Myslím, že tohle téma už tu někde bylo, ale nechce se mi to hledat. A stejně by asi bylo zamčené...
Zvažuji, jakou četbu si sebou vzít na dovolenou a nějak si nemůžu vybrat.
Tedy beru si Děti prérie, ale ještě něco bych přibrala...
Tak hledám inspiraci - co čtete vy nebo co si sebou vezmete na cesty?!?
Na cesty si beru Bibli. Je tam hodně textu, nemusí se to číst souvisle.
Jenom ty mapy jsou k ničemu, viz:
http://www.youtube.com/watch?v=hUJLfsm2lnI
Ale jo, bylo....:-)
http://www.nakole.cz/diskuse/12172-necyklo-co...
Včera jsem dočetl Viewegha - Mafie v Praze. Ač mne to nenadchlo, tak jsem to dal za dva dny. Asi nejslabší, co jsem od něj četl.
Před týdnem jsem dočetl Steva Jobse.
Teď čtu Válku s Mloky od Čapka. K tomu Pottera v originále a dneska jsem začal Černou labuť od Taleba:-) A přes léto se chystám na knihy od Jo Nesbo.
No a k tomu utrácím nehorázné peníze za knížky o designu a architektuře na amazonu:-))
Válka s mloky mě přijde úžasně nadčasová. Často si na ní vzpomenu, když vidím, jak nějaká další výroba byla odstěhována do Číny.
Já jsem tuhle knihu četl, když mi bylo asi 13. A tenkrát jsem se do toho nějak moc dostal a hodně to prožíval. Měl jsem pocit, že jde o skutečnost....
Už si moc nepamatuji o čem to přesně bylo a tak to chci přečíst, abych věděl, proč mě to tenkrát tak dostalo:-)
Jaká je ta Černá labuť?!?
Už jsem o tom nějaké recenze slyšela, ale zatím jsem neměla odvahu ani na knihu, ani na film...
Film je výborný, ale celkem záhul na psychiku.
Knížku jsem nečetla.
Jj, to je právě to, proč mě zajímá, jaký dojem byl z četby.
Na takový film musí mít člověk náladu.
Nejsem si jist, jestli mluvíte o tomtéž. Kniha je nejspíš tohle:
http://www.kosmas.cz/knihy/162293/cerna-labut/
film asi tohle:
http://www.csfd.cz/film/229692-cerna-labut/
Z knihy jsem četl některé kapitoly, na film viděl jen upoutávku, ale troufám si tvrdit, že společný mají jen ten název...
Tak tak...:-)
Aha, tak tohle jsem zase netušila já. Myslela jsem, že jde o jedno a to samé téma. Informace od různých lidí jsem slyšela jen na ten film a v podstatě shodné jak píšeš ty.
Ta kniha se mi do zorného pole dostala teď nějak nedávno a hned jsem si to spojila aniž bych pátrala po tom, jestli tam opravdu nějaká spojitost je.
Ale teď už mám jasno :o)))
To je náhoda, já mám v plánu vzít taky Děti prérie;o) (teda pokud dorazí do pátku;o)
Tak mi právě pan pošťák donesl balíček. To mě potěšilo;o). ALE - musím do města, takže jsem knížky stihla jen vybalit a letmo prolistovat;o(.
mě donesl pošťák již včera,ale také jsme stihl jen letmo prolistovat.
Ale jedna knížka už dnes odcházela poštou jako dárek k vysvědčení.
Ještě jsem tedy ještě přibalil flétnu neb se jí stará rozbila a prak na zlobení:-)
Tak to je knížka v té nejlepší společnosti! :-)
Hele, ale nemusím mít při četbě v kapse prak, že ne?!? Já totiž nevím, kde bych ho tak na rychlo sehnala a děsně ráda bych to začala dneska číst :o)))
Nemusíš.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Můžeš si namísto toho dát do kapsy luk...
Prosím, prosím, pošli mi návod na výrobu kapesního luku;o)
No, my to dělali tak, že buď se vzal ohnutej pevnej drát a na něj se přivázala gumička (z trenýrek, ze zavařovačky do vlasů, prostě co se našlo) a nebo provázek a kus pružného plasrtu, když se našel.
Šípy ze špejlí, na kterou se tenounkým drátek přidělal špendlík.
Jako skladnější variantu jsme měli fixu (tedy jen ten vnější obal, zbytek se zahodil), na kterou se přidelala na užším konci taková ta červená gumička do vlasů a do brčka se pomocí kleští a plynovýho sporáku zavařil špendlík. To lítalo asi dál a hlavně to bylo skladnější.
Já navíc někde sehnal tlustý brčka a tak jsem do toho dával hřebíky bez hlavičky a místo fixy, která byla úzká jsem si stočil do trubičky mosaznej plech.
Zkus dneska vytáhnout gumičku z trenýrek, o zavařovačce nemluvě :o)))
Ani dnešní gumička do vlasů asi nebude to pravé ořechové :o)))
zase je spousta možností kde koupit různý gumičky. Kupříkladu minulej pátek jsme po kontrole u doktroky obcházel krámy, co jindy nestihnu a na FLorenci u metra mají gumu do praku od asi milimetru do tuším osmi a spoustu dalších variant (já kupoval šestku:-) )
Takže dnešní děti nemusí improvizovat.
Jo. A chci si přečíst Čuka a Geka:-)Pamatuji, jak nám to na základce učitelky rvaly do hlavy a já to číst nechtěl:-) A v poslední době mám chuť si to někde sehnat:-)))
:-O Já myslela, že tato "kvalitní" literatura byla současné mládeži utajena. Nebo si tě snad mám zařadit mezi pamětníky, mládežníku?
Nejsem už nejmladší:-)) Ani nevím, kdy se to četlo. První stupeň?
Jen bych chtěl vidět, co nám to tenkrát cpaly do hlavy. Vím, že ta kniha byla jak Bible:-)))
moc si to nepamatuju...
Jen pamatuju, že to bylo blbé a když jsme to četli na základce, že mi připadalo, že je to pro malý děti, přišlo mi to mimořádně tupé.
TImura si pamatuju víc, ale i tehdy se mi to zdálo zhovadilé. Přišlo mi to jako ruské Rychlé šípy. Obojí děsní slušňáci a správňáci a obojí pro mne tehdy strašlivá nuda.
Léto je jediný období, kdy čtu málo. Ale právě jsem dočetl Sudetskou pouť - to bylo moc pěkný. Příjemný pocit, jako potkat někoho, kdo vnímá věci podobně...
Sudetská pouť je moc pěkná. Sám ji nemám, ale četl jsem ji alespoň 2x. Navíc jako přistěhovalci z vnitrozemí je mi to objevení nové země blízké.
Teď mám zrovna vedle sebe na stole Proměny sudetské krajiny, ale to zdaleka není tak čtivé.
Momentálně čtu "Opevnění z roku 1938 - Postavení Vltava"
A na dovču se mnou pojede:
Pokud ještě stihnu koupit tak "Jednotka určení SOS", jestli ne tak jenom "Poručíkem u ženistů"
Pak to bude "Tři kontra gestapo" a "Příběhy šumavských sklářů".
