Pravda, jen "kolem Havířovského komína", ale trocha terénu typu kořen dva, ďura rigol, stojka padáček, drop a potůček tam byly.
Pocity jsou... Je to také akésy neohrabané, jede to furt akorát tak rovně, zahnút to nechce, rigoly to sice vymetá slušně; ale s 26 je to taknějak zábavnější. Že jsem na tom (prej teda; poudala manželka) byl jako vosa na bombónu nekomentuju...
No, prostě, zůstávám u 26"... ;)
Kdysi jsem zkusil horské kolo (samozřejmě 26") a jako člověku zvyklému na Favorita s berany mi to připadlo tak nějak nervózní a celkově splašené. Tož asi tak :)
(doufám, že se sem nepřeleje tenhleten 26 vs 29 džihád z bike-fora.)
Jen jestli na to kolo nejsi prostě malý :o)))
Kamarád (víš, který, že jo) ho má a nemůže si ho naopak vynachválit. Má na něm pocit větší jistoty.
Ale je taky fakt, že ten jaksi kořeny a šišky eliminuje :o)))
Já vím, že 170 cm je na 29" prostě málo, ač se najde spousta "nadšenců", kteří tvrdí opak. ;-)
Tu "kontrolní" trasu máme s paňmámou projetou mnohokrát, takže porovnání chování a pocitů 26" x 29" by mohlo být celkem objektivní; akorát teda paňmáma slézá před "lávkou" (=prkno; dřív to bylo zábavnější, protože z jedné strany to mělo cca 10 cm rantl), před potokem (má cca 20 cm břeh a hned za ním je stojka nahoru) a kolem závory (je to trošku rigolózní a s blatem)...
Hele, a kde sis vezl stoličku, aby ses dostal do sedla? :-)))
To mi připomělo jak jsem jako malej kluk zkoušel tátovo kolo, rozjížděl jsem se jedině od plotu s podezdívkou a když jsem chtěl zastavit, tak zase jen u plotu nebo seskokem do trávy. Po dvou pokusech jsem to vzdal a přivlastnil si mámino kolo než jsem si koupil svoje vlastní.