Čím je voda rybě, tím je kompliment ženě. Bez komplimentů žena usychá a vadne. Stává se nejistou a nespokojenou, něco jí chybí, ale často ani neumí pojmenovat, co to něco je. Bylo by ideální, kdyby žena měla bezednou studnici, ze které by vody neubívalo, ať by jí vyčerpala sebevíc, ale není na…
bezedná se mi líbí! To si budu pamatovat :-)
Lucie to krásně napsala, leč staří zkušení mužové nehovoří o "bezedené studně" ze které lze čerpat, ale spíše připodobňují své polovičky k žumpě, která je "buď nasraná, nebo vyčerpaná".
Z vlastní zkušenosti nic takového neznám, neb moje madam jest mým andělem a bytostí, které komplimenty netřeba říkat a vlichocovat se, protože stačí mluvit jen čistou pravdu a jiným to bude znít jako kompliment.
Hle, pravda je zdá se to poslední co milé dámy chtějí slyšet, a kazatelé pravdy budiž příkladně ztrestáni :-)
Tož myslete si, že se o Vás hovoří jako o studánkách....
Pokud nekdo hovori o sve polovicce jako o zumpe, nenazyvala bych ho starym zkusenym muzem ale starym hlupakem, ktery ma, co si zaslouzi. Nez mit takoveho partnera, lepe nemit zadneho, ale kazdy sveho stesti strujcem...
Já to nedělám ani to nehájím, ale říká se to - pointa ovšem není v té žumpě, ale "vyčerpanosti a nasranosti" a to je věc, na kterou si mnoho mužů léta ženatých vehementně stěžuje.
Když to tak poslouchám, říkám si, že jsem měl v životě mimořádné štěstí, protože ačkoliv jsem z madam už 22 let a z toho 18 let od rána do večera, na nic podobného si stěžovat nemohu. Soňa říká, že na společně prožitej čas máme už v porovnání s jinými manželstvími už dávno po diamantové svatbě.
Nepočítal jsem to, ale asi má pravdu.
To jsi stastny muz. :-) Samozrejme jsem slovni hricku pochopila, ale v teto souvislosti se mi nelibi.
Jsem,
jsou ještě horší, ale těma to tu nebudu zasviňovat. Si vždycky říkám, a někdy to řeknu i nahlas: "proč sis jí bral, když teď. na ní jen nadáváš?"
Klasická odpověď je: "byl jsem mladej a blbej"
Zeptat se "a teď už nejsi?" vyžaduje dobrý odhad partnera v v debatě nebo nějaký to pivko na kuráž.
A ta "vyčerpanost a nasranost" se léčí právě těmi komplimenty, buď vyřčenými nebo - ještě lépe - proměnenými ve skutky.
Nemusí jich být moc, ale zkušení muži i ženy vědí, kdy je ta pravá chvíle.
:))
Soňa, když jsem nějakej "startovací" to řeší tak, že se mě zeptá "ty máš hlad viď" a já poznám, že si svý trable vybíjím asi na nesprávnym místě.
Jenomže už se fakt známe, možná, že před léty by mě to dopálilo a nastartovalo víc.
Nicméně, krásně si to napsala a Tvé tápání v komplimentech ti mohou leckteré jen závidět, bohužel.
Sebechvála smrdí a ty jsi rozhodně nezanedbal jedinou příležitost se tu vychválit.
Osobně musím říct, že by mě spíš zajímal názor tvé ženy. A řekla bych, že bychom se u kafe pěkně pobavily :o)))
Nemohu čekat, až mě pochválíš ty.
Ty jsi pokladnice vší moudrosti a rozdáváš rady a úkoly, tak se holt musím pochválit sám.....
Starý zkušený muž, který připodobňuje svou polovičku k žumpě, která je "buď nasraná, nebo vyčerpaná", zaslouží si zůstat sám.
Ať je jeho žena taková nebo maková, může být rád, že ji má, protože žádná lepší by s jeho slovníkem a hlavně stylem myšlení asi nevydržela:-)).
Popravdě nemusím mít každý den tisíc komplimentů, ale vyžaduji úctu a ta by mi u takového vážně chyběla.
Čímž nechci říct, že jsem nepochopila slovní hříčku.
Nebuď tak pokrytecky prudérní.
Ony i dámy si o těch "svejch" říkají lecos.
Ve vztahu a tím spíše manželském nejde o silácké řeči někde mezi kumpány ale o každodenní činy a reálné chování. Znám pány, kteří si v motýlku zakládají na vybrané etiketě a svoji ženu i s dospělými dětmi bez mrknutí odloží a vymění za "novější model". Tihle muži by velmi hlasitě sdíleli Tvé pohoršení nad tímto drsným, leč v mnoha případech pravdivým vtípkem.
Na krasožvanění, lichotkách, pochlebování nebo hulvátství dlouhodobý vztah vybudovat nelze. Ale ani na pokrytectví a zavírání očí před realitou. Nevíš jak o Tobě ten Tvůj mluví ve své partě a přeji Ti, aby to bylo vždy jen hezky.
Ale stejně jako Tebe občas naštve a řekneš to kamarádkám, chlapi to nedělají jinak. Tak bych ubral plyn a snažil se netočit se na slovíčku žumpa ale spíš bych přemýšlel o těch dvou dalších. Ty dělají v řadě vztahů problém.
Možná tě to překvapí, ale jsem si jistá, že ten můj o mně tak se svými kumpány nemluví.
:-)
To není o pokrytectví.
To je o tom, že vím, koho a proč jsem si vybrala.
A nevybírala jsem ve "čtvrtý cenový".
Stejně jako nemám z téhle putyky kamarádky. Takže ne, ani jedna nemáme potřebu mluvit o svých protějšcích tímto stylem.
:-)
To je dobře a přeji Ti to.
Tak je o správné a tak to má být. Ať Vám to vydrží sto let a ještě dalších pár desítek let Vašeho žvota.
Když odejdou rodiče máme jistotu jen v partnerovi.
Pevné zázemí umožní přenášet skály. Je to tak.
Hodně štěstí a pamatuj si: buď jak ta žumpa. Nasraná nebo vyčerpaná tak jednou za měsíc.
Omlouvám se, jsem prostě hulvát, ale myslím si, že můj recept funguje. :-)
Buď tak laskav a nepaušalizuj...
Některé věci fungují paušálně.
hezké, když tento stav není pokaždé zkoušce, tak je jistým obohacením :-) V neděli jsme nechtěně poslouchala mládež v hospodě v berouně a jestli to byly komplimenty, tak dost děsivé. Samá sprostá slova a kupodivu víc od děvčat a téměř celý rozhovor se vedl v duchu kolik toho vypili na včerejším mejdanu
Taky mám ze školy dojem, že jediné komplimenty, které mladí mužové znají a hojně používají, jsou "ty krávo" a "ty p..o".
