(taky sis mohl dat práci a zkopírovat sem ty odkazy na předchozí diskuse, ať se nemusí dohledávat)
Ad ovlivňování více převodníků mezi sebou: včera jsem vyzkoušel měřit napětí baterky přímo pomocí ADC ATTiny při spuštění jen velkého step-downu a pak step-up a step-down zároveň - nenašel jsem měřitelný rozdíl nad hranicí šumu. Přesto se mi převodníky výrazně ovlivňují (resp. ovlivňovaný je vždy jen ten větší step-down jak jsem psal, jiné se neovlivňují).
Další pozorování je, že možná je tím současným během dvou výstupů ovlivněný i ADC - pokud pustím step-up a nechám regulovat na nějaký malý proud, LEDky na něm se ustálí ve stavu "trochu svítí". Když k tomu ale pustím ještě velký step-down, LEDky na tom step-upu pomalu pohasínají, až po několika vteřinách/desítkách vteřin zhasnou úplně. Nevím čím to může být - naposled jsem něco podobného viděl při zapojení v kontaktním poli, kdy jsem zapomněl připojit AGND.
No a aspoň jedna pozitivní zpráva je, že po přečtení dokumentace jsem zjistil, že avr-gcc/avr-libc má datový typ uint32_t, což jsem předtím nějak podvědomě považoval na 8-bitovém procesoru za nesmysl. Tohle mi ušetří spoustu testů a větvení. To jen kdybyste někdo o této naprosto zřejmé věci nevěděli nebo byli postiženi selektivní slepotou jako já.
A ještě jedna pozitivní věc se mi podařila - vymyslel jsem jak elegantně měnit rychlost regulace, aniž bych musel použít třeba operaci dělení - zjednodusene receno ziskavam hodnotu pwm z toho integracniho clenu bitovym shiftem o jiny pocet bitu pri inicialnim nastaveni po zapnuti a o vetsi pocet bitu pro beznem provozu. Takto umim udelat nejaky rozumny odhad pwm behem pul vteriny a pritom regulovat pomaleji v beznem provozu. Ted jeste vyresit to ovlivnovani.
No na ovlivnovani ADC mezi sebou uz jsem taky narazil, i kdyz to nejspis nebude tvuj pripad. Na Atmega8, kdyz jsem nektere vstupy mel ve vzduchu (nektere vstupy nemusely byt vzdy zapojene a pull-up byl nezadouci), tak se napeti prenaselo z predchoziho mereneho vstupu a v trochu mensi mire lze totez pozorovat u kazdeho vstupu s velkym odporem.
Resenim je mezi dve vazne minena mereni vlozit jeste mereni GND, aby se sample&hold kondenzator vybil, u meho svetla to myslim preventivne delam.
Akorat co si vzpominam, tak na ATtiny85 mi mereni GND vubec nepomahalo, tak jsem misto nej meril teplomer, to docela pomohlo... s ATtiny861 jsem zatim nic nestavel, takze si netroufam hadat, ktera finta zabere tam. I kdyz u tebe by hlavne nic podobneho nemelo byt potreba, ty pred ADC vstupem snad zadny mega odpor nemas...
Jo, nemam. S tim teplomerem je to myslim jednoduche - v datasheetu pisou, ze pokud se zmeni reference napeti, trva dalsi mereni 2x tak dlouho a je treba je zahodit. No a teplomer myslim pouziva jinou referenci nez 1.1V.
Ja dokonce myslim ted delam 9 mereni u kazdeho PWM vystupu, pricemz prvni z nich zahodim.
Ale muzu zkusit i vlozit mereni GND nebo tak neco mezi kazde dve mereni. Diky za tip - prijde mi to trochu jako magie. No ale co cekam, kdyz se odvazim z "bezpecneho" sveta softwaru do sveta elektroniky.
Tak jsem konečně zapojil dva měniče najednou, program se tím dost zkomplikoval. V průběhu shořely dvě dioda…
Vyzkoušel jsem s jedním měničem blikat a pozorovat chování druhého. Neblikající měnič funguje bez probliknutí dále. Jen na jednom konkrétním proudu, to trošičku poblikává. Ale tenhle proud je tak trošku nestabilní sám o sobě a občas to na něm blikne samo od sebe.
Cívky mám od sebe 5 cm. Jsou to 100 uH. Obvod má na vstupu aktuálně 120 uF v keramice, každý měnič 30 uF na výstupu.
Trochu přidám ještě ty vstupní kapacity, pohraju si s tím zlobivým proudem a myslím, že to bude v pohodě.
Já bych to neřešil koupiol bych hned toto,ale nevím kde to splašit :-)
http://www.youtube.com/watch?v=rMdsHVP2Ai0
Neřeš to, oni si hrají
8-)
Pro tebe:
http://revolights.com/pages/store
http://www.youtube.com/watch?v=rMdsHVP2Ai0
Napiš jim, třeba ti odpovědí:
[email protected]
Tak nevim - prijde mi, ze toto je vyrazne posunute k "byt viden", ale neni tam to "videt".
Ale jinak jo, my si hrajeme, doporucovat koupi nema cenu :-). Proto se tohle vlakno jmenuje _vlastni_ osvetleni.
Revolight je moc pěkná věc. Ale ne pro moje účely. I kdyby to vyráběli pro jiná než silniční kola, tak bych to nechtěl, protože se to montuje na kola.
Tak mne sa to zase paci len ako bolo spomenute na 20´´ ani 26´´ rafiky to nedam a uz vobec ne na zvysene aero rafiky. Tak ze je to pasee ale kazdy musii uznat napaditost funkcnost a podla mna esteticky dojem je ohromny.
Tak jsem dlouhými experimenty zjistil, že sice zprůměrováním tisíců měření ADC dostávám stabilní hodnoty, ale že ty hodnoty vůbec neodpovídají voltmetru ani nastavenému PWM. Třeba při současném svícení jedním step-downem a blikání druhým se na tom trvale svítícím měnil proud třeba o 10 %, zatímco ADC ukazoval nárůst o 200 %. A tenhle rozdíl se dost měnil podle konkrétních hodnot PWM.
Vyzkoušel jsem si na zbývající volné nožičce ATtiny pomocí vývodových součástek, že low-pass filtr fakt pomůže. I rozhodl jsem se pro radikální řez, a udělal hardwarovou záplatu: odškrábl jsem z cestiček které vedly k ADC nepájivou masku, cestičky přeřízl, a napájel přes ně odpory. Mezi nožičky ATTiny (ta prostřední je zem) jsem napájel kondenzátory. A ejhle, výsledky měření jsou nejen stabilní, ale ještě navíc odpovídají voltmetru.
Nakonec jsem dal 1K5 odpory a 220nF kondenzátory (jednoduše proto, že jsem je měl po ruce v SMD podobě :-), což vychází na cut-off frekvenci 482 Hz. Snad to bude fungovat i pro dynamičtější regulaci.
Funguje to dobře? To mně zaráží. Proč mně to samé dělalo naprostý bordel v obvodu a mně nefunguje? :(
No, až moc dobře. Zřejmě snížením šumu se mi stalo že se nevypnul step-up včas, když jsem na něm nic neměl, a spálil jsem MOSFET. Ale jinak výborné a funguje to (teda u step-upu to fungovalo až do odpojení zátěže).
A co přesně to dělalo u tebe? Jakože když jsi nastavil třeba PWM na pevnou hodnotu a sledoval to ADC? U mě to vedlo k rovnoměrným výsledkům měření.
Nastavit pevnou hodnotu PWM a sledovat ADC jsem zatím nezkoušel. Ale snad se k tomu časem dokopu.
Já furt přemýšlím co se tam u tebe může dít - jedno vysvětlení mě napadlo, a to že u mě v některých konfiguracích ukazoval ADC třeba 2-3x víc než byla skutečná hodnota (stabilně, i po zprůměrování tisíců měření). No a po zapojení low-pass filtru to teda ukázalo o dost míň, čili regulace do toho pustila o dost větší proud.
Ještě musím vyřešit jak detekovat odpojený step-up. Zdá se, že omezení pomocí "regulace dosáhla PWM_MAX-4" je asi málo, anebo jsem s tím low-pass filtrem tu regulaci udržel na téhle hodnotě příliš dlouho. No ale zdá se, že na rozdíl od step-down u step-up teče aspoň nějaký proud i při nízkých hodnotách PWM, tak možná to změním nějak jako "při dosažení PWM_MAX/2 musí téct aspoň nějaký proud". Jak to máte vy?
Jenže ono mi to bez toho low-pass filtru měří dobře. Každých 16 ms dělám 64 měření, prvních 32 zahodím, zbytek bitově posunu, tedy průměruju.
Detekci rozpojeného obvodu mám u step-down měničů přesně jak píšeš, pokud pwm přesáhne polovinu a teče menší, než určitý proud, je to špatně.
No a měří ti to dobře i při souběhu více měničů? Já jsem vypozoroval že jen s jedním měničem to dávalo hodnoty tak o půlku větší než skutečné (čili výsledný proud byl 2/3 toho co jsem očekával), ale po zapnutí dalšího měniče se začaly dít velké věci v závislosti na střídách obou měničů.
Zkoušel jsem to jak psal Jrr - při souvislém svícení regulovat jako samostatný režim tu dobu kdy jeden měnič svítí sám a zvlášť dobu kdy svítí ještě s jiným, a ustálilo se mi to tak, že s tím jiným to svítilo třeba na třetinový proud než samostatně, protože s tím jiným ukazoval ADC 3x větší hodnotu.
Jo tak když vynechám těch 32 měření naprázdno, tak mi to také naměří podstatně větší hodnoty a proud se zreguluje na hodnoty menší, než chci.
Když jsem tam měl zapojené oba měniče zároveň, tak jsem mezi ně vkládal také tech 32 měření a od oka se to neovlivňovalo, ale neměřil jsem to.
Každopádně mně dost zaráží, že to ADC měří takové hovadiny a až po několika měřeních se ustálí.
U mě se právě neustálilo. Poslední co jsem dělal před postavením low-pass filtru bylo vypnutí všech měření ADC a zapnutí měření jen toho trvale svítícího výstupu (oba výstupy - blikající i trvale svítící - měly nastavené PWM natvrdo bez regulace, jen jsem zaznamenával čtení z ADC bez dalších zásahů). Žádné přepínání multiplexoru ADC. A i tohle dávalo fakt velké rozdíly (při průměru z 8192 měření, přičemž jsem měřil bez přestávky co to šlo).
Hele, k čemu v té tvé logovací knihovně slouží log_set_state(3);? Mně to totiž nějak nefunguje :( I když to prohlížím, tak jako ty pomocí "od", tak to nic kloudného nevypisuje.
Myslim ze to uklada stav logovani do prvniho bajtu EEPROMky - ja to pouzivam k tomu, ze za zacatku tam dam nejakou hodnotu (treba to 3), abych videl ze od naprogramovani jsem se dostal az sem, a pak zapisuju log, a az se zaplni, tak zapisu stav 42, abych z dumpu vycetl, ze to co vidim uz je cely log (nebo naopak kdyz tam neni 42, tak jen castecny, pripadne jeste neprepsany od predchoziho rebootu). Kdyztak se podivej jeste do Makefile, jak tam je "make dump_eeprom".
Tak jsem tu pevnou hodnotu PWM a měření ADC implementoval. Zápisy do EEPROM dělám přímo.
Když jsem ten low-pass filtr zkoušel minule bylo to na testovacím světle, teď jsem ho zapájel do světla konečného určeného na kolo.
A zjištění je následující ten low-pass filtr má takový účinek, že nemusím průměrovat 16 měření. Z průměrovaných dvou měření z toho lezou stejně rozkolísané hodnoty, jako bez filtru, když průměruju 16 hodnot.
No vida. ;)
Tahle zaplata vypada docela pekne, skoro az prirozene a podobne korekce asi holt k vyvoji patri. Obcas na prototypech vidam vetsi silenosti - treba zrcadlove prevraceny footprint kluci obcas resi prilepenim soucastky na zada a pajenim dratku na kazdou nozicku zvlast, kdyz jsou to desitky dratku na nekolika-milimetrove soucastce, vypada to jako umelecke dilo...
Ja kdyz kreslim nejaky plosak, vetsinou jsem natolik paranoidni, ze do volneho mista na desce jeste nataham nepripojene cesticky, ke kterym by slo pajet nejake soucastky, az bych zjistil, na co duleziteho jsem zapomnel. Nastesti to zatim nebylo potreba (nejspis prave proto - Murphyho zakon) a vystacil jsem si jen s preskrabnutim nejake cesticky a presmerovanim jinam nebo pridanim nejake soucastky... :)
Zkoušel jsem ještě změřit, za jak dlouho se ustálí hodnota na ADC, pokud vypnu nebo zapnu LEDku, čili jak rychle reaguje převodník na změnu PWM.
Zjistil jsem, že pokud pořád jen měřím tentýž ADC kanál (cca 7500 měření za sekundu v jednorázovém režimu), tak od zapnutí step-up převodníku měřeného diferenciálním ADC trvá asi 4-5 měření (čili o něco méně než tisícinu vteřiny), než ADC zaznamená nárůst hodnoty. U step-down je to 1, maximálně 2 měření.
Což je na jednu stranu dobré, ale na druhou stranu mi je záhadou proč se tak děje tak rychle, když cut-off frekvence toho low-pass filtru na vstupu ADC je 482 Hz (přes 200 ms), takže by snad ani tak rychlou změnu neměl být schopen zaznamenat.
Jaké používáte pojistky? Já jsem si koupil tohle:
http://www.ges.cz/cz/pswru-500-GES07900803.html
ale zjistil jsem, že je to úplně nahouby - když mi cívkou protéká takový proud že během dvou vteřin se z ní začne kouřit (předtím byla studená), tak tato pojistka se ani nezahřeje, natož aby se vypnula. Potřeboval bych něco s rychlejší reakcí. Anebo je 5 A na můj obvod příliš mnoho.
Taky vznáším dotaz, na jaké proudy ty pojistky počítáte - počítá se i špičkový proud během jednoho cyklu měniče, an nebo průměrný třeba za setinu vteřiny (stovky cyklů nebo i víc)? Vůbec nemám představu, jaké špičkové proudy dokáže na vstupu generovat step-up měnič. U step-down si myslím, že to nebude příliš převyšovat proud samotnou LEDkou.
Konečně něco mimo programování. Do obvodů s pulzními proudy se pojistky nedávají. Vlastnosti pojistky by nedefinovaně ovlivňovaly obvod. Do takových obvodů se běžně dává odpor malé hodnoty. Maximální proud trochu omezuje a při zkratu tranzistoru funguje jako pojistka. Má ale jasně dané vlastnosti.
Když se dává pojistka do napájení, tak tam už špičky nejsou, na vstupu měniče musí být blokovací kondenzátor. Pojistka se dá mezi zdroj a kondenzátor, kde se dá konečně rozumně změřit nějaký proud.
U té vratné pojistky z toho podivně vypadajícího grafu vyplývá, že při proudu 9 A vypne asi za 100 vteřin.
No a jak velký odpor bys tam dal? Řekněme že úplně nejvíc ten obvod může odebírat 11 W z baterek 7.4 V, čili proud těsně pod 1.5 A (v průměru; špičkově asi víc).
Nedával bych tam nic kromě pojistky do napájení. Ty odpory se dávají spíš do obvodů napájených ze sítě. I když špičkový proud můžeš zjistit třeba přidáním odporu 0,1 Ohmu do obvodu tranzistoru a osciloskopem to změřit. Každý malý odpor bude ale zhoršovat účinnost. V zapojeních na tak malé napětí a relativně velké proudy obvykle ani napájecí pojistky neslouží k tomu, aby ochánily nějaký polovodič, ale jenom aby zabránily zahoření, když už se nějaký polovodič zkratuje nebo při přepólování.
No nejakou (tavnou) pojistku tam mam (na privodu z baterie hned na kraji desky, jeste pred kondenzatorem), ale uz fakt nevim, jakou. Ve schematu mam napsany 2A, ale ani nevim jak jsem na to prisel...
Vzpominam si na jedine. S prvni pojistkou, kterou jsem tam mel to fungovalo, jenze kdyz jsem zmeril ubytek napeti na te pojistce, zdesil jsem se a vymenil jsem ji za nekolikrat vetsi. Od te pojistky uz v podstate cekam jen to, ze by mela ochranit kolo pred pozarem, kdyby se tam neco dukladne vyzkratovalo, ve vsech ostatnich pripadech proste shori nejslabsi soucastka v ceste (pravdepodobne civka) a tim se obvod rozpoji. ;)
Většina tepelných pojistek bude mít na to, aby zabránily shoření cívky moc malou "strmost" vypínací doby a moc velkou toleranci. Dají se sehnat nějaké, co mají zaručené přepálení třeba něco jako sekunda při dvojnásobku nominálního proudu, ale jsou adekvátně dražší a blbě sehnatelné co tuším.
Otázkou je, co a proč chceš chránit. Pokud tu cívku (resp. jinou podobnou součástku, která se při překročení navrhovaného proudu stane jako první pojistkou :), tak nejlépe nějakým aktivním omezením proudu. Kam a jak to zapojit je na trochu delší rozmýšlení, aby ti moc neškodil v účinnosti, měl rozumnou strmost a nebylo to dvacet dalších součástek. (Jednoduchý dvojtranzistorový omezovač proudu to asi nebude úplně splňovat.)
Dneska jsem narychlo ubastlil stavové LEDky na přesmykačovou tyčku (mám jednu červenou a jednu vysokosvítivou teple bílou, která primárně slouží jako osvětlení tachometru, ale i do boku dává světla dost, takže ji používám jako druhou stavovou), fotodiodu, musel jsem udělat low-pass filtr i na čtení fotodiody a zřejmě budu muset udělat i na čtení napětí baterky. A vyrazil jsem ven. Doporučuju cestu Křtiny - Adamov - Útěchov: uježděný sníh, potmě nádhera, žádná auta, občas sníh spadávající ze stromů, paráda. Dá se na tom jet i s plášti Marathon Racer. Akorát cesta z Brna do Křtin a z Útěchova do Brna byla po posolené silnici, takže nic moc. Ale to mezi tím fakt stálo za to. No a jak si vedla světla?
- musím líp zkalibrovat nastavení fotodiody - z nejtemnějšího režimu se systém přepnul až tehdy, když těsně za mnou na semaforech zastavilo auto a přímo svítilo na tu fotodiodu.
- i zboku je ta bílá LEDka dost silná, musím ji trochu něčím odstínit.
- potřebuju něco nastudovat o baterkách s ochrannou elektronikou: ve Křtinách jedu a najednou tma. Vyměnil jsem baterky (ty předchozí jsem asi týden používal na testování) a jelo se dál. Doma jsem zjistil, že na jedné z těch baterek je napětí 0 V, a na té druhé 3.54 V. Přitom obě jsem nabíjel i používal zároveň. Je jasné že tu první vypnula vestavěná ochrana proti hlubokému vybití. Ale pokud měly obě víceméně stejné napětí (je nějaký důvod proč by neměly mít?), je 3.54 V ještě dost brzo na vypnutí, ne?
Baterky s ochranou nemám, ale co jsem tak pochopil, tak li-ion by měly vypínat až někde při 3V.
Já u těch svých modelářských považuju za vybitou baterku, když to klesna na 3,5 V při zátěži. Ony totiž mají povolené vybíjecí proudy třeba 30C. Takže pro větší zátěž je v pohodě jít na ty 3 V, ale já beru max 0,5C.
Jinak měřil jsem vybíjecí křivky té 3S Li-pol. Jen má ta baterka na začátku větší napětí, než na co jsem udělal ten napěťový dělič. Šlo to z nějakých 12,65 V, bohužel mi je nabíječka trochu přebíjí.
Jakože menší vybíjecí proud znamená že musím baterku vypnout dřív? Divné. Anebo je to tak, že baterka která má 3.5 V při odběru 0.5C by měla ty 3 V, pokud bych bral těch 30 C?