Do batohu taky přibalíme "Výpravy za dobrodružstvím" to kdyby moc pršelo abychom měli co prohlížet. No a jinak po večerech to budoe zbrusu nový přírůstek do knihovny "Pohádky pro malé strašpytlíky".
No a když se mi nebude chtít přímo číst, mám na chatě hromadu fotoknížek o Jižních Čechách, Šumavě, Vltavě, Hradech atd. od Picky, Erhartových atd. co jsem pokoupil na Aukru za pár kaček....
Teď petrp ve vedlejším vlákně způsobil, že zítra asi zase v Luxoru zachrastím drobákama:-)))
Kdysi jsme si v kupé vlaku vyprávěli s manželkou o krajině kolem trati a já v té souvislosti narazil na knížku Krajina a revoluce. A nemohl jsem si vzpomenout, jak se jmenoval autor. A z opačného rohu kupé se ozval nějaký mladý člověk a povídá, zcela správně, Jiří Sádlo. To mě fakt dostalo, čekal bych, že tu knížku mohlo přečíst jen pár lidí, takže s nikým jiným, kdo ji četl se jistě nesetkám.
Přibližte, o čem to je. Jméno autora svědčí, že to asi bude pro "odbornou veřejnost"...
Popisuje se tam, jak se postupně formovala kulturní krajina, nevím teď přesně od kdy, je to už nějaký pátek co jsem to četl. Pamatuju si popis jak se z pastvy dobytka v lesích postupně přecházelo na louky, dost velká část je tam věnována tvorbě barokní krajiny, aby byla hezká při pohledu zhora - od té doby vnímám jinak zdejší stará stromořadí a končí to dnešním zarůstáním polí a luk v pohraničí novým lesem. Ten zmiňovaný dialog ve vlaku se týkal myšlenky, že prožíváme konec neolitu - na pole se vrací zpátky les.
Já momentálně doháním půlroční rest 6 čísel jednoho nepřečteného časopisu. Až to dočtu, tak ... tak... to je otázka:). Čeká na mě jedna bichle o egyptských faraonech a taky Past na rovníku od H+Z. Tam mám ale silný nutkání si je dát celý znova pěkně od začátku, od Afriky. To by mi na nějakou dobu vystačilo:).
Mám tady Děti z Bullerbynu - vrátil jsem se k nim po zhruba 45 letech. A pak se mi taky moc líběj knihy po mý mámě: Aťa a František, Dana studentka, Milča z naší primy, Bráška Lajdáček... :-)
Nicméně na tu Tvoji dovolenou bych bral "Jak přežít v horách" :-)
To jako bych si k cestě do Berlína měl přibalit Hejtmana z Kopníku.
Tak přece jenom do Berlína. Kdy razíš?!?
Už mám skoro připravené všechny zápisky z loňska.
Blogů jsem teď psala dost kvůli štafetě, tak to sem dám až později, ale jestli tě ta naše loňská cesta zajímá, tak rozpracované je to tady
http://www.vrstevnice.com/akce/2011/1108srpen...
Přesněji řečeno opět k Baltu, ale nechci jet stejnou cestou, takže přes Berlín. (Přes ten tedy vlakem, tahat holky z jednoho konce na druhý se mi nechce a objízdnou trasu jsem i přes studium turistických map z okolí Berlína zavrhl)
Pokud nechcete po památkách, tak je fakt blbost se přes Berlín tahat po vlastní ose.
Přesně tak. Maximálně, protože budeme přestupovat na nádraží v Bedřichově třídě, zaskočíme k Braniborské bráně pro etapové foto.
Označení Bedřichova třída je převzaté z další knihy vhodné pro zabalení do batohu na cestu do Berlína, totiž Emil a detektivové, v okolí Fridrichstraße se příběh odehrává.
Braniborskou nedoporučuji, já byla velmi, a to velmi zklamaná.
Přečti si to u mě na stránkách.
Je tam nejhustší turistický ruch, ulice U lip děs běs.
Takový park u Neptunovy fontány je mnohem krásnější :o)))
I když z bývale západní strany je u Braniborské klidno, to je fakt.
Díky ušetřila si mi čas a hlavně nervy. Etapové foto zrušíme, nic víc jsem z Berlína nepotřeboval.
Nezapomeň se stavit ve Frankfurtu.
Je tam "zdravá výživa" kde mají naprosto úžasný kváskový chleby!
Po prvním ochutnání jsme tehdy koupili asi tři nebo čtyři a každej jinej.
Kdy jedete?
Přes Frankfurt tentokrát nejedeme. Nisu a Odru vystřídá Spréva, několik jezer a říčka Ucker.
Ucker sice neznám, ale připoměla jsem si tím město Uckro a Novákův román Zatím dobrý. Na prázdniny ideální - čte se to rychle. Kdysi jsem měla půjčené první vydání a teď čtu tu nedávno vyšlou verzi. Přesto, že to už znám (i ze zkrácené rozhlasové četby), hltám to stejně, jako bych to četla poprvé.
Jedinou (drobnou:-)) nevýhodou, zejména na cestování, je tloušťka knihy.
do čtečky jsem nacpala kdejakou knížku, takže teď zrovna Larssona a Dívku co kopla do vosího hnízda a docela mi z toho běhá mráz po zádech a těším se na další jeho knihy. Taky tam mám Hořké mandle v čokoládě, taky docela dobrá kniha a Hry na lásku a štěstí, prolínání normálního vztahu a lesbického, moc zajímavé, akorát jsem měla divný pocit, když jsem si to četla v tramvaji, ještě, že na čtečku je hůř vidět, než do knihy :-) Jo a kdyby někdo měl Černou labuť do ve formátu pro Kindle, tak mám zájm.
http://www.alza.cz/cerna-labut-nasledky-vysoce...
Ale tak nějak úplně volně (zadarmo) jsem to na netu nenašel:-)) Ale i tak je to skoro poloviční cena než papírová kniha....
Filmová trilogie "Muži kteří nenávidí ženy", "Dívka, která si hrála s ohněm" a "dívka, která kopla do vosího hnízda" byla natočená podle Larssonových knih.
To se mi libilo i jako filmy i jako knihy.
Mám problém s tím, že když si přečtu knihu s detektivní zápletkou tak mě už film neláká.
Vím kdo to udělal, proč to udělal, veškeré zvraty jsou prozrazeny a tak na to nejdu :(
mě právě u dobré knihy film láká tím, že jsem zvědav, nakolik se bude má fantazie lišit od fantazie režiséra, a filmový jazyk na rozdíl od literárního má více výrazových prostředků jako je hudba, kamera, kostýmy, stavba a skladba obrazu, barevné vyladění scén. Nesmyslem je srovnávat zda se režisér držel striktně knižní předlohy. Obdobně je na tom i kniha versus komiks. Dobrý ilustrátor dodá původnímu příběhu nový rozměr a i když třeba původní příběh zjednoduší, či zkrátí nemusí to být na škodu.
Nic proti tomu, ale myslím, že to neplatí u detektivek. Detektivky stojí a padají na tom, kdo je pachatel.
