Tak se blíží doba dovolených a já bych vás chtěl požádat o nějaké typy na "zaniklé osady" v bývalém hraničním pásmu naší republiky. Československá lidová armáda po roce 1948 pomocí výbušnin a buldozerů zlikvidovala cca 1200 obcí, ve kterých by se mohl ukrýt nepřítel. Zatím znám tu část od Slavonic po Nové Hrady, teď jsme s Ane byli v Cetvinách nedaleko Dolního Dvořiště - bylo tam nádherně: na dobové fotografii informačního panelu byla vidět kvetoucí obec někdy po válce, byl tam i výčet živností, prostě to tam normálně žilo - teď jenom kostel (symbol jedné doby), vedle opuštěná rota (symbol další doby), starý hřbitůvek a kašna... Podobně třeba Krabonoš, nedaleko Českých Velenic - kostelík a opuštěná rota.
Dost se o tahle místa zajímám, přece jenom to je kus historie našich novodobých dějin, takže bych rád navštívil zase nějakou novou oblast na prozkoumání.
A pak by mě také zajímalo, jestli se ty vesnice bouraly pouze podél hranic se západním nepřítelem = Rakousko, západní Německo - jestli se vesnice likvidovaly i u východního Německa nebo Polska.
Ai :-)
Kdyby sis pořídil potápěčskou výstroj, mohl bys prozkoumat část zatopené vesnice Staré Hamry v Beskydech. Místo ní je teď přehrada Šance. Při nízkém stavu vody jsou prý vidět i domky pod vodou.
No tak do Šancí bych potápění moc nedoporučoval, je to zdroj pitné vody, takže by to asi bylo docela drahé... A stejně tam teď není voda...
Tak jasně, potřeboval by asi nějaké povolení. Není tam voda? Přehrada vyschla?
Právě, jestli je malý stav vody, mohly by být ty domky vidět. V neděli tam kolem asi pojedu, tak se mrknu, jak to vypadá. Jinak v pondělí bych měl vyjet první letošní výjezd natěžko na ležáku na Lysou. Tak se těším.
A doopravdy tam ty domky pod vodou jsou? Já měl za to, že se před napuštěním všechny domky bouraly, jako například u blízké přehrady Morávka, tam dokonce některé domky dole pod přehradu byly postaveny z materiálů z rozebraných a později zatopených obydlí.
Fuck Off!, Tedy chci říct Fukov ve Fukovském výběžku, to je takový apendix k výběžku Šluknovskému. :)
U nás nejsou ani tak zaniklé, i když i ty tu najdeš, ale hlavně vylidněné. Takže v osadě, která má možná jeden dům obývaný trvale narazíš na budovu školy. O tom jak člověk objevuje stále další, dříve jistě luxusní, vily či stopy po zaniklých továrnách ani nemluvě.
Ještě k té likvidaci ve srovnání se západní hranicí. I tady bylo "pásmo", snad do roku 1954, to z hlavy nevím, ale nejspíš mnohem méně hlídané. Obce se tady nelikvidovaly kvůli ztížení emigrace, ale prostě proto, že tisíce odsunutých Němců neměl kdo nahradit, takže se tu nedosídlené domy bouraly a materiál odvážel do vnitrozemí (na Slovensko?).
Co si tak pamatuju z vyprávění rodičů, pásmo bylo hlídané skoro jako na "západní frontě", dokonce byly i ostnaté dráty. To se změnilo někdy až v 60-tých letech, ale stejně tam byl vstup zakázán.
Do obehnání Berlína ostudnou zdí se totiž dalo utíkat přes západní Berlin z toho socialistického ráje. Tak bylo nutno hlídat i východonĕmeckou hranici= avy tu nezůstali jen líní komunisti.
teď na srazu: Libná
http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=2171
http://pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz/libna...
Viděl jsem některé zaniklé osady kolem Pleše (je tam pěkný hřbitůvek, který po sametu obnovili němci). Pokud bys měl vážný zájem, je možné zprostředkovat návštěvu armádního archivu leteckých snímků v Dobrušce, kde jsou snímky od roku 1935. Právě pohraničí se snímkovalo dost často....
O tu návštěvu armádního archivu v Dobrušce bych měl zájem já, alespoň pokud mají i staré letecké snímky Morávky v Beskydech (na internetu jsou až fotky z roku 1955). Mohl byste mi když tak napsat více na [email protected]?
Jak jsem jela loni pres Krusne hory, tak tam bylo vicero mist s informacnimi cedulemi, ze tam kdysi stavala obec. Treba Flaje byly zatopeny prehradou.
Mezi Krušnejma horama a Českým středohořím je v hloubce, ať nežeru 50 metrů vesnice Radovesice, zasypaná skrývkou z velkolomu Maxima Gorkoje (nebo Gorkého, jak kdo chce).
http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=905
http://www.mapy.cz/#z=13&l=15&c=h&q...
y=50.540595&d=coor_13.82888%2C50.54027_1
http://www.zanikleobce.cz/index.php?menu=221...
http://www.zanikleobce.cz/index.php?menu=11&...