8-(((
Kdyby koukali vic na filmy pro pametniky, znali by aspon "lotosovy kvete" a "nebeska". :-)
Zřejmě udělám v září mezi mými deváťáky "osvětovou kampaň".
8-))
Jo, pust jim Kopfrkingla, ten je komplimentama prospikovanej.
Myslím, že dost přeceňuješ intelektuální úroveň dnešní mládeže, která vyrostla na akčních filmech bůhvíjaké provenience.
No, my zase na Synovi pluku :-)
Neviděl bych to tak tragicky, oni se časem vycentrují a zařadí.
Kdyby aspon okrajove provozovala nejaky umelecky smery, treba hudbu. Ale to ne, a jak je pritom hudba krasna. „Zinuško, zahraj nám Písně o mrtvých dětech. Anebo ne, něco úsměvnějšího, třeba Tanec kostlivců.“ (K. Kopfrkingl)
Hm, dala bych si venecek. :-)
Bez rakvicky? Nebo snad oboje, ze.
To je samá zdrobnělinka, ještě začít šišlat...
Žádné zdrobněliny!
Koupil jsem v cukrárně Lence
slaďoučké rakve a věnce.
[Plihal]
Já to řeknu, prostě cyklo...:-) a dostanu zase milion negativů, ty si Rondo prostě diplomat a řekneš "nešišlejte"
Tak jsem si vzpomnela, ze moje deti mi nejcasteji rikaji jako kompliment: "Mami, jsi husta" :-)
To není kompliment, ale dětský obdiv a uznání kvality rodiče :-)
To mi připomnělo - malá minulý týden matlala (teda vlastně oba matlali) po stole poslední zbytky buřtguláše. Užuž jsem se nadechovala, že je seřvu, když se od stolu ozvalo:"Maminko, ty si stejně nejlepčí kuchařřřřka na svjetě;o)"
Zena ma dostavat komplimenty,pokud se o ne zaslouzi resp. pokud si je zaslouzi. Nesnasim baby,co touzi byt stale obdivovane a pritom vypadaji jako bandasky anebo maji chovani semetrik.Nezavidim dnesnim klukum,holky jsou sproste,obhrouble,bud vychrtle nebo tlacici vany a skoro kazda huli.A chovani a slovnik maji jak z pastaku.Jsem rad,ze jsem mel moznost jeste hledat v generaci zen,ktere byly nejen krasne ale umely se i pekne chovat.Proste byly to nadherne zeny telem i duchem.
Ono je to oboustranne. Chovej se k zene jak k dame a velmi pravdepodobne se ukaze, ze v sobe neco z damy ma, a vyleze to napovrch. Chovej se k ni jak k stetce a zacnes velmi pravdepodobne objevovat jeji horsi stranky. A samozrejme totez plati obdobne i o chovani zen k muzum, protoze to jsou spojite nadoby.
Prosim o prominuti,ze budu mluvit hodne otevrene.ale....Z cehoz mi logicky vyplyva,ze dnesni kluci se neumeji k holkam chovat a proto tyto vypadaji, jak vypadaji a chovaji se, jak chovaji.Ale byly-li by to spojite nadoby, museli by se i kluci chovat jako kreteni a i tak vypadat.Bohuzel jsem ale jineho nazoru.Tento jev zpetnych spojitych nadob nepozoruji a nejsem v tom svem pozorovani sam,kdo je stejneho nazoru.Rozdil spatruji hlavne ve vychove dnesnich zen a odtud pramenici potrebe vyrovnat se klukum,bohuzel hlavne v tech horsich strankach. Zena by mela byt studnici nehy a lasky,nikoli nadavek a sprostaren. Pak at se nedivi,ze zustavaji na ocet a musi nadbihat klukum.Nebot kdo z nas muzu by stal o to mit doma prisprostlou krkovici IQ tyqe.:-()
To já bych s Lucií souhlasila.
U obého pohlaví jsou nejvíc vidět a hlavně slyšet ti víc uřvaní a sprostí, co si budeme povídat. To ale neznamená, že jsou takoví všichni.
Dnešní holky jsou obecně více sebevědomé než byly ženy před sto lety. Chytrou, samostatnou a sebevědomou ženu chlapi snáší hůře (a to ve všech generacích), proto některé zůstávají samy.
Ty přisprostlé s IQ tykve se kupodivu vždycky udaly mezi prvními už v mé generaci a nemyslím, že to bude jinak teď.
Najdou si holt kluka s IQ tykve a jsou spolu spokojení:-)).
Jsou to prostě spojené nádoby:-).
Smutné na tom je, že i slečny, které jsou chytré a slušné, aby uspěly ve společnosti svých vrstevníků, musí se snížit k takovému chování. Prostě noblesa a slušné chování nejsou "in".
8-((
Ve třídě mám dva nározné příklady. Krásné, chytré holky ... ale chování a vyjadřování ... 8-(((
Hrubne celá společnost, to je fakt. Chování Oldřicha Nového už se nenosí.
I sama na sobě někdy pozoruju, že jsem hrubší než před 20. lety....
Jooo, kde jsou ty časy, kdy jsem stála před tabulí a na otázku, jak vypadá jak, jsem mlčela jako zařezaná, protože jsem si myslela, že kráva je sprosté slovo.
:-)
Nejsou horší, jen mladé, a to ženy neodpouští.
Ty holky jsou stejné jako jste byly vy.
Už zhruba tři tisíce let jsou záznamy o zom jak mládež je zkažená a civilizace na to do pár let dojede.
"Naše mládež miluje přepych. Nemá správné chování. Neuznává autority a nemá úctu před stářím. Děti odmlouvají rodičům, srkají při jídle a tyranizují své učitele."
Sókratés (469 – 399 př.n.l.)
Jsem zvědavej, kolik mínusů dostane ten Sokrates, Radko, palce připravit!
Když mínus, tak mínus... ;-)
ať si ty idiotštiny strčí Sokratés za klobouk, vůbec neví, jaké debiloviny plácal :-)
Mínusy nemá Sokraters, ale ty za tu poslední větu...
Taky Te miluji :-)
Ty opravdu víš, jaké byly holky před sto lety?
Argument do diskuse s emočním nábojem emancipace, ale tahle věc je už dávno uzavřená a použití takového argumentu je nefér. Ani Tvoji rodiče a prarodiče to nepamatují.
Pocit historické křivdy a to dědičné?
Nikoliv, jen faul v diskusi.
No,trošku ses netrefil, moji prarodiče by to asi pamatovali, protože umřeli před více 40. lety:-)
Ale OK, před 100 lety tu nebyl nikdo z nás,takže pamatuji jen, jaké byly holky před 25. lety a věř mi, že to sebevědomí od té doby dost vzrostlo:-)).