Spíš právě to druhé. Má nějaký vnitřní odpor, čím větší proud bereš, tím menší napětí dává. Pokud bys ji vybíjel 30C a při dosažení 3V na článek začal proud snižovat tak, abys s napětím pod ty 3V nešel, a vypneš až při 0,5C, tak z ní vyždímáš ještě docela hodně energie aniž bys ji zabil. Pokud vybíjíš 30C a vypneš při dosažení 3V, je to z hlediska vyčerpání baterky totéž jako vybíjet 0,5C a vypnout při nějakém napětí vyšším než 3V. Nevím přesně jakém, záleží na konkrétním článku. Změřit by to šlo tak, že to budu vybíjet 30C a v momentě dosažení 3V přepnu na 0,5C a podívám se na napětí. Podle mě to bude nějakých 3,2V nebo něco takového, ale může se to fakt divoce lišit podle článku.
Btw, Jirko. Co máš za nabíječku? Ta moje jednoduchá mi ty články trochu přebíjí a moc moc nebalancuje.
Podle mě je to tahle: http://www.mscomposit.com/elektronika... nebo nějaká jí hodně podobná.
Zvládla vybalancovat i trojčlánek s jedním článkem polomrtvým (o 0,8V pod ostatními články) a nikdy podle mě nic nepřebíjela.
Tak já doufám že tohle vyřeší ta elektronika přímo v baterce - že ví přesněji co ta baterka potřebuje. A já akorát budu potřebovat tento stav poznat nějak předtím, než k tomu vypnutí dojde, abych si to dal najevo stavovou LEDkou.
Čili myslíte že jde očekávat, že těch 3.54 V na druhém článku (měřeno bez zátěže) bylo v podstatě taky hodně blízko vypnutí? Pokud jo, tak OK.
Ta elektronika tam je, abys baterku úplně nezabil. Ale od způsobu používání, který vede ke zkrácení životnosti tě neochrání.
Ono je navíc docela šikovné mít možnost nouzově jet i při vybitých baterkách. Tedy nějaký hodně úsporný režim, třeba jen blikací. Z toho důvodu bych, být tebou, prohlásil baterky za vybité dřív, než je odpojí vlastní jejich ochrana.
No však to plánuju. Akorát mě zarazilo že se to vyplo už při 3.54 V (pokud budu předpokládat že oba články měly podobné napětí).
3,54 V jsi měřil několik hodin po tom, co se baterka odpojila a ještě k tomu doma, ne? Baterka má při zátěži nižší napětí než po několika hodinách v klidu. Navíc nejel jsi venku v záporných teplotách? Nízké teploty celkově sníží vybíjecí napětí.
Znamená to, že o napětí, kdy se to odpojilo nevíš vůbec nic. Ale 3,54V to určitě není, některé li-ion se dají bezpečně vybít až na 2,5V.
Po asi dvou hodinách, měřeno bez zátěže, ale snažil jsem se měřit hned po příchodu domů, aby aspoň ta teplota zůstala.
A toho že o napětí na tomto článku v okamžiku kdy se ten druhý odpojil nevím nic jsem si samozřejmě plně vědom.
To druhé. Už to opsal Jirka :)
Každopádně na té vybíjecí křivce to je vidět. Pokud začne napětí takhle strmě klesat, je baterka vybitá. Znamená to také, že za další periodu měření by tam už třeba ty 3V byly. Tj. svícení navíc moc nezískáš a zbytečně baterku namáháš.
Podobnej průběh mají i NiMH. Na grafu je 4 * AA NiMH. NiMHj sou mnohem měkčí zdroj, než modelářské li-po, je na nich to nižší vybíjecí napětí lépe vidět. Modrá 250 mA, zelená 800 mA.
Oprášil jsem jeden speciální analogový přístroj (na obrázku) a taky "vygeneroval" nějakou vybíjecí charakteristiku malé Li-Polky s ochranou proti vybití. Napětí naprázdno bylo 4,05 V a vybíjecí proud 0,5 C - žárovka 3,5V 0,3A. Vypíná až při 2,6 V. Že by se pak napětí znova samo objevilo, to se nestává. Vypadá to, že v tvém případě jsi měl každý článek nabitý jinak.
Jeee, to je krasny stroj. Sice mi prijde snazsi kreslit si prubehy na pocitaci, ale tohle mechanicke reseni s tuzkou ma sve kouzlo.
Zajimalo by me, zda se tenhle zpusob zaznamu jeste nekde pouziva, ja to zahledl akorat jednou na stredni skole, jinak ve filmech takhle kresli zasadne akorat zemetreseni (nevim, zda existuje duvod nemit seismometr digitalni) a pak jeste stare detektory lzi. :)
Pokud jsou dva clanky v serii, predpokladal bych, ze vzdycky se trochu lisi nabitim, kapacitou nebo nastavenim ochrany, takze se urcite nevypnou soucasne. Zajimave by bylo zjistit, kolik energie slo jeste odebrat ze zbyleho clanku. Mozna by se ukazalo, ze uz byl taky temer na dne.
Kazdopadne to chce nastavit signalizaci tak, abys baterie vzdycky dobil vcas. Az k ochrane bych je urcite nevybijel, to bych radsi upozornoval obsluhu treba uz pri polovine kapacity.
U mne ze zacatku vsechny 4 NiMh AA baterie ve svetle mely prakticky shodnou vybijeci charakteristiku a postupne se rozdily zvetsovaly, az to jedna baterie (po cca 2 letech) uplne vzdala. Mozna by se bateriim vic libilo, kdyby se nabijela kazda zvlast, ale to by oproti seriovemu nabijeni bylo dost komplikovane.
Nádherný osciloskop :-)
Spíš oscilograf, ne? :-) Pod tím se ale taky rozumí spíš něco rychlejšího. Tohle je prostě zapisovací voltmetr. Rychlost posuvu je 3 min. až 3 h na cm a jde nastavit v osmi stupních. Délka záznamu je 24 cm, výška 10 cm. Největší citlivost jde nastavit 0,1 V/cm a napětí snese do 100V. Celou výšku rozsahu přejede za 4 vteřiny, takže docela pomalé.
a co takhle podsvícení:-)
na fotce vlevo.
O podsvícení jsem uvažoval (asi spíš ve formě těch podélných laserových čar, jak tady někde byl odkaz), ale myslím že je to spíš zajímavá frajeřina než něco co by přispělo k "být viděn" (o vidět ani nemluvím :-).
Ještě vlastně: tohle ani udělat nemůžu, protože přesně do té oblasti mezi koly se mi bude koukat fotodioda (senzor osvětlení). Tímhle bych ji jen zmátl.
Zajímavá myšlenka, namířit senzor osvětlení dolů. Nebude vadit různá odrazivost povrchu? Na suchém betonu nebo polňačce bude den, na mokrém asfaltu už noc.
Hm, ale je to špatně? Se stejným výkonem světel na mokrém asfaltu vidím houby, na suchém fajn, takže možná kdyby to mokrý asfalt považovalo za "skoro noc", nebylo by to až tak blbě.
S tím povrchem je to vlastně tak: pokud se setmí do té míry, že už na cestě můžu vidět stopu předního světla, jedno na jakém povrchu, tak už je světlo vždycky přeplé do nočního režimu. Ta hranice je jinde, než kolik dělá rozdíl v barvě cesty. Senzor dolů je asi v něčem lepší - neovlivňuje ho přímé světlo pouličních lamp.
Já jsem to odkoukal ze svého auta. Tam je senzor osvětlení zespodu zpětného zrcátka u spolujezdce, a snímá to v podstatě asfalt. Funguje to docela dobře a rychle - i při vjezdu pod větší/temnější most se správně rozsvítí světla. Při vjezdu do tunelu tak možná o půl vteřiny později než bych je rozsvítil sám na základě toho, že tunel vidím před sebou.
Jestli to přibližně pozná jasný den nebo zamračený den je mi zatím jedno, teď bych chtěl aby to rozlišilo veřejné osvětlení v noci (blikat) a úplnou tmu (svítit souvisle, zejména předním světlem). Ale jestli to mokrý asfalt s veřejným osvětlením bude taky považovat za tmu, tak co už.
Ta fotodioda má citlivost v úhlu 50 stupňů, když ji ještě okolo obalím černou izolepou nebo bužírkou proti osvětlení světly aut zezadu, bude to asi dělat to co chci. Akorát to musím umístit tak, aby to nevadilo při nošení kola do schodů, nerozbilo se při pádu, a nezaflákalo se blátem od kol.
Pro rozlišení veřejného osvětlení to asi bude dolů lepší. Když mám senzor shora, tak při průjezdu pod lampami 250W se už světlo často na chvilku přepíná až do denního režimu. Je to na něco dobré - když zapomenu před obcí zhasnout dálkové, tak pod lampou se samo vypne. Při denním režimu totiž nedrží "latch" a je to jenom na bliknutí (totéž při zpomalení pod 20km/h).
Pokud bys chtěl rozlišovat jenom tmu a veřejné osvětlení už brát jako "den", tak to by mohlo mimo obec k večeru spínat moc pozdě. Za modravého soumraku je vidět blbě, i když je hladina osvětlení ještě stejná jako v noci ve městě. Mohl by pomoct žlutý filtr na senzor(modrou blokovat). Možná i ta fotodioda bude na různé vlnové délky jinak citlivá (fotoodporu je to vcelku jedno).
Něco by bylo, ale takové decentní, že to foťák moc nebere. Na jedné starší fotce je to vidět, ale přerážejí to blinkry. Další je aktuální, jak to vypadá na tmavé zemi v garáži. Jsou tam jenom dvě LED a dost vysoko, i když docela silné - viz fotka zespodu. Na sněhu by to bylo efektní, jenže jet by se nedalo. Kvůli tomu sněhu.
Dal jsem konečně do přijatelné podoby tu "hardwarovou" houkačku, co začala takhle:
http://www.nakole.cz/images/f/diskuse/8e/l...
Ještě udělat z hliníku objímku a nastříkat, aby to mohlo jít na kolo. V dílně venku teď ale mrzne, tak se mi do toho nechce.
Neslo by sem hodit nejakou nahravku zvuku, co to nakonec produkuje? Ja si to podle schematu opravdu nepredstavim... :)
To mi pripomina, ze jsem nedavno narazil na necekane trivialni generator "hudby" pro Linux a myslim, ze by nebyl problem pouzit to i v nejake ATtiny... :)
http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/neco-k...
Tak to mi teda nic neříká. Jenom se někdy divím, jak je asi velký problém naprogramovat přesné poměry mezi tóny, když je možné prodávat falešně hrající dětské klávesy (které radši neumí ani dva tóny současně).
Hodit sem nahrávku, to by bylo vylepšení. Kdysi dávno to na jednom fóru šlo, bylo tam přímo nahrávací tlačítko a šla vložit hlasová zpráva. Diskutující si pak mohli nadávat i jinak než písemně, ale nepoužívali to.
Můžu sem dát tohle:
http://www.youtube.com/watch?v=2N_tmH6y7ng
Ty úplně první takty, co se opakují, to je vlastně ono. Jenom je ta houkačka vyšší, aby to bylo v oblasti vlastní rezonance a taky je rychlejší.
Po krátkém stisknutí to zahraje jednu sekvenci a vypne. Při podržení víc než asi 0,1 sek. se ozvou silně dva tóny současně - tak dlouho, jak se podrží.
Tak zrovna vyrobit ty klavesy mi pri pouziti nejakyho procesoru pripada pomerne jednoduche a pokud se to dobre spocita a bude tam krystal, tak si neumim predstavit duvod, proc by to hralo falesne.
Tak muzes dat nahravku zvuku na youtube, bez videa je to sice trochu plytvani, ale melo by to jit. Vzhledem k tomu, jak tohle forum zachazi s obrazky (jen jpeg do ktereho dokresli logo a prekomprimuje), mam docela strach jake upravy by delali u zvuku a zda by nazev serveru vlozili na zacatek, na konec nebo na pozadi cele nahravky... :D
Ted momentálně shánim na naší novou stezku dobrou a pořádně hlučnou houkačku nevíte někdo?
Našel jsem toto :
http://tuning.autodoplnky.cz/autoalarmy...
Něco na ty neukazněté pejskaře a baby s kočaráma.Už mě serou jak chodí vedle sebe a nejni možne to projed.To samé s psama bez vodítka atd...Jinak kdyby někdo měl cestu tak at se přijede svézt.Sice má jen 2 km ani ne,ale do budoucna se má dělat snad delší Stvořidla nebo Ledeč.Tady malá ukázka
http://www.stream.cz/uservideo/774132-dokonceni...
No tohle je zajimave tim, ze si muzes nahrat vlastni zvuk, mas uz rozmysleny, jaky zvuk nahrajes?
Ja zatim vypozoroval, ze obycejny mini zvonecek je ucinnejsi nez bzucak nebo sirena (akorat nejde pouzit na auta). Nejde o decibely, ale vetsina lidi, kdyz uslysi zvonek i pomerne z dalky, tak se rovnou uhyba do strany, u toho bzucaku (tusim 400 Hz) vicemene taky, ale ne vzdy, nekteri se nejdriv otaceli, co ze to kde troubi.
A uplne nejhorsi byla sirena pro nejaky alarm, decibelu mela nejvic, jenze frekvenci tusim 2-3 kHz. V mistnosti se to rozhlehalo priserne, venku uz tolik ne, ale slyset to bylo... nicmene reakce naprostou nezadouci. Vetsina lidi nejdriv neudelala nic, po vterine-dvou se ohledla a pak se teprve zacali uhybat a ja mezitim uz stejne musel brzdit.
Takze za me pokud uz houkacku, vyhnul bych se vysokym tonum a snazil bych se napodobit auto, nejlepe nakladni... :D
No měl jsem lepší nápad od kamaráda a to zvuk lodě (hluboký ton)
Našel jsem toto,ale to je jako když bečí kravka
http://www.youtube.com/watch?v=-pBwtbFsxJA
Ale podobné prostě jako parník :-)
Taky jsem o tom uvažoval, jenomže aby to mohlo realisticky imitovat třeba zvonek tramvaje, muselo by to mít dostatečný vzorkovací kmitočet, v případě zvonku kola ještě větší.
Zvonek je na stezku určitě nejlepší. Co jsem měl takový ten malý cvrnkací (na lowraceru), tak ten ze vzdálenosti, co jsem zvyklý zvonit, vůbec neúčinkoval. Stejně jsou na tom i ty ostatní poloplastové z Tesca a podobně.
U toho velkého zvonku na Azubu mi už vadí, že je velký, pak hlavně že po zmoknutí nezní, dokud neuschne (to by musel mít dost jinou konstrukci a nebo už by byl dávno plný prachu) a taky už se pokazil. I kdyby to bylo jednou za 25 tisíc km, tak už je to ztracená důvěra. Radši už žádné mechanické části.
Houkačka na starém kole fungovala vždycky s předstihem, i když lidi někdy reagovali zmateně nebo hledali mobil. Dneska už jsou zvuky mobilů snad jinde, tak se k tomu zas vracím. A na auta to bude taky dobré, když na to přijde.
Zkoušel jsem místo malého repráčku i tu hornu z alarmu, něco jak na tom obrázku. To je pak jiná účinnost, asi jako siréna sanitky. Jenom je trochu těžší. Známe ale dva, co to vozí, že jo :-)
No ja prave sirenu na nizky ton nebo nejaky reproduktor, kde by generoval zvuk procesor, dost zvazoval a na ridicim obvodu svetla se s tim dokonce i pocitalo. Jenze pokud bych chtel nizke frekvence o velke hlasitosti, znamena to pomerne veliky a tezky kram. A pokud soucasne chci, aby lehokolo jezdilo rychle, nemel bych zvysovat hmotnost a houkacka mi vysla jako postradatelna vybava kola (pumpicku, nosic, stojanek i blatniky vyuziju vic).
Na tlacitku na riditkach puvodne zamyslenem pro houkacku mam aspon strobo rezim svetel, zabira to proti dalkovym svetlum v noci a castecne i ve dne, pokud mam podezreni, ze se mi nekdo chysta vjet pred kolo (rychlych zablesku si dost lidi vsimne i perifernim videnim) a podobne.
Ja mam tenhle zvonek (nebo hodne podobny)
http://www.kupkolo.cz/zvonek-mini-cerny-fe...
Na cyklostezkach funguje dobre, ale je to jen takove decentni cinknuti, takze se da pouzivat preventivne, kdyz mijim bruslare a nejsem si jisty, zda o me vi, aniz by se nekdo rozciloval (vetsinou). Kdyz nezabere cinknuti z dalky, po par vterinach ho zopakuju a pak uz dotycny slysi piskani zadni brzdy, to byva celkem srozumitelne. V hustem provozu nebo proti autu to nema smysl.
Obcas mi vylozene chybi nejaka sirena z lokomotivy, kterou bych tomu ridici jasne sdelil, jak moc se mi jeho manevr nelibil, ale mam jen kvuli tomu tahat kilo navic?
Ale s tim zvonkem tramvaje je to zajimavy napad, treba to zkusim naucit ATtiny85. :)
Takový zvoneček jsem měl. Do toho cvrnkátka jsem ještě zavrtal šroubek, ale moc to nepomohlo.
Pro imitaci klaksonu z auta není potřeba reprodukovat nízkou frekvenci. Stačí i piezoměnič s budicím transformátorkem a naladěný na rezonanci kolem těch 3,5 kHz. Tento silný pískot pak spínat pomocí nižší frekvence a vznikne typický pronikavý zvuk. Je potřeba pohrát si s tím, aby to znělo co nejsilněji. Mám to na jednom starém kole, v krabičce je zároveň akumulátor ke světlům. Ten zvukovod je původně z typické piezosirény od alarmu, mají na to patent, dobrá myšlenka, ale špatné provedení. Tohle je trochu vylepšené.
Zjistil jsem, že mi fotodioda ukazuje o dost jiné hodnoty v klidu a jiné když zároveň svítím některým světlem. Není to chyba měření ADC, ověřil jsem to i voltmetrem: nechal jsem světlo periodicky zapínat a vypínat cca po 4 sekundách a měřil jsem různá napětí. Výsledky jsou (LED nesvítí, LEDsvítí):
Baterka: 7.99 V, 7.92 V
Baterka přes ADC: 0x77, 0x75
+5V: 5.02 V, 5.01 V
Fotodioda + 300K odpor proti zemi: 202 mV, 228 mV
ADC fotodiody: 0x2F, 0x35
Fotodiodu mám zapojenou mezi dvěma odpory: na +5V je napojen odpor 1M5, pak fotodioda v závěrném směru, pak 300K odpor napojený na zem. ADC mám napojený mezi ten 1M5 a fotodiodu. Na vstupu ADC je ještě low-pass filtr z 220nF kondenzátoru a 1K5 odporu.
Napětí +5V je tedy relativně stabilní (aspoň co ukazuje voltmetr), a přitom napětí na fotodiodě je znatelně větší pokud svítí LEDka. Co dělám špatně? Je možné že nějaká VF složka běhající na +5V může tu fotodiodu takhle divně ovlivňovat? Jak byste to opatchovali? Kondenzátor paralelně k fotodiodě? Nebo rovnou mezi +5V a zem u těch odporů kolem fotodiody?
Ještě mě napadlo, jestli to nemůže nějak souviset s těmi velkými odpory a následujícím odstavcem z datasheetu ATtiny, kterému moc nerozumím - co je ta výstupní impedance?
===
The ADC is optimized for analog signals with an output impedance of approximately 10 kΩ or
less. If such a source is used, the sampling time will be negligible. If a source with higher imped-
ance is used, the sampling time will depend on how long the source needs to charge the S/H
capacitor, with can vary widely. The user is recommended to minmimize the charge transfer time
by using low impedant sources, only, with slowly varying signals.
