Zdravím všechny! Obracím se na toto fórum s možná trošku neobvyklým tématem. Jsem věková kategorie padesát plus a mám již tři desítky let operované pravé koleno (úplně odstraněný vnitřní meniskus). Vlastně jenom zásluhou horského kola se ještě dnes umím pohybovat po vlastních končetinách bez dalších operací či ortopedických pomůcek. Měl jsem možnost vyzkoušet asi na padesáti kilometrech lehokolo Azub 5. Je to báječná věc a rád bych si stejné kolo pořídil. Jenže právě na lehokole jsem narazil na pro mě zásadní problém. V kopcích, které na běžně vybaveném horském kole (cenová kategorie deset tisíc z doby před pěti lety) zdolávám zcela bez potíží, koleno dost bolestivě protestovalo. A protest se projevoval i druhý den při normální chůzi. Takže teď váhám ... lehokolo ano či ne? Prosím o rady a zkušenosti všechny, kdo už si podobnou cestou prošli.
Škoda že sem nechodí kamarád, je na tom s kolenem úplně stejně a na zábradlí už nesedne ani když jdeme do hospody. Poptám se ho.
Všeobecně ale platí, že na lehu musíš jezdit mnohem lehčí převody než na zábradlí, protože jsi schopný vyvinout vetší sílu při záběru, čímž samozřejmě trpí především klouby. Další nespornou podmínkou je mít správně nastavený posez a pokud máš nášlapy, tak i správně kufry na tretrách. Hlavně nečekej, že budeš v kopci stejně rýchlý jako jsi byl doposud, na lehu jsou kopce trochu obtížnější, ale rovina a z kopce to jede jako vítr a tomu pohodlí se žádné zábradlí nevyrovná ;o)))
Jasná věc. Zatím jezdím bez nášlapů. Začal jsem o nich uvažovat, hlavně proto, že bych si v kopci pomohl TAHEM zdravé nohy. No ale ve zdejších debatách jsem se dočetl, že tahání za pedál je vlastně hovadina. Alespoň tak jsem to pochopil. Jestli můžeš, tak se, prosím, kamaráda zeptej. Bydlím v celkem kopcovitém terénu, tak mě tenhle problém trápí vcelku zásadně.
Tahani rozhodne hovadina neni!!!
Dalsi + naslapu je, ze Ti nohy nepadaji na nerovnostech z pedalu a neplytvas zbytecne sily na jejich udrzeni na spravnem miste.
S naslapy si taky nastavis dal slapak a budes efektivneji slapat.
(Znicena kolena mam taky, i kdyz jeste ne do tehle miry.)
Jojo jsou okamžiky kdy už ani gravitace nepomůže, a přijde na řadu tahání. Ale bacha nejde to dělat furt :-)
Jasně, to tahání mám v úmyslu používat jen a pouze v okamžicích, kdy to zdevastované koleno už prostě nedokáže do kopce zabrat. Tak jo, asi do nášlapů půjdu. :-)
Jestli ti mohu poradit, tak radama Murphyho se absolutně neřiď, pokud nechceš víc spravovat než jezdit ;o))
Tahání se používá pouze občas a v nouzi, jinak to s kulatým šlapáním, které je třeba při frekvenčním, nemá nic společného. Další věc je, to "vetší" vysunutí šlapáku s kterým nesouhlasím ať už podle teorie nebo i z vlastní praxe. Zrovna nedávno jsme na 24 LeMans řešili s Netopiratem, že ho bolí lýtka. Díky zdejší diskuzi měl totiž šlapák víc vytažený a musel při šlapání propínat špičky z čehož ho ty lýtka bolely. Počti něco o správném šlapání třeba tady
http://www.kpo.cz/fyziologie/kulate_slapani.htm
No já to četl a proto jsem vlastně založil toto téma. Fakt nevím ... pokouším se řešit svoji reálně se vyskytující situaci, kdy v kopci z kola spadnu jen proto, že ta zdevastovaná noha prostě už ten záběr dát nedokáže, zatímco zdravá noha se ve stejném okamžiku jen "veze" na pedálu. A mohla by nějak pomoci.
Potvrzuji, že Holfi poradil dobře a po nastavení trošku blíže k sedlu jsem křeče v lítku již nepozoroval. Od 24lemans jsem najel kolem 500 km a je to opravdu jiný pocit z jízdy. Ohledně kolen mohu potvrdit, že při prvních jízdách na lehu ( po přesedlání z MTB ) se kolena hlásila už po 40 - 50 km a nyní je to po najetí cca 5.000 km za 2 roky také bez potíží, svaly i klouby se již aklimatizovaly na jiný pohyb.
