Brzdim v zasade vzdy obema brzdami zaroven v pomeru 1:1 plus minus autobus. Vcera ve me ale zacala hlodat myslenka po nekolikatem ustreleni zadniho kola pri brzdeni, jestli bych to nemela delat jinak. Osobne bych si to vysvetlovala tak, ze jsem mozna mela brzdit trochu vic predni brzdou, ale treba v mokru proste ze tricitky rychle zastavit bez vedlejsich efektu nejde a porad je asi lepsi, kdyz ulitava zadni kolo, nez kdyz clovek hodi kotoul pres riditka do krizovatky. Co vy na to?
Brzdím stejně jako ty. Akorát na kluzkým povrchu tak nějak podvědomě jsem připraven brzdu vždy povolit a znovu zmáčknout, kdykoli začne jít kolo do smyku. Takový jako ruční ABS. :-) Ale nevím, jestli je to správně, jestli by nebylo účinnější držet brzdu a ustát smyk.
Rozhodně bych se bál jít do brždění pouze jednou brzdou, už kvůli riziku, že trhnu lanko. To jsem v praxi viděl a pohed na kamaráda, jak udělal "cvak" a "cvak" a nekontrolovaně prolít křižovatku, nebyl moc příjemný...
Jen jednou urcite brzdit nechci. Kdyz jsem tuhle vezla v prave ruce kafe a zabrzdila jen levou, mela jsem co delat, abych neletela. Jeste ze to kafe melo vicko.
Rikala jsem si, ze treba pri trose snahy by sla vychytat nejaka ekvilibristika, ze by clovek nebrzdil 1:1 ale treba 2:1, ale nevim, jak moc je to realne.
Zajímavý nápad. Jestli nám tu někdo potvrdí, že je to správně, mohl by zase někdo šikovný zkusit vyrobit brzdové páky, které by to samy zařídily (jako že bys brzdila pocitově 1:1, ale přítlak klínků na ráfek by byl v požadovaném poměru). :-)
Ale je fakt, že ono už z povahy věci je to zařízeno tak, že přední kolo brzdí účinněji, i když mačkáš 1:1. U aut se myslím udává poměr 70% účinku přední kola, 30% zadní. Jak je to u kol, to nevím.
Ne-é.
Poměr brzdných sil u auta se dá nastavovat různými velikostmi kotoučů, počtem pístků, a na sportovních autech různými přepouštěcími ventily.
Na kole máš účinnost brzd danou pouze účinností přenosu síly z páčky na špalky (při stejně velkých kolech/kotoučích a stejných špalkách/destičkách/ráfkách/kotoučích).
Při velmi dobrém přenosu síly (hydraulika) a síle na páčkách 1:1 je brzdná síla na kolech velmi blízko poměru 1:1. To samozřejmě platí do okamžiku zablokování některého kola.
Aha, dík. Já myslel, že přenosem většiny váhy na přední kolo se brzdný účinek předního kola dramaticky zvyšuje až klidně k podobnému poměru. Že to zařídí prostě fyzika.
Ale když už mluvíš o stejné velikosti špalků apod., tak si vzpomínám, že jsem si kdysi vlastně měnil poměr brzdné síly ve prospěch předního kola tak, že jsem na něm měl kratší a měkčí špalky než na zadním. Brzdilo to hezky, ale netroufl bych si tvrdit najisto, že se poměr účinku průkazně projevil...
Poměr brzdných sil jde snadno zařídit u kola s kotoučovými brzdami. Obdobně jako u auta nebo motorky či jiných strojů - na předním kole kotouče větší, na zadním kole menší. Problém je, že většina brzdových sad pro kola má kotouče stejného průměru pro přední i zadní kolo.
Na klasice pokud to jenom trochu šlo, snažil jsem se víc brzdit zadní a méně přední, právě abych nepřeletěl. Když se ale stalo, že jsem musel brzdit náhle a prudce, stejně jsem zmáčknul obě brzdy podvědomě naplno a udělal parakotoul. Možná si to ještě někdo pamatuje ze stazu na Machači.
Tohle je podle me zakladni problem toho, kdyz clovek primarne brzdi zadni brzdou. Ja teda brzdim obema, hlavne v prvnich milisekundach trochu ta zadni pomuze. Ale jakmile se vaha brzdenim navali na predni kolo, je uz zadni brzda jen k tomu, aby clovek zhruba ziskal predstavu o tom, kdy uz to uklouzne, a jak moc to dneska na tomto povrchu klouze. Ale jinak je treba (mimo zatacky, ovsem) brzdit a umet brzdit hlavne predni brzdou.
Zadni pouzivam hlavne v dlouhych sjezdech, abych neprehral predni rafek. Kdyz potrebuju rychle zastavit, chytam prudce za obe brzdy, a velmi rychle pak uvolnim tu zadni. Delal jsem to tak i na klasice; na lehokole je to jen o tom, ze za tu predni muzu vzit daleko vic (mluvim porad o brzdeni mimo zatacku).
Problém byl nejspíše v tom, že jsi se držela jen jednou rukou. Tvá setrvačnost se pak přenesla jen na jednu stranu řitítek, a přední kolo zatočilo.
POkud máš brzdy ovládané mechanicky (véčka nebo mechanický kotouče nebo bubny), tak páčky Shimano LX mají stavitelnou páku, a můžeš si nastavit vpředu větší účinnost a vzadu menší. Zkoušel jsem to, je to příjemné ("těžší" převod vzadu kompenzuje větší propružení delšího lanka a bovdenů), ale v reálu nanic. Za sucha to snižuje účinnost, a musím za to brát víc, a když to klouže, zadní kolo klouže stejně.
Takže normálně za sucha brzdím 1:1 (je to nejpohodlnější a nejúčinnější), na klouzavém povrchu jen přední (ustřelení zadního má za následek ztrátu stability, nutnost pracovat s oběma brzdami, podle mne je ve většinou výhodnější soustředit se na práci s přední brzdou, a mít jistotu, že mi do toho nevstoupí smyk zadního kola), a když to hrozí ustřelním předního (např. v zatáčce), tak naopak jen zadní.
Počítej ale s tím, že čím víc budeš brzdit přední brzdou, tím víc se bude nadlehčovat zadní kolo a tím snadněji půjde do smyku.
Co neubrzdis predni brzdou, tam ti ta zadni stejne nepomuze.
Zazniva tady otazka kdy jakou silou brzdit kterou brzdou konkretne. Kdo jezdi casto v terenu (coz neni to same jako na jinem povrchu nez asfalt :D ) tak to ma zautomatizovane, tam se musi davkovat kazda brzda zvlast a to casto na kazdych par cm delky stopy. Na asfaltu je to pak mnohem jednodussi.
Brzdím také oběma, ale hlavně proto, že si vůbec nehodlám pamatovat, která je zadní a která přední :o)))
Ale vážně - intenzitu brždění vždy musím přizpůsobit aktuálnímu stavu povrchu. Je ale fakt, že jedím určitě pomaleji než ty, takže do smyku jdu jen velmi výjimečně.
Záleží po čem jedu, na suchým a pevným brzdím především přední, čím víc je povrch kluzší a prašnější, tak přidávám na zadní.
Možná to dělám blbě, ale zatím mi to tak nějak vychází a většinou to brzdění zvládám a dokonce i ustojím. Docela hodně se bojím smyku a ustřelení předního kola.
