Správné seřízení ráfkových brzd dokáže někdy pěkně potrápit. Výsledkem může být nepříjemné pískání, vibrace a dokonce i prodřený plášť. Jak správně seřídit brzdové špalky, lanko a čelisti?
Ahoj,já v každém případě dávám přednost špalkům,rychlá výměna,snadná obsluha,to pískání je hrozný mě většinou píská přední kolo a když jsem se byl informovat v servisu tak mi řekli že nic se stím nedá dělat ale zase je to výhoda,dá se to používat jako náhradní zvonek před tím skřípáním uhne i hluchý :-))).
To jsou kecy ;-) Spravit se to dá vždycky... Buď tam dát špalky, které nepískají (dost často to jsou ale ty dražší), vyměnit celou brzdu (prostě špatná konstrukce jako taková nebo jenom vadný kus), v horším případě je to na výměnu ráfku. V tom úplně nejhorším případě to může být i nějaká shit rozklížená vidlice.
jj, mě brzdy řvaly jak paviáni. Pak jsem pořídil jiné (ne kvůli tomu, ale zalíbily se mi paralelo v akci) a ty se stejnými špalky na stejných kolech ani nekniknou.
Problém pískajících ráfkových brzd se dá většinou vyřešit méně agresivní brzdnou směsí brzdových špalků.
Pokud to nepomůže, bývá problém většinou ve vůli brzdových čelistí, které právě díky drobnému vaklu začnou vibrovat a pískat.
Na "pískající" brzdy mám taky jednu radu. Vypadá sice hodně divně, ale kupodivu funguje. Nakapejte na ráfek pár kapek obyčejného oleje na jízdní kola. Samozřejmě přiměřeně. Jde o to, aby gumičky přestaly pískat a brzdy neztratily účinek. Chce to dát pár kapek (samozřejmě na obě strany ráfku), kolo zkusit trošku projet a brzdit, ať se olej po ráfku "rozprostře". Když to stále píská, tak pár kapek přidat. Když už je oleje moc a brzdy ztrácí účinek, tak ráfek otřít hadrem. Je to sice divné, ale po olejové "preparaci" některé špalky brzdí ještě líp než bez oleje - a nepískají. Časem ale většinou ty gumy zase pískat začnou.
To je snad vtip ne???
Věř mi, že to vtip není. Opravuji kola a již jsem to mnohokrát použil. Akorát se to s tím olejem nesmí přehnat, prostě pár kapek, zkusit projet, přidat pár kapek atd.....
U některých špalků se mi dokonce zdá, že to pak brzdí i trošku líp, jako by ta guma špalků tím olejem nějak "změkla" nebo co.
Ke konečnému seřízení polohy špalku vůči ráfku mám jeden tip, který dost ulehčí práci. Místo abych jednou rukou tlačil čelist brzdy k ráfku a druhou rukou šteloval brzdový špalek, tak stačí ze staré duše ustřihnout kroužek gumy, ten nasadit na rukojeť řídítek a natáhnout na brzdovou konec brzdové páky. Guma drží brzdové čelisti sevřené k ráfku a já si v pohodě našteluju polohu špalků vůči ráfku.
Tloušťku-šířku gumy (= sílu přítlaku čelistí k ráfku) je třeba "vychytat" tak, aby byly čelisti brzdy dost silně sevřené, ale zase tak, aby se se špalky dalo hýbat.
Už jsme se tu o tom před lety "hádali".
Stalo se mi kdysi, že přední brzda zabrala dřív a při reflexivním zmáčknutí páčky jsem přelétl přes řídítka.
Proto nastavuji zadní brzdovou páku o 2-3 mm dál od řídítek aby zadní brzda brzdila o chloupek dřív než přední a nezablokovalo se mi přední kolo.
Zároveň tím získám čas rozhodnout se zda budu brzdit rovně nebo smykem převededu dopředný pohyb kola do strany.
