Nevíte, jak se změří vzájemná svislá vzdálenost dvou bodů(vzájemě neviditelných)?
Theodolitem - jistě, ale ten nemám. Tak mě napadla hadicová vodováha. Místa jsou od sebe vzdálena cca 200 metrů, kolem cca 1/12 kopce).
V lese je docela silný pramen, chtěl bych si z něj svést vodu do chaty. Abych mohl udělat nějaký "průměrný" spád.
Děkuji
Potřebuješ chatu vyčistit?
8-))
V létě budu dědečkovat a Kubušák je chorobně čistotný. V řece se mýt nemůže, bo je kalná, musím dovážet pitnou vodu na jeho koupání. Z toho pramene je čistá, pitná a, a velmi studená.
Snad by ho to srovnalo ´do normálu´.
Vzpomenu-li si na sebe v šesti letech ...
8-)
Digitálním výškoměrem ? :)
http://www.e-pristroje.cz/outdoor-krokomery.html
Desetimetrovou šlauchváhou to máš na dvacet měření hotové a zároveň i zmapovaný spád v průběhu trati :) K čemu průměrný spád?
by tam nezůstala(a nezmrzla) v rouře či hadici voda, no
To ale neznamená, že musí být furt stejnej. Na to, aby to z trubkz odteklo, může být lokálně klidně půl procenta a jinde procent pět. Hlavně, aby to po celý trase bylo s kopca. Na to měření po úsekách přece stačí, od bodu k bodu pořád dolů :))
Teoreticky by to nemuselo být ani pořád z kopce, pokud by se potrubí nezavzdušnilo, tak stačí aby výtok byl níž než nátok.
Ostatně můj příbuzný má nechtěně takhle realizované vodovodní potrubí (nepodařilo se mu udržet spád). Zprovoznit to byla honička, ale od té doby to funguje, voda teče ze studně samospádem.
Na Google Earth se zobrazuje přímo nadmořská výška v místě kurzoru. Nepřesnost by neměla být větší než 1 metr.
změřit gps jak říkám a pak projet přes google...
Spíš by mě zajímalo co na to český zákon ve své nekonečné moudrosti....
Využití pramene? Ptal jsem se vlastníka, tomu je to jedno. Starosta vesnice mě odbyl, že si vymýšlím pí*oviny ...
Aha, takže už se o tobě ví, teď se to nechá uležet, a pak tě zkasírujou i s úrokama a sankcema...
§ 88 odst. 5
Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je odběratel povinen zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy, zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních vod v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro následující kalendářní rok a předloží jej České inspekci životního prostředí do 15. října běžného roku. Odběratel není povinen poplatkové hlášení podávat, pokud nepodléhá zpoplatnění podle odstavce 2. Odběratel rovněž není povinen podávat poplatkové hlášení v případě, že od posledního jím podaného poplatkového hlášení nedošlo ke změně povolení k odběru podzemní vody, na jehož základě bylo první poplatkové hlášení podáno. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
[2]
§ 88 odst. 2
Poplatek za odebrané množství podzemní vodyPoplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6 000 m3 za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku, dále za odběry povolené k účelu získání tepelné energie, za odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny a za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.
[3]
§ 88 odst. 7
Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši zálohy a výši čtvrtletních nebo měsíčních splátek zálohovým výměrem, který doručí odběrateli a správci daně příslušnému podle sídla nebo místa pobytu odběratele do 15. prosince běžného roku. Opravný prostředek proti zálohovému výměru nemá odkladný účinek. Výše záloh a výše čtvrtletních nebo měsíčních splátek stanovená
Dá se ´odfiltrovat´ 8-) les?
Lesní pramen je skryt pod stromy ...
Dole je možná vidět výška 445 m. Jen se mně nezobrazil na snímku obrazovky kurzor.
Terén GE (stejně jako všechny ostatní "digitální" 3D) je tvořen z trojúhelníků, délka strany bývá v GE i 50-100m. Vrcholy kopců ve 3D se většinou neshodují s fototerénem - řešim to u rozhleden. Třeba Jedlová je na fototerénu mimo vrchol a 4m pod skutečnou výškou. Model jsem samozřejmě musel umístit na místo kde je "promítnutá", tak jsem jí alespoň trochu "podložil" falešným terénem. Peru se s tim u každého modelu.
Proč se bráníš té šlauchváze? Vždyť právě ta umožňuje najít lokálně místa, kde musíš kopat a kde to třeba budeš muset vést nad zemí. Průměrnej spád k ničemu není, se musíš přizpůsobit terénu, kudyma to chceš vést. Celkové převýšení tak taky změříš a ten průměr si můžeš spočítat, ale k ničemu ti nebude.
Nebráním se, jen se domnívám, že víc hlav víc ví(možná, že někdo zdejší už něco takového řešil)
Však jo, sem šlauchváhou kdysi vyměřovala asi 200 metrů odtokovýho kanálku podél silnice (do zatáčky) na skoro rovině :)) Není na tom nic složitýho, tyčka (v tvém případě strom), na ňu namalovat rysku a proměřit si to od tyčky k tyčce. To je práca na odpoledne a máš celej profil pěkně zmapovanej.
Opakované měření barometrem.
