Zdravím vás, přátelé :-).
Tak už mám zase něco, s čím potřebuju poradit - jestli to dělám dobře nebo ne...
Jde o seznamy věcí, který si vzít na dovolenou nebo třeba jen na víkend.
Já: seznam věcí zásadně píšu, už tak 14 dní dopředu a pak ho jenom piluju. A tak dva dny (někdy jeden) před akcí to začnu dávat na hromadu. Posléze to rovnám do zavazadla (taška, batoh, brašny...) a co mám uvnitř, to si odškrtnu žlutým fixem. Jednoduchý, spolehlivý, geniální!
Ane: seznam si zásadně nepíše. Dva dny předem na hromadu nic nesnáší. A když nemá seznam, tak si taky nic ani nemůže odškrtávat žlutým fixem. Prostě doslova na poslední chvíli (večer před odjezdem!) se zblázní, chvíli to lítá (v tu chvíli já raději odcházím do garáže nebo do psího výběhu), nacpe to do báglu a fertig! Žádná systematičnost, žádná genialita, prostě žádnýho nic!
Někdy si tak říkám, co je lepší... - a vždycky dojdu k závěru, že to moje!
Takže jak - jste "seznámkové" nebo to tam perete doslova na poslední chvíli? :-)))
Hezké téma! A to ještě není pátek, ale díky zítřejšímu volnu "falešný pátek".8-)
Já jsem kombinací obou způsobů přípravy a balení. Mám seznam vyzkoušený mnoha lety. V něm neškrtám, ale jedu pěkně popořadě. Zatím to vypadá na Airlinovu metodu, že. Ale! Balím na poslední chvíli a vyžaduji při tom volný průchod po bytě. "Lítám" totiž z místnosti do místnosti, neboť hledané věci jsou rozptýleny po celém bytě.
Pokud jedeme na delší dobu a je nutná i příprava "kuchyně", začínám s její přípravou přece jen trochu dříve.
Já mám stálý seznam věcí na hory vytvořený asi před 15 lety. Od spodního prádla po cepín, od stanu po náhradní kinofilm. Vytvořen byl na základě Pavlíčkova polárnického seznamu a upraven na podmínky Západních Alp.
Je dlouho neaktualizován, musí se používat trochu kreativně: místo kinofilmu naformátuju paměťovou kartu, když jedu na kajak na Korsiku, neberu šrouby do ledu. Hlavní je nezapomenout polévkovou lžíci a plynovou kartuši k vařiči (moje oblíbené položky k zapomenutí, nemám je u vařiče, ale jinde).
Nikdy jsem neměla žádný jeden seznam věcí, podle kterého bych balila. Někdy si před delší cestou začnu dělat seznam věcí, které mě napadnou. Jenže ony mě ty věci napadaj tak nějak porůznu a pak mám mnoho různých papírků a na nich několik seznamu částečně se překrývajících. Takže to nakonec dopadne tak, že balím chaoticky na poslední chvíli. Můj muž balí ještě později :-))
P.S.Sakra, za dvě hodiny odjíždím, měla bych začít balit:-))
Už jsem to zde jednou psal: mám záložku v knížce Horolezectví od Arnošta Černíka, který zahynul s čs. expedici pod Huaskaránem, když jejich tábor a vesnici pod ním smetla kamenno-blátivá lavina (na jejich počest se iniciovala Jizerská padesátka). Tam je vyčerpávající "Vzorový seznam potřeb do velehor". Když odfiltruji věci, jako cepín, mačky, lana, karabiny, skoby atd., nemůže nic podstatného scházet. Zvláště, když se v ojedinělém záchvatu svědomitosti do něj podívám tak dva dny před odjezdem, abych zjistil, zda ty věci vůbec dohledám, nebo jestli nepotřebují vyspravit, přežehlit, dobít baterky, ap.
Snazim se mit v technickem poradku vybaveni (kola, lyze) a presvedcim se, ze vim, kde jsou drazsi casti vybavy, ktere bych nerad dokupoval a pak mel vicenasobne (prilba, bryle, boty). Zbytek pak nahazim pred odjezdem na hromadu a tu pak nacpu do bagaze. Takze uz jsem taky odjel na vodu se sedmi rucniky a nemel jsem jedine sortky. 8-)
Když lezu z hydra, utřu se do trika. Čímž je hygiena na 24 hodin splněna. Neznám větší zbytečnost, než brát si na vodu ručník.
ručník je nejdůležitější součást stopařovy výbavy!!
;-)
Mě stejně nikdo nikdy nezastaví:-/
a máš knihu stopařův průvodce galaxií? Bez jejíhe elektronickýho palce to nejde, to je jasný. A taky musí letět zrovna něco okolo a jsme na tak zapadlým koutě galaxii, že i Ford Perfekt tu čekal na stopa 15 let a nakonec musel vzít za vděk lodí vogonů...
Teda až jednou dostuduju, tak stopařův průvodce galaxií bude první, co si přečtu, abych konečně věděla, o čem je tady kolikrát řeč...
mám jej doma. Až budeš chtít, dej vědět a mohu zapůjčit...
Tak to si budu pamatovat :o)))
No jo, ale já asi nedostuduju dřív než vyfičíš...
Kdyžtak je dostupný i tady :-)
si asi něco zapomněl přložit, ne?!? :o)))
Stopař u nás doma :-D
Případně je tady:
http://kalnyp.sweb.cz/books/adams/1_stoparuv...
Asi tak od půlky třetího dílu (znám jich pět) mi to přišlo čím dál stejný …
Nemám. Vždy když po ní zatoužím, použiju google:-D
? neroumím...
Kdyby se dala ta kniha někde objednat, člověče vůbec bych neváhal!
Posledně jsem si všechny díly objednával tady:
http://kalnyp.sweb.cz/books/adams/
;-)
já myslím ten originál, o kterém se v tom, co mi doporučuješ ke koupi (vlastním spoustu let) a co sepsal Adams, pouze píše.
Ten na jehož obálce je vlídný nápis "nepropadejte panice" a jehož součástí je elektronický palec... ;-)
No, kdyz jedes na 14 dni na turistiku a mas s sebou celkem dve trika, neplytvas jimi. A hydro v tu chvili znamena trenky a paskace. 8-)
Rucnik nevozim. Vozim velky bavlneny satek, ktery pouzivam dle potreby jako rucnik, saty, sukni ci pled. :-)
jestli je ten šátek fakt velkej, tak ty ho můžeš klidně použít i jako spacák, ne? ;-)
Na to jsem trochu zimomriva, to bych mozna na zahrivani potrebovala rovnou dva chlapy - z kazdy strany jednoho - jeden by nestacil :-)
Ja se tesim na vikend pod stan do sveho krasneho peracku, s tim si vystacim sama :-)
Jak jsem si převáděl ty bezháčková slova, vytanul mi na mysli spacák, ve kterém budeš o víkendu spát - plný pružin.
Pořád jsem si nemohl překlopit peracek = péráček na správné peracek = peřáček. :))
to víš, to jsou ti lidé, co neuznávají Husa a jeho nabodeníčka a snaží se protestovat. Tihle aktivisté mne tedy také trochu štvou.
Špatne se to čte a má to velmi často povícero významů...
