Ačkoli od našich
návštěvníků zaznívají časté nářky na problémy s přepravou kol ve vlacích
Českých drah a nezřídka nepřátelský přístup jejich pracovníků k cestujícím
cyklistům, počet kol přepravených státním dopravcem rok od roku roste.
Na trase Přerov-Břeclav začaly jezdit modernizované soupravy Bfhpvee295. Vypadají pěkně, slibovaly místa pro kola, tak jsem se po Regionovách těšil, že se pohodlně svezu i s kolem. Po příjezdu na nástupiště se na mě zdálky smály široké dveře s piktogramem kola, jenže po jejich otevření - ouha, tři vysoké schody! No nevím, jestli nebylo užitečnější udělat prostřední vůz, jako u Regionov, nízkopodlažní, nejen kvůli cyklistům, ale také kvůli maminkám s kočárky a vozíčkářům. Neměly by být takové vozy v dnešní době při modernizaci povinné? Tak si říkám, achjo, zase vyhozené milióny s polovičním efektem...
To myslíš asi řídící vůz Sysel?
Popravdě, nejsem železničář, ale asi je to on.
Regionova nízkopodlažní část má, City Elefant je nízkopodlažní celý, Regio Panter taky, Regio Shark by měl mít nízkopodlažní část taky. Tak proč ne i Sysel?
"Sysel" není nový vůz.Vůz ČD Bfhpvee 295 přezdívající se "sysel" vyrobila firma Pars Nova ze Šumperka přestavbou z vozů řady ČD Bdt z osmdesátých let s podvozky typu GP 200.Tak asi proto konstrukčně nemůže mít nízkopodlažní část.
Regionova, pokud vím, je taky jen přestavěná 810 (+ 010 vůz) a ta taky nebyla nízkopodlažní. Takže když se chce... Zopakuju, že bych to u nových a rekonstruovaných vozů vyžadoval jako podmínku...
Tady jsou ty vozy docela pěkně popsané. http://spz.logout.cz/vozidla/961/961_wtb.html
Schody jsou fakt vopruz, pak se musí na nástupišti strašit s zvedací plošinou a ta taky nemůže být všude. Dobrý adrenalin je taky skákat z vysokéo vozu s kolem (či jakýmkoli zavazadlem včetně sebe) do kolejiště, když se nevejde vlak na perón. Takže je to nejen o vlacích, ale i nástupištích a přístupu(příjezdu) k nim.
Já myslím, že přímo řídicí vůz by nízkopodlažně upraven být nemusel, pokud to z technických důvodů nejde. Mohli by upravit jeden z přípojných vozů, tam by to takový problém být nemusel.
Stejně u hlavního vozu je málo místa kvůli WC a kvůli dveřím ke strojvůdci, které musí zůstat přístupné...
U nás ve výběžku se to teď hodně zlepšilo tím, že na velkou část spojů na trase Dolní Poustevna - Děčín jsou nasazovány vypůjčené soupravy Desiro a až místo nich přijdou jednotky Pesa Link, tak se to asi nezhorší. Z Rybniště do Liberece jezdí dopravce Trilex také s Desiry a konečně ze Sebnitz do Bad Schandau a dál do Děčína též jezdí Desiro. Takže přeprava kola je pohodlná, bezproblémová, Desiro je nízkopodlažní, na opření kola (prý max 7 kol) je místa dost. Takže prostě spojení pro cyklisty je na úrovni u všech třech dopravců (ČD, Trilex, Städtebahn Sachsen) které pro přepravu kola používám, o DB ani nemluvě.
Horší je spoj Rumburk - Kolín, kde jezdí ČD s jednotkou 854 + řídícím vozem ABfbrdtn (to je spíš písmenkový průjem než označení :))
Zde je možné kola dát do úschovy, nebo pověsit na jeden ze čtyřech háků. Ovšem vždy to znamená kolo zvednout po schodech.
Za největší nesmysl u ČD považuju věšení kola na hák, to mě přijde jako velká překážka a prostě to nepochopím u jednotky CityElefant, že tam ani místo na normální opření kola není.
Škoda, že tenhle článek nevyšel o týden dřív, mohl jsem se teď na InnoTransu zaměřit na to, jak výrobci vlaků řeší místa na kola, ale zhýčkán místními poměry jsem to trochu přestal řešit. V každém případě bych řekl, že v regionální dopravě je standardem dlouhý prostor buď prázdný nebo maximálně se sklopnými sedačkami určený k opírání kol s kapacitou 7-12 kusů. Háky na věšení jsem myslím nezaregistroval ani u nového RegioPantera, který by snad konečně měl začít jezdit v Ústeckém kraji.
