NaKole.cz
Největší bouřka
Příběh o kterém budu psát se odehrál před více než padesáti lety. Bohužel bude tedy bez fotografie nanejvýš bych mohl použít nějakou ilustrační. Tenkrát mi bylo asi 11 let a byl jsem u Babičky v českém středohoří.
Bylo to v létě, babička žila v malém domku s dvěma místnostmi sklípkem a půdou. Na…
Nejlépe hodnocené
-
Re: Největší bouřka
Nejhorší bouřku jsem asi zažil v Tatrách na Furkotském štítě, to už jsem tady před časem psal.
Před mnoha lety lety jsem jel na galuskovém favoritu ze Špinky (rybník u Červeného Kostelce) směr na Hořičky a Hajnici. Zcela netypicky od východu přicházela bouřka, před kterou jsem se snažil ujet. Měl jsem ji stále těsně za sebou. Vítr jsem měl v zádech (to se často nezažije), byl tak silný, že jsem jel ohromnou rychlostí.
Za Komárovem u Prorub, na hranici okresu Náchod a Trutnov, je delší prudký sjezd k Hajnici. Tam už začaly na horký asfalt padat velké kapky. Za velkého deště a bouřky jsem sjel dolů na křižovatku k bývalé hospodě U Slunce. Opřel jsem kolo o zeď a vstoupil do chodby. V tu chvíli uhodil do domu blesk.
Majitel slyšel dveře, vyšel na chodbu a řekl, že mu právě blesk zničil ledničku.[ Zpět ]Datum: 13.04.2012Autor: RadixHodnocení: +1
0
-
-
Re: Největší bouřka
No pro mě je každá bouřka nejhorší, jsem totiž těžký bouřko-fobik ... pochopí jen ten, kdo to má podobné....
Ale těch úplně nej nejhorších bylo jen pár. Na jednu z nich jsem si teď vzpomněla, bylo to v 2003 v Litvě, krajina rovná jako stůl, pole kolem dokola, člověk na kole je nejvyšší bod široko daleko, nebo alespoň takový má pocit, příjde-li odpolední bouřka.
Blížil se proti nám černý mrak, občas se zablesklo, ale doufali jsme, že to stihneme do cca 1 km vzdálené vesničky. Sjížděli jsme zrovna z malého kopečka dolů, když tu se najednou rozsvítilo a hned rána. Tak na to nemám nervy, říkám si, a slézám z kola, že se odklidím do příkopu do podřepu. Jenže Luděk, který je 50 metrů přede mnou (a bouřek se nebojí) slézá taky. Tak to už je co říct. Setkáváme se v tom příkopu a já se dozvídám, že dostal menší šlehu od vedlejšího výboje. Pravděpodobně uhodilo do zrovna v protisměru projíždějícícho kamiónu (nebo někde hodně poblíž) a nějaký vedlejší výboj se přenesl díky dešti i do okolí. Říkal, že to pěkně brnělo. Počkali jsme, až to nejhorší přejde a přesunuli se do asi 800 metrů vzdálené restaurace (těch 800m bylo nejdelších v mém životě), kde jsme přečkali druhou vlnu a když jsme pak vyjeli, přišla ještě třetí vlna. Další den odpoledne byla zase bouřka. Nevzpomínám na tyhle dny v Litvě moc ráda :-((
Jo jo, o bouřkách bych mohla vyprávět.....[ Zpět ]Datum: 13.04.2012Autor: PeggyHodnocení: 0 0
-
Fačkovské sedlo
Nebo třeba takové Fačkovské sedlo na Malé Fatře (nebo jsou to už Strážovské vrchy?).
Byla jsem tam všehovšudy 2x v životě a pokaždé bouřka. Jednou jsme ty hory šli pěšky vandrem, to už je asi 10 let zpátky, na F. sedle jsme nocovali (v noci bouřka jak ... nechci říci co, jen by mě zajímalo, jak dopadli ti dva, co šli proti nám a tu noc chtěli spát na Kľaku).
