Byly jednou dvě ženy. Obyčejné ženy, už ne mladé, ale ještě ne staré. Zralé padesátnice. Ty ženy žily v zemi Prostřední a měly své dospělé děti. A děti už hledaly své místo v životě. Odcházely a vracely se zase domů.Ženy měly své hodné muže. Muži byli cestovatelé a dobrodruzi. To na nich ženy…
To je tak krásné až se člověk trochu bojí napsat něco do diskuse. :)) Kde jsi to dodnes schovávala, co se v tobě bere? :-))
Kde se to bere?
V podstatě je to velmi prozaický příběh. Je starý přesně rok a my obě jsme nebyly na Hardangerviddě poprvé, takže jsme dobře věděly, do čeho jdeme. Můj muž byl tehdy 3 měsíce pracovně někde na grónském ledovci s pěti dalšími fousatými chlapi. On si tim plní své chlapecké sny, ale zároveň plní naší kreditku (to pro Jindru kousek níž). Bývá tak půl roku v roce mimo domov, takže ruka kolem ramen zas až tak snadno nezevšední:-))
To je hezké i smutné.
Já byl furt pryč když byla holka malá, teď když už jsem furt doma, malá je velká a není doma zase ona.
Ale půl roku nikdy, tak maximálně v kuse 3 týdny a pak jsem musel domů alespoň na víkend. Žádný sen jsem si neplnil, bohužel, jen tu kreditku, či spíše hypotéku.
Klukovský sen postavit si velký most mě už minul, jen si tak vždycky když takovou věc oblejzám a fotím říkám, taky bych to uměl :-)
Ale stejně, ta kuráž s jakou se holky jako vy vydaly do světa je v mém širším okolí neobvyklá a obdivuhodná a mě hrozně sympatická. Na světě, co světě v Evropě je tolik míst, které by bylo dobré vidět a času tak málo :-(
No jo, každý to má jinak, nejsme stejní/é a to je dobře.
Já samozřejmě nejraději jezdím na podobné výlety se svým mužem. Ale nevadí mi jet i s někým jiným, pokud tedy vím, že je to pohodový člověk a žádný plašan.
Tady ten výlet byl unikátní v tom, jak byl dokonale klidný, tichý. My jsme opravdu snad vůbec nic neřešily. Jen své životy. Já tu svou kámošku znám léta a vím, že to je pohodová holka do nepohody a že se můžeme vzájemně na sebe spolehnout.
Ale jezdím i s jinýma babama a nepřijde mi na tom nic zas až tak vyjímečného. Nebo se pletu, holky?
Já myslím, že ne. :-) Na cyklodovolené natěžko jezdíme s kamarádkou, co se spolu známe od našich čtyř let...
A moje maminka už se pod stan teda nedere, to ne - ale jinak toho s kamarádkama pojezdí taky dost a to jí táhne už na pětasedmdesát. Vlastním autem už si troufne nejdál do Tater, ale s o něco mladší kámoškou jejím autem projezdily i Francii a Švýcarsko.
S mojí dcerou podnikly loni (s cestovkou ovšem) poznávačku Norska a holka je doteď celá hrdá na to, že jí nikdo nevěřil, že je to její babička (i když její zásluha to není, tak hrdá nemá být na co :-)))
Nepřekvapí mě, že na servru o kolech najdu takové holky. Na reveru "Moje miminko" by to asi bylo trochu jiné :-)
Tak, jsou chvíle v životě ženském, kdy na nic jiného než na své miminko nemyslí. Příroda to tak moudře zařídila.
Jsou holt chvíle starání a chvíle trajdání:-))
P.S. nebudeš náhodou brzy dabldědkem?
Budu, v listopadu, Matějovi budou dva, když se Vojta narodí.
Ale kluci bydlí daleko, až v Hejnicích tak se moc nevídáme.
Snad až poporostou bude je mi jejich máma půjčovat.
Teď jsem dědek k ničemu, snad jen na to dobíjení kreditky. :-)
Hejnice v Jizerkách?
Ideální terén na kolo a pěšárny:))
Je tam hezky, ale jinak bída. Chudý kraj, léta zapomenutý, i ta turistika se rozvíjí velmi zvolna.
Holka vystudovala textilní inženýrství, obor oděvnictví, to všechno tam kleklo, čím se bude živit netuším.
Někdy mi to přijde líto, dost náročný obor, pět a půl roku studia a uplatnění v nedohlednu.
V okolí Hejnice, že se turistika rozvíjí velmi pomalu?!? Ale jdi ty brebto...
Ovšem pokud to bereš podle možnosti dobíjení baterií, tak to pak asi ano :o)))
Tak nevím, když jsem tam byla posledně, tak se mi zdálo, že už elektrifikovali:-))
A nejen to, dokonce už zbourali i hospodu/kulturák naproti bazilice, co tam dělala polorozpadlá ostudu. Ovšem bazilika je stále Potěmkinova - opravená jen zepředu :o(
PS.: singltreky už pokračují na hřeben mezi Hejnice a Libverdu. Končí u hřbitova.
