený patří do statrší generace výtvarníků koncernu Sklo Union (dříve OBAS), mezi které řadíme především
Rudolfa Schröttera, Václava Hanuše, Miloše Filipa, Jozefa Soukupa, Jiřího Zejmona a Františka Zemka. Tito výtvarníci se z počátku nesměle začínali odpoutávat od zavedeného tradičního pojetí lisovaného skla jako levné
napodobeniny skla broušeného, aby později velmi razantně vtiskli československému lisovanému sklu jeho specifickou a nezaměnitelnou podobu.
Pečeného sklo patří dnes mezi vděčné sběratelské objekty a zkompletovat
sbírku Pečeného návrhů, by stálo zřejmě nemalé úsilí. Vždyť za 30 let jeho
pilné tvůrčí práce Sklo Union realizoval na 180 jeho návrhů.
Portrét F. Pečeného: Glasrevue 1978/4
[ Zpět ]Datum: 22.02.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
překlep 1936 - 1939 :-)
Kdyby někoho zaujalodílo Františka Pečeného více, tady je jeho brožurka
https://plus.google.com/photos...
Upozornění. Všem známé skleničky ze strany 7 nenavrhl ovšem František Pečený, ale byli mu přiděleny z moci úřední. Jejich autorem je pan Vladislav Urban, který měl být vymazán ze sklářské historie, neboť odmítl okupaci nazvat bratrskou internacionální pomocí...
A pár dalších Pečeného váziček, určitě spoustu z nich jste někdy viděli.
[ Zpět ]Datum: 22.02.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
historicka otazka:
str. 7 -- byla ta nejvice tenkostenna sklenicka (na fotce vzadu vpravo) jednu dobu pouzivana jako obal na marmelady?
(i s ruznymi potisky)?
dik[ Zpět ]Datum: 22.02.2013Autor: cibiHodnocení: 0 0
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Ano, přesně tak, marmelády, hořčice a kde co, s potiskem i jako dekorační skleničky.
Ono tam nešlo o žádný převratný design, je to přeci jen válec, ale pan Vladislav Urban se kolem toho dost naběhal, protože šlo o nějako novou linku, oni na to mají takové veselé názvy jako "lisovstřik" nebo "sacofuk", lhal bych kdybych řekl o co přesně šlo, ale pánové si na to mákli, než se ta linka rozjela a navrhli ty správné proporce. Panu Urbanovi ovšem upřeli mnohem víc, udělal zásadní technologický objev pro výrobu forem (to by bylo fakt na dlouho) a stejně jako tyhle sklenky připsali panu Pečenému (navzdory jeho odporu) ten technologický objev připsali panu Pavlu Pánkovi, a ten se už nestyděl a klidně za to přebral cenu. Blbá doba, snad se nám podaří "přepsat" zfalšovanou hisorii a snad se toho pan Urban ve zdraví dožije.
Jinak, když už jsme u Urbana, ty věci co jsou na fotce potkal určitě každý, taky podle jeho návrhu. Ta sklenka vlvo je československý rekordman, bylo jich vyrobeno přes 6 milionů kusů.
[ Zpět ]Datum: 22.02.2013Autor: Jindra8526Hodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Re: Dotknouti se věčnosti
Na nějakém podobném tácku máma v sobotu servírovala buchty ke kávě :-)
[ Zpět ]Datum: 21.02.2013Autor: Lelek-nakoleHodnocení: +1 0
-
-
-
Hledám: Někdo na silničním kole nebo na gravelu
Hledám: Poznávání krás Šumavy a Brd na E-kole
Hledám: štěstí
PR články:
Co se děje:
Vyzkoušejte:
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Pobaltí 2023 aneb 2090 kilometrů od Narvy na Kurskou kosu - 1. část
Úvod a vlastně rovnou i závěr :-) Takže tento rok (2023) to byly Litva, Lotyšsko a Estonsko. Já vím, žádná…
Cesta do Prahy (podruhé) a tentokrát úspěšně
Pročítám si své staré blogy a zjišťuji, že jsem Vám něco dlužen. Na začátku roku 2021 jsem napsal blog s…