Doufám, že se tady objeví pár dobrých rad, s chutí si je přečtu a vyzkouším.
NAa lehu je to jiný, takže ti moje rady ohledně brždění nepomohou. Kdybys zabrzdila přední brzdou s takovo intensitou jakou to občas dělám, tak máš otřes mozku. Jezdíš na kole, které je díky posazení těžiště nebezpečné právě při brždění.
Na lehokole mého typu je výhodné brzdit více přední brzdou, zadní jde lépe a rychleji do smyku a je při brždění méně účinná.
Intenzitu brždění si můžeš vyzkušet a změnit tím, že si jednu brzdu víc povolíš a prodloužíš její chod a na druhý uděláš kratší chod. Tedy potom když oběma rukama zabereš za brzdy stejně, budeš brzdit s různou intensitou. Jeden čas jsem to na leháči tak měl
Moje nejlepší rada ale je tahle: Na ty páčky chmatej co nejmíň. Obecně, když s někým jedu, tak na páčky chmatá asi ak šestkrát až desetkrát častěji než je potřeba. Beru to tak, že brzdy jsou možnost jak kolo zastavit v případě nouze.
kdo brzdi, nevyhrava;)
hele, i na klasice se da brzdit inteznivne predni, jen clovek musi vic pracovat s tezistem (jit za sedlo)... osobne na klasice nekdy rad brzdim tak, ze dojizdim po prednim... ale ne vzdy to ustojim (letos jsem si takhle lehnul na asfaltu pred kompletne nastoupenou obcerstvovackou... ach ten sterk...)
jenže to je právě ten problém. Ten podklad na kterým brzdíš.
Hele já většinou brzdím proto, že jedu moc rychle a chci zastavit nebo alespoň výrazně zpomalit. No a to jednak není čas prozkoumávat povrch a druhak se v tý rychlosti může měnit a mění rychleji, než to stačím vyhodnocovat a za třetí to v tý rychlosti prostě není tak vidět...
Kdy Ty vlastně býváš doma? V sobotu jsem se stavoval, vrata dokořán, nikde nikdo, minulý týden jsem se taky nedozvonil... pokecal bych :-)
to máš různý...
Tenhel víkend jsme byl doma vždycky jen tak od půlnoci do osmi ráno se vyspat. Měl jsem školu...
Minulý týden jsme se domů vrátil v úterý včer asi po týdnu (Byl jsem u Opavy a pak u Dvora Králové). Ve středu jsem měl celý den vyřizování v Praze a v pátek taky. Ale ve čtvrtek jsem byl celý den doma a včera také!
Rád tě uvidím! Cinkni mi na mobil a nemusíš jezdit na blind.
No tak mi, prosím, pošli svoje telefonní číslo na moje 721 781 857 :-)
ty jo takhle veřejně napsat svůj telefon, to bych asi neudělal.
No SMSku jsem ti poslal...
Prosím tě, vždyť Ain ho má soustavně vypnutý. Ten když chce, aby mu někdo zavolal, tak se s dotyčným nepjrve domluví, v kolik to bude, aby si mobil zapnul :o)))
:-))) skoros na to kápla :-)))
Ale je to jinak, už dva roky ho mám zapnutý, nicméně - já ho nějak neslyším zvonit. A to ani doma, natož když jedu na kole a mám ho v brašničce. Současně přiznávám, že i kdybych ho na tom kole slyšel, stejně bych ho nevzal - když jedu, tak jedu! :-)
vetsinou vim, po cem jedu a nepotrebuju to nejak specialne vyhodnocovat... pokud jde o jizdu po asfaltu, pokud na kraji je sterk, tak proste radeji pojedu vic od kraje a budu mit vetsi jistotu pri brzdeni...
tak to já to potřebuju speciálně vyhodnocovat. Já jo. Já nechci mít zlámanou čelist, vykloubený klouby ani nic dalšího.
Možná bys to speciálně vyhodnocovat začít měl vzhledem k tomu co o tobě a tvejch úrazech na kole vím ;-)
Celist uz je hoodne davno, to jsem na kole teprve zacinal :) od te doby jsem brzdil i horsi situace a ustal bez zraneni :)
vykloubene klouby z kola nemivam, jen castecne rozdrcenej loket a ten nebyl z duvodu spatneho brzdeni... dalsi zraneni (z letoska, na jina si moc vzpominat nechci) byly spis o chybach v necem jinem, nez v brzdeni, krom jedne, kdy jsem proste delal frajerinku a odchazel s rozsekanou holeni :) ostatni vetsinou byly spatne odjete dopady a jednou mokra lavka
No, to je takové trošku ošidné. Obecně platí, že když dopravní prostředek začne zpomalovat, tak má dopravovaný náklad tendenci pokračovat daným směrem a rychlostí dál. To říká zákon setrvačnosti. Aby dopravovaný náklad zpomaloval stejně jako dopravní prostředek, musí nějak tu svoji setrvačnou sílu přenést na dopravní prostředek. Třeba v autě se řidič vzepře o volant, spolujezdec o podlahu a palubní desku, spolujezdec na zadním sedadle o sedadlo před ním ... atp. Na lehokole se spodním řízením se snad dá vzepřít o řidítka. S tím nemám žádnou zkušenost. Ovšem na lehokole s horním řízením tohle nejde. Tam jsou řidítka obvykle sklopná a lze se vzepřít jenom o pedály. Pedály jsou daleko před předním kolem, takže je možná na místě otázka, zda případný klopný moment u lehokola nebude stejný, případně větší než u klasického kola.
Na druhým lehu mám horní řízení, ale nikdy jsem s tímhle kolem v terénu neblbnul, tak nemám zkušenost.
Se spodním mám zkušenosti bohatý a ano dá se chytnout ze spodu za řidítka a občas to dělám. Jinak jsou na nich většinou ruce jen tak volně položený. Vzpírám se spíš nohama, když už.
Ale jde spíš o to, že dosta lehokolo do stavu, kdy se začne překlápět dopředu a otočí tě o 180° a vyhodí hlavou napřed je už poměrně těžký. ne, že by to nešlo, jde všechno ale reálně jsem to zažil jen jednou na půl (otočilo mě to o 90° když jsme se projížděl v čerstvým sněhu a narazil na pařez, kterej nebyl vidět a nečekal to a kolo zůstalo na místě a já po svých běžel dopředu) a jednou když jsme blbli u nás v takový rokli a já to kolo díky tomu sešupu zapíchl o kořen a udělal kotrmelec s kolem na zádech. Na pohled to prej bylo efektní :-)
Ani jedno ale při pouhém brždění moc nehrozí. Musí se k tomu přidat překážka a nebo se o to člověk musí snažit.
je to proto, že těžiště je jinak rozložené. Valná část váhy je vzadu, kdežto na klasice je člověk předkloněný nad přední kolo a hlavou napřed, takže je to poměrně snadné přes ty řidítka přeletět a to i při špatném brždění. při špatném brždění to na lehokole podle mne nejde. maximálně bych mohl vyletět nohama napřed a i to se mi snad ještě kvůli brždění nestalo...
Zaprit se o spodni rizeni? Idealni zpusob, jak jednou mit v ruce jen klacek s brzdami spojeny tahlem, ale ne predstavcem. Mne to postihlo ve stoupani, takze jsem slezl. Ale nerad bych to zkousel ve sjezdu. Riditkum dost vadi i kdyz si to kolo za ne pod sebou rovnas a pridrzujes, tohle by bylo vazne moc.
