NaKole.cz
Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Na přání Radky je tady výňatek z deníku Vancouver - Aljaška - Vancouver. Jel jsem to na kole, trvalo to přes 100 dní a přes 5.000 km. Byl to můj úplně první cyklotrip, takže jsem dostal pořádně zabrat. Ale abych toho náhodou neměl málo, tak jsem musel podniknout jeden pěší výlet... To je to moje …
Nejlépe hodnocené
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Nó, móc zajímavý. Na to bych asi neměl odvahu ani v mládí. V tý přírodě to beru, ale při čtení - je tam na můj vkus přehnaně nadávek. Určitě by to šlo napsat sice taky drsně, ale počet těch slov zredukovat. Věř ím ale, že tam, naživo, jich bylo mnohem mnohem víc. I tak - klobouk dolů.
[ Zpět ]Datum: 30.01.2012Autor: PepíčekHodnocení: +1
0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Dost drsné, ale hezké čtení v teple a suchu. Možná mám stejnou poznámku jako první reagující, hodně neslušných slov v psaném textu někdy ruší a vytrácí se podstata napsaného, ale dočetala jsem až do konce. Také znám jednoho, který šel sám jakousi indiánskou stezku asi 3 měsíce, ale ta je dost fregventovaná, protože potkával občas někoho s kým pak třeba 2 dny šel. Spíš bych se zeptala co k takovým činům, výkonům vlastně člověka vede? Vždyť by možná ani nikdo nezjistil, kde jsi zůstal, jestli v řece, bažině nebo jako oběd medvěda.
[ Zpět ]Datum: 30.01.2012Autor: HMSHodnocení: +2 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Díky za názory. Těch sprostých slov je tam hodně, to uznávám. Ale to moje psaní není určeno pro širokou veřejnost. Vše, co jsem kdy napsal, je určeno hlavně pro mě a pro úzký okruh mých známých, kteří mě znají. Že jsem to sem vyvěsil, bylo více méně na žádost Radky z diskuze o tom jak si kdo šáhnul na dno. Takže jsem to zkusmo zveřejnil. Hodně lidí, co kdy četlo moje "story" mi tu sprostotu omlacuje o hlavu (jedna známá mi kdysi napsala, že po 10 stránkách to musela vzdát, protože to bylo fakt moc :-)), ale jiný to prozatím nebude. Tak to prostě bylo. Čistý emoce prásklý na papír..., nádával jsem mnohem mnohem víc!!! Pokud bych chtěl někdy svoje zážitky zveřejnit, je mi jasný, že ten projev budu muset pořádně zcivilizovat, jinak si koleduju o nařčení z vidláctví a nedostatku inteligence..., teda možná.
Co mě k tomu vedlo? Yukon byl dětským snem. Když už jsem tam byl, prostě jsem musel vyrazit na výšlap! Ta totální pustina je prostě ohromující, nikde nic na x km kolem. Člověk může být sám po dlouhý týdny, prostě neskutečný zážitek! Nelituju toho, že jsem to udělal, jsem velikej samotář. Ale je jasný, že pokud by se mi tam něco stalo, tak jsem to nepřežil. Po čase jsem se dozvěděl, že ten den, kdy jsem ten trail došel, vyrazili místní rangers prošlápnout a upravit ten trail po zimě, ale museli se vrátit, protože to bylo podle nich stále neprůchodné...[ Zpět ]Datum: 30.01.2012Autor: beggardHodnocení: +1 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Jeden kamarád šel před lety Chilkootským průsmykem, kterým kdysi stoupali zlatokopové.
Viz slavná fotografie.
Byl to první průchod v tom roce, za to se uděluje nějaký diplom.
[ Zpět ]Datum: 30.01.2012Autor: RadixHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Jo! Chilkoot Trail jsem chtěl jít taky. Ale tam je jedna taková nepříjemnost, že se jde z Aljašky (USA) do British Columbia (Kanada), takže vyvstává problém z vízy do Kanady. Kdybych to stíhal ještě když jsme byli s Kanadou v bezvízovém styku, tak jsem to šel taky! Prý je to něco úžasnýho! Snad jednou...