Ke spoustě knih se rád vracím, ale číst znovu detektivku u které vím, že pachatelem je ...? :)
to je přece stejný i u jinýho žánru - vemou se/nevemou se, umře/přežije (-:
Mno já nevím, většina klasických detektivek stojí a padá s tím, že nevíš kdo je pachatel a snažíš se na to přijít, jinak je děj plochý, postavy nijaké a očekávání psychologické zápletky vetšinou nenaplněná....
Životopis Agathy Christie a kniha o její účasti na archeologických vykopávkách v Asii s druhým manželem, jsem schopen přečíst znovu. To nemůžu říci ani o jedné z jejich detektivek, protože si naneštěstí pamatuji pachatele.
Mám to jinak. Zaprvé si za pár let už pachatele nepamatuju (skleróze budiž děkováno).
Zadruhé u dobré detektivky je přinejmenším ještě při druhém čtení zajímá postup autora - teď, když vím, že vrah je zahradník, je zajímavé sledovat všechny náznaky, které o tom svědčily už dříve, a naopak všechny triky, kterými mě autor mátl.
Pak tu jsou detektivky, kdy mě baví ta "omáčka" kolem, např. scény ze soukromého života postav detektivů. To platí třeba pro Jamesovou. (U jiných mě ta omáčka zase naopak vysloveně nudí - třeba u Stiega Larssona.)
Ale ten životopis A. Christie je vážně výborný, ten jsem četl aspoň třikrát a asi se do něj zase pustím. Je to mimochodem skvělé svědectví o společenském životě té doby...
jako sklerotik mám tohle vyřešené, než dočtu tak už nevím jak to začínalo a furt a pořád se seznamuju s novýma lidma ;-)
Terryho Pratchetta.
Snuff - Šňupec.
A je to opět autorovo čarování s jazykem a překladatelská balada Jana Kantůrka, jsem teprv na 59 stránce
weather as cold as charity and rain coming down so fast it had to queue up to hit the ground...
počasí bylo chladné jako dobročinnost a déšť padal tak hustě, že se kapky musely řadit do fronty, když chtěly dopadnout na zem...
Restart - Jason Fried a David Heinemeier
Jedná se o "průvodce podnikatelským minimalismem", ale je tam spousta zajímavých rad a postřehů i pro obyčejný život. Člověk si uvědomí, že je spousta věcí, na které se může s prominutím vy*rat:-)
Nějaké info zde:
http://www.promagazin.cz/restart-recenze
Předevčírem jsem dostal knížku Pavla Kohouta (ekonoma - ne toho komanče) Úsvit.
http://www.novaustava.cz/o-knize
Nemohu říci, že to právě čtu, protože jsem to přejel za 3 hodiny. Je to velmi fundované zamyšlení nad vývojem naší vlasti i současné Evropy a nabízí i jisté řešení, které, při dostatečně silné podpoře by mohlo zafungovat.
Napsáno svižně a chytře, bez zbytečného mudrování, čtivé.
Koukám, že na té webovce má i publikovanou předmluvu, tak aby bylo jasno o co jde a jak je to psáno:
http://www.novaustava.cz/sero-pred-usvitem
Dokonce i Martin Pánek to hodnotil pozitivně a to je co říct :-) Patří mezi knihy, které bych si chtěl přečíst...
napiš mi do kaslíku adresu, pošlu ti jí.
V pohodě, tak na ni nespěchám :-) Stejně budu doma až za měsíc.
Jinak z takové "ekonomické" literatury se prý pěkně čtou i "Ekonomické nepravidelníky", "Ekonomické bajky pro studované i laiky" a doporučil bych i Ekonomii v jedné lekci :-) Všechno se čte rychle a jednoduše a přitom to je poučné.
Znáš co se říkalo na technice:
"když jseš blbej, bĕž na ekonomii" :-)
Jestli se přečetl tu předmluvu, tak to je v podstatĕ summary toho co tam píše v širším formátu, ekonomie málo, hodnĕ politiky.
Parkinson kdysi gormulovsl svoje zákony o bujení byrokracie, a přestože všichni víme, že napsslravdu, byrokracie nezadržitelnĕ bují, Kohout píše o zadlužování, ale prd se dĕje, sekera jde čím fál hloubĕji a zdaleka ne jen u nás.
Robejšek včera v mfd psal o krachu federalismu, a i když se odtrhne Katalánsko, Skotsko, Vlámsko a jistĕ i Baskitsko, v Bruseli budou dál snít o evropské federaci.
Nesní ovšem zadarmo. Všem se zdražuje, jen eurobyrokraté si přidali o 7 procent.
Parkinson je taky super :-)
Bohužel tady to není o ekonomii, většina dobrých ekonomů neříká pěkné věci, tudíž je lidé neposlouchají a věří těm, co jim naslibují víc... Kolik ekonomů říkalo, že je euro blbost (anebo by Itálie či Německo měli mít dvě měny)... A přesto tomu v Bruselu věří a "ekonom" Sedláček se rozplývá blahem...
Je to hodně smutná situace, ve které vítězí pseudoekonomové a ti, co chtějí udělat z ekonomie exaktní vědu. Takže na vše mají modely, které jsou až příliš jednoduché a těžko dokáží postihnout dokonale lidské chování...
Jo, to je touha vyjádřená budovatelskou písní "Poručíme větru dešti".
Ten Kouhour to tam píše hezky, kavárenští intelektuálové spolu s levicovými právníky nadefinují "lidská práva" nejen "právo na vzdělání" a "právo na bezplatnou lékařskou péči" ale i "právo na důstojné stáří" nebo "právo na bydlení" a je jim dočista fuk, že v systému, kde skutečné zdroje vytváří menšina obyvatel a většina se živí organizováním, přerozdělováním a v horším případě rozkrádáním toho, co z té menšiny vytřepou, tak těmhle humanistickým krasoduchům je fuk, že prostě ty zdroje na tohle nestačí.
Počátkem 70tých let přišli na politici na to, že si lze vypůjčit z budoucnosti, a tak to taky systematicky praktikují bez ohledu na hospodářské cykly, ať je konjunktura nebo krise, prostředky k uplácení voličů jsou potřeba furt, a tak dluhy rostou. Utěšují nás, že ry dluhy mají i všichni kolem, a někteří mnohem větší a někteří takové, že se jim nedostává nejen na ta "práva garantovaná právními předpisy" nedostává, šuma fuk, vlak federalizace salámovou metodou jede dál, teď odklepneme bankovní unii, později zharmonizujeme daně, a půjde-li to takhle dál, bude nutné EU obehnat ostnatým drátem, protože kapitál a posléze i obyvatelé začnou z toho ráje s papírově "garantovanými právy" prchat.
Smutné je, že tohlesi náš národ už jednou prožil, a ten pokus se ukázal neživotným, tak jej zopakujeme v 30ti násobně větším měřítku, aby to stálo už za to.
A nemůžeš s tím nic dělat, zdá se, že už jsme za hranicí, kritické množství voličů zaměstnává stát ve svých pseudoužitečných strukturách, a tito kapříci si rybník nevypustí, budou se plácat v bahně, doku nevyschne. Tentokrát v radikálně větším měřítku.