Zajímavé je srovnání s leteckými fotografiemi z roku 1953:
http://kontaminace.cenia.cz/
I v pohraničí s Polskem bylo vysídleno a zlikvidováno hodně vesnic a ještě víc usedlostí, když se jede podél hranic tak jsou všude vidět pozústatky.
Je to ze stejného důvodu jako u nás. Nikdy se ty oblasti nepodařilo dosídlit. Ono je to logické, tolik lidí, kteří by mohli odejít do pohraničí v poválečné ČR ani nebylo. Přikládám dvě mapky ze školního atlasu z roku 1910. Myslím, že to z nich lze vyčíst.
To bylo totiž nĕmecké pohraničí. Rusák po válce vzal Polsko a posunul ho o 100 kiláků na západ, a ten východní kus prostĕ ukradnul.
Jo, jako když Anglán vykolíkoval stát Izrael, ale Arabů se na jejich názor neptal ...
Tohle bylo trochu jiný, prostě polský Lvov se přestěhoval do slezské Vratislavi...
HHistoricky to území Polsku nikdy nepatřilo, bylo součástí Koruny české a pak Pruska, později Německa.
Myslím, že je šoupnuli o víc.
Nicméně to kradení nebylo tak jednoznačné. Polákům to území patřilo naposledy před trojím dělením Polska a pak jen v meziválečné době. To bychom mohli nárokovat celé Slezsko o které jsme přišli "teprve" po válce o rakouské dědictví (resp. Sedmileté válce).
Já bych radĕji nic nenárokoval. To šmejdĕní po historických mapách by nemuselo dobře skončit.
Narazil jsem na Slezko a Kladsko při pátrání v sklářské historii a "polská" tedy vlastnĕ slezská sklářská tradice konečnĕ mĕ začala dávat smydl.
O tohle se taky hodně zajímám. Jak už tady bylo uvedeno, velmi dobrej je odkaz www.zanikleobce.cz , to je skutečně perfektní zdroj. Dobrý je, pročíst si nejdřív nějaký knížky, průvodce, starý mapy, aby ses dostal tak nějak do obrazu. Abys trochu pochopil jak to místo vypadalo, co tam všechno bylo, kde to bylo, i třeba to, jak tam lidi žily a co dělaly. Prostě abys nekoukal na hromadu cihel a poznal toho trochu víc. Pokud máš navigaci, hodí se nahrát si zkalibrovanej rastrovej obrázek staré katastrální mapy a tím vlastně získáš naprosto přesnou orientaci o tom, kde se která stavba nacházela, včetně čísla popisného.
Například na Šumavě na Hůrce nebudeš s ostatníma turistama koukat jenom na základy kostela a kapličku, ale najdeš i terasu hotelu "Zum Lakasee" nebo zjistíš, že před vchodem do místní školy měli záhonek s narciskama, který tam kvetou dodnes.
Osobně doporučuju jako vhodnou dobu pro tyto průzkumy jaro nebo podzim, protože v létě už je to strašně zarostlý trávou, náletama a všim tim bejlím.
Hodně uvidíš pochopitelně na Šumavě, například na již zmiňované Hůrce. Ta je hodně frekventovaná a známá, vedou tudy tur. a cyklo trasy. Ovšem ty vybaven starou katastrální mapou a fotkama toho uvidíš pochopitelně mnohem víc než oni. A taky si cestou na tu Hůrku prohlídneš místo brusírny ve Františkově údolí na potoce, který všichni zdatně obcházej, neb o něm nemaj tušení, neb neni na mapě. A můžeš si tam sebrat kousek skla, co se tam dělalo. Pod Hůrkou je ještě Stará Hůrka, v létě je to zarostlý trávou, ale na jaře je tam vidět hodně základů domů. Ještě je kousek od Hůrky v lese pozůstatek ještě jedné hutě, ale název ti nepovim,úplně mi vypad z hlavy. Mám ho v knížce, která je uložená v posteli, na který právě spí moje žena a jelikož se mi nechce marodit, tak to vytahovat nebudu. Kdyžtak zejtra. Ale to je tak opuštěný místo absolutně mimo jakýkoliv cesty, že to už chce dobrou přípravu. Ale je to hezký, jdeš lesem a najednou je před tebou most přes potok. Paráda.
Další
....teda fakt nechápu, proč mi to odeslalo jenom půlku příspěvku, teď abych to psal znova :-)
Takže stručně. Další hezký místo je Zhůří u Kvildy, tam si prohlídneš nejen zbytky Zlatý stezky, ale pokud se projdeš i kousek dál na úbočí Huťské hory, najdeš bývalou Starou huť a tam zbytky sklářské pece. A když si tam na cestě dřepneš na bobek a budeš dobře koukat, tak možná najdeš i nějakej páteříček, nebo zbytek sklářský pánve jako já.