A propos, žádnou historickou křivdu necítím. To je jenom tvoje dedukce a je postavená na vodě:-).
Jenom nechápu, kam se ta diskuse posunula. O emancipaci hádám původně nebyla.
:-)
Budem se předhánět kdo má déle mrtvého dědu?
Ten můj z matčiny strany skončil pod koly náklaďáku v roce 1936!
Teď Ty :-)
"Rozdil spatruji hlavne ve vychove dnesnich zen a odtud pramenici potrebe vyrovnat se klukum,bohuzel hlavne v tech horsich strankach"
Nezlob se Martisi, ale tady taky vidím rozpor v tvém tvrzení.
Jestliže spatřuješ problém ve výchově dívek, které se chtějí přizpůsobit klukům především v těch horších věcech, tak to znamená, že ty horší věci se jaksi automaticky u kluků předpokládají a tolerují.
Nebo jsi to myslel jinak?
Jsou věci, které něžnému pohlaví nesluší a slušná mluva či ženskost snad patří k hezké ženě či nikoli? Já pořád nemohu pochopit, proč tolik ženy touží vyrovnat se mužům. Vždyt´ právě tím, že jsou ženami, jsou pro nás může tolik přitažlivé a vyjímečné. Emancipace ve snaze žen přiblížit se k drsnému až někdy hrubému chování mužů mezi sebou a jejich snaze chovat se tak i v ženském kolektivu mezi sebou je mi prostě úplně odporná. Žena je žena a je ženou jen tehdy, když je sama sebou a ne že se opičí po klucích jen proto,aby si s nimi připadala rovná.:-() Hrubá mluva a oplzlosti v ženském slovníku jsou mi něčím protivným. Nehledě na to, že žena obvykle nese vetší část výchovy dětí a s takovým "vybraným" chováním jde opravdu rodině skvělým vzorem. Dříve např. ženy muže mírnily v jejich výrazech před dětmi a usměrňovaly a dnes se jim snaží samy vyrovnat ba je ještě trumfnout.:-()
Nic se u kluků netoleruje ale jistá drnost a jistá obhroublost či potřeba se naparovat je jim od přírody vrozena (jsou to přeci jen samci a je tomu tak i u jiných druhů) a je to často to, co některým ženám i přirozeně imponuje. Ale ženám, ženám přiroda implantovala něžnost, péči o rodinu a mateřskou lásku nikoli profil drsňaček, co se musí před kluky vytahovat a machrovat stylem jim nepřirozeným - stávají se snad ženy samci?:-((()))
Nevím, Martisi, možná si pořád nerozumíme.
Nejsem rozhodně obdivovatelem samoúčelné, prvoplánové hrubé vulgarity. Ani u žen, ani u mužů. Ale mám pořád dojem, že u toho ženského pohlaví se to týká hlavně a především nedospělých puberťaček, které zatím ještě ani samy nevědí, co jsou a co chtějí.
Nebo máš pocit, že přemrštěně vulgární jsou i zralé ženy?
A co se týče toho vyrovnání se mužům. Některé to opravdu chtějí, jiné to ani tak moc nechtějí, ale osud (nebo spíše partner) jim nadělil oboupohlavní roli mámo-táty.
Jinak osobně bych dala přednost tomu, abychom byli prostě všichni takoví jací skutečně jsme. Je-li někdo drsňák, zůstane drsňákem, je-li někdo básník, ať je básníkem.
Ženy ať jsou také prostě přirozené, některá je drsňačka, jiná něžná květinka. Nebylo by dobré, abychom se jen kvůli tomu, že se to tak má, a tak sluší, nutili do nějakých póz.
Když se holt někdo v roli něžné květinky necítí být sám sebou, je lepší ho do toho nenutit. Alespoň si to myslím.
Vsak ano,pokud se podivas nahoru,tak od pocatku zde hovorim o tom,ze nezavidim dnesnim mladym klukum.:-) Jinak roli drsnacek si,myslim, zeny prisuzuji samy.Ostatne i to,ze se stavaji mamo-taty,nebot je to prvotne zena,kdo svoluje muzi,pokud se tento o ni uchazi,aby ji vstoupil do zivota az takovym zpusobem,ze s nim ma potomka.Tedy kratce receno, jakeho otce svym detem vybrala,takoveho ma a takovou si sama pripravi pro sebe i pro deti budoucnost i postaveni a ulohu v rodine samotne.:-) Osobne se domnivam,ze v drivejsich dobach,soude alespon podle toho,co se psalo, se proste zeny vychovavaly jinak,byla jim urcena i jina role a pusobeni ve spolecnosti a tak se moc drsnacek asi nevyskytovalo. Tento fenomen se rozmohl az s nastupem 20.stoleti a emancipace.Osobne nemam vubec nic proti rovnopravnosti muzu a zen,jen mi proste nevoni zenske s chlapskymi postoji,chovanim a manyry.Tyto zeny at jiz zrale ci v puberte povazuji za psychologicky produkt dnesni doby,kdy casto vyrustaji v neuplnych rodinach bez otcu a chybi jim tak prirozeny positivni vzor ulohy zenske a muzske.Samy pak hledaji a tapou ve svych zivotech natolik,ze se radeji stylizuji do pozic muze,aby tak predesly jakekoli potrebe chlapa ve svem zivote.Ale to jiz celou vec silne zjednodusuji.:-) Stejne tak mi ale vadi zzenstili metrosexualove s ruzovymu brylemi,volanky na kosilich, navoneni a nagelovani az hruza,pro nez je primo katastrofou jit vynest kos a nemoci se predtim upravit pred zrcadlem k naproste dokonalosti koukajic se soucasne z okna ven,jake ze to je dnes venku pocasi,aby se jim nerozfoukal jeho krasny novy melir anebo se mu ulekem nevyrazil nekde nejaky pupinek.:-))))
Čili ty říkáš:
"Tyto zeny....casto vyrustaji v neuplnych rodinach bez otcu a chybi jim tak prirozeny positivni vzor ulohy zenske a muzske"
A zárověň:
"...jakeho otce svym detem vybrala,takoveho ma a takovou si sama pripravi pro sebe i pro deti budoucnost i postaveni a ulohu v rodine samotne"
Čili ty myslíš, že za vše může žena. Špatně vybrala svým dcerám otce, ten je opustil, vyrůstaly bez pozitivního chlapského vzoru a jsou z nich teď obhroublé mužatky? Chlapi jsou od toho, aby si je žena správně vybrala a pak k nim byla něžná, milá, plná citu?