Proc porad bojujes za hacky a carky, aktivisto? Mne se zase spatne cte, kdyz nekdo pise "jsme" misto "jsem" a kdyz mu vychazeji mezery mezi slovy tak nejak posunute a prohozene s okolnimi pismenky.
A taky Ti to porad neotloukam o nos.
A nejvic vubec mne vytaceji prechodniky ve spatnem rode a cisle. Coz nevim, jestli je Tvuj pripad, ale spravne pouzit prechodnik tu dokaze v souctu asi 5 lidi. A to je prave prechodnik jev, kteremu se da velice snadno vyhnout.
protože je to není česky.
Protože to mění význam slov.
Protože se děsím toho, že to jednou zavedou jako normální češtinu, když bude už většina líná psát s diakritikou.
Protože je to další ústupek poangličťování jazyka.
PROTOŽE TO TEN JAZYK NEUVĚŘITELNĚ KURVÍ A MRVÍ!!!
Protože zkrátka "jablicko" fakt nezní jako "jablíčko" a fakt to není totéž.
Protože je nebetyčnej rozdíl mezi myší a mysi, mezi pošušňáníčkem a posusnanickem, mezi mašličkou a maslickou, mezi tučňákem a tucnakem...
Ano, překlepy dělám a dost mě to mrzí, a když píšu z domova, dávám si na to pozor a píšu pomaleji. V práci musím napsat buď hned a rychle nebo vůbec. Mám problém s motorikou psaní na klávesnici. Zvládám dva prsty a hodně blbě a hodně pomalu.
Nicméně srovnáváš dvě nesrovnatelné věci. Za prvé ty to máš uplně ve všech slovech a já občas někde.
Za druhé ty jazyk przníš naprosto s rozmyslem, schválně a ÚMYSLNĚ!
Já a ostatní ty překlepy děláme neradi, mrzí nás to a je to omyl.
Je to asi stený rozdíl, jako když mi někdo v tramvaji dupne na nohu, když to cukne v zatáčce a nebo mi vrazí facku. Bolí to stejně. V prvním případě se na něj ale usměju a řeknu, že se nic nestalo, v tom druhým mu pěstí přerazím nos.
Myslim, ze je cca na stejne urovni, kdyz od Tebe budu pozadovat, aby sis na psani v praci udelal vic casu a psal pomaleji s mensim mnozstvim preklepu, jako kdyz Ty po mne zadas, abych se zpomalil cca na 1/3 rychlosti jen kvuli tomu, abych hledal hacky a carky a hlavne se opravoval, kdyz nekde hacek nebo carku zapomenu. Schvalne, otevri si word a zkus rychle napsat treba par slok nejake pisnicky, kterou znas, ale bez hacku a carek. Predpokladam, ze Ti to taky potrva dele.
Hacky a carky pouzivam jen v tom nejformalnejsim pisemnem styku. Coz znamena, ze za rok 2011 jsem mozna s diakritikou napsal v souctu tak jednu A4.
hledat háčky a čárky ?
dyk jsou pořád na stejném místě ;-)
já i jako programátor jsem radši používal českou QWERTZ klávesnici - na tý napíšeš všechny potřebný "speciální" znaky a ještě máš bonus v těch národních znacích s nabodeníčkama
takže výmluva o "hledání" háčků a čárek je spíš asi jenom z lenosti naučit se to používat :-)
protože dneska ani není problém s kódovejma stránkama, jak občas dávaj ajtíci jako argument proti háčkům a čárkám ...
Neni problem s CP? Mohl bys to vysvetlit memu GC na poslednim patchlevelu? 8-)
A taky to vysvetli memu synchronizacnimu progranu k telefonu.
QWERTZ je silenost. Kdyz ceskou klavesnici, tak samozrejme QWERTY.
Specialni znaky prilis nepouzivam, alespon od posledniho programovani asi pred 10 lety.
Jen nevim, proc Ti prijde jednodussi pouzivat znaky #@%&* (ktere obcas pouziju) na CZ klavesnici, nez na EN. Neni to spis naopak?
Jiste je to lenost se naucit psat s diakritikou. Stejne jako je lenost psat s preklepy a neopravit je, kdyz uz sam predem vim, ze jich tam furu nasekam. Mne nevadi kritika bezdiakritikoveho psani, vadi mi kritika od nekoho, kdo sam nema pisemny projev v poradku a vedome nechava chyby.
Ovsem nic to nemeni na faktu, ze dokud mne nedonuti diakritiku pouzivat v praci, ucit se to jen kvuli nakole nebudu. Nikoho nenutim, aby si moje texty cetl.
na stejné úrovni to bude, když oba postoupíme výš a budeme psát oba bez chyb a česky.
na stejné úrovni to bude, když já budu dělat v každém dvacátém slově překlep a ty se budeš snažit a budeš také dělat v každém dvacátém chybu. Zatím jí děláš v téměř všech slovech.
Na stejné úrovni to bude, když já začnu taky dělat chyby v každém slově.
To, cos navrhl, na stené úrovni fakt není!!! Přesto slibuju, že se budu o to opravdu hodně snažit a budu si dávat pozor.
Jinak k tvému neformálnímu a formálnímu styku.
To je právě ono. Je to jako mor. Už to postupuje tak daleko, že mi tak občas někdo dokonce píše maily do práce, když po mě něco chce!!! :-O
Když k tomu budeme laxní, budou se opravovat učebnice a knížky tisknout znovu, protože tvoje děti budou mít zákonem diakritiku zrušenou a tvoji vnuci tak už budou i mluvit :-(
Jo a než po mě hodíš další výmluvu ve formě toho, že to máš z programování, protože programovací jazyk je bez diakritiky atd. tak ti chci říct, že to s tím nemá vůbec nic společného. Já z programování maturoval, PetraP a spoustu dalších tady to živí a píšem česky.
Jak jsem psal o kousek vys - nikdy jsem se s diakritikou psat neucil, silene mne to zdrzuje, protoze musim zpetne text nekolikrat kontrolovat, protoze i nepodtrzene slovo nemusi mit diakritiku spravne. Jestli se Ti to nelibi, necti to. Vazne se nebudu preucovat jen kvuli jedne internetove diskusi. Kdybych psal knizky, je to jina. Verejne publikovane clanky bych taky psal s diakritikou. Ale vylozene internetovy zanr jako diskuse nebo blog mne k necemu takovemu nenuti.
A nemohl bys to alespoň zkusit? Pro začátek třeba jen o víkendu a ve svátek :-)
Zacinam mit pocit, ze po mne chcete, abych prestal prispivat. Pro mne je jednodussi po kazde vete udelat 5 kliku, nez ji kontrolovat na diakritiku.
Ale udelam vam radost, jdu ted delat neco jineo, tak alespon par hodin ode mne nebudete muset nic cist. 8-)
Ze ja vubec na to reagoval, kdyz to nebylo privesene na muj prispevek. 8-(
Lucie, koukej se taky vyjadrit!!! 8-)
Vypadá to, že budeš pěkně nabušenej, už jsi udělal těch 25 ? :-)
Asi jsem úplně blbej, ale já to pořád nějak nechápu.
