Po půl roce pídění se po lehokole jsem konečně zalehla.Jsem lehokolem velice nadšená.Jen mám jednu otázku na zkušené lehokolisty.Moje průměrná rychlost na lehokole se již blíží rychlosti na horském kole,ale mám problém,když se dostanu na prudké stoupání,kde na horském kole jedu 5-6 km/h,tak na lehokole v této rychlosti často ztrácím balanc.Tak by mě zajímalo,jestli se dá časem ta rovnováha naučit,nebo musím ještě více zapracovat na nohách a rychlost mít prostě větší.Jak zdoláváte kopce vy?
Budu mluvit za sebe. Byla to naprosto běžná situace. Při výjezdu do kopců jsem balancoval, balancoval a dost pravidelně skončil v příkopě.
Podle mě je to kombinace toho, že svaly na nohou si teprve zvykají na trochu jinou zátěž a tak jsou ještě slabé a člověk musí myslet na řízení, protože jej nemá ještě dostatečně zažité. Jakmile najedeš na lehu více kilometrů, tyhlety faktory se srovnají a ježdění i v malých rychlostech do kopců budeš zvládat bez problémů.
Takže jako jinde platí - jezdit, jezdit, jezdit.
Asi nejsem úplně směroplatná - nejsem zrovna kopcový jezdec. Takže prudké stoupání v mém pohledu bude nejspíš úplně někde jinde než to tvoje...
Já osobně měla na lehu hodně prudký zlom, kdy ze dne na den přišel okamžik, kdy jsem se s ním přestala zuřivě rvát a začala si s ním rozumět. A od té doby musím říci, že se mi na něm rovnováha drží líp než na klasice, zřejmě zásluhou nižšího těžiště. Ale je fakt, že moje podání "líp než na klasice" pořád znamená "hůř než většina cyklistů", takže moc vypovídající to není. Ale nebylo to u mě ani tak,že bych se časem rovnováhu naučila, spíš tak, že najednou mi naskočil jakýsi nepojmenovatelný "grif", se kterým to začalo fungovat.
Pořád je to ale o ježdění. U mě to nebyl zlom, jen jsem se při každé další jízdě cítil lépe a lépe. No a po určité době jsem si uvědomil, že na řízení a rovnováhu nemusím myslet, ale jde to jaksi samo. Dnes vyjíždím i relativně prudké kopce - a že jich v Beskydech, nebo na Krétě je dost, bez větších problémů. Většinou natěžko. No a když už to nejde, slezu a tlačím.
Určitě - já zatím nemám najeto nijak moc, takže předpokládám, že to "při každé další jízdě lépe a lépe" teprve přijde.
Ale ten moment držení rovnováhy mi opravdu přišel způsobem, jako by spadnul z nebe; vím zcela přesně, kdy to bylo.
Jsem lehokolista začátečník. Při jízdě do kopce si hlídám rychlost a snažím se neklesnout pod 7 km/h, protože to už spadnu. Pak jsem si koupil SPD a připadá mi že se v kopcích při stejné síle vynaložené na šlapání dostávám na vyšší rychlost. Tam kde jsem jel 7 km/h teď jedu 10-11 km/h. Takže SPD pro šlapání jednoznačně plus. Má to pro mě i mínus a největší adrenalin je to jestli se mi podaří vycvaknout boty ze zámku ještě před zastavením nebo až když ležím. :-)
Jo SPD mě také napadly, ale do toho půjdu až z jara,až si tu jízdu trochu více vžiju.Ale jestli s těma nášlapama to zrychlení bude o tolik jak píšeš,mám vyhráno.Jinak svaly mám dosti vytrénované z tříkolky,takže to bude asi v mé hlavě.
Potvrzuji vše co zde bylo řečeno. Já mám ještě jednu zkušenost, na cestě do práce opravovali mostek přes potok a místo něj tam byla uzounká dřevěná lávka aby se alespoň chodci mohli dostat na druhou stranu. Navíc začínala prudkým výjezdem.
Trvalo mi mnoho jízd než jsem ji na lehu projel aniž bych se dotkl zábradlí. Přitom na normálním kole jsem ji dal bez problémů.