Napsslravdu je moc pěkné slovo. V jaké řeči to je?
Aha:-))
Všimla jsem si, že se v poslední době dost často používá i v tištěných knihách:-))
Předevčírem jsem se zastavovala v jednom krámku v nějaké vesnici a tam na jednom plastovém kelímku měli napsáno: Zakysaná smetana/Kislá smotana.
Škoda, že jsem v tom šoku víc neprobádala, zda to byl výrobek český nebo slovenský:-))
Jo jo, takovýhle věci na výrobcích mě taky zarážejí. V diskusních forech apod je to ještě celkem fuk, překlep udělá ve spěchu občas každej a jednou za čas i nějakou pravopisnou chybu, ale když jsem tuhle četl pravopisnou chybu (i/y) na zadní obálce knížky, tak to mě fakt dostalo a vrátil jsem ji urychleně zpátky do regálu.
A tos asi nečet Dějiny českých zemí, to je pane pošušňáníčko!!!
nečet a asi tedy ani nemám, co?
Radši ne:)).
Já tam nahledal asi 7 desítek překlepů, chyb v datech (to by se ještě nechalo s přivřeným okem přejít), ale taky tam bylo docela dost hrubic. Což mi upřímně řečeno hlava moc nebrala, když jsem si v tiráži přečet, že knihu sepisoval kolektiv českých historiků, lidí s převážně 2 adakemickými tituly...
Tiskne se v Čínĕ, ti kluci šikovní chybu nevidí, než dorazí korektura mají hotovo, vše je zaplaceno, nezbývá než prodat.
Ale nejsme v tom sami, angličtina dostává za uši mnohem víc.
Na na papíře tištĕné slovo jsme moc malí, když začneš počítat náklady na výrobu, distribuci a porovnáš s množstvím potenciálních kupců, tedy čtenářů, dostáváš se do záporných čísel, pokud nejde o bulvární trhák nebo Viewega, popřípadĕ Viewegův bulvár.
Na autorské honoráře zapomeň zcela, vydat knihu znamená si zadotovat. Proto nakladatelství hledají cesty úspor a to i u titulů, které nakonec mohou skončit v kladných číslech -tedy čínský tisk na šuntovém papíře, s minimálními zásahy placenéjo korektora.
U mnoha výpravnĕjších publikací proto najdeš vyjmenováno řadu sponzorů, pokud nejsou přímo celé hrazeny z Brusele.
Naprostým tržní, zázrakem je Džordžíno Paroubek, ten trhnul i anglickéha Archera.
vrátila jsem se k Brouwnovi, zrovna Andělé a démoni, starý dobrý Fughum bude následovat a také si po letech přečtu Kunderův Žert, jen se trochu bojím, že už nebude mít ten správný nadčasový náboj, ale i tak si ji ráda přečtu.
žert se tím, že se jedná o autobiografii stává mnohem zajímavĕjším.
psát o grázlech zvládá kdekdo, ale být grázlem a napsat o to, chce kus odvahy
Příběhy šumavských sklářů od Jitky Lněničkové a večer s Andrejkou čteme velmi úspěšné Děti prérie.
Takže v létě stavíš teepee?!? :o)))
No, už to tak vypadá, že mi to naše Agléška asi neodpuustí :-)))
dva divochy od Setona doma máš? ;-)
jestli ne, tak tady:
http://www.inquiry.net/images/bbr229.gif
http://www.inquiry.net/images/bbr234.gif
To snad má v knihovně každý pořádný chlap. Bibli a Dva divochy. :)
No asi dvě verze Bible doma mám, ale není to a tak dlouho a upřmně řečeno jsem to nikdy nepřečetl. Ono to není uplně čtivý:-)
Vhrady shrnuli sklepáci docela dobře:-D http://www.youtube.com/watch?v=hUJLfsm2lnI
http://www.youtube.com/watch?v=21SmEN2UUBc
proč čekat do léta... to mi připomnělo mou velmi oblíbenou knihu. "Dveře do léta" od Henleina. Toho já tedy vůbec rád :-)
Počkej, to neznám. Doporučuješ?
Jasně! Je to taková milá knížka a jestli máš rád kočky, tak se ti bude líbit tím spíš. Čtu jí jednou za čas už spoustu let.
Ona drtivá většina od Henleina je dobrá. Byť ne všechno je tak originální a kvalitní jako Cizinec v cizí zemi, Friday apod. Dveře do léta mám fakt rád.
Byl jednou jeden kocour co neměl rád zimu a...
Ta kniha je výborná.
Mám rád ještě jeho Vládce loutek a hlavně Sirotky oblohy
Ty dveře do léta mám skoro nejradši. Vládce loutak mám rád taky. "Cizinec v cizí zemi" pro mě ale byl kdysi fakt přelomovou knihou. Uplně jinej pohled na svět, náboženství, sex, společnost... Dodnes ho mám rád. "Friday" taky moc rád. A taky "Vezmi skafandr a běž", "Valdo a magie", "Metuzalémovy děti" atd. atd. ale ty sirotky oblohy neznám, přestože jsem myslel, že mám skoro všechno co česky vyšlo a česky už snad vyšlo všechno, co napsal.
Seženu!
Díky moc!
Je úžasný jak je většina toho, co napsal nadasová a zajímavá i přesto, že je to napsaný už tak dávno.
To jí napíšu, bude mít radost.
Pokud tĕ zajímá sklo, dobré jsou i knížky od Petra Nového z jabloneckého musea, Soumrak perličkového kraje, nebo fenomenální Ingrid, o stejnojmenné sbĕratelsky oblíbené kolekci art-deco skla Schevogta a Hoffmanna.
Vzhledem k tomu, jak výpravné jsou to publikace, jsou díky sponzorům dost laciné.
Předpokládám, že Legendu o českém skle A. Langhammera máš v malíku :-)
Zajímá mě sklo a sklářství vůbec. Asi každý má vztah k nějakému materiálu. Někoho fascinuje dřevo, jiného ocel, kámen atd. mně zase fascinuje, jak se v podstatě z kamene, jak tou neuvěřitelnou dřinou se z něj udělá ta křehká nádhera. A nejvíc mně asi zajímá šumavské sklářství. Jak se tam žilo, jak to ti lidé dělali, prostě ta historie. A libuji si ve vyhledávání dávno zaniklých skláren. To je takové dobrodružství, kdy člověk třeba na úplně obyčejné louce najde, jenom díky krtincům, místo kde se kdysi dávno dělalo sklo známé po celém světě.(dneska se zase z celého světa vozí k nám, pokud se to teda sklem dá vůbec nazývat)
Takže má manželka neskutečnou radost, když si z dovolené přivezu krabičky s "bordelem", neboli s kousky skla které před stovkami let někdo držel na píšťale a vyfoukal. A to dokonce pane, mám i pár naprosto perfektních páteříků!!! (dneska už tohle slovo skoro nikomu nic neřká)
Ty knížky nemám, díky za tip, časem pořídím. ale nedávno jsem na aukru vyšťoural velmi, ale velmi povedenou knížku "Umění šumavských sklářů" od Kudrličky a Zálohy. To je takové, řekl bych, to úplně základní a poměrně dost podrobné, jak se to sklo vlastně dělalo.