Překrucuješ moje slova, řekl jsem jen, že jakýkoli muž nemůže donutit ženu (vyjma úchyla či násilníka), aby si jej ona vybrala za partnera. Taková je moje osobní životní zkušenost. Tvoje ne? Nevím, jak dnes dobývají muži ženy, spíše mi připadá, že holky běhaj za klukama, ale za mých mladých let jsem se musel snažit, abych si ji získal a vždy to bylo s nejistým výsledkem. Záleželo na ní, zda řekne ano či ne.:-) Ovšem to je obecně známý a dokázaný fakt, že samec dostane u samice "jen" šanci. Proto bojují samci o samice obrazně i doslovně v celé přírodě a je to vždy samice, kdo si nakonec vybere nebo taky nevybere nebo taky přebere.:-) Pokud si tedy žena vybere libového frajírka v nablejskaným autáku, aby ji ho všechny záviděly, je to jen a jen její volba. A pokud je chytrá, vezme si třeba skromnýho ale hodnýho kluka, který ji bude na rukou nosit. Možná bude trochu méně výstřední a nebudou jí ho všechny závidět hned, ale bude ji mít rád a nakonec ty, co měly ty frajírky ji ho po deseti letech spokojeného manželství budou závidět, zatímco ony dávno rozvedené či svobodné matky budou vzpomínat na toho svého libového frajírka, který už zatím stihl obštastnit deset dalších a po něm zbylo krom vzpomínek ještě děcko.:-()
Nepřekrucuju, pouze se ptám. Mám tam otazník. Mně totiž až dosud v těch tvých příspěvcích chyběl jaksi ten muž a jeho role.
Větu: "Záleželo na ni, zda řekne ano, či ne." bych mírně přeformulovala: "Záleží na nich obou, zda řeknou ano, či ne."
Jinak myslím si podle svých pozorování, že fakt, že si některá vybere skromnýho a hodnýho kluka vůbec, ale vůbec nezaručuje, že spolu prožijí šťastný spokojený život.
Ony ty cesty života jsou hodně spletité a trnité. Na prosluněné pláži se žena nosí na rukou krásně. Když je jasná obloha, tak to modré z nebe padá samo.
Ale když příjde průtrž mračen, je dobré si pořídit pořádné gumové holinky, zatnout zuby, zasakrovat, kašlat na krásná slůvka a vzled květinky, umazat se blátem....., ale zdárně společně tím marasmem projít.
Tentokrát mi mluvíš z duše a dávám bod. Obzvláště těmi dvěma posledními odstavci. Ale obvykle se ta průtrž mračen snáze snáší s člověkem, co je i před tím fajn, skromnej a má tě rád než s tím libovým frajirkem nebo nafoukanou fiflenou, kteří obvykle berou v takových chvílích zbaběle nohy na ramena, opouštějí rodinu a klidně i děti a běží za lepším a zase snažším. Častokráte ani nemusí přijít ta průtrž mračen. Stačí, že se jim naskytne někde něco ještě lepšího a jdou.
Dík Martisi, vídíš, kompliment a potěšil mě.
Taky ti jeden složím, nikoliv za to, že jsi skromný a hodný kluk (to já vůbec nemohu posoudit), ale za to, že se svou ženou pořád zdárně procházíš vším. Přeju Vám, aby Vám to vydrželo.
Děkuji. J,j, život není jednoduchý, ani ten náš, ale co tě nezabije, to tě posílí. A co se týče burajdy, já neříkám, že je to železné pravidlo a ostatně nejsem ženská. Vy ženské to prostě vidíte jinak. :-) Já to vidím jen tak, jak to pozoruji ve svém životě a životě lidí kolem mě. Prostě jak to život přináší a potvrzuje mi to.:-)
No nevím, mě se zdá, že ta čím dál častější výchova bez "mužského vzoru" v rodině postihuje rovným dílem i jinochy. Maminky s babičkama z z některých dokáží vychovat pěkný měkouše a cimprichy.
Ale stále trvám na tom, ono je to plus/minus už přes tři tisíce let stejné, starší generace má vždy pocit, že ta mladší generace je k ničemu.
nevím děvče. Je fakt, že když někde v buse poslouchám mládež mluvit, tak z holek jsme vždycky dost překvapenej a mám pocit, že jsou sprostší a horší než kluci. Rozhodně je to hodně výraznej rozdíl oproti mý generaci, ale znám samozřejmě spoustu a spoustu vyjímek, nedá s epaušalizovat. Jen s emi prostě nějak moc často stává, že ve městě potkám a slyším holky, který jsou mnohem sprostší a odpornější než cokoli, co jsme do doby před deseti lety viděl a slyšel.
Jinak žena by měla být obojí. Dáma i děvka... Jde o to kdy a kde a jak...:-)
Nejsou sprostší než jsme byli my.
Naopak. Mám pocit, že dnešní mladí jsou velmi zodpovědní, víc, než jsem byl já v jejich věku. O úpadku doby psal skvěle Čapek. Pračlověk Janečel byl taky nespokojenej s těma novotama co mladý vymejšlej.
Naše děti jsou budoucnost, a jestli se chovají jinak, než jsme čekali, je to naše chyba a vina.
Já co se chování dětí či mládeže neměl a nemám žádná očekávání. Je to na nich, mě do toho nic nen, dokud fyzicky či slovně nenapadnou někoho dalšího.
A nejde o nespokojenost s novotama. Mě se spousta novot líbí a spousta ne, ale to nijak nesouvisí s věkem mým ani ostatních, to tak bylo a asi bude vždy.
Když mi bylo dejme tomu mezi 15ti a 20ti, tak holky v mém okolí takhle sprosté nebyly. A nemyslím, že by to bylo tím, že bych se pohyboval v nějakém Dušínovském prostředí. Naopak. Hodně naopak :-(
Netvrdím, že ta sprostá slova neznaly, jen je nepoužívaly na veřejnosti a i v partě ne v takové frekvenci a množství. Používaly je při nějakém emočním výbuchu apod, ale ne v běžné mluvě. Teď ale slyším jak se baví dtři čtyři děvčata, naprosto se v klidu titulují píčou, krávou a kluci jsou čůráci, vymrdanci apod. a mluví běžným konversačním tónem bez nějakých vzedmutých emocí a neberou to jako nadávky.
V Praze se prostě mluví děsně sprostě; a hrozně "natáhle"... ;-)
"Hele, strejdo, maminka říkala, že vy Ostraváci mluvíte hrozně sprostě a máte strašně omezenou slovní zásobu?"
"Ale piču....."
Ehm... já nejsem z Prahy ;-)
Nepřišlo mi, že by to v jiných městech bylo jiné. Vesnice ano, tam se každý s každým zná a nikdy nevíš jestli tě neslyší někdo, kdo to řekne u tebe doma.
na vesnici je to stejný. Slejzaj se na zastávce v přístřešku, pouští muziku z mobilu, hulí a mluví přesně takhle.
u nás se slejzaj u bočního vchodu kostela (neptej se mě proč...) ale když okolo jdu či jedu, tak zmlknou, přestože je často k rodičům nedokážu přiřadit:-)
http://www.bomba.cz/video/petra-janu-to-mame...
