Kdesi na kanadském severu. Štědrovečerní tma na zasněžených pláních, rozčísnutých železnicí. Sníh v třeskutém mrazu a svitu měsíce jiskří a v dálce jsou spíš tušeny, než viděny, tmavé obrysy snad žulových skal. To je čas, kdy ani lesní zvěř nevychází, je zalezlá v brlozích. Jako by tušila, že noc…
moc hezký, dýchá z toho tajemno a zima a dovedu si představit, že ses jako kluk bál při vyprávění :-) trochu mi to připomnělo včerejší večer, v Praze byla mlha a když jsme odcházeli od mámy a já lamentovala nad hnusným počasím, tak můj švagr prohlásil "jak hnusně, je krásně, jako na obrazech Schikanedra" švagr je umělec :-)