Teď na "hluché" zimní období plánuju s rodinou výlet na exkurzi do jedné sklárny. (z hlavy nevím, Ajeto?) protože bych si fakt chtěl jednou vyzkoušet, jaké to je "fouknout" do té píšťaly.
Koukni tedy na můjj web cs-sklo.cz.
Pokud se chystáš do Boru do Ajeta, pozdravuj Danielu Prokešovou od Jindry, třeba dostaneš slevu, nebo alespoň VIP zacházení (Danča je ředitelka Ajeto musea, ale taky skvĕlá sklářka, a taky asi s tebou bude foukat jako lektorka.
Vůbec se nežinýruj, skláři jsou velká rodina.
Já se vĕnuji výhranĕ cs sklu, ale literaturu k tomu bys mohl najít na to mém webu. Nĕkteré knížky co už nejsou copyrightovaný tam mám on line, máš tam i staré Glasrevue a Tvar, co jsem stihnul.
Kdybys po skle chtĕl jít vážnĕ, napiš mi, za tĕch pár let co se kolem toho amatérsky motám mám dost kamarádů z branže.
Jinak, tomu vyledávání skláren a opravdu starému sklu se vĕnuje pan Gelnar, bývalý ředitel musea v Boru, na penzi.
Je to v tomhle obiru asi špice u nás, taky trajdá po krajinĕ a hledá střepy, ale víc, on podle toho dokáže vĕc zařadit, určit, skvĕlý muž.
Kdybys mĕl zájem, taky se můžu zeptat, on by tĕ už nasmĕroval.
Bydlí v Praze.
Došlo k tomu, co jsem tu před časem avizoval:).
Jelikož už se mi asi rok a něco válí doma Past na rovníku od H+Z, dal jsem si je pěkně od začátku celý. T.č. jsem právě Mezi dvěma oceány, v Panamě. Čili se dá říct, že hodně přibližně v polovině jejich literárního díla, nějakou dobu mi to ještě vydrží.
Na podzim vyšlo souborné vydání Maus.
Tak to někomu kupte a věnujte!
Jo, jo, koupila jsem ho synovi k vanocům.
A zažila jsem u toho srandovní příhodu. V jednom poměrně velkém a renomovaném knihkupectví jsem se obrátila na slečnu prodavačku (patrně před vánoci brigádničila) s prosbou, že hledám komiks Maus.
Ona velmi ochotně prohrabala regál s dětskou literaturou, koukla i na leporela a smutně řekla, že to nemají.
Dobrý komiks, ale u nás když čteš komiks tak na tebe značná část populace, včetně intelektuálů kouká v nejlepším případě jako na dospělé dítě :(
Ano, část populace nepochopila, že komiks je medium a ne žánr. Politujme je a nevšímeme si jich...
Také se mi stalo, že jsem od bývalé ženy dostal k vánocům velkou knihu čtyřlístku. Tedy prvních 13 příběhů, co byly napsány. Stálo ji to tehdy dost peněz a nebyla šťastná, když jsem jí řekl, že je to pro osmileté děti a ne pro 30ti letého chlapa:-) :-D
Mimochodem, kdysi bylo na stránkách ABC možno se podívat do všech jejich starých komiksů. Mám vše vytištěno na A4 a pečlivě nasoukáno do igelitu a zacvakáno v šanonu. Zrovna asi před měsícem jsem to znova četl. To neomrzí...
teď jsem zjistil (při hledání něčeho uplně jiného), že mám ty komiksy pořád i v počítači. Takže pokud by někdo chtěl Malýho Boha, Vzpouru mozků, Zajatce ptáka Maud, Galaxii a další nádhery, tak to můžu zabalit a poslat přes nějakou úschovnu...
zrovna čtu Sněhuláka od Nesbo a hodně se u knihy bojím, hlavně, když se podívám z okna, všechny keře zasněžené a podivné stíny kolem...
Tohle jsem měl po přečetení Lesa mytág od Holdstocka, zcela vážně jsem pak měl v lese jiný pocity...
http://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Holdstock
Prvně jsem na jeho povídku narazil kdysi dávno v Ikárii a musím říci, že většina z toho napsal je dobrý čtení... hlavně to skoro nemá dobrý konce a když si myslíte, že hepík brzo nastane, nastává nebo již nastal tak se většinou dovíte, že je vše jinak :)
jo přesně, taky jsem nejdřív v Ikarii četl povídku "les kostí" a uplně mi vyrazila dech a přemýšlel jsem o ní sakra dlouho!
kniha Les mytág mě potom taky uchvátila. Ty další nebyly špatný, ale jako by to postupně upadalo a Keltika už mne vyloženě nebavila.
Jak už to u sérií nezřídka bývá...
Bohužel....
Četls Sapkowsiko Zaklínače? Ty tři povídkový knížky mě bavily. První díl románu o Ciri mě nadchnul, ty další už míň a poslední díl mě vyloženě nudil...
Nebo Renčínovy Městské války. Z prvního dílu jsme byl nadšený. Z druhýho taky. Na třetí díl jsem čekal s obrovskou netrpělivostí a... a strašně jsem se nasral. Omlouvám se, ale fakt jsem se nenaštval ani nebyl rozčilení či neuspokojený, ale prostě strašně nasranej. Zahodil jsme to ke knihovně a znova si to asi nikdy nepřečtu. Narozdíl od Nepohádky nebo Labyrintu atd. A nad další knihou budu váhat...
Jojo souhlas,Zaklínače mám celého, ale asi Sakpkowskimu začali platit od stránky...
Co si hodně drží úroveň je například Šlechtovo Krvavé pohraničí.
Vyloženě se mi pak líbí, jak to dokázal provázat s JKF :)
Šlechtu jsme nečetl. Mrknu na to a možná zkusím. D9k za typ.
Ale tak uplně na fantasy nejsem. Zaklínač byl na dlouhý roky v podstatě jedinej, co jsme z toho byl ochotnej číst. ostatní jsme maximálně začal, ale nedočetl.
Tedy pokud k fantasy nezačneš počítat Howarda. Toho jsem objevil v pubertě hned po Lowecraftovi a mám od něj asi všechno, co česky vyšlo:-)
Šlechta má ještě jeden cyklus, který je hodně dobrý, je to postkatastrofická evropa, začal různými povídkami které vycházely např v Ikárii.
Celkově pak vyšly ve Střepech Apokalypsy.
Další z cyklu jsou Projekt Bersek,Ostří Ozvěny,Kyborgovo jméno a Keltská brána.
To jsem rád, že potkávám někoho, kdo má ze Sapkowskiho přesně stejný pocit jako já... :-)
Je, no.
Ale ono je to vždycky nebezpečí. Že člověk ztratí soudnost a začne vykrádat a rozmělňovat sám sebe.
Hrozný nebezpečí...
kluci a četli jste od něj někdo to Narrentum?
Já právě díky zkušenosti s Věží vlaštovky a tak, si to nakonec nekoupil...
Ale ty povídkový knížky o Zaklínačovi si čas od času louskám znova už po několikátý.