Asi je to individuální ale na lehu mne kolena nikdy nebolela, zato jsem měl období, kdy se to nelíbilo kyčlím nebo spíše nějakým úponům kolem kyčelních kloubů. Ale křeče v lýtkách můžou být i dalšími věcmi, já mám leho skoro až krátké na svou postavu a občas mne křeče zlobí také, není to tak dlouho, co se mi noha zkroutila tak, že jsem holení drhnul o řidítka (mám horní řízení) a vycvaknout z pedálu také nešla.
Jojo, určitě doporučuju - jdi do nášlapů...
Můj příklad: Letos na jaře jsem si polámal kopyto a hned druhý den co jsem emigroval z nemocnice už jsem zase jezdil protože bez kola nebudu, ve zkratce - pravá noha v gypsu ledabyle pohozená na rámu a levou jsem šlapal ale bez nášlapů bych toho moc nedal, právě že jsem se tou levou zaklínil do spdéčka... a tak jsem to praktikoval tři měsíce aniž bych pravou haxnou udělal jedinou otočku...no a s tím kolenem si myslím to bude podobné, prostě když jedna haxna bolí, tak s ní neprudím a namáhám tu druhou..
No i když teď to jde trochu poznat - (jedno klepeto tenké a to s kterým jsem jezdil pravda trochu hrubší) :o))
..neřeším, nejni mi 20:o)))))...
Ale bacha, jde to delat furt!
Taham porad. Na celoperu v terenu, na kole do mesta, na snowbike i na lehaci. Kdyz mne nahodou osud posadi na kolo s platformami, mam s tim problem. Jsem pak jak kocka na rozpalene plotne. Nadzvedavam ze zacatku nohy z pedalu. 8-)
Dík za informaci. Po pravdě řečeno, ani já si nemyslím, že by to tahání za pedál byla až taková hovadina. Asi nášlapy vyzkouším na horském kole. Může být, že se to ukáže jako neschůdná cesta, protože namáhání krutem to zdevastované koleno nemá rádo. To by ale mohlo být řešitelné "povolením" nášlapů.
Případně koukni na tyhle nášlapy: https://en.wikipedia.org/wiki/Speedplay_... , mohlo by to být na kolena lepší než SPD. "Frog" variantu jsem u pár lidí po Evropě viděl, takže to tak úplně exotické není, ale osobní zkušenosti bohužel nemám.
Speedplay The Frog mám už spousty let a objeli se mnou spousty závodů v ČP Downhillu či XC a jiných podobných akcích či jízdách.Vzhledem k jejich jednoduché kontrukci a dosažitelnosti dílů i po letech je používám dále na lehokolech.Tady mám i kontrétní srovnání s LOOKy.Jejich velká přednost je natočení 15stupňů do stran což velmi šetří pohybový aparát a navíc se to hodí při rychých jízdách s kopce.Drží nohu opravdu pevně takže i při spurtu je znát rozdíl proti Looku.Nacvakávání probíhá hodně hladce, zpočátku má člověk pocit že snad ještě není zacvaknutý v pedálu, ale to jen pocit.Vycvaknutí probíhá opět velmi hladce.Což zvláště na lehokolech je hodně markatní.Co se týče provozu občas je třeba mírně namáznout nášlapovou hranu na pedálu, zvláště pokud se jezdí častěji za mokra.Co se týče mých Frogů co už jezdím dobrých 15let jsem je jen jednou za tu dobu rozdělal a zjistil jsem že není třeba nic mazat ani měnit.Co jedíného jsem si nechal poslat přes www.xcr.cz byli nové kufry.Ty bych neměnil nebýt jednoho vyštípnutého miniaturního kousku který jezdí po kolejničce na pedálu.To se mi povedlo při HC jízdách dolekocom okořených o roadgapy, dropy apod. skokové variace ve volném terénu.
Frogy se dnes už již nevyrábí, takže mohu doporučit jejich verzi Zero.Je to silniční opět oboustranný pedál vycházející z kontrukce Frogu.U verze Zero Stainless je možnost volit délku osy šlapaní, krom všech výhod co už jsem zminil výše u frogu platí i pro Zero.Jen ještě abych nezapoměl, Frog je MTB pedál Zero je silniční pedál.