Může a pravděpodobně souvisí. Nechce se mi teď koukat do DS, ale předpokládám, že ten zmíněný kondenzátor tedy není oddělený žádným zesilovačem uvnitř, a je umístěný za multiplexátorem. Takže na něm bude takové napětí, jaké zbylo z předchozího měření (pravděpodobně proud LEDkou). Dioda s velkým odporem nestíhá tu kapacitu nabít/vybít, takže na pinu ATtiny zůstane napětí "někde mezi". Voltmetrem měříš průměr čistého napětí na fotodiodě (při samplování jiných vstupů) a napětí ovlivněného vstupní kapacitou, proto vidíš voltmetrem "lepší" hodnotu.
Co s tím? Bez změny obvodu nic moc. Můžeš před měřením fotodiody poslat na vstup ADC multiplexem nějaký tvrdý fixní potenciál (třeba nulu), máš-li odkud, tím bude chyba měření alespoň víc deterministická.
Pokud bych dělal jedno měření, asi by to takhle šlo vysvětlit. Ale já dělám tuším devět pro každé nastavení multiplexoru, přičemž první hodnotu po změně vstupu zahazuju a zbylých 8 průměruju. No ale dívám se, že předchozí vstup před ADC fotodiody mám ADC napětí na baterce, což se mění fakt málo. Ale je pravda, že i tady jsou megaohmy (měřím mezi 1M5 a 150K, myslím).
Změřit předtím nulu můžu zkusit, obvod to umožňuje.
Hmm, ještě taky můžu neměřit fotodiodu vůbec a voltmetrem zkontrolovat, jestli se i tak bude lišit napětí při zapnuté a při vypnuté LEDce. Takto bych mohl vyloučit ten problém s impedancí.
Mám další poznatky: měření nulového potenciálu mezi každým přepnutím ADC multiplexoru nepomohlo. Když jsem vypnul měření napětí fotodiody úplně, přesto na fotodiodě bylo podle voltmetru vyšší napětí při svítící LEDce než při nesvítící. Čili závěr je, že nejde o chybu ADC ani té impedance, ale o něco divného v tom obvodu.
A teď je otázka jak to opatchovat. Jak byste odrušili takovýto dělič napětí s fotodiodou od možného šumu na +5V? Stačí kondenzátor paralelně k tomu celému, případně k fotodiodě? Nebo budu muset udělat něco jako low-pass filtr, kde bych těch +5V přivedl na ten 1.5M odpor přes nějaký menší odpor (třeba 1K5), a za něho dal ještě kondenzátor proti zemi?
Můžeš vyzkoušet všechny tyhle způsoby. Hlavně by to chtělo odstranit tu příčinu. Určitě by pomohl osciloskop.
Zkusil jsem jich většinu, včetně low-pass filtru kolem celého měření fotodiody, a nic nepomohlo. Myslím si, že jsem odstranil šum, pokud tam vůbec nějaký byl, ale možná ten rozdíl dělá mírná změna napětí +5V, je-li aktivní step-down (u step-upu jsem žádné ovlivnění nepozoroval). Ty step-down drivery MCP můžou zřejmě mít z +5V velký špičkový odběr. Čili nejspíš potřebuju lepší referenci napětí než jen ten stabilizátor 1710a, který používám pro napájení všeho. Anebo teda softwarovou záplatu - měřit jen pokud aspoň jeden step-down svítí.
Máš v ATtiny povolený brown-out reset? Tím máš přinejmenším horní odhad velikosti zákmitů na napájení.
Nicméně fotodioda/tranzistor by při dostatečném napětí měla být rozumně lineární, takže ani docela velké zákmity by snad neměly škodit, když se zachová střední hodnota a před měřícím vstupem máš low-pass.
Brown-out reset mám, limity nějaké implicitní.
Co je dostatečné napětí? Já mám na rozsahu 5 V zapojené dva odpory v celkové kapacitě 1.8 MOhm a fotodioda v úplné tmě má odpor řekněme 4.3 MOhm, čili cca 3.5 V na fotodiodě.
Fakt je fotodioda lineární v závislosti na napětí i v okolí úplné tmy? Což je to co já potřebuju rozlišit: pod veřejným osvětlením v noci chci blikat, mimo toto chci svítit. Podle mě v tom musí být nějaká nelinearita, Ten rozdíl je docela malý - řekněme 4.3 MOhm v úplné tmě, 4.1 MOhm při slabém osvětlení (na plném slunci je tak 10 KOhm.
AVcc mám propojené s Vcc, a podle měření to nikam moc neutíká.
Ještě jsem zjistil, že pokud svítím tím "větším" step-downem, tak to dělá problém, ale pokud svítím tím "menším" (i na stejném proudu), tak nikoliv. Tyhle dva se liší jen umístěním na desce, velikostí cívky, a velikostí a typem kondenzátoru (elyt vs. keramika).
Fotodioda ani fototranzistor se hlavně nechová jako odpor. Koukni do datasheetu, jsou tam pěkné grafy. :)
V principu je to proudový zdroj, v prvním přiblížení nezávislý na napětí a lineárně závisející na osvětlení, podobně jako obyčejný bipolární tranzistor.
Je potřeba se dostat nad napětí "kolena" v charakteristice, což se ti naopak u nízkého osvětlení povede spíš.
Měření foto tranzistoru/diody ohmmetrem neříká skoro nic. Buďto koukni do DS, kde máš pěkně nakreslenou celou charakteristiku, anebo vezmi tvrdých 5 V a měř proud (alternativně napětí na sériovém odporu, ale těch 300k mi připadá dle údajů v DS moc).
Já jsem to opomněl zdůraznit: ty megaohmy samozřejmě neberu jako statické a měřitelné ohmmetrem - to co jsem psal je jen výsledek měření napětí na tom fototranzistoru v tom mém obvodu. Samozřejmě vím že s napětím se ten odpor mění - plyne to i z grafu v tom datasheetu.
Teďka ti vůbec nerozumím, jak z měření napětí děláš ohmy, ale to je vcelku jedno.
Ten fototranzistor má při denním světle dát za kolenem charakteristiky proud zhruba mA (plus/minus řád), jestli dobře koukám, souhlas?
To mi ke 300 kOhm nějak nepasuje. Připadá mi, že to prostě veškeré napětí spadne na těch dvou odporech a na ten fototranzistor zbývá víceméně nula. Nějaká závislost na osvětlení asi zbude, ale rozhodně to není vhodný provozní režim.
Ještě koukám na ten fototranzistor. Pokud dobře interpretuju wiki, zajímají tě řekněme jednotky lux (tma versus pouliční osvětlení/soumrak apod.). Je fakt, že tam už jsou ty proudy dost nízké (~uA), takže moje námitka, že ti vše zmizí na odporech neplatí. Nějak mi předtím nedošlo, kolik lux je jaká tma. Takže v oblasti, kde to dělá problémy, máš na fototranzistoru spolehlivě víc než řekněme 2V?
Pár souvisejících věcí na okraj. Vstupní odpor multimetru může být klidně řádově MOhm, takže můžeš měřit něco jiného, než tam je bez měřáku. Někde pod uA už taky mohou téct proudy do té ATtiny závisející na kdečem (DS tohle bohužel moc nerozvádí).
Ano, na fototranzistoru je (zvlášť potmě) spolehlivě přes 3 V. Při plném osvětlení pochopitelně ne.
Ano, ovlivňování samotným vstupem ATTiny mě taky napadlo. Ten ale bohužel na HW úrovni nemůžu odpojit. Na úrovni nepoužití příslušného nastavení multiplexoru to ale ke změně nevedlo.
Nicméně datasheet uvádí (sekce 19.6) "Analog input resistance: 100 MOhm".
Ještě se dívám na tvůj plošňák ... Větší měnič je ten, co máš označený pro "LED3"? Jaké napětí vidíš třeba na pinu 8 konektoru "FRONT_STATUS_LEDS" vůči zemi baterky a/nebo AGnd ATtiny?
Ano, ten LED 3 je ten, který dělá problémy.
Dobrý postřeh - nějaké problémy u země jsem měl v plánu prozkoumat. Nicméně tohle to nejspíš není - proti zemi baterky je 0.2 mV bez ohledu na to, jestli ten LED 3 svítí nebo ne. A to 0.2 mV je tak hranice toho, co můj multimetr umí měřit (ukazovat umí nad nulou nejmíň 0.1 mV).
Hmm, nicméně proti AGND to leze až k 0.6 mV, a při vypnutém LED 3 se to vrátí zpět k nule. To bude ono.
Tak tohle taky nebylo ono. Bohužel nemám dostatečně přesný měřák na to, abych tohle mohl měřit: na +5V pozoruju změnu řekněme 0.01 V (měřák problikává mezi 4.97 a 4.98 když LED 3 nesvítí a mezi 4.96 a 4.97 když svítí). Což je o řád víc než těch 0.5 mV rozdílu mezi AGND a minusem baterky. No a v rámci GND jsem mezi různými piny víc nenaměřil, přičemž na měřícím odporu u fototranzistoru mám rozdíly i víc než 30 mV. Takže pohyb země způsobený větším odběrem bych nejspíš vyloučil.
Ještě jsem zkusil ten fototranzistor přemostit drátem: mezi +5V a zemí (měřeno těsně u těch 1M5 a 300K odporů co jsou kolem fototranzistoru) jsem měl změnu cca 0.01 V (viz výše; na hranici přesnosti měřáku). Napětí na tom 300K odporu na tomto rozsahu měřáku nemělo měřitelnou změnu (fototranzistor měl změnu tak 0.03 V).
Datasheet stabilizátoru napětí připouští odchylku regulovaného napětí cca 0.03 V mezi minimálním a maximálním odběrem, takže stabilnější +5V už mít nebudu. No a zřejmě se ten fototranzistor chová dost nelineárně, že malá změna napětí na vstupu výrazně změní proud. Takže asi nezbývá než použít nějakou softwarovou záplatu typu měřit jen když světlo svítí.
Na rozlišování hladiny osvětlení je lepší fotoodpor, fototranzistory se používají převážně v digitálním režimu (světlo/tma), s výhodou velké rychlosti. Už mi to nedalo a zkusil jsem něco proměřit. Dal jsem ho přes 1M na 5 V a měřil na něm napětí proti zemi. Při konstantním osvětlení změna napájecího napětí vyvolala prakticky stejnou změnu napětí na tranzistoru, takže jeho odpor se s rostoucím napětím zvětšuje. Je tam taky docela velká teplotní závislost - s rostoucí teplotou jde odpor tranzistoru dolů.
Co je ale zajímavé, když se zapojí tranzistor na 5 V a odpor na zem a měří se napětí na odporu, změna napájecího napětí se tím vyruší, prostě to stabilizuje. Závislost napětí na osvětlení je pak opačná. Teplotní závislost tam je pořád.
Tranzistory to byly: KP101 - historický kousek používaný na děrné štítky a pak nějaký novější infračervený v pouzdru s čočkou, oba se chovají stejně.
Ještě jsem zapomněl - nepodařilo se nijak dosáhnout toho, aby na tranzistoru byla o tolik větší změna napětí než napájecího.
Tak jsem si v rámci seznamování se se součástkama koupil ještě fotoodpor:
http://www.ges.cz/cz/ldr-05-75-GES05100338.html
No a velké překvapení - chová se to stejně jako ten fototranzistor: při malém osvětlení (čidlo zavřené v šufleti :-) je s LED 3 vypnutým napětí na měřícím 300K odporu cca 5 mV, když se zapne LED 3, vzroste až někam k 50-70 mV. Naopak ale při plném osvětlení se to chová zhruba jak očekávám - při zapnutém LED 3 (kdy napětí na +5V poklesne o nějakých 10 mV) poklesne napětí na měřícím odporu o nějaké jednotky mV.
Takže můj závěr je, že součet odporů toho předřazeného 1M5 a fotoodporu samotného potmě (řádově 5-10 M) je už příliš velký, takže se měřící kondenzátor A/D převodníku ATTiny nabíjí něčím jiným - asi nějakými zbytky v tom samotném ADC.
Ale láme se to nejspíš někde kolem několika megaohmů, protože měřič napětí baterky, který mám jako napěťový dělič z 1M5 a 100K odporů ještě funguje dobře.
A co tam dát mezi nohu k ADC a zem nějaký kondík? A nebo to napětí na fotorezistoru měřit několikrát za sebou a prvních několik měření zahodit?
Kondík tam samozřejmě mám (celý low-pass filtr). Zkoušel jsem měřit i napětí na odporu toho low-pass filtru abych si ověřil, kterým směrem teče proud, ale bylo to na hranici rozlišovací schopnosti multimetru (0.1 mV).
Ještě je teda zajímavé, že na sousední noze ATtiny je právě ten zpětnovazebný odpor kterým měřím proud přes LED 3. Ale napětí na něm je jen jednotky mV (pokud LED 3 svítí), zatímco výkyv napětí na měřícím odporu u foto(odporu|tranzistoru) pozoruju v řádu desítek mV. Fotoodpor při úplné tmě dává na měřícím odporu cca 2-4 mV, a když zapnu LED 3, vyskočí na něm chvilkově napětí až někam k 80 mV, trvale tak 30-40 mV.
Dneska jsem s tim fotoodporem experimentoval jeste trochu vic, a vypada to dobre - totiz ten fotoodpor ma ty megaohmove odpory, u kterych vidim to ovlivnovani jinym vystupem (nebo cim) az pri tak velke tme, kterou uz stejne nepotrebuju rozpoznavat. Kdyz jsem si nastavil jakou hranici potrebuju mezi nejtemnejsim a druhym nejtemnejsim rezimem, jsem bezpecne v oblasti, kde uz se hodnoty ADC neovlivnuji svitici LEDkou.
Naopak bych uvital vetsi rozliseni ve svetlech, ale to by zrejme znamenalo snizit ty odpory okolo, cili vetsi odber v klidu.
Navic teda fotoodpor je na tom zrejme lepe s teplotni zavislosti, takze zustanu u tohoto.
Ted je jeste otazka, jestli ten fotoodpor doplnit nejakou dalsi optikou, anebo bude stacit ho jen umistit do nejake cerne trubicky/prstence tak, aby na neho primo nesvitila svetla okolojedoucich aut. Jak to mate vy?
A máš tam opravdu fotodiodu (pokud jo, jakou?) anebo fototranzistor TEPT5700 jak píšeš na svých stránkách?
Z těhle hodnot vychází proud pod 1 uA, což je na ten fototranzistor nějak podezřele málo. Mimochodem, jaký smysl má ten 1M5 odpor do napájení?
Courání napájecího napětí by nemělo proud fotodiodou/tranzistorem moc ovlivnit, rozhodně ne tolik, pokud není zapojená nějak divně. Ale pokud je to opravdu fotodioda, může být 5 V dost málo.
Jo, fototranzistor. Ten co píšu na stránkách. Měl jsem za to že je to nějak dost podobné (když třeba Wikipedie nemá samostatné heslo pro fototranzistor, ale přesměrovává na fotodiodu).
Odpor je tam abych měl kde měřit napětí (dělič napětí). Dva odpory:
- abych měřil "větší osvětlení = vyšší hodnota na ADC" (uznávám že to jde dělat i oftwarově),
- abych neměl příliš velký odběr při vypnutém systému, pokud bych náhodou měl kolo odstavené na slunci,
- abych nevylezl z rozsahu 1.1V reference a přitom pokryl co největší rozsah těch 1024 hodnot ADC (teď ADC vrací hodnoty od cca 120 ve tmě po cca 780 na plném světle).
Viz výše, fotodioda/tranzistor není odporový dělič. Je to spíš proudový zdroj, takže alespoň já bych to zapojoval tak, že bych mezi napájecí napětí a měřící bod dal fototranzistor a od měřícího bodu do země vhodný odpor (vhodný = aby na něm při maximálním proudu fototranzistorem, co chceš měřit byl řekněme volt nebo méně, což myslím i celkem koresponduje s požadavky ADC).
Takže z tohohle hlediska je těch 300K "správně", ale připadá mi moc velký. Ten 1M5 tam ale naopak "škodí" (=rozbíjí lineární chování přinejmenším).
Sice beru, že případné nelineární chování ti může líp vyhovovat pro měření, ale pak ti se střední hodnotou hnou i kdejaké zákmity na napájení.
No ne, on tam "škodí" jakýkoli odpor, a čím větší, tím víc (protože mění napětí na fototranzistoru). Nicméně je úplně jedno, jestli ten celkový odpor 1.8 MOhm (1M5 + 300K) zapojím jako jednu součástku před ten fototranzistor, za něho, anebo část před a část za. Na chování té součástky (= na napětí na ní při daném osvětlení) se vůbec nic nezmění.
Tohle zapojení se samozřejmě bude chovat jinak než grafy v tom datasheetu, které ukazují proud fototranzistorem v závislosti na napětí na něm, a to pro několik různých úrovní osvětlení. Z grafu v podstatě vyplývá, že pro _konstantní_ osvětlení je (až na ta malá napětí pod 0.25 V) závislost proudu na napětí lineární. Není to ovšem přímka končící v nule, čili se to nechová jako pasivní odpor (pro konstantní osvětlení).
Ještě ad odběr. Podle mě je jediné rozumné řešení vypínat napájení toho fototranzistoru. Tj buď nějaký MOSFET anebo to napájet přímo z pinu ATtiny (proudově by na to měl stačit).
Ten fototranzistor má prostě na denním světle pustit asi mA, pokud mu to "sebereš" odporem, tak se pohybuješ někde pod kolenem té charakteristiky a konkrétní proud závisí zhruba na všem.
Tak mam dalsi zahadu: kdyz zakryju fotoodpor, ztlumi se mi retez LEDek na step-up prevodniku, a nevim proc. Je to nekde uvnitr ADC: ADC merim v cyklu vsechny pouzite kanaly v poradi:
- zisk zesilovace (diferencialni mereni x20 jedne nozicky napojene na zem vuci sobe same, 9 mereni)
- napeti baterky, 2 mereni, single-ended
- senzor osvetleni, 9 mereni, single-ended
- LED 3, 9 mereni, single-ended
- LED 2, 9 mereni, diferencialni, x20
- LED 1, 9 mereni, diferencialni, x20
vzdycky po zmene MUXu prvni mereni zahodim a zbylych 8 (nebo 1) pouziju. Step-up je LED 2. Je divne, ze ovlivnovany je tady LED 2, i kdyz mezi merenim senzoru osvetleni a LED 2 je jeste mereni LED 3, takze bych myslel, ze kdyz uz nekdo bude ovlivneny, bude to LED 3. Ale neni tomu tak.
Pokud misto senzoru osvetleni prepnu MUX na mereni zisku zesilovace (a vse ostatni v obvodu zachovam), funguje LED 2 bez ovlivnovani zatemnenym fotoodporem. Kdyz tam zase vratim mereni fotoodporu, po jeho zatemneni se zacne LED 2 postupne ztlumovat, az zhasne uplne. To trva treba 5-10 sekund, cili to vypada, ze skutecne leze z ADC pro LED 2 nejaka zvysena hodnota, a to zpozdeni je jen zpozdeni regulacni smycky.
Prece nemuze neco co fotoodpor zpusobi pretrvat v obvodu po nasledujicich 10 mereni, a ovlivnit jeste 11.-18. mereni? Napada vas k tomu neco?
treba se tu bude nekomu hodit: nejakej rádiomaník vyrobuje v takove maloseriovce customized elektroniku do svitilen. V základní podobě co nabízí to umí režimy Low-Mid-High-HodněLow-BikeBlike
Protoze je ten jeho driver zalozenej na programovatelnym svabu, da se s ním dohodnout na jiných režimech.
jeste odkaz
http://forum.fotonmag.cz/index.php?showtopic...
Zajímavé. Jen by mě zajímalo, jakou to má účinnost. Zítra se tam zaregistruju a zeptám se.
Na kole totiž obvykle není potřeba tolik šetřit místem a dá se postavit driver s vyšší účinností.
Není to měnič napětí, jenom pulsní regulátor proudu určený pro napájení jedním li-ion 3,7V článkem. Energetické ztráty závisí na vnitřním odporu v sepnutém stavu plus ještě na rychlosti spínacího tranzistoru.
Píše tam že vnitřní odpor driveru v sepnutém
stavu je v případě 3A verze ~45mOhm Z toho výpočtem 3A^2*0,045 mi vychází ztráta 0,4W při přenosu 10W.