[ Zpět ]Datum: 30.01.2012Autor: beggardHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Napsal o tom knížku.
http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action...[ Zpět ]Datum: 30.01.2012Autor: RadixHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Aha, mají to i nás v knihovně.
Aspoň vím, co si příště půjčím.[ Zpět ]Datum: 30.01.2012Autor: malej-jardaHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Tak to smekám, na tohle bych neměl odvahu!
[ Zpět ]Datum: 30.01.2012Autor: malej-jardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Hele paráda, místama jsem se řezal smíchy i když to muselo být dost drsný :). Ale na druhou stranu, teď už tě jen tak něco nepřekvapí, takovej extrém nezažiješ každej den... BTW, nemáš někde fotky? Z Yukonu by to mohla být nádhera...
[ Zpět ]Datum: 30.01.2012Autor: zdendazzzHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Díky za článek. Úžasný zážitek, i když určitě souhlasím - takový trip určitě lépe alespoň ve dvou.
Nic až tak drsného jsem určitě nezažil, ale vzpomněl jsem si díky tomu na dvě své drsnější historky...
Jednou mě při spaní pod širákem na Poľaně probudil uprostřed noci podrážděný ňafající a brumlající medvěd. Naštěstí pak vyrazil za štěkajícím psem a já se stačil stáhnout do chaty. (Kvůli romantice jsem si šel ustlat na opačný konec louky v horském sedle velkém asi jako 3 fotbalová hřiště.) Od té doby v horách na Slovensku pod širák ani náhodou...
A kdysi, když jsem zabloudil v Breacon Beacons ve Walesu. Od rána v mlze, v dešti, který pršel ve větru vodorovně. Totálně nalehko, bez mapy, buzoly, jediná moje nepromokavá věc byla bunda. No a vlastně ještě igelit ve kterém byl spacák - dekáč, který zabíral skoro 100% mého pidibatůžku a u něj ovesné vločky. Vzpomínám si, jak jsem tehdy klopýtal po kluzkých kamenech s podvrtnutým kotníkem. Ač by to i nějvětší zacházkou bylo do civilizace do 15 km vzdušnou čarou, nedal se držet směr, protože všude byly jen křivolaké cestičky mezi kameny a křovisky "gorse". Vůbec jsem netušil jestli nechodím v kruhu. Bez vybavení jsem nemohl zabivakovat a první světla civilizace se objevila až v 21.30, ve starém seníku jsem se ukládal cca o hodinu později.
Ale bylo mi lehce a krásně a vychutnával jsem si všechny tělesné pocity. Únavu, vlhko, chlad kdykoli jsem se zastavil, tak "trochu" i ten kotník ... Nedlouho před tím mi totiž zkončilo zkouškové období, kdy sice mělo tělo dostatek pohodlí, zato tady jsem si užíval svobodné mysli. Ale tady mi to, že jsem byl sám přidávalo pocitu lehkosti, protože jsem se nemusel o nikoho bát a věděl jsem, že sám to zvládnu.
http://www.panoramio.com/photo/49192342?source...[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: dusannHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Posledni veta mi pripomnela neco dobre znameho, i kdyz tezko popsatelneho... :) Ano, neco na tom je, kdyz je clovek sam, nikdo mu v nouzi nepomuze... ale zase celkem presne vi, kolik sil je jeste k dispozici a jak s nimi nalozit..
Dost zajimavy je i pocit, kdy si clovek rika, kam se to vul vypravil a jak to zase jednou pos... (v duchu tohoto blogu :)) a ze tady mozna ted nebo zitra zhebne... ale vedomi, ze do toho nezatahl nikoho dalsiho, kdo by to odskakal taky, je zvlastnim zpusobem uklidnujici. :)
Drsnejsich zazitku bych nasel vic... ted ten vodorovny dest mi pripomnel jeden zimni solo prechod Lucanske Male Fatry (coz na prvni pohled mozna vypada jako nevinne kopecky, ale jak kdy). Zacatek ledna, neco jako (polo)obleva, tedy pres den kolem nuly, v noci zase mraz. Jeden den prave silny vitr a do toho vodorovne dest se snehem. Nejdriv jsem dukladne namokl, odpoledne to pak vsechno primo na me zacalo namrzat - na bunde, na kalhotach, na vsem, vrstva namrazy se behem par desitek minut dala pocitat na centimetry, kdyz se kus toho "krunyre" odloupl, okamzite se zacal tvorit novy. Kalhoty byly z navetrne strany brzy podobne spis jakesi pevne pul-roure, ve ktere kazdy krok stal hodne energie. No proste krasa. :) Na stavbu stanu nebylo pomysleni, nez bych ho vubec rozbalil, asi by vsecko zmrzlo a prestalo byt postavitelne... zbyvalo jen masirovat porad dal. Hladak na sebe pochopitelne nedal dlouho cekat. Zachranil me Dr. Jesenius, dve davky na ex (rozumej Jesenka, do kavy a caje, skvela energeticka bomba) a nakonec opustena salas, spis teda jen takove drevene V-cko, pristresek - ale stacil, hlavni bylo dostat se z vetru.