Co se týče Looku, tady musím nacvákat z velkou silou proti Frogu, což na lehokole není moc adekvátní, dále minimální stranový pohyb, který noze neumožňuje moc volnosti si ulevit.Hodně je to znát na dlouhých trasách.A vystupování je taktéž z větším odporem proti Frogu.
Co mohu ještě doporučit tak Crank Brothers a Bepop s MTB pedálů se nejvíce přibližují Frogům, tady nemám osobní zkušenost pouze poznatky mých kamarádů co je jezdí.
Přesně, lehké převody a vysoká frekvence.
Hodně lidem k vyšším frekvencím pomohly kratší kliky, které by mohly být fajn i přímo na kolena (sníží se maximální ohnutí kolena během otočky, ale nejsem doktor, takže nevím, jestli je to to, co potřebuješ). Každopádně nepodcenit nastavení délky šlapání, většinou je lepší mít pedály dokonce trochu dál, než na klasice, nejlépe ladit, a zkoušet posunout klidně co kilometr, dokud to není ono.
Azuby jsou poměrně těžká kola, takže je potřeba se smířit s tím, že do kopce jedou pomaleji a nedrtit to "násilím". Možná je na vyzkoušení zajímavá i nějaké tříkolka, protože odpadá takový ten pocit "musím jet rychleji, nebo spadnu". (Anebo si prostě prudší kopce nechat až na později a nejprv si natrénovat nejmíň několik stovek kilometrů po rovině při klidné jízdě, aby si tělo zvyklo.)
K točení vysokou frekvencí hodně pomohou nášlapy, které také poněkud sníží zátěž na kolena přímo (není potřeba tlačit silou proti pedálům, aby mi nepadaly nohy).
No, v mém věku jsou i ty mírné kopce už jaksi ... strmé. Ale ne, souhlas. V AZUB už mám předběžnou objednávku na lehokolo a o těch zkrácených klikách byla též řeč. :-)
Co si děláš hlavu - my lehocykloturisti co nevyjedem to vyšlapem po svých. Leháč jsem si pořídil pro pohodlí a pohodu tak co bych se štval do kopců jak blázen. Navíc v 60-ti letech. Jo a co nevyšlapem tak tam se vyvezem autobusem - třeba na Praděd.
Ono to může být i tím, že namáháš trochu jiné svaly, které (zatím) nemáš vypracované, takže tím koleno víc trpí, ale dá se určitě vychytat :-) Anebo si pořiď tříkolku, tam se můžeš vklidu soustředit na šlapání a nemusíš udržovat tolik rovnováhu, když koleno bolí... A to pohodlí....
Tříkolky jsou krásné a zrovna ty kopce řeší z podstaty vcelku elegantně, o tom není pochyb. Též jsem o nějaké chvíli uvažoval. Problém tady vidím v tom, jak je dostat do vlaku. Dost často jezdím tak, že se z domova dovezu na kole na vlakové nádraží, někam se nechám dovézt vlakem, pak ujedu pár desítek kiláčků na kole, vrátím se vlakem a z nádraží to domů zase došlapu na kole.
http://www.youtube.com/watch?v=ky6VvCHZGus
Mně tedy přijde jednoduší se s tříkolkou do vlaku nakufrovat rovnou, než ji skládat a mít ji na několik díků. Ale je pravda, že jsem s ní jel jenom City Elefantem.
Zapomněl jsem přihodit tohoto smajlíka ";-)". Tříkolka je celkem skladná a lehká :-)
Já mám odsoustruženou půlku menisku na levé noze. Na lehu jezdím tak 5 - 6 let a oproti klasice jsem se naučil jezdit více na lehkých převodech. Tedy kruhově. Zpočátku mě na lehu bolely nohy celé, i kolena. Teď už je to v pohodě a když nedrásám prudký kopec, o kolenech nevím.
Takže si myslím, že když začneš jezdit zvolna na lehčích převodech, svaly si zvyknou, posílí se a kolena nebudou trpět. Je mi taky 52 a jezdím několika denní až měsíční cesty natěžko.
Nášlapy nepoužívám, protože jezdím i v terénu a často tlačím. Prostě jsem si zvykl na sandály a pohorky. Za dobu co jezdím mi noha z pedálu vinou terénu spadla tak hádám 10x. Vždy jsem to ustál. Nášlapy jsou jistě dobrá věc, ale zatím jsem se k nim neodhodlal.