No jo, "výhody" nepřímýho řízení :))
Teď si to tak zkouším představit - na zábradlí by to vzepření se o řidítka fungovalo? Když si tak představím, jak sedím na kole, kde se držím, kterým směrem působí setrvačná síla při brždění... vychází mi, že abych se mohla proti ní účinně vzepřít o řidítka, musela bych je mít tak o třicet čísel výš, než jsou. :-/
Kdyz na zabradli vysednes za kolo, tak se o riditka opres. A taky vic o pedaly.
To jo, ale zdá se mi, že tam je podstata účinku ve změně těžiště a ne v tom, že se vzpírám o řidítka proti působení setrvačné síly. Pokud to těžiště bude tak nešťastně, že se při špatném brždění zvedne zadní kolo - tak vzepřená o řidítka možná nepřeletím, ale udělám kotrmelec i s kolem, či ne?
(Se ptám ryze teoreticky, u mě s mým opatrným způsobem jízdy jsou brzdové špalky rychloobrátkové zboží. Tedy zadní... přední mám snad původní od koupě kola. :-)
Zkus to. Vsadím se, že kotoul neuděláš, ale prostě hodíš tlamu.
No, ale to je mi pro výsledek celkem jedno, ne?
Já to zkoušet nebudu, jen mě fakt zaujala ta rada "vzepřít se o řidítka", která mi přijde akosi čudná.... Ale protože já víceméně jezdím tak, abych začala brzdit dřív, než to budu opravdu urgentně potřebovat, tak nevylučuju, že to, co mi přijde teoreticky čudné, třeba prakticky funguje. Tak se holt ptám u praktiků. :-)))
A o co jiného by ses chtěla zapřít?;-)
Tak pokud jsou správně ty rady, co předpokládají posun těžiště tím, že jde cyklista za sedlo - tak působení na řidítka bude přece opačné, ne? Budu na nich spíš "viset", než se proti nim vzpírat... Pokud se zapřu, tak naopak tlačím to přední kolo ještě víc do země, když bych naopak měla spíš chtít vyrovnat tendence zadního kola ke zvedání.
Já fakt nevím, proto se ptám.
Tak ti nevím, ale když si vezmneš kynetickou energii a setrvačnost při brzdění, jak by jsi dokázala na řidítka viset?!? :o)))
Jasně, proto bylo to visení v uvozovkách.
Ale když vezmu kinetickou energii a setrvačnost při brždění... tak zas nevím, jak bych se dokázala proti tomu vzpírat o řidítka a nezlomit si zápěstí.
Já se snažím nějak dopídit komplexního pohledu. Je mi teoreticky fyzikálně jasné, jak bude fungovat ten posun za sedlo. Změna těžiště, vyšší zatížení zadního kola, které má tendenci se zvedat atd.
Není mi - ani teoreticky - jasné, jak bude fungovat to "zapření se o řidítka", kde sice dejme tomu zabráním posunu "nákladu" vzhledem ke kolu, pokud to udržím a zápěstí vydrží, ale už v tom nevidím tu možnost zabránit tomu, aby nešlo dopředu celé kolo i se mnou.
Beru, že mám někde v úvaze chybu... fyziku jsem i teoreticky slušně ovládala naposledy před dvaceti lety a praktická aplikace bývá často něco úplně jiného... ale snažím se dopídit, kde.
Fyziku jsem neovládala nikdy a ovládat ani nehodlám.
Když to ale vezmu laickým rozumem a podle svých zkušeností, tak pokud brzdím - teď mám na mysli spíš neočekávané a náhlé brzdění, které bývá prudší - tak se rozhodně zapřu rukama o řidítka.
Je to instinkt. Prostě hledám pevné body, abych krizovou situaci "ustála".
Je to stejné jako v autě - tam se podvědomě zapřeš o volant nebo ho alespoň pevněji stiskneš.
Zlomit si zápěstí - tak to nevím, do jaké míry je možné. U někoho, komu se lámou kosti bych to pochopila, u normálního člověka by asi muselo být bržděno z dost velké rychlosti nebo by dotyčný musel mít dost velkou hmotnost.
Na obrázku vidíš, jak se posune těžiště sesednutím za sedlo. Poměr maximální brzdné síly a gravitace se zlepší.
A jelikož je gravitace konstantní, brzdná síla může být větší.
No a Tvoje tělo předává sílu kolu v pedálech a v rukojetích. Trochu dolů taky, ale když brzdíš opravdu intenzivně, tak i hodně dopředu.
Je to takhle jasnější?
Brzdim prevazne predni, zadni pouzivam jen k dobne korekci rychlosti pripadne k efektnimu zataceni kdyz zadni zaflekuju ;-)
obecne mas vetsi brzdny ucinek na predni, muzes na ni brzdit daleko vic, nez zadni... kdyz jdes na brzdy, jde ti vetsina vahy na predni, zadni kolo se odlehci a proto jde tak snadno do smyku....
samozrejme je ale potreba vedet, na cem brzdis, protoze brzdit intenzivne predni na sterku neni vzdy rozumny napad... pokud mas ale dobrej podklad, tak neni problem brzdit predni tak moc, ze zadni je ve vzduchu a presto nejit pres riditka...
Přesně jak píšeš, na neklouzavém povrchu to při ostrém brždění končí právě až tím, že zadní brzda je zcela zbytečná.
Osobně to mám tak, že mimo specifické případy (kdy je třeba přední omezit nebo vyloučit buď kvůli smyku předního kola nebo přejezdu překážky či jiné specifické situaci), tak zadní brzda je skoro jen do počtu a téměř vše až vše odbrzdí přední (i když brzdím většinou oběma, tak kdybych tu zadní nemačkal, tak to bude skoro stejné).
Destičky sjíždím cca v poměru troje přední na jedny zadní. Na tom je hezdky vidět jak moc brzdím přední více.
Pokud tu někteří píší jak rychleji sjíždí zadní špalky (nebo desky), tak je to špatně a neumí brzdit.
Zkusila jsem brzdit pri poslednich 2 jizdach na treku jen predni, ale prijde mi, ze kdyz clovek potrebuje zabrzdit rychle, tak proste musi u vecek zahamtnout obe brzdy, protoze jinak obzvlaste pri mokru je ucinnost samotne predni brzdy znatelne mensi nez obou dohromad. Ale uznavam, ze me pozorovani je urcite zkreslene tim, ze mam brzd dost sjete.
Ty jsi na tom jako Jurimir. Co jsem Tvoje trekove brzdy videl posledne, asi bych na tom kole radsi brzdil patou o plast. Jestli jsi s tim neco od te doby neudelala, nedivim se, ze neprepadavas pres riditka!
Ty uz jsi moje trekove brzdy nevidel hodne dlouho a mezitim jsem je nemenila, ale uz jsem si koupila nove spalky pred 2 mesici. :-)
Taky vozím v brašně sebou už asi dva měsíce nové špalky a nějak nemůžu najít čas je vyměnit :-)
Však zatím není důvod, ne? Až na tebe ve čtyřiceti km/h někde vyskočí nečekaná závora, pak budeš mít motivaci je vyměnit, abys to dobrzdil... :-)))
Jo, to bude ta nejvhodnější chvíle myslet na výměnu :-))
Pokud si představím to co popsal Murphy, tak tomu už ani neříkám brzdy :-)
Jakmile je povrch klouzavý nebo jiná specifická situace, třeba pořádný terén a zrovna se přejíždí větší překážka (když to vyšší zdvih bez skoku dovolí), tak to jsou situace kdy je třeba přední brzdu omezovat nebo úplně vyloučit (při přejezdu překážky předním kolem).