Kolik k tomu podílu P-ztrátový/P-přenesený přidá zpoždění tranzistoru Mid,Low v režimech ti nepovím, to mě netrápí tak jsem to v tom jeho popisu nehledal.
Dělá to na tak malejch tišácích, protože lidi tím většinou chcou nahradit původní drivery v ručních světýlkách a čelovkách, který číňan většinou dodává s nepříjemným 8Hz strobo, nepotřebným SOS a bez ochrany proti podvybití Li-Ion.
Znamená to, že s tím bliká při těch 3A? Na ploše toho největšího se dá teoreticky udělat i napěťový měnič.
Musím to nastudovat, ale asi ne dneska, nebo mám zítra zkoušku.
Díky za odkaz, tohle mně vážně zajímá. Vlastní LED driver poháněný z jednoho článku mi už nějakou dobu vrtá hlavou.
Tak jsem to trošičku prostudoval. Tyhle drivery se hodí doopravdy jen na aplikace kritické na místo a fungují pouze s jednou lithiovou baterkou.
Jestli jsem to správně pochopil tak, diodou se bliká na 1kHz přičemž ty pulsy jsou více jak 3A. A podle délky střídy se určí střední proud. To je parádní plýtvání efektivitou ledky.
no pozor, pouštět do ledky trvale 3A není to samý jako pouštět do ní 3A v krátkých pulsech, protože její účinnost závisí taky na její vnitřní teplotě. S nepřímou úměrou.
Výstup z regulátoru by sa dal vyhlazovat kondíkem s tlumivkou, jenže na těchto přídavných součástkách budou nějaký ztráty a nejsem si jist, zda by to ve výsledku teda mělo vůbec nějaký přínos.
Spíš bych se zabýval tím, jak má udělanej blikací mód. V aktuální verzi tam má 3Hz se střídou 9:1. Se mi nelíbí, že je to záblesk krátký a na maximální výkon. Jsem se ho kdysi ptal, jestli by mohl naprogramovat záblesky na čtvrtinový výkon a střídu 1:1. Prý by to šlo, ale nikdo jinej už to po něm nechtěl, tak to neřeší.
Krom toho, že ty pulsy nejsou vždy 3A, ale i mnohem víc. Je rozdíl jestli se LEDka napájí pulsy 3A se střídou 1/10 nebo kontinuálně proudem 0,3A. Pro XM-L T6 to je 910lm /10 vs. 135 l. Dodané energie stejně ale světla o polovinu víc :)
Pak je tu problém s napájením, takovýhle driver e dá používat jen s jednou lithiovou baterkou, jinak bude neskutečně neúčinný. Navíc pochybuju, že by přežil zkrat místo ledky. Na kole není problém tolik s místem, takže je IMHO výhodnější používat napěťové měniče. Třeba z KD se dají pořídit step-down měniče na kolečku cca 20 mm, což není o moc víc, než ty nabízené pulsní.
Samozřejmě že to je na jeden akumulátor (resp. jeden paralelní pack), jinak by tam nemohla být ta ochrana proti podvybití, že.
Že bude světla při 300mA při PWM regulaci o polovinu míň než kdyby se proud omezoval pasivním odporem, to je zajímavý tvrzení, který ti ale já nedokážu potvrdit, vyvrátit ani uvěřit. Nechceš se o tom pobavit s ním? Zajímalo by mě co ti na to řekne.
Plyne to z toho, ze se zvysujicim se proudem LEDkou se svitivost zvysuje mene nez linearne. Takze je vyhodne poustet do LEDky konstantni proud a ne PWM pulzy.
Ale snilard neomezuje pasivnim odporem (to by melo ucinnost fakt mizernou), ale snizuje napeti step-down menicem.
Ochrana proti podvybití se dá udělat pro kolik článků chceš. Je tam procesor, takže není problém detekovat počet článků podle napětí. Ale s více články by tam musel být i napěťový stabilizátor. A navíc by se mohlo stát, že by diodou tekl takový proud, že by se stihla spálit i tím jedním pulsem.
To, že má dioda lepší účinnost při menších proudech je celkem známá věc. Stačí se podívat do datasheetu libovolné LED diody. Navíc účinnost ve smyslu lm/W je na tom při vyšších proudech ještě mnohem hůř.
Jestli se k tomu dostanu, tak to Vědátorovi nadhodím.
Ještě k tomu špičkovýmu proudu:
Proč by jako muselo týct mnohem víc než 3A? Píše tam přece, že si to máš napřed přeměřit a při kombinaci tvrdých akumulátorů s ledkou o mimořádně nízkým Uf
A proč zkrat, nadproudovou ochranu?
Drivery z DX mi nepošlou nikdy takový jaký bych si představoval. Nastavené proudy dopředu neprozradí. Nechci to jejich odporný 8Hz strobo a nesmyslný SOS. Mínus.
Jestli jsem to správně pochopil, tak ten driver má v sérii zapojenou baterku, rezistor, spínací tranzistor a ledku. A z toho plynou všechny jeho vlastnosti. Hodnota rezistoru je zvolená tak, aby to ty 3A dalo i se skoro vybitou baterkou. To znamená, že tam při nabité baterce poteče větší proud.
Když tam místo diody uděláš zkrat, poteče ti tam v závislosti na tvrdosti baterky desítky ampér. To by v tom byl čert, aby se tam něco nespálilo.
Že ti nevyhovují nastavené režimy z DX celkem chápu. Naštěstí na kole je víc místa, takže si člověk může postavit driver vlastní a nebo modifikovat nějaký ten driver z KD nebo DX. Na KD mají driver s pevným proudem 1A, který se dá snadno změnit výměnou měřícího rezistoru.
Přemýšlím o tom, že bych do svého osvětlovacího systému nějak začlenil ty laserové čáry, jak se o nich diskutuje ve vedlejším vlákně:
http://dx.com/p/3-mode-5-led-red-light-bike...
Jedna možnost je jen ovládat spínač, druhá možnost by byla vykuchat jen ty lasery a nainstalovat na nějaké vhodnější místo. Máte někdo představu o tom, jak se takový laser řídí? Mají to na 2x AAA, takže asi nějaké extrémní odběry ani extrémní napětí tam nebudou. Stačí na to proudový regulátor?
Řídicí destička bývá součástí laseru, jako třeba tady: http://www.ges.cz/cz/hldpm-650-3-GES05100192.html
Je tam i nastavovací trimr a ke zpětné vazbě se využívá fotodiody ve společném pouzdru s laserem.
Někdy ale nebývá snímací fotodioda vůbec zapojená, i když tam vždycky je a v rámci úspor se dá čekat, že číňan tam dá třeba jenom odpor do série. V případě manipulace se samotným laserem pozor na statickou elektřinu, zničí se velmi lehce.
Parádní světlo. Nenapadá někoho, kde by šlo sehnat ty lasery s optikou emitující čáru? Znám to jen z laserové vodováhy, ale ta je hodně drahá na takové kuchání a laser celkem slabý.
třeba http://www.seeedstudio.com/depot/5mw-laser... ? :-)
ale jestli je 5mW dost ?
těžko říct ...
Tak minulý týden mi došly tyhle lasery. Vypadá to OK, jen bude třeba nějak zaaretovat čočku v té správné poloze. Dělá to poměrně dlouhou čáru - odhaduju úhel tak 120 stupňů, takže to budu muset namontovat co nejníž.
Takže pokud by to někoho zajímalo, výše uvedený odkaz funguje.
nebo http://www.ebay.com/itm/50mw-808nm-Infrared...
Tak jsem našel i český zdroj, a po jednotlivých součástkách: http://laser-shop.cz/cs/filtry/254-carovy-filtr...
Tak jsem trochu provedl průzkum těch optik, co jsem nakoupil. Fotky kužele k vidění zde: http://snilard.rajce.idnes.cz/Optiky_k_diodam/
Až na poslední dvě to je typově ta samá dioda, +- stejný proud a stejná expozice. Předposlední fotka s mým současným světlem, stejná expozice, ale vyšší proud. A poslední fotka srovnává současné světlo a nejužší z nakoupených optik. Současné světlo = Jirkou doporučovaná údajně 10 stupňová (reálně tak pěti) optika z KD.
No a já mám teď dilema, co dát do potkávaček a co do dálkovek. Až na jednu optiku, která mám blbou orientaci můžu použít všechny. I když některé budou potřebovat trochu zredukovat držák.
Moc se mi na nich líbí, že září mimo hlavní kužel výrazně méně, než moje současné světlo. Takže to nebude tolik oslňovat :)
Co byste použili vy?
Nepredstavim si ten uhel, ale pouzil bych asi prvni nebo treti. Nebo teda to dej na kolo a vyfot z pohledu jezdce. A taky se s tim zkus projet v noci v lese, jestli aspon trochu uvidis vetve nad sebou a tak podobne.
Tak já v noci, pokud jedu lesem, jedu po cestách. Mám přeci jenom celkem silniční kolo. Takže s větvemi bych problém neviděl. Mám jedno místo, kde to hodlám testovat. Dlouhý rovný asfaltový úsek s hustým stromořadím okolo. Problém je, že takhle měnit ty optiky namontované na kole bude dost na dlouho.
Parádní srovnání. Asi by se ti nechtělo dopsat k fotkám nějaké typové označení optik? Byl by z toho velmi pěkný katalog, ze kterého si každý vybere co se mu líbí.
Kdybych si měl vybrat co dát do dvou potkávacích a dvou dálkových podle srovnání s tou předposlední fotkou, kterou znám jak reálně svítí venku, tak bych asi vzal jednu širokou a jednu úzkou jako potkávací, třeba 1 a 2 nebo 1 a 5. Namířil bych to tak, aby horní hrana toho širokého byla velmi těsně pod vodorovnou rovinou ve výšce pouzdra světla. Dálkové bych dělal obě uzounké, 6 nebo 10. Možná spíš 6, když to má hodně ostrý konstrast na hraně kuželu, může to být protivné. Dálkové světlo potřebuješ do velké rychlosti, ve které stejně nevytočíš nic moc ostrého, takže úzký kužel je nejefektivnější.
Popsat to můžu. Drobný zádrhel je, že jeden výrobce udává úhel do 50% intenzity, jak je obvyklé, a druhý do 90%.
Ta předposlední fotka je trochu matoucí. Lépe to je vidět podle té poslední, kde je trochu vidět jasný střed toho studeně bílého světla, to je ten "hlavní" kužel, mimo který já osobně vidím celkem blbě.
Takže na dálkáče bych to viděl na to nejužší a ne potkávačky na tu širokánskou elipsu.
Kterákoliv z těch všech optik je sama o sobě nepoužitelná. Jediná šance jak z toho něco použitelnýho udělat, je vzít pětku nebo sedmičku, dát do ní ledku s čtyřnásobným výkonem, nebo čtyři stávající promítat přes sebe, a podložit to dvěma dvojkama promítanejma vedle sebe.
Chci kombinaci potkávačky a dálkovky, mám na to dva oddělené měniče. Pak je tu ještě specifikum lehokola :)
Také to vidím na tu širokou elipsu. Ale kromě těch super širokých optik si myslím, že by se nějak dala použít jakákoli :)
Klidně si vyber jakoukoliv pomocí selektivní metody docenta Ententýky, stejnak to budeš za rok předělávat. Až si totiž někde vyzkoušíš segmentovaný reflektor, naznáš že kolminátorová optika ti cestu dobře nasvítit nemůže. Resp.taková, co je v současnosti k dostání, ne.
Jako potkávačky určitě 5 nebo 7, nejlíp dvě těsne nad sebe a ten vrchní pás by měl být správně silnější, protože bude svítit dál. Když se to rozplizne pod úhlem na cestu, vypadá to trochu jinak než na zdi. Nějak tak svítí i to moje.
Na neodpruženém kole půjde určitě líp nastavit správný úhel. Ten kontroluju tak, že v garáži nasednu na kolo a posvítím na vrata. Horní hranice světelného maxima nesmí být nikdy výš, než je reflektor nad zemí.
Je to taky ideální světlo do mlhy.
Dálkové světlo - co nejužší optika a nejspíš taky dvě. Jedna 3W Cree je málo.
Dvě elipsy těsně nad sebou jsou sice zajímavý nápad. Jenže do obou těch diod poteče stejný proud, takže to nepůjde. Navíc si myslím, že to je zbytečné. Mám vyzkoušené, že i ta úzká optika pod tak malým úhlem, jak ji to mám já, osvítí dostatečně dlouhý kus cesty.
Maximální výkon pro jeden okruh počítám cca 5,5 W, víc nevezmou cívky. Ale mám tam trošku lepší diody, než máš ty.
No já jsem vycházel z těch Jirkových Cree s optikou.
Moje dálkové světlo s P7 při 5W svítilo víc a na ten standart jsem si už zvyknul.
Ta Cree byla s dodaným měničem buzená na 4W, což asi nebylo v oblasti nejlepší účinnosti.
Jako potkávací to bylo zas ale víc než dost.
Jestli máš LEDky, co svítí aspoň o 50 % víc, dej tip. Já to nesleduju. Věřím, že se svítivost LED každý rok třeba zvojnásobí, ale to neznamená, že musím na kole co rok o tolik víc svítit.
Při provozu z baterek to má smysl, ale já budu mít i na dalším kole zas dynamo.
No, že by svítily každý rok dvojnásobně neplatí. Jirka používá XR-E, které mají ve studeně bílé tuším 107 lm @350 mA, 3,3 V. Tedy 92 lm/W studeně bílého světla. Já mám teď nakoupené XP-G2, teple bílé, které svítí 130 lm @350 mA, 2,9V. To je 128 lm/W teple bílého, tedy mnohem příjemnějšího, světla. U studeně bílé by to bylo cca 155 lm/W.
Mám jich ještě pár do zásoby a optik k tomu také hafo. Takže ti případně můžu nějaké prodat až se uvidíme.
Počítám, že při těch 5,5W dostanu 500 lm po ztrátách na optice.
Tak jo, to si od tebe koupím. Jenom je budu potřebovat asi dřív, než se uvidíme, tak stejně vezmu ještě i ty od Jirky.
Tak já to nejdřív vyzkouším na svém kole, abych zjistil, jaká mi vyhovuje optika. Těch mám totiž od každého druhu jen dva kousky. Tak snad si je nějak rozdělíme k oboustranné spokojenosti. Ty diody budu mít čtyři (10 - 4 na kole - 2 spálené :)
Optiku vezmu tu klasickou úzkou od Jirky a pro účely potkávaček ji budu ještě upravovat. Mohlo by to stačit.
Bude to mít pravděpodobně trochu širší kužel a nebude to na diodě vůbec držet. Ty XP-G jsou mnohem menší než XR-E.
Tak jsem se konečně podíval, co jsou to zač a jich by tam nakonec bylo škoda, když snesou až 1,5 A. Napájení bude jenom z dynama, takže víc než 500 mA tam nebude, spíš 400, něco si vezme zadní světlo, na kterém šetřit nebudu. Chci to ale udělat celkově mnohem jednodušší než na Azubu, jinak bych na tom ještě letos asi sotva vyjel.
Když to bude svítit málo, tak pouvažuju o výměně. Má ta optika aspoň stejný průměr?
Někdy dřív jsme tady diskutovali o výrobě řetězu LEDek (posílal jsem jak jsem zkoušel LEDku zalít do silikonu). Někdo tady navrhoval Dentakryl.
Včera jsem byl v Bauhausu, a tam se na mě dívali jako odkud jsem spadl, a o Dentakrylu tam nikdo nikdy neslyšel. Doporučovali akorát nějaké variace na dvousložkové epoxidové tmely.
Kde se tak dneska dá koupit Dentakryl nebo něco podobného, co by vytvrdlo do podobné konzistence jako je plexisklo?
http://www.spofadental.com/CZ/produkty...
http://web.elchemco.cz/CLEAR.php
popř tady:
https://www.google.cz/#hl=cs&safe=active...+vytvrzovac%C3%AD+pr%C5%AFhledn%C3%A1+hmota&oq=zal%C3%A9vac%C3%AD+vytvrzovac%C3%AD+pr%C5%AFhledn%C3%A1+hmota&gs_l=hp.3...2130.30003.1.30691.36.36.0.0.0.0.80.1886.36.36.0...0.0...1c.1.LnLpi452ydc&psj=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_cp.r_qf.&bvm=bv.41524429,d.d2k&fp=af95a7ff11878840&biw=1429&bih=929
Tak jsem objednal z Elchemco čirou pryskyřici CER a zalévací rozptylovací hmotu EK142:
http://web.elchemco.cz/epoxyd-ciry-elicer.php
http://web.elchemco.cz/DIFLED.php
Udělal jsem pár pokusných odlitků do blisteru od léků a do obalu od kindervajíčka :-). Ta hmota EK142 došla nějaká vykrystalizovaná, nejspíš mrazem při přepravě, takže výsledky nebyly ideální. Podle mě je CER ta věc kterou chci.
Zatím jsem zjistil že je dost problém udělat hladký povrch - i to kindervajíčko je méně průhledné než nejlepší odlitek z toho blisteru (u těch ostatních jsem zkoušel vrstvu tuku jako separátor, ničemu to nepomohlo, akorát to zhoršilo povrch). Na první fotce jsou vlevo odlitky z EK142, zbytek je CER.
Další problém je, že vrtané otvory pro LED nejsou hladké a tedy zhoršují prostup světla (druhá fotka) oproti tomu, když jen rukou přiložím ten odlitek před LEDky (třetí fotka). Tohle mi ale nejspíš nevadí, protože já chci LEDky rovnou zalévat i s drátama. Jen je otázka, jestli trvat na co nejlesklejším povrchu, nebo i tak povrch zmatnit šmirglpapírem. Co myslíte?
No a kindervajíčko spolu s diskusí o oslňování mě přivedly k myšlence odlít si vlastní optiku. Máte někdo nějaké poznatky k tomu, jak by se taková věc měla navrhovat? Předpokládám že znám index lomu té hmoty, LEDku CREE bych považoval za bod, směrová charakteristika vyzařování je v datasheetu, a potřeboval bych paprsek tvaru polokužele, ale zase aby to podél té horní hrany svítilo pokud možno víc než dole. Výhoda by byla, že bych se mohl trefovat ne do kruhového průřezu držáku, ale do mého hliníkového čtyřhranu.
Existuje na to nějaký software? Předpokládám že spočítat k danému tvaru optiky tvar světelného kužele bych snad nějak zvládl, ale vypočítat tvar sám, to fakt nevím. No a další otázka je, když už bych spočítal vhodný tvar, tak jak k němu vyrobit přesnou a hladkou odlévací formu. Možná tak 3D tiskárnou.
[ BTW, zajímavý technický fakt: druhá a třetí fotka je osazena žlutou a červenou LEDkou - senzor mé zrcadlovky ale tohle skoro monochromatické světlo zobrazuje úplně stejně ]
K tomu BTW: moje zadní světlo na většině fotek a videu vypadá žlutě. Oční senzory dělají to samé, ale vydrží víc. Když se podívám do brzdového světla dost zblízka, je to stejný efekt a pak člověk chvilku nevidí červenou barvu. S bílým světlem by to bylo horší :-)
Další vývoj v této věci: nevím jak navrhnout vhodný tvar. Zkusil jsem vyrobit formu ze silikonu (Lukopren N1522) podle vzoru vršku od lepidla - viz první fotka. Horní část je CER a spodní je EK142. Vevnitř je zalitá tato LEDka (9.3 cd/20 mA, ale I_max až 100 mA):
http://cz.farnell.com/jsp/search/productdetail...
Ta horní část by měla být čirá, což není. Teď nevím jestli mám nerovný povrch formy, nebo ve formě zbyly nějaké zbytky separátoru nebo čeho, prostě to není ideální. Taky bych si představoval, že čelo odlitku bude mírná zahloubená kulová plocha, teď je rovné se zapuštěným kruhem uprostřed (viz poslední obrázek).