Ja mam v haji predne krizove vazivo v kolene cca 6 rokou tiez mam problemy respektyve na klasike ma neuveritelne boleli kolena pri rychlejsej jazde cca 30-35km/h a pouzival som naslapy LOOK. Presedlal som na Lowracer a nahodil som tieto naslapy nan. Z prvu ked som zacinal prve 2-3 jazdy sa mi slapalo vyrazne lepsie ako na klasike ale vecer kolena so citil a svalstvo co som pouzival tiez a znatelne viacej ako na klasike. Po cca 250km jazd som postupne svojvolne prechadzal a prechadzam na frekvencne tahanie. Tah na naslapoch pouzivam viacmenej stale meni sa len intenzita pouzivam lahsi pritah tak aby som tahal ale nepocitoval v kolene nejake negatyvne pocity.a to iste pri tlaku som prestal ist tak silovo ......... vysledok je ten ze pri rovinkach kde som isiel cca 30 na klasike teraz letiim 35 a nepocitujem taku namahu a unavu. Svali si zvikli a kolena ma uz vobec nebolia ani po 100km ture - samozrejme ze takuto turu nedavam 35km/h ale pohodovo 20-25 km/h a v kopcoch aj 6-7 km/h a rychlo podradujem aby som necitil ani naznak pretazenia kolien. Ostatne klady lehokola dufam netreba zdoraznovat.
A mal som aj klasicke pedale a je fakt ze mi padali nohy a pri Lowracery to moze byt fatalne kedze staci v rychlosti skrtnut o asvalt a naroluje ti ich pod sedacku a letiiiiiis tak ako si nechcel respektyve ti to zlomy nohu/y (extrem nepravdepodobne ale mozne)
Pri Azub 5 to take tragicke nebude...
Kolena mám myslím zdravá (možná jen nedostatečně diagnostikovaná, neb doktorům se ukazuju jak nejmíň to jde), ale i tak se mě před devíti lety z prvního lehokola někdy trochu bolela, hlavně právě do kopce. Jediný, ale účinný lék je optimalizovat sebe i kolo na co nejlepší druh šlapání. Lehokolo svádí i tomu pořádně zabrat, a jde pořádně zabrat, ale když člověk jede delší dobu menší frekvencí a větší silou, tak z toho pak něco bolí.
Frekvenční šlapání na lehký převod je základ. Někdo si na něj zvykne a nemusí na to myslet, já stále ještě preferuji tachometry s otáčkoměrem, abych se hlídal.
Nášlapy můžou pomoct, protože ušetříš námahu potřebnou k držení nohy na pedálu, vracející se noha nemusí na pedál tlačit proti té zabírající aby se tam udržela, a může i slabě táhnout. Připadne mi to, že se tu nášlapy projeví i víc než na klasice, kde nohu na pedálu drží gravitace.
Nastavení délky kola může být záludné. Osobně jsem vždycky zkusil nastavit doma a po projetí kolo natahoval. A s nášlapy mám vždycky, bez výjimky kolo delší než bez nich a tak dlouhé, že patou na pedál nedosáhnu. Na Holfiho rady bacha, on rád opakuje silničářské poučky platné s nohama svisle a automaticky předpokládá, že otočení systému vůči gravitaci o skoro 90° na jejich platnosti nic nemění. Je jasné, že ne každému funguje tělo stejně jako ostatním a Holfimu věřím, že jeho nastavení funguje pro něj. Je z toho vidět, že si musíš najít svoje. Většina lidí má pro nášlapy na lehokole asi 10-25mm mezi patou a pedálem v nejvzdálenější poloze.
Délka klik je taky ošemetná záležitost. Obecně lehokolo chce spíš kratší, protože ve stoje na něm jezdit nebudeš. Cykloprůmysl nám tvrdí, že 170-175mm pasuje všem od 150 do 210cm výšky, což je evidentní blbost. Já mám 178cm výšky, 110cm x-seam, 62kg a experimentálně jsem si zjistil, že 160mm kliky mi na lehokole pasují nejlíp. Z kratších nebo delších mě častěji bolí kolena a nepodám takový výkon.
http://www.nakole.cz/clanky/643-jak-se-zbavit...
Jen pro doplnění přidám pár obrázků. S Jirkou souhlasím, že vše je samozřejmě individuální, ale určitá pravidla platili a platit budou pro jakékoli kolo. Takže když si nastavíš posed podle zábradlí na kterém si jezdil, bude to fungovat.