Nebo třeba na celopevňáku ve více rozbitých pasážích. Tam také hodně pomůže zadní brzda, jak je brždění přední velmi omezené tím jak přední kolo ztrácí trakci a je neustále lehce ve vzduchu.
Při opravdu dobře brzdících brzdách je na neklouzavém povrchu problém přesně opačný. Při ostřejším přibrždění se okamžitě přenese většina až všechna hmotnost na přední kolo a zadní smykuje i jen při podívání se na brzdovou páku zadní brzdy :-)
Možná by se ti k tomu měl vyjádřit Airline:
http://www.nakole.cz/diskuse/15589-tak-jaky-to...
:-)
To si zive predstavuju. :-) Neco podobneho se mi stalo jednou, kdyz auto, co kousek prede mnou vyjelo z parkovaciho mista, zablokovalo celou silnici, jelikoz se chtelo otocit do protismeru. Dojela jsem k nemu bokem a pak se jen decentne oprela rukou o kapotu, abych neprepadla.
Jsem naučený brzdit víc zadní, přední jen dobržďuju. Z kopce jdu "za sedlo", aby se přeneslo těžiště víc na zadní kolo = Vysednu co nejvíc dozadu, nebo úplně ze sedla a chytím sedlo pevně mezi stehna. Už mi to několkrát pomohlo tam, kde ostatní "letěli". Myslím, že by to mohlo být účinné i na mokru.
Z praxe nevím, ale selským rozumem myslím, že při větším brždění předním, zadek kola bude mít stejně snahu předběhnout předek, ať už směrem nahoru (přepad přes řídítka) nebo bokem (smyk), ne?
Taky brzdím hlavně zásadně zadní brzdou a přední dobržďuju-ale záleží na konkrétní situaci,kde převažuje malinko přední-ale to je vyjímečně když chci honem zabrzdit nebo z prudkého kopce.
Ale ted na zimu je to celkem neštastný zvyk brzdit převážně bud přední nebo i 1:1 :o)) Navíc v zimě má člověk i malinko menší cit v rukou a v kombinaci s přední brzdou..pokud tedy nejsou totálně suché silnice a stezky.
A jako začátkem každé zimy si připomeňme..do zatáček pokud nejsou totálně suché stezky a silnice, jezdit krokem:o))
Proc nestastny? Treba na snehu by mne ani nenapadlo brzdit vic zadni (kdyz uz pises o zime).
A proc mensi cit? Staci si vzit rukavice. 8-)
Vždyt píšu o zimě-takže.. bez rukavic bych nejel ani na podzim kor v zimě a tam jsou rukavice silnější-tzn co?? menší cit.) No a brzdou si brzdi kterou chceš:o)) já používám hlavně zadní (nebavíme se o suché silnici..)
"kor v zimě a tam jsou rukavice silnější-tzn co?? menší cit" tzn nevhodne rukavice. Jet v necem, v cem nemam dobry cit, to bych povazoval za nouzovku. I tluste rukavice se delaji s tenkym spodkem. Pripadne http://bikestore.cz/ovladani/gripy-omotavky-a... nebo http://www.jankopka.cz/category/poradenstvi... . Mimochodem ty navleky na citlivosti neubiraji a v zapornych teplotach jsou hoooodne citit.
http://www.kpo.cz/dokument/brzdeni.htm
tak já brzdím zadní bubnovkou protišlapem a když to nestačí tak holt pomůžu ráfkovejma s tím, že přední použiju jen když už začíná zadní kolo prokluzovat. Ovšem v krizové situaci za to prostě vezmu vší silou a ono tonějak dopadne :-D
Hodně už bylo řečeno. Obecně je to jako na motorce, tedy účinnější je brzda přední s tím, že nebezpečnější je smyk předního než zadního kola. Ideální je pochopitelně smyk žádný a pomáhá i přenášení váhy při brzdění dozadu. Nástup na brzdy by měl být, pokud možno, postupný. Samozřejmě nouzové brzdění je naplno oběma a snažit se předejít zablokování kol, které účinnost dramaticky snižuje (pokud nebrzdíš ve specifických podmínkách typu štěrk).
Jinak je to jako u auta nebo u zmiňované motorky. Snažit se jezdit tak, abys moc brzdit nemusela (už kvůli přehřátí brzd a jejich připravenosti na brzdění v nouzi). V případě nouze brzdit ze všech sil a pokud to zvládneš, tak i myslet (kontrolovat sebe a chování kola a podle toho reagovat). Dobře se to píše, ale v reálné situaci je to jinak. Když musíš, tak musíš, tak jednoduše vem za to.
Vtip je v tom, že největšího zpomalení dosáhneš právě v okamžiku, kdy se zadní kolo začíná zvedat od země. Takže snažit se předejít zablokování kol znamená nebrzdit zadní brzdou. Přesně jak je popsáno v odkazovaném překladu, a jak popisuji o pár příspěvků výše.
Pouze tam, kde hrozí při tomto způsobu smyk předního kola, je potřeba část brzdné síly použít i zadní brzdou, v krajním případě i 100%.
Ale při použití vhodného obutí si přední kolo nechá líbit opravdu hodně, pokud si člověk nerozhazuje stabilitu neuváženým používáním zadní brzdy;-)
Stačí hodit prdel na(d) zadní kolo a nic se ti nezvedne... Teda jako kolo a tak...
a brzdit tou vložkou, co vozíte o zadní plášť? To by mohlo taky pomoci, ne? ;-)
Vložkou jsem brzdit ještě nezkoušel; očima už ano... :-))
tsssss, já už brzdil i zadkem, bokem, dlaněma, loktem, obličejem....
A co čelem, už jsi zkoušel brzdit čelem? To je taky dobrý zážitek :-)
To by neprošlo.
1) nejezdím s vložkou
2) nad zadním kolem mám nosník, takže bych musel slézt až hodně dolů, a s ohledem na pozici těla by došlo na brzdění šulinem
3) by to možná bylo efektní, ale s efektivitou bych si jist nebyl
Takže raději zůstanu u páček na řidítkách...
To je značně nepohodlná pozice...
Pohodlna pozice pri brzdeni je pouze na lehokole. Stejne jako pri vetsine jinych ukonu. Na zabradli se holt clovek musi smirit s jistou davkou nepohodli...
"s jistou davkou nepohodli" člověče to bylo hodně diplomaticky řečeno :-D
No, je to rozdil asi jako jestli si v tramvaji sednes, nebo musis stat. Oboji ma neco do sebe. 8-)
fakt? :-O
Hmmm, tebe když stojíš v tramvaji bolí prdel, zápěstí, záda a krční páteř?
Mě tedy ne. Jen minimálně nohy. To je jediný rozdíl oproti sezení. Tedy v tramvaji. Ještě nikdy s emi nestlao, že bych po jízdě tramvají ve stoje musel polykat prášky proti bolesti, fakt ne. Na zábradlí to byla nutnost bez který se nedalo v podstatě jet.
S dobrou přední brzdou postavíš v malé rychlosti kolo na přední zcela bez problémů i když zadkem téměř drhneš o zadní kolo.