Ty nemáš k dispozici klávesnici s českýma znakama "ěščř" atd?? Nebo co je v tom za problém, psát normálně česky? Já když píšu občas na T-zones SMSku bez diakritiky, tak mi to dává docela zabrat...
A co je za problem psat bez diakritiky? Mame stejny problem, jen kazdy z jine strany. Ja jsem zvykly psat bez, Ty s.
Klavesnici s CZ diakritikou mam. A vetsinu casu mi to vadi. Kdyz jednou za uhersky rok potrebuji prepnout na CZ, tak hacek a carku casem najdu a dia pismenka v mistech vyhrazenych pro cislice ignoruji.
Mě je na tom divný jen to, že ti nedělá problém vpodstatě neustále vědomě prznit česštinu, ale když ti to nevadí...
Jemu vadí chyby v češtině. Vždyť o tom napsal příspěvky nahoře. Vadí mu překlepy, špatné přechodníky, apod.
Podle něho písmenko bez diakritiky není chyba, ani prznění jazyku, ale normální věc.
jenže to je chyba. Je to v podstatě uplně stejné napsat "videt" jako "vydět" ani jedno není "vidět" a obojí je IDENTICKÁ pravopisná chyba. Záměna jednoho písmenka za jiné. Obojí se při troše dobré vůle dá přečíst a obojí hodně říká o tom, kdo to napsal.
Napsal jsem pouze jak to vidí Kazisvět, což rozhodně neznamená, že s tímto souhlasím. Prostě si to nastavil tak, že písmenko bez háčku, nebo čárky je pro něj češtinsky správně.
Speciálně pro Kazisvěta dávám opis, který je ekvivalentem jeho psaní:
Ňápšál jšěm póúžě ják tó wýdý Kážíšwěť, cóž řóžhóďňě ňéžňáméňá, žě šťímtó šóůhľáším. Přóšťě ší ťó ňášťávíľ ták, zě pišměňkó běž háčkú, ňěbó čářký jě přó ňéj čěšťíňšký špřáwňé.
vždyť jsi mi navrhl, že to uděláš, když si já budu na oplátku dávat pozor na překlepy, což jsem slíbil. Teď z toho, cos sám navrhl, zase couváš???
Nauč se psát česky ne kvůli jedné internetové diskusi, to je pitomost. Nauč se to kvůli sobě. kvůli sobě a kvůli těm, kterým píšeš. Kvůli úctě k jazyku.
Jinak věřím, že tě to může zdržovat. Mě třeba příbor taky zdržuje. Když si to do pusy nahrnu rukou a spolknu to pez kousání, tak mám v sobě jídlo o dost rychleji, to je pravda. Samozřejmě také vím, že jsou lidé jež by příbor zdržoval ještě víc a kteří se třeba jíst s příborem vůbec neučili, ale neberu to jako důvod k tomu, abych to dělal také...
A k tvým příspěvkům:
Dobře, vyžaduješ-li to, nebudu je číst:-( Ty delší jsem i tak většinou jen přelítl a reagoval minimálně. Pokud si přeješ, nebudu číst vůbec žádné a reagovat na ně také ne, ale bude mi to opravdu moc líto. Považuju tě za kamaráda a mám tě rád...
abychom si rozuměli, kdyby to z těch příspěvků nebylo jasné...
Považuju tě za kamaráda. Co pro mne znamená přátelství je asi na dýl, byť by se to nejspíš dalo nějak zkrátit, jako že důvěra a spolehnutí se a pár dalších hesel, ale o to teď nejde. Jedna z věcí co pro mne znamená přátelství je, že přátelům odpouštím jejich chyby. Každý je má a já jich mám také spousty. Přátelům je prostě odpustím. Proto čtu tvé příspěvky, přestože mi fakt hodně vadí takovéhle úmyslné mrzačení jazyka a někd ymě to sere a spoustakrát nereaguju jen proto, že si nejsem jistej, cos vlastně napsal, a když je to delší často to prostě nedočtu, ale snažím se.
Kdyby jsi jedl rukama a neuměl příborem, přesto bych tě s potěšením vzal do své oblíbené restaurace.
Jsem nekuřák a bezohlední kuřáci mi opravdu vadí a nedokážu být ve stejné místnosti, kde někdo vykouřil byť jedinou cigaretu, přesto tě velmi rád vždycky vidím.
To ale neznamená, že mi přestalo vadit kouření na veřejných místech či že mi přestalo vadit úmyslné mršení českého jazyka a jeho házení do stoupy.
A už vůbec to neznamená, že do tebe kvůli tomu přestanu rejt a vandrovat ;-D
Pozor, ja nic takoveho nenavrhoval. Mrkni na to znovu. 8-)
Tvá výzva:
"Jestli se Ti to nelibi, necti to."
Zkontroluj si to ...
8-)
Ja reaguji na tohle:
====================================
vždyť jsi mi navrhl, že to uděláš, když si já budu na oplátku dávat pozor na překlepy, což jsem slíbil. Teď z toho, cos sám navrhl, zase couváš???
====================================
protoze jsem to pochopil tak, ze Jurimir po mne vyzaduje, abych pouzival diakritiku a ma zato, ze jsem mu to nekde slibil.
Jde o zvyk. Jeden čas jsem tu psal hodně bez čárek a háčků. Byl jsem zvyklý z dob, kdy se maily a vůbec vše, co se posílalo skrz net, dalo psát jen bez háčků a čárek. Jinak ti na druhou stranu přišel paskvil.
Zůstalo mi to hodně dlouho. Napsat text s diakritikou byl pro mne problém. Napsat "smailíky" na české klávesnici tak též. Ale asi před třemi roky mě to naštvalo, přehodil jsem klávesnici z EN na CZ a byl na sebe zlý. Dnes již naopak nedokážu napsat text bez háčků a čárek.
Nějak jsem si říkal, že když kurvím češtinu pravopisem, že bych ji alespoň nemusel kurtiv chybějící diakritikou.
Víš co je ale průser? Ty alespoň používáš diakritiku ve formálním písemném styku. Mě se v práci dost časo stává, že dostávám maily, protokoly, záznamy z jednání, úřední texty atd bez diakritiky. To už mi přijde fakt moc.
Cast veci v praci pisu anglicky, cast je pro interni pouziti techniku a tam na tom nesejde. Jak se ovsem jedna o nejaky report managementu od zakaznika, je to pekny opruz.
Teď mám dva dotazy a není to pouze na Tebe, ale i na všechny zdejší. Používání jazyka (jak mluveného tak i písemného) lze rozdělit do zdejšího, služebního a soukromého. Já osobně nerozlišuji, nemám potřebu si nějak přehazovat myšlení. První otázka - zdejší mluvu a způsob vyjadřování používáte na př. v práci?
Otázka druhá - smysl smajlíků. Nejčastěji se zde používá smajlík "smích". Ale jedná se o to, zda autor si myslí, že jeho příspěvek byl k smíchu, nebo je určen k adresátovi, aby se rozesmál. Co když autorovi to připadá k smíchu a ostatním je to trapné? A spojím to s otázkou první - používáte ve služební nebo soukromé korespondenci smajlíky?