Jo, kdyz trosku obrazky ohnes, bude to urcite fungovat. Treba na tom poslednim se dobre podivej na nohy. Urcite nejsou v mistech, kde ma lehac ve skutecnosti pedaly!
Taky telo ohnute na silnicce a narovnane na lehaci bude mit trosku jine pozadavky na komfort.
A Jirka zminuje presne to, s cim mam taky zkusenost - na klasice pedaly tak, abych na spodni dosahl patou a mel ne uplne napnutou nohu a na lezaku tak, abych ani napnutou nohou patou na pedal nedosahl.
Ještě je IMO podstatné, že na lehokole se při stání na místě spoustě lidí (většinou tehdy, když ti sedlo nepasuje 100%, což bude do jisté míry případ všech sériových kol) hůř odhaduje, kde budou mít skutečně zadek za jízdy, což přidává další chybu do nastavení délky šlapání.
Já bych, speciálně u délky šlapání, silně doporučil netrápit se ze začátku poučkami, nastavit délku, na které se rozjedu, a pak dát na vlastní pocit a skutečně klidně co kilometr posunout podle subjektivního dojmu o nějaký milimetr. Pravidla z Holfim odkazovaného článku uplatněná relativně jsou asi OK, ale brát je jako podklad k průběžným změnám během jízdy, ne k výchozímu nastavení.
Já ti nevím, ale když si prohlížím tu fotku, tak ti nějak nevěřím, ledaže bys byl zrovna posunutý na sedačce dopředu, ale to mi tady taky už tvrdili, že to nejde ;o)))
Mozna jsem. Tohle nastaveni mam pri 0 kmh, takze je mozne, ze se pak nejak kousek sesunu dolu. Hmm, zajimave. Skoda, ze je ted kolo v AZUBu a nemuzu to testnout. 8-(
Ze kdy ta fotka je? Nivnice 2010? Od te doby jsem jeste posed urcite upravil. Jestli to je letosni, tak vazne nevim, co bych dodal... 8-(
u tebe bych spíš předpokládal, že budeš při Holfikoj (-:
tohleho "dlouhý" nastavení je mi nepříjemný při výjezdu, kde zpomalíš na minimum (hlavně v kadenci) a rveš to a navíc je potřeba pracovat s klikama na nerovnostech - ale určitě si to dávám dál než MTB...
Osobní zkušenost bez jakékoliv snahy o hledání biomechaniky.
Na klasice jsem jezdil dlouhá léta a kilometry nikdy jsem neměl pocit, že by bylo něco špatně. Naopak okamžitý pocit z leha do kopce byl "něco je špatně". Asi díky diskuzím tady mě napadlo, že "něco" by mohlo souviset s délkou klik a stojí to za otestování. Takže jsem převrtal klasické kliky na 153 mm a okamžitý dojem velmi dobrý. Pak jsem si ještě dlouhé desítky až stovky kilometrů "hrál" s posouváním šlapání vysloveně o milimetry, než jsem měl dojem, že OK. (Na klasice jsem takovou potřebu nikdy neměl, a sedlo jsem dorovnával jen výjimečně.)
Výsledek je ten, že na lehokole zvládám příjemně točit mnohem větší frekvence, než jsem byl kdy schopný na klasice (i po přepočtení podle délky klik) a doufám, že kolena jsou mi za to příslušně vděčná. :)
Nemohu posoudit, jestli bych při dostatečné péči věnované výšce sedla, délce klik apod. na klasice dosáhl taky podobného zlepšení, ale podstatné je, že na klasice mi nikdy nepřišlo, že je něco špatně. Takže bez ohledu na to, jestli přenesení optimálních rozměrů z klasiky je správně, určitě není dobrý nápad přenesení "vyhovujících" rozměrů.
Musíš brát jeden podstatný fakt, na klasice je jednodušší nastavit sedlo a není potřeba takového ladění, i když .... Ty kratší kliky pro frekvenšní šlapání jsou nesporně výhoda, na druhou stranu, jsou k tomu potřeba patřičné převody.
Když už nic jiného, tak to schéma zapojení svalů je pro leháč poměrně nevypovídající. Přeci nechceš tvrdit, že na leháči se používají příslušné svaly stejnou měrou. Už jenom ten rozdílný úhel mezi nohami a trupem ti zapojí trochu jiné svalstvo. Jiná orientace jezdce vůči gravitaci také udělá své. Je hodně cítit, když přesedláš z leháče s položeným sedlem na nějaký se sedlem dost zvednutým.