No a podruhé v létě roku 2010 s dětmi a vozíkem, sjíždíme ze sedla dolů směr Kľačno, už nahoře se to mračilo. Ještě že z kopce dolů to šlo rychle, ale bouřka šla taky rychle a navíc ze tří stran .... V tý první vesnici dole je uprostřed taková hospoda s posezením venku pod střechou šikovně nastrčená, že jsme zabrzdili skoro v ní, s prvními kapkami zapadli dovnitř. Nad námi se sešly ty tři bouřky, ochladilo se a další den jsme si kolem Handlové připadali jak povodňoví turisti. Kdepak, na Fačkov už mě nikdo nedostane :-([ Zpět ]Datum: 13.04.2012Autor: PeggyHodnocení: 0 0
-
Re: Největší bouřka
Přiznávám se, jsem taky bouřkofobik. Fakt nemám bouřky rád. A to mi přijde, že blesky přitahuju, ale je pravda, že už delší dobu (asi pět let) nikde u mě nepraštilo...
Na kole bych do bouřky asi nevjel...
KDyž mi bylo asi 8, byl jsem na táboře, v chatce a blesky mlátily fakt solidně, všichni v chatce spali, jen já koukal malým okýnkem ven. Bylo to nekonečný... Blesk srazil strom, co jsem měl za chatou.
A pak jsem viděl pár blesků, třeba na Kačáku v Podkozí, dva blesky, jeden tak 30 metrů podemnou do stromu, druhý o chvíli později stejně daleko na druhou stranu, ještě že jsem byl v chatě....
Na základce nám při tělocviku venku prásklo do stromu za hřištěm...
No a naposledy to bylo, když nám prásklo do baráku, taky služná rána... ale v poslední době si to už tolik nepamatuju, naštěstí... Vlastně loni na táboře nám párkrát prásklo do kopce, kde sídlíme... ale to bylo docela v pohodě... :-)[ Zpět ]Datum: 14.04.2012Autor: BananovníkHodnocení: 0 0
-
Re: Největší bouřka
Ne že bych se jich přímo bál, to ne, jenom k nim chovám respekt. Děsím se ale přímo panicky bouřky ve sklenici vody.
[ Zpět ]Datum: 15.04.2012Autor: abernathyHodnocení: +1 0
-
-
-
Re: Největší bouřka
Nejhorší bouřku s kolem jsem zažil cca před třema rokama dole nedaleko Zvíkova - to jsem nejdřív stál pod malou jabloní a pak ležel na zemi, všade kolem spousta vody, blesky, klepal jsem se zimou...
Nicméně vzpomínám na jinou bouřku. Tady nedaleko Říčan, chytla mě na Vyžlovce, kousek od Jurimírova bydliště, v pozdním odpoledni. Jak padly první obří kapky, zajel jsem do autobusové čekárny, doslova v poslední chvíli - a pak to přišlo: šílený blesky, hromy následovaly hned po nich, nepřetržité proudy deště - byl jsem přímo v epicentru. Když to trvalo už nejmíň hodinu a nepřestávalo, přijel od Prahy autobus, zastavil těsně u čekárny, a z něj vyběhly tři holky, na sobě jen trička a krátký sukýnky (bylo to nějak koncem léta), jedna měla batůžek, a hned zalítly ke mně do tý čekárny. Autobus odjel, chcalo a chcalo :-)... nepřestávalo. Z řeči těch dívenek (fakt hezký holky, tak plus mínus 20 roků) jsem poznal, že jedou k někomu na Vyžlovku na nějakej mejdan. A že z oblečení mají jen to nic na sobě a jestli promoknou, tak že to bude blbý...
A najednou jedna z nich řekla "co kdybychom se svlíkly a daly to do batůžku a šly jen v kalhotkách". No já se začal culit a říkám "teda, dámy, tak já půjdu ven". A ona na to s úsměvem "kam byste chodil". Tak jsem zůstal a říkám "tak já se teda otočím". A ona "a proč byste se otáčel". Tak jsem se neotočil...
Nebudete tomu věřit, ale během několika vteřin přede mnou stály tři nádherný holky jen v miniaturních kalhotkách a střevíčkách a ty trička a sukýnky nacpaly do batůžku. Se mnou se to začlo točit, nějak jsem nevěděl, kde v tu chvíli je nahoře a kde dole... ale to hlavní teprvá mělo přijít. Jedna vytáhla z batůžku foťák a prý "pane, mohl byste nás vyfotit?" Musel jsem v tu chvíli vypadat jako tele, nicméně jsem nasadil výraz, jako když focení nahých holek je mým denním chlebem - no, dámy pózovaly, asi 9 - 10 fotek jsem jim udělal.