Z čeho byste dělali formu nebo kopyto, pokud bych chtěl aspoň v některých místech hladký povrch?
Napadlo mě, že hladkou plochu umím udělat - hladinu odlitku. Ta je dokonce i prohnutá správným směrem. Tak jsem zkusil použít odlitek z uzávěru od lepidla opačným směrem. Toto je jen pokus s vrtanou dírou, která rozptyluje o něco víc a má menší účinnost. Do ní je pak jen vložena 3mm vysokosvítivá LEDka. Teď plánuju udělat i zalitou verzi, která by neměla mít ty přechodové ztráty mezi vrtáním a součástkou. Akorát pak možná už bude střed svítit příliš oproti stěnám. Uvidíme.
Tohle už se docela blíží tomu efektu "svítící věc zalitá v průhledné hmotě", jak mají ty pětkové bavoráky :-)
Pak mě ještě napadlo, že možná pomůže vršek od lepidla před výrobou formy postříkat bezbarvým lakem, že by to lépe vyhladilo povrch. Podobného efektu jsem dosáhl na sádrovém odlitku namočením do zředěného Herkulesu. Ale nevím jestli pak ten Herkules nebude reagovat s tou pryskyřicí.
Zajímavé, originální vánoční ozdoby :-)
Jestli chceš mít hladinu prohnutou ještě víc, udělej si rotující formu s nastavitelnými otáčkami (to vymyslel Wichterle).
Ty nějak vidíš do mého mozku? Já jsem fakt uvažoval že něčím podobným nahradím světýlka na vánoční stromek. I tu rotující formu jsem zvažoval, akorát CER zraje asi dva dny, což už je dost dlouho. Ta v zásadě ta plocha vzniklá pouhým poklesem hladiny při tvrdnutí pryskyřice je dostatečná.
kilo polymeru s litrem monomeru za 250,-
http://aukro.cz/dentacryl-1litr-1-kg...
Osobni prevzeti kdovikde daleko v Cechach.
Ja jsem zkusil objednat nejake hmoty z toho elchemco co psal AV.
Docela se mi libi takove to "trubickove" zadni svetlo co maji ted ty nove petkove bavoraky (F-10?), tak treba to z te matne rozptylujici hmoty a cire pruhledne hmoty pujde nejak napodobit.
http://kolo.cz/clanek/nove-moznosti...
Ono to sem asi nepatří, když je to hotové.
8-)
Buď mám špatně kód, nebo mrtvou nohu ATTiny. Radši bych to první. Ale chybu tam nevidím:
EDIT: tady se to nechce zobrazovat dobře, kód dávám sem:
https://gist.github.com/4702663
Ještě dodám, že mi nesvítí ta dioda na PB5.
No nepises jaky procesor, ale pokud je to ATtiny861a (?), tak jedine, co me napada, jestli nemas zapnuty fuse CKOUT, pak by sis tam posilal systemove hodiny (predpokladam, ze tedy bezi z RC, jinak bys tam LED nedal).
Pokud mas obe LED (PB6 i PB5) zapojeny stejne - tzn proti zemi a sviti jen jedna, tak bych to videl na hardware (procesor nebo LEDka).
FUSE jsem vůbec neměnil. Jede mi to z vnitřního oscilátoru. PB5 i PB6 jsou zapojené úplně stejně, LED i přívodní kabel jsou v pořádku. Když to změřím voltmetrem, tak tam prostě není napětí :(
To musela být ta noha mrtvá už když jsem to koupil, protože já s ní nic nelegálního nedělal. Přesněji jsem s ní až do teď nic nedělal. :/
No zkus ho vymenit za jiny, jestli mas jen jeden kus, tak to bude slozitejsi, proto taky vetsinou kupuju vseho aspon 2 kusy...
Uz jsem jednou narazil na ATtiny85, u ktere mi v zamyslene aplikaci nefungoval vystup na seriovou linku. Bud byl ten PIN nejaky vadny nebo mel procesor prilis rozjete hodiny, ale vlastne na jinem PINu to slo, takze asi podobny problem... no nazmar neprisel, uz asi 2 roky mi reguluje otacky vetraku v PC, tam stacil jeden funkcni PWM vystup....
Tak chyba byla přeci jenom softwarového rázu. Mám tam společný kód s procesorem předního světla a tam je na PB5 výstup PWM. A v tom byl ten problém, když jsem zapínal časovač, tak jsem ho zapnul i pro ten výstup na PB5. Jeden #ifdef to vyřešil :)
Kdyby vás to někoho zajímalo moje světlo, tak jsem ho umístil na GitHub:
https://github.com/snilard/light-ocelac
Jsou tam dva procesory, jedno zadní a dvě přední světla.
Zdrojáky zatím dost bez komentáře.
Zatím sem dávám pouze fotku předních světel. Desku časem také vyfotím a možná i zveřejním (je to celkem změť kabelů).
No a jak to funguje, sviti, dojmy a tak... ?
Uz jsi to zkusel venku?
Tak venku jsem to zkoušel jen teď chvilinku na ulici s osvětlením. Svítí to skvěle. Jen bude problém s oslňováním. Když jsem na to sednu, přišlo mi, že to mám nastavené strašně blízko ke kolu, že bych to potřeboval mnohem dál, a přesto to oslňuje. Při slabém režimu trošku, při silném fakt fest. Budu muset trochu pořešit výšku umístění světel.
Začínám docházet k názoru, že ty reflektory, co používají komerční světla mají fakt něco do sebe. Bohužel samostatně se to pořídit nedá.
Komerčním světlem je i žárovkové světlo k dynamu za 30 až 50 Kč. To jsi určitě nemyslel, ale to je taky dělané, aby neoslňovalo. K využití takové optiky pro LED mě inspirovali kluci z Německa už kdysi dávno na srazu. A ono to funguje, i když za cenu nějakých ztrát. Čím větší parabola, tím líp, no aerodynamice to asi moc neprospěje.
Jak přesněji svtí ta tvoje široká optika? Ta vypadala docela nadějně. Z fotky skvrny na zdi ale není poznat skutečný rozměr osvětlené plochy.
Změřil jsem to svoje světlo, co jsem si jistý, že neoslňuje. Ze dvou metrů to promítá na zeď pásek 40 x 110 cm.
(Dálkové promítá kruh o průměru 45 cm, ale to je nastavené tak, že oslňuje maximálně.)
na výšku má ten kužel také něco kolem 40 cm, možná trošku míň. Ten zásadní rozdíl bych viděl v umístění světla a tvé hlavy. Na Apusu máš to světlo nepochybně o kus výš, já to včera zkoušel s výškou 60 cm. Navíc máš také mnohem výš hlavu, takže to nepotřebuješ mít tolik zvednuté. Mně to včera svítilo tak, že jsem měl velkou část kužele pod řidítky, což je k ničemu.
Tak jsem to dneska dal nad rám do cca 76 cm. Ještě jsem to na ulici nezkoušel, ale vypadá to lépe.
Bohužel jsem narazil na zásadní prostor s rozměrem té driverové desky, takže jsi budu asi muset celou předělat a značně minimalizovat.
Nemám Apus, mám 5, ale ta výška má vliv. Je to asi 77 cm. Když bude světlo níž, bude kužel na silnici víc rozmázlý a zasahovat blíž ke kolu, což vadí. Maximum světla by mělo být co nejdál a zároveň pořád na silnici, ne výš.
Co do umístění hlavy: když jsem zkoušel lowracer, už si to moc nepamatuju, ale světlo nějak vyhovovalo. Bylo tam jedno s velkým rozptylem, do šířky trochu víc a k tomu jedno dálkové. Tam jsem ale oslňování moc neřešil, bylo to za účelem K24. Většinou stačilo to rozptylné.
Jak to vlastně máš udělané, že to má největší intenzitu co nejdál? Nemáš nějakej odkaz na článek nebo diskusi, kde by se to řešilo?
Mít to jak vyrobit, tak bych si asi navrhnul vlastní reflektor. Ale jediná přijatelná metoda výroby, co mně napadla, byla nějaká CNC mašina.
Až tak přesně to nemám, ani jsem to takhle nemyslel. Jenom je to prostě namířené dostatečně daleko.
Bylo by lepší, kdyby kužel svítil nahoře víc, potom by to vypadalo na silnici rovnoměrněji rozptýlené. Šlo by si s tím hrát umístěním zdroje mimo osu paraboly nahoru nebo dolů, ale to jde líp u žárovky než u té sestavy s LED a ani jsem to nezkoušel, protože mě to při výrobě zrovna nenapadlo.
Ale brzo budu sestavovat světlo z Jirkových polotovarů, podobné tomu tvému.
Jaky prumer te hlinikove trubky mas (na te fotce)?
Jak mas resenou zadni stenu?
Ty tubusy dělal Jirka. Vnější průměr je cca 24 mm. Vzadu je hliníkový váleček na, kterém je dioda, ten se do pouzdra zasouvá.
Hmm, čili ty optiky jsou nějakých těch 21 mm? Já jsem myslel že jdeš do něčeho výrazně většího.
A má teda smysl mít každé z těch světel zdvojené?
Optiku nevím jakou má, ale vnitřní průměr pouzder si snilard objednal těch 24mm. Mě se doma válela trubka 25x3mm, takže jsem ji prosoustružil zevnitř na 24mm v délce 30mm a pak ukrojil cca 1-2mm před tím prosoustružením, takže má vpředu rantl a otvor 19mm, za kterým je čelo optiky. Pro hezčí vzhled jsem to zvenčí lehce přebrousil (leštit jsem nestihl) a tak to má vyloženě papírovou stěnu méně než 0,5mm. Snilard se na svém Oceláči vyžíval v šetření gramů, tak jsem se inspiroval :-).
Zezadu se zasunuje váleček o průměru 24mm, na kterém šroubky M3 drží ledku a z boku je v něm M5 závit na šroub, kterým to celé (skrz otvor v boku pouzdra) drží na tom montážním L-ku. Drážka na kabel je fréznutá do boku tohohle špuntu na ledku, takže kabel vystupuje vzadu.
Je to poměrně oveřená konstrukce, uchladí to i Cree XR-E jedoucí na plný výkon (jakžtakž v místnosti, v pohodě za jízdy v noci) a přitom to má jen pár gramů (zapomněl jsem kolik).
Něco podobného určitě zvládne každý zámečník se soustruhem, stačí si změřit průměr a výšku optiky a z toho odvodit rozměry.
Trošku jsem upravil rozmístění světel viz. foto. To spodní světlo je dálkovka a bude na těch lištách trochu výš (optika LEDLink EX10L http://snilard.rajce.idnes.cz/Optiky_k_diodam/... Horní je potkávačka (Optika Carlo Optics 10003-L25 http://snilard.rajce.idnes.cz/Optiky_k_diodam/...
Byl jsem to včera projet a mám pár poznatků (veřejně prospěšné asi moc nebudou).
Ta široká optika je super, když jedu v zatáčkách a nebo když jedu v lese. S úzkou optikou jsem měl třeba v Modřanské rokli celkem nepříjemné pocity z toho, že kolem sebe vůbec nevidím. Má však jednu "nevýhodu", intenzita na bocích kužele je viditelně větší než uprostřed, kdyby se nakreslili izolinie intenzity vznikly by takové osmičky. Je možné, že to dělá nerovnoběžnost obou optik, ale to by se asi projevovalo jinak.
Úzká optika je o fous širší, než původní, Jirkou používané, optika z KD pro XR-E. Její kužel je dobře ohraničený. Má také jednu řešitelnou vadu. Intenzita, kterou svítí úplně do boku je tam vysoká, že mně "parabola" nasvícená kousíček před předním kolem, trochu oslňuje. To pořeším nějakým kšiltíkem pod světlem. Horní světlo by to možná dělalo taky, ale tam jako kšilt účinně funguje rám.
Na otevřené cestě bez lidí je dobré to dálkové světlo, v zatáčkách to potkávací a na rovné, ale uzavřené, jsem zapnul obě.
Pak jsem měl v programu chybu, který mohla způsobit vypnutí zadního světla krátce po přepnutí režimu. Projevila se ve sjezdu, když za mnou jelo několik aut, ale naštěstí ve městě, takže se nic nestalo. Už jsem ji našel a opravil.
Pak sem ještě dávám fotky obou kuželů. Jsou trošku z jiného úhlu, dálkové světlo svítí dál :)
Ty vrchní světla by to chtělo co nejvíc dopředu, aby to neosvětlovalo kliky a boty.
Na té prostřední fotce je dálkové? To je dost divné, mělo by svítit opravdu jenom do dálky a ne před kolo a na všechny strany.
Jak svítí to potkávací, to se mi líbí.
Ano. Ta prostřední fotka ja dálkové. Už jsem na něj udělal tubus. Podle zkoušek doma, to funguje.
Potkávačka na kliky trochu svítí, ale ničemu to v zásadě nevadí, neosňuje to. Boční svit dálkovky je mnohem horší.
Přidělal jsem na dálkové světlo tunýlky a byl to znovu projet. Chtěl bych se zeptat s jakými přibližně jezdíte svítivostmi / výkony světel. To je totiž záležitost, kterou ještě musím vyladit.
Zkoušel jsem to v Praze a na jejím okraji, takže pořádné tmy si moc neužiju.
Uvedené hodnoty jsou pro jeden okruh.
Nejslabší režim ~100 mA, ~540 mW, ~70 lm je doopravdy hodně slabý a jet se s tím rozumně nedá. Dobrý je asi jen, abych neoslňoval protijedoucí, když to přepnu na potkávačky.
Střední režim ~250 mA, ~1450 mW, ~175 lm je už trochu použitelný, ale na pohodlnou jízdu, kdy člověk nemusí upřeně hledět před sebe, to není. Asi tam trochu přidám.
Vysoký režim ~900 mA, ~5600 mW, ~480 lm je skvěle použitelný, ale značně oslňuje i na velkou dálku a vybije rychle baterky. Teoreticky by to s jedním světlem mělo v tom silném režimu vydržet 5 hodin, s oběma pochopitelně polovinu.
Model jízdy po pustých cyklostezkách je jasný. Světlo na plný výkon, většinu času dálkovka a do zatáček a když jede protijedoucí tak potkávačky. Obě světla má smysl zapínat jen když jedu v místech, kde bych z boku mohl potkat zvěř.
Jezdit v tomhle mrazu a v 10 večer má výhodu, že člověk protijedoucích cyklistů na cyklostezce moc nepotká, ani na té v Praze nejfrekventovanější :)
Pak ještě přemýšlím, jak správně nastavit svítivost potkávačky vs. dálkovky.
Zatím tam mám nastavené stejné proudy, přičemž na té eliptické optice jsou o pár procent větší ztráty a na dálkovce mám zase tunýlek, takže si myslím, že výstupní užitečné lumeny jsou stejné.
Potkávací světlo osvěcuje výrazně větší plochu, takže i když svítí blíž, svítí o trochu míň. Takže když zapnu obě, vidím hlavně před sebe, ale zároveň mám i nasvícené strany a pohodlně tam vidím. Když světla přepínám, tak mi přijdou intenzity vyrovnané, po rovině vidím pěkně do dálky a do zatáček zase nejedu takovou rychlostí a navíc mi nevadí, že vidím jen kousek před sebe.
Mrknul jsem na datasheet svých emitorů a zdá se, že jako standardní potkávací výkon mívám asi 220-250lm. Optiku znáš.
Na Mk.3 mám potkávací 220lm lehce šikmo dolů tak, aby na mě neblikali řidiči aut. Na vzdálenosti cca 3-4m je na zdi vidět horní okraj světelného kužele ve stejné výšce jako světlo na čumáku kola. Netvrdil bych, že to neoslňuje, ale řidiče aut to neoslňuje tolik aby je to štvalo víc než protijedoucí auta. Cyklisti a chodci si pochopitelně občas stěžují, protože mají zdechlá nebo žádná světla a spoléhají na přizpůsobení očí na tmu.
Dálkové je pak přesně to samé, jen s optickou osou vodorovně.
Potkávací mi takhle nastavené přijde lehce moc silné, nebo přinejmenším má moc silný svítící flek moc blízko a chci ho trochu přitlumit. Asi tak 180lm by mělo stačit.
Podle mě pokud máš 175lm a chceš přidat tak je to díky širší optice. S tou mojí úzkou je to na potkávačku akorát, ale být to širší, asi bych šel na těch 250 nebo i 300. 480lm je podle mě zbytečný luxus a akorát to moc rychle vyžahne baterku.
Na to optice z KD mi vadilo, jak moc je úzká, protože často ani nepokryla můj manévrovací prostor na horších čestách. A mimo ten úzký kužel jsem moc neviděl.
Plocha toho mého potkávacího světla je cca 4-5 krát větší, než tvoje. I ta dálkovka ma větší plochu, možná tak o třetinu až polovinu. Navíc já ve tmě vidím celkem blbě a rád vidím do dálky. Takže mi těch 480 nepřijde moc, ale asi to o fous snížím. Naopak tomu střednímu režimu přidám, tak aby se s ním dalo nějak jet.
Nekde jsem tu ty cisla uz urcite psal (parkrat jsem je pak upravoval), ale aspon to bude zaroven i odpoved ohledne rezimu.
Vystupy jsou:
1 (step-down) -> Cree XRE + optika od Jirky
2 (boost) -> 10 supersvitivych cervenych LED ve serii pod nosicem
3 (boost) -> 2 teple bile LED vpredu + 2 cervene LED a Luxeon emitor na sedle
- Nocni rezimy (blika jen druhy vystup)
-- Slaby = 60 mA, 8 mA, 6 mA
-- Stredni = 210 mA, 8 mA, 12 mA
-- Silny = 650 mA, 11 mA, 18 mA
- Denni rezimy (vsechny blikaji)
-- Slaby = 80 mA, 15 mA, 15 mA
-- Silny = 290 mA, 18 mA, 18 mA
- Ostatni
-- Svetelna houkacka = 680 mA, 18 mA, 18 mA
-- Minimum (parkovacky) = 0, 0.3 mA, 0.6 mA
Kazdy rezim ma i specificke nastaveni blikani, ale slovne se to popisuje dost spatne a tabulku v Office calcu, pres kterou jsem si to znazornoval, proste nemuzu najit. Ono na tom blikani moc nesejde. Treba denni silnejsi blikani jsou u Cree dva kratke zablesky tesne po sobe a pak chvilku pauza.
Nejslabsi nocni rezim je minen na osvetlenou ulici, kde staci, abych byl ja videt. Stredni rezim mi staci na rozumnou jizdu ve tme po asfaltu. Nejsilnejsi zapinam z prudkeho kopce, v mlze nebo hustem desti a snazim se tim nesvitit proti autum. Pri potkani auta v noci vetsinou nechavam prostredni, akorat kdyz mam pocit, ze auto sviti mene nez ja, tak prepnu na nejslabsi. Mam to sklopene, aby vetsina svetla koncila na asfaltu, tak to s oslnovanim nebude tak hrozne.
Ty rezimy jsou samozrejme kompromis mezi svetlem a vydrzi baterie. Urcite by to slo udelat mnohem lepe, ale zatim mi to vyhovuje.
Tu XR-E máš jen jednu?
Já měl ty režimy podobné. Slabý ~200 mA a silný ~ 750 mA. S tím slabým jsem dokázal jet jen v místech, kde to dobře znám. S tím silnějším už se dalo víc, ale jak jsem už psal nebylo to ono.
Asi jsem ve tmě doopravdy slepej a nemám rád lekání a navíc je teď v Praze silný světelný smog. Přes léto to bývá lepší, jak mají stromy listy.
Na běžné ježdění mi nevadí, že mi baterka vydrží relativně málo a při delší cestě se budu muset omezit.
Ale do města mám teď blikací režim, kdy to plynule přechází mezi 50 a 150 mA a pro jízdu z kopce trojnásobek.
Koukám, že i blikačku mám drobet silnější. v Nočním režimu bliká v poměru 1 ku 4 nějakými 70 mA a v městském režimu 3 ku 14 140 mA. Oboje při cca 6 V (18 paralelních větví po třech diodách). Takhle silná blikačka má oproti mé staré skvělou výhodu. Její funkčnost můžu mimo signalizačních diodek zkontolovat i pouhým ohlédnutím se za sebe, blikání je vidět na asfaltu.