1....jak kdy. Většinou nerozlišuji. Ale když chci být za slušňáka, tak se snažím:-) S psaním je to jinak. Píšu jak sem, tak i třeba články, které čte více lidí. Ehm...po korektuře:-)))
2....smailík pro mne znamená něco jako pousmání při běžném hovoru. V reálu taky něco vyprávíš a občas se při tom pousměješ. A nemusí to být vždy jen kvuli tomu, že je to k smíchu nebo že by to mělo být k smíchu. Myslím, že psanému slovu to tak trošku přidává "grimasu", když se to dobře chápe.
Tak kdyz to visi pode mnou, odpovim.
Nepretvaruju se tu a zdejsi jazyk pouzivam ve psane forme bezne i v soukromi. Tohle je taky jeho soucat. V praci rozlisuji az v pripade, ze je treba psat neco oficialniho a s diakritikou, jinak se vyjadruji stale +/- stejne.
Smajliky vzhledem k oboru, ve kterem pracuji, pouzivam i v praci. Opet odlisuji az v pripade oficialnejsi komunikace.
8-) muze mit asi dva hlavni vyznamy. 1. ze mne neco pobavilo, 2. ze neco nemyslim uplne vazne, jedna se o ironii, stouchnuti, ... Asi nechavam dost prostoru pro ctenarovu predstavivost, aby si sam vyznam domyslel.
rozlišuju formální a neformální.
V práci pokud mluvím či píši zákazníkům apod., pak se vyjadřju spisovným jazykem. Taktéž bez "samjlíků", jež dle mne do formální komunikace nepatří.
V běžný komunikaci používám většinou hovorovej jazyk. Tedy jiný koncovky slov a občas i jiný slova.
Jak moc hovorový jazyk záleží na tom, jak moc uvolněný prostředí to je.
Dalo by se to přirovnat k tomu, že když jsme byl prcek, tak na fotbale byla má mluva plná volů a doma nikoli:-)
Ale pak také s určitými lidmi používám jazyk, který neumím definovat. Kupříkladu s bratrem a bratránkem je v tom spousta slov, která nikdo jiný nezná, náznaků situací a zážitků, které ostatní neznají, takže občas dost nerozumí. V praxi to vypadá tak, že bratra oslovím jménem, které bys v kalendáři nenašel (nepamatuju si, kdy jsme mu řekl Martine) a řeknu půl věty a on se začne smát, protože slyší těch vět tak dvacet :-) Dost to z počátku rozhazovalo naše ženy, nechápaly obsah:-)
Díky za odpovědi (3). Já se snažil jen zjistit, zda u někoho je zdejší vyjadřování totožné s těmi dvěma dalšími zmiňovanými (osobní, služební) a proč to není totožné.
moje zdejší vyjadřování je totožně s kategorií, kterou jsi označil za "osobní".
není totožné s kategorí "služební". Tedy pokud si nepíšu ssice služebně, ale s někým s kým komunikuji čast, znám ho osobně a tykáme si. Tam používám také hovorový jazyk a také slova, která se jinde nepoužívají (kupříkladu "koncák" jako označení spotřebitele, což je z "koncového zákazníka")
No právě, že je to pak vopruz. To mě taky štvalo. Jakmile jsem měl něco napsat s diakritikou, tak to bylo šílené. Přišlo mi pak snadnější se naučit psát s diakritikou. Anglické psaní je pak taky v pohodě (většinu věcí v práci taky píšu v AJ).
Nejhorší je, že když pak po někom, kdo píše bez diakritiky, něco čteš, tak je to dosti problém. Stalo se mi to nedávno na poradě:-) Začal jsem něco číst bez háčků a čárek:-))) Vypadal jsem jak koko:-) Ale jako ještě větší kokot jsem vypadal, když jsem si text začal "překládat":-))) Fakt komedie. Moc to nešlo:-)))
Mne to problem nedela. A kdyz se zaseknu, tak se maximalne nekdo pobavi, ze koktam, no.
Alespon si trosku trenuju mozek, kdyz nad tim musim premyslet.
Kdyz mam neco ofiko psat do prace a zjistim, ze to bude hodne dlouhe, nejdriv patram, jestli by nebyl nejaky rozumny duvod to napsat v AJ, abych se vyhnul hackovani. 8-)
Ale je fakt, ze napsat delsi mail francouzsky je pro mne jeste tezsi, nez cesky s diakritikou.
Já si teď nemohu vzpomenout, zda jsem s tím měl problém v době, kdy jsem psal bez háčků a čárek. Ale myslím, že jsem taky problémy neměl, protože jsem zde vše četl tak nějak bez problémů. Ale teď se třeba při čtení tvých příspěvků občas zadrhnu. Když to čtu jen v hlavě, tak to problém až zas tak není. Ale jakmile mám otevřít tlamu, tak jsem zjistil, že to problém je:-)))
Já se v práci vyhýbám jak AJ, tak i ČJ:-))) Když jde o ženskou, zajdu za ní:-)). Když jde o chlapa, zvládnu to mailem ve dvou větách:-)))
Eeee...navrhuji nešpinit tuhle pěknou diskuzi o seznamech něčím, co sem nepatří (ač je to zajímavé).
Buď nové vlákno, nebo toho necháme...hm?
Vrátíme se tedy k seznamům, seznamy nedělám. Mám permanentně zabaleno několik báglů pro všechna roční období, abych mohl okamžitě odcestovat. A to souvisí i se sousedním vláknem ("Vařík"). Nejlepší vařík je hotelový kuchař, nezabírá to při cestování žádné místo.
Nezabírá sice místo, ale přijde strašně draho.
A nemyslím tím teď peníze.
Pro mne je horší, že platím ztrátou soukromí a ztrátou důvodu proč se vůbec vydat na cestu.
My máme asi rozdílné pohledy a ten Tvůj je z mého hlediska romantičtější a plnící i jiné potěšení - asi i radost z toho samotného cestování (což já již dávno nemám).
Příklad - měsíc volna a Pyreneje. Já strávím cestou tam a starostí o jídlo několik hodin a zbytek budu brouzdat po horách. Pro Tebe je asi to cestování tam důležitější i když Ti na ty Pyreneje nezbude tolik času.
mě na ty Pyreneje zbyde naopak mnohem více času. Já v nich totiž zůstanu!
Ty z nich budeš vždycky utíkat pryč k tomu hotelu, k civilizaci atd.
Vždycky jen nakoukneš a vrátíš se. Já v nich budu žít a vnímat je po celou dobu.
Je to asi stejné jako být ženatý a vydržovat si někde milenku, za kterou se vždy na pár hodin podíváš či s ní strávíš dovolenou, ale pak se vždy vrátíš k manželce a tím, když manželství opustíš a s tou milenkou budeš žít, sdílet s ní to úžasné i to horší.
Souhlasím s tím, že v tom prvním případě se ta milenka bude vždycky zdát krásnější, protože si nebudete "otravovat" život starostmi. Nicméně když jí neuslyšíš chrápat, neuvidíš brečet, nezažiješ s ní zklamání a frustrace a nebudeš jí konejšit v náručí, když jí umře někdo blízký atd. atd., tak jí nikdy nepoznáš. Nikdy nebudeš s ní.
Tvůj způsob cestování nezavrhuji, ale pro mne není, protože jede jen po povrchu. Připravil by mě o vše proč se na tu cestu vůbec dávám, o důvod proč na tom místě být.