Sice je to už víc jak devět let, ale jasně si pamatuju jak jsem se zezačátku musel při pomalé jízdě do kopce hrozně soustředit. Limitem nebylo co je teoreticky možné s lehokolem vyjet, ale ani co svaly ušlapou. Limit na prudkost kopce byl co dokážu uřídit. Po nějaké době to zmizlo. Po mnohem delší době se to stalo tak přirozeným, že dnes 5-6km/h můžu jet na kterémkoliv svém lehokole zcela bezmyšlenkovitě, a to včetně nízkých závodních. Balanc problémem není, mnohem víc mi vadí, že na tak nízkou rychlost nemám pohodlný převod.
Limitem na strmost kopce je u mne adheze zadního kola. Aspoň mimo asfalt.
Jo, může být. Ale mimo asfalt jsem obvykle jezdil jen na něčem celkem zubatém a na asfaltu to drží vždy, maximálně malinko ustřeluje když je na něm písek.
Dozadu jsem se myslím převrátil jen jednou s Azubem 4 při pokusu vyjet takovou prudší mez, ale to bylo prudké minimálně jak schody. Nešlo to vyjet stálým tahem (aspoň mě ne), ale jen s rozjezdem a průběžně zpomalovat. A po nárazu předního kola na větší kořen v momentě velkého záběru nohou jsem to pak převrátil.
Co máš za kolo?
Pohodlná rovnováha do kopce přijde časem. Pak to samozřejmě záleží dost na kole. Na vyšších kolech je to lepší. Ale jak píše Jirka s dostatkem cviku se dá jezdit pomalu i na nízkých kolech.
Já mám limit na Oceláči 4 km/h, pak už obvykle musím šlápnout víc do pedálů, abych nespadl na zem.
Mám Shoka od Karla Ladýře z Hradce.Dokázal mi ho trochu upravit na mojí malou výšku.Jinak to je pro mě novinka,že se na nízkých kolech drží rovnováha hůře.Původně jsem chtěla kola co největší,ale výš než 20/26 jsem jít s mou výškou nemohla a to jsem ráda,že mohu mít odpruženou vidlici.Jinak kolo je ocelové bez zadního odpružení,které nijak nepostrádám.Pro mě je důležitá hlavně váha kola.(15 kg s nosičem i stojanem...)
Podle této fotky bych řekl že nemůžeš moc bejčit a zapřít se i rukama.Nebo se pletu ?Nevadí ti to při šlapání ?Nevím no jde o zvyk mám sice spodní řízení ,ale podle mě je to tim :-)
Původně jsem tam měla také spodní přímé řízení nad hlavní trubkou,ale vyměnila jsem ho za horní od Azubu protože mi bránilo došlápnout nohama na zem.A navíc nebylo kam dát navigaci atd.Samozřejmě,že to mám seřízené aby mi to nebránilo při šlapání i když to byl trochu oříšek.A jestli si to dobře uvědomuju tak do rukou zapřít se jde dobře.
K té výšce: zkus si na dlani vybalancovat dlouhý a krátký smeták. Dlouhý jde snadno, s kratším musíš reagovat mnohem rychleji. Stejně je to u lehokol. Když sedíš na nějakém lowraceru s těžištěm třikrát níž než mají klasická kola, musí tvůj mozek reagovat třikrát rychleji na každou věc co tě rozhodí. A odskočení kola třeba na kameni o ty stejné 2cm do boku způsobí u nižšího kola náklon o víc stupňů než u vysokého, takže začne padat ještě o to rychleji. Ani to nejnižší lehokolo není mimo možnosti lidského mozku pokud má v pořádku geometrii, ale oproti vysokým kolům může být rozdíl opravdu velký. Po přesednutí z lowraceru na nějaký Azub si vždycky připadám že řídím náklaďák.
Čím nižší kolo, tím reaguje rychleji, na to se dá časem v pohodě zvyknout. Zase z nízkého kola člověk lépe dosáhne na zem, takže u mně nízká kola vedou, také nejsem velkého vzrůstu. Navíc čím víc si člověk položí sedačku, tím hůř dosáhne na zem, což ale tvůj případ není.
Jinak těm 15 kilům nevěřím. To by ten rám musel být z nějaké kvalitní oceli a z tenoučkých trubek. Protože komponenty tam máš od pohledu spíš těžší.
Rám bude o něco lehčí než má Oceláč Mk.3. Je to o kus kratší, je to z kulaté trubky a má to lehkou zadní stavbu. A Shok myslím používá nějaký CrMo. Podle mě má rám tak možná i o kilo lehčí než my, i když tohle jen střílím od boku. Pokud si pamatuju správně, že ty jsi dostal svůj mk.3 na 14kg s drahýma komponentama, ale kotoučovýma brzdama, tak bych nepovažoval za nemožné, aby klika měla cca o ty 2kg těžší levnější komponenty. Má ráfkové brzdy, ty jsou o tolik lehčí než kotouče o kolik je tvoje sedačka lehčí než laminátové většinou bývají.
