Když jsem dnes kolegyni sdělil, že mi za 5 hodin začínají "Velikonoce"(Velikonoční prázdniny), vztekle zasyčela:"Hajzle!"
A to fakt myslela vazne? Nebyla to jen legrace? S cizi zavisti netreba se vyporadavat. :-)
Tak to by ses divila. Kamarád se kdysi rozešel s družkou, se kterou mají 2 děti. Teď je už dlouho ženatý a se současnou ženou mají syna. Postavil barák a jeho bývalá družka mu dělá takové peklo ze života - soudy, anonymní udání, poslala na něj neoprávněně exekutora, sprostě nadává jemu i jeho ženě, poštvala proti němu jejich děti... že jsem si vůbec nedokázal představit, jak závistivý člověk může být nebezpečný a zlý. Přitom to byla naše kamarádka a v podstatě jsme je se ženou seznámili.
Pokud se závistivý člověk rozhodne škodit, máš dost velké problémy a musíš je řešit.
Ale to se nevyporadavas se zavisti toho cloveka ale s tim, ze se chova jak hajzl. A myslim si, ze zrovna v Tebou popsanem pripade to ta zenska nedela ze zavisti, ale z duvodu, ze tomu muzi nedokaze odpustit, ze se s ni rozesel.
To samozřejmě taky, ale podle mně mu i závidí barák - její prohlášení já vás ho donutím prodat, spokojenou rodinu - dodneška nemá chlapa, prostě nedokáže skousnout, že on je v pohodě.
Důsledkem závisti je právě takové svinské chování.
Je to prostě malá(160cm) mrcha plná zloby, závisti a zášti.
Zdenku, to nemůže nikdy vyhrát. Taková ženská dokáže nenávidět až za hrob, jen bych řekl že v tomto případě nejde o závist ale o nenávist, ve kterou se proměnila bývalá láska. Chlapi to obtížně pochopí, ale tyhle ženské jsou schopné útočit klidně i 25 let po rozvodu, tak, aby zraňovali a bolelo to.
Naštěstí nepřevažují, ale jsou takové, které si na svých bejvalých vybíjejí zlost celý život. Za tu dobu je snad promlčená i vražda, ale sloní paměť zhrzených žen (nebo těch co mají pocit zhrzenosti) žádný čas neobměkčí. ba ani žádné gesto dobré vůle, vůbec nic. Nic.
Nejlépe je prostě být připraven na jakýkoliv úder, kdykoliv, nevracet rány, jen se bránit a věřit, že když né ona, tak děti jednou pochopí, o co vlastně šlo.
Tohle ovšem závist není.
Tak to máš bohužel smutnou pravdu. Myslím si osobně že je to nenávist kombinovaná se závistí. Ale to není důležité.
A s tou dobou máš taky pravdu. Kamarád onehdy prohlásil - kdybych ji před léty zabil, netrápil bych se tolik a už bych to měl odsezené.
Jedinou "závistí", kterou "trpím", je ta, že "závidím" pár mým cyklokamarádům zdraví, čas (a i ty finance) pro trénování a ježdění na kolech. Vypořádávám se s tím tak, že prostě jezdím podle svých možností a potřeb, a o to víc si to užívám. :)
To já zase závidím muzikantům, hlavně těm co dovedou hrát bez not a improvizovat.
Protože mám známého, který je, co se týká financí "za vodou", vím to zcela přesně. Ty jeho prachy, auto, zahraniční dovolené,... to mě nechává klidným, ale když jedu okolo jeho baráku a slyším, jak tam sedí u kláves a hraje, tak to mu tedy závidím hodně.
Zrovna na minulý vyjížďce, když jsem projížděl boční "ulicí" na Sněžníku, tak mě závist málem už skoro přepadla - takový nádherný nový roubenky na senzačním místě. Pak jsem zahlídl před jednou auto, řidič si právě spouštěl na kladce z pouzdra na střeše invalidní vozík ...
Ono to rychle přejde.
Každodenně a těžce. 8-)
http://www.ujdeto.cz/lyrics/nada-urbankova...
Jo, je to krásná píseň, ale rozpoložení v jakém ji Grossmann psal asi nikdo nezávidí.
Nicmene na zaklade hlubokeho pochopeni se muze clovek uspesne a uplne zbavit veskere te zbytecne zavisti, mirene na to, ze ma nekdo lepsi auto, barak, kolo za 100litru...
Za ten odkaz dik. Verse z tehle pisne bylo to prvni, co mi naskocilo v hlave, kdyz jsem narazil na tohle vlakno.
A pak hned Zavist. S tou jsem se, pokud se dobre pamatuju, posledne vyporadal tak, ze jsem kolo v nekterych usecich vedl. Prislo mi to i ohleduplnejsi...
Člověk by měl být nad závist povznesen. A co o tom řekli jiní? - "Závist je nejupřímnější formou
uznání" (R. Wiggins)
"Závist je nejhloupější ze
všech neřestí, neboť nepřináší
nic" (H. de Balzac)
Budu p. Balzacovi oponovat:
Záviděl jsem, ano a hodně. Jak to, že ač na střední nebyli lepší než já, mají ´vejšku´a já ne? Vždyť mnozí, ač inženýři(doktoři etc.) jsou větší trubky než já!?
Žralo mě to a záviděl jsem jim. A pak jsem se rozhodl. Přihlásil jsem se na dálkové studium a po pěti letech jsem byl také Ing. V tom okamžiku nastala změna. Ti, kdož dosud chápali moji nas*atost, mi začali závidět. "Si to umíš zařídit, to se ti to studovalo, když´s měl úlevy, to bysme(bychom) zvládli taky ..."
Tak to zkuste! Pche, nám to takhle stačí ... ale závidí dál.
Měl si dělat práva, to bys stihnul za dva měsíce :-)
Závist jde - naštěstí - kolem mě.
Jenom - když tak v televizi nebo v novinách čtu o těch grázlech, co si nakradli a nakorumpovali milióny - jak maj díky těm penězům mnohdy lehčí život, třeba že si zaplatěj lepší lékařskou péči nebo že můžou ke svý starý mámě zaplatit ošetřovatelku a nemusej ji shánět zařízení s celodenní péčí - tak si říkám, že jsem někde musel udělat chybu. Ale závist to taky není...
K tomu, co píšeš. Před dvaceti lety, kdy jsem měl možnost si "pomoci" díky nabízeným úplatkům (obrovským), vždy jsem je odmítal s tím, že chci v noci klidně spát. Byl jsem naivní - ti, kteří bezostyšně brali, naprosto klidně spí a na mě se dívají s nepochopením. A přesto - nezávidím.
A ještě - to, co čteš v novinách, je zlomek skutečnosti.
Máš pravdu. Kdysi jsem dělal v soukr firmě a udělala se tam levárna, sice malá, ale levárna. A já cca 3/4 roku jsem se budil s tím, že na to někdo přijde a že mě zavřou (i když jsem za to vůbec nebyl v tomhle zodpovědný).
Třeba pro tebe ještě přijdou :-)
Tohle je zrovna něco, čím jsem trpěl dřív a teď už vůbec :). Člověk musí být rád za to co má, umět si to užívat naplno a vytěžit maximum ze všeho co dělá. A hlavně neřešit blbosti jako je politika, to jen zasírá mozek nesmysly se kterými nehnete :-)