A to mačkáš obě páky jednou rukou, nebo máš nějak synchronizovaný protézy ? Já teda páky mačkám podle potřeby a je vcelku jedno, jestli jedna zabírá hned nahoře a druhá až u řidítek. Ale možná je to tím, že jednou mám na levý ruce brzdu, jindy spojku a zadní brzda se občas zatoulá až na nohu... :-)
Teda, ty na tom kole musis vyvadet silenosti. Skoda, ze se tak krotis, kdyz jsem pobliz. Mam si to predstavit nejak takhle? http://www.stream.cz/uservideo/434341-sileny...
Normálně je mačkám taky jak potřebuju, ale při reflexivním zmáčknutí, třeba když 2 m před tebou se začnou otevírat dveře od auta a vedle tebe už jedno auto jede, tak to jaksi neovládám páčky vědomě, ale stisknu je stejně a teprve pak si uvědomím, že brzdím. Možná reflexi nepoužíváš nebo je máš pomalé, skoro žádné.
Viděl jsem kamaráda, který se tomu vysmíval jako ty, stát při reflexivním zabrždění na předním kole se zadním kélem ve vzduchu. Tenkrát měl kliku, byli jsme na několika denním výletě a naložené brašny ho vrátily zpět do normální polohy. Po 2 letech, když jel do práce bez brašen mu vjelo auto do cesty, reflexivně zabrzdil a po pádu přes řídítka si zlomil klíční kost.
Dneska páčky a brzdy seřizuje jako já.
Tak to bys nikdy neměl přejít na lepší kotoučovky.
To bys z kola třeba s The One lítal neustále.
Tohle celé je o sžití se s danou brzdou, což se ani tobě ani tomu kamarádovi očividně nedaří.
Pak i reflexivně se brzdí jak je potřeba. A je třeba mít zažité reflexy typu, že je třeba současně se započetím brždění se začít přesouvat za sedlo (jinak nelze vůbec ostřeji brzdit a je třeba současně už hned brzdit a přesouvat se, protože samotný přesun za sedlo trvá a není na něj čas).
Ono je úplně jedno jak jsou brzdy seřízené (jestli jedna zabírá dříve nebo ne), protože při opravdu ostrém brždění je tam zadní brzda stejně zcela do počtu (zadní kolo se zcela odlehčí a je na hranici ztráty kontaktu s povrchem) a vše odbrzdí přední (a do téhle fáze se to dostane takřka okamžitě). V tu chvíli je úplně fuk, jak je ta zadní seřízená.
A pak je to celé hodně o posedu na daném kole a geometrii kola (velké zlo jsou zejména dlouhé představce a extra nízko řídítka).
Při hodně chrtím posedu hodně ostře brzdit vůbec nejde. Tam i po přesunu za sedlo to je teprve třeba srovnatelné s výrazně méně chrtím posedem bez přesunu za sedlo.
U těch zmíněných The One se mi při nečekané situaci a reflexivním brždění ze začátku ojediněle stávalo, že mi zadní kolo šlo na malý moment do smyku (to je hned když se zadní kolo okamžitě odlehčí + výkonná ostrá brzda). Ale i tohle už se mi po chvíli sžití se s The One nestává (tedy už hodně dlouho).
Nikdy jsem kvůli zabrždění neletěl z kola přímo. Jednou jsem letěl nepřímo kvůli reflexivnímu ostrému brždění. Já reflexivně opravdu ostře zabrzdil, to samotné bez problémů. Kamarád i s poměrně velkým odstupem za mnou to už ale nedobrzdil a najel do mě (už téměř stál, jak měl odstup poměrně velký, takže žádný velký karambol to nebyl).
U v-ček si to ani moc nedokážu představit (pro svoje brždění), ty oproti třeba těm The One skoro nebrzdí (lehká nadsázka, opravdu ale brzdí mnohem méně).
Na v-čkách se mi to nestávalo kdysi ani náznakem a to jsem kdysi jezdil i o dost více chrtí posed.