S pevnou přední vidlicí bych neměl problém těm 15kg věřit, ta odpružená vidle je jediné, co to trochu zpochybňuje. Ty bývají o hotně těžší než pevné.
S pevnou vidlí bych byl ochoten těm 15 kilům věřit. Ale s odpruženou ne. I kdyby byl ten rám o kilo lehčí, tak na komponentách tam je nejméně o 2,5 kg víc. Já jsem se na těch cca 14 kilo dostal s lehkými plášti. S Marathon racerem to má cca 14,5 kg.
Nevím proč bych si vymýšlela,ale je pravda,že nemám digitální váhu,takže může být váha trochu nepřesná,ale pokusím se to zvážit jinde.Ale když jsem otěžkávala Apuse,tak moje kolo bylo znatelně lehčí.Koupím novou váhu a dám vědět.
To zase kvůli mně nemusíš. Nemyslím si, že bys nás úmyslně mystifikovala. Jen trochu tuším, kolik ty jednotlivé komponenty můžou vážit a 15 mi přijde nereálné. 16 kg by mi přišlo už uvěřitelné.
Třeba jenom ta odpružená vidlice má nejméně o 700 g víc, než moje pevná.
Ne stejně bych konečně měla po třiceti letech pořídit novou váhu a mě by to samotnou také zajímalo kolik mé kolo opravdu váží.A komponenty bych také postupně vyměňovala za lehčí.Zatím bych chtěla alespoň schodit 5 kg ze sebe.
Co je tam přesně za vidlici?
Vidlice je RST Capa 20 .Karel říkal,že mi jí ještě o 3cm snížil,tak ani nevím jakým způsobem.Jestli zkrátil pružiny?To by také mohlo ubrat váhu ne?Ale to je možná hloupost.No raději mu napíšu a vše vyzvím a dám vědět.
Nejde mi o to, kolik váží, ale jestli bude fungovat. Zatím jsem na funkční 20" vidlici neměl štěstí, tak bych se zkusil inspirovat.
Já ji mám taky, ale upravenou. Mám v druhý noze přidanou pružinu a elastomer a docela to funguje i pod mou váhou.Taky jsem vyměnil krk za větší průměr.
Když už to do kopce nejde,zkusim zapojit svalové skupiny které využívám při chůzi.
Má to svoje výhody,můžu se třeba pořádně rozhlídnout za sebe, jestli jedu(jdu) opravdu poslední.
Není ostuda tlačit, ale nevytlačit:-)
Když já se tlačit do kopce strašně stydím a když mě někdo vidí tak dělám,že něco opravuju.
Ne vážně, kopce mě moc lákaj a v našem okolí mám vyšláplé kopce téměř všechny. A kde to nejde vyjet tam to vynesu.Doufám,že budu moci v budoucnu kopečky zvládat i na lehokole na rovinkách by mě to moc nebavilo.
Uvidíš jak se to vyvine, předem to odhadnout nejde.
Já měl donedávna tendenci se kopcům spíš vyhýbat. Teď mám takovou lehce zvlněnou trasu cesty z práce, 62km celkem a docela mě to baví. Dělá to takové střídání drog, kdy do kopce převládají endorfiny a z kopce adrenalin, zatímco po rovině je to spíš takový stabilní vyrovnaný mix. Skoro mám chuť si někdy zajet s kolem do nějakých hor.
Jak psali už všichni, to přijde časem.
Je to o cviku a tak. Taky jsme na začáku kopce neyjel proto, že jsem to prostě neumanévroval z rovováhou. Docela brzy to zmizelo a deska pojedu třeba 3km v hodině a budu u toho v jedný ruce držet jablko a jíst ho...
Tak tos mě uklidnil,protože dnes jsem si udělala vyjížďku a během 55 km mě kolo 3x vyklopilo.Vždy na asfaltu v kopci a většinou se kolem motali auta.Mám podezření,že mě vždy rozhodí ty auta kolem,protože na lesní cestě v kopci jsem docela v pohodě.A hrozně mě štve,když auta za mnou zpomalují,přesto,že mě mohou vklidu předjíždět,asi si potřebujou prohlédnout na čem to jedu a to mě vždy tak rozšněruje,že stačí málo a já se klátím.