Četl jsem to, dobrá knížka na jedno-dvě přečtení, je to takový lehce alternativní historický :)Ta alternativa je o tom že magie funguje...
Řekl bych že to má spád a historicky je to pěkně popsaný , ale víte, že hrdina vždycky všechno přežije neb to má tři díly , ale to nevadí zaklínač taky přežil že ?
Mě Narrentum bavilo, vlastně jsem to bylo jediné (celá trilogie), co jsem od něj četl...
Mám rád alternativní dějiny...
Zaklínače mám akorát hru na Xbox. Jestli jsou ty knihy dobré, tak jak je hra jdu po něm... :-)
hru jsem nehrál, tak nevím. Každopádně mě se ty první tři knihy o Zaklínači, ty povídkový, líbily dost. Újezďákovi a k.vl taky jak psali, ale jestli se budou líbit tobě, těžko říct...
poctivě sem to dočet, ale už to bylo takový uměle natahovaný bez náboje )-:
(takhle to dopadlo i s odyseou 2001, Setkání s Rámou)
to už ale myslíš ten pětidílnej román o Ciri, ne?
Setkání s Rámou se dalo jen to první a jen proto, že to bylo něco uplně jinýho než jsem předtím kdy četl. Jinak podobnou čistou technařinu fakt moc nemusím. Odyseu jsem nedočetl ani tu první. prostě to nešlo...
Ctu Fliegende Fetzen od Pratchetta. Jsem za dnesek na 9. strance (ale par jich jeste popolezu, az se pujdu vykoupat), tak mi to asi vydrzi na dlouho. Chtela jsem si precist neco v nemcine, ale v obchode meli jinak same veci, ktere me nezaujaly, tak jsem zvolila osvedceneho autora.
Tri veci. Po nekolikaty Aloise Nebela, z knihovny mam pujceny Sabachovo "Hovno hori" (zatim par stranek, jsou tam dialogy z Pelisku) a Cookovy "Znamky zivota". My nepracujici duchodci muzeme cist nekolik knih najednou.
nedávno jsem dočetl od Davida Deidy "cesta rozjoše".
Zajímavá kniha. DOst netypická "duchovní" literatura jak obsahem, tak slovníkem:-)
Předevčírem jsem taky dočetl Součkovy Bohy Atlantidy, který jsme měl jako puberťák moc rád.
Taky by se mi libilo byt nejakou dobu nezamestnana, aspon bych se dostala ke svemu seznamu knizek, co chci precist, a filmu, ktere bych rada shledla.
Neni za co, takze musim pockat, az budou deti vetsi. Ony mi ty knizky a filmy neutecou.
(No dobre, kdybych ozelela nejake ty skialpy v Rakousku, mohla bych se misto toho tyden az dva valet u knizek a filmu, takze trochu kecam, jen si rikam, ze je dobre tu fyzicku na stari natrenovat predem, i kdyz vim, ze jako rakousky duchodce, kteri me na skialpech predchazeji, na tom asi nikdy nebudu. :-))
Já jsem v jednom krámě s komiksy a hrami zjistil, že existuje obrovské množství her s "Cthulhu", tak jsem se rozhodl, že si to konečně přečtu....
a horory od Lovecrafta jsou dokonalý, fakt se mi hrozně líbí :-)
Hele, jedentakový obchod je i na Vinohradské.
A ten samý je na anglický (naproti je Deamon - jedno z nejlepších knihkupectvích v Praze) a snad i v Palladiu. Na Jungmance je Krakatit, no a pak v okolí sídla tvé pojišťovny je několik dalších krámků jednotlivých nakladatelství a podobně... :-D Plus ještě další různé herní krámy... :-D
chceš říct, že ty jsi doteď nečetl Lovecrafta? :-O
Něco od něj mám jestli chceš...
Necronomicom od Alhazreda mi tedy chybí :-)
Všechno v pdf na netu, něco sem si i natiskl...
Ale jo, nečetl jsem to dřív, trochu znal, ale nečetl... :-)
Dneska jsem začal koukat do úžasné knihy od architekta Petera Zumthora (držitele Pritzkerovy ceny za rok 2009): Promýšlet architekturu.
jestli se zajímáš o architekturu, tak v roce 1999 vyšla kniha od Pavla Hrona domov -kolébka lidskosti a jsou v ní popsány původní venkovské stavby v oblasti Jeseníků. Kniha je zajímavá tím, že detailně ukazuje, jak byly původní domy zničené moderní přestavbou, autor je rodák z této oblasti, emigroval a posléze se vrátil a fotografie jsou leckdy i vtipně popsány. "mrzák už od narození" "chudák, má za sebou stavební úpravu" Ke knize mám vztah také proto, že několik domů znám osobně nebo jsem kolem nich jela.
Díky moc!
Zajímám. A v poslední době čím dál více, protože plánuji větší fotografickou kolekci...lidové stavby a původní řemesla (sklářství, kovářství atd). Vše černobíle.
Takže sháním co nejvíce informací, kde se dá ještě lidová architektura potkat (nemyslím skanzeny). Rád bych ji fotil v přirozeném prostředí. A i celkové informace se hodí, protože každý dům, stavení, zvonice atd. má svůj příběh.
Ale i moderní architektura mne dostává. Zrovna Zumthor je jeden z těch architektů, které opravdu obdivuji.
tak na tohle se mi moc líbilo Broumovsko, dají se tam najít moc zajímavé stavby a celkově tam je moc milo :-)
Broumovsko je krásný příklad sepětí architektury s přírodou, tedy toho co již nebude nikdy povoleno a naše generace vlastně může být ráda, že před pár stovkami let neexistovaly fanatické ochranářské organizace a tam máme nádherné příklady toho, že člověk do přírody patří a jeho stavby mohou dát přírodě i nový rozměr.
Představte si, že by dnes někdo chtěl postavit kapli na Hvězdě nebo vedlejší nádhernou turistickou chatu. Co by se asi tak stalo ?
Kolik staveb by v dnešní době zákazů dokázal postavit K. I. Dientzenhofer ?
Neměl bys ignorovat fakt, že dnešní ochrana přírody má nějakou historii a v podstatě i velmi jednoduchou logiku. Počet vrcholových partií totiž není nekonečný a jak se říká, všeho moc škodí.
Máš pravdu, že dnes by nebylo možné postavit kapli na Hvězdě, ani vedlejší turistickou chatu, ani vysílač na Ještědu.
Nebylo by to možné hlavně proto, že tohle všechno už tam dávno je.
Povolit na každém druhém kopci vysílač, kapli, nebo turistickou chatu, by zase přišlo jako fanatické rozhodnutí mně.
Jenže ono se ruší i to co je...
Jsouce pamětníkem mohu zodpovědně prohlásit, že například přímo V Adršpachu zrušili několik krásných značených cest údajně z důvodu ochrany a vstup je tam zakázán.
Přitom to byly zrovna ty, kam se už žádné hromadné výpravy nedobelhaly, protože byly od vchodu daleko.
A pokračuje to, odnedávna se nedá projít celá Vlčí rokle v Teplických skalách ,o pár km dál v okolí Božanova a Šonova vymazali celé úseky modré a zelené značky.