V praxi jsem to ale viděl poměre dostkrát, že s tím má někdo problém. Zřejmě hodně lidí prostě neumí brzdit.
Gratukuji, jsi typ, kreý dokáže ovládnout reflex. Já tedy ne. Reflex je reflex. Možná je máš pomalé, skoro žádné nebo jsi je záměrně cvičil.
Nevím jak to je u tebe, ale já měl V-čka a nejen V-čka, ale i staré favoriťácké brzdy, seřízené docela ostře. Znamenolo to častou kontrolu házení ráfku a centrování. Po přechodu z V-ček na kotoučovky Juliety jsem poznal jen malý rozdíl (na svém kole).
Posed na kole mám normální a delší představec nepoužívám, mám dostatečně velkou kostru. Takže v tom to nebude.
Píšeš, že ti kolo šlo na malý moment do smyku při brždění jako by to bylo něco špatného. Ten smyk je to, co já se právě snažím reflexivním břžděním vyvolat. Brždění smykem a převedení přímého pohybu do otočného a změna směru jízdy je právě to co mi několikrát zachránilo život. Zabrzdil jsem na kratší vzdálenost než kdybych při brždění pokračoval v přímém pohybu. Třeba při jízdě 4 m za autobusem, který mi zákeřně zabrzdil před železničním přejezdem. Strhnul jsem závit na ose zadního kola (tenkrát nebyly rychloupínáky, ale obyčejné matky) a domů šel pěšky, ale žil jsem.
No a protože podle tebe neumím brzdit, seřizuji si páčky na brzdách tak, jak jsem napsal a nemusím se učit ovládat reflexy. Prostě vím, že když je zmáčknu a teprve potom si uvědomím, že je mačkám, nepřelítnu přes kolo.
Vubec se nejedna o ovladani se, nebo o absenci reflexu. Musis si vypestovat ty spravne. Nerikej, ze ses s reflexem sevrit dlan v tisni uz narodil!?!
To je stejne, jako naucit se spravne naklonit pri kontaktu s prekazkou na divoke vode nebo naucit se automaticky eskimaka i po ztrate padla, misto okamzite krysy. 8-)
"Nerikej, ze ses s reflexem sevrit dlan v tisni uz narodil!?!"
Jo, narodil. A ty taky. Narodil se s tim kazdy, rika se tomu svírací reflex a patří k základní výbavě. Prudké a velmi silné sevření rukou při leknutí se, ale třeba i při nečekaném prudkém pohybu, ztrátě rovnováhy a podobně.
Pravděpodobně je to nějaké dědictví po opicích.
Když si tak podřimuješ na větvi, už se pomalu přestáváš držet, najednou cítíš, že začínáš padat, nebo ti větev klouže mezi prsty, a to tě vzbudí, prudce se chytit čehokoliv, co je (doslova) po ruce je dost dobrá strategie, ne?
Může to taky pocházet z doby, kdy je opice ještě mládě, drží se matky a je pro něj rozhodně dobré mít takový reflex, že když se matka pohne, zvedne se a někam leze, tak se jí okamžitě pevněji chytí za srst.
Přírodní výběr s těmi, kteří neměli dost rychlý svírací reflex, asi zatočil dost rychle - za asistence zemské gravitace. :)
--
Me spis zaujalo to drsne brzdeni za autobusem. Kdyz uvazim, ze autobus je velka krava, ktera obvykle nebrzdi vylozene na fleku, ze zeleznicni prejezd a fakt, ze vetsina vozidel pred nim zpomali, je celkem znamy fenomen... :)
Joo... pokud si nekdo rika, ze kdyz uklouzne, tak spis machne rukama kolem sebe... to ja taky. Ted me to napadlo. Jestli pri tom machnuti mam ruce otevrene nebo zatate si ted nejak nevybavuju. :)
Ale on by to nebyl problem. Sviraci reflex se mozna spusti v pripade, ze mas neco v dlani ("chytim se te vetve pevneji"), pokud je dlan prazdna, mozna se spusti spis ten reflex, co zarizuje machani rukama kolem sebe ("nahmatnu nejakou vetev/oporu").
