Co se týče cigaret, udělal jsem si jasno už ve druhé třídě základní školy a vydrželo mi to napořád. Průběh byl jednoduchý a krátký. Zakoupil jsem si jednu krabičku Letek. Měly vhodný název, právě jsem se hodlal stát v dospělosti pilotem (těsně předtím popelářem) a jejich kouření se mi zdálo dobrou…
Krásně napsáno.
Příště napiš o Prazdroji :-)
Moc pěkný. I když jsem zapřísáhlý nekuřák, dýmku za kouření nepovažuji.
Taky nekuřák, dýmku za kouření považuju, ale Básník to napsal tak dobře, že mám chuť si nějakou napěchovat.
Zvlášť teď, když jsem se dozvěděl, že dvouletej Matěj bude mít bratříčka nebo sestřičku. K dědkovi fajfka patří, že jo.
Vím, že to pro mnohé bude znít otravně, ale moc prosím, nezadlužujte mi ta vnoučata pro okamžitý plezír.
Hezky napsáno, navíc o tématu, jehož studiu se věnuju už přes 30 let.
Dýmku jsem začal kouřit někdy v osmnácti. Mám je rád a chvilky strávené s dýmkou a voňavým tabákem jsou pro mě velmi příjemné.
Je to jako s lehokolem. Pokud člověk překoná počáteční potíže a neúspěchy, odvděčí se mu velmi libými pocity.
Skoro každý den spočine můj pohled na dýmky, které mám před sebou na pracovním stole a věřím, že se jednoho dne dostanu do rozpoložení, které je nutné pro klidné vykouření dýmky.
K dýmkám (jako náhradu za cigarety) jsem se odhodlal dávno díky vůni tuzexového tabáku Amphora. Postupně jsem nakupoval dýmky (Dunhill), máčel je v gritce a opatrně zakuřoval (a následně se choval jako barbar - šlukoval jsem). Časem jsem je odložil s tím, že na tento obřad nemám čas a trpělivost (obvyklá výmluva).
Stále tedy doufám, že se zklidním a na ty dýmky si čas udělám.
Tuzex?
Tak ono přece. :-)
Nemýlil jsem se. Psal si hlášení pravidelně nebo si čekal, až tě bude kontaktovat řídící orgán?
Já odkud ta tvoje zášť a už vím. Všude už dvacet let píšu, že stbáckej ksindl nemám rád.
Ty se nemáš rád? To bych neřekl, ze všech tvých projevů přímo tryská sebeláska.
A pokud jsi to nepochopil, uvědom si, co jsi napsal. Dvacet let nemáš rád estébáky, dříve jsi proti nim nic neměl? Já jsem je nesnášel celý život.
A pokud jsi svoje bláboly psal při jasném vědomí, uvědom si, že napadáš všechny ty, kterým říká něco slovo "Tuzex".
A jedna rada - už to nepij....
Co to zase plácáš za blbosti ??? Podle Tebe ten, kdo se tenkrát dostal k bonům, byl nějaký estébák, v lepším případě "jenom" nějaký slouha nebo jen spřízněnec režimu ?
Já teda nevím jak Ty a Tví vrstevníci, ale my jsme je coby studenti normálně mezi sebou šmelili už na střední škole. Občas se jich pár na nějaké ty drobnosti "z Tůzu" vždycky dalo sehnat...
Možné to bylo snad i proto, že jsme tady byli víc "u zdroje", totiž v Praze, kde nebyl zas tak velký problém v nouzi nejvyšší využít i služeb veksláků ;-)
Jindro neblbni! Aby člověk sehnal dobrý tabák do dýmky, musel do Tuzexu ať chtěl a nebo nechtěl. Jinde prostě nebyl a nebo výjimečně. Taky jsem tam občas chodil, když jsem náhodou sehnal bony. Přesto se za estébáka nepovažuju.
A prosím, nekažte tohle pohodové téma vzájemnými urážkami. Dýmka potřebuje klid a pohodu a ne zlost.
Tuzex nebyl potřeba. Taras Bulba byl v každé trafice a stál 2,20.
Jednu dobu býval Clan a Amfory různé chuti k dostání i v běžném tabáku (v Rožnově na rohu náměstí naproti spořitelně třeba). Potom přituhlo a bylo třeba do tuzexu za bony, do Ostravy nebo do Brna. Neměl jsem je, tak jsem kouřil z běžné nabídky Pikant, ten trochu voněl. Pak byl ještě k dostání hodně levnej Bača, v kterém ale byly klacky, musel se přebírat a moc mi nejel.