Na fotografiích jednotka StadlerKISS, která bude od nového jízdního řádu jezdit v barvách ODEG, je zde alespoň trochu vidět místo pro kola.
s těmi háky jsem viděl právě v té Bfhpvee295, že má spousta lidí problém, hlavně ženy. Ale jsou tam sklápěcí sedačky, takže se to dá obejít. Jen je problém, že místo pro kola je za poměrně velkým WC (pro vozíčkáře, kteří se ale přes ty 3 schody těžko do tohoto vlaku dostanou???), takže úzký přístup a navíc jsou tu dveře do kabiny strojvedoucího, které by za všech okolností měly zůstat volně přístupné. Takže trochu těsno na vyhýbání se kolařům, co vystupují dřív...
Problém jsem měla jen jednou. ČD bych v tomto případě vytkla, že mi prodali lístek na kolo na trať, kde byla výluka (mohla jsem jet jinudy,kde by to šlo s kolem v pohodě). Hlavně bych však vytkla řidiči náhradní dopravy, že, ač vezl večer na výluce cca 8km jen tři cestující + dva personáy ČD, s kolem mě do toho prázdnýho busu nepustil. Tak jsem těch 8 kiláků v neznámé krajině musela projet po tmě kolmo (v nohách jsem měla cestu Třebíč Znojmo přes Bítov, něco přes sto kiláků). Spoj samozřejmě na mě nečekal, takže přes hodinu jsem čekala na další a dom jsem dojela před půlnocí.
Na podobně krátké výluce kdesi u Bojkovic mě do autobusu normálně naložili, ač byl dost plnej, takže to je o lidech, nikoliv systémovej zádrhel.
Já nevím, jak dlouho mají na nádraží v pokladně tu možnost, že rovnou vidí, že na trati je výluka, ale řekl bych, že to moc dlouho není, takže pokud to bylo nedávno, tak je to svinské.
My v létě jeli na kole úsek Hohenleipisch-Elsterverda, výluka tam probíhala úplně stejně. Prostě autobus nás nevzal. Navíc personál oznámil výluku asi dvě minuty před Hohenleipisch, takže ti, co to neměli nastudované z domova jako třeba já, se dost divili, že najednou mají vystupovat. Průvodčího ani nenapadlo je při kontrole jízdenek na tohle upozornit. Navíc na rozdíl od nás nemají u DB náhradní autobusovou přepravu doprovázenou průvodčím, takže cestující prostě z vlaku vypakují s tím, že si před nádražím mají najít autobus a na konci z něj vystoupit. Navíc to často bývá tak, že před nádražím znamená na autobusáku před nádražím, číslo nástupiště si zjistěte sami. Tolik k výlukám u DB, a už jsem jich pár zažil, včetně mimořádné a to je největší síla, cestující jsou vystoupeni a nemají žádnou informaci co dál, vlak se vrátí zpět. Pamatuješ, Ifčo, na mimořádné ukončení cesty v Pirně?
No tak to teda zírám. A musím konstatovat, že v ČR jsem byl vždy včas o výluce informován a personál se snažil individuálně poradit každému řešení. Dokonce kvůli mě třeba informovali navazující vlak, že tam dorazím na poslední chvíli s dlouhým kolem, ať se na to připraví. Zato v Rakousku jsem se setkal opravdu s nepříjemným vystupováním pesonálu v Salzburgu. Věřím, že to byla nějaká výjimka.
Ještě takovou poznámku, jak to občas fakt nefunguje úplně fatálně. Zrovna to byla první výluka, kterou jsem u DB zažil (podzim 2004), tak si to dobře pamatuji.
Když jsme vystoupili z autobusu a došli jsme na nádraží, tak jsme tam hodinu a 3/4 čekali na vlak protože prostě vlaky jezdí ve dvouhodinovém taktu a my přijeli 15 minut po odjezdu. Sice chápu, že díky tomu neměli cestující "za výlukou" zpoždění, ale bylo to hodně nepříjemné.
Já si na chování zaměstnanců ČD nemohu stěžovat. To mě štvou jiné věci. Když jedu s kolem vlakem, tak do Jeseníků se do určitých míst dostanu jenom vlakem. Turistická oblast, ale ve vlaku tam pro cyklisty moc místa není. Když se tam nedostanu, tak mi pokladní vrátí jízdné, ale to mi je prd platné,... a rezervovat si kolo taky nemůžu, takže je to vždycky o štěstí. Ale je pravda, že se průvodčí snaží tam nacpat co nejvíce kol, ale někdy to nestačí.