:-))
ale já si nemyslím, že jsou nějak výrazně horší než naše banda, když jsme byli puberťáci. Ani si nemyslím, že by začínali rychlese zlozvyky apod. SPíš si myslím, že jich teď víc začíná dříve, ale nejsem si jist. Já taky vy 14ti chodil do hospody běžně, v 15ti až v 16ti jsme tam měl svůj vlastní půllitr. První státem zakázanou drogu jsme do sebe nacpal taky někdy v těch 15ti. Prvně jsme kouřil asi ve třetí třídě atd. Jen se sexem jsem byl nějak pomalejší a začínal když už mi bylo šestnáct.
Já si nemyslím, že jsou horší, spíš že jsou sprostší ve výrazivu a mají v sobě méně pokory. My ty sprostá slova používali taky, ale na veřejně. Jasně, že jsme si myslel o valný části dospělých, že jsou to debilové, ale neříkal jsme to nahlas ani když mě štvali, ale dnešní děti jsou oprsklejší a klidně ti to řeknou.
My kouřili tajně za školou. Oni klidně při vyučování. My si mysleli, že je učitelka kráva na entou, ale dnes jí to klidně řeknou do ksichtu. Čili nemyslím si, že jsou horší, ani náhodou, jen s tím jdou víc ven a chybí ta pokora, která nás "donutila" si to nechat pro sebe.
Když fak nevím, myslím si, že je to jen takovej "optickej" klam a že je to furt stejný.
Ti grázlové, rozeřvanci a sprosťáci jsou jen víc vidět, ta slušná děcka, kterejch jsou mraky nevidíš, protože neposedávaj na schodech od Sokolovny (u nás na vsi), někde sportujou nebo se baví jinak takže jsou nenápadní.
Vzpomínám si, když jsem někdy v 86-87 učil na vedlejšák na učňáku ty nešťastníky, co chtěli z učiliště maturovat mechaniku, přijdu do třídy a tam šíleně nahuleno a říkám jim "co blbnete kluci" a oni "Měli jsme ruštinu.Vona to ta ruštinářka nesnáší, tak při hodině hulej i nekuřáci"
Osobně příliš velký rozdíl v chování dívek a kluků nevidím. Jo jistě společnost dost zhrubla. Jenže společnost to jsme my, naše děti, naši rodiče. Všichni se vzájemně ovlivňujeme a všichni si tu společnost tvoříme. Takže chování našich dětí odráží to, co naše děti vidí a viděli u nás.
Po ženách chceš, aby byly krásné, uměly se chovat, byly studnicí citu. Fajn, já s tím souhlasím. Ale chybí mi tam, jací by měli být muži. Řekni mi, jací by podle tebe měli být muži, aby si také zasloužili komplimenty (komplimenty se přeci skládají i mužům, ne?). Myslíš, že lze složit poklonu otci, krerý opustil matku svých dětí v té nejméně vhodné chvíli, nebo třeba muži, který v hospodě nadává na svou ženu a mluví o ni jako o žumpě (jak zde napsal Jindra)?
Lucie... Až jsem muž, smysl pro city mám a toto mě tak nějak příjemně naplnilo až by se dalo říct že nabylo pozitivní energií. Děkuji za krásné čtení, které je dobré i k zamyšlení.
Teď jen ještě najít protipól a nebudu potřebovat elektrocentrálu ale dobiji baterii přímo z vašich emocí :-)
Teď Ti sdělím něco, co současné generaci musí být k smíchu. Ať si každý nadává na doby minulé (a z jakéhokoliv důvodu), ovšem určitá úcta a vzdávání holdu ženě nějak patřily k mému mládí (a doufám, že jsem si to ponechal do dnešní doby) a tím automaticky i to, co Ty nazýváš "komplimentem". Jsem rád, že dnešní generaci v tomto nerozumím a rozumět ani nechci. Mnohým musí být k smíchu, že vztahy měly určitý nádech romantiky a pokud použiji trochu nadnesený termín - byly "rozněžnělé".
Mám - li být konkrétní, jsem toho názoru, že jakákoliv pozornost k druhému a vhodně pronesené (neplánované) "unešení" druhou osobou je součástí komplimentu.
Nerad se zmiňuji o ženách v mém životě, ale konkrétní osobní indiskrétní zkušenost.... Své první ženě jsem vždy při odchodu z domova nechal na stole lístek, kde jsem jí psával buď nějaký verš, nějaké motto pro příjemný den nebo vyjádření momentálního pocitu. Předpokládal jsem, že lístky po přečtení zmačká a vyhodí. Po desetiletích mi žena řekla, že si vše uschovala a dodnes považuje za největší kompliment (a nechce mi říci, kterého dne a ve kterém stadiu společného života jsem toto napsal) větu "..jsi to nejlepší, co mě mohlo v životě potkat..".
A to je moje noční osobní vyznání....
Pane Jinče,
Mohl byste se s námi podělit o nějaký váš skvělý verš, kterým jste svou bývalou odškodnil a svojí budoucí získal, abych si mohl doplnit celkový obrázek o vašem skvělém charakteru, poetivké duši a přímém chlapovi, který se pohoršoval nad tím, že jsem své kolegy programátory, se kterými dělám 15 let nazval "holotou".
Rovněž rád bych věděl, stačí jen v řádech, po kolika letech jste "starou" vyměnil za "mladou".
K celkovému dokreslení síly vašeho diskrétního poetického charakteru básníka trousícího něžné veršované vzkazy po nočních stolcích to myslím postačí.
Stačí jen řády, opustil jste svou ženu za totáče, nebo "až když se zadařilo"? Po kolika letech 5/10/15/20/25?
Ty verše jí jistě utěšily a přesvědčily, že jste romantická duše.
Již tak jsem měl výčitky, že jsem byl příliš osobní a jak jsem uvedl, zásadně se o ženách nezmiňuji. Uváděl jsem to pouze jako příklad toho, že zdaleka nejsem přesvědčen jako Ty, že vzájemné chování se nezměnilo (jak uvádíš několikrát výše). Mohu pouze osobně Tobě sdělit, že ke změnám došlo a pokud jsi jiného názoru, máš špatnou paměť nebo se nepohybuješ mezi mladými lidmi v současné době (na jiném místě jsi uváděl, že celý den sedíš doma nebo v hospodě). Zapátrej v paměti zpětně o 35 až 40 let a zavzpomínej, zda jsi kolem slyšel, že holky se běžně oslovují "ty pi.o", posílají se do "p.dele" a i při hovoru s borci končí větu "vole". Já osobně toto nepamatuji a paměť mám dobrou.