Ty nedosáhneš nohami na zem?
Jo samozřejmě dosáhnu,ale je to vždy tak nečekané,řidítka sjedou na jednu stranu,na kole vozím většinou nějaký náklad a já nestíhám včas zareagovat a kolo padá.Většinou tedy kolo leží samo a já zůstávám na nohách.Nedovedu si představit v této situaci ještě mít SPD.Je to nejspíš v mé hlavě.Jakmile ztratím kontrolu nad svojím tělem,hned se rozložím.Mám to třeba i na lyžích,nebo když jsem kdysi dělala gymnastiku tak jsem třeba nebyla schopná udělat salto,protože jsem ve vzduchu ztratila orientaci,rozložila se a flákla sebou o zem.Bude to možná podobné na tom kole.
Tohle je totiž přesně důvod, proč mám radši nižší kola. Protože na zem dosáhnu tak bezpečně, že kolo udržím nespadnout a sebe taky.
Ale věřím, že i na vyšším kole to dokáže spravit trénink.
Tak jsem pořídila tu digitální váhu a musím ti dát za pravdu.Kolo v původním stavu se spodním řízením ,nosičem a stojanem vážilo 16,5 kg.Nyní má téměř 18 kg.Přidala jsem nějaké doplňky a hlavně to horní řízení je také nejspíš trochu těžší.Takže žádné další blbosti dávat nebudu.Naopak,budu zeštíhlovat.Chtěla jsem se zeptat jestli jsou na lehu důležité dvojité ráfky.
Nejlepší je odlehčovat motor....když jsem loni přestal tahat ten 10 kg batoh navíc, bylo to znát...a byl lepší i ten estetický dojem :))
Jednoduché ráfky bych si já osobně na leho nedal. Bál bych se, že je někde rozstřelím. Ale já mám pevnou vidli. Dají se jistě pořídit i dvojité ráfky, které budou lehčí, než tvoje současné. Ale to jsou nejen ráfky, ale i náboje a špice. A pak v podstatě všechny ostatní komponenty na kole. Jo a můj stojánek na Ecu měl 400g …
Pokud to kolo chceš odlehčit, počítej s celkem velkou investicí.
EDIT: hodně váhy se dá ušetřit na pláštích :)
Tak já nejdřív začnu tím hubnutím.Stejně jsem se zhrozila,když jsem vlezla na tu novou váhu.Díky,že jsi mě na ní naved.
Asi máme stejnou váhu...ta moje taky nějak divně ukazuje:))
tak že bych sebou uplně seknul se mi moc nestává. Tedy n asfaltu. V lese jasě, když člověk blbne a hledá hranice možnstí svých i kola. dyž už to jinak nejde, tak zastav. Dej nohy na zem a zamáčkn brzdy a je to v pohodě ne?
nenechej se znervozňovat. Lehko se to říká, já vím, taky mne na začátku auta znervózˇovaly, protože to byla dlší věco co hlídat...
Je to ale jako kdž se učíš na klasice nebo v autě říditprostě cokoli jinýho. Až přestaneš myslet na to co děláš s rukama a jak tu rovnováhu obecně řídíš, zbyde ti čas na kouáí do zrcátka, poslouchání muziky nebo kamaráda, hlídání aut a děr v silnici atak.
To přijde, neboj!
U mě trvalo snad půl roku než jsem byl schopný vybalancovat 4km/h a nepotřebovat k tomu celý jízdní pruh. Co jsem ale nesnášel prvního jeden a půl roku? To kruté klopení zatáček na mých 20", do teďka mám pochyby jestli to nepoložím :-D Z vlastní zkušenosti doporučuji narvané dopravní hřiště.
Nevim, zda ma smysl opakovat, co uz mnohokrat zaznelo, ale za me, urcite se postupne zlepsi jak rychlost do kopce, tak balanc v nizkych rychlostech.
Rizeni lehokola pri rychlosti chuze mi prijde tezsi a rozhodne (ani po 3 letech) nezvladnu to, co predtim na favoritu (jizda bez drzeni, balancovani pri minimalni rychlosti), ale pri jizde po asfaltu me lehokolo nijak neomezuje. Kopce v okoli, kudy jezdi auta, uz na lehokole vyjedu vsechny, ale lehka silnicni kola mi do kopcu obvykle ujedou (zatim?)...