Kola se dávají na háky, schody jsou strmé.... Další spoj je motoráček a tam kola neberou a jet odpoledne to je nesmysl
Osobně nemám "hromadnou" dopravu kol jako spoluzavazadlo moc ráda. Větší množství kol patří, podle mě, do hytláku. Jezdím s kolem poměrně často, ale vyhýbám se spojům a dobám, kdy hrozí, že ve vlaku bude větší množství kol. Kolo na hák věším málokdy, zpravidla je ve vagonu jediné, ale je-li jich víc, tak na hákách, které jsou místo sedaček u dveří, ty kola míň zavazí ostatním cestujícím.
Že se s tím leze po schodech, patří k věci, s tím se musí počítat...
To je ale "turistický" přístup k přepravě kol. Já bych raději aby se u nás řešil "městský", v mé představě to vypadá tak, že přijdu s kolem do vlaku, opřu ho a na další zastávce s kolem zase vystoupím.
Ta možnost lehce kolo naložit a vyložit umožňuje s ním cestovat častěji. Když se k tomu ještě přidá přeprava kol zdarma (Chemnitz či Lipsko) či za rozumné jízdné, lze takhle pohodlně jezdit do práce či do školy.
Samozřejmě, že na dlouhou cestu je to otrava, že si musím kolo hlídat.
To bude asi jak kde a na jaký trati. V rámci Jihomoravské IDS se mi s kolem jezdí bez potíží, dá se to naložit prakticky do každýho vlaku.
Neznám tvoje muskulární proporce, ale moje žena to do těch tří schodů nedala, kdybych tam nebyl, tak nevím... A t nemluvím o situaci, kdy jedu natěžko, to bych tam asi taky sunul s obtížema. A co teprve maminky s kočárkem nebo vozíčkáři? U starého vlaku neříkám, ale u modernizované soupravy už bych nízkopodlažní část vlaku vyžadoval jako podmínku...
Tož kolo ještě po těch schůdkách ve starejch vagónech naložím. A když mám těžkej bágl, tak per-partes nebo mám hubu a někomu řeknu. Průvodčí se někdy nabídnou sami. Dolů to zpravidla jde hůř jak nahoru.
Natezko... do schudku to, zaplatpanbu, zatim zvednu celkem v pohode, ale co mi dost vadi je to, kdyz se ode me pak ocekava, ze povesim kolo na hak, coz znamena sundat brasny atd. ... brrr.
(Nemluve o tom, ze povesit kolo na hak, kde se pak vselijak zmita, je mi proti mysli vzdycky).
Ve Švédsku kola neberou vůbec a to je cyklistická země... :-)
No to nás taky jednou šokovalo, když jsme se chtěli jednou svézt vlakem ze Stokholmu asi 200 km na západ. Přitom v Norsku kola vozí, ale dost draho.
Fakt? Chystám se do Švédska, ale tohle mě ani ve snu nenapadlo! Budu si teda muset pořídit asi skládačku ;(
Zkoušel jsem se ptát proč, ale prostě ne... Bacha na to, jedině v krabici...
Co? Nechci tam jet kola prodávat v krabicích...
Moje teorie je taková, že oni mají tolik kol, že by jim to zahlcovalo vlaky, ale rozepíšu to v blogu, naopak některý busy kola berou, mají na ně háky...
A co ti co již do těch schodu nevylezou? Invalidé ale s tím nepočítají a u nich to nepatří k věci. Nejlepší jsou vlaky s nizkou podlahou kde se s kolem - vozíkem dá vjet. Ideální jsou vlaky regionova.
Nesouhlasím s tebou ohledně těch schodů. Pravděpodobně nejezdíš často s kolem plně naloženým. Pokud musím sundavat z nosiče a řídítek brašny (celkem 4ks - 2x zadní boční,1x horní spacákovou a přední řídítkovou) tak mám co dělat sama to naložit. U nízkopodlažního nic nesundavám, ale pouze pohodlně vjedu a vyjedu z vlaku. Foto: pro informaci vlak v Chebu do Německa, pak ve vlaku pohodlně a nakonec jak sedíme u nás doma v Jirkově před nádražím na obrubníku a čekáme až nám kvůli výluce z Blatna u Jesenice za půl hodiny náklaďákem (velkou Avií) dovezou naše 2 kola. Podotýkám, že tam byly celou cestu jen ty naše 2 kola (ptaly jsme se řidiče). Hlavně že dojely :-))
To jste ještě asi netahali kola do vlaku v Pobaltí. Výška snad dvojnásobná, úzké dveře a málo místa na uložení. Za časů CCCP se asi na kole nejezdilo.
Zato Desiro co u nás jezdí linku Bad Schandau - Sebnitz - Pirna má takovou plošinku co se nasune mezi dveře a nástupiště, takže ani ta díra mezi vlakem a peronem není, takže naložené kolo je bez problémů.