Podívejme se na to konkrétněji: Jedu na dlouhý výlet po rovině. Tím pádem pojedu výkonem řekněme 120W při 90ot/min. Těch 90ot/min je 9,42rad/s. Výkon je moment krát úhlová rychlost. 120W / 9,42rad/s = 12,73Nm. Mám kliky 160mm, 12,73Nm / 0,16m = 79,58N. To je pochopitelně něco jako střední hodnota síly na pedál přes celou otáčku, ne maximum v bodě největšího záběru. Když ji vydělím tíhovým zrychlením, je z toho ekvivalent toho, že na pedálu visí váha 8,11kg. Říká se, že celá noha váží asi sedminu váhy člověka, takže ta moje by byla 62/7=8,86kg. Takže střední síla do pedálů je prakticky na úrovni hmotnosti mojí nohy!!!
Důvod proč to počítám je tento: Jestliže při pohodové dálkové jízdě dávám na pedál tlak srovnatelný s váhou svojí nohy, tak je evidentní, že způsob šlapání (zapojování svalů) bude velmi, ale opravdu velmi drasticky záviset na oritentaci směru šlapání vůči tíhové síle. Pokud sedím na klasice a šlapu svisle dolů, je to ekvivalent jen velmi lehounkého tlaku na pedál dolů, nějakého protahování nohy dolní úvratí, zvedání celé její váhy nahoru a protahování horní úvratí. Pokud celý systém vezmu a dám vodorovně na lehokolo, tak budu muset s pedálem nahoře zabírat větší silou než jsem na klasice zabíral dolů, pak následuje propadnutí nohy přední úvratí jen její vahou (schopné dodat většinu síly ke zvednutí druhé nohy skrz zadní úvrať) a skrčení nohy spodní polohou pedálu, při kterém těžiště nohy stoupá do výšky o dost méně než na klasice v zadní poloze pedálu.
Je jasné, že pro jezdce schopné podat mnohem vyšší výkon, pro závod v hodinovce a podobně budou síly od svalů násobně vyšší než tíhová síla působící na nohu. Ale většina z nás stráví na lehokole většinu času právě pohodovou jízdou někde mezi 100 a 200W výkonu.
Určitě jde využít příručky psané pro silniční kola k tomu, jak na sobě poznám, že to mám nastavené moc dlouhé nebo krátké. Ale nemůžu je slepě považovat za jediné správné vodítko když drasticky změním podmínky, za jakých ta poučka vznikla.
První obrázek mi tedy vůbec nesedí, neměl bys k němu nějaké popisky, či zdůvodnění?
Co já vím, tak v první polovině "Power Phase" nepracuje pouze A-Hip Extenzor, ale současně i B-Knee Extensors.
Navíc kdyby B-Knee Extensors pracoval až v druhé polovině "Power Phase", jako na tom obrázku, pracoval by proti smyslu kruhového pohybu pedálu.
Nejdříve dík všem za předchozí rady a zkušenosti. Rozhodně bylo a vlastně je pořád o čem přemýšlet.
No, mezitím už jsem si nášlapy vyzkoušel prakticky a tímto zdravím z útulného nemocničního pokoje ... Ale ne, až takto to nedopadlo. Ale jinak jsem si dopadání užil docela dost. :-)
Pedály mám Shimano PD-M520. První problém byl, jak vůbec tretru do nášlapu dostat. Někdy se nacvaknutí podařilo jaksi úplně samo, jindy zase potvora ne a ne. Jasně, tento stav asi bude ještě nějakou chvíli trvat, než si našlapávání pořádně nacvičím. Když se mi nakonec podařilo tretry do pedálů zacvaknout, dostavilo se příjemné překvapení. Šlapání šlo najednou úplně samo! Prostě paráda. Tady se ale brzy objevil další problém. Když najednou člověk nemusí při jízdě řešit, jak a zda vůbec má nohy na pedálech, tak prostě a jednoduše na pedály zcela zapomene a kochá se jízdou, že jo. Když si pak zastaví, aby něco vyfotil, ihned mu mrška gravitace poměrně tvrdě připomene, že na nohy zacvaknuté v pedálech rozhodně nelze beztrestně zapomínat. No jo, chybami se člověk učí ...