Pak jsem vrátil foťák, ony poděkovaly, já jim popřál hezký mejdan, ony mě abych dobře dojel... vyšly do toho[ Zpět ]Datum: 13.04.2012Autor: AirlineHodnocení: +1 0
-
Re: Největší bouřka
lijáku a zmizely, jako kdyby nikdy neexistovaly.
A já sed na kolo a vyjel, během deseti vteřin promočenej na kůži... a až dole pod kopcem, po cca půl kilometru jízdy, jsem si uvědomil, že jsem v tý čekárně nechal přilbu a rukavičky... :-)[ Zpět ]Datum: 13.04.2012Autor: AirlineHodnocení: +1 0
-
Re: Největší bouřka
A probudil jsi se hned nebo až když jsi ten kopec zase vyšlapal?!? :o)))
[ Zpět ]Datum: 13.04.2012Autor: radkaHodnocení: 0 0
-
Re: Největší bouřka
No vyjel jsem zpátky ten kopec, vzal ty zapomenutý věci - a asi po pěti minutách přestalo pršet :-)
Ovšem nejvíc erotický zážitek na kole jsem zažil dole na jihu, kousek od Metelu - byl to jenom asi tak půlvteřinový záblesk, ale na ten nezapomenu teda nikdy. A víc nepovim :-)[ Zpět ]Datum: 13.04.2012Autor: AirlineHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Největší bouřka
To mě připomnělo bouřlivé počasí, nijak však nesouvisející s kolem. Na počátku 80let, druháku na průmyslovce jsem byl na čundru v Prerowe, na východoměmeckém pobřeží Baltského moře. A jednou se nějak pokazilo počasí, dokonce, jak sem později zjistil, bylo to na černou vlajku a já vymyslel, že si zaplavu ve vlnách. Kamarád, který tam se mnou byl, prohlásil, že na tohle tedy nemá, ale já si dost ve vodě věřil. A navíc se ke mě přidala nějaká německá slečna. Tak jsme v té vodě docela blbli. Bylo to nebezpečné a vzrušující zároveň. Jo a zapomněl jsem říct, že to byl FKK kemp, takže žádné plavky. No a když jsme vylezli z vody slečna bez okolků souhlasila, že se s námi vyfotí. To záři následujícího roku jsme měli pro naše spolužáky rozhodně nejzajímavější fotky z prázdnin.
Jen mi žádná do dneška nezůstala. :([ Zpět ]Datum: 13.04.2012Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
-
Re: Největší bouřka
V dětství jsem jezdila na chalupu nahoře na kopci ve Žďárskejch vrších. V sedmistech metrech osamocenej barák na konci drátů, poslední sloup hned u domu. Když se blížila bouřka, musela se vypnout elektrika. Takovej starej rozvaděč v síni, tři porcelánový pojistky a bakelitový táhlo "stiskem vypni tahem zapni" (je tam dodnes). A když šla bouřka nad domem, mlátilo to do toho sloupu a po drátech šly blesky do rozvaděče a v síni svítilo modrý světlo. Jsme seděli při petrolejce v pokoji a koukali, jak to pod prahem pěkně bliká, a venku rachot s ohňostrojem. Jeden rok to prásklo do buku za koncem zahrady, kmen přes metr v průměru se ulomil tak dva metry nad zemí a celej ten kolos padl, naštěstí směrem do lesa. Pět let bylo čím topit, na ty silný větve se muselo s pilou "břichatkou", až zbyl jen ten obrovskej ořezanej kmen, pak pro něj přijeli lesáci. Ale to už prásklo do buku u zeleninový zahrádky,na kterým jsme mívali pověšenou houpašku z dvoumetrový klády. Spadl na zahrádku a vzal kus střechy, ale škody velký nebyly a zas bylo pár let čím topit :)) Jednou to prásklo přímo do štítu domu a zůstalo tam černý kolo hned nad půdním okýnkem. Ségra byla v tu chvílu tam nahoře v pokojíku a čuměla z toho okna. Přiběhla dolů celá vyděšená a my jí nevěřili, ale pak sme viděli to kolo...
Já mám bouřky z těch dob ráda, to se čerti žení a všude kolem to tak zvláštně voní a ta obrovská síla je úplně na dosah.