S dopravou souvisí i jedna věc a to přesun kol mezi nástupišti. Vždycky jsem kolo nosil po schodech, byl jsem zvyklý že i na relativně nově rekonstruovaném nádraží v Děčíně stejně kolo do výtahu nedostanu. Teď jsem zjistil, že v B. Schandau a v Drážďanech je výtah dostatečně hluboký na to, aby se tam s kolem pohodlně zajelo.
A mám pocit - koukal jsem jen z vlaku, že v čerstvě modernizovaném Ústín n. L. jsou zase ty výtahy malé, bez možnosti dát tam kolo ověšené brašnami. Nevíte někdo jak je to doopravdy?
Vidíš to Karle a zrovna v Estonsku na trati Riisipere – Tallin jsem si liboval, jak tyto soupravy jsou prostorné a dobře se mi do nich nastupuje i s naloženým kolem. V Riisipere a Tallinu mají nástupiště ve výšce podlahy vagónu....Hold není to v té Evropě všude stejné, ale aspoň je cesta více "dobrodružná" a máme o čem psát.
Já musím ČD pochválit. Hodně se toho pro přepravu kol zlepšilo.
Při zjednodušené přepravě kola brašny z nosiče sundávám a kolo věším na háky (i když nerad), protože čtyři naložené bicykly opřené o sklopené sedačky dokážou ucpat řídící vůz „Sysel“ soupravy Bfhpvee295 s kapacitou tuším na osum-deset kol (např. na trati Břeclav – Přerov) a to vám nepřeju slyšet (když se zadaří o pěkném víkendu) ty ostatní cyklisty, co zůstanou na peróně...
Ráno když jedu do práce na trati Hranice – Přerov – Olomouc je jízda s „prázdným“ kolem ve vlaku, nastupování a vystupování u souprav Bfhpvee295 a 460 Pantograf (DC) pro mě pohodlná (i když zase ty háky, ale mám to už natrénované).
Daleko větší problém vidím v kapacitě množství přepravovaných kol v létě u vlaků s povinnou rezervací místa pro jízdní kolo.Většina spojů vezme max. 6 kol a konec. Cesta např. z Olomouce do Košic se pak musí plánovat měsíce dopředu.
Takovy pantograf 451 je krasne nizkopodlazni jiz ze 60tych let a s kolem se tam jezdi krasne.
Až na to, že tam není pořádně kam kolo dát aby nepřekáželo.
Tandema ci cargo opiram o stenu zadniho vagonu (nehrozi ze zabednenyma dverma vybehne strojvedouci) a monoposty lze sazet i za tema spojovackama, kde jsou sklopna sedadla. Jinak uprava techto vozu na cyklovlak by byla snadna. Vyhazet sedadla, spojovacky a dat zabradli kolem oken ;)
V Elefantu (co jezdi u nas na trati Pha - Usti n. Labem) horske kolo na hak nepovesim, protoze je na to hak moc uzky, vejde se mi do nej jen trekove.
Teď ti tam bude jezdit veolia, vlaky sice nic moc, ale pojedou až do Benešova... :-)
Tu zprávu jsem zaregistroval, ale nezapamatoval jsem si detaily. Čím tam bude ta Veolia jezdit?
Jo tak ona to je arriva, můj omyl, pardon...
http://ekonomika.idnes.cz/arriva-ukazala...
Jo tak to už se těším na spojení Masarykovo n. - Malešice - Hostivař, tam už jsem nejel ani nepamatuju.
Jo, to bude pěkné :-)
No to zírám. O víkendech to jezdí ČD starými sólo motoráky. Bojím se, že Hlavák s ČD vyjde výrazně rychleji, aspoň podle toho, jak tuto trasu jezdily ČD při výlukách ve Vršovicích.
Pokud jde o přepravu kol, nezdá se mi ten vláček moc připravený (úzké dveře). Konkurovat City Elefantům tímhle nebude úplně lehké.
Bez integrace to bude dost na prd, na druhou stranu spěšňáky pražský suburban potřebuje dost výrazně. Tak jsem zvědavý, jestli z toho bude konkurence nebo kooperace.
Oni o integraci stojí, ale nějak jim to prý vázne, tak uvidíme.
Chtěli původně jezdit už z Velvar, ale to jim nějak neprošlo... V Praze je obrovský potenciál nevyužitých spojení, bohužel to nevypadá na lepší a když už jsem viděl ten nový plán na déčko, tak předpokládám, že vedení města bude tvrdě automobilové :-(
S těmi Velvary, ty bys k tomu mohl mít blízko. Slyšel jsem kdysi, že za úpadkem významu Velvar je vybudování železničního spojení. Že prý když se zlepšilo spojení z Velvar, nastal odliv pracovní síly směrem do okolí.
Nevíš náhodou, zda-li se tohle vyprávění zakládá na pravdě?
http://www.geocaching.com/seek/cache_details...
http://www.siky-zeleznice.nafoceno.cz/info-o...
... ale to jsi už jistě dávno čtl 8-) ...
http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/nemci...
Obavam se, ze ta jednokolejka z Kralup do Velvar je mnohem starsi nez Banan, uz jako dite jsem podel ni jezdila na kole. :-) Ale je zajimave, ze jsem z Kralup a ve Velvarech, ktere jsou kousicek od Kralup, jsem jako dite nikdy nebyla, bylo to pro me jen nevyznamne jmeno. A pritom nejsou tak male.
Je to moc pěkné město. Kralupy vyrostly během 100 let vlastně z ničeho a možná přetáhly obyvatele z (do té doby) důležitého dopravního centra na cestě na sever. Ale detaily nevím.
Ale je spousta měst, která umřela díky nedostatku železnic. Třeba má oblíbená Plánice, snad Polná....
Potíž je, že Praha teď prostě nemá peníze, takže lepší něco než nic. Jinak Nosek z téhož důvodu alespoň jednou řekl do novin, že odkládá Blanku 2.
Meli by se vykaslat na Blanku 2 a udelat dalnicni most na severu, pak nebudeme muset ja a dalsi spousta lidi jezdit v patek pres Holesovice, kdyz chceme vyrazit na vychod nebo sever od Prahy.
Máš lávku v Řeži? Máš! Tak nedolézej!
;-)))
Proc az lavku v Rezi, mam prece v Roztokach privoz, muzu jet v zime na lyze do Krkonos na kole. :-)
A mam most v Kralupech, kde jsou ve vsedni den take zacpy, takze i tam se urcite tesi na dalnicni most.
Kalamita jsou ty rezervace. Kde jezdí panťáky a není potřeba rezervace, je to poměrně dobré. Podmínky se hodně zlepšily.
Háky jsou snahou o univerzálnost a úsporu místa. Pokud jde o prudké schody u rekonstruovaných vozů, taky jsem minule valil bulvy. Naštěstí jsem měl skládačku, tak to překvapení bylo jediné, co to vyvolalo. Ale toho kluka, co vláčel naloženého treka jsem fakt litoval. Stejně tak, když se tři zastávky snažil kolo odstrojit a nacpat do háků. Holt vlaky nejsou primárně určeny pro kola a pokud někdo jezdí vlakem s kolem často (například denně do práce), měl by to asi zohlednit při koupi kola a pořídit skládačku. Pro rekreační užití snad stávající stav stačí, když teda nepočítám staré motoráky anebo rychlíky, kde je to docela problém.
Už jsem to sem dával, ale k tématu se to hodí. Řešení s dostatečně dlouhým prostorem osazeným skládacími sedačkami dokáže pojmout opravdu velké množství kol.
Tady to vypadá, že je prostoru docela dost.
Ve starších vlacích, kde je skládacích sedaček jen pár, už se mi ale také stalo, že prostor určený pro kola obsadili cestující bez kol, ačkoli vagón nebyl jinak zaplněn. To mi přišlo dost mimo.
Nejhorší pak bylo, že se ještě tvářili naštvaně, když se přes kola hůře dostávali ke dveřím a ještě prskali cosi o tom, abych je neumazala...
Toto často řeším, či spíše neřeším, když si beru kolo do práce. Jezdím Elephantem. Sprchy jsou pro mě v práci problematické. Tak popojedu z domova 2km z kopce na nádraží a pak 3km z nádraží do práce po rovině. Srchu vynechávám - stačí jet v poklidu a člověk se nespotí. Velmi často radši na těch 20 minut zůstanu stát u dveří - sklopné sedačky pod háky jsou obsazeny cestujícími bez kol a hnout se nehodlají i po slušném požádání. Někdy tam už sedí kolegové, co mě občas pustí.
A co s lidma, když tam sedí na těch sedadlech a nemají ani kola ani kočárky, to je vyhodíš, nebo mají povinnost uvolnit místo kolům?
Ptám se proto, že když jsem jel tímhle vozem, v jiných částech vlaku bylo dost místa k sezení, tak nastoupila skupina důchodců a hrcli si na ty sedačky. Byly tam naše dvě kola a kdyby nastoupila skupina s 5 koly, tak se nevejdou ani náhodou.
Na svých výletech v okolí Prahy využívám vlak spíše vyjímečně. Naopak při dopravě s kolem na velké vzdálenosti pravidelně. Tuším, že předloni jsem byl poprvé natěžko. Cesta vlakem byla plná problémů, nicméně jsme nakonec dorazili kam potřebovali.
1. Ač jsme měli rezervaci, tak nás do vlaku s kolem nechtěli pustit s tím, že už mají plno. Nakonec jsme se tam vmáčkli.
2. Jelikož jsme nastoupili poslední, stáli jsme celou 2 hodinovou cestu v nacpané chodbičce, jenž projížděl stevard s vozíkem - aby projel, muselo se kompletně vyklidit chodbičku a narvat se dočasně do nejbližšího kupé. Za cestu to stihnul 3x.
3. Končili jsme v Jindřichově Hradci. I když jsme se ptali na vlak Veselí nad Lužnicí - Jindřichův Hradec, tak ač jsme kupovali jízdenku + povinnou rezervaci na kola pro 8 lidí + rezervaci, bylo nám tvrzeno, že i druhý vlak nás všechny pobere. Nepobral - byl to jednovozový motorák. 5 z nás jelo po vlastní ose. Nevyužité jízdné nevrátili. Prý můžem jet vlakem za 8 hodin a zbytek lidí za dalších 8hodin, pokud ovšem nepojede kočárek. Ofic berou 2 kola, ale byli na nás "hodný" a vzali nás 3. V motoráku mimo nás byli 2 lidi a těm by kola navíc nevadili.
Při jiné akci větština z nás zapomněla rezervovat místo na kolo na zpáteční cestě. V Břeclavi na nádraží bylo nemožné si koupit rezervaci přímo z Břeclavi, tak jsme chtěli alespoň z Brna. Čas spoje nestačil. Ani číslo spoje. Nakonec jí kamarád co si zpáteční rezervaci včas zajistil půjčil a paní to konečně "našla". Předtím tvrdila, že to nejde a že ten spoj v daný datum nejede.
Nedávno jsem se dohadoval s průvodčím, jenž chtěl po mě v Elefantu linky S9, abych zaplatil za kolo i když jsem jel z Prahy - Kolovrat do Prahy hln.
Jinak mám z přepravy celkem pozitivní zkušenosti.
Koukám, že máš veselých příhod z cestování na rozdávání :o)))
Hele, ale zaujala mě ta poslední část. Když jedeš s kolem takhle "po Praze", tak za kolo neplatíš?!? Je fakt, že na takhle krátké tratě se s kolem nepřepravuji, ale myslela jsem, že za něj musíš zaplatit pokaždý.
V Praze uz nejaky ten patek (minimalne loni to uz platilo) ve vlacich jezdi bicykl zdarma.
Přesně tak!
Já platím 25Kč za jednu stanici :-(
Jako vždy v tomto tématu dodám zkušenosti z Německa.
Ve vlacích obvykle platí dvojí tarif, jedna tarif dopravce, tedy většinou DB a zároveň tarif místního dopravního svazu. U DB se v regionální dopravě platí 5 €/kolo, jedná se o celodenní síťovou jízdenku, jinou alternativu neznám.
Pokud se pohybujeme jen v rámci prostoru obsluhovaném dopravním svazem, pak se vyplatí zjistit, za kolik jezdí on. Nejen že samotná jízdenka vyjde často levněji než u DB, ale také kolo většinou vyjde levněji. Obvykle se totiž kolo počítá za poloviční jízdné, na území některých dopravních svazů je přeprava kol zdarma.
Jízdenku na kolo lze navíc většinou koupit ještě jako týdenní či měsíční, případně zlevněný balíček X jízdenek, což je potřebné při pravidelném dojíždění.
(Teď mi došlo, že vlastně nevím, jestli vůbec lze vydat jízdenku DB mezi stanicemi dopravního svazu, jestli nejde jen tarif svazu. Budu si muset zajet k automatu to vyzkoušet.)
Ještě dodávám, že jsem se nesetkal s jiným řešením než kolo jako spoluzavazadlo.
Jízdenku DB lze vydat mezi kterýmikoliv stanicemi, i když obě leží v tarifním svazu. Je to mj. i kvůli cestujícím s BahnCard 25/50/100, s kterou je DB jízdné většinou levnější nežli základní svazové jízdné.
V automatu si hned na začátku zvolíte, zdali chcete koupit jízdenku za tarif DB anebo jízdenku místního svazu.
Kola se přepravují jako spoluzavazadlo proto, že ve vlacích DB vůbec nejsou zavazadlové vozy.
Děkuji. Myslel jsem si to, jen jsem si tím nebyl jistý. Jízdenku dopravního svazu si v automatu kupuji často, takže to jediné, že se na počátku volí zda-li DB nebo Svaz jsem věděl na tuty.
(DB jízdenku z-do jsem kupoval jen jednou.)
Neměl bys v těchto dnech, místo plkání po internetech, šoustat jako veverka, abys zachránil můj důchod?
Musis si na zachranovani sveho duchodu udelat vlastni deti.
A mít zákon, že odvody z platů Tvých dětí fakt půjdou na Tebe... pokud dělají... Zatím vítězí temná strana síly.
Nebo naopak žádný zákon....
No jistě, ale Samuel Clt nás opravdu nerovnozprávnil.... Podmínkou je právní stát.
Jak se to vezme, právní stát je stejně jednoduché zneužít jako ten kolt. Oboje je v dobré míře dobrým pomocníkem, ale zlým pánem...
Dnešní systém práva na důchod vede k tomu, že lidi nepotřebují děti a už vůbec né pracovité a vzdělené děti...
Tohle si vystihnul. Jakmile budeš mít právní podmínky pro mnou výše uvedené, tak pak můžeš dehonestovat tady ten socialismus s lidskou tváří, kterému se říká solidarita. Tzn. vždycky bude někdo doplácet a někdo si užívat.
No jo, solidarita je když dám bezdomovci kilo, ale ne když musím povinně odevzdat státu kilo a oni pak dají úplně jinýmu 90 Kč...
Tady ve Švédsku jsou prý mladí tak nacvičení, že vůbec nechápou, proč by měli podporovat rodiče, že to musí dělat stát a ne oni... četl jsem o tom nedávno jeden "paper" :-)
Vysokoškolák snad může, i když ..., ale jakým množstvím peněz může své rodiče podporovat třeba prodavačka, co myslíš?
Ono to není jen o penězích a tenhle argument chápu... Jak mohli živit své rodiče lidé v době 12 hodinových směn, mizerných výdělků a dalších podobných vychytávek (Marx by věděl víc)?
Ale samozřejmě se nechci vracet k nepohodlí 19. století, to vůbec...
Kolik může mít prodavačka hrubou mzdu? 13 tisíc? Z toho máš nějakých x procent, co odevzdá státu, stejně tak odevzdávala i její matka a to už nejsou malé peníze....
Oni je (tehdy) živili-neživili, všichni žili dohromady v jedné domácnosti.
Ad poslední věta: přijde mi to aka malé peníze pro dva (dvě) ...
8-(
Toť otázka... V Chile měli prý za posledních 30 let průměrný růst penzí v soukromých účtech 5% ročně (očištěno o inflaci), to si pak časem našetříš :-) Nebo třeba našetříš na byt a nemusíš platit nájemné/můžeš ho prodat... Spousta seniorů má dnes nemovitosti... Ale samozřejmě je nechtějí prodat a já se jim na jednu stranu nedivím...
Důsledek volné výchovy v 80 - 90 letech. Sklízejí ovoce toho co zaseli.
Byla jsem jednou svědkem i toho, že jednomu absolutně neposlušnýmu zmetkovi chtěla dát matinka facku. Postavil se proti ní a klidně jí řekl že pokud to zkusí, udá ji na sociálku.
Facku mu nedala a fakan si dál dělal co chtěl.
Tehdy jsem se divila, proč ho nezmydlí do modra, ale ona mi potvrdila, že by jí fakt mohl udat. Že jsou děti všude masírovaný, co rodiče mohou a co nemohou a jak se proti tomu bránit.
Solidární je pomáhat a postarat se o nemohoucího, nemocného, postižené atd. Každý si dovede představit konkrétní variantu, když někdo není schopen se o sebe postarat, ale tady to v rámci našeho populistického socialismu připomíná ponejvíc házení perel sviním. Pokud se může o sebe postarat a nedělá to, tak je někde chyba. Rozdíl mezi přežíráním a investicí do lidí je nekonečný, ale tady tu investici do lidí už dlouho postrádám na systémové úrovni. Tady se plýtvá penězi aj lidma.