Takže suma sumárum: Pedály s nášlapy se mi zatím velmi osvědčily. Na těch prvních asi padesáti kilometrech (nutno podotknout, že v rovinatém terénu) pochroumané koleno ani jednou neprotestovalo a v pohodě zůstává i druhý den. Určitě k tomu přispělo i tahání za pedál zdravou nohou, když v nějakém kopečku potřebovala pochroumaná noha pomoci (o tohle mi u nášlapů šlo ze všeho nejvíc). Celkově mám pocit, že jízda do kopců je s nášlapy o hodně snažší.
Vrásky na čele mi dělá vycvakávání pochroumané nohy, neb pohyb patou do strany prostě neudělám s dostatečnou silou. Dokonce mi při jednom "přistání" museli z nášlapu pomáhat kolemjdoucí. To se snad časem a hlavně tréninkem zlepší. Druhá věc je, že jsem si na normálním kole při "nakopnutí" kufru do nášlapu a zacvaknutí hodně pomáhal vlastní hmotností. Jak tohle udělám v poloze na lehokole si vůbec neumím představit.
No ja kdyz se s SPD zacal szivat, tak jsem pruzinky v pedalech hodne povolil, aby naslapy nedrzely zbytecne silne (je tam na to sroubek).
Parkrat, kdyz jsem zazmatkoval (treba se na krizovatce prede mnou rozjizdelo auto, taky jsem se rozjel a v okamziku, kdy jsem zacvaknul pedaly, prudce zastavilo), tak me to zachranilo pred uplnym padem, protoze jsem nohu proste vyskubnul silou i bez natoceni paty.
Takze by ti treba nejaky nastaveni mohlo pomoct. Jen je potreba nepovolovat pruzinku prilis, pokud clovek pri rozjezdu nebo kvuli akceleraci poradne zabere k sobe a noha se uvolni, je to dost neprijemne. Pokud ale slabsi nohou prilis k sobe nezabiras, mohl bys povolit naslap jen u jednoho pedalu...
Opravdu to zní, že máš pedály hodně dotažené, ale může to být jen mylný dojem.
Našlápnutí na lehokole dělám většinou zároveň se záběrem do pedálu. Dá se i nataženou nohou když je pedál úplně vpředu, ale jde to hůř. Nejlepší je klidně jednou protočit naprázdno s nezacvaknutým a pak jakoby zabrat tou nohou fest. Když je ve správné poloze, zacvakne.
A funguje ti to i na lehké převody? Já se s lehkými převody musím cíleně o pedály symetricky opřít, abych se nacvaknul.
Když nechtě rozjíždím po rovině na moc lehký, střelím přehazkou těžší a došlápnu to hned po přeřazení. Do kopce to myslím většinou dopadne tak, že když to napoprvé nezacvakne, tak následný záběr tou už zacvaknutou nohou zpomalím a na další pokus už to tím pádem zacvakne, protože do kopce kolo zpomalí rychle a nemusím řadit těžší.
Na lehu mi taky zacvakávání nedělá problém, možná proto, že je na nohy vidět. Na klasice, tam jsem při rozjezdu ten nezacvaklý pedál nejdřív hledal, pak šlapal, jak to šlo, abych se co rozjel (typicky na křižovatce) a pak teprve nějak zacvaknul. Počítal jsem to, rekord byl 16 otáček. Už je to půl roku, co jsem na tom nejel...
Pedály jsem si nechal nastavit v servisu a řekl bych, že moje požadavky a potřeby pochopili správně. Nastavovací podložky jsou tři závity od polohy Weakest position, takže předpětí pružin je skoro nejmenší. S tím vypínáním bude asi problém v tom, že dlouhé roky byl právě pohyb patou do strany hodně bolestivý. Tak se asi pořád podvědomě bojím do tohoto pohybu vložit větší sílu.
A co zkusit vyhazovat patou opacnym smerem, tedy KE kolu, ne OD kola?
? To mi snad nikdy nešlo...
Ale jo, jde to. Už jsem to zkoušel. Zatím tedy jenom ručním nasazením a vycvaknutím tretry. Problém je, že směrem ke kolu je občas málo místa a v určité poloze kliky to pochopitelně nejde udělat vůbec, protože vadí právě ta klika.
popripade ti moze zavadzat koleso hlavne pri lowraceroch
Problém může být i příliš volné nastavení. Dost sem s tím laboroval a při příliš volném nastavení se mi kufr jako by kousl a nešel na první pokus vycvaknout. Všechno chce seřizovat přímo na sebe, každý to má jinak a kdo má problém jako ty, není problém si nastavit sílu vypínání na každou nohu jinačí.Malý imbus a zkoušet, to je moje rada.