Pak bejvá sem tam něco k vidění na Vltavě, ale ne vždycky. To musíš počkat, až zase ty hovada něco dojebou na hrázi v elektrárně a upustěj jezero. To je potom dobrý udělat si vejlet třeba na Červenou, kde z jezera začnou vylejzat základy zatopenejch baráků, třeba zbytky Skleněnýho zámečku se silnicí spojující Červenou I. a II., včetně patníků. To je hezký. V roce 2003 po povodních bylo tak upuštěno, že v Podolsku byla vidět i silnice co vedla ke starýmu řetězovýmu mostu co je dneska přenesenej na Lužnici u Stádlce.
Nebo když někdy zabloudíš ke Zvíkovu, tak se podívej do Jickovic a pod Vartu, je tam stará silnice co vedla dolu k přívozu a vedle je původní, středověká úvozová cesta. A když pískneš, tak ti prozradim i místo kde je studánka u popraviště, ve který si Zvíkovskej kat umejval meč. Na protějším břehu je taky stará silnice, od Zbonína, co vedla k Otavskýmu přívozu a k hospodě "U Rybáka", co měl na břehu pan Smrt.
No hele objevovat se toho dá spousty ;-)
A to máš pořád jenom baráky. A teď si představ, když já z vnitrozemí, v době, ve které se o pohraničí moc nemluvilo, jsem se odstěhoval do výběžku a začal objevovat tu historii nejen v zarostlých základech domů, ale také v příbězích těch, kteří tu zbyli. To byl úplně nový, dosud nepoznaný svět.
Když jsem poprvé přijel do Horní Poustevny, vidím to jako dneska, a u sámošky mluvily dvě stařenky prapodivnou řečí, která se trochu podobala němčině a prokládaly ji českými slovy. Já do té doby vůbec netušil, že něco takového ještě existuje.
No to je právě ono. Aby člověk viděl za tou hromadou cihel i příběh těch lídí, který tam žili, pracovali, chodili do školy a tak. Prostě nasát a uvědomit si, a teď nevim jestli je to ten správnej termín, poznat toho genia loci těch míst. Zkušenost s lidma, který ty místa zažili, je k nezaplacení. Třeba co se mi minulej víkend povedlo. V pravou chvíli na pravém místě. Byli jsme u bývalé, dnes zatopené, Červené, respektive u zdejšího železničního mostu (hledali jsme tam kešku) U mostu tamstojí taková ruina baráku. Tak jsem tak nahlas přemejšlel, k čemu ten dům asi mohl sloužit. No a najednou pán, stál za náma postarší manželský pár, povídá - Víte co to je? To je vojenská strážnice, tady sídlili vojáci co hlídali moct. Já tu sloužil před padesáti lety. No, povídali jsme s pánem skoro hodinu. A řece, o službě, o Červený atd. To je k nezaplacení taková hromada informací.....
Jo, ty příhraniční oblasti ...
Teď jsme se vrátili z polského městečka Mirsk. To sice neni zaniklé, ale během toho, co ženský nakupovaly (na zeleninové tržnici) jsem si ho trochu prošel. Do těch míst utíkali z českých zemí (frýdlantska) němečtí protestanti (založili všechny okolní obce). Němce a Slezany nahradili Poláci, V centru města stojí "vybombardovaný" evangelický kostel - obvodové zdi a věž, uvnitř rostou stromy.
Musela to být bohatá oblast, stejně jako na Šluknovsku je tam spousta krásných vil a domů z pálených cihel (dodneška bez jakékoliv údržby jako nové), ale městečko působí děsně zanedbaně a ošuntěle. To i Frýdlantsko je na tom podstatně líp. Ovšem mezi téměř ruinami se promenádují nafintěné mladé polky :o)))
Totéž vlastně platí i o okolních městech Gryfów Slasky, Lubaň, Lešna a dokonce i o Zhořelci. Hnědouhelnou Bogatynii raději popisovat nebudu ...
No ono to je ještě trochu komplikovanější, Kladsko a Slezko byly země Koruny české, o které České království přišlo ve slezských válkách v 18 století a toto území bylo připojeno k Prusku.
Polsko bylo v té době o dost východněji, s tím si zase zavexloval po druhé světové válce Stalin.
Polsko bylo naporcováno jen o 30-50 let po Slezských válkách... Stihli to také ještě v 18. století. Pak ho obnovil Pilsudski po zázraku na Visle (za tohle měli Tuchačevského zastřelit a Buďonného nakopat) i do míst kde bylo Poláků sotva 10%.
Polsko je omyl dĕjin :-)
Uršula mĕ za to sežere.
Hele a víš kolik takových obcí je v okolí Prahy? Odhadem stovky, ale není to padesát let, ale dvěstě, třista, tisíc, kdo ví :-)