Naposled sem tam byla před pár lety a máti chtěla ať z lesa dovezu nachystaný dříví. Bouřka mě zastihla, když sem ten naloženej dvoukolák tlačila do kopca lesem, po chvíli po té kamenité cestě tekla proti mě řeka, tak sem si stoupla pod smrk a čekala, až to nejhorší přejde a voda odteče. V lese stromů se pod jeden z nich stoupnout nebojim, prásknout to může do kterýhokoliv okolo a ty stromy tam tak majestátně stojí a ničeho se nebojí. Než sem pak dotlačila vozejk těch posledních dvěstě metrů nahoru svítilo na zahradě sluníčko a všechno bylo krásně umytý, akorát já byla jak[ Zpět ]Datum: 14.04.2012Autor: bara2Hodnocení: +1 0
-
Re: Největší bouřka
Teda u vás na chatě bych už při třetí bouřce zešedivěla. Pokud bych se jí vůbec dožila :o)))
Já si jednou při bouřce chtěla zouvat v lese i cykloboty, protože mají kovový SPD a neuděla jsem to jen proto, že by mě pak kamarád asi zabil sám :o)))[ Zpět ]Datum: 14.04.2012Autor: radkaHodnocení: 0 0
-
Re: Největší bouřka
Náhodou, já se tam bouřkz naučila milovat a když zabouří, tak si sednu ven do forhausu a prostě čumím jak se to shora leje a krásně duní. Tady v nížinách to ale nemá ty správný grády, takovej slabej odvar.
[ Zpět ]Datum: 14.04.2012Autor: bara2Hodnocení: +1 0
-
Re: Největší bouřka
Do forhausu?!? Prosím tě, kam si sto sedla?!?
Já mám k bouřkám stejný vztah jako k vodě (jsem neplavec). Chovám k nim úctu a vzájemně si s nimi svoje kruhy neruším :o)))[ Zpět ]Datum: 14.04.2012Autor: radkaHodnocení: 0 0
-
Re: Největší bouřka
Forhaus = průjezd. Ho mám do dvora otevřenej, tak si tam sedím pěkně pod střechou a zároveň su venku :)) A tam nahoře to je kamennej barák s metrovejma zdima, tam se člověk nebojí. Akorát už je tam teď opuštěnej, podlahy žere dřevomorka a nikdo nemá čas se tomu věnovat. Sme si s bráchou říkali, že až budem v důchodě, ještě to zkusíme zrenovovat, ale tam nevede cesta, autem se dá jen za sucha a nedovedu si představit, jak tam budem nějakej materiál, natož nějaký řemeslníky, tahat. O tom, jestli na to budem mít finančně, natož fyzicky raděj nedumám. Děcka na to kašlou.
[ Zpět ]Datum: 14.04.2012Autor: bara2Hodnocení: +1 0
-
Re: Největší bouřka
A to u nás se také vyskytuje, psáno foneticky, forjhojsl. Nevím ano jak se to jmenuje česky. Prostě něco takového: http://tinyurl.com/75el8zh
[ Zpět ]Datum: 15.04.2012Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Největší bouřka
Největší bouřku svého života jsem zažila asi před 10 lety. Byl začátek července a byli jsme na chatě kousek za Plzní. Trhala jsem na zahradě maliny, když se najednou setmělo tak, že jsem na maliny neviděla (byly asi 3 odpoledne). Než jsem stačila doběhnout do chaty, spustilo se něco děsného - vichr, provazy deště a do toho kroupy jak pinpongáče, nebylo vidět na metr před chatu. Trvalo to asi 20 minut. Když to ustalo, vyšli jsme před chatu a nestačili zírat. Polámané větve, závěje krup a ... tady stála vysoká osika, kde je? Obrovský rozložitý 15timetrový strom ležel napříč zahradou. A kde je auto? Ufff!! Strom padl těsně vedle. Zaplaťpánbu! Zbalili jsme nejnutnější věci a vyrazili domů. Jenže Hromnicí nešlo projet. Bagrem tam odstraňovali skoro půlmetrové závěje krup. Takže jsme to museli otočit a zvolit jinou cestu. Nakonec jsme domů šťastně dorazili.