V dostatečně malé rychlosti mi na to u The One stačí jeden prst.
S narůstající rychlostí to jde čím dál hůře a klidně na to už pak brzda stačit nemusí. Těžko se to posuzuje v opravdu velkých rychlostech jak to pro dané kolo a brzdu je, protože to není už bezpečné.
Ono taky hodně dělají konkrétní brzdy. Pro správné použití přední brzdy je potřeba umět tu brzdnou sílu jemně a přesně řídit. Špatné brzdy, obzvlášť V-čka, mají dvě nectnosti, zaprvé jsou měkké (pruží brzdové čelisti) a zadruhé je potřeba pro dosažení slušného brzdného účinku za páku dost silně rvát. Oboje dost komplikuje jemné řízení brzdného účinku.
Takže před učením se správně brzdit je fajn nejprv prověřit stav brzd a případně investovat do slušnějších.
Proto jsem já u dětí, když už jezdily na kole samostatně, odpojil zadní brzdy a rok byla jen přední páčka. Právě aby se jim dostalo do krve brzdění předkem a naučily se tu sílu dávkovat podle stavu brzd a povrchu. Pro mnohé nepochopitelné- ovšem výsledek se dostavil. Dneska si troufnu říct, že mají daleko větší jistotu a zvládnou zastavit mnohem dříve- když to potřebují- než jejich vrstevníci, kteří mají mnohdy sjeté zadní špalky za hranici použitelnosti, ale předek jim šlajfuje hned a proto ho nepoužívají...
Jo a tento "výcvik" nepoznamenal jediný pád kvůli brzdění.
zdarek mužete prosím definovat špatné brždení v-čkama jezdil sem na nich od začatku kdy se začaly montovat na kola a kdybych je zakravil na doraz jak uvádíte tak sem vždycky před kolem a né na kole (pokud si nepleteš cantilever brzdy).:-) jinak brzdna učinost je srovnatelna jako na moto a to jest cca 70%předek a 30% zadní kolo
To jako ze s cantiky pres riditka nelze? Kdyz jsou dobre spalky...
jiste že canti dou postavit na předek ale marbl psal něco o nejakym pružení v brzdě a to mely jen canty ponevač lanko se tahalo vzhuru do tahu v tomhle tahu se strácí dost brzdné učinosti a kuli tomu tahu se začali delat V-čka tim byla eliminovaná ztráta :-/. no a touhle eliminací sem na kolo osazoval k v-čkam i podkovi poněvač to trochu rovnalo upony brzd na rámu .....no a my se asi nebudem hadat o učinosti ktery z typu je lepší :-).
U cantiku to zase vyrovnavala vetsinou delsi paka a kdyz se trochu vic predeply pruziny celisti, taky se tolik energie neztratilo. Jedny cantiky mam na starem horaci celopevnakovi. Parkrat jsem ho v poslednich letech vyvetral na kratkou jizdu kolem baraku a ten rozdil proti V by mi tak zasadni neprisel.
Naopak mne ted strasne prekvapil rozdil ve kvalite desticek na hydry. Deorka ni po vymene desticek vepredu brzdi tak, ze ty cantiky snad byly lepsi. 8-(
Ad destičky ... a porovnáváš tu účinnost až po nějaké době "zajetí"? Pardon, jestli píšu samozřejmé věci, ale právě to, jak moc nebrzdí čerstvě vyměněné destičky mě před nějakou dobou docela nepříjemně překvapilo (jak jsme byl v tu chvíli rád za zadní V-brzdu, kterou jinak na lehu prakticky nepoužívám :) ). "Spravilo" se to po nějakých desítkách pořádných zabrzdění.
Nekolik Barrandovskych kopcu. Uz jsem to i zkousel odmastovat, ale nevypada to, ze by tohle byl problem. Je fakt, ze je to sintr, ale i tak... Po zahrati se ucinek mirne zlepsi, ale do tezsiho terenu bych tohle nechtel. To i BB7 mi prijdou silnejsi. I na BB7 pouzivam nahodne desticky od ruznych vyrobcu a nekdy sintr jindy ne, podle toho, co nekde na ceste v pripade nouze sezenu. Tam ani sintr - nesintr nezaregistruji.
Já tím nemyslel, že Včka jsou nějak principiálně špatná. Ale pokud špatná (= většina levných) jsou, tak je to děs. :) Zkus si od někoho půjčit krosové kolo z levnější části nabídky. Z velkou pravděpodobností poznáš, co mám na mysli.
V-brzdy mají docela dlouhý kus namáhaný na ohyb a tam se kvalita materiálu a provedení pozná. Obzvlášť se špatnými špalky, které způsobí potřebu větší síly na brzdu.
O to, že se dá přeletět přes řídítka nešlo. (To se mi při dostatečné síle v prstech a dostatečné nešikovnosti povede skoro na každém klasickém kole, snad s výjimkou těch se starými favoriťáckými čelisťovkami, kde dřív přetrhneš lanko. :) Jde o to, jestli ve stavu "na hranici přeletění přes řídítka" reaguje brzda dostatečně jemně a dobře, aby se tenhle stav dal stabilně udržovat. Tomu pružení čehokoliv v mechanismu brzdy hodně vadí, protože pro změnu brzdné síly potřebuješ relativně velký pohyb prsty, a tedy jsou tvoje reakce o tohle zbytečně pomalé.
tak na macika di do knihovny tady si trochu jinde -tady de o kola dekuji....
jinak V nebo canti beru brzdu jako na brždění né dekoraci z plastu i v-čko od tek-tra sou dobré to aby se kroutil material sem ešte nejak neviděl rozdíl mezy brzdama sem už psal je pravda že na cantech je delší možnost davkování citlivosti než u V ale brzdně V byli rychlejší. ohledně špalku bych doporučil koupit botky a akorad měnit gumy dle podmínek počasí skvělá věc na kole. a hydry o tom do ted spekuluji a jediný přínos pro mě je když žahnu rafek a to je docela u mě specialita tak vždy dojedu a nemusim se omezovat bržděnim to beru snad jako jediný plus kotouče
12" kolobezka mi skoro nebrzdila. Na tectra jsem dal spalky Deore. O trosku se to zlepsilo. Pak jsem smenil starsi celisti Deore za neco jineho a ty Deorka tam dal. Sel jsem pres riditka hned v predsini pri prvnim testovacim pribrzdeni. Tolik ke kvalite brzdovych celisti tectro.
ja dal malé tek-tra +botky a abs špalky a to bys měl teprv vidět ten hukot. ale jinak V-braky mám xt-xtr a bez debaty vuči materialu ono to co bylo psané ja bych na kole z tesca nejel ani po schodech na tož terénem jinak si nedokažu představit nižší třidu kol-pokud to kola vubec sou:-)
Čelisti tektro jsou na hovno, potvrzuji.
Brzdové páky tektro jsou rovněž na hovno. Tělo (část spojující páčku a trubku řidítek) je měkká, i u dražších modelů, takže člověk mačká, mačká, až k řitítkům... a nic:-(
I 10 let starý Alivio/Acera nebo co to má táta na crossu brzdí líp.
Na mechanické brzdě prostě musí být celý řetězec od páčky přes lanko a bovden, čelisti, až po špalky dobrý, pak to brzdí slušně.
