Když jsem si pořídil nábojové dynamo, napadlo mě, že je na ty 3W při 6V dost velké a že by se z něho dal dostat větší výkon, když naprázdno dává takové ohromné napětí. Pak jsem to pustil z hlavy, protože výsledek by asi neodpovídal vynaloženému úsilí. Každá taková myšlenka se ale občas vrací a nedá pokoj, takže nakonec je to tady, posuďte sami.
Schéma je zde:http://img313.imageshack.us/img313/9471...
Nelekněte se, je to načmárané ručně.
Ještě to nemám zapojené na kole, tak uvedu aspoň předpokládané vlastnosti.
Čím menší je průměr kola, tím lépe.
Při kole vel. 622 se měnič spustí asi při 20km/h a vypne se při poklesu pod 15km/h. Pokud jezdíte pomaleji, nemá dynamo smysl, protože nedá ani ty 3W.
Na výstupu měniče je stabilizované napětí nastavitelné mezi 6 až 7,5V, max. 1,25A, což dělá až 9W. Na takový výkon bude ale asi nutné jet nereálně rychle, při 30km/h můžeme trvale odebírat jen asi 5,5W. Účinnost měniče je 80%, takže dynamo musí dát patřičně větší výkon. Je-li odběr vyšší, než co je dynamo schopné při dané rychosti dát, potom měnič cyklicky vysazuje a proud jde z baterie. Předpokládá se připojení olověného akumlátoru. Když je akumulátor zcela nabitý, dynamo pracuje prakticky naprázdno a napětí na vstupu měniče stoupá s rychlostí. Nad 50km/h by pak teoreticky mohlo dojít ke zvýšení napětí nad 60V s destrukčním důsledkem. Součástí obvodu je ale ochrana, která v takovém případě automaticky připojí světlo a napětí okamžitě klesne. V podstatě to přispívá bezpečnosti - při rychlé jízdě s kopce začne poblikávat světlo a navíc to začne trochu brzdit. Možná k tomu v praxi ani nedojde, ale pro jistotu to tam musí být.
Ještě k funkci spínačů - S1 připojuje světlo - v jedné poloze jenom LED, ve střední poloze nic a v druhé poloze LED i halogen. Druhá půlka spínače zkratuje při povozu světla tranzistor, který jinak v klidu odpojuje akumulátor, aby se nevybíjel.
Světla se připojují na společné + a jejich elektronika je na další téma.
Spínač S2 slouží k vyřazení celého měniče z činnosti - buď při potřebě nabíjet akumulátor aspoň trochu i při jízdě pod 20km/h, nebo při poruše měniče.
Pokud by se tomto stavu přerušila pojistka nebo akumulátor, je tam ochranná 5W zenerka, aby nedošlo
ke zničení všech dalších zařízení nekontrolovaným nárůstem napětí. To se mi už totiž dříve stalo.
Co říct závěrem - nevěřím, že to bude někdo další stavět. Teď to musím vměstnat do předního světla, kde už není moc místa a pak se ukáže, jestli to má i jiný smysl, než že z toho mám radost.
Opatrně na mě s takovými schémátky. Málem jsem si vyrazil zuby pádem na podlahu, když jsem se smíchy pochopil smysl větve s odporem 470, zenerkou 27 V a diakem. Ty jsi s tím zase vyjebal. Kdybych to dělal já, tak by na to padlo součástek.
Místo tranzistoru 2SB772, který se přemosťuje spínačem S1A, bych se nerozpakoval vrazit schotkyho diodu. Nevím, možná je v tom vyšší smysl, ale myslím, že úbytek 0.3 V na diodě by tě nezabil. Stejně na tom tranzistoru nebude menší. Když už by jsi chtěl sakra malý úbytek, tak tam dej MOSFET.
Jinak proti gustu žádný dišputát a myslím, že je to funkční. Jenom bych oba kondenzátory 1000 mikro a 330 mikro u měniče určitě doplnil keramikou 100 n.
To jsem rád, že se ti to líbí.
K tomu tranzistoru - je to nízkosaturační typ a při 1A je na něm asi 180mV. I to se mi zdá moc, proto se to přemostí spínačem, každý miliwatt dobrý. Těchto tranzistorů je plno v nejlevnější čínské elektronice, kde jsou jako stabilizátory. No není jich škoda? O mosfetu jsem uvažoval, ale byl by moc velký.
A ty diaky - dobrá věc, že? Jsou skoro v každé vyhozené úsporné zářivce a ušetří spoustu součástek, pokud pracujeme s napětím přes 30V. Původní zapojení bylo složité až hrůza.
Teď to musím nacpat do toho světla, jehož vnitřek jsem tady už ukazoval, takže kde to půjde, bude SMD.