[ Zpět ]Datum: 14.04.2012Autor: BurajdaHodnocení: 0 0
-
Re: Největší bouřka
Pěkné bouřky jsou také na Šumavě. Jednu takovou jsme zažili na Modravě o letních prázdninách. Byli jsme tam 3 rodiny s dětmi, z toho jedna neúplná. Vašek ("hlava" jedné rodiny) musel být v práci (ČEZ). Bouřka přišla k večeru, právě jsme povečeřeli a Jana, Vaškova manželka, zrovna oplachovala nádobí pod tekoucí vodou. Vtom to někde hodně blízko prásklo. Jana zbledla a pomalu se došourala ke stolu: "Já jsem asi dostala pecku." Ještě druhý den jí nebylo zrovna nejlépe. Když pak za námi přijel Vašek, hned jsme mu vyčinili, že takové pozdravy příště posílat nemusí.
[ Zpět ]Datum: 14.04.2012Autor: BurajdaHodnocení: 0 0
-
Re: Největší bouřka
Jako malé děti jsme na vsi na samotě vždycky vyběhli nazí do nejprudšího lijáku, když nebe nepřetržitě křižovaly blesky, běhali po trávě a klouzali bosi po nacucaných vodou travnatých mezích. Neskutečné opojení!
Ve studentském věku jsme během horolezeckého pobytu ve Vysokých Tatrách s bratrem vylezli podvečer na Furkotský Štít, kde jsme se rozhodli na vrcholové plošince zabivakovat. Během přípravy něčeho teplého přitáhl černý mrak s vichrem, a z dálky se blížily blesky. Když to začalo rubat poblíž, měli jsme ze sebe velkou legraci, jak nám ze špiček nasazených pláštěnkových kapucí svítí dlouhý fialový Eliášův oheň, a zvláště z toho, že při sundání kapuce, než přišel slejvák, jsme byli parádně rozježení k popukání. No, déšť zakrátko ustal, pánbů stal při blbcích, a bivak se vyvedl.
Pár dni nato jsme scházeli z Vysoké, když nás pár set metrů pod vrcholem zastihla náhlá bouřka. K přečkání lijáku jsme využili právě objevenou římsu, odložili kovové lezecké harampádí stranou, zasedli na, zatím suchá, lana, a zůstali schoulení pod pláštěnkami v očekávání věci příštích. Rozpoutalo se peklo, blesky to praly bez ustání dlouhé minuty i v nejbližším okolí, doprovázeny hrozným rachotem, při kterém zalehalo v uších, o lijáku ani nemluvě. Jeden z blesků uhodil blíže než sto metrů, a bratr to schytal. Naštěstí to bylo jen silné brnění, které po půlhodině odeznělo.
Od té doby mám před bouřkou respekt.[ Zpět ]Datum: 14.04.2012Autor: henryHodnocení: 0 0
-
Re: Největší bouřka
Jak to je s jízdou v autě při bouřce? Pamatuji, že nás učili, že se nic stát nemůže, že auto funguje jako Faradayova klec. Ovšem před cca 10 rokama jsem četl v nějakém časopise, že tohle platí v laboratorních podmínkách. Psali tam, že když se v autě dostaneme do "epicentra"bouřky, tak se má zastavit a sundat (stáhnout) anténa a počkat, až to přejde.
Takže co je správně? :-)[ Zpět ]Datum: 15.04.2012Autor: AirlineHodnocení: 0 0
-
Re: Největší bouřka
Teoreticky by to fungovat mělo, ale když ti blesk práskne do auta, lekneš se a napereš do do prvního stromu :-(
A vystupovat při bouřce z auta? Auto je díky kolům teoreticky izolované (ale otázka, jestli i mokré), ale při otevření a dveří a vystoupení sebe a auto uzemníš a tím pádem se nějak zvětší pravděpodobnost, že v tom okamžiku do něj práskne (teorie).
To samý prý funguje i na kole, dokud jedeš a nesesedáš, teoreticky bys měl být v bezpečí, ale testovat to nechci :-)))
Já si nepřipadám při bouřce bezpečně nikde, jedině někde hodně dole v údolí, v domě s hromosvodem, ...
Uf, na jednu stranu se těším na léto a na dovolenou, na druhou stranu se děsím, že zase budou bouřky a my budeme spát ve stanu ... :-(([ Zpět ]Datum: 15.04.2012Autor: PeggyHodnocení: 0 0
-
Re: Největší bouřka
Zažila jsem to jednou a byla to pro mě nejhorší bouřka, ale nechtěla jsem to sem psát, protože to nebylo v souvislosti s kolem.