Já, i když jsem vyrostl na počítačích, kde na diakritiku nešlo pomyslet ani náhodou, ji dneska téměř důsledně používám (krom SMS). Důvodem není ani tak, jestli mě to zpomaluje či nikoliv při psaní. Důvodem je to, že se mi to špatně čte a to i moje vlastní texty.
Myslím, že důvodem je to, že mám slova s diakritikou nakoukaná, zatímco slova bez diakritiky musím znovu číst po hláskách. Přeci jen jsem toho v životě přečetl víc s diakritikou než bez.
Taky jsem toho precetl vic s diakritikou. Maloktere knizky vychazi v cestine bez ni. Ale v dobe bbsek, fidonetu, pegasusmailu a podobne jsem se naucil psat bez. A zatim jsem s tim nikde nijak zasadne nenarazil... Az tady. Coz mne trosku zarazi.
ehm, proč myslíš, že by ti to měli říci? Já když takový mail dostanu v práci v korespondenci, taky to dotyčnému neřeknu. Proč taky? Prostě si o něm myslím své. Beru to jako neúctu k jazyku a ke mě a podle toho s textem zacházím. Tedy když po mě někdo něco chce, je přívětivý a slušný, má to do druhého dne doma. Pokud vyhrožuje kupříkladu ČOI nebo píše bez dikaritiky či je jinak neuctivý, má to doma 29 den neb zákon mi to ukládá vyřešit do 30ti dnů. Rozhodně ale nikomu nepíšu, že se mi nelíbí vyhrožování, neuctivost atd. Nemám pocit, že bych měl své okolí vychovávat. Nedělám to. Jen se k ostatním chovám podle toho jak se oni chovají ke mě.
Já mám s diakritikou problém třeba když píšu z mobilu, a pak taky, když si píšu s Čechy, kteří žijí v cizině (a znám jich dost). No a je to samozřejmě rychlejší... Ale souhlasím, že je to hrozné kurvení jazyka, proto kde nemusím, to nepoužívám.
Tak abyste tu nekamenovali jen Murphyho, tak se taky hlasim coby ignorat pisici prevazne bez diakritiky.
Ano, je to v podstate jen lenost. Odjakziva jsem mel primarni EN klavesnici, vydelavam si jako programator a vetsina mailu, ktere v praci pisu, je stejne v anglictine. Dokonce pamatuju jeste doby, kdy pouziti diakritiky v mailu bylo vrcholem bezohlednosti, protoze to v jinem mail klientu vetsinou neslo precist.
Pri cteni v podstate ani moc nevnimam, zda text diakritiku ma nebo ne. Slov s vicero vyznamem je malo a nemam problem pochopit smysl z kontextu. Kratci text v nouzi prectu i ve spatnem kodovani, s chybejicimi znaky nebo treba prokladany html kodem. Pokud je to vic nez par vet, tak mi hlavne vadi, pokud je text pouze malymi/velkymi pismeny, bez interpunkce a odstavcu. Nektere hrubky a preklepy me sice zarazi, ale radsi moc nekritizuju, protoze ve svem textu taky obcas objevim strasne chyby.
Rozlozeni klaves QWERTZ povazuju za ulet, v pripade nutnosti dokazu neco napsat na ceske QWERTY, ale stoji me to mnohem vic casu a namahy. Nezpochybnuju, ze i na ceske klavesnici lze napsat vsechny programatorske znaky, ale davam prednost snadnemu zadavani cislic (NumPad nebyva na notebooku a v Linuxovych programech nekdy nefunguje).
Myslim, ze se kazdy muze svobodne rozhodnout, ktere prispevky bude cist a ktere ne. Ja taky nektere prispevky rovnou preskakuju, protoze na prvni pohled jsou tak nezajimave, ze se nevyplati je cist. :)
Ano, v roce 96, když jsem začal víc mailovat, bylo psaní diakritiky v mailech hrubou bezohledností k adresátovi. Sám u sebe jsem to změnil až někdy před sedmi lety, myslím.
Možná díky těm časům mi osobně nepřipadá, že by psaní bez diakritiky nějak strašně prznilo češtinu, i když je to jistě určitý druh lenosti. Češtinu mám rád, hodně s ní pracuju a dlouho jsem ji učil (děti i dospělé), ale myslím, že pouhé psaní bez diakritiky ji nezkazí.
Moc ale nechápu zde několikrát opakované tvrzení, že qwertz je úlet. Není. Pro středoevropské jazyky (němčinu, ale také češtinu) je vhodnější vzhledem k častějšímu výskytu hlásky Z než Y (v angličtině je tomu opačně). Osobně přehazuju klávesnice podle toho, jestli píšu anglicky, nebo česky, a v té chvíli se taky "přenastavím" ne qwerty nebo qwertz. Není to žádný problém, jen trocha zvyku. Asi jako fakt, že když začnu mluvit jiným jazykem, musím si "přenastavit" výslovnost. Patří to k tomu jazyku. Proč by to měl být problém? :-O
Kazisvěte, ty si fakt humorista, prej se snaží mít výbavu "v technickém pořádku". Ha ha ha. Proč prosím tě furt něco spravuješ po cestě ?? :o)))))
Mám ho již více jak čtvrt století:-)))
na první tábor mi maka nějak podobně nabalila fufr. Nebyl jsem s to ho odnést bez pomoci :-)
Když zjistila, po návratu, že jsem použil akorát sandály, dvoje trenky a dvě trička (kdybych nepromokl, zůstalo by asi u jednoho) a nůž a zbytek zůstal v kufru aniž bych to použil či z něj vůbec vyndal, tedy kromě potravin, tak to pro příště už silně zredukovala :-D
Mám seznam, opravuji ho hned když se vrátím - vyškrtám věci, které se ukázaly být k ničemu, doplním ty, co mě chyběly. Před samotnou cestou si položím někde v místnosti deku nebo celtu a na tu postupně věci přináším a odškrtávám v seznamu.
Ty jsi moje krevní skupina, Petře :-)
Problém je v tom, že tohle dokážu jen u balení. Takže třeba nikdy jsem si nedokázal dlouhodobě vést nějaký diář ať už v papírové či elektronické podobě.
Musím říct, že balení mě naučili synové. Do té doby jsem cpal věci ze skříně rovnou do batohu a druhý den přemýšlel, jestli mám všechno.
Si upad. Na víkend se balím 20minut bez přípravy. A když to trvá přes půl hodniny, začínám být dožraný že to trvá.
Párkrát jsem to zvládnul za 5-10minut.
Když jedu někam dál, tak si seznam píšu- toho co musím ještě sehnat.
Například v noci jedu na Slovensko. Zatím jsem nevyřídil a nepřipravil nic :)
No, kdyz jedes do **** az ***** hotelu, tak na zabaleni kreditky vazne vic casu nepotrebujes. 8-)
Boty schnou na topení, lyže jsou v koutě, vosky s korkem v pytlíku, čapáky, dres a další na sušáku, tepák a baterka v šuplíku, rukavice a čepice v přilbě, kartáček s mýdlem v koupelně.