:)[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: AndrejHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
hehe, spis jsem mel na mysli A-cko. :) Pod V-ckem v puvodni poloze by se, pravda, schovavalo blbe. :)
[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: AndrejHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Ježuch ve V-čku(jesličkách)
8-)[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: AVHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Jo jo, jenze jeste pod dalsi strechou, ne?
Apropo, byl nekdo nekdy tak zoufaly, ze fakt spal v jeslickach, tedy nekde v lese v krmelci, fakt ve V-cku? Ja zaplatpanbu ne. Senik, tedy velezasobnik materialu do tech jeslicek, to je samozrejme neco jineho.
Slysel jsem i nazor, ze v seniku spi jen chuligan, pac zver pak z toho citi clovecinu, je z toho stresovana a poradne se nenazere. Ja si myslim, ze je to spis celkem blbost, ale nazory se samozrejme muzou ruznit.. :)
Hm, to uz je ale asi docela OT. Na Yukonu seniky myslim nejsou. :)[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: AndrejHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
jo jednou jsem spal fakt v krmelci. Dřevní doby vandrů bez pořádnýho vybavení a pršelo furt a furt a zabloudil jsme a nic lepšího nebylo a byl v tom zbyteček sena, takže to tlačilo ze stran a krmelec je samozřejmě krátkej, takže se nenatáhneš...
No byl to sice suchej nocleh, ale příšerně nepohodlnej :-( Téměř jsme se nevyspal, ale byl jsem v suchu.[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Je potřeba si najít pořádný seník. Já jednou spal na půdě seníku asi 6x4 metry, půlmetrová vrstva sena. V rohu byla pro případné nocležníky připravena krabička prezervativů a růženec. Luxusní zařízení;-)
Horší to tehdy bylo se stravováním. Ve vesnici hodinu před ubytováním jsem poprosil nějakou paní o vodu do flašky. Paní byla moc milá, a kromě naplněné flašky mi donesla hrnek ananasové šťávy na napití. Že je ananasová šťáva i v lahvi jsem zjistil v okamžiku, kdy jsem z toho začal vařit polévku...[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
seníky jsem použil mnohokrát, to je vždycky luxusní spaní.
Ananasová polévka nemusela být špatná, ne? :-)[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Já se většinou lidským střechám vyhýbám. Přijde mi to nesportovní.
Tuším nějaká slepičí z pytlíku vylepšená nakrájenou čabajkou, byl to dost extrémní zážitek, ale na dno jsem si tehdy asi nesáhl.[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
já jak kdy. ale v drtivý většině jsou to takový polorozpadlý boudy se starým senem a to mě právě občas baví. Prostě jednu noc z týdne, když je venku nevlídno strávím v tom seně, což je fajn a pozoruju myši k večeru, když přestanou bejt plachý...
Prostě je to zas o něčem jiným.
Hmmm, nemůžu říct, že na tu polívku z tvýho popisu dostal chuť:-)[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Můj děda umřel na těžkou cukrovku a strýc-venkovan ho dal odležet do stodoly na patro. Jednou tam uložil taky takový vandráky, co mu pak ráno při děkovačce prozradili, že mu tam asi prasknul úl, že tam kape med.
[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: abernathyHodnocení: +2 0
-
-
-
-
-
-
-
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Moc hezký! Ale pro mě by to nejspíš nebylo, nevím, zda bych to zvládl...
