Na Ministerstvu zdravotnictví v den schůzky vyzváněly telefony od rána do večera a ministra Leoše Hegera i jeho tiskového mluvčího zasypávali novináři otázkami. Den předtím český parlament odsouhlasil reformu zdravotnictví, která přináší největší změny, jaké tento resort pamatuje za několik let. V tomto kolotoči jsme si s ministrem Hegerem povídali o jeho vztahu k jízdnímu kolu.
Díky za článek.
Poznámka k dešti v Dánsku: Tam je déšť opravdu jenom čistá voda, protože je všude čisto, i na zemi, na chodníku. Prostě tam se v dešti neumažete, není čím. Jenom případně namočíte. Takže oblek nebo bílá sukně mají šanci.
U nás je při dešti problém s vodou i špínou, a to je horší kombinace.
"...a navíc se z kola díváte na svět z výšky" - myslel jsem, že jsem to jen já, pro koho je tenhle nepodstatný detail... hm, podstatný. :-) Co vy na to, lehokolisti - nechybí vám právě tenhle příjemný pocit "nadhledu"?
Tyhle rejpance my zvladame s nadhledem.
:-)))
Ale to nebyl rejpanec, to byla vážná otázka. Co až si jednou pořídím lehokolo, a až přejde první nadšení, zjistím, že mi něco strašně chybí, a bude to právě ta výška? Co pak? Ptám se na zkušenosti, nerejpám.
Výjimečně... ;-)))
Kdyz si poridis lowracer, zbydou Ti na kochani vazne jen sukne.
Z toho meho vidim jen o malo mene, nez zabradliri - v pripade ziveho plotu, travin, ... Ale staci se posadit vzprimene a vetsinou vidim, co potrebuji. Na lehaco si daleko lepe uzijes rozhled krajem. Pozor pri sjezdech, prilisne kochani se nevyplaci.
Hele, výška Ti chybět nebude. Nebo možná jo, je to rozdíl jako když sedíš v autobuse a v nějakém sporťáku. Je to prostě jiné a ne zcela srovnatelné. Já jsem jako ohromný přínos vnímal větší rozhled po krajině. Na zábradlí přeci jen člověk má buď hlavