Ahoj, dá se někde sehnat nebo popripade vyrobit ten ,,talíř´´ co ma v zadnim kole? nebo jak se to aspon jmenuje?
-- disk, diskove kolo
treba... http://www.rolfprima.cz/rolfprima/eshop/5-1... (uplne namatkou)
pokud by to melo byt jako dodatecny doplnek ke klasickemu vypletu, tak treba "kryt dratu", "kryt vypletu"... zase jen namatkou treba neco jako http://www.pomuckyzdravotnicke.cz/kryty-dratu.html
zkus se inspirovat třeba tady - http://hebike.borec.cz/prives.htm
tak jak Jirka dělá paprskový kolo, dal by se udělat asi i celej disk
V lehokolové komunitě to nejspíš vygoogluješ pod názvem wheeldisc nebo wheel disc. Může se to udělat kompozitové, laminované do nějaké jednoduché formy (např. http://www.recumbents.com/wisil/wheeldisk... může to být z pěny ("karimatka" http://www.recumbents.com/mars/pages/proj/tetz... Velomobiel.nl dává na kola takové malé háčky na niplech a za ty se zasekne laminátová tyčka stočená do obruče, na které je našitá vypjatá látka, dá se to kdykoliv sundat a nasadit (http://www.wisil.recumbents.com/wisil/wheeldisk... instructions) a určitě jde disk vyrobit i z coroplastu (komůrkový polypropylen), myslím ze 2mm nebo 3mm měla přední disk ninkova Žehlička.
Sám jsem vždycky používal ty karimatkové a přidělával jsem je na kola na pevno. Ráfky jsem obvykle měl 28mm široké, takže jsem to dělal následovně:
nastříhám 35 obdélníčků 10mm karimatky cca 2cm krát rozteč mezi dráty plus ždibec. Jdou v máčknout nad ráfek mezi sousedníma drátama a nevyskakujou ven. Pro jistotu je přilípnu kouskem izolepy k ráfku.
Změřím výšku kužele obtaženého přes ráfky v místě, kde bude u náboje končit, pak u ráfku, poloměry otáčení obou míst, trocha pythagorových vět a průměr kruhu a úhel výseče jsou na světě. Pomocí provázkového kružítka nakreslím a vyříznu kruh z 10mm pěny, z něho příslušnou výseč a v místě výseče slepím (funguje chemopren, abych to nemusel držet tak chemopren do spoje a duct tape přes to). Tím vznikne disk.
Když mám hotové dva, navleču do obrovské jehly provázek a disky prostě přišiju k výpletu. Nepřed u středu kola každý zvlášť, pak kolem kraje vždycky durch oběma disky a tím výplňovým obdélníčkem. Vznikne zakrytovaný výplet kousek nad ráfkem silný 30mm (3 vrstvy na sobě). Problém je kolem kotoučové brzdy a přehazky, tlustá pěna tam nevejde. Buď se tam nechá díra, nebo se to zakrytuje něčím tenkým a podobně, možností je víc. U okraje disku podobně: člověk si může vyhrát se seřezáním pěny na šikmo a by sedla na ráfek. Tam,
Jen pro zajimavost, jak moc se to podepise na riditelnosti (leho)kola? Da se s tim vubec jezdit, pokud venku fouka? :)
Na zadním kole je to jedno, nemá vliv na řiditelnost.
Přední je horší. Když máš 26" vpředu, nedával bych to tam. Na 20" kolo to jde, ale musí se počítat s tím, že ve větru ti to bude s kolem cvičit. Jde se to naučit, akorát z jízdy ve větru tě budou bolet ruky, protože narozdíl od standardní jízdy na lehu musíš pořád pořádně držet řídítka a občas zabrat. V poryvovém větru pak nebudeš schopný jet rovně kdyby ses snažil sebevíc. Pokud jedeš v poryvovém větru po silnici s provozem, může to být i nepříjemné.
Hodně záleží na geometrii přední vidlice a ergonomii řízení. Prakticky nulové problémy s předním diskem hlásil nink z Žehličky, která má prakticky neprohnutou vidli a dlouhý tiller. Takže jednak je podobná plocha kola před a za osou hlavy a jednak dlouhá páka. Navíc je Žehla nízká, nohy jezdce hodně kryjí přední kolo a je obtékané hodně rozbitým vzduchem. Můj tehdejší lowracer (kopie baronu) na tom byl hůř ve všech třech těchto věcech, ale jezdit na tom šlo. Se superman řídítky by to asi bylo citelně lepší než s tillerem. Na Oceláči Mk2 jsem jel K24 2008 s wheeldiskama a na řiditelnost to nemělo sebemenší vliv. Ani jindy během těch asi dvou týdnů co jsem to tam měl jsem si nevšiml, že by se to projevovalo.
Na svůj stávající lowracer jsem dal disk jen dozadu, kde pomáhá nečerpat vzduch durch kapotáží kolem dokola. Vpředu je teda bohužel výplet, ale možná tam disk i zkusím. Hlavně mám ale vpředu kolo kryté kastlí (kříženec blatníku s kapotáží), která je dělaná tak, aby dozadu za pneu vyčuhovala o kus dál než dopředu před ni. Její plocha z boku je tedy podobná před a za osou hlavového složení. Jel jsem s tím v hodně poryvovém větru a šlo to celkem v klidu. Trochu s tím zacvičí prudké střídání směru větru mezi zepředu zprava a zepředu zleva, ale i to produkuje jen malé zakličkování, nic drastického. Lowracer zakrytovaný tak jak jsem ho měl na K24 je naprosto ovladatelný i v bouřkových poryvových větrech.
Tak korekce: dneska jsem ten svůj lowracer vyzkoušel v poryvovém větru a kopcích. Meteorologové hlásí 6-7m/s, stálý, poryvy nad touhle hodnotou. Při jízdě po rovině a obecně do 40km/h je to v klidu, při 50km/h jsou ty kapotáže už docela cítit (hlavně při tom přechodu čelního větru z jedné strany na druhou) a kolem 60km/h už je to docela náročné, člověk si musí zabrat svou půlku silnice a nezkoušet jet u kraje. Někdy to hodí i půlmetrovou vlnu, hlavně když se ten vítr kombinuje s hrbolatou a záplatovanou silnicí, takže přední kolo občas dostává lepanec větrem a není při tom na zemi. Ale jel jsem i 70km/h proti větru a nebylo to nezvladatelné.
Tak v 60ti (kdyz uz se takova hodnota s kopce ukaze) se pri rizeni Ibexe ve vetru rozhodne nenudim a to zadne aeroficurky nemam.... :)
Lowracer s dobrou geometrií (a to tenhle je) se při 60km/h řídí krásně, mnohem horší je to pod 10km/h. Azuby jsou stavěné obráceně, z logických důvodů. Já ten svůj lowracer tou kapotáží předního kola udělal blbě řiditelným ve větru ve vyšších rychlostech, ale jinak furt platí, že za bezvětří se s nímm tychle rychlosti jezdí velice příjemně.
http://www.rolfprima.cz/rolfprima/eshop/1-1...
Jsem někde viděl frajera, co ty kola vyplnil nějakými lehkými solárním články a dobíjel si tak pořád baterku.
Když stál, položil kolo tak aby na ta kola kolmo pralo slunce a hrál si na temelín. Z tabletu to nenagoogluju, je to líný ale zkusil byl googlit "solar bike wheel panel".
Extrémně drahá hračka ale taky dobrej fór.
To by me zajimalo, jak vyresil propojeni rotujici casti se stacionarnim zbytkem kola.
Kdysi jsem uvazoval o svetylkach na rafku, pripadne pedalech, ale nenasel jsem rozumne reseni, jak to pripojit ke zbytku kola....
Kazdopadne dat solarni clanky svisle mi pripada jako mrhani energii. Panel polozeny na nosici bude urcite uzitecnejsi.
pro prenos elektriny na rotujici kolo bych pouzil dvojici "prstynku" z bronzu + uhliky.
Ty by stacily z mototechny, na vetrak u skodovky, jsou dimenzovane na cca 10+ amperu.
mozna by slo pouzit jako jeden pol i kostru - kulickova loziska jsou vodiva a pri malych proudech je tim neposkodis.
Použití solárních článků v jakékoliv poloze je ve většině aplikací zejména v našem podnebí hlavně mrhání křemíkem a penězma. Pravděpodobně by vydoloval víc šťávy z nábojového dynama než z tohohle.
Jeden rozumný způsob připojení kola k rámu bez mechanických částí existuje - trafo se souosýma cívkama se nestará, jestli se jedna z cívek kolem té osy točí nebo ne. Takže když nechceš aby se něco o něco třelo, ať kvůli odporu, randálu, opotřebení nebo něčemu jinému, tak stačí mít jedno vinutí na rotující části a přes něj zvenku s minimální vzduchovou mezerou druhé vinutí na nerotující části a je to. Funguje jen na střídavý proud a má nějaké ztráty, ale je to bez údržby a bez hluku.
Kdyby se to převedlo na VF, to by fungovalo. Stačilo by pár závitů a kolem nich ferritové jádro.
Ve slavném a už definitvně odepsaném způsobu záznamu obrazu na pásek se takhle řešil převod napětí z rotačního bubnu, kde bylo až 6 hlav a odpovídající počet cívek trafa na obou stranách.
Jelikoz s tim mas zrejme zkusenosti, jak by asi tak muselo vypadat "trafo", z ktereho bych dostal treba 10V / 20 mA pro par LEDek na rafku? :)
Aspon pro pribliznou predstavu, jak velke by byly civky, jak daleko od sebe, jaka frekvence (kHz, MHz...) a jakou by to mohlo mit ucinnost?
bohuzel panove, trafo vam na stejnosmerny proud nepojede. Tolik jsem elektrikar i ja. :-)
Pokud nebude vasim zdrojem elektriny neusmerneny maly alternator- typicky ten co si pamatujeme z Favoritu- trafo proste nepojede.
A mit tam stridac - ale fuj
ps -= pardon za ostrejsi dikci, ale ignorovani tak zakladniho zadrhele mne vytocilo.
A copak to tam Jirka nepsal?
Chtěl jsem ještě editovat, ale nevzalo mi to.
Osobně bych se třeba nemíchal do stavařské diskuse, když nejsem stavař, abych tam hledal základní chyby. Základní pojmy se v daném oboru rozumějí tak jaksi samozřejmě.
Dovolim si poznamenat, ze alternator z favoritu (stejne jako naprosta vetsina krabicek oznacovanych za dynamo) vyrabi STRIDAVY proud jehoz frekvence se odviji od jeho otacek. Ono je to takhle totiz mnohem levnejsi/jednodussi, mas civku a kolem ni se otaci magnet, chvili sever, chvili jih. Kdo by to usmernoval, kdyz zarovce je to jedno? Takze trafo obecne s "cyklodynamem" fungovat muze.
No solarni clanky se asi realne vyplati jen kdyz je nekdo (treba my vsichni) dotuje. :)
To trafo me uz taky napadalo (mechanicky kontakt urcite nechci), ale nejak se mi zatim nechtelo vymyslet ani mechanickou stranku veci (nesmelo by to prekazet nebo hyzdit vzhled kola).
Stridavy napeti si vyrobim, diky procesoru by nebyl problem vybrat si frekvenci presne vyhovujici zvolenemu transformatoru, nejvic me desi predstava pocitani toho trafa - jaky drat, kolik zavitu, na jakem jadre... to jsem ve skole vubec nepobral a musel bych dlouho googlit. :)
Na rotujici casti by pak stacili 2 ledky (respektive 2 rady ledek) antiparalelne k civce s nejakym rozumnym odporem.
počítám, že ledka na ráfku toho zas tak moc nesežere, nestačilo by přidělat na vidlici permanentní magnet a do výpletu naproti zaplést cívku (případně více po obvodu) a k ní připojit usměrňovač, kondenzátor a ty ledky? Mám dojem, že se i komerčně vyrábí bezbateriové blikačky na tomto principu, tak by to mohlo fungovat..
Já to kdysi viděl na netu když jsem se (jen teoreticky) zajímal o "propeller clock". Někteří napájí tu rotující část z baterek, někteří dokonce i uhlíkama a sběračem, ale ti nejlepší bastlíři to zvládnou tímhle trafem. To co jsem viděl i na videích funkční mělo základ ve vykuchaném PC větráku. Sundal tomu rotor, oholil listy až mu zbyl samotný "náboj" s magnetem a osičkou uvnitř. Na ten namotal zvenčí drát. Pak někde vzal nebo udělal nízkou papírovou trubičku, která velmi těsně pasovala přes ten drátem omotaný náboj vrtule, ale bez tření se to v ní protočilo. Na tu navinul primární nehybné vedení a přidělal to na pahýly těch čtyř pacek co vždycky v PC větráku drží jeho prostředek. Na ten náboj pak dal nahoru tišťák s procesorem, ledkama a vším okolo a nacvaknul ho zpět do motoru větráku. Výsledkem byly prakticky neslyšné vrtulové hodiny. Bohužel ale nevím právě ty hodnoty (napětí, frekvence, proudy, počty závitů). Pokud tam vůbec byly zveřejněné. A teď se mi nedaří tu stránku najít.
Na kolo bych to viděl tak, že stacionární primární část bych udělal na ose náboje místo prachové krytky nebo podobně prostě v prostoru mezi vnějším okrajem rotujicí části a vidlicí. Rotující sekundár bych pak udělal zboku na těle náboje navlečený přes ten nerotující primár. Výsledkem by mohlo být něco, co by skoro nebylo na kole vidět dokud to člověk nezapne. A nemuselo by to omezovat servisovatelnost kola a tak, prostě by z osičky trčel kablík z konektorem, který se musí rozpojit před vyndáním kola z vidle/rámu.
Osobně to ale asi vzdávám předem a jestli budu po ledkách ve výpletu toužit nějak moc, asi prostě přidělám k náboji tohle: http://eshop.reichard.cz/akumulatory/aku-sady... nebo kvůli vyvážení třeba dva jednočlánky z protilehlých stran náboje a bude pokoj. 350mAh kdyby s tím člověk živil řekněme dvě série tří žlutých ledek vydrží aspoň sedm hodin na jedno nabití.