Představa, že dnes Václav Levý vysochá na Kokořínsku sochy a ještě za to bude vrchností odměněn a poslán do škol aby se stal profesionálním sochařem ? Sedět by šel a rozhodně by nebyl učitelem Myslbeka :)
Jsme mimo téma, takže jen poznámku, pamatuju si, jak jsme s rodiči i s naším Wartburgem stanovali přímo na břehu Jizerskohorské přehrady Souš. Blbě se tam zajíždělo přes ty kořeny. Někteří cestovatelé, vždycky když objevili nějaký úžasný kout světa, nezapomněli o tom slavnostně informovat co nejvíce lidí. A teď chodí a říkají – už to tam není, jako kdysi, nahrnulo se tam moc turistů. Nevím, jak je to v Adršpachu ani v Teplických skalách, takže nemám na to žádný názor.
Legendu o Ostojovovi.
Zajímavé čtení.
Jojo, mam to k jeho "statku", co by kamenem dohodil, takze to byla pro me skoro povinna cetba.
Zrovna dneska, když jsem četla popis okolí jeho bydliska, tak jsem si říkala, jestli to znáš :o)))
Já se tam budu muset zajet podívat. V některých místech mi ta představivost uniká.
Musím říct, že mě ta kniha fascinuje. Ten člověk musel nastudovat neuvěřitelné množství materiálu.
Tam, kde mel udajne sidlo, je par skalek tesne nad urovni zeme a pekna vyhlidka na Vltavu. Taky je pri te prilezitosti vhodne udelat si vylet na dalsi kopec po proudu, a to Řivnáč.
Jo, ten mě také zaujal. A ještě pár dalších míst. Dneska jsem lustrovala potoky - nějak jsem si nemohla upamatovat, kde je ten Kamýcký :o)))
Já jsem teprve na začátku - aktuálně pročítám složení místních lesů :o)))
Neuvěřitelné, z jakých drobností vyvozuje p. Smetánka co a jak tehdy bylo. Ale píše to velmi příjemně a zajímavě.
Čtu zrovna Vyhnáni Gerty Schnirch od Tučkové.
Po nedávném opětovném skloňování odsunu Němců, je to velmi zajímavé.
Ještě se můžeš zastavit v NTK na výstavě "Umění zabíjet". http://www.artwallgallery.cz/
když už si mohu dovolit ten luxus číst ráno v posteli, tak ho využívám. Dnešní ráno jsem nebyla schopná vstát a odtrhnout se od útlé knížky (dneska jí mám ve čtečce, ale mamatuji si, že byla slabá) Proč bychom se nepotili,aneb jak se chodí po horách od Zdeňka Šmída. Skoro už jsem zapomněla, jak bylo složité objednat někde spaní, zjistit jestli ještě funguje kemp, mít na vlak místenku a rvát se do přeplněného vagonu, možná by knihy popisující minulé století měly být povinná četba pro dnešní mládež.
Pentagram od Nesbo nebyl tak napínavý, jako Sněhulák.
Já se teda přiznám, že mě Sněhulák celkem zklamal - byla to první detektivka od Nesba, kterou jsem četla. Nejdřív mi dost dlouho trvalo se "začíst", pak to bylo takové vleklé, no a na posledních pár desítkách stránek bylo vlastně všechno vyřešené... Ani nějak nemám chuť zkoušet od něj něco jiného - a to jsem se těšila, jak se budu bát:o(.
A dokonce ani nemám potřebu to číst podruhé, jako to obvykle u knížek dělám (poprvé to shltám, abych věděla, jak to dopadne, a podruhé to čtu, abych vnímala detaily, které vedou k odhalení/vyvrcholení děje)...
Ale inspirovalas mě - zkusím někde najít pro čtečku od Šmída Cejch (no a proč bychom se cokoliv taky);o)
Jeste doporucuji Lesk a bida Cekani. ( http://www.kosmas.cz/knihy/138745/lesk-a-bida... ) a Strasidla a krasne panny ( http://www.kosmas.cz/knihy/152753/strasidla-a... )
to máš pravdu, že zpočátku tam bylo strašně moc jmen a vůbec jsem nechápala souvislosti a konec byl rychlý na posledních stránkách, ale tak trochu jsem ty stíny po zahradě viděla, zrovna bylo nasněženo :-)jestli tě zklamal Sněhulák, tak Pentagram ani nečti, napětí opět posledních 10% (netuším kolik to je stránek)jestli chceš Šmída, mohu poslat v mobi. ale Cejch nemám.
"Reka je tok, v nemz proudi tekutina zvana voda"
Inspirovala jsi me, tak jsem vyzkoumala, ze "Proc bychom se netopili" je namluvene, tak si to ted poustim k vareni spenatu, brambor a volskych ok k veceri, strudlu na snidani a kachny na zitrek.
Proč bychom se netopili a nepotili byly super. Další díly mi už přišly, že to není "ono".
taky tak. Pak jsem ještě v knihovně narazila na "Nejlepší holka našeho života aneb Miss Porta", seřadila bych to: proč bychom se netopili/nepotili, pak ta porta, a pak ty ostatní.
Ten Cejch je teda mimo toto pořadí - patří do jiné čtecí nálady;o)
ne, že bych to právě četl, ale chtěl bych doporučit neb to tady ještě nepadlo a pro mne je to jeden z nejlepších spisovatelů.
Neil Gaiman.
např. "Nikdy kde", "Kniha hřbitova", "Anansiho chlapci", komiksy o Sandmanovi atd. atd.
Richard, Lady Dvířka , pánové Vandemar a Croup, Islington, Hunter a markýz Carabas super!Dávám plus a +++++++++++ a ještě + ! Přiznám se, že pak jsem Londýnem jezdil tak nějak víc s otevřenýma očima :)
Poznámka, ovšem před Anansiho chlapce je nezbytně nutné vložit knihu Američtí bohové.
Četl jsi ?
Jinak před pár dny jsem se dostal po mnoha letech skrz kindle ke knihám bývalého diplomata v Číně a zjistil jsem, že jsem jich zhruba polovinu nečetl ! Hotová výhra !
Komu něco říkají jména Tao-Kan, Ma-Žung, Tiao Taj a hlavně soudce Ti ??
Robert Van Gulik, geniální detektivkář s příběhy z doby dynastie Ming, tedy zhruba po zániku Sámovy říše u nás :)
Padesát odstínů šedi.
Dlouho jsem kolem té knížky chodila odrazena její tloušťkou, ale musím říct, že takhle rychle jsem se do knihy už dlouho nezačetla.
a nějak tě to naladoilo na experimenty? já to taky přečetla brzy, ale červená pouta si rozhodně kupovat nepůjdu :-) lákal mě další díl, ale prý už to není nic nového, do poloviny knihy se opakuje co bylo v té první a když se začne zase něco zajímavého dít, tak je konec. přeložená ještě nevyšla, ale prý tam jsou jednoduché fráze :-)
Už dlouho jsem žádnou knihu neodložil tak rychle, jako tuhle.
asi to víc ocení nebo přečtou holky, neznám žádného mužského, který by tuhle knihu četl.
