Část 1 - Bulharsko
Tento rok jsme nad směrem dovolenkové cyklovýpravy neváhali ani minutu - lákalo nás vrátit se na Balkán, kterým jsme křižovali několikrát před narozením dětí a kde i tak zůstalo stále ještě mnoho neprozkoumaného. A i když bychom některé místo navštívili podruhé, nebylo by to na…
Já vás prostě obdivuji, s těmi malými dětmi takové štreky. Pro mě i moje děti by to byl problém dát autem.:-() Musíte mít prostě železná zdraví - jak vy rodiče tak i vaše děti. Už jen to je obrovský dar od Boha. Dalším darem jsou vaše děti a jejich mentalita, že to všechno bez problémů zvládají. Prostě lidi rození pod štastnou hvězdou.:-)
Díky, ale ono nám to za rok skončí, až starší dítě nastoupí do školy a omezení budeme prázdninami, nehledě na to že se taky věčně nevlezou do vozejčku.
Jinak já beru už jenom mít dítě jako takové dar od Boha, a upřímně řečeno ... na každé takové cestě si pořádně oddechnu, až když jsme doma ... Strach mám taky, nechci vypadat jako superman, prostě udělat vše proto, aby to dobře dopadlo a pak doufat a doufat...
Ale problémy se nám nevyhýbají. Vloni v Moldávii zvracení ze špatné vody, jednou na Slovensku malá Šárka spadla na hradě na hlavu tak blbě, že jsme raději šli na rentgen...
Holt je to s těmi výlety jako s Kofolou, když jí miluješ, není co řešit :-)
Je obdivuhodné, do čeho s dětmi pustíte. A krásně se to čte, jsem zvědavá na další pokračování. Uvažuješ opět o knížce?
Díky, to je milé!
Knížku asi už ne, nevím. Vždyť ještě neoschla tiskařská barva na té o Rumunsku a Moldávii, a za další, jedna věc je psát, druhá pak knížky prodávat, pod postelí je jich stále ještě dost :-(
Ale uvidíme, neříkám, že NIKDY, možná když dopadne dobře letos cesta zase na jih, dáme do kupy něco o Balkánu obecně... protože asi už letos naposledy s vozíkem... pak minimálně to starší dítě přesedne na své kolečko.