Paky jsem nechal puvodni, na 12" kolobku to staci. Tektro se pise s K? Sakra. 8-)
Já zkoušel otočné řazení, vedle toho mi nevešly původní páky (LX), tak jsem koupil nějaký Tektro, né ty úplně nejlevnější, možná CL-530? Na kolobku by to asi stačilo, ale na kole to bylo dost nepříjemné, a páky byla jediná změna v brzdové soustavě...
Těch 70/30% jsi spočítal nebo změřil? Jak?
toto bylo počitané ešte v době kdy se ciklisté zdravily (takže v pravěku) ted jinak je to brané rozložení celkového brzdoveho učinku na kole ale i na moto jak davkovat předek a zadek na normal zastavení pak vetšinou se kola blokujou když to rozložíš 50-50 tak předek bere malo a zadek flekuje to same je i obraceně stěma 70-30. pak doladěni učinku zaleží na rozvoru kol takže i stavbě ramu cros-country ja mam třeba delší (am-verze) a na sjezd mam trochu kratší a taky de kde je vaha těžiště takže ty hodnoty sou vypruměrovany (ale jestli si měl dojem že je toto z mé hlavy tak prolistuj časaky cikloservisu zdob kdy se začal tisknout a tam to určitě najdeš :-)
Bohužel, časopisy z té doby již nemám, ale jistě nějaký odkaz bude, podle nějž by se to dalo vyhledat na webu nebo v knihovně, nenašel bys něco prosím?
Časopis sice nemám, ale měl jsem náladu si s tím trochu pohrát, tak jestli někoho zajímají výsledky, tu jsou ...
Výchozí předpoklady: koeficient tření na předním a zadním plášti stejný, chci brzdit na maximum a "umím to" (tj. brzdná síla bude součet zátěže předního a zadního kola krát koeficient smyk. tření), brzdy jsou schopné brzdit libovolnou silou, kterou chci, nic na kole nepruží a hledám "mezní" rovnovážný stav.
Protože brzdná síla bude daná jen zátěží předního a zadního kola, zajímá mě vlastně jen rovnováha mojí tíhy, brzdného zrychlení a sil, kterými působí silnice na kola. Odpor vzduchu v klidu ignoruji, stejnětak cokoliv dalšího.
Teď ten výpočet: Z a P budiž poměr zátěže předního, resp. zadního kola vůči celkové tíze jezdce a kola. Tedy Z+P=1 a navíc tato čísla odpovídají ideálnímu využití příslušné brzdy (v rozmezí 0 až 1). Pak 'a', resp. 'b' bude horizontální, resp. vertikální vzdálenost těžiště od místa doteku předního kola se zemí přepočtená na rozvor kola (a=1 by znamenalo těžiště přímo nad osou zadního kola). Tíha i brzdné zrychlení působí v těžišti, takže rovnováha momentů sil bude Z+b*k*(Z+P)=a, kde 'k' je koef. smykového tření. Kdo si vyřeší tyhle dvě rovnice :), může si ověřit, že vyjde P=1+b*k-a.
To je tedy "ideální" využití přední brzdy. Závisí na poloze těžiště a koef. tření silnice. Pokud by vyšlo P>1, znamená to, že limitem brzdného účinku je kotrmelec přes přední kolo (a pak je "ideální" brzdění výhradně přední brzdou).
Aby to nebylo tak suché, přihazuji obrázky pro dvě hodnoty tření s nějakým MTB a (mým) lehokolem. (Škáluji na stejný rozvor, proto je leho menší.) Polohu těžiště si odhadněte každý sám.
Závěr? 70/30 bude na klasice "optimální" při tření zhruba těch 0,5, na dobrém suchém asfaltu by vyšla lépe čistě přední brzda (přední kolo nikdy neuklouzne). Optimální rozdělení síly na brzdy závisí hodně na konkrétním tření, obzvlášť u vysokého kola, u leha tolik ne. ... pokrač. ...
... U nízkého lehokola kupodivu nemusí být zadní brzda zbytečná. Navíc snižování těžiště význam zadní brzdy zvětšuje. Ono je to vlastně jasné, protože pokud je limitem smyk předního kola, tak se vyplatí přibrzdit i zadní, které stále leží nějakou tíhou na zemi.
Pokud se v grafech výše držím těžištěm mimo bílou oblast, bude dosažené brzdné zrychlení stejné (závisí jen na 'k'). Tedy (teoreticky) by na tom klasické kolo nemělo být ve většině případů hůře než leho. V praxi asi bude hlavní problém to, že na klasice člověk při nečekaném brzdění neudrží zadek vzadu a posune si tím výrazně těžiště. Tedy na lehu se brzdí lépe ne proto, že je nízké, ale protože se člověk při brzdění zapírá o nohy ... ? ... hm, proč ne. :)
A disclaimer na konec pro případné rejpaly: je to zjednodušený idealizovaný případ. Netvrdím, že jde o jakkoliv přesný modelem skutečnosti. Každý nechť si z toho vezme co chce. Nicméně, pokud v tom mám nějakou principiální chybu, tak klidně opravte. :)
Hm, zajímavé. Dovčíl jsem si myslel, že když mám stejné brzdy, stejná kola, stejné pláště a za páčky vezmu stejnou silou, kola budou brzdit stejnou silou, až do zablokování či ztráty kontaktu s vozovkou.
To je nějak v rozporu s mým příspěvkem? Jasně, limitem je buďto smyk jednoho z kol anebo kotrmelec. Můj výpočet je založený na tom, že jsem "dostatečně šikovný" (mám ABSko :), abych kola držel přesně na hranici smyku. A graf říká, jaká část z celkové brzdné síly je hranice smyku pro přední kolo.
Je to teoretické maximální brzdné zrychlení. Pokud budu brzdit méně, bude zátěž zadního kola větší a mohu víc brzdit vzadu. Tj. pokud je limit 70/30 při maximálním brzdění, mohu při brzdění jen zadní brzdou dát víc než 30 % maxima bez smyku. Konkrétně a/(1+b*k) dle terminologie výše. Pro klasiku a k=0.5 je to asi 0.5, pro leho na obrázku výše asi 0.3 (což docela odpovídá mé zkušenosti, že samotná zadní brzda je na mém lehu horší, než na klasice). Kreslit další obrázek se mi teď nechce, ale třeba budu mít náladu časem. :)
Rozhraní s bílou plochou je vlastně hranice mezi smykem předního kola a přeletění přes něj. V bílé části už nejde smyku předního kola docílit.
Pro aplikaci v reálných situacích je to samozřejmě třeba brát s rezervou, nic není ideální.
sorry panové ale jediné co skladuji zdob pravěku jsou daně a nej-reporty pod linem kuli vlhkosti, jinak za rozpracovaní marble ti davávam malé leč asi bezvyznamné +.doufam že tě to těší že sem to já a né někdo jiný .ale srovnavat leho a clasiku to beru fakt jako jabka a hrušky nebo nákladak a osobák, leho sem eště nějak nemel na sjezd asi nic moc že .
jestli používaš pružicí vidlici tak si jen tak tukni zadní a pak přední a koukej coto delá s vidlí to je totiž tvoje váha a rychlost rozložená na předni a zadní kolo
Odpružená vidlice není jen o zátěži kol. Nikdy není úplně svisle, takže při brzdění předním kolem je stlačována ještě navíc příslušnou částí horizontální síly (setrvačnost v těžišti versus brzdná síla na předním kole). Při brzdění zadním kolem tenhle vliv není.
ten vliv tam je taky i když přednim kolem nebrzdiš ale menší to je ukazka toho jakyvliv ma na brždení dopředna rychlost a tiha ze tech rozdelenych 100% na70-30 je brané pravě proto že tavaha se dost navalí na přední kolo a pravě proto to přední muzeš zakravit trochu vice a zadni (samozřejmě s citem) nebo skus udelat čaru a najed na ní a zabrzdi přední a pak zadní stejnou silou na brzdě uvidiž kde zastavíš
Jasně že vidlice propruží při každém brzdění. Ale ten rozdíl, že na přední brzdu reaguje víc je dán jen a pouze přenosem brzdné síly od kola do těžiště (větší část téhle přenášené síly se snaží ohnout krk vidlice, menší, ale ne zanedbatelná, stlačuje pružinu), s rozložením zátěže ten rozdíl fakt nesouvisí.