Jojo, XR-E mam jednu (zespodu pod osou pedalu prisroubavenou misto windshieldu).
Asi bych si zvyknul i na silnejsi svetlo, to urcite jo, na druhou stranu treba s puvodnim baterkovym svetlem od Azubu to srovnavat fakt nejde a silnejsi svetlo u cyklistu nepotkavam.
U me proud stredniho rezimu limitovalo to, aby ho menic vubec dokazal dodat v celem rozsahu vstupniho napeti - tedy i kdyz uz jsou baterie skoro uplne vybite (4V na 4 x AA NiMh). Ten silny rezim mam vylozene na kratkodobe prisviceni, tam uz ma menic velke ztraty a energie z baterek rychle mizi.
Zadni svetlo by si mozna uz nejaky upgrade zaslouzilo, ale u pouzitych LED nebyl uveden maximalni proud (predpokladam 20 mA, coz skoro mam) a pocet LED v serii uz prakticky zvysit nemuzu, vyrazne vyssi vystupni napeti asi nepujde a paralelni vetve nechci.
Ale ono to nesviti spatne, ty cervene ledky maji hodne uzky uhel, kdyz jsi primo v ose, sviti to dost. Mozna ten uhel mohl byt i sirsi...
Treba casem vymenim predni LED za nejakou modernejsi (ucinnejsi) s nizsim napetim, to by pri stejne spotrebe mohlo dodat vic svetla. Na druhou stranu pokud chci, aby 4 AA baterie s rezervou vydrzely akce jako K24, tak si o moc vic svetla dovolit nemuzu, to uz by spis bylo na kompletni prekopani (jine baterie), coz zatim neplanuju.
To je zajímavé, step down měniče obvykle mají vyšší účinnost při větším výstupním výkonu. Nejsou ty ztráty spíš v držáku baterek? Ty XP-G2 chtějí při 200 mA kolem 2,8V za studena.
Já mám zadní světlo udělané z LED pásků z diod, kde jsou tři v jednom pouzdře. Svítí v obrovském úhlu a ještě navíc to mám v krabičce nějaké staré blikačky s většinou toho červeného plastu pokrytého rozptylovacími hranoly.
Ty vetsi ztraty jsem myslel tak nejak celkove nejenom na menici. Ono se to poscita = odpor pro mereni proudu 0.5 Ohm, tranzistor, civka, drzak baterii, vnitrni odpor baterie, svorkovnice, kabely... na vsem roste ubytek napeti s proudem.
Ve vysledku proste ze skoro vybitych baterii (okolo 4.1 V u ATmegy) nedostanu do Cree vic nez cca 250 mA ani kdyz bude tranzistor trvale sepnuty.
Ja to beru jako vlastnost, na zacatku jsem pocital s Luxeonem, do ktereho bych vic nez 350 mA ani pustit nemohl... navic zapinat nejsilnejsi rezim, pokud jsou baterie skoro vybite, by nebyl chytry napad... :)
Proč by měla být účinnost vyšší při větším výkonu? Jasně, když měnič pojede naprázdno, nebude účinnost žádná. Pak ale prudce vzroste na nějaké maximum a dál už klesá. Taky nerad svítím s dálkovým světlem víc než je potřeba.
Zadní světlo s širokým úhlem, to je ono. Úzký úhel je mínus většiny blikaček. (Včetně Superflash, kde se to občas považuje za plus, jako že to při určitém nastavení neoslňuje kolegu pár metrů vzadu.) U těch blikaček je to údajně proto, aby to svítilo aspoň v tom malém úhlu jakž takž při rozumné spotřebě. Jenomže už dlouho jsou běžně dostupné LED, se kterými to bude svítit stejnou intenzitou v celém úhlu 60°, jenom jsou relativně dražší a při miliónech kusů je to už poznat.
V budoucím světle dám 30 oblíbených LEDek ještě pod kryt ze zadní mlhovky, asi 11 x 8 cm.
Čistě teoreticky proto, že nutná spotřeba řídící a spínací elektroniky je pořád stejná. Ale jinak své tvrzení nemám nijak teoreticky podložené.
Je to spíš pozorování, že většina komerčních step-down měničů má v takhle malých výkonech rostoucí účinnost. Pravda, té klesající tendence ve vyšších výkonech jsem si také všiml. Navíc podle měření mého měniče mi přijde, že ta účinnost roste i když odmyslím konstantně žeroucí obslužnou a spínací elektroniku.
Přijde mi, že ta super flash tím svým zábleskem dost oslňuje, zatímco když se podobný výkon pustí do té mé blikačky (odhadem 5 x 8 cm, nemám ji u sebe), tak se na ní dá koukat i v úplně tmě.
Ty LED pásky stály, myslím, 20 korun za segment, kde je 3x trojčip LED. To mi nepřijde zas tak moc. Přičemž i tím jedním segmentem by se dalo blikat 0,5 W a svítí to všemi směry (odhadem 120 stupňů).
To jsou super pásky. To musíme někdy porovnat svítivost. Ty svoje LED už kupuju moc dlouho ty samé, takže vývoj šel určitě dopředu.
Je to, myslím, tenhle pásek: http://www.t-led.cz/led-pasek-300smd5-vnitrni/ , já ho kupoval osobně.
Píšou LED čip 5060SMD Epistar. Já tomu jen prozkratoval ty rezistorky.
Máš-li zájem, můžu koupit pár segmentů a dovést je třeba na první brevet. Přes internet to prodávají asi jen po metrech.
No to je fakt úplně jinde. 1 LED vychází taky na 5 Kč, ale několikanásobně výkonnější než ty moje. To jsem zvědavý.
Ty rezistorky na těch páscích jsou 330 ohm, takže to jede při 12V na cca 20 mA. To mi dává svítivost 11 lm na segment při 20 mA. Takže když to budu aproximovat lineárně dostávám, že moje blikací režimy blikají 38 lm / 75 lm a 275 lm.
Chybka se vloudila, 20 mA to je na jednu větev toho segmentu a ony tam jsou tři. Takže to je 11 lm při 60 mA na segment a já blikám 12 lm / 25 lm / 92 lm.
Mi to prvně bylo divné, že by mi zadní světlo svítilo s podobnou intenzitou, jak to přední.
A tyhle všechny režimy přepínáš jedním tlačítkem?
> Ono na tom blikani moc nesejde.
No já si právě nejsem jistý. Nedávno jsem viděl (z auta) někoho jet se zadní blikačkou která blikala hodně nepravidelně, a přišlo mi, že to daleko víc poutalo pozornost než obvyklé "dvě bliknutí, pauza".
Je ale otázka jestli to naopak neodvádělo pozornost od pouhého upozornění na fakt, že "tady je cyklista" k delšímu sledování s cílem zjistit, "kdy asi se to začne opakovat?".
Jo, jednim tlacitkem. Jelikoz jsem to delal pro sebe, tak jsem si nemusel lamat hlavu s tim, kolik lidi to pochopi... :-D
Zakladem je rozliseni dlouheho a kratkeho stisku, hranice je 1-2 s, uz nevim presne.
Dlouhy stisk svetlo predevsim zapina a vypina, nicmene bezprostredne po zapnuti lze dlouhym stiskem jeste zmenit skupinu rezimu - Nocni sviceni -> Denni blikani -> Ostatni -> vypnuto. Dlouhy stisk jsem pro zapinani/vypinani zvolil, protoze je mensi sance, ze k nemu dojde nahodou.
Kratkym stiskem se pak prepina rezim v ramci skupiny. Pro blikani jsou dva rezimy, tam je to jasne, u sviceni je to tak, ze ze slabeho se prepina na stredni a ze stredniho zpet na slaby, pouze pokud kratce po prepnuti na stredni nasleduje dalsi stisk, tak se pokracuje na nejsilnejsi. Prislo mi to tak logicke...
V tomhle me treba hrozne stve vetsina blikacek, zvlast ty, co maji spoustu rezimu. Ze se clovek musi k normalnimu blikani promackavat pri zapnuti, no budis, ale, ze musi jeste jak (...kazdy si doplni...) promackavat zbyle rezimy, kdyz to chce vypnout, to nepochopim. Jako by byl problem usoudit, ze kdyz byl rezim aktivovany aspon 60 vterin, tak tlacitko mackam, protoze to chci vypnout... a pak by po zapnuti mohl aspon zacit na naposledy pouzitem rezimu.... :)
No blikani jsem zvolil tak, aby se mi libilo. Chtel jsem, aby kazdy rezim (aspon v ramci jedne skupiny) mel i trochu jiny rytmus blikani zadniho svetla. Zaroven jsem se kvuli bateriim snazil, aby se pri blikani nezapinalo vic kanalu zaroven, ale slo spis o dobry pocit, ze se spotreba rovnomerneji rozlozi...
Nepravidelne blikani je zajimava varianta. Ono by vubec bylo zajimave udelat studii (mozna uz existuje?), jaky rytmus blikani pouta (pri stejnem vykonu) nejvic pozornost... pripadne statisticky overit Radkovy teorii, ze nejlepsi je neblikat a do posledni chvile neprozradit, ze je cyklista...
Díky. Změna významu tlačítka nějakou dobu po zapnutí je zajímavý trik.
K té většině blikaček: jo, vidím to stejně. Ale už jsem viděl i blikačku, která se dlouhým stiskem vypne a nemusí se promačkávat všechny režimy.
Z pozice řidiče vnímám "neprozradit, že je cyklista" jako nesmysl. Když jede po silnici bagr nebo něco podobně pomalého, taky to má maják, aby to upozornilo, že to téměř jistě nejede stejně rychle jako okolní provoz. Už jsem to psal v diskusi "Osvětlení z pohledu řidiče" - jsem proti matení řidičů optickými klamy, včetně toho neprozrazení že vpředu je cyklista. Cokoli co řidiče překvapí na poslední chvíli je potenciálně rizikový faktor.
Tak ja te myslence celkem rozumim, protoze spousta ridicu si vuci cyklistum dovoli mnohem vice nez k ostatnim ucastnikum provozu.
Nejvic se to asi projevi pri odbocovani z vedlejsi, spousta motoristu bohuzel uvazuje: "to je jen cyklista, ten jede pomalu, tam se v pohode vejdu"...
Ja jsem prozatim zvolil blikani pres den, protoze pri mem vykonu by si toho jinak nikdo nevsimnul... a sviceni vpredu a blikani svetla na nosici vzadu, pokud je tma. Pokud jednou zmenim nazor, je to jen o uprave programu...
Teď jak jezdím na zimním horáku, tak ve dne taky vzadu blikám. Potmě ne, svítí to docela hodně a nechci riskovat, že řidiči bude blikání nepříjemné, soudím podle sebe. Blikačka je upravená na dobíjení dynamem, je to klasické dynamo a s ním jezdím v rámci posilování i za světla, vlastně opravdu světlo tuhle zimu ještě nebylo. Vpředu klasická žárovka, sice ani celou zimu nevydrží, ale mám jich hodně.
Ta blikačka je základem 4-módová Cateye. Až teď jsem zjistil, že jde vypínat dlouhým stiskem, díky :-)
No a ještě: tu světelnou houkačku zapínáš jak? Já jsem chtěl, aby toto vždycky bylo co nejjednodušší, aby bylo možno v rizikové situaci rychle zablikat.
Svetelna houkacka ma vlastni tlacitko. Na tom pidipanelu na riditku mam dve tlacitka, prvni bylo od zacatku planovane pro svetlo, to druhe pro houkacku.
Kdyz jsem instalaci sireny odlozil na neurcito, tak jsem mu aspon priradil tuhle funkci, takze pri jeho stisku (a po celou dobu zmacknuti) je aktivovany rezim, kdy predni i zadni svetla intenzivne a rychle blikaji. Po uvolneni se vrati predchozi rezim.
Plni to tak funkci upozorneni protijedouciho (kdyz mu chci durazne sdelit, ze ma vypnout dalkova svetla nebo kdyz mam duvodne podezreni, ze chce udelat manevr, ktery se mi nebude libit = nedat mi prednost), taky muze upozornit toho, kdo jede za mnou treba ze hodlam brzdit (skutecny senzor na brzde nemam).
Pokud bych chtel jednou instalovat jeste zvukovou sirenu, bylo by to slozitejsi. Blikajici svetlo behem zvukoveho upozorneni urcite nevadi, ale opacne to casto zadouci neni. Nejspis bych to vyresil tak, ze kratky stisk ( < 250 ms) by jen zablikal (treba 1 s) a teprve delsi stisk by produkoval zvuk. To je ale zatim jen coby kdyby... :)
Tak svítivost nevím, v mé optice se toho dost ztrácí, ale mám tam dvě Cree XR-E a výkon se řídí podle rychlosti. Ukazatel je přímo ve Wattech. Od 0 do 10 km/h to svítí na 1 W. Pak se výkon zvyšuje lineárně s rychlostí a při 55 km/h je to 6 W , asi 900 mA. Zvyšuje se ještě kousek, ale měření víc neumí ukázat. Tahle vysledovaná závislost mně maximálně vyhovuje. Při pomalé rychlosti, kdy není tolik světla potřeba, si oči zvyknou na větší tmu a při zrychlení je pak vidět ještě líp, než kdyby se svítilo pořád stejně. Při zpomalení je efekt sice opačný, ale oči se zas přizpůsobí. Tím se šetří hlavně baterie, které se dává možnost dobití. Ideální rychlost je 20-30 km/h, kdy to už pěkně svítí a zároveň nejlíp dobíjí. Kolem 40 km/h se celková spotřeba vyrovná s výrobou a výš už se cucá z baterie. Když můžu, od 20 km/h pouštím k tomu ještě dálkovku, kde je jedna SSC-P7 buzená obvykle na 5 W. Jde až na 10, což není potřeba. Světlo jde všechno účinně dopředu, rozptyl je minimální.
Ještě mám pořád treka, kde jsou dva Luxeony s širokou optikou a tam byla max. svítivost 180 lm při 6 W. K tomu dálkový halogen 4,5 W s paprskem tak úzkým jako nemá žádná LED optika.
Co si tak matně pamatuju, taky s tím šlo jezdit.
Takovéhle plynulé řízení výkonu by se mi líbilo. Nešel by na to případně nějak znásilnit snímač od tachometru? Ideálně aby se zachovala funkčnost tachometru?
Tak mně napadá, jak máš udělaný ten snímač na brzdě? Brzdové světlo také není špatná myšlenka.
Snímač od tachometru by šel, oddělit obvody od sebe by stačilo třeba pomocí diod. Se softwarem by určitě nebyl problém takhle nízkou frekvenci využít, analogově už by to bylo horší.
Brzdový spínač mám u zadní kotoučovky a je magnetický. Jestli budu zařizovat nové kolo, tam bude brzdové světlo taky. Chtěl jsem to původně bez akumulátoru, ale kvůli tomu tam musí být aspoň jeden malý Li-Pol článek.
Tak jsem se dočetl, že snímače tachometru jsou dělané jako Hallova sonda nebo jako Reedův spínač. Ten můj cvaká, takže asi ten Reed.
To znamená, že tam bude potřeba nějaký debouncing, budu to snímat jako tlačítko a počítat počet sepnutí za určitý čas.
Jak to udělat, abych s jedním senzorem mohl zároveň používat tachometr i světlo mi není úplně jasné. Píšeš, že diody, jak to zapojit?
U nás se tomu taky říká jazýčkové relé.
Zapojíš to tak, že zjistíš polaritu a třeba mínus dáš společný pro oba obvody. Plus z tachometru se přivede přes diodu, plus z jiného obvodu (zřejmě z nějakého pull-up odporu) přes druhou diodu. Katody se spojí a přivenou na senzor. Tím je zaručené, že tachometr nebude nijak ovlivňovaný cizím proudem. Problém by mohl být s úbytkem na diodě, který může vadit tachometru na 1,5 V. Pak by se musela zkusit Schottky.
Ještě je jiná možnost - zapojit senzor přímo do elektroniky a tachometr ovládat otevřeným kolektorem nebo přes optočlen. To je výhodné, pokud je elektronika na kole při jízdě vždycky zapnutá. Chtěl jsem to takhle udělat - zrušit senzor, podělit kmitočet dynama a tím řídit tachometr. Odstranila by se ta nepříjemná vlastnost, že při zastavení kola magnetem na senzoru se baterie v tachometru vybíjí asi 100x rychleji. Pravděpodobnost, kdy se tak stane, totiž naprosto odporuje matematice. Senzor kadence by to ale stejně neřešilo a nakonec jsou jiné priority.
Tak nějak jsem si říkal, že by to mohlo asi fungovat.
Zapojit snímač do procesoru a z procesoru přeposílat signál do tachometru bych se asi trochu bál. To by mohlo být hodně citlivé na přesnost načasování.
Zkusím to s tou diodou, jestli to tachometr snese.
Ještě musím rozmyslet, jestli to není zbytečná komplikace. Ale připadá mi to jako pěkná vychytávka snižující počet ovládacích přepínačů, a to se počítá.
Do a z procesoru, no až tak jsem to nemyslel. Stačilo by to napřímo, ale pokud se zachová frekvence, jde cokoliv.
Zkus to s diodami, uvidíš. U nějaké Sigmy na 3V to vadit nebude.
Výstup do procesoru nebude přímo z čidla, ale z anody té druhé diody, pro úplnost. Že to nepůjde až na nulu, to asi taky nebude problém.
Tak jsem koupil Shottky diodu BAT43 a když s ní ručně periodicky zkratuju kontakty na tachometru, tak to nějakou rychlost ukazuje. Když to s ní zkratuju stálo, tak na ní změřím úbytek 190 mV.
Takže by to mohlo fungovat i když se tam ještě zapojí to čidlo. :)
Ještě jsem dlužný něco víc o brzdovém světle.
Čidlo snímá klidovou polohu té otočné páčky na BB7, protože ta je přesně definovaná, na rozdíl od polohy při brždění. Je tam ten Reedův kontakt, co znáš. Pohyblivý magnet drží šroubkem pro lanko. Jenomže kdyby byl kontakt v klidové poloze pořád seplý, zbytečně by tam tekl proud. Je to tedy tak, že v krabičce je vedle čidla pevně umístěný malý magnet. Když je blízko druhý magnet, jejich pole se ruší a kontakt je rozeplý. Při oddálení naopak sepne. V téhle sestavě dokonce reaguje na slabší magnet, než jakým by se normálně spínal.
Existují i nějaká chytrá brzdová světla, co samy detekují prudší zpomalení. Jenomže co když zpomalím, aniž bych chtěl (když přijde kopec)? Nebo pak zas brzdím a přitom nezpomaluju, jenom jsem vděčný, že to dál nezrychluje. Prostě mám radši, když brzdové světlo svítí jednoduše při zmáčknutí brzdy. Jelikož brzdím vždycky oběma, jedno čidlo stačí.
Co udělá takováhle izolační hmota s chlazením té LEDky?
Domnívám se, že nic. Neboť chlazení probíhá hlavně zadní plochou světla. Ten váleček, na kterém jsou diody, nemá s boky pouzdra moc dobrý kontakt, takže předek pouzdra zůstává oproti zadní části studený.
Až budu doma, zkusím, jak moc se to hřeje s těmi tunýlky.
Pokud máš studený nejen předek pouzdra, ale celý jeho vnější válcový plášť, tak je opravdu velký tepelný odpor mezi hlavním chladičem LED a tím pouzdrem. Pokud je ale pouzdro teplé vzadu a studená je jen jeho přední část, tak máš tepelný kontakt dobrý a studený předek je jen výsledek velkého teplotního gradientu podél chladiče z papírově tenkého hliníku - předek se stíhá uchladit mnohem lépe než zadek v přímém kontaktu s chladičem LED. Pokud je tohle ten případ, tak omotáním pouzdra do tepelně izolujícího materiálu můžeš opravdu o něco zhoršit chlazení. Měřit by to šlo senzorem umístěným na plášti právě vpředu, ale s tím se nikdo nebude piplat.
