NaKole.cz

Jsme přehnaně opatrní?

Kolega Pro-Pa včera vyslovil myšlenku:
"Mění se svět, nebo jsme zbytečně opatrní a naše děti pro samou péči nesamostatní?"

Myslím si, že je to správná otázka do cyklodiskuse.

Mě už se to netýká, děti jsou dospělé, byl jsem možná přehnaně opatrný, a děcko vyrostlo v samostatného jedince, a to, že si "neumí udělat vajíčka" beru jen jako pózu a pohodlnost, protože když jsme s madam pryč týden, nezahyne, a naopak, z peněz co dostalo na jídlo si našetří na nějaké úplně zbytečné tričko (teda podle mě).

Debata začala v tom, že kolega Hraboš se domnívá, že desetiletá děcka by měla jezdit do školy na kole, a já jsem po mnoha vláknech úplně někomu jinému řekl, že když děcku bylo deset let, provázeli jsme ho ze školy do školy já, madam, nebo někdo z prarodičů. Ne proto, že bychom se báli, že se na křižovatce nerozhlédne, ale báli jsme se zlých lidí.

Nebál bych se dcerku pustit na kole samotnou, protože by netrefila, nebo snad jí spadl řetěz. Bál jsem se proto, že na malé blonďaté desetileté holčičky čeká spousta hajzlů. Statistiticky mnohem víc, než je šance že vyhrajete ve Sportce.

Možná jsem byl přehnaně úzkostlivý, jak jste na tom Vy?