Když budeš na tuhém kole brzdit přední nebo zadní brzdou stejnou silou ale jen tolik, aby kolo nešlo do smyku, tak se výsledek nebude v ničem lišit. Včetně rozložení zátěže. A samozřejmě včetně brzdné dráhy.
O tom, jak moc se "navalí" zátěž na přední kolo jsou právě obrázky výše. Tedy jaká část zátěže je na předním/zadním v okamžiku, kdy jsou obě kola současně těsně na hranici smyku.
Kdyz si to tak snazim predstavit, tak sila ohybajici krk je to, co vznika jen pri brzdeni prednim.
Sila, ktera zamackava pruzinu je porad ta sama. Je to sila, ktera nezanedbatelne hmotne telo tlaci vpred a dolu, protoze se otaci kolem zanedbatelne hmotneho kola, ktere ruzne rychle brzdeni zpomaluje.
Jenže vidlice není kolmá na brzdnou sílu (ta působí na kolo v místě doteku kola se silnicí a má směr přesně vzad). Takže brzdná síla se zčásti přenáší i v ose vidlice a přispívá k jejímu stlačení, nejen k snaze o ohnutí.
Mimochodem, kvůli brzdění se tělo netlačí dolů. Ani trochu. Čistě jen dopředu. Součet zátěže (tj, svislá síla) předního a zadního kola je při brzdění stejný jako při jízdě. Přednímu kolu přibude jen to, co ubereš zadnímu, nic víc. (K roztočení kolotoče taky stačí působit silou po tečně, nemusíš působit směrem ke středu otáčení; dokonce složka směřující k ose otáčení efektu roztočení nijak nepomůže.)
Součet svislých sil musí být stále nula, pokud nechceš, aby kolo (jeho těžiště) vzlétlo, anebo se propadlo. Brzdění přidává pouze vodorovné síly (předpokládám stále jízdu po rovině).
Druhá věc, co musí být nula, je součet momentů sil vůči libovolnému bodu. Pokud za libovolný bod vezmeš třeba dotek předního kola se zemí (jakýkoliv bod funguje stejně správně), jsou momenty od brzdění předního i zadního kola, stejně jako svislý tlak silnice na přední nulové. Zbývá ti svislý tlak silnice na zadní, tvoje tíha (směrem dolů) a zdánlivá brzdná síla (působí na těžiště směrem dopředu). Tedy moment tvé tíhy se musí vyrovnat součtu zbylých dvou. čím víc brzdíš, anebo čím máš výš těžiště, tím je větší moment kvůli brzdění a protože ztloustnout tak rychle nestíháš, musí se snížit moment od zadního kola (tlak silnice na něj, tedy reakce na jeho zátěž), anebo si musíš poposednout víc vzad (zvýšit moment své tíhy).
Kdyz se sklouznes po zamrzle kalozi a pak prudce zabrzdis o asfalt na okraji, vice mene opises kolem vlastnich podrazek ctvrtkruh. Asi tak ve smeru, kterym je pri podobnem stavu na kole stlacovana vidlice.
Však. Směrem dopředu. Jestli někam jinam, tak spíš nahoru. To vcelku odpovídá tomu, že (za)brzdění tě netlačí dolu. To dělá až gravitace o chvíli později, když tě přestane podpírat kolo. :)
No a to je snad presne to, co stlaci vidli, ne?
Proste se zmeni smer pusobeni gravitace + dopredneho zrychleni. Zpusobeno brzdenim.
Já se asi ztratil. Stlačení vidlice je způsobeno zčásti dopředným zrychlením. To změní rozložení zátěže přední/zadní kolo. Tohle stlačení bude stejné, ať už to zrychlení získáš jakkoliv (brzdíš přední/zadní brzdou, někdo tě roztahuje na laně apod.). Druhý efekt, u kterého jediného se projeví vliv přední brzdy je přenos brzdné síly z předního kola. Vlivy se sčítají, ale pokud subjektivně vnímáš rozdíl přední/zadní brzda při pokusném "ťuknutí", je to ten druhý vliv.
Aneb, pokud budu brzdit pouze přední brzdou, a jen tolik, kolik bych na stejném kole brzdil zadní, nemám šanci přeletět přes řídítka! (I když mají někteří představu, že to tak není.)
Tak nevim, asi oba rikame nakonec totez. Prislo mi, ze jsi tvrdil, ze zanoreni vidle bude ruzne pri stejnem brzdeni predni a zadni brzdou...
A taky ", s rozložením zátěže ten rozdíl fakt nesouvisí.", coz neni tak uplne pravda, protoze se tezista zaroven dostava i do jineho uhlu, takze je jinak dlouhe rameno.
S tou čárou je to dobrý příklad. Když zabrzdím skutečně přesně stejnou silou, stejnou brzdou a stejně velkými koly za nezměněných podmínek (absence smyku či ztráty kontaktu), tak zabrzdím na přibližně stejném místě.
Když ta brzda totiž bude stejná, bude při stejné síle na brzdové páčce stejná brzdná síla, a pokud mezitím nezměním svou hmotnost, tak stejné zpomalení, ne?
Ne.
Zadni kolo se odlehcuje, tedy se zmensuje plocha doteku podkladu a plaste, tedy je mensi mnozstvi materialu na treni. Zadni tedy pujde drive do smyku.
U predniho je to opacne.
Tření s plochou doteku souvisí dost komplikovaně a v prvním přiblížení vůbec. S tlakovou silou (ne tlakem) samozřejmě jo, a to tak, že přímo úměrně. Ale plocha a síla na podložku jsou dvě principiálně jiné věci, i když se v případě pneumatiky občas mění společně.
Ke zbytku tu už bylo myslím napsáno skoro všechno a několikrát, nechť si každý přebere. :)
Tak ted nevim, jestli s mym zjednodusenym vysvetlenim souhlasis, nebo ne.
Nesouhlasím s tím, že tření závisí na styčné ploše. Zjednodušeně řečeno na ní nezávisí vůbec (ve skutečnosti tam nějaká malá závislost je, ale není to vůbec jednoduchá úměra, a ve většině případů je zcela zanedbatelná). Podstatná je svislá síla.
Ohledně čáry jsem to nechtěl rozebírat, protože se v diskuzi poněkud ztratilo zadání otázky. :) Některé příspěvky řeší možný smyk, některé uvažují brzdění menší silou, než stačí na vyvolání smyku zadního kola. Podle toho se taky liší odpověď. :)
Kdyz budou obe kola stejne nafoukana, tak velikost plochy styku je zavisla na svisle sile, ne? Tedy to odpovida memu tvrzeni.