Potřebuju nějakou inspiraci ohledně blikacích režimů - pochlubte se, v jakých režimech umí vaše světlo blikat a co umí indikovat.
Já to zatím nemám úplně rozhodnuté, ale přijde mi, že jsem začal moc zeširoka:
- každý měnič může mít nastavenu jednu ze čtyř úrovní proudu (nebo nulu, samozřejmě).
- každý měnič může svítit jedním z těchto způsobů:
* trvale svítit
* jednou krátce bliknout (střída 1/16)
* rychle blikat (střída 1/1)
* blikat 2x silně, pauza, 2x slabě, pauza
Tohle asi musím předělat tak, abych nezadával blikání pro každý měnič zvlášť, ale dohromady (abych pokud možno neblikal/nesvítil víc měniči zaráz). Většina těchto režimů umí fungovat s různými proudy (akorát rychlé blikání ne - to mám jen pro "panic button" na nejvyšší intenzitě).
- snímač osvětlení mi dá jednu ze čtyř zón: úplná tma, pouliční osvětlení, ráno/večer, plné slunce. Ty poslední dvě možná nakonec nebudu rozlišovat
- jedním chci přepínat režim "potřebuju svítit spíš víc" a "potřebuju svítit spíš míň", a druhý chci mít jako "panic button" - rozblikat na pár vteřin všechno co jde tak silně jak to jen jde, a pak se vrátit do předchozího režimu
- ještě chci mít nastavitelný režim "trail gator" nějak tak, abych dozadu příliš neblikal na dítě (to nebude samostatný režim, ale jen modifikace standardně nastaveného režimu), a pak nějaký nouzový režim, jsou-li slabé baterky
- mám dvě stavové LEDky, jednu bílou zároveň jako osvětlení tachometru a jednu červenou. Tou bílou bych chtěl indikovat nastavený režim (1-4 krátká bliknutí pro "denní režimy" plus modifikaci "chci svítit víc/míň", resp. trvalé svícení a 0-3 krátká zhasnutí pro noční režimy a modifikaci "chci svítit víc/míň"). Červenou LEDkou asi indikovat chyby nebo vybité baterky.
Jak to máte vy? Ze snilardových zdrojáků jsem vyčetl pět režimů (včetně battery low), ale zatím ne to, jak se při těchto režimech bliká a jak se ovládají dálková/potkávací světla.
"- jedním chci přepínat" - zmizelo mi tam "mám dvě tlačítka: jedním chci přepínat ...
Celkově teda asi budu mít dva ručně zvolené režimy (svítit málo/hodně) krát čtyři úrovně osvětlení krát dvě varianty trail gator ano/ne. Plus jeden samostatný "panic" režim a jeden "battery low" režim.
Ty zdrojáky zatím značně postrádají komentáře a jsou tam některé nelogičnosti, které tam vznikly časem.
Teď mám 5 režimů. Které přepínám dvěma tlačítky.
Defaultní je noční svícení. Blikačka bliká s malou intenzitou, ale vysokou frekvencí. Přední světla se ovládají přepínači.
Noční stvícení se stálým zadním světlem.
Večerní svícení (hlavně do města). Kde blikačka bliká s menší frekvencí, ale větší intenzitou. A přední světlo pulsuje na poměrně malé intenzitě. Přepínači pouze vybírám, zda svítí hodní nebo spodní světlo.
Denní režim jsou silné pulsy jak předkem, tak zadkem s výrazně menší frekvencí. Bez přepínání spodní/dolní, bliká pouze horní.
Režim vybité baterky se zapne, jakmile jednou klesne napětí pod 3,5V na článek. Tam bliká i předek i zadek, oboje slabě.
Je tam 5 indikačních diod, které ukazují stav baterie (na zmáčknutí obou tlačítek a při startu), pak indikují zvolený režim a případnou chybu blikáním.
Jak moc jsou ty moje zdrojáky přehledné? Nevidíš tam nějaké ošklivosti?
Právě mi chyběl ten "big picture" - jak ty jednotlivé piny jsou zapojené. Třeba pin co se jmenuje "USB".
Každý zdroják se dá vylepšít. U těch tvých mě trochu mate, že nepoužíváš ty věci co avr-libc poskytuje - například nastavení watchdogu přímo makrem wdt_enable(WDTO_15MS), případně bitové hodnoty přes _BV(něco) místo 1 menšítko menšítko něco (nakole.cz žere menšítka). Nebo PWM_ADDED_VALUES nedefinovat jako osm, ale jako 1 shift PWM_ADDED_BITS.
Ale vyloženě chybu funkčnosti jsem nenašel, natolik těm zdrojákům celkově nerozumím.
Překvapuje mě, že ti stojí za to vypínat ADC, i když třeba za chvíli budeš zapínat pro měření druhého kanálu.
Asi bych vypnul USI (power_usi_disable()) - aspoň myslím, že implicitně je zapnutý.
Ale jinak OK, orientovat se v tom dá.
Mám tam speciální čip na samostatný 5V step-down měnič pro USB na nabíjení třeba telefonu + tlačítko na zapínání, vypínání.
To makro na nastavení watchdogu mi kdysi nějak nefungovalo, tak tam mám tohle. Ty bitové posuny mi vyhovují víc, než to _BV().
S tím PWM_ADDED_VALUES máš pravdu, to jsem psal už dávno a nějak mi to nedošlo.
To vypínání za zapínání ADC se mi nechtělo moc řešit. Myslím, že to na spotřebu nemá prakticky žádný vliv.
Mám tam na začátku vypnutí všeho (power_all_disable()), takže by to mohlo vypnout i USI.
Ještě jsem se díval do tvých zdrojáků: ta čísla ve funkci show_voltage() jsi nějak změřil nebo vypočítal? Pokud vypočítal, odpovídá to realitě?
A proč zrovna takováto napětí a ne třeba ekvidistantně rozdělená?
Já měřím napětí na děliči z 1M5 a 100K odporů a používám single-ended měření s interní 1.1V referencí. Prozatím mám 1-10 bliknutí stavovou LEDkou (chci to změnit na 1-5 až to bude odladěné). Zjistil jsem, že naměřené hodnoty jsou ale o nějakých 5 % vyšší než ukazuje voltmetr. Což znamená, že dvoučlánkovou baterku kolem 7.6 V to ukazuje jako plně nabitou s 8.0 V, což je dost nahouby.
Ještě to musím prověřit v celém rozsahu, ale zatím se mi jeví možný důvod, že ta 1.1V reference má možná jen nějakých 1.05 V. Datasheet uvádí povolené hodnoty od 1.0 do 1.2 V, čili tolerance skoro +/- 10 %.
Přemýšlím o tom, že bych předpokládal aspoň pro danou součástku referenci jako stabilní, a po rebootu nějak měřil její skutečnou hodnotu, třeba pomocí +5V zdroje, který má toleranci nějaké dvě procenta. Nebo to teda zadrátovat do firmwaru pro každý kus zvlášť.
Ty hodnoty jsou změřené a odpovídají postupnému vybíjení mé 3-článkové baterky do 10,5V při konstantním výstupním výkonu. Měřil jsem to procesorem a zaznamenával do EEPROM. Nakolik to sedí s voltmetrem jsem neměřil.
Trošičku mimo, ale ne moc.
Nemáte někdo zkušenosti s TWI (I2C) na ATTiny? Hledal jsem nějakou knihovnu a nacházím pouze knihovny pro ATMega. Zádrhel je v tom, že Tiny má pouze USI, zatímco mega má pokročilejší SPI.
Světlo na Oceláče, tak jak jsem ho postavil, je moc velké (moc velké PCB) a TWI vypadá jako dobrá a prakticky jediná možnost, jak redukovat prostorovou náročnost.
Mam zkusenost s USI na ATtiny85, zneuzil jsem to na komunikaci s DS18B20 (one wire teplomer), abych splnil podminky casovani USB (potreboval jsem vyrabet presne pulsy bez zakazaneho preruseni).
Nevim, co si od toho slibujes, USI je proste posuvny registr, ktery ti muze trochu usnadnit seriovou komunikaci (twi=i2c, spi, uart), ale ve spouste pripadu muze uz byt jednodussi naprogramovat komunikaci uplne SW (primo tahat za PINy).
S modulem TWI na ATmegach se USI nemuze vubec merit, USI je univerzalnejsi, strasne jednoduche a skoro vsechno si musis vyresit sam.
Moc nechapu, jak ti TWI pomuze usporit prostor. Je to uzitecna sbernice na vymenu informaci v ramci desky treba mezi procesory, ale jak to planujes vyuzit?
Ušetřit prostor mi to může poměrně snadno. Teď mám každé tlačítko, přepínač i signalizační diody připojené k driverovým procesorům.To je hromada kabelů a spousta kontaktů na desce + nějaké pull-up rezistory.
Myšlenka je následující:
Z driverové desky půjde ven pouze sériová linka, nejlépe se tam hodí TWI, a všechny uživatelské vstupy a výstupy bude obhospodařovat procesor venku. Teď mám venku mimo rám desku s diodkami a tlačítky, procesor by se tam také vešel. To by mi umožnilo značně snížit počet vodičů v rámu, snížit počet driverových procesorů (na jeden :) ), snížit počet kontaktů na desce, udělat ji výrazně menší a celkově lépe.
Otázka je jestli se mi to TWI do té tiny 461 společně s driverem vejde. Ale to by případně řešil nákup tiny 861 :)
Co jsem tak koukal, tak PLL časovač mají z ATMega pouze série AT90PWM. Moc se mi ale nechce měnit i procesor, protože tady k tomu by mi stačilo připsat tu TWI komunikaci.
Tak ja mam k "ovladacimu panelu" jen 4 draty (2 tlacitka + led), tudis bych si nepomohl, ale pokud mas tlacitek a LEDek vytazeno ven vice (na stejne misto), tak to opravdu muze byt citelna uspora.
Mam pocit, ze u sbernice I2C jsem cetl neco o maximalni vzdalenosti okolo 20 nebo 50 (?) cm. Draty tahaji do jednicky pull-up odpory a tak je to dost citlive na kapacity. Nicmene to asi bude platit predevsim pro plnou rychlost, kdyz ti budou stacit nejake pomale hodiny, melo by si to nechat libit vice. Kazdopadne si radsi najdi presnou specifikaci, ono treba 2 m uz muze byt docela hodne, zvlast pokud by tam byl soubeh s nejakym vedenim ke svetlu!
Na I2C existuji i nejake posilovace, pak se da dostat tusim na 30 m (?), ale je to strasne davno, co jsem to hledal a bude to neco stat.
I2C (TWI tomu rika asi jen Atmel) je moc hezka sbernice, hlavne je krasne, ze umoznuje multimaster komunikaci, nepotrebuje presne casovani a treba ATmegy lze pres I2C i zbudit z power down. Ovsem na propojeni dvou procesoru je to mozna zbytecne slozite.
Každopádně jsi mně moc nepovzbudil a potvrdil, že USI je doopravdy hodně slabá náhrada za komunikační kanály ATMega.
Na druhou stranu rozhodne netvrdim, ze by pres USI neslo I2C komunikaci na ATtiny zvladnout. Jen je potreba si ujasnit, co vsechno potrebujes resit. Zda budes mit pevne urcene, kdo je master a kdo slave nebo budes chtit role stridat, zda bude existovat slave, ktery muze pozdrzet hodiny v nule a hlavne zda muze nastat situace, ze bude vysilat soucasne nekolik masteru. Pokud budes chtit vsechno, pak kod a slozitost citelne naroste.
Problém vyřešen. Používám SPI a to v tří-drátové verzi, slave select není potřeba, když je jen jeden slave.
Slave kód, tak jak ho já potřebuju, je pomocí USI na pár řádek. Pár nastavení USI a pak už jen obsluha přerušení od USI. Našel jsem na internetu knihovnu, která to řeší, a většinu kódu z ní vykopal.
Mastera mi zatím dělá Arduino (konkrétně Seeeduino 2.21, ale to je jedno) s HW podporou. Časem buď zprovozním master kód pro tu Tiny a nebo pořídím nějakou Megu a narvu na ní kód z Arduina.
Jinak ta sběrnice má cca 60 cm, 0,14mm žíly, stínění, na jedné straně pájení, na druhé pérový kontakt a běží to pěkně. Zatím jsem ještě nezkoušel kam až můžu jít s rychlostí, ale ta pro mně není vůbec důležitá.
A co s tím vlastně děláš? Budeš mít na kole ještě třetí procesor?
Ne. Ne. Někde jsem to tu psal.
Problém staré verze byla její prostorová náročnost a množství datových kabelů, myslím 19. Tak jsem to předělal, tak že uvnitř rámu je deska s jedním procesorem, značně zmenšená, trošičku funkčně ořezaná. Procesor nekomunikuje s uživatelem, pouze s dalším procesorem, který bude mimo rám, teď ho zastupuje Arduino.
Zatímco stará deska měla na délku 17 cm, nová má jen 6 a datových drah je jen 8. Celkově je nové řešení mnohem elegantnější, lehčí a lepší, jen vypustilo jednu nepoužitelnou featuru. Zatímco stará verze měla pro každé přední světlo vlastní driver, nová verze má driver jen jeden a dioda se volí mosfetem. Uvidím nakolik bude možné svítit oběma předními světly zároveň, mají drobet rozdílné provozní napětí.
No a na komunikaci jsem nakonec zvolil SPI.
kedze moje znalosti co sa tyka elektroniky koncia vymenou nejakeho odporu na plosaku.
Taka blba otazka: dalo by sa poskladat nejake rozumne svetlo s predpripravenych komponentov z napr DX. Lebo ma stve ze ziadne svetlo nema vzdialeny spinac pre lehokolo aby som nemusel zosadat vzdy pri potrebe zmenit rezim svietenia . Bol by tu niekto kto by mi poradil co a ako?? Alebo ktore svetlo by sa dalo rozumne prerobyt na vzdialeny spinac? Chcel by som sa vyhnut programovaniu cipu to uz je uplne mimo mna...
PS: Jedna sa teda len o predne svetlo na blikacku dosiahnem to je ok
No a tak nestači koupit libovolné světlo, a místo vypínače vytáhnout ven kabel, dovést na řidítka a opatřit dalším vypínačem?
Akorát pozor na EM rušení v případě, kde se skutečne vypínačem přerušuje přívod od zdroje - třeba u BuckPucku psali explicitně, že kabel od zdroje má být co nejkratší právě kvůli tomu pulznímu odběru. No ale možná by stačilo použít stíněnou dvojlinku.
No a kdyby sis chtěl jen postavit neblikající světlo sám, tak mám jeden volný buckpuck na 700 mA.
Ne nechcem blikacie svetlo ale nejake stupne intenzity ano. proste bud nejake svetlo zbastit ale fakt nic zlozite teda max zletovat dohromady nejaku diodu + nejaku seriovu "naprogramovanu" ovladaciu jednotku a nejaky akumulator 18650 mozno aj ten batery pack je v pohode najdolezitejsie je hlavne aby sa tam dal dat ten dlhy ovladaci kabel z vypinacom.
http://dx.com/p/18v-5w-cree-circuit-board-for...
http://dx.com/p/xml-u2-1c-320lm-7000k-led-white...
http://dx.com/p/clicky-switch-for-flashlights...
staci toto dat nejako dohromady ? + zdroj optiku a nejake šasi?? Alebo nemam tusenie do coho idem
Presne tuhle LEDku mam (jednu z DX a jednu z nějakého českého eshopu; ta DX je horsi v tom, ze je na hlinikovem chladici o poznani nizsi kvality, ta ceska je na medenem s fakt rovnym povrchem).
Ten regulator je na pevny proud - 1.2 A je uz docela dost - ja jsem jezdil se 750 mA buckpuckem (neco podobneho od jine firmy) a bylo to dostacujici, nekdy i moc silne. Kazdopadne stupne intenzity s tim nepujdou udelat. A teda neveril bych specifikaci 3-18V - ta LEDka bere 1.2A nekde nad tremi volty, regulator ma nejaky ubytek napeti, takze realne by zdroj mel mit vic.
Na DX je docela vyhovujici drzak na dve 18650 i na tri 18650. Ja ted mam ten na dve, akorat jsem si tam pripajel tlustsi draty.
Spinani velkych proudu mechanickym vypinacem neni uplne skvele, ale sam jsem to nejakou dobu pouzival.
Ako vravym som amater tak ze akekolvek rozumne napady berem
Kdysi (dávno tomu, dávno) se k fotoaparátům přidávala ´drátěná spoušť´. Ta umožňovala spuštění závěrky, aniž by ses dotkl přístroje (zajímavé, dělají se dodnes, viz:
http://cestovanizona.eu/category/cestopisy/page...
Uděláš-li si takovou (poněkud delší 8-) ) drátěnou spoušť od řítítek ke světlu, můžeš si přepínat až do halelujá ...
Tentokrát žádná elektronika, ale rozebral jsem na šrot jeden starý průmyslový telefon. Hliníkový klobouček se mi líbil, tak jsem přidal pár součástek odjinud a složil další zvonek na kolo. Tenhle nezvoní jak starý budík, jak jsem měl na Azubu, ale jak tramvaj. Je to úplně jiná konstrukce a není tam žádná podobná malá mezera, kde by se za deště mohla držet voda a bránit zvonění. Z fotek je jasné, jak to funguje. Jenom se to ještě musí nastříkat a dodělat držák.
Průměr 9 cm, váží 120 g, funguje od 1,5 V, ale správnou frekvenci úderů má kolem 4 V. Proud je za chodu jen 100 mA, rozběh max. 0,5 A.
Jenom je škoda, že jsem se držel nápadu soudruhů z Tesly mlátit do zvonku o 90° jinak, než to bývá zvykem, k čemuž tam mají ten výřez pro paličku. Takhle má zvonek při stejné síle úderu mnohem slabší zvuk, protože zní vlastně jenom omylem. To jsem zjistil, až když už jsem to měl skoro hotové. Svou paličku jsem aspoň přihnul, aby to šlo víc na hranu a tak nějak to slyšet je. Ale mohlo to být i hlasitostí stejné jak tramvaj. Tak příště.
Pěkné. Já tě obdivuju jak se pouštíš nejen do elektrických, ale i do mechanických konstrukcí.
Pro moje kolo by asi bylo nejlepší umístit zvonek někam dopředu před šlapací osu, akorát to bych potřeboval spíš něco eliptického než kruhového. Každopádně díky za poznatek se směry úderů.
Rozhodl jsem se, že další součástka se kterou se chci naučit pracovat, je Hallova sonda. Že bych si postavil třeba čidlo zmáčknutí brzdy. Jsou tam nějaké záludnosti na které je třeba dát pozor? Třeba tato:
http://cz.farnell.com/jsp/search/productdetail...
Píšou "supply current 4 mA" - to znamená, že odběr této součástky je 4 mA bez ohledu na cokoli? To je docela dost. To bych musel nějak napájet až z vývodu ATtiny a druhým vývodem teprve číst stav.
Nebo udělat nějaký víceúčelový vstup třeba z jednoho tlačítkového vstupu - nečíst tlačítko digitálním vstupem, ale mít tam třeba odporový dělič napětí a jiný dělič pro tu Hallovu sondu, a přes ADC číst jestli je stisknuté tlačítko, Hallova sonda, anebo oboje.
A teda kdo máte senzor spínače brzdy, doporučujete raději na přední nebo zadní brzdu? Já se zatím přikláním spiš k přední.
Radek tady už psal o jeho brzdovém snímači. Používá na to reedův spínač:
http://www.nakole.cz/diskuse/15798-vlastni...
Jinak na Hallovu sondu je celkem pěkný návod na stránkách Arduina
http://playground.arduino.cc/Code/HallEffect
http://www.gme.cz/hallovy-senzory/a1302kua-t...
Díky. Tohle je ale spíš použitelné jako magnetometr. To co jsem posílal já je digitální (je tam schmittova spoušť nebo jak se to překládá do češtiny), což je asi pro moje účely lepší, pokud bych to chtěl číst třeba spolu se spínačem pomocí jednoho pinu ATTiny v analogovém režimu.