My jsme tady měli faráře, říká se mu páter murár, on opravil kde co, za opravu kostela v Mikulášovicích dokonce dostal čestné občanství. A ten tvrdil, že opravovat se má kostel od toho místa, které je nejhůř viditelné a zepředu až naposledy. Že se tak líp seženou peníze: "Ten zadek už je dobrý, ale zepředu to furt dělá ostudu, mělo by se to opravit".
Ty si zase chytrá jako traktor.
Všude si byla, všechno víš.
Přesně jak píše Lucie, pokud nejsi programátor co se živí z domova, je to tam prostě s prací dost špatné. Stahují se tam "nepřizpůsobiví" právě proto, že tam práce není, a toje to co je láká.
Na to, aby tohle staré poutnéí miísto mohlo žít z turistiky, je letní sezóna příliš krátká, a zimní téměř žádná. Holka má v baráku dva apartmány k pronajmutí a nikterak draho, taklž jakdynamicky se rozvíjí turismus v této lokalitě trochu něco vím.
Je milé, že jsi se tentokrát spokojila s "brebtou" a nevynadala mi do "volůL" co píše "debilovštiny".
Nemohli byste se vy dva někde sejít na kafe, popovídat, trochu se poznat z očí do očí a prostě se akceptovat? Nejste rozhodně blbí ani jeden, možná by to šlo. Sice ty přestřelky mají své kouzlo, ale někdy ani nee. Co?
To si kurnik mám nechat furt nadávat?
Mě to taky leze krkem, to mi věř.
Ona Ti rekne tak nezne "brepto" a ty se hned certis. Pro leckoho by to treba znelo malem jako vyznani lasky. ;-)
:-)
Vidíš, já se to "think positive" prostě od těch Amíků nemůžu furt naučit.
Osobní invektivy přeskakuji, aktuálně je to kopání do mrtvol...
Navíc čteš mezi řádky něco, co tam vůbec není.
Co se týká toho ostatního - motáš dohromady zaměstnanost a turistiku. K zaměstnanosti se nevyjadřuji - neznám stav v místě, ale tuším, že to asi nebude moc radostné.
Ale rozvoj turistiky odsuzuješ podle toho, že dcerunka má apartmány, které asi zřejmě nejsou vytížené dle představ. Soudím z toho, co píšeš.
Osobně bych se v Hejnici asi taky neubytovala - není ničím zajímavá. Ale že by nebyla turisticky vyhledávaná, to mi zkrátka fakt nepřijde. Jdou tam dva singltreky a pokud jsem byla v Jizerkách, tak jsme o Hejnici vždycky nejak zavadili. Je sice na okraji, ale z mého pohledu není nepovšimnuta.
Já to nemůžu číst!
V "Hejnicích"!!! neni to žádná Hejnice, ale ty Hejnice ...
Vono to baroko není špatný pro voko :-)
Skoro by se zdalo, ze na skolach s timhle zamerenim by se mela ucit i mandarinstina.
To mě, obyvateli vesnice kterou z 50 % živí textilka, vyprávěj. :((((((
Musím říct, že když jsem byl naposledy ve Frýdlantském výběžku (cca před 8 lety) působil na mě ještě zoufaleji než výběžek Šluknovský.
Když člověk vidí starý fotky, to je hrozný úpadek, čím ta oblast prošla.
Tak se píše!
Skvělé, už jsem měl strach, že zdejší blogování zůstane po hříchu frázovitě popisné. Básník a Ty svým psaním potěší každého přerostlého kluka. Děkuji za milé ráno.
Jsem celý život obklopen ženskými, mladší bratr v jinošských letech zmizel v Kanadě a pořád se někde potuluje, mů otec, poslední Mohykán Marvanovského typu odpočívá už dlouho pod Humprechtem a tak jsem každodenně konfrontován s věcmi tak přízemními jako jsou halenky, sukně nebo botky. Moje holky by nikdy nevyrazily k fjordu spíše do nějaké nákupní galerie kde by moji opovážlivost ztrestaly totální kastrací mé kreditky.
Neměnil bych za nic na světě, přesto, když to čtu Lanno, cítím se být tak trochu podveden, či mírně ošizen.
Člověk nemůže mít asi všechno.
No podle názvu jsem čekal něco trochu jiného a říkal jsem si, už to dorazilo i na nakolo a ono nic himbajs :)
Asi jsem ty ukázky z 50 odstínů šedé neměl číst....
Jako myslíš maminkovské porno?
Nevím, možná.
Ale neboj, to není žánr který bych chtěla cílevědomně rozvíjet:-))
Jinak, já to nečetla, ale reakce na to jsou velmi různorodé.
Jen jsem nahlídl v USA v knikhupectví :)
Ale můžu zodpovědně říci, že tamní sousedky mé sestry jsou z toho evidetně nadšený, 57 letá paní nám při posezení po konmzumaci piva řekla, že to četla " jedním dechem a že to tam četly v okolí všechny " :)