[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: AirlineHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
dobrej zážitek! :-)
Taky jezdím na vandry sám a už mě párkrát napadlo, co bych dělal, kdybych se svezl ze skály a skončil s polámanejma nohama někde, kde lidi nechoděj...¨Ale říkám si, že když už umřít, tak radši takhle a koukat na nebe a stromy, než v nemocnici koukat na bílej strop.
S esporostejma slovama mají ostatní asi pravdu a to tedy nejsem žádnej cimprlich a používám je. Byl jsem ale na vojně, tak je umím v duchu odfiltrovat a při čtení mě to moc nerušilo.[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Tomu se asi člověk, pokud jezdí do přírody sám, nevyhne. Já sem docela opatrnej, (čti posera) přesto jsem několikrát zažil chvíli, kdy jsem si musel říct, ty blbečku to bylo vo fous, tady by tě nikdo nenašel. Naposledy na tvém lehu při cestě z Lužice, uprostřed lesa, kdy jsem špatně odhadl rychlost a jen tak tak se nevymáz mezi kameny. Nikdo nevěděl kudy jedu a protože byl Velikonoční týden, místní než do lesa chodili na hřbitovy.
[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
to jo, jen někdy riskuješ víc a jindy míň. To, co píšeš, patří do přijatelnýho rizika a to, co píše Beggard už dost za tou hranicí přijatelnýho rizika.
Tedy pro mě:-)
Přesto dělám věci za hranicí přijatelnýho rizika. Prochodím na skalách noc, přestože vím, že blbej krok znamená smrt nebo vozejk. Lezu na skálu kvůli výhledu uplně mimo cesty (nejen značený, prostě uplně mimo cesty) kam tak půl roku rok nikdo nepřijde, pokud ne později apod. apod. Ale občas prostě takové myšlenky přijdou, že člověk riskuje přes míru...[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: JurimírHodnocení: +1 -1
-
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Hadam ze pro Jurimira by to mohlo byt uz trochu moc techdletech modernich technologii... ale stoji za to o necem takovem aspon vedet.
http://www.gps-navigace-shop.cz/spot-satellite...
Sam ho zatim nemam a po luzich a hajich bych to asi netahal, ale az pojedu treba do Nepalu, budu o tom uvazovat velmi vazne. Je to asi dva mesice, co jsem prakticke vyuziti mohl pozorovat na pripadu osoby dosti blizke... zraneni a ztrata pohyblivosti v odlehlem a nepristupnem terenu (dolitla tam na PG)... nemit tuhle vec, hledali by ji dost mozna nekolik dni (ne-li tydnu), nalezeni by se nemusela dockat zaziva. Takhle to bylo "jen" nekolik hodin, do druheho dne - aspon se vedelo, kam je potreba se dostat, pak slo uz jen o to, jak to zaridit (sehnat off-road karu a dost nosicu na ten usek, kam se uz dojet nedalo...).[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: AndrejHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
hmmm, takovej malej šmíráček :-)
Ne vážně, na něco extrémního je to asi super. DO českýho lesa je to za osm litrů ale teda trochu moc...[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: JurimírHodnocení: +2 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Plus dalších minimálně 2880,- bez DPH za samotnou službu ;-)
[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
to zas ne. Musíš si k tomu aktivovat jednu z těch tří uvedených služeb.
Nejlevnější je za 420,- (jenom SOS signál na jeden rok) a samotný zařízení za 7656,- tedy těch osm litrů...[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
to zcela jistě! Dneska jsi nezodpovědnej, když tvoje dítě lyžuje bez helmy nebo jezdí na kole bez helmy, když jede na Snowboardu bez páteřáku, když jde v dešti ven bez pláštěnky, když ho v osmi pošleš samotný do krámu pro rohlíky, když jezdí do školy samo autobusem a nevozíš ho denně autem, když nemá mobil a ty ho nemůžeš každou vteřinu kontrolovat kde je a co dělá atd. atd. Tohle za pár let zlevní, stane se to běžný a když pošleš dítě do sámošky bez toho, tak budeš nezodpovědný šílenec , tak jako dnes když jezdíš bez helmy a seřvou tě třeba tady na tomhle fóru zcela jistě téměř všichni.