Ale myslím, že Tobě to nemá význam moc psát, když v souvislosti s ženami používáš termíny "žumpa" a spojuješ to s "vyčerpaností a nasraností". A pokud jsi toho názoru, že to tak skutečně je, měl by jsi se zamyslet nad tím, kdo tu vyčerpanost a nasranost způsobuje.
A verše Tobě? Přečti si zpětně způsob svého vyjadřování a dojdeš rovněž k tomu, že by to bylo to známé "házet perly sviním".
A hlavně - vůbec se nestydím (a nikdy jsem se nestyděl) za svůj přístup k ženám. A s těmi lístky na nočním stolku - přiznám, že je mi milejší napsat "budeš mi dnes chybět" než to chlapácké "a nezapomeň koupit flaškový pivo".
Nemusí pátrat až tak hluboko... Ještě před 20 lety, tedy aspoň u nás, holky mluvili normálně (tedy bez "ty pi.o" apod.)
Já bych taky hledal příčinu v posunu významu těch vulgárních slov. Nebo přesněji posun na stupnici vulgárnosti. Ti dnešní dorostenci sice mluví jak dlaždiči, ale ta slova mají pro ně význam naší slovní vaty "vole" a když už šlo do tuhýho, tak "do pérdele". Dneska pro to mají jiná slova, která byla u nás na žebříčku vulgárnosti podstatně výš.
Když to ale člověk vezme krapet do historie (nedávna), tak z "ty vole" se lidi nad čtyřicet ježili a my o to víc přikládali pod kotel.
No a na druhou stranu, my měli kam stupňovat, dnešní mladí jsou už s výrazivem prakticky na stropě, i z těch nejhrubších výrazů je jen stokrát denně opakovaný čajíček. Takže až budou potřebovat, nemají si ani jak ulevit... :-)
Ty jsi ale dřevák, viď...
Ty verše nebyly určeny veřejnosti, jestli jsi to nepochopil...
Správně, verše se "dávají" konkrétní osobě a v daný okamžik. Poněvadž však Jindra tak touží po poezii a já nejsem sobec, také mu něco napíši.
Takže, Jindro, specielně pro Tebe:
Letěla nudle v povětří, až měla v krku sucho,
naříkal drdol v povidlech, že si natrhl ucho.
Topil se pekař v drtinách, flaškám otekly dásně,
lavor se nechal oholit, aby vypadal krásně.
V čtyřech řádcích tolik moudra,
tolik krásy, tolik dobra.
Jinče milý děkují
a svou repliku ti věnuji.
:-)
Pěkné!!
Když už máme tu středeční chvilku poezie, dovolím si připojit (asi) nejkratší báseň:
Chast
Slast
Oj!
OJ!
(překlad: jauvajs, napíchl jsem se na tyč)
Si mistr zkratky :-)
Jsou i kratší věty... ;-)
E?
(překlad: Promiňte, ale nerozumněl jsem Vám. Mohl by jste to prosím zopakovat? Děkuji.)
aTo je ovšem anglicky, to neplatí.
Pi.u anglicky... ;-)
Nesi ty Ostravak, synku? :-)
To nejsem; ale už jsem od paňmámy něco málo pochytil... ;-) A po dvou a 1/2 letech známosti už jí i docela rozumím; teda pokud se snaží mluvit pomalu a jasně... :-DD Nejhorší na "ostravštině" (opravdu to NENÍ to, co předvádí Ruda z Ostravy; to je ostravština pro pražáky, protože kdyby spustil po "jejich", tak mu nerozí ani slovo) není, že mluvi rychle a kratce, ale že spojují slova a dávají přízvuk zcela jinam. Např před těmi "lety" mi (tehdá ještě ani potencionální manželka) řekla, že by si dala čaj (Dám si čaja). A já zaregistroval "SIčaja". Jakej sičaja? Co sičaja? Pravda, od té doby se mne ptá, jestli chci taky sičaja, když si vaří čaj... :-)
Sem v době tuhé normalizace taky kamarádil s jedno Ostravndou co byla na studích ve Stověžadé, přesně tak podivně na mě mluvila.
Pak sem tam byl jednou, snad na nějaký konferenci či co, taky ještě za Husáka, přišel jsem do nádražní hospody na hlavním a řek si vo pivo, a hned mě nějakej místní jednu vytetoval se slovy "baník". Netušil jsem, že se ten den hrál nějakej fotbal s pražákama, a promluvil jsem na ně nepřijatelným dialektem.
A přitom do Prahy to mám safra 25 kiláků :-)
pamatuješ více než já, tak nemohu soudit o dobách tvého mládí. Jak jsem psal výše, mám podobný pocit ze své paměti, byť je o pár let kratší, a mám podobný vztah či pocit k ženám.
Něco je asi vrozené a něco vypěstovanou mou úžasnou mamkou či nejlepší babičkou na světě (nehádejte se se mnou, nikdo nemá lepší než já) Obě mne učili úctě a projevům pozornosti vůči těm, které mám rád atd. Nosil jsem kytičky babičce i z výprav do lesa s prakem s partou kluků. V pubertě jsem moc rád chodil s babičkou do hospody. Chodila na "důchodcovské setkání" každé pondělí a mě bylo velmi milé jí doprovodit a ona zavěšena v mé rámě byla velmi potěšena vnukem, který byl jinak samosřejmě nevycválaný a puberťák každým coulem.
papírky nepoužívám, ale v době mobilních telefonů a mailů píšu podobné pidivzkazy a krátké básničky SMSkou přes den, když si na ní vzpomen apod. Vím, že jí to těší a ona mne těší podobným způsobem tak.
Dnes je myslím ale jednodušší a lepší doba na projevení "komplimentů" ve formě takových těch pro mne velmi krásných a příjemných letmých doteků na veřejnosti . Pohlazení po vlasech, či po ruce, lehké plácnutí po zadečku atd. Nevím, ak to bylo za tvého mládí, z babiččiného vyprávění usuzuji, že v tomto jsi to měl těžší.
Jo a Lucie oni chlapi potřebují komplimenty také. Alespoň občas.
Jistěže chlapi potřebují komplimenty. Mnohdy dokonce víc, než ženy. Ale to je v pořádku.
Jinak k tomu změněnému chování. Asi to záleží na zkušenostech a hodně také na prostředí, ve kterém se člověk pohybuje. Díky svým dětem (kluk i holka) jsem měla možnost pozorovat jejich vrstevníky po celou dobu jejich dospívání a nic tak hrozného jsem neviděla. Nevím, třeba žijeme v nějakém jiném světě. Dnes jsou ve věku, kdy navazují hlubší vztahy a zas nemůžu paušálně říct, že by to bylo jiné než za nás. Kytky si nosí, city si projevují, pozornosti také, rozebírají mnohé situace a také se trápí, když jim v těch vztazích něco nejde, jak by si představovali.