Tady prosím :)
Mohl bych blábolit něco o studijních důvodech nebo o kontrole manželčina vkusu, navíc jsem jí to koupil sám:)
V anglosaských zemích vychází edice Černá krajka ( Black lace) a většina z těch co sem měl v ruce je asi 10x lepší než odstíny.
Ale nejvíc mě překvapilo, kolik američanek se mi přiznalo, že to čtou celý týden krom doby, kdy jdou* se sousedy do kostela :)
*jedou autem
být mužem, také bych si nejspíš přečetla, proč ne :-), dokonce i tady jsou Fan kluby a překládají se tam a čtou podobnýé příběhy, ale je pravda, že návštěvnost těchto stránek je víc ženská, než mužská. a jak to bylo u vás, máte červená pouta?
K čemu ? :)
To znám lepší např v česku vyšla v roceč 1996 knížka, která je asi 5x menší, je v ní asi 2x tolik textu a asi 20x víc lepšího ero-příběhu než je celá slávná odstíněná šeď.
Jmenuje se to Temná posedlost, vydal to Talpress , napsalo to údajně jakási Frederica Alleyn (originál Blace Lace edice Dark Obsession) a dlouho se to prodávalo za pár korun v Levných knihách, protože se to trefilo do blbé doby ...
Dneska by se toho prodal mrak :)
Kdyby tuhle knížku četla autorka odstínů šedé tak by asi napsala něco lepšího nebo možná vůbec nic :)
Hele, nechte toho, nebo tu knížku nakonec odložím. Vzala jsem si jí proto, že jí četly obě dcerunky i s partnery a nebyli od nich nijak zvlášť negativní ohlasy.
Je teda fakt, že reklamy v metru a ta tloušťka mě dost dlouho odrazovaly, ale jak píšu jinde, prvních 100 stran je čtivých a dál se uvidí :o)))
Ale proč bys ji odkládala.
Je fakt, že o té knize se hodně mluví a dlouho mluví. Takže je to svým způsobem fenomen.
Mně také hodně kamarádek říkalo, že je to úžasná věc. Tak odpovídám, že je to tak dobře, že někomu se líbí to a někomu něco jiného.
Ne, neodložím ji :o)))
Člověk si má udělat přehled o literatuře a ten získá jedině tím, že si přečte různé žánry.
Kdysi se mi dostala do rukou jedna knížka klasické červené knihovny a musím říct, že to bylo velmi zajímavé čtení. Na tu knihu vzpomínám paradoxně dodnes.
Tak proč si nepřečíst také červenou knihovnu současnosti. Rozhodně je to velmi příjemné čtení a odreagování se od každodenního shonu.
Jo. Na pár knih z červené knihovny také vzpomínám dodnes a je to pro mne silný zážitek, byť uplynulo 24 let. není to positviní zážitek, ale je silný...
jenže, když jste v nemocnici na infekčním oddělení dlouhých 21 dní a vše, co se tam přinese za čtení tam také musí zůstat, tak si tam logicky nebudete brát drahé knihy....
A když navíc jeden vás spolubydlící na pokoji předstírá, že zemřel a většinu času spí a ten zbývající nemluví a druhému je sedm, tak... Tak jsem přečetl tehdy skoro všechno, co sestřička našla v místní nakažené knihovně včetně pohádek a červené knihovny.
nakonec o to víc si pak člověk váží toho, co opravdu stojí za to číst, že? :-)
Mě vždycky vzpomínka na tuhle knihu rozveselí. Ani nevím proč. Už si ani nepamatuju, jak se jmenovala a vím, že neměla konec, ale bylo to takové zvláštní počtení :o)))
Myslím, že rozhodně stojí za to, si něco z tohoto žánru přečíst :o)))
To mě připomnělo rozhovor s autobusákem minulý týden. Nastoupil jsem (stále o berlích) do autobusu a on na mě: "Tak už mě je jasné, proč jsem vás tak dlouho neviděl". Sedl jsem si k němu a on mi vyprávěl: "To já znám, já byl doma po úrazu devět měsíců. To člověk vidí i filmy, na které by se jinak nedíval." "To máte pravdu", já na to. On pokračoval: "Já jsem dokonce začal číst!" a já odpovídám: "A já přestal, už jsem se na knížku nemohl ani podívat".
Ja se muselka podivat na net, co to je, a vypada to, ze to je na zachod zbytecne dlouha neprilis kvalitne napsana cervena knihovna.
http://xman.idnes.cz/padesat-odstinu-sedi-je...
Od té doby, co jezdím do školy tramvají číslo 26 a zpravidla si na těch 24 minut sednu, tak mám kdy číst....
Nedávno jsem dočetl Golema od Mayrinka, zajímavá knížka... úplně jsem měl touhu vidět to staré židovské město...
Teď čtu jinou knihu, čirou náhodou se odehrává ve Švédsku, jmenuje se "Stoletý stařík, co vylezl z okna a zmizel" a je to strašná sranda!
Našla jsem si to na webu- hele, to je tvoj eknížka nebo ji máš půjčenou?!?
Já mám jen e-knížky, co jsou oficiálně zdarma anebo Slepici od Martina Pánka (i s papírovou verzí), Staříka i Golema mám papírového... :-)
hele stoupni si do fronty jo? Nepředbíhej! Staříká mám už dávno slíbenýho...
Tak o tom tady řeč nešla :o)))
A za tebou stojí kdo?!?
No já nevím , ale hele od chvíle co jsme sem zavlekli eroliteraturu si myslím, že některé výrazy a některá slovní spojení by se neměly používat :)
nevím, zeptej se Banána. Asi ty:-)
Pokud ji nebude chtít Marta, tak ty ;-)
zrovna mám rozečtené:
Clive Cussler - Hřbitov pod hladinou
Terry Pratchett - Poslední kontinent
Terry Pratchett - Kuchařka stařenky Oggové
jinak od Pratchetta můžu snad úplně všechno, i když na takové Nac Mac Fígly a obzvlášť Poťapaného Vildu jen tak něco nemá :-)))))
Právě jsem přemýšlela, že bych nějakého toho Pratchetta taky zkusila - neporadíte, čím začít (aby to nebylo od prostředka, pokud to nějak navazuje)?
Obcas nekde neco trosku navazuje, ale vetsinou jsou to samostatne pribehy propojene jen vyskytem stejnych postav. Ja bych doporucila Soudne sestry. Kdyz jsem kdysi s Pratchettem zacinala, tak az napodruhe, protoze me nejak neoslovila postava Mrakoplase, ktery se vyskytuje v prvnich dilech.
No ale zas on se docela ale opravdu docela pěkně vyvinul :)
Já mám nejradši Jeho Excelenci vévoda z Ankhu :)
Pak tak nějak Bábi Zlopočasnou, Oggovou hlavně její píseň , Ooka , pak Cecila Červíčtvrtě , naprosto úžasný je Smrďa Rum a nemělo by se zapomenou na Vlahoše Von Rosreta, a Igorové,prorok Bruta je skvělý, barbar cohén, manželka Elánia Sybilla je bohyně, Navážka, Karotka... sakra já je mám rád skoro všechny, Reginald Půlbotka , Vetinari, Kolík asp...