Kazdopadne, pokud mas neco v dlani, funguje to spolehlive - ja se s tim setkal treba u lezeni. Jedna ze zakladnich poucek pro toho, kdo jisti: volny konec lana od jistici pomucky nikdy nepoustet z ruky. Neni potreba ho krecovite drzet, dokonce ani neni takovy prusvih, kdyz ten jistici nedava pozor (i kdyz by samozrejme mel). :) Podstatne je mit lano v dlani, jakmile by se neco delo (slysim toho nad sebou rvat, leknu se, nebo citim lano proklouznout), ruka ho okamzite pevne chytne. Dulezite je, aby tam to lano bylo, protoze chmatnout po nem neni cas. :)
Mně spíš nejde do hlavy vůbec jízda 4m za autobusem. Tomu já říkám hazardování (a ještě k tomu před přejezdem).
U autobusu bych se nebál toho, že nějak extra prudce brzdí. Ovšem 4m vzdálenost při trošku větší rychlosti nestačí pořádně ani na samotnou reakční dobu.
4 m za autobusem... Kdyby to nebyl Bejbis, myslel bych, ze to je Olkyc...
Dá se to. Dneska bych si to už asi taky rozmyslel, ale v nějakých pětadvaceti jsem takhle lítával na Babettě. A ta téměř nebrzdí. Vrcholný číslo byl sjezd od mohelnickýho kopce směrem k Moravské Třebové. Dlouhý rovný úsek z prudšího kopce na dva tři metry za autobusem (autobus nejlíp saje a při větší vzdálenosti to už hází) s překopáním rozety do rychla mi to ukázalo přes osmdesát. To byl adrenalínek :-)
Tak to já ten "reflex" využíval opačně - kdysi jsem na noční šichtě vysedával u stroje, automatu. A abych u něj neusínal moc hlubokým spánkem a nadlouho, tak jsem v ruce držel plechovou lopatku. No a když sevření povolilo, docela spolehlivě jsem zase chvilku fungoval :-)
Reflex není jenom o tom zarvat obě brzdy nastejno nadoraz, nebo pravidelně jednu z nich o chvilku dřív - ale i v krizi je podle potřeby dávkovat :-) Houby by ti byl ten tvůj reflex platnej na špatném nebo nestejně kluzkém povrchu.
Kdybych nemel obe packy stejne daleko od riditek, tak si bud pri brzdeni primacknu prsty packami k riditkum, nebo na ne nedosahnu spolehlive a oba pripady mohou vest k nebezpecnemu padu.
Riditka mam tendenci preskocit pouze pri ostrejsich sjezdech doplnenych brzdenim, ale tam uz je uplne jedna, jak je nastavena zadni brzda, protoze jeji ucinnost je naklonem a sklonem minimalizovana. A je jedno, jestli se jedna o lehokolo, nebo zabradli.
Dokonce naopak na lehaci jsem na packach BB7 nastavil na zadni trosku mekci chod, aby se zbytecne nesmykalo.
leho bude mít asi krapet jiný rozložení váhy při brzdění, ne ? To mě krapet překvapilo na dvojkole. Taky brala podstatně líp zadní brzda a když jsem jel sám, tak jsem zadní za sebou pro změnu jen tahal :-)
Tandem je už hodně dlouhý oproti výšce těžiště, takže tam to je už znát hodně, že zadní se dá brzdit pořádně.
U leháče to bude velmi podobné zábradlí.
Možná na něčem znatelně nižším typu mini nebo nějaký lowracer už rozdíl bude významný, ale na HC ne.