Když se balíš na hory každý čtvrtek večer, tak v tom zkrátka získáš určitou praxi :)
Lyze v koute? Jedes na bezky? Kde maji na Slovensku ted dostatek snehu ve vhodne krajine na XC? 8-o
V koutě jsou trvale. Přece je na těch pár měsíců nebudu uklízet.
Zatím se jede jen pěšky. Nicméně oproti běžkám je rozdíl leda v obuvi, délce holí a těma běžkama.
Takže vosky bereš?
Párkát se mi to už stalo. Například letos v lednu jsem dost čuměl proč mám v batohu nářadí, pumpu a lepení.
Spolubydlič z kolejí si u mne v kanclu schoval kdysi batoh. Jel na nějaké lyžnické soustředění na chatě, kam musel od autobusu asi dvě hodinky vystoupat.
No a když tam vystoupal, zjistil, že s sebou nesl asi 10kg starých knih a skript. Kamarádi si z něj prý tropili nemístné žerty celý týden:-)
Správcoval jsem na bývalé ROH chatě, kam stále jezdili bývalí tesláci.
Jednou zabalili svému kolegovi do batohu nemálo knih. Dovlekl je na kopec, vybalil a dost klel.
Za dva týdny si v Hloubětíně zkontroloval zda mu tam něco nepřibalili. Jaké bylo jeho překvapení když přijeli na chatu a z batohu vybalil dvě velké dlažební kostky...
Tehdy i nyní se zastavuje v Jičíně. Zrovna předlážďovali náměstí a tak mu tam dvě dlažky nenápadně šoupli.
Za další dva týdny si kontroloval batoh v Hloubětíně, Jičíně i Špindlu. Nemohl pochopit jak se stalo, že mu zase zabalili dlažbu do batohu.
On se totiž hned po příjezdu šel opláchnout do korýtka a tak mu kolegové rychle do batohu zabalili dlažky, které tam dovezl minule.
Po tomto víkendu se ho zeptala knihovnice kdy přijde vrátit knihy, které si před měsícem vypůjčil.
Já jsem od jedné staré hostinské slyšel vyprávět historku z dob, kdy sehnat kus masa nebylo zrovna běžné:
Jeden místní výpitka někde pod rukou sehnal nějaké maso a cestou domů se zastavil u nich v hospodě. Ostatní štamgasti na to přišli, maso mu z batohu vytáhli a její manžel nadělal hromadu řízků. A po zavíračce, kdy už tam zůstali jen štamgasti a také ten pán, vytasil se s tím, že má eňo něňo řízečky. Tak je společně snědli a on pak k ránu, značně podroušen dorazil domů. A ta jeho, ta mu dala za tu opici a batoh cihel, co přinesl domů.
u mě to až po to dobalení je stejný, pak těsně před odjezdem mám tendence se tím prohrabat a ujistit se, že jsem to neodškrtl chybně.
Asi stejný stihomanský pocity, jako když se člověk vrací domů aby se přesvědčil, že něco vypnul, zapnul nebo zamknul :)
Takže já sice poslední dobou věci odškrtám ale mám je na hromadě k zabalení až do poslední chvíle a pak je škrtám podruhý při dobalení :(
Ještě horší je pocit příjenmě utahaný po víkendu odemčít dveře, vstoupit do předsíně, rozsvítit a pozorovat, jak běží vlna od Tvých nohou chodbou ke dveřím záchodu, tam se odrazí, a zase zpátky...
Prasklá stupačka:-(
Copak stoupačka, ale prasklý topení s centrálním zdrojem tepla, to je teprve nářez.
na vojně jsme byli v v kasárnách v přízemí a nad náma čtyři nebo pět pater a bylo to docela hodně široký. Zkrátka spousta topení a spousta vody. Měli jsme od velitele roty povolenou takovou miniposilovnu. Pár činek a tak...
Jednou jsme se s Marťasem a pár dalšíma ztřískali na rotě buď čučem s francovkou nebo okenou (nepamatuju si) a někoho napadlo se zašít do té miniposilovny. Já už byl schopen jen více méně tupě ležet na zádech a pozorovat strop. Marťase nějak napadlo zkoušet, při kolikátým kotouči na břiše se pozvracím. Už jsem tam měl tři a jen jsem se mu smál. Marťas z toho vyvodil, že chlast dodává sílu a zkusil nadhodit nad hlavu činku se dvěma těma kotoučema. Nějak to ale přehnal či co a ta padesátikilová činka mu vylítla z pracek a spadla dozadu na litinovej radiátor, kterej urazila a tím se z té místnůstky stalo v mžiku termální koupaliště.
Chvíli mi to bylo docela příjemný a okolní zmatek jsem ignoroval, pak ale byla voda v takové výši, že už jsem na žíněnce ležet nemohl.
S fascinujícím výrazem opilce s v tu chvíli ze čtyř pětin mrtvým mozkem, jsem pak pozoroval z okna vodopád, který stříkal zkrz zeď skoro jak kdyby tam nebyla.
Ti střízlivější to hnali hrablama na sníh ven z baráku po schodech vstříc polobotkám dozorčího útvaru :-)
Jako divalo úžasný, ale nikdy bych to nechtěl zažít ve vlastním baráku.
Přijde mi jako předčasné balit večer, když se odjíždí až ráno :-)
Balím zásadně před odjezdem.
Představa, že si píšu seznam je šílená. Hlavně nemám doma žlutý zvýrazňovač :-)
Ono totiž SKUTEČNĚ potřebuješ jenom několik věcí, zbytek jsou stejně zbytečnosti, aby sis nepřipadal blbě, že toho vezeš málo a lze se bez nich obejít. No a na to OPRAVDU DŮLEŽITÉ nezapomeneš.
Papír, vosky, lyže, peníze.
BOTY NA LYŽE. Už jsem se pro ně alespoň 3x vracel :)
Jeli jsme s kamarádem přelézti Biancograt na Berninu (je považován za jednu z nejkrásnějších alpských túr vůbec). Jezdíme přes noc. Před Salzburgem jsem předal řízení spolulezci, sklopil sedadlo, a před usnutím v duchu počítal, kdo ponese vařič, kdo co z jídla, a další společné věci, aby vyšla na každého cca stejná váha společných věcí.
Tak přemýšlím, jestli jsem vzal modré lano (3kg) nebo červené lano (3,5kg) ...
...
... "Kurva, do prdele, já su piča!!!"
Většinou se balím tak půl hodiny před odjezdem, i kdybych odjížel ve tři ráno. Během snídaně to mám naházený do tašky.
Seznam si pak cestou píšu jen pro zábavu, seznam "Kevinů" :-)
Seznam čehože si to píšeš?!?