Aha. Takže ten Reedův spínač se ti nelíbí kvůli velikosti?
Jo, taky. Ale motivace vyzkoušet si Hallovu sondu tam je taky.
Ještě přemýšlím o tom jak je to s těmi 4 mA - jestli ta spotřeba nezávisí spíš na tom, jaký proud pak poteče v tom spínaném okruhu. No uvidím, až mi ta věc přijde.
Ještě je taky otázka, jak malý magnet tam půjde použít.
Proud je nutný z principu hallova efektu. Anebo lépe řečeno na proudu závisí přímo úměrně hallovo napětí (Musíš tam mít nějaké běžící elektrony/díry, aby je magnetické pole mohlo odchylovat). Takže prostor pro snižování proudu je buď zvýšení magnetického pole nebo zvýšení citlivosti a přesnosti detekce napětí, ale nemám moc praktických zkušeností, kam až se dá dostat.
Pokud chceš senzor, který nebude v jednom ze dvou stavů spotřebovávat proud, je asi nejlepší jazýčkový kontakt. Ještě mě napadlo, že bys mohl vzít cívku a sledovat indukované napětí ve chvíli, kdy se kolem ní pohne magnet. Tedy nesledovat stav, ale změnu stavu. Ale netuším, jestli to má smysl (velikost potřebné cívky, spolehlivost ...).
k "pohonu" hallovy sondy ve funkci snimace otacek pouzivame magnet 4*4*4mm z prodejny magsy.cz Snimaci vzdalenost cca 2-7mm
na rozdil od jazyckoveho rele pouzivaneho predtim nesnima bludy :-)(jazyckove rele nekdy dalo 2 impulzy)
Dva stejně dlouhé pulsy nebo to má podobný průběh sepnutí, jak klasický přepínač nebo tlačítko, na které je nutný debouncing?
jazyckove rele Ti funguje jako tlacitko.
co popisuji byly 2 stisky tlacitka kratce po sobe.
pokud strojari vysvetlis co je debouncing
odpovim i na druhou cast otazky :-)
me chapani fungovanijazyckoveho rele:
2 plisky se dostanou do mag pole, pricucnou se k sobe a odskoci po pominuti mag.pole
jazyckove rele jsme pouzili z stareho cc cateye, jen jsme chteli snimat mnohem rychlejsi deje...
Aby jazýčkové relé nedávalo dva impulsy, musí se magnet přibližovat spolehlivě jenom jedním pólem k jednomu konci relé a nesmí se s ním pohybovat v ose relé.
Tlačítka jsou tak nespolehlivá, že se většinou hodně krátký stisk ignoruje a bere se až nějakou dobu trvající ustálený stav. To asi bude ten debouncing. Samotné mikrotlačítko připojené přímo k rychlé logice se chová jako generátor náhody. To jazýčkové relé je na tom o dost líp. Může dobře zvládnout i stovku sepnutí za vteřinu, záleží taky na velikosti.
Ta spotřeba je fakt dost velká, ale zas není důvod, aby to bylo pořád napájené a vybíjelo baterku. Já jsem bůhvíproč chtěl, aby brzdové světlo fungovalo i při vypnuté ostatní elektronice. Zbytečně se tím zadní světlo komplikovalo. Asi na počest dávných dob, kdy jsem ve dne nesvítil, ale brzdové tam vždycky bylo a funkční. Kdysi i na plochou baterii.
Jestli snímat přední nebo zadní brzdu, to by mělo být jedno, mačkám vždycky obě páčky, i když třeba různou silou. Ovšem při spodním řízení jsem ani neuvažoval o čidle na páčce, protože ty jsou vždycky to první, co ryje do země při pádu. A když čidlo na brzdě, tak jasně zadní.
Jo, brzdové na plochou baterku jsem dělal taky. Spínal jsem to pružinkou nad střední částí brzd Favorit Speciál - když se ramínka brzdy zvedla, dotklo se to pružinky, a spojil se ten pól co byl normálně na kostře.
Já mám právě na levou stranu řidítek vyvedený kabel pdél brzdových bowdenů - pro dvě tlačítka (ty mám na konci řidítek ještě nad tou gumovou rukojetí, je to celé kryté ovládáním přesmykače, takže poškození nehrozí). No a mám tam ještě dva volné dráty, tak jsem přemýšlel k čemu je využít.
Jedna možnost je zařadit je do řetězce LEDek napájených boost převodníkem: uvažoval jsem o tom dát na tu stranu řidítek dvě UV LEDky - jednu směřující dopředu a jednu dozadu, abych zdůraznil jak to kolo je široké. No a druhá možnost je právě ten kontakt na sepnutí brzdy.
Ta Hallova sonda je v SMD úpravě docela malinká, to bych možná byl schopen dát i dovnitř brzdové páčky.
Vymyslel jsem, jak přidat Hallovu sondu se stávajícím počtem drátů (vizte schéma). Fungovat by to mělo takto:
Ve vypnutém stavu je PA3 tristated, PA4 jako vstupní s interním pull-up rezistorem (podle datasheetu má 20-50K), stiskem S1 se MCU může probudit. Hallova sonda U1 snad na to nebude mít vliv ani nebude přes ten velký odpor R1 generovat významný odběr proudu.
V zapnutém stavu pokud budu chtít zjistit stav, nastavím PA3 jako výstupní s hodnotou log. 1 (cca +5V). Pak můžu například PA4 nechat jako digitální vstup s tím, že pokud je vše nestisknuté, přečtu tam hodnotu 1.
Pokud přečtu hodnotu 0, znamená to že je něco stisknutého nebo magnet přiložen. Pak přepnu PA4 do režimu ADC a změřím napětí proti interní 1.1V referenci. Z hodnoty vydedukuju stisknutou kombinaci vstupů.
Předpokládám že pokud bych i před S1 předřadil řekněme 10K odpor, mohl bych načítat i kombinace "stisknutý S1 a něco dalšího". To ale asi teď nepotřebuju.
Vidíte v tom někdo nějaký problém?
Dneska přišla zásilka z Farnellu, koupil jsem tuhle sondu v SOT-23 provedení (je to nejcitlivější z té řady). První pokusy ukazují, že jsem klidně mohl vzít i tu méně citlivou a ušetřit sedm korun :-). Spínací vzdálenosti jsou:
tyčinka z Geomagu (neodym) - cca 2-3 cm
feritový kvádr 2x8x18mm - cca 1-2 cm
ledničkové magnetky (takové ty ohebné) - některé nesepnou vůbec, některé jen na dotyk
ledničkové magnetky feritové - cca 5 mm
neodymový magnet z harddisku - 3-5 cm
odštípnutý kousek z harddiskového magnetu velikosti cca 2x2x1 mm - cca 5 mm
Tohle bude stačit k tomu, abych ten odštěpek přimagnetoval a přilepil na takovou tu plechovou klícku do které se zachycuje konec bowdenu (na mých páčkách je železná, zatimco páčka samotná je hliníková. Sonda sama půjde přidělat na kus plochého kabelu z E-IDE harddisku a přilepit dovnitř na boční stěnu brzdy.
kdo si hraje, nezlobí :-))
ale našel jsem při hledání brzdový páky na dvě brzdy pro vedlejší téma i tohle - http://www.servus-sport.cz/brzdy/brzdove-paky...
a je to bez práce :-)
Viděli jste tohle?
http://www.youtube.com/watch?v=j2ZxdzS6F3o
http://dx.com/p/ultra-bright-blue-lights-led...
Na lehokolo to teda má jen omezenou využitelnost - člověk by si tím svítil do očí. Ale na vzpřímené kolo by to šlo.
Kdo si hraje, nezlobí
http://prybka.webnode.cz/products/maly-edison/
Mám takové hardwarové dilema.
Plánuju udělat přibližné snímání rychlosti ve světle. Půjde to z předního kola z magnetu pro tachometru a jazýčkového kontaktu. Teď jsem si vyzkoušel s pomocí Arduina, že to funguje. Tedy do nějakých 48 km/h, na víc to nejsem schopen ani s dvěma magnety rukou roztočit.
A to dilema je, zda to napojit na snímač tachometru pomocí nějakých diod, jak navrhoval Radek, což by mělo fungovat, tachometru ta dioda nevadí. A nebo tam nějakým způsobem připevnit druhý jazýčkový kontakt a mít to oddělené.
Od první varianty mně trošičku odrazuje nutnost rozstřihnout kabel ke snímači, od druhé nutnost bezpečného uchycení skleněné součástky.
Po zjištění, kolik mám bordelu na vidlici a snímači, jsem dospěl k závěru, že udělám rozdvojku na snímač od tachometru. Jen mám bohužel doma pouze jednu z dvou nutných diod.
Jedna by stačila, kdybys měl svou elektroniku pořád pod napětím. Dala by se jenom do cesty od tachometru. Při vypnuté elektronice by se jinak tachometr pomalu vybíjel, ale ne tolik, jako když se nechá stát s magnetem na snímači. Asi bude lepší tu diodu za 1 kč sehnat. To nemáš fakt žádný zbytek nějakého elektronického krámu doma? Diod je všude plno.
Paráda, funguje to. Dvě diody BAT43 a rozdvojka pro jazýčkový kontakt je na světě :)
Vyfotit to mně napadlo, až když to bylo hotové. Je to celé vidět na úplně levém bowdenu.
Mozno blba otazka : Na co je vo svetle snimac rychlosti?? Alebo sa jedna co som tu niekde videl odkaz ze v luci svetla sa ti na cestu ukazuje aktualna rychlost??
Asi jsem to nikam explicitně nenapsal. A asi jsi nikdy neviděl Radokovo kolo :)
Myšlenka je měnit intenzitu světla podle rychlosti. Aneb zrušit přepínač intenzity, zjednodušit ovládání. Možná tím i trochu snížit spotřebu, možná zvýšit, ale to by se muselo změřit a na to nemám náladu :)
ok uz chapem Ď
Postavil jsem nový, výrazně menší, driver na led diody. Funguje pěkně až na jeden podstatný zádrhel.
Už podruhé se mi podařilo "propálit" hlavní spínací tranzistor. Projevuje se to tak, že je stále sepnutý. Mám podezření, že se to děje teplem od pájení blízké kontaktní plochy, ale moc tomu nerozumím. Spínací tranzistor je SMD n-mosfet.
Přikládám schéma spínače a orientační fotku.
Netušíte někdo, čím by to mohlo být?
Asi úplně nerozumím tomu schématu, ale MOSFET jsem nikdy teplem pájení nepropálil. Propálil jsem ho překročením limitu na proud, a pak ještě když jsem ho omylem nechal v polouzavřeném stavu - zapnul jsem ho nastavením +5V na gate, a pak jsem příslušný pin ATtiny přepnul do třetího stavu. Gate se postupně vybila, a u toho vybíjení pomalu rostl odpor DS přechodu, a tím i ztrátový výkon na tranzistoru. Chovalo se to stejně - tranzistor vedl proud bez ohledu na stav gate.
Ale tvému schématu moc nerozumím - kde je zapojená dioda? Kde měříš zpětnou vazbu?
Na tom schématu je jen spíncí sekce, k padům se připojuje spínač.
Možná jsem tam dal moc velké odpory a spálí se to při vypínání. A nebo se to spálilo vždy po pájeni, protože to bylo ještě zahřáté a stačilo míň.
Aha, už tomu rozumím - tímto spínáš napájení celého obvodu, a k padům se připojí spínač který je jen propojí. 0 je mínus baterky, GND je odpojitelná zem celého zbytku obvodu. Je to tak?
V tom případě jsou možná divné ty odpory - v sepnutém stavu bude na V_GS nějaké 2/3 napětí baterky, což musíš zjistit, jestli bude stačit k sepnutí.
No a pak bych si přečetl v datasheetu náboj (nebo kapacitu) gate, a spočetl, za jak dlouho se vybije přes ten 100K odpor. Já mám u step-up převodníku 10K odpor jako pull-down ke gate spínacího tranzistoru.
Taky je otázka, jaké vlastně proudy tím celým obvodem tečou v těch přechodových fázích, jako je nabíjení všech těch oddělovacích kondenzátorů a tak podobně.
Rozumíš tomu naprosto správně.
Napájím to 11,1 V baterkou, takže V_GS je 7,5 V, což je až až k úplnému sepnutí, ono by bohatě stačilo i 5 V.
Chápu to dobře, že si myslíš, že se to spálí při vypínání obvodu, kdy tím ještě tečou "velké" proudy do kondíků?
Tuším, že ten tranzistor má max 6A a pulsně cca 20 A, já tam beru kontinuálně max 1,5A.
Spíš naopak při zapínání, kdy se ty oddělovací kondenzátory musí nabít. Ale možná to může být i tím pomalým přepnutím kvůli velkým odporům. Proč tam vlastně je těch 47k nahoře?
Původně tam mělo být 30K, ale ten jsem doma neměl. Ten tranistor má max V_GS 10 V, tak jsem mu tam udělal napěťový dělič. V minulé verzi jsem to přepínačem přepínal mezi nulou a V+, takže jsem to maximum přesáhl. Navíc tam byly potřeba tři vodiče, teď stačí jen dva.
Hmm, tak nevím. A máš teda pocit, že se to spálí spíš při zapínání, nebo při vypínání? Přišlo by mi jako pravděpodobnější to zapínání, kdy se v podstatě maximálním proudem musí nabít všechny ty kondenzátory.
No, ještě že jsem udělal softwarové vypínání, a takovéto věci nemusím řešit.
Přece jenom jsem udělal ten dělič z dynama k tachometru, aby se nemusela hlídat pozice kola při zastavení. Když se nechá magnet na senzoru, baterie se rychle a zbytečně vybíjí. Další plus bude spolehlivost, senzory občas ztratí kontakt a kablík k vidlici se rád přerušuje. Už je to řádně vyzkoušené, magnet a senzor se může sundat.
Dynamo generuje 13 period za jednu otáčku, dělení je šestnácti, takže se musel přenastavit obvod kola na hodnotu 1,231x větší (16/13). To není komplikace, dělit 13-ti by bylo horší. Jeden kus jsem dal na Azub, druhý na nižší napětí je nachystaný na nový stroj. Dalo by se to i adaptovat pro napájení přímo z dynama, i běžícího naprázdno, bez nutnosti stejnosměrné palubní sítě, jelikož to nebere skoro nic. Na Azubu to přišlo do dutého držáku pro přehrávač, kde bylo zatím jenom to vzdálené osvětlení tachometru.
Potřeboval jsem udělat nějaké dvě různé věci s 8-vývodovým ATtiny a přišlo mi škoda dělat na každou tu věc vlastní desku, tak jsem si navrhl víceúčelový plošňák tak, aby každý z pěti pinů (kromě GND, Vcc a RESET) bylo možno použít jako vstupní, vstupní pro ADC s low-pass filtrem, výstupní, případně výstupní který spíná MOSFET. Se stabilizátorem napětí nebo bez, vše konfigurovatelné pomocí 0-ohmových spojek. Navíc to může být zapojeno jako až dva step-up měniče. Dodatečně mě napadlo, že bych z toho udělal světla pro děti - jen běžné vysokosvítivé LEDky, devítivoltová baterka, a to je všechno (btw, nevíte o nějaké vhodné vodotěsné krabičce, do které by se tak akorát vešly dvě devítivoltové baterky nad sebe?).
Pokud byste někdo měli zájem, mám ještě asi 15 volných desek (na plochu 5x5 cm se vešly dvě). Zdrojáky jsou na http://www.fi.muni.cz/~kas/tinyboard/
Na fotkách je to osazené procesorem, LDO stabilizátorem MCP1703 (5V) a v konfiguraci jednoho step-up měniče (zbytek zatím neosazený, uvidím k čemu všemu to bude :-). No, v estetickém pájení SMD mám ještě rezervy, ale co už.
Ta ATTiny bude z druhé strany v SMD verzi?
Na tom posledním snímku je vidět - nahoře uprostřed. Ano, vše SMD kromě cívky a konektorů. Akorát jsem všechny pasivní komponenty navrhoval jako 1206 nebo 1210, jenže měřící odpor jsem měl jen 0805, tak jsem ho musel napájet trochu zešikma, ať se to propojí přes tu větší mezeru (vpravo dole na posledním snímku).
Dneska jsem vyměňoval baterky v rodinných blikačkách, a pro srovnání jsem namířil ze stejné vzdálenosti blikačku se třemi červenými LED a novými baterkami, a pro srovnání jen holou 3mm LEDku bez další optiky. LEDka byla myslím tato:
http://www.gme.cz/led-kulate-pouzdro/led-3mm...
(GM uvádí 3 cd, datasheet 1.1 cd :-)
Vypadá to, že ta optika blikačky je úplně nahouby, když samotná LEDka dává lepší obraz. Je tam pár přepálených míst, ale kdo zaručí, že budou zrovna v ose pohledu toho kdo jede za mnou?
Takže asi vezmu Tinyboard a udělám dětem světla na kolo (jeden 20mA řetěz společný pro přední i zadní osvětlení, tlačítko, LEDka pro indikaci napětí baterky, a možná ještě Hallova sonda do páčky brzdy. Devítivoltová nenabíjecí baterka musí stačit. Akorát se nemůžu tak rozlézat jako se svými světly, ATtiny45 má jen půlku paměti co ATtiny861a.
Tinyboard má zhruba rozměry devítivoltové baterky. Nevíte o nějaké krabičce, která by o moc nepřesahovala rozměry dvou devítivoltových baterek (cca 50x28x28), a byla pokud možno vodotěsná?
Zajímalo mě, jak vlastně funguje MOSFET, tak jsem si četl v článku na Wikipedii:
http://en.wikipedia.org/wiki/Mosfet
Zaujalo mě tam toto:
"In general, the MOSFET is a four-terminal device, and in integrated circuits many of the MOSFETs share a body connection, not necessarily connected to the source terminals of all the transistors."
Zajímalo by mě, jak by se taková součástka chovala, pokud bych fakt měl čtyři vývody se zvlášť vyvedeným Source a Body. Mohlo by to pak fungovat tak, že by se spínalo napětím V_gate_body nezávisle na napětí V_gate_source? To by pak bylo ideální pro high-side část step-downu nebo ovladače motorů - nemusel by se zvlášť řešit MOSFET driver s tou nábojovou pumpou nebo jak se to jmenuje.
Je v této mé úvaze nějaká chyba? Existují takovéto součástky?
Problém je v tom, že D a S máš od body oddělený jen PN přechodem, není izolovaný. Pokud jsem dobře pochopil, že bys chtěl zapojit (například) p-MOSFET aby body bylo na nižším potenciálu než source, tak potom ti poteče proud ze source do body jen přes PN přechod. Což se nebude líbit ani tobě, ani MOSFETu. :)
Ještě k využití - používají se v analogových spínačích/multiplexech, ale tak, že body p-MOSFETu je na nejvyšším kladném potenciálu v chipu a body n-MOSFETU na záporném.
Koukni třeba sem: https://de.wikipedia.org/wiki/Transmission-Gate (pokud neumíš německy (já taky ne :), stačí v principu obrázky anebo se zeptej google translatoru).
Ano, já bych si představoval přesně takovéto použití jako high-side N-MOSFET:
Body na nejnižším potenciálu co v obvodu je (stejně jako zem toho prvku, kterým bude ten MOSFET řízený).
Gate by byla přepínána mezi zemí a řekněme +5V (nebo co ten řídící prvek bude generovat)
Drain by byl na nejvyšším potenciálu (třeba napájení +12V)
Source by byl tak vysoko, jak zrovna dovolí low-side N-MOSFET (je-li sepnutý tak na úrovni 0V, není-li tak na úrovni až +12V podle připojené zátěže).
Cílem by bylo umět ten high-side N-MOSFET spínat normálním napětím vůči low-side straně bez toho, abych musel do Gate tlačit vyšší napětí než umí dát řídící procesor, například přes tu nábojovou pumpu MOSFET driveru.