Tak se zase na vás dovoluji obrátit s takovým "problémovým" tématem - tentokrát nejde o mě, ale o Ane. Při teplotách pod cca + 3 stupně je jí zima na nohy - chodidla a hlavně prsty. A nic zatím nepomáhá. Jezdí ve dvojích ponožkách, klasické (větší) boty (nikoliv tedy "tenké" studené tretry), navrch návleky od axonu - stejně jí ty nohy trpěj, i když na zbytku těla jí je normálně teplo. Ane je k sobě dost tvrdá, nedává to moc znát, ale pak to přeroste určitou mez - a je to špatný.
Teď před Vánoci jsem na nettu objevil vyhřívané vložky do bot, tak nad tím uvažuju. Není to zrovna levný, cca 17 stovek, ale kdyby pomohly... Nicméně jsou asi spíš určené pro motorkáře, nedoporučují je pro chůzi - tak jestli by byly vůbec vhodné na kolo, aby se při šlapání ty drátky ve vložkách nepřelámaly... nevím.
Máte, prosím, někdo zkušenost s těma vložkama? Nebo nějakou jinou radu? Možná by ty nohy dole šly uříznout - přece když tam nejsou, tak nemůžou mrznout - ale bylo by to to nejlepší řešení? :-)
Já teď používám Toe Warmer a jsou k nezaplacení-tedy trošku drahé na jednu vyjížďku, ale spíš jsem si je vzal jestli fakt fungují jak mají. A fungují super a začínám uvažovat nad těmi elektrickými. Ale zase je fakt, že přes zimu zas tak často na delší výlety nejezdím, tak uvidím jestli by se vyplatilo investovat do e-vyhřívátek.
Používám tohle
http://vodahory.cz/orientace-v-terenu/ohrivac...
a mě osobně to vyhovuje.
Vydrží to orpavdu až těch 6 hodin.
Já používám grog. Litrová termoska vydrží taky tak půl dne.
A jak se ti do ní vejdou nohy?!?
Zima je jen duševní stav. To že Tě zebou nohy či ruce je jen slabost Tvé mysli. Vychází to zevnitř, nejsi dost zenová.
No a když to zevnitř studí, musí se to prohřát zevnitř. Jinak kompenzuješ následky, ale neřešíš příčinu.
Takže ne noyh do termosky nebo do nějakého teplého pytlíku, ale naopak, do každé nohy 3-4 pořádné panáky rumu. Pak si můžeš povšimnout jak najednou dosáhneš Probuzení, necítíš žádné utrpení, vše je v pořádku, nohy v teple, a jen cítíš, jak se Země otáčí:-D
Ještě jsem si vzpomněla na jeden fígl, který nechtěně absolvoval jednou i Burísek. Před několika lety v únoru jsme courali pěšky okolo Úterského potoka. Chtěli jsme přejít přes něj po improvizované lávce, kterou tvořil jeden tlustý borovicový kmen, ale byl obalen vrstvou ledu. Při jeho překonávání akutně hrozil pád do ledové vody. Takže boty dolu, vyhrnout kalhoty a jdeme. No, Burískovi se do vody moc nechtělo. Ale když jsem ho pobízela z druhého břehu, nakonec to přešel.
A teď to hlavní. Po zbytek cesty si liboval, jak je mu v botách teploučko na nohy, které ho před koupelí docela zábly.