No přece Keviny, ty neznáš zapomenutého Kevina ? (Sám doma) No a po cestě se dělá seznam Kevinů = zapomenutých věcí :-)
to mě nenapadlo při čtení původního příspěvku. Díky za vysvětlení, upříně mě rozesmálo :-)
Ano, scéna z letadla, kdy matka přemýšlela co mají a nechali doma, když se domnluvili, že plyn a voda jsou vypnuté a dveře zamčené, tak počítali děti a najednou zvolala Kevin ! Tak to samé zpravidla děláme když někam jedem a není cesta aby se neozvalo Kevin ! :-))
Hele já si seznam nedělám, zjistil že co nemám to nepotřebuju. Základ je nářadí, náhradní díly a oblečení. Nářadí a díly stěhuju z brašny do brašny, podle toho s jakou jedu, oblečení se sjedu od hlavy a k patě když jsem na kole nebo spím a podle toho to tam naházím. Pak si vzpomenu že mám taky ještě pár zubů, tak přidám kartáček a pastu. Smrdět mi taky neni příjemný, tak ručník a mýdlo. Lékárničku vozím taky pořád, stejně tak větrovku, pláštěnku a automapu ČR. Pak vezmu intuitivně peníze, mobil a doklady, šup s tim do brašny a jako poslední, úplně nahoru, jde nejdůležitější věc - čajová souprava a kniha.
Když si to tak vezmu tak skoro nemám balit co, protože ty důležitý věci vezu i na vyjížďku 50km po okolí, člověk nikdy neví co se stane. A když jedu na dýl tak k tomu přidám jen hygienu a oblečení. A když něco nemám, tak se bez toho obejdu.
Vždy mám předem docela jasnou představu co bych si asi tak měl sebou všechno vzít, jenže představy se občas i dost zásadně rozcházejí se skutečností a postupné zjišťování co všechno vezu naprosto zbytečně navíc a hlavně co potřebné jsem si nevzal i když vím naprosto jasně kde to doma leží :-) Třeba takový zapomenutý spacák v chladném březnu (nebo kdy to bylo) na cestě po několik dní udělá hromadu radostí :-)
Po zkušenostech, že jsem skoro vždycky něco zapomněl, tak jsem si taky udělal seznam.
Teda seznamy
cyklotůra, prodloužený víkend, hory, zahraničí :))
Balím se až ráno, nebo večer před odjezdem (pokud se vyjíždí brzo)
Já balím tak, že si postupně začnu hromadit předměty na postel... přitom dělám něco jiného. Pak trochu přihodím a zase se tomu nevěnuju a pak zjistím, že nestíhám, tak to nacpu do vhodného zavazadla a do rána přemýšlím, co nemám...
Jinak seznam nemám, ptž když bych ho měl, tak ho nepoužiju a už vůbec ne při kontrole někde pryč.. .Jediné, co si píšu je to, co si mám koupit a nebo nesmím zapomenout!
já většinou balím večer a docela podobně, jen to snáším doprostřed obýváku na zem. A jsme u toho na počítači a dělám X dalších věcí, protože balení fakt nemám rád. Co si potom píšu na papír, kterej pokládám na bágl, je "vmáslo v lednici, vole!" Protože jinaktam to máslo a další potraviny ráno nechám :-)
Jo, to je přesně ono. "Nezapomeň kartáček Lamo!!!" :-D
to bych si nepsal. Ten sem sebou někam vezl naposledy asi na pionýrskej tábor, když balila maminka :-)
Vzhledem k tomu, že jsem dvakrát zmiňoval v textu Tebe, nechci Tě obcházet a mám dotaz. Byla řeč o kartáčku na zuby?
jo jo byla řeč o kartáčku na zuby...
Mně to dost vyrazilo dech, nedovedu si představit, že by někdo nepoužíval kartáček na zuby. V ten moment se mi vybaví termíny jako mikroorganismy, bakterie...kvašení...
ale já ho používám. Jednou za čas...
(pastu tedy minimálně)
Jen ho tedy rozhodně netahám na cesty. Na cestě se to dá v případě nouze vyřešit kapesníkem, cípem ručníku atd.
Znám spoustu lidí, co ho používají denně. Všichni mají a měli spousty kazů. Já s enikdy v dětství zubaře narozdíl od ostatních nebál. Nikdy mi nic nedělal. Bojím se ho až od odspělosti, kdy mi jeden dobrák zlomil zu, uštípl kus čelisti atd....
No a tuším někdy ve 35ti letech se mi udělal kaz...
Ony si mikroorganismy poradí. Je to jako s antibiotikama. S těma špatnýma zabiješ i ty dobrý.
jinak kdyby ses chtěl zeptat, tak z pusy mi nesmrdí a nic uvnitř nehnije:-)
O téhle Jurimírově "úchylce" vím a dlouho jsem ji v hlavě zpracovával. Až jsem si vzpomněl na svého švagra, který si až do smrti zuby čistil opravdu zřídka, z pusy mu netáhlo a žádné kazy neměl.
Asi má někdo to štěstí a má to v hubě jinak.
víš, to máš jako s matláním rukou krémama.
Argument je, vždyť mám přece suchý ruce.
Jo, ale když se budou neustále matlat krémama rezignujou na svou schopnost regenerace a budou vždycky suchý a tím víc, čím víc se matlají krémama. Tělo si zykne a stále bude čekat pomoc zvenčí.
No a tak je to celkem se vším...
U zubů je to horší o to, že neustálým čištěním brusnou pastou obrušuješ sklovinu a oslabuješ tím tedy zuby. O fluoru nemluvě...
To je pravda. Neustálým zbytečným používáním hajzlpapíru na něm vzniká závislost a prdel ztrácí svou samočistící schopnost.
Víš jak se utíraj největší drsňáci?
mě to funguje Joe...
zkus se zeptat Lucie jak funguje bez mejdla.
To, že ty něco děláš nějak, neznamená, že to jinak nejde. Ba dokonce ani to, že většina dělá stejně ještě pořád neznamená, že to jinak nejde...
Tak nečištěný zuby, to jsem ochoten ti věřit. Ale ten hajzlpapír... no... možný to je. Podrobnosti ale nechci vědět!
Je to sice těžce OT, ale troufám si říct, že na této zemi žije určitě hodně přes miliardu lidí, co nepoužívají ani pastu ani toaletní papír. Zda jsou to drsňáci, posuďte sami.
Abych nebyl za úplného nevzdělance - může mi prosím někdo říct co je to toaletní papír? A k čemu se používá? Děkuji.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Toaletn%C3%AD_pap...
Nejzajímavější je kapitolka "Historie", tu doporučuji též Joeovi - pro inspiraci. Zejména ty mušle... ;-)
http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Toaletn%C3...
počkej, to, že si neutíráš zadek jsi tu říkal ty, ne já! Já o tom neřekl ani slovo... To je dezinformace!
Psal jsi, že ti to tak funguje. To se nevztahuje k mému předchozímu příspěvku, o nepoužívání hajzlpapíru? ;-)
proboha ne! :-O To se vztahuje k tomu mému příkladu, který mám vyzkoušený, a který jsem zde presentoval, tedy k "samomaštění" rukou a k první větě tvého příspěvku, kdy s tím souhlasíš, ale já si ten souhlas (možná tedy mylně) vyložil jako ironii, byť chyběl smajlík, protože ironie je nečastější forma tvých příspěvků, takže mne ani nenapadlo předpokládat, že by tomu zrovna u tohoto příspěvku bylo jinak. Pokud ano, omlouvám se. Možná bys mohl ty dva tři příspěvky ze sta, které nemyslíš ironicky, nějak označit, abych se příště nespletl :-(
K tebou uvedenému vyzkopušenému příkladu jsme se nevyjadřoval, protože jsem prost veškerých zkušeností. Zkoušet mne to nenapadlo a nechci, tedy k tomu nejsem schopen nic říci a nijak se vyjádřit.