Jo, jistě, také vidím a slýchám u mladých puberťáku různé nehoráznosti, ale netroufla bych si říct, že je to obecně převládající tendence. A pokud ano, tak na tom neseme my rodiče svůj díl viny.
Tak nevím:-))
já nevím jestli je to převládající tendence to se tvrdit neodvážím, jen to slýchám hodně často když čekám na autobus, jsem na bruslích na letný atd. atd. a překvapuje mě to. I když už teď tolik ne. Ale zase znám osobně spoustu puberťáků, kteří jsou jinde a jiní.
ANo základní trápení se vztahy apod. jsou a budou téměř identická po věky věků. Mění se jen vnější okolnosti a stud, nevinnost a neumětelství začátečníka zůstávají a zůstávat asi budou. A je to dobře.
Jsou v podstatě stejní, Lanno.
Nářky nad zkažeností mládeže jsou jen projevem naší chabé a selektivní paměti.
Jisteze potrebuji chlapi komplimenty, pravdu dis, ale to se mi do blogu uz neveslo, psala jsem jednu historku a nikoli kompletni rozbor. :-)
jo kdybys věděla jak kupříkladu já roztaju, kdež mě na ulici jen tak zlehka a jakoby mimochodem rukou rukou tak jako mírně majetnicky plácne po zadku...
Ty slovní komplimentu tu psát nebudu, sice se nezdám, ale na to jsem moc stydlivej.
Placnuti po zadku neni kompliment, to je obycejna chlipnost (ne ze by na ni bylo neco spatneho :-) )
Takovéhle dotyky považuji, stejně jako Jurimír, za kompliment. Na tom přece není nic chlípného.
To jo, pokud to tedy není zrovna poplácání železnou tyčí:-))
...i to může být pro někoho kompliment :o)))
Ale to bych asi na ulici netahala :o)))
Mimochodem, už několikrát jsem slyšela od našich mladých feministek, že ten náš blbý velikonoční zvyk mlátit holky, tedy ten, co pochází z těch idealizovaných dob minulých, by měl být jako barbarství vymeten a škrtnut z naši hystorie.
Dnes ráno jsem poslouchala v rádiu o tom odsouzenci na smrt někde v Americe. Poprava prý bude v pondělí. Zamrazilo mě z toho, ale pak jsem si vzpomněla, že v době mých dědů a pradědů to bylo celkem normální, ba dokonce se ty popravy provozovaly veřejně.
Svět se mění a my s ním.
Ano, to může být chlípnost, ale nemusí a u mne a ani u ní v drtivé většině také není.
Záleží na tom jak a s jakým úmyslem.
ANo můžu to udělat tak, že je jako říci "chci tě osouložit" ale to nedělám. Tedy ne na veřejnost jen občas v soukromí, když... no dál pokračovat nebudu, domyslíš si:-)
V drtivé většině to pohlazení či plácnutí je z části obdiv k dané části těla, ale spíše (z 90%) jen vyjádření toho, že jí mám rád, že je mi s ní dobře. Vyjádření potěšení z její přítomnosti. Nic víc, žádné postranní či sexuální úmysly.
Podle me je kompliment slovni oceneni nejake vlastnosti druheho (treba kdyz reknes: "ty mas tak krasny zadek, ze se ho nemohu prestat dotykat"). Toto muzes samozrejme myslet i pri tom letmem dotyku beze slov, ale je to neco jineho, nez kdyz to reknes.
Pripomnelo mi to mou zkusenost se slovem prosim. Rodice vetsinou slovo "prosim" nerikali, vyjadrovali to spis tonem, coz jsem prevzala, ale ostatni lide me povazovali za nevychovanou, aniz mi to tedy rekli, a ja to vubec netusila, protoze jsem podle sebe vyjadrovala prosbu tonem. Takze kdyz jsem to zjistila, naucila jsem se "prosim" rikat, protoze nonverbalni naznaky proste nestaci.
záleží na tom s kým mluvíš či "mluvíš" s někým to jde i beze slov a ten druhý ví co chceš naznačit či říci a stačí ten dotek a myšlenka, kterou s ním pošleš. U někoho se musíš naučit říkat to prosím a vůbec se vyjadřovat přesně. Skládám ale samozřejmě i komplimenty slovní a ty i kamarádkám či kolegyním v práci
Než bych přelouskal "ty mas tak krasny zadek, ze se ho nemohu prestat dotykat" (="fajna dupka"), tak to si raději plácnu... :-D
Je pravda, ze dneska mi zrovna napsal kamarad k jedne fotce lepsi verzi toho komplimentu: "Prdelka k nakousnuti". Holt nejsem ten mistr zkratky jako Ty, radeji to beru oklikou s nejakym tim kufrovanim. :-)
Hele, Lucie, nepřipravuješ si tímhle tématem a specielně některými příspěvky cestičku na trůn pro "Miss NaKole.cz"?
8-)))
nooo, možná jsi jí odhalila, už kdysi tady přece psala, že jí syn říkal, že má hezká prsa...
No to vis, my umelci musime byt exhibicionisti. :-) Zase na druhou stranu se to ve mne pere s mou druhou strankou, a to introvertnim stydlivym sklepnim programatorem, ktereho zamestnavatel radeji ani neukazuje zakaznikum. :-)
Tak tenhle blog mě pořád nešel z hlavy a nutil mě přemýšlet...
Musím říct, že jsem asi měla (a mám) v životě štěstí, ale nikdy se mi nestalo, že bych si musela kompliment od mužů vyžadovat, notabene v hospodě...
Otevřeně přiznám, že z tohohle čtení mám tentokrát dost rozporuplné pocity. Ale to se netýká přímo tebe, lucie...
No a jaké mužské komplimenty jste kdy kdo dostal?
Já, ke své smůle, měl spíše štěstí na "vyčerpanou/nasranou žumpu" v dámském provedení.
čím jsem starší tím víc se ujišťuju v tom, že ve většině toho, co mi život posílá platí to, že co vysílám, to dostávám.
Nemusí to tak být, ale zamyslel bych se....
Jko kompliment slovně mi uplně stačí: "Je mi s tebou dobře" když cítím tu hloubku citu za tím či po ... že to bylo nádherné apod. Nečekám a nepotřebuji nějakou zvláště výraznou slovní ekvilibristiku, ddůležitý je pro mne ten pocit, který posílá s těmi slovy ke mě. Proto mě někdy "kompliment" dokáže i vytočit.
Mnohdy slov vůbec netřeba.
Drahá Lucie, píše se NEUBÝVALO. Já jsem se svou polovičkou už (teprve?) 56 let a komplimenty ji musím občas taky skládat. Jsem rád, že ji mám a je pořád k světu. K 75nám si pořídila citybike a prohání se pravnukem po cyklostezce kolem Ostravice. Já jsem byl zase v Burgenlandu, ale moc jsem nenajezdil. Ty horka mě schvátily.