Na tom by něco mohlo být. Ten pocit "kouslého" kufru jsem občas měl. Jenom nevím, jak s tím seřizovacím šroubem otáčet. V manuálu se píše, že předpětí pružiny lze nastavit ve čtyřech stupních pro každou otáčku nastavovacího šroubu. To by souhlasilo, seřizovacím šroubem otočím v rozsahu čtvrt otáčky, pak přijdou nějaké dorazy. Ale jak ty dorazy překonat, to už v tom manuále není.
Prostě šroubuj a zkoušej, nic na tom není. :-)
No me prislo, ze zhruba kazdou ctvrt otacku ten sroub trochu cvaknul, zrejme vzdycky prekonaval nejaky zoubek, aby se to nepovolovalo, nicmene slo to snadno, stacil na to imbus z cestovniho naradi a tim se vetsi sila neda.
Ale pedalu je spousta typu, takze tezko soudit, jak nastaveni funguje u tebe.
Ještě může dost udělat poloha kufru. Při troše snahy se SPD kufr dá na botu přimontovat úmyslně "nakřivo" (pootočený vůči ose kolmé na rovinu podrážky). Pokud ho takhle vytočíš špičkou dovnitř ke klice, bude se bota vycvakávat dřív (při menším vytočení paty). Chce to nepřehnat, aby ti pružina netlačila zacvaknutou botu patou dovnitř, ale nějaká rezerva tam většinou bývá a za pokus nic nedáš. :) Podobně může dojem hodně změnit už jen předozadní posunutí kufru (máš jinde osu, kolem které rotuješ nohu při vycvaknutí), ale to samozřejmě dost změní i šlapání. Prostě zkoušet ...
Další věc je, že různé kufry (případně různě ošlapané) a různé pedály u SPD hodně mění chování a průběh potřebné síly. Jestli je v tom nějaký systém, tak jsme ho nikdy neobjevil, ale pokud máš možnost vyzkoušet porovnat třeba několik různých SPD pedálů, možná to stojí za pokus.
Pokud tě zajímá můj názor, napiš mi na mejl. Jezdím lehokola od roku 1999. O kolenech něco vím, jsem obézní. Na operaci jsem bohudík ještě nebyl. A nechci tady svými názory a zkušenostmi zavdávat příležitost k flame war, které jen prodlužují tuto diskuzi.
[email protected]
Doporučil bych elektrokolo.
Umožní Ti dávkovat sílu, zvyšovat kondici, a stäle mít radost z toho, že to jede.
Když budeš mít silnĕjší stroj, doveze Tĕ domů, i když už nebudeš moct a bude to bolet.
Po létech flákání jsem díky elektrokolu znova v sedle.
Leháč asi bude fajn, ale když si zvyklý na svĕt koukat ze sedla, může Ti e-kolo pomoci najít formu, nebo naopak, srovnat hendikep.
Není to nic ponižujícího.
Akorát že tazatel nemá problémy s formou. Jen se mu místo "normálního" kola, na kterém vyšlape, co si vzpomene, zalíbilo lehokolo...:-)
Má hendikep, bolavé koleno. Bob má zase problém s kyčlí.
Pomocný motorek umožňuje snížit námahu postižené části tĕla, a už je lhostejno, jestli si to přidĕlá na leháč či bidlo.
Dávám k zvážení právĕ tuto variantu. Nĕkterý hendikep má trvalýcharakter, prostĕ nerozcvičíš to nikdy, a můžeš se maximálnĕ zapsat do pořadníku na výmĕnu.
Takovým lidem motorek pomáhá, i když mají formu jak Rambo.
Jasně, ale jednak to píše, že na horácovi ty kopce dává bez problémů... a potom to lehokolo, co si je na padesát kilometrů půjčil a od té doby má pocit, že na obyč kole už nechce, bylo moje. :-) (Takže když případně elektrifikovat, tak jedině to plánované leho...)
Karel Čapek vyjadřoval v cestopise z Holandska jistý údiv nad tím, jak Holanďané kráčejí v sedĕ, a mĕl tím na mysli cyklisty.
Rád bych si od nĕj přečetl postřehy o "kráčení v leže" :-)
"Kráčení v leže" jest kráčením nejlepším v životě mém zaživším, ergo lépe jest kráčeti v leže než kroutiti se posléze kráčejíc v sedě, alébrž pohled panorámatický skýtat sobě mohu při pohybu ladném vpřed se dícím.