[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: JurimírHodnocení: +3 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Chápu to jako že samotná aktivace je ta služba č.1, za 2880... Bez ní nebudou fungovat ani ty ostatní.
Jinak mají v těch cenách docela zmatek, slušně řečeno. Nahoře je 6380 bez DPH, ale dole je pak 3600 za samotný přístroj. Když k tomu připočítáme těch, podle mne, základních (a nezbytných) 2880, tak jsme na 6480, a to už se hodně podobá těm 6380 nahoře :-)
Takže asi máš pravdu, bude to nakonec těch minimálních 8tis ;-)[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Aby bylo jasno, ten link pochazi z rychleho zagoogleni dle klicoveho slova, slo mi jen o zakladni popis toho pristroje. Jiste existuje x jinych spolecnosti, ktere poskytuji sluzby spojene s touhle vecickou, a tim i jine podminky poskytovani.
K dalsimu zde vznesenemu tematu - kazdy jiste ma svuj nahled na to, nakolik je to potrebne atd. atd. ... nicmene (kdyz uz jsem to i nakousl), prece jen ten konkretni priklad, vyuziti z tzv. "extremu" ... kde to smysl zcela bez debaty melo.
Mlada sikovna slecna, v dobre spolecnosti, s nemalymi zkusenostmi i z techto velehor, letela na padakovem kluzaku nad Himalajemi. Stane se, vzdycky se muze stat... uz v podstate nedaleko planovaneho pristani se vymyslel problem, byla nucena pouzit zalozni padak, nevyslo to uplne idealne, takze skoncila na uboci hory kdesi v lese, a to velmi rychle a tvrde, s nastipnutou panvi, celkovym otresem atd. Po par hodinach v mrakotach se krapet vzpamatovala, byla akorat tak schopna nahmatat kdesi onu krabicku a zmacknout cudlik (predpokladam je tam nejaky jeden velky "hlavni"), nacez opet upadla do jakehosi toho spanku ci co to bylo.
Zbytek vypravy v tu chvili konecne dostal podstatnou informaci - ze se skutecne stalo neco vazneho, ale hlavne kde ji muzou najit a zachranit. Diky tomu se to povedlo do druheho dne. Jak by to v tak rozlehlych a vysokych horach asi vypadalo bez toho, to si asi kazdy dovede domyslet.[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: AndrejHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Neni to smiracek. Na to je jine zarizeni, "tracker" ... dnes uz bezne treba ve sluzebnich vozidlech. Nekteri "zodpovedni rodicove" to cpou detem do aktovek. (Velmi komplexni a rozporuplne tema).
Tohle ale, uz jen kvuli setrenim bateriemi, vysila polohu, pokud si to nezaridis jinak, jen na tvuj povel. Dokud to budes mit jen v kapse, v pohotovosti "kdyby neco", nedela nic, jen ceka, a o tve poloze nikdo nic nevi.[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: AndrejHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Mno, ta služba 2 zrovna šmírování polohy nabízí ;-)
[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Jaky si to udelas, takovy to mas. Mnou neoblibeny slogan, ale tady sedi.
Pokud mi poskytovatel sluzby nenabidne tuhle moznost - nastavit si vsechno tak, jak mi vyhovuje - prirozene se poohlednu jinde. .)[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: AndrejHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Však ano, proti tomu vůbec nic nemám.
Jen bych to měl vysvětlit, já osobně nic takového nemám a pořízení ani neplánuji ;-) Od toho mám outdoor GPS, v nejhorším ještě jednu další GPS v mobilu. A do rizikových míst se zásadně nikdy nevydávám úplně sám... Resp. se tam nevydávám vůbec, jsem docela pecivál :-))) Takže by se vždycky měl najít někdo, kdo by ty souřadnice uměl nahlásit na patřičnou tísňovou linku. Pravda, tohle ale vyžaduje pokrytí mobilním signálem, to je jediné omezení...[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Pěkný, moc pěkný... Tohle je ten největší problém Ameriky. Přijde mi, že všichni čučí na seriály a filmy a pod amerikou si představí ty mrakodrapy a domečky na předměstí. Přitom amerika je strašně řídce osídlená a pěknou divočinu můžeš zažít i v jinak lidnatých státech....