Až tak dobré tranzistory se ti podařilo vykuchat? 8-) No dobře, ale stejně to není o mnoho lepší než dioda. Jednou jsem trefil na dobré kousky, které měly úbytek 300 mV při 1 A, takže energetická ztráta by byla 300 mW. U tranzistoru máš podle mého oka proud báze 20 mA, tj. v obvodu báze se ti ztrácí 6 V * 20 mA = 120 mW. V kolektoru se ti ztrácí 180 mW, celkem přesně 300 mW a to jsem nepočítal tak, aby to vyšlo. 8-) Výhoda diody je, že ušetříš pár součástek. Výhoda tranzistoru je, že máš kam přidrátovat kontrolní LED. 8-)
Co se týká ochranného obvodu při rychlostech nad 50 km/h, stačí pro omezovací funkci pouze světlo 1 (LED)? Na halogenku nespoléhej, protože ta ti, až se budeš řítit z kopce rychlostí přes 50 km/h, určitě prdne, na to se spolehni, zákon schválnosti pracuje neomylně.
Me se zda, cely menic je zbytecny. Poradna dynama urcite (ne-li vybec vsechny) daji naprazdno mnohem vetší napětí než nominálních 6V (nekdy se uvadi, ze priblizne plati: U[V]=v[km/hod]). Prave pri dobijeni baterky dynamo pracuje naprazdno, dokud okamzita hodnota napeti je mensi nez napeti baterie. Pak teprve se rozproudi elektrony a napeti se uz zvetsuje jen malo. Maximalni hodna proudu z dynama bude nekde mezi 0.5 - 1.A (zalezi na rychlosti jizdy a na tom, zda je provedeno vykonove prizpusobeni - seriovy kondenzator v serii s dynamem - to na uvedenem schematu chybi). Pri dobijeni bez menice bude baterka dobijena uz od rychlosti kolem 10 km/hod. Co se tyce baterek samotnych, zda se mi
a) cenove vyhodne pouzit NiMH clanky velikosti D s kapacitou 4000 mA (u gme.cz stoji 99 Kc kus)
b) vahove vyhodne pouzit litiove akumulatory velikosti 18 x 65 mm (oznacuji se 18650). Jsou lehke, ale drazssi.
Jak vidno zriti, nic neni idealni.
Preji bezpecnou jizdu.
PJ
Tak jsem si konečně našel chvilku a dodělal to.
Uvnitř světla to teď vypadá takhle: http://img33.imageshack.us/img33/444/inside9mr.jpg
Pro srovnání - dřívejší stav: http://img64.echo.cx/img64/9607/electronics0cv.jpg
Na desce spojů byly jenom dvě chybky zákonitě plynoucí z práce v noci, ale v samotném zapojení byla jedna chyba fatální. Noční Myšáku, to by tě asi taky nenapadlo. Když se totiž náhodou přepne ten spínač S2 za provozu, nabitý vstupní kondenzátor se vybije zkratem přímo do ochranné ZD 9V1 (1N5346) a z polovodiče se rázem stane vodič. Naštěstí se mi to stalo ještě při zkoušce doma a tak jsem to spravil - přívod k S2 nesmí vést přímo z kondenzátoru, ale ze společné katody 2 běžných diod připojených na vstup z alternátoru, jsou vidět vlevo dole.
V konečném zapojení je ještě filtrační kondenzátor rozdělený na 2 menší, jsou přidané ty keramiky a většina sočástek je SMD.
Celé světlo teď váží 220g. Mám strach, kdy dojde k únavě držáku, jeho rozkmit při jízdě po kostkách bude teď asi o něco větší.
Až zjistím, jak to funguje v praxi, ještě dám vědět. Jízdy potmě z práce si užiju letos ještě dost.
To víš, že by mě to nenapadlo. 8-) Od toho jsou prototypové zkoušky.
Mám dvě otázky. Pokud dobře vidím, jako indukčnost jsi pro měnič použil cívku na feritové čince. Nebyla by lepší z hlediska účinnosti cívka na železoprachovém toroidu? A k čemu jsou ty ponožky? Na schémátku je nemůžu najít. 8-)
K první otázce - tyto cívky se používají všude ve spotřební elektronice, odkud taky tahle je. Toroidy, co prodávájí, jsou velké a drahé. Zvýšení účinnosti by asi nebylo valné, protože tahle cívka se skoro nehřeje. Víc se hřeje ten obvod, který je asi nejdražší a nejmíň účinný, co jsem si mohl vybrat, ale zase snese těch 60V. Hodnota cívky je taky kompromis, rozhodně nesedí tak úplně pro celý rozsah vstupního napětí a výstupního proudu, v jistých kombinacích se účinnost mírně zhorší.
Ke druhé otázce - nejsou to ponžky, ale ponožkA, sloužící jako pracovní hadr. 8-)
Jestli chceš, můžu ti pro pobavení ofotit i to schémátko od blinkrů a originálního stabilizátoru pro žárovku (účinnost 95%). Pak už tam nic chybět nebude (z toho, co je v této krabičce :-)