Když si nastudujes spojené nádobí, zjistíš, ze ti stačí spád na konci. Viz technika čepovaní vína z demižonu nebo Benzinu z nádrže.
Na podzim lze také profouknout tlakovým vzduchem.
Osobně bych tam natáhl hadici tak aby nebyla vidět a na podzim ji smotal
Dělá se ´maskáčová´ hadice?
8-)
Muzes si na hadici nalepit maskovaci pasku :-)
http://www.paintball-shop.cz/military/military...
Domnívám se že za Rakouska měřili skleněnou vodováhou a vodorovnou latí. Šli tak od Středozemního moře až do Čech. Gumovou hadici neměli.
Jinak člověče s tím lesním pramenem rozvážně. Kolem takových míst žijí střítci, víly a další bytosti. To že je mnozí nevnímáme neznamená že nejsou. Na tvém místě bych tam mlčky poseděl, chvíli vnímal, a potom jim nahlas řekl co potřebuješ. Požádal je o tu vodu. Věnoval jim symbolicky darem pár skleněných korálků, hezkých kamínků, nebo tam postavil z místních kamenů malou pyramidu. A uprovil to místo potom hezky. Prostě s vědomím že možná nejsme sami kdo potřebuje vodu.
Jinak by mohli dělat poruchy a jiné naschvály.
Ale nalož s tou radou jak myslíš. :-))
Historické měřické postupy při tvorbě nejstarších
samostatných map Čech, Moravy a Slezska:
http://gis.zcu.cz/Stare_mapy/papers/hist_mer...
Spojíš tato místa hadicí. Hadici napustíš vodou. Změříš tlak na dolním konci. 1bar odpovídá asi 10m výšky. Jednoduché, že;-)
lze nasměrovat svisle vzhůru a měřit výšku do které voda vystříkne. Teoreticky by to mělo mít stejnou výšku jako celkový spád :)
Nevím, nevím.
Myslíš, že se mi podaří v celém 190-ti metrovém vedení zajicstit laminární proudění a eliminovat tření o stěny potrubí?
A vystříkne li voda např. 8 metrů vysoko, na čem tu výšku zjistím, když les je mladý s 5-ti metrovými stromy?
Ne-né, tudy cesta nevede, šlauchovka(rada bara2) je nej ..!
8-)
Otázka při zkoušce z fyziky na univerzitě v Kodani: "Popište jak určit výšku mrakodrapu pomocí barometru."
Jeden student odpověděl: "Upevníte dlouhý kus provazu k vrchu barometru, pak spustíte barometr se střechy mrakodrapu na zem. Délka provazu plus výška barometru se rovná výšce budovy."
Tato vysoce originální odpověď tak rozzuřila zkoušejícího, že studenta vyhodil. Student se odvolal na základě toho, že jeho odpověď byla nepochybně správná, a univerzita jmenovala nezávislého arbitra, aby případ rozhodnul. Arbitr usoudil, že odpověď byla opravdu správná, ale neukázala žádné zjevné znalosti fyziky. K vyřešení problému bylo rozhodnuto zavolat studenta a dát mu šest minut, během kterých by měl ve slovních odpovědích prokázat alespoň minimální obeznámenost se základními principy fyziky.
Student seděl tiše pět minut, čelo zamračené přemýšlením. Arbitr mu připomněl, že čas už uplynul, a student na to odpověděl, že má několik velmi závažných odpovědí, ale nemůže se rozhodnout, kterou použít. Když mu bylo doporučeno, aby si pospíšil, student odpověděl: "Zaprvé můžete vzít barometr na střechu mrakodrapu, hodit ho přes okraj dolů a měřit čas, než barometr dopadne na zem. Výšku budovy lze spočítat podle vzorce H = 0,5g × t2. Pro barometr to ale bude smůla. Nebo, pokud svítí slunce, můžete změřit výšku barometru, pak ho postavit na zem a měřit délku jeho stínu. Pak změříte délku stínu mrakodrapu a potom je jednoduchou záležitostí pomocí poměrné aritmetiky spočítat výšku mrakodrapu. Pokud byste ovšem chtěli být vysoce vědečtí, mohli byste upevnit krátký kus provázku k barometru a zhoupnout jím jako kyvadlem, nejdřív k zemi a pak ke střeše mrakodrapu. Výška se vypočítá z rozdílu v gravitační síle T = 2π√(l / g). Nebo jestli má mrakodrap venku únikové schodiště, bylo by jednodušší vyjít nahoru a označovat celou výšku budovy pomocí délky barometru a pak to sečíst. Kdybyste ale chtěli být jenom nudní a ortodoxní, pak byste mohli použít barometr k měření tlaku vzduchu nejdřív na
Kdybyste ale chtěli být jenom nudní a ortodoxní, pak byste mohli použít barometr k měření tlaku vzduchu nejdřív na střeše mrakodrapu a pak u země, potom převést rozdíl tlaků v milibarech na stopy, a dostali byste tak výšku budovy. Protože jsme ale trvale nabádáni, abychom uplatňovali nezávislé myšlení a používali vědecké metody, bylo by nepochybně nejlepší zaklepat na domovníkovy dveře a říct mu: 'Kdybyste chtěl pěkný nový barometr, dal bych vám tenhle, když mi sdělíte výšku tohoto mrakodrapu'."