[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: BananovníkHodnocení: +1 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Dost velká drsňárna. Ani mi ta ostřejší slova nevadila, prostě to k tomu patří.
[ Zpět ]Datum: 31.01.2012Autor: BurajdaHodnocení: +3 -1
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Patří, patří. Přesto bych nechtěl číst delší text takto prošpikovaný sprostými slovy. Má to na mě stejný vliv jako smích v televizních seriálech - domnívám se, že autor si myslí, že jsem blbec. I bez těch slov mám dost fantazie abych si představil ty nadávky v tak těžké situaci. Uvědomil jsem si to v okamžiku, kdy jsem ten příběh předčítal rodině a část nadávek jsem vypouštěl, přišly mi zbytečné.
To nic nemění na tom, že jsem si to přečetl s takovou chutí, že jsem to pak večer, kdy jsme se sešli všichni, přečetl nahlas v rámci večerního rodinného tlachání.[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: petrpHodnocení: +3 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Tak mě ty sprosté slova nevadí a naprosto jejich použití chápu. Sám jsem klel stejně, možná i víc, když jsem tlačil skoro celý den naplno naloženého ležáka i s kopce, protože protivítr byl tak silný, že se proti němu nedalo ani jít, natožpak jet. Já jsem jen neklel, já jsem zuřivostí ty nadávky řval z plných plic. 2 metry ode mně už ovšem nebylo kromě hukotu větru slyšet nic.
[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: Zden42Hodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Ojojoj, kdybych jen věděl, že někdo to bude předčítat v rodinném kruhu, tak jsem snad ani to VOLE nepoužil. No začínám se stydět... Nikdy by mě nenapadlo, že si někdo bude myslet, že použitím těch vulgarismů, z něho dělám blbce. No ale aspoň vím pro příště. Tak příště slibuju, že to bude ve dvou verzích. Jedna klasickým vagabund stylem a druhá pro malinko širší veřejnost. Chybami se člověk učí...
[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: beggardHodnocení: +1 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Ale jo, víme jak to chodí. Jednou jsem si při pádu trochu dojebal koleno, a potom při útěku přes ledovec to bylo na každé píchnutí cepínu kurva a na každý krok pravou nohou piča. Takže takový slovník v terénu celkem chápu.
Ale v psaném textu je toho moc najednou. Taky nežiješ a nemluvíš v odstavcích, takže text stejně před publikací edituješ. Když pár kurev a pičí umažeš (nemusíš všechny), hovno se stane;-)[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: Joe-CUBEHodnocení: +9 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Sama vulgarismy téměř nepoužívám, naprosto vyjímečně ve vyhrocených situacích či pokud si potřebuji slovně ulevit a nikdo se v blízkosti nevyskytuje. Ale školní prostředí je dnes tak prošpikováno těmito slovy, že výše uvedený blog mi přišel jako "dívčí románek".
[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: BurajdaHodnocení: +5 0
-
-
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Zajímavý a hlavně poučný příběh.
Přemýšlím, jak by zněl, kdyby vše proběhlo, jak má.
Kdyby autor věnoval trochu více času zjištění informací, kdyby si na ten trek vyčlenil více času, kdyby si byl vzal více jídla, kdyby si zjistil, že v půli června na Aljašce jsou toky pořád ještě plné vody.... a kdyby měl sebou parťáka.
Pořád by to byl krásný příběh ze stejného místa, ale bylo by v něm možná více nadšení, popisů krásné přírody a krásných zážitků. A méně sprostých slov.
Ale to autor dnes už dobře ví.
Ještě k těm pípákům a vyhledávačům. No je to dobrá věcička do extrémních podmínek. Ale má jednu velkou nevýhodu. Pořádnou přípravu a odpovědnost za sebe přehazuje na někoho jiného. Dobrý sluha, ale špatný pán.[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: LannaHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
"Ještě k těm pípákům a vyhledávačům. No je to dobrá věcička do extrémních podmínek. Ale má jednu velkou nevýhodu. Pořádnou přípravu a odpovědnost za sebe přehazuje na někoho jiného."
Nezlob se na me, ale tohle je blabol.[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: AndrejHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
ne uplně.
Spousta lidí má pocit, že když má na lyžích helmu, nemůže se jim nic stát, přestože to moc neumí atd. atd.