Krásný příspěvek. Moc mě potěšil, děkuji.
Už mi tu chybí jen tleskánky a děkánky. Ještě že to tu nepodporuje vkládání obrázků do příspěvků.
To mame dnes krasny den, take jsi se dobre vyspal? ;-)
http://www.mimibazar.cz/diskuse.php?forum=1046
Opravila jsem ten preklep hned prvni den, co byl clanek zverejnen, tak doufam, ze jej tam od te doby nikdo nevidi, mne se zobrazuje clanek opraveny.
V článku to opravené je, ale v úodu příspěvku je stále : "ze které by vody neubívalo". Asi se to neopraví najednou.
V záhlaví diskuze je to původní "í", ale po rozbalení celého blogu je to dobře.
8-)
Promiň, v té tlačenici jsem si tě nevšim, jinak bych samozřejmě chvíli počkal :-)
edit: A ještě jsem to blbě pověsil o patro néž
Proc kvuli jedny nevyznamny hrubce sedm reakci? Kdyz sem nejakej hotentot vyvesi uplne nesrozumitelnej a hrubkama prospikovanej prispevek, malokdo to vezme na vedomi. Podobny hrubky se povedou i mne, a to uz je co rict.
Osmá:-))
A já jsem devátá.
...protože výčitky jdou snáz než pochvaly:-((
Upozorneni na hrubku neberu jako vycitku, ale proste jako upozorneni na hrubku. Murphy me upozornil na nekolik hrubek a ja byla rada, ze jsem je mohla opravit.
Kdysi na zakladce jsem byla donucena se zucastnit cestinarske olympiady, ale mela jsem ten den nejakou akci v hudebce, takze jsem spechala a napsala objed (myslim tim to poledni jidlo :-) ), cimz jsem si vyslouzila dvojku z cestiny na vysvedceni a hadku mezi mou mamou a ucitelkou. :-) Od te doby si uvedomuji, ze proste pravopis nemam v krvi, sam mi do toho, co pisu, nenaskace.
Stejne jako spravopisem to je i s komplimenty. Nekdo to ma sam od sebe a nekdo ne, v tom pripade je take potreba to trenovat (muj pripad).
Když je žena opravdu ženou a muž mužem, je kompliment zákonitej. Skoro bych řekl nevyhnutelnej. Netřeba si o nic říkat.
Ted nevim, jestli jsi to spravne pochopil. Myslela jsem tim, ze musim trenovat to, abych ocenovala dobre veci na druhych i slovne. Chovani k druhym lidem clovek taky prebira castecne ve vychove, a kdyz vyrustal v rodine, kde se to moc nenosilo, lehce se stane, ze clovek bere dobre veci na druhych tak mimochodem jako samozrejme, aniz by to druhym rekl.
Ostatne i prijimat komplimenty se musi umet. Spousta lidi, kdyz obdrzi nejaky kompliment, zacnou vyrcene shazovat nejakymi negativnimi komentari.
S obdobou tohodle jsme se ve firmě setkali, když jsme začali dělat pro německého zákazníka. Když se něco nepovedlo, hyl humbuk. Když jsme se vytáhli, aj dali něco navíc, bylo ticho po pěšině.
Když na tohle po nějakém čase šéf při vánočním posezení s protistranou "ukřivděně" poukázal, bylo mu vysvětleno, že tam u nich se to nosí trošku jinak - když je všechno perfektní, tak se nic nenamítá. A od té doby jsou všichni spokojení, když je ticho a klídek... :-)
Pouze dve. A jedna z nich je ta, co byla odstranena jen napul.
Dve je podmnozina nekolik. Ale budiz Ti odpusteno, holt matfyzakem se clovek rodi. ;-)
Predpokladam, ze uvod diskuze se nebere jako prvnich x znaku clanku, ale zkopiruje se zvlast do jine polozky databaze po vytvoreni prispevku a pri oprave clanku se neupdatuje.
Proč nereaguji na hrubky od nějakého hotentota? Protože to nemá smysl. Znáš to o hrachu, který je házen na zeď?
A přímo na Luciin překlep reagoval jen jeden(!) příspěvek. ;-)
Nojo, zda se, ze nejsem dnes ve forme.
To je v pohodě. I muži mají "své dny".
8-)
No, podle toho, co se mi od rana povedlo, bych dnesek sacoval na patek trinactyho. Jako kdyz jsem se 13. dubna vracel z LBA a v letadle umrel na astmatickej zachvat dvaadvacetiletej mladoch, kterej si chtel v Praze povyrazit. Sedli jsme na ctyri hodiny v Dusseldorfu a do PRG dorazili misto v 18:55 po dvaadvacaty.
Kompliment z mé strany vám oběma a fandím vám.
P.S. A když jsme u té češtiny - kdyby se zde mělo upozorňovat na chyby, většina příspěvků by se netýkala ničeho jiného.
A mimo jiné - když dbáš na češtinu (což považuji za správné), ta poslední věta obsahuje dvě chyby, správně má být "ta horka mě schvátila".
Jdu dnes do divadla na instruktazni porad "Zkroceni zle zeny", treba se tam necemu priucim. :-)
Abys nebyla zklamaná - když jsem to viděla naposledy, vyklubal se z toho prachsprostý Šejkspír;o)
A z kerých Emirátů ten Šejk Spír je?
Britskejch. Salam alejkum.
Taky píšeš bez nabodeníček? To je nějaký mor? Myslím ten "salam"... Akorát teda nevím, co je "kum" za chlast. Nemáš tam překlep? Nemá tam být "alejrum"? :)
ANi jedno - správně je salám, nalej rum!
Žádnej rum nebude, začíná ramadán...
No počkej, já slyšela, že když je Alláh nevidí, tak se může (takže třeba pod stolem, když je tma a tak...).
Jo, a taky jsou prý úlevy dle konkrétní situace (např. těhotné ženy nebo nemocní nebo těžce pracující -třeba v lomu- mohou jíst víc, no a třeba muslim, který žije někde na chladném severu, by možná trošku toho rumu, do čaje, aby nezmrzl...)
Tvoje blogy rád čtu Lucie, líbí se mi ten sloh a navíc se skvěle bavím. Tentokrát mi ale nahlédla moje drahá do monitoru a těšila se, že si pro ni připravuju kompliment! Když ze mě dlouho nic nevypadávalo, tak celá nedočkavá mrknula na LCD znovu. A pak jen s povzdechem přečetla titulek otevřeného tématu: "Přidělání blatníku." Nicméně jsem se tu na fóru poučil a vypálím na ni kompliment, když to bude nejmíň čekat! ;)