Tady mi napadá offtopic otázka. Azub už nemá v nabídce vůbec HC? Že by po Murphyho zkušenostech zjistili, že takové kolo nemůže dlouhodobě přežít? :-)
HC je pouze mutace MAXe. Hledej, Smudlo, hledej. 8-)
Jinak - uz jsem psal nekolikrat - HC (MAX) ma rozvor cca stejny jako klasicke MTB. Pri stejnem SAGu jsem na stejne vidli na HT foukal 100 PSI a na HC 140. Takze to je cca pomer posunu teziste. Pro dokresleni - Manitou R vzadu, ktery bych mel mit na jednocepovem fullu podle tabulek kolem 130 PSI na HC foukam na spodni okraj (75 az 80). (Tedy predpokladam MTB jednocep s beznou delkou paky.)
To já vím, že HC je mutace MAXe. Ale bylo zvlášť nabízeno právě s poladěním více do terénu než je v základu MAX. A nikde na stránkách už HC nevidím a když dám hledat hardcore, tak to najde odkaz
"Lehokola
AZUB HardCore"
pod kterým ovšem HardCore není a v přehledu modelů také není.
A s tím těžištěm si to pamatuju, že jsi to psal. Co se týká brždění a přenosu váhy na přední kolo, tak tu ale budou dva faktory.
To foukání vidlice pouze říká, že při základní pozici na rovině je těžiště více vepředu, více zatížené přední kolo.
Nic to ale neříká o výšce těžiště, která bude také hodně podstatná.
Bavíme se o rozdílu cca 2 mm, tak jeké přimáčknutí prstů nebo nedosáhnutí.
To je prave ten rozdil. Kdyz budu mit paky o 5 mm dal, uz na ne pohodlne nedosahnu, nebo nebudu dostatecne pevne drzet riditka. Rozdil 2 mm na leve a prav3e pace mi je pocitove neprijemny a doladuju obe paky na stejnou vzdalenost. Paky musi mit co nejkratsi chod a byt co nejblize gripum, abych tim, ze na nich mam prsty neuvolnoval uchop gripu.
(Na lehokole je to trosku jinak. 1) jsou dlouhe bowdeny na obou brzdach, 2) nemusim riditka drzet tak pevne ani v tezsim terenu.)
Mám to podobně. Pouze pokud mi nechodí přední a zadní brzda úplně stejně (to je časté mít nějaký minimální rozdíl), tak mám seřízené páky na přesně stejný bod počátku brždění. A to způsobí, že jednu páku musím dát nepatrně dále (v nezmáčknutí poloze).
A kvalita úchopu je velmi podstatná, protože ve sjezdech v terénu držím ukazováček travale na brzdách (tedy vždy jeden prst, na který má páky seřízené, brzdím výhradně jedním prstem, současné brzdy co vozím už mi to konečně plnohodnotně umožňují i pro prudké dlouhé sjezdy v horách v terénu).
A možná nejen v terénu ve sjezdech, už ho tam mám tak nějak automaticky skoro pořád mimo výjezdy.
U mě tedy ještě záleží taky kolo od kola. Na celopevňáku s kterým jezdím málo pořádné terény a hlavně jezdím sjezdy na něm oproti fullu hodně pomalu, tak nejsem na brzdy tak náročný. Také mi tam stačí Elixiry Rka, které nejen, že brzdí o třídu hůře než The One, ale ještě mají i výrazně delší mrtvý chod páky (takže pro +- stejný počáteční bod brždění jsou páky znatelně dále od řídítek, což není už tak komfortní).
Na obou brzdách (V-breaky Tektro) mi nedrží taková ta gumička, která je navlečená na té trubce mezi oběma rameny brzdy, jak z ní pak vychází to lanko (je vidět v článku na druhém obrázku shora). Zřejmě má zabránit pronikání bord*lu dovnitř bowdenu, což ale nečiní, protože se vyvleče.
Dělá vám to taky? A pokud jo, co s tím dělat - koupit novou, přilepit starou chemoprénem nebo něco dalšího?