Přiznám se, že já jsem až chorobně vysazený na hygienu a nikdy jsem takto o tom neuvažoval. Beru hygienu i jako automatickou prevenci.
A jen úsměvně - nedovedu si představit, že by mi bez čištění zubů nějaká žena dělala jazykovou prohlídku mandlí.
nikdy jsi se nelíbal někde venku třeba po večeři? :-O
Nebo sebou nosíš kartáček neustále?
Jasně, když jsem doma s partnerkou, vykoupu se, vyčistím si zuby (většinou bez pasty) atd. atd. než vlezu do postele a ona též.
Ale tím není líbání či sex někde venku o nic horší, když se nemůžu před a po vysprchovat apod. Je jen jiný...
Co je to, prosím, "kartáček Lamo"?
Predpokladala bych, ze za slovem "kartacek" chybi carka :-)
Podle seznamu jsem se balila jen jednou - do Norska. A na frišném severu jsem zjsitila, že jsem na 14 dní odjela bez dlouhých "tepláků"... A přitom jsem se podle seznamu minimálně 3x ujišťovala, že je mám...
Od té doby seznam nepoužívám, protože
- nesesér s hygienou a léky mám stabilně zapakovaný. Doplňuji vše zásadně po návratu z akce. S tím beru hned ručník.
- cyklooblečení mám ve dvou šuplíkách skříňky, takže si k tomu stačí na chvilku sednout a vytáhnout potřebné podle počasí
- "kuchyň", tj. vařič, ešus, kafe a čaj mám v jiném cyklošuplíku a přihodím jen hrnek a lžičku.
- civil mám v jedné skříni, takže stačí trošku zalovit podle aktuálního počasí.
Když balím do brašen, tak vím, co v které má být a jsem zapakovaná za chvilku.
Když beru tašku, tak to naházím do tašky a kuchyň do přepravky.
Na doklady a prachy mám cestovní peněženku a tašičku.
Nejhorší ale je, když mi v brašnách nebo tašce zbude ještě místo. To pak totiž doplním tím, co mi přijde pod ruku a "mohlo" by se hodit :o)))
Zkrátka s poloprázdným zavazadlem nikdy nejedu :o)))
U nás od chvíle, co se děti začaly pohybovat (vlastně už co zjistily, že rukama se dá něco popadnout) dostává balení větší a větší příchuť adrenalinu.
Seznam od té doby mám, průběžně ho doplňuji o to, co jsme posledně zapomněli (plíny pro 3měsíční dítko, stan do kempu, ojku k vozíku na cykloakci v Rakousku...). Seznam je z bezpečnostních důvodů pečlivě ukryt v kuchyni a nadepsán nevyhazovat (na poslední akci jsem ho nemohla najít, tak dobře byl ukryt). Lékárnu a hygienu už vlastně nevybaluji, jen doplňuji. Věci dle seznamu snáším na místa, kam děti nedosáhnout (ty jsou už jen asi dvě;o( a pak přesouvám okamžitě do tašek/batohů/beden, které zavírám kdykoliv se od nich vzdálím na víc než dva kroky. Zároveň si na dva až tři lístky nadepisuji, co ještě chybí (pere se, kazí se atd), co ještě musím nebo chci, a ještě jednu tašku stejně nechávám na věci, co posbírám cestou po bytě.
Těsně před odjezdem se pravidelně pohádáme (děti se zatím do této fáze nezapojují), pak se shodneme, že příště už si necháme víc času, no a jede se s heslem "Co nemám, nepotřebuji".
Jo, a dětem už jsem slíbila, že až si někdy budou balit samy (na tábor a tak), tak se jim do toho ale vůůůbec nebudu motat;o)
Už jsem to tu kdysi psal:
Dělám si seznam každoročně, dlouho ladím, během dovolené pak zjistím, že nejdůležitější věci chybí (pokaždé něco jiného), takže je do seznamu dopíšu pro příště, no a... pak ten seznam během roku ztratím, takže začínám vždy nanovo. Už se to tak opakuje desetiletí... :-D
Nezbytnou součástí mé výbavy při cestování jsou ŠPUNTY DO UŠÍ. Velmi jsem je ocenila tento víkend. Společně s námi se ubytovala parta nějakých frajerů z Prahe a mají neskutečnou výdrž dělat dlouho přes půlnoc kravál.
:-))) Ta moja špunty taky vozí:-) Ale většinou kvůli mě. Prý občas chrápu. Z počátku to řešila tak, že se uložila opačně. Což zas umírala u mých nohou smrady:-)))
Tak ono neexistuje to "..musím být vzhůru, abych mohla plně vnímat, jak tej můj drahý dovede krásně spát.."??
To taky někde existuje ? :))
....ale představa je to krásná, ne....?
Tak zůstaneme zase jenom u představ....
Pokud by to fungovalo, byl by lepší postup Ane. Ale u mě by to nefungovalo ani náhodou. Takže jsem seznamový jako ty. D taky. Máme několik seznamů - na dovolenou: /natěžko/nalehko/pod stan/do hotelu, na závody: sám/s D, na tenis atd. Nový vždy vzniká editací původního a před akcí samotnou vždy podléhá kontrole a úpravám, ale pak už je to pohoda. Odškrtávám a v okamžiku kdy je odškrtnuto vše vím, že můžu jet v naprostém klidu a nic jsem nezapomněl.
Jelikož obhospodařuji kolo ženě, sobě a dnes i dětem, tak je pro mne prvořadý technický stav vozového parku a dostatek podstatných náhradních dílců, abych to nemusel kupovat a pak kvalitní nářadí s sebou. Takže před větší cestou podstoupí stroje důkladnou technikou údržbu a prohlídku, protože se mi to již několikrát vymstilo, když se toto neprovedlo. Seznam důležitých náhradních dílců nosím leta v hlavě a nářadí mám v kufru a jedné tašce. Pak si balím akorát pár hadrů s sebou a vše ostatní balí žena. Narozdíl od Ane funguje má žena jako Airline. Balí několik dní do předu ale bez seznamu, takže obvykle vždy něco zapomene.;-)
Máme takový nějaký univerzální seznam na všechny možné akce, člověk vždycky jen vypustí příslušné jednotlivosti. Balíme v jednom mohutném zátahu, večer předem (pokud se jede hned ráno) nebo v den odjezdu (pokud se jede až odpoledne). Dřív ne, anžto to nemá cenu - stejně některé dítě do odjezdu onemocní, tak je to pak zbytečná práce. :-)
O pár dní dřív dáváme dohromady jen věci, které se musí zařizovat nebo sehnat předem (pasy, lékárnička, náhradní díly, pokud je jich třeba apod.) A dobíjíme baterky do foťáku.
Každý balí své věci sám, já mám navrch na starosti mapy, nářadí a baterie, kontrole manželky zase podléhá jídlo a hlavně věci, které si na své hromádky nanosí mladší děti. Starší dceru nekontroluje moc nikdo, maximálně se sama přijde zeptat. Pravda, občas pak vyjede na hory bez zimní bundy a tak, ale to patří k cenným zkušenostem. :-)