Bylo to v roce 1990, při jízdě buší v Tanzánii nám do auta trefil blesk. V tu chvíli nás tam bylo sedm, ale nikomu se naštěstí nic nestalo. Rána to byla nepředstavitelná a osnivý záblesk. Manžel, který řídil, myslím ani nestihl zazmatkovat. Dodnes si pamatuji to totální ticho, které nastalo, myslím, že jsme všichni na pár sekund ohluchli. První se vzpamatovalo malé dítě masajky, kterou jsme kousek před tím naložili, začalo brečet. Vezli jsme také chlápka, který se plahočil s pytlem cukru do vesnice a v tom dešti hrozilo, že o ten cukr všechen jaksi příjde. Později jsme nalezli na přední haubně klikatou čáru vypálenou v laku.
Mělo to i svá pozitiva. Od té doby jsem směla do masajské vesnice a masajky (chlapi ne) se nechaly volně fotit.[ Zpět ]Datum: 15.04.2012Autor: LannaHodnocení: 0 0
-
-
Re: Největší bouřka
Před dvěma lety v červnu před Melkem kolem 17 té hodiny bych řekl...
Byla to buřina, která vymetla Dunaj od Linze po Vídeň a nakonec řádila na jižní Moravě.
http://brno.idnes.cz/v-prudkych-bourich...
Bouřka jako blázen, na Dunaji obrovské vlny,napřed lítaly větve z topolů pak i ty topoly , museli jsme sjet na silnici, naštěstí byla celkem bez stromů..
Psal jsem o tom tady v roce 2010 tak okopíruju :
Poděkování neznámému rakouskému řidiči ,který jel za mnou s blikačkama zhruba 1,5 kilometru do Melku během nepříšernější větrné smrštbouře co jsem zažil.
Chytlo nás to v sobotu v podvečer tak 14 km před Melkem naštěstí vítr dozad ( jel jsem po rovině bez šlapání 40kou :) náplavka u Dunaje se nám nezdála dobrá páč tám lítaly stromy ze strany na stranu.
Takže jsme to vzali po silnici a kolegové s většími zády se mi nějak utrhli.
Blesky, průtrž jako bič a ten chlap když mě na mém neosvětlém kole dojel tak mě zezadu kryl záda, bylo to nějaké malé auto nabízel, že mě doveze ale nebylo kam dát mou silničku...
Danke
nejhorší bylo, že blikačky jsem měl, ale v kapse na řidítkách, kterou jsem v tý potopě nemohl a nechtěl otevřít kvůli dokladům.
Další lahůdka byl podjezd pod vysokým napětím tak 5-6 km od Melku bylo jak v JAR na mistrovství, akorát to hučelo víc než vuvuzely, blesky od obzoru k obzoru, jel jsem po holým kopci kde se po silnici valily potoky ( teplé vody:) a pak dole před Melkem všude větve na silnici a furt nebylo kam zalést...
Chutný byl i kruhák kde jsem jel půl kruhu nakloněný ven,řekl bych tak v 45 stupních, aby mě to nestrčilo na nějakou fontánku v prostředku
Dneska jsem četl, že to asi byla stejná smršt co zválcovala jižní moravu..
Ale nakonec jeden pozitivní bod... kdo z vás si po 152 km po hladké rovině v grupettu na posledních 14 km zlepšil průměrku osaměle skoro o kilometr za hodinu a to přejezdem přes jedinej kopec s 10 procetním stoupání[ Zpět ]Datum: 15.04.2012Autor: újezďákHodnocení: 0 0
Hledám: Někdo na silničním kole nebo na gravelu
Hledám: Poznávání krás Šumavy a Brd na E-kole
Hledám: štěstí
PR články:
Co se děje:
Vyzkoušejte:
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Pobaltí 2023 aneb 2090 kilometrů od Narvy na Kurskou kosu - 1. část
Úvod a vlastně rovnou i závěr :-) Takže tento rok (2023) to byly Litva, Lotyšsko a Estonsko. Já vím, žádná…
Cesta do Prahy (podruhé) a tentokrát úspěšně
Pročítám si své staré blogy a zjišťuji, že jsem Vám něco dlužen. Na začátku roku 2021 jsem napsal blog s…