Na spoustu lidí nějaká ochrana apod. fakt takhle funguje. Potkal jsem se s tím mnohokrát. Ale to už jsme zase u toho, cos psal výše, tedy jaký si to uděláš, takový to máš.
Všechno se dá použít i zneužít a nejdůležitější je vždy a všude tvoje hlava.[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Ona je to svým způsobem pravda. Technické pomůcky umožňují činnosti, které by bez nich byly příliš riskantní.
Dnes jezdí na skialpech běžní turisti věci, na které by před 20-30 lety rozumný člověk ani nepomyslel. Nemám na mysli obtížnost, ale expozici v terénu a lavinovou situaci.
Obdobně umožňují daleko nebezpečnější věci třeba moderní lana a jistítka v horolezectví, moderní vodácké vybavení, a ve spoustě "dobrodružství" dnes neváháme pokračovat, protože mobilem si kdykoliv přivoláme pomoc.
Nic proti tomu, sám používám kvalitní a bezpečné vybavení, jen je dobré si neustále uvědomovat, nakolik ještě člověk zkoumá a posuzuje reálnost a bezpečnost svého podniku, a nakolik už se odevzdává technickým pomůckám.[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: Joe-CUBEHodnocení: +1 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Přesně tak jsem to myslela.
I s pípákem v kapse, musím neustále myslet na to, co dělám, třeba na to, co dělat, abych nebezpečí laviny minimalizovala.
Pokud se už do té extrémní situace dostanu, tak může být pípák sluha k nezaplacení.
Pokud mě pípák v kapse ukolébá a nenápadně přinutí více riskovat, tak je to věru špatný pán.
Ale to platí obecně snad pro všechny lidské činnosti. Celý život je o rozhodování a zvažování.[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: LannaHodnocení: +1 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Ja chapu kam mirite, mj. taky doufam, ze jsem nepouzil prilis silne slovo... :)
O tom, ze treba i na kole muze byt prilba spis zdrojem zvyseneho nebezpeci - clovek se necha ukolebat pocitem ochrany a preceni sve moznosti - a tak dale a podobne, vim taky.
Takovyhle pipak je ale myslim trosku jina zalezitost. Nechrani pred problemem, jen ho muze pomoct resit. Jestli nekdo vic riskuje v duchu "aaale klidne si zlomim nohu, vzdyt me pak snadno najdou", pak neni problem v pipaku, ale v hlave dotycneho. :)
No, myslim, ze toto tema uz muzeme klidne nechat spat. :)[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: AndrejHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Jasně, ale dřív, pokud nebyla úplně lavinová jednička, tak se každé blbé holé loučce lyžníci vyhýbali jak čert kříži. Dnes při trojce "zkontrolujem zapnutej pípák - v rozestupech opatrně jedem". Na to já nemám nervy, proto jsem skialpy před pěti roky raději prodal...
[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Moc hezký povídání. CO tam máš dál v deníčku? ;-)
[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
Re: Jak jsem se šel projít na Yukonu...
Kolmo? No ještě tam cosik je... Mexiko - Venezuela, pak Krásenko - Řecko - Krásensko, pak loňský Jordánsko - Dánsko.
Nekolmo? Pobaltí, Austrálie, Rusko - Thajsko, Jižní Amerika, Turecko - Írán, JV Asie... no a víc asi už ne...
Doufám, že ještě něco přibude! :-)[ Zpět ]Datum: 01.02.2012Autor: beggardHodnocení: 0 0
-
Hledám: Někdo na silničním kole nebo na gravelu
Hledám: Poznávání krás Šumavy a Brd na E-kole
Hledám: štěstí
PR články:
Co se děje:
Vyzkoušejte:
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Pobaltí 2023 aneb 2090 kilometrů od Narvy na Kurskou kosu - 1. část
Úvod a vlastně rovnou i závěr :-) Takže tento rok (2023) to byly Litva, Lotyšsko a Estonsko. Já vím, žádná…
Cesta do Prahy (podruhé) a tentokrát úspěšně
Pročítám si své staré blogy a zjišťuji, že jsem Vám něco dlužen. Na začátku roku 2021 jsem napsal blog s…