Připomněl jsi mi vyprávění jednoho z našich profesorů, že v 90. letech přijeli do Česka francouzští poradci, aby ukázali, jak správně udělat rekvalifikace, no a dopadlo to tak, že rekvalifikace stála na osobu asi dva miliony (nebo nějaké podobné vysoké číslo), což by si svoji novou kvalifikací nevydělal ani za několik let :-D
V době těch našich internetů a ztráty soukromí mě jen tak napadá vize budoucnosti, kde každý určí, na co se mají utrácet jeho daně z jeho neustále devalvovaného platu. To by bylo přenesení a delegování odpovědnosti za stát :-) Teoreticky by stačilo i jen 70%, aby měli ti oranžoví ptáci s třešní na uchu, ve které je Bártův odposlech, co rozkrádat :-)
No a proč by to mělo být přes stát? Já vím, oni se na mě sesypou, ale ve státech, kde mají nízké daně, mají také daleko větší sociální odpovědnost. Podívej se v Americe, kolik mladých lidí, třeba i ze školy chodí pomáhat bezdomovcům, seniorům a podobné a podívej, kolik jich to dělá tady.... Taky jsem tam dával obědy chudým... V tomhle mají jinou kulturu, právě, protože vědí, že je správné pomáhat, ne že stát jim sebere peníze a oni pak nemusí hnout prstem...
Co vlastně toho Bismarcka, či kdo vymyslel státní důchody, k jejich zavedení vedlo?
Aby měl klid a mohl plánovat expanzi do dalších zemí? Kdyby se vojáci museli starat o rodiče, moc by se jim do války nechtělo. Spíš teda by měly morální důvody proč ne...
Anebo naopak chtěl vyšší loajalitu vojáků, kteří si nestihli udělat děti, protože sloužili státu. On taky úředník s rodinou se nemůže dostatečně věnovat své práci :-)
Luco, to není úplně přesné, už jsme se tu o tom bavili tady: http://www.nakole.cz/diskuse/14157-pid-tarif-a...
Počkej, platí to tedy pro PID a nebo pro Prahu?
Platí to pro pásma P,0 a B s platnou jízdenkou PID.
Aktuálně a přesně je to tady:
http://www.ropid.cz/cestujeme/cykliste-v-pid-od...
A jeje, pásma. Občas mám pocit, že je vymysleli jen proto, aby zmátli všechny, kdo se pak v reálném provozu pohybují. Tedy jak zástupce přepravce, tak i cestující.
Mam pocit, ze mesto Praha musi tu jizdu kola zadarmo draham financne kompenzovat, takze je pochopitelne, ze to plati jen v samotne Praze (coz jsou ta pasma P, 0 a B, jejichz rozlisovani ma smysl pouze pri jizde mimo Prahu do vnejsich pasem).
Jen tak pro porovnání - na Německo je tady odborník petrp, tady nic nového nedodám (stejně jsem tam byla vlakem jednou - a to s ním).
Ale letos jsme byli v Rakousku, jeli jsme na levný lístek, takže celkem s pěti přestupy. Celkem všechnno fajn - téměř všechny vlaky nízkopodlažní, takže s naloženým kolem se v pohod vjede a zase vyjede.
Výjimkou byl první (či při zpáteční cestě poslední) spoj Laa-Vídeň. Doteď nevím, zda je na obsluhu dveří vagonu nějaký fígl, který jsme neobjevili, nebo jestli to tak být má. Bylo to po schodech, takže sundat brašny a nastěhovat po kusech by nebyl problém... Nicméně člověk otevřel dveře, nadzvedl kolo.... a dveře se před nosem zavřely. Nakonec jedna visela na dveřích a druhá se snažila vše nějak sama naházet dovnitř a nakonec se zadařilo - ale v porovnání s luxusním nastupováním po zbytek cesty bylo tohle dost nepochopitelné intermezzo.
Jinak jsme v Rakousku velmi ocenili výtahy na opravdu každém nádraží a každém nástupišti, takže přestupy byly velmi komfortní.
Včera jsem si udělal v práci volný den a pod dojmem téhle diskuse vyrazil vlakmo. Jako lehkovážný turista jsem byl s vozem Bflm (verze Psvz) spokojený. Kolo na háku drželo spolehlivě, jen trochu překážely řidítka s rohy když se zaplněným prostorem snažili cestující procpat k výstupu. Ono to nebylo zaplněné moc, ale junioři - nějaký školní výlet - nemají vůbec tendenci aspoň trochu uhnout :o(
Akorát při výstupu na "perón" mezi dva vlaky v Jablonném to bylo trochu natěsno, tandem by se vzpříčil :o). Přitom náš jedenapůl vagónový rychlík mohl klidně zastavit o kus dál.
Před pár lety jsem tam vyskakoval s kolem z představku posledního rychlíkového vozu (starého) a popruh batohu se mi zachytl o nějakou kličku na dveřích, vlak už se pomalu rozjížděl - to bylo podstatně horší!
Nádraží (i okolí) v Jablonném ovšem vypadá stejně "válečně" jako počátkem osmdesátých let, kdy jsem tudy jezdil pravidelně. Jen "Rudý koutek pro cestující" zmizel neznámo kam ...
Bflm = Bdtn
Psvz = 757