Jak bych to ... korelace neznamená příčinnou souvislost ... stačí takhle?
OK, dobre, kdyz to bude kolejove vozidlo, dopadne to stejne i kov na kov bez zvetseni plochy.
Nicmene - na kole se zvetsi trochu plocha, trochu pritlak, na kolejich skoro vyhradne pritlak.
Uz je to lepsi?
Radši plochu nechej úplně stranou. Tlaková síla (!) se změní úplně stejně i když budeš mít na kole kovová kola anebo naopak podhuštěnou pneumatiku. Plášť a jeho deformace neudělá se silou na podložku vůbec nic. Mění se tím jen tlak a ten není pro tření důležitý.
OK. :) Pamatuji, že kdysi, snad ještě na základní škole se dělal takový pokus ... vezmi si několik kostek a postav je na sebe na stůl. Zkus jakou silou musíš zatlačit na spodní, abys věž posunul. Pak stejné kostky naskládej do řady za sebou a zkus zatlačit na první z nich tak, aby se opět všechny pohnuly. Porovnej potřebnou sílu. Fakt si pořád myslíš, že plocha dotyku je významným faktorem ovlivňujícím tření?
V případě méně modelových situací záleží tření po "odečtení" zatížení v menší míře na kdečem včetně té plochy, ale 100% ne tak, že větší plocha = vždy větší tření. Záleží na okolnostech, materiálech atd.
jENZE TO JSI U TECH KOLEJI. Kostky se nedeformuji.
Modelova situace z cyklopraxe. Snowbike se 4" plastem, kluzky podklad - treba led. Svisla sila bude stejna, at brzdim na nadunenem plasti, nebo na podhustenem, ne?
Rozdil v brzdnych ucincich vsak je znacny.
A pokud bych kostičky místo přeskládání ze sloupce do řady dal pěkně ve sloupečku do lisu, který by z nich udělal palačinku, myslíš, že to nějak změní výsledek.
Ad snowbike: zaprvé jsem nikde neřekl, že větší plocha nemůže zvětšit tření, říkám jen, že to není obecně platné pravidlo.
Led je sám o sobě poměrně speciální případ, mimo jiné proto, že má na povrchu vrstvičku vody. Navíc změnou nahuštění pláště se změní třeba i jeho teplota (při jízdě se víc deformuje a zahřívá), což může mít na brzdné účinky klidně ten největší vliv. (Netvrdím, že to tak je určitě, jen ukazuji další možnosti. Pokud bys chtěl mít "jasné" výsledky, musel bys dělat porovnání s hodně dobře kontrolovanými parametry.)
Zkousel jsem to na hodne uklouzanem snehu a pri cca -10 stupnich. Pri te teplote se po zmene tlaku teplota plaste srovne rychleji, nez stacim schovat pumpu a nasednout. 8-)
Mas nejaky konkretni pripad podkladu, kdy bude brzdit lepe nafoukany plast? Podle mne budto stejne, nebo hur, zvlast kdyz se bude jednat o mezni stavy, kdy jiz povrch plaste nebo povrchu prechazi do teceni, skluzu, nebo se silne obrusuje (dle povrchu).
Na Tebe, ale otazku jsem myslel jinak.
Neporovnavame ruzne povrchy, ale situaci, kdy se predni kolo (plast) diky zmene vektoru sil zdeformuje a zadni naopak zmensi stycnou plochu.
Uvazujeme porad ten samy univerzalni povrch. Marble tvrdi, ze ne vzdy rozplaclejsi plast brzdi lepe a mne zajima priklad takoveho stavu.
Pardon, nestíhal jsem odpovědět.
Popravdě nevím, nikdy jsem vliv plochy kola neporovnával tak přesně a za tak stejných podmínek, abych ti uměl odpovědět. Pokud chceš protipříklad mírně přitažený za vlasy (ale asi jediný, co takhle z placu dám), tak si představ trochu přimrzlý sníh/bahno apod., kde se široký plášť neproboří a bude klouzat po povrchu, kdežto úzký se při stejné zátěži zařízne do podkladu.
Ve chvíli, kdy nastavíš podmínky tak, že jediný "povolený" způsob zvětšení plochy pláště je to, že na něj zatlačíš větší silou, tak ti samozřejmě vyjde lepší tření. Ale to je především kvůli přitlačení samotnému, ne kvůli ploše.
A abys neřekl :) ... koukni se na tohle zdb.ru.lv/conferences/2/II_227-233_Martinovs.pdf , na třetí stránce máš vytaženou závislost koef. smykového tření gumy na různých podkladech vzhledem ke kontaktní ploše. Jsou to výsledky nějakého konkrétního měření, takže z toho nedělej žádné dalekosáhlé závěry, dávám to sem jen jako odpověď na tvou žádost o protipříklad. :)
To pdf zkusim zmrknout pozdeji, ted jeste musim pracovat nekolik hodin a nesoustredim se.
Zariznutim plaste se dostavas do outu. Tim neporovnavas ruzne plochy gumy proti stejnemu povrchu, ale sirokou gumu na snehu proti uzke na asfaltu, nebo kam se proriznes.
Ad absurdum - kdyz porovnas snowbike proti silnicce na 18, zabrzdi silnicka v mirne udusanem 1 m hlubokem snehu rychleji. Jen je otazka, jestli se da porovnavat zabrzdeni snowbike s moznosti dalsiho rozjezdu s utopenim silnicky az po berany ve snehu.
"za nezměněných podmínek (absence smyku či ztráty kontaktu)"
Zadni ztrati kontakt nebo prejde do skluzu driv.
Právě proto jsem vyloučil případy smyku a přeletu přes řidítka.
Při normálním brzdění mají podle mne stejné brzdy na stejných kolech stejnou účinnost.
A prave proto nemuzes za obe brzdy vzit stejne. Kdyz budes postupne pridavat tah na paku, predni bude jeste klidne brzdit a zadni pri stejnem tahu bude davno ve smyku.
zdar tak hele ktem duším nechte je nahuštěny jak maj bejt ono když pak najedete s podhuštenou 2.1 do terenu a skočíte v naklonu tak vám ta guma po dopadu pomuže jedině tak mimo kolo .stou vidly sem neřešil jestli je lepši jezdit sni nebo s pevnou ale to co delaj brzdy p-z z vahou tu se tady snažite zastavit proč asi de delat smyk zadní a přední ne když by na to neměla tihová síla co kecat jinak s tou čarou zadní brzdou bude delši brzdná draha.(beze smyku)
tady je jeden drobny odkaz odstavec 4.9 http://is.muni.cz/th/213862/fsps_b/MASARYKOVA...
Beze smyku a při stejné síle brzdy bude brzdná dráha stejná. Fakt jo. Není jediný důvod proč by se měla lišit.
zdar to že tu je ten odkaz sem nejak minul sorry ohledně toho tlaku na brzdě maš pravdu skoro do tehdy pokud to budeš brát podle zadního než se dostane do smyku ale přitom ten předek mužeš přebrzdit o trochu vice než se dostaví kolaps a tam je právě ta zlatá muška předku. no ted něco pro pobavení manželce dnes přišla na vyzvednutí s-karta kuli mateřské :-/ (no nevim kde je logika ale od ledna jí končí a nastupuje do práce :-)..)..