Jinak máčení dýmky v čemkoliv - alkoholu, medu...se nedoporučuje.
Dunhilky Ti ovšem závidím. Je to takový Mercedes mezi dýmkami. Sám mám pár Petersonek a jsou to vynikající dýmky.
Pro ty, kteří ještě váhají, je dost informací zde: http://www.dymka.net/
O tom máčení dnes již také vím, ovšem tehdy nějaká osvěta moc nebyla. Zajímavé je, že dodnes ty dýmky voní.
A Dunhill? Já se na to "bafání" důkladně připravoval, kromě dýmek dusátka, stojánek a tehdy jsem tabák balil do nějakých hnědých kulatých papírků (je to barbarství??). Ty dunhilky na tehdejší poměry byly drahé (stály stokoruny), ovšem dnes, když vidím ty ceny - nikdy by mě nenapadlo, že ceny se hýbou v tisících.
Jde o to, že takhle upravená dýmka může ovlivnit chuť tabáku. Pak je jedno, jestli kouříš parfemovaný tabák, nebo čistý. Ale vlastní zkušenosti s tím nemám. Nikdy jsem to nedělal. Zrovna tak ty papírové spořiče jsem nikdy nepoužíval. Myslím že s dýmkařů je používá málokdo. Je ideální mít několik dýmek a v každé z nich kouřit jeden druh tabáku, ať se chuti nebijí. Sám to moc nedodržuju a zvláštní dýmku mám jen jednu a z té kouřím pouze tabáky typu Latakia - uzené tabáky zvláštní chuti a vůně. Z ostaních dýmek kouřím to co koupím.
Vlastnit Dunhilku je můj sen, ovšem dát 10 a více tisíc za takovou dýmku je pro mě mnoho.
Pro "Střihavku": Zdeňo, jsem mile překvapen, používáš "Latakiu"?, pokud ano tak jednu krabku ( tuším teď že je to 200 gr) Ti formou uvítacího dárečku přibalím ssebou do báglu na lehu...
Mám ji totiž navíc a fajnšmekrů je málo, i když některým nejede...
Jó přibral myslím tím 22.6. ...
Chceš říct že se potkaj moje dvě leha na srazu ?
Hezky napsané :-)
Já jsem teda nekuřák a vadí mi i to, když někdo kouří vedle mě. Ale je zajímavé, že existuje "dým" z cigaret, který mi naprosto navadí, naopak - spíš ho záměrně inhaluji. Konkrétně se jedná o cigarety, co kouří Zden42 - jeho kouření mi nevadí, tam to voní :-)
Když kouřím cigarety, tak si je balím. Kupuju dražší tabáky - Golden Virginia, Drum, Mac Baren... a ty oproti normálním cigaretám voní a chutnají úplně jinak.
Jinak samozřejmě je kouření nedobrý zlozvyk a nikomu ho nedoporučuju. Tak mě prosím nekamenujte a nechte staříkovi jednu z životních radostí.
Dodám jen, že na kouření nejsem životně závislý a nedělá mi problém třeba půl roku nekouřit vůbec. Nebo přestat. Jenže zatím mě to baví.
Já jsem měl dlouho problém s nekouřením. Naučil jsem se totiž chodit na pracovní pauzu s kuřáky. Totiž nekuřák si udělá kafe, vezme si ho k počítači a ani neví, že si udělal přestávku. Kuřák je vyobcován někam před vrátnici, takže postává venku, kouří a má opravdovou pauzu. Tak jsem se naučil si vzít to kafe k nim. A samozřejmě nekuřák mezi kuřáky je víc vystaven pokušení si dát taky.
Děkuju za ohlasy, kamarádi. :-)
Těm kdo rádi čtou doporučuju knížku Ilji Erenburga 13 dýmek, jsou to krásné povídky.
Zvláštní je že k dýmce málokdy naleznou vztah ženy. Jakoby žena s dýmkou byla považována za čarodějnici a tudíž podle pohádek starou a ošklivou. Ale když existují šperky, proč by nemohly být krásné dýmky pro ženy?
Jsou i designově vymakané a elegantní dýmky pro ženy. Jenže, stejně jako Aimu, mě dýmka u ženy tak nějak nepasuje. Žena s dýmkou v zubech, v montérkách, řídící kombajn, není prostě pro mě rajcovní.
Zatímco můž s dýmkou v zubech, v montérkách, řídící kombajn, rajcovní je??? (při původním psaní mi u dýmkou vypadlo m;o)
Jinak k tvé otázce, myslím že není účelem dýmky, aby její majitel (nositel) vypadal sexy. To je maximálně trapný. Možná se najdou fintilové kteří se prezentují dýmkou podobně jako hodinkama a podobně. Dýmka je podle mne hodně osobní záležitost a kontakt s ní není nutno vystavovat na veřejnosti.
Nevím, nejsem žena.
Žena je pro mě něco hezkého, jemného, vzbuzujícího okouzlení, touhu klopýtat s ní v náručí přes různé nízkoklopýtné překážky ( kdo si to zkusil ví, že je to pěkná pitomost), lepit jí PŘEDNÍ!kolo, prostě něco, co toho umaštěného hospodského povaleče dokáže zvednout od půllitru, jít se umýt a s otevřenou hubou zírat třeba na divadelní představení.
Do tohoto vzorce mi dýmka a žena nezapadají.
Souhlasím! Se vším! A s PŘEDNÍM kolem obzvláště! (nutno ale podotknout, že jsou dámy, kterým bych byl ochoten zalepit i kolo zadní. Není jich moc, ale jsou: Ane, Karmen Elektra, Královna matka... a asi bych se slitoval i nad Mášovou. Ale takovou Kateřinu Peak bych nechal dojet po ráfku :-) ).
Zapomněl jsi, že jí máš otvírat a držet dveře, a současně dávat přednost ve dveřích. Jak se to realizuje v případě dveří otvíraných od sebe (ve směru chůze), na to jsem ještě nepřišel.
Omyl, pokud spolu vcházíte do místnosti, tak muž má jít naopak první - kdyby náhodou něco letělo, aby dámu ochránil :o)))
Dveře od sebe - zůstáváš "na půl cestě". Dveře otvíráš, ale vstupovat by měla první žena. Etika říká, že žena vstupuje vždy první (výjimkou je, pokud např. vycházíte na ulici, kde prší nebo sněží - vychází první muž a rozevírá deštník), ale také říká, že se máme řídit zdravým rozumem (viz níže - vstup do krčmy).
V tomto jsou pravidla slušného chování na celém světě stejná, ale v současné době bych měl obavy např. v USA, aby mne nějaká feministka nedořvala, že ji pouším jako první.
To zavání tím, že dámu přede dveřmi předejdeš, pokud je klika na straně dámy, tak zkřížíš její trasu, dveře rozvalíš, avšak zůstaneš překážet před prahem, pokud je chodba přede dveřmi úzká a není kam uhnout...
O situaci, kdy je na dveřích Bramo, nemluvě.
No, já se teda přiznám, já jsem kdysi, když jsem ve svých 16ti letech jezdila "do lesa", dýmku kouřila. Impulzem bylo, že jsem obdržela krabičku originál tabáku od URNY.
Měla jsem takovou tu zahnutou dýmku (s normální bych si připadala jak Klement Gottwald). Nijak mě to ale nezaujalo - neuměla jsem s tím zacházet a připadala jsem si jak stará indiánka...
Tabák jsem nakonec někomu darovala a dýmka už ani nevím, kde skončila.
Něco pro všechny:
http://forum.kuracky.cz/viewtopic.php?t=2551
A níže - v arabském světě není nic vyjímečného - žena s dýmkou - ovšem vodní.:-)
http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti...
https://www.google.com/search?q=women+smoking...
Čoveče básníku, ty bys snad dokázal poutavě povyprávět i o tom ... no o tom... no o houně:)).
To ne, to jsem nekouřil :-))
Všechno je jednou poprvé :-)
Tak teď jsem zrovna měl pocit, že mi dýmka chybí. Uvařil jsem si hrnek dobrého bylinného čaje, sedl do křesla a chystám se otevřít knížku. Dýmka by se k tomu hodila.
Dýmka člověka přiměje rozparcelovat si čas dne lidštěji. Nesnáší se se spěchem a s takovými těmi čtvrthodinovými intervaly na všecko. Není povrchní. Dýmka je klidně na dvě hodiny. Zajímaví jsou třeba dva chlapi, kouřící spolu dýmku. Bez zběsilého žvanění. A přesto je tam jakási výměna, sdílení...