Jako jiná varianta nadpisu k následující vzpomínce mě napadlo cimrmanovské „Jdu na sever... a už jdu na jih!", ale měla jsem obavu, aby laskavý čtenář z toho nenabyl dojmu, že jsem byla s kolem na severním pólu a nebyl pak z vlastního textu zbytečně zklamán.
Ale k věci - byť poněkud zeširoka: S…
To je divný kraj. Jednou jsem byl služebně v Krucemburku a protože když už jsem byl takovou dálku, vymyslel jsem, že tam pár dní pobudu. Tak jsem tam takhle odpoledne bloudil okolo Račína a Velkého Dářka a marně hledal hospodu, ve které bych zahnal hlad.
Jo, v září pane, v září a ve všední se nikde nevaří. Nakonec jsem si koupil pytlík chipsů a zapil mnoha pivy abych alkoholem zahnal hlad a opilý usnul s tím, že ráno bude nějaký obchod otevřený. Ale krajina je tam krásná.
Klasika :-) Něco podobného jsem zažil ani ne 20km od Prahy. Víkend někdy na podzim, celý den krásně, vlezu do takového malého místního obchůdku (už to mi bylo podezřelé, že mají v sobotu otevřeno, ale co, kapitalismus už tady funguje a majitel vydělává jak se dá, že ?), koukám co bych asi tak koupil, vidím nějaké uzeniny a vedle rohlíky. Tak hlásím, že si vezmu 15dkg šunky a 3 rohlíky. A ozvalo se "rohlíky Vám neprodám, protože tyhle co vidíte jsou pro pár místních lidí, mají je objednané, přesně na kus..." :-)))
Tak hospod je tam dnes už spousta... ale divný kraj to asi je.
Já ty sochy objížděla asi na tři pokusy a při jednom z nich, když už jsem ten okruh měla skoro dokončený a měla dojet k Račínu opět po žluté, jen z druhé strany, jsem se nějak blbě trefila a vylezla z lesa na pole. Cesta byla o pár metrů níž v úvoze. Tak jsem se snažila tam nějak s kolem slézt dolů a když jsem byla v půlce toho svahu, zapřená o kolo, které jsem v ten moment měla skoro nad hlavou, tak od Račína po té cestě najednou jel na kole černoch. V pestré tunice a s dredama pod lopatky...
Podíval se po mně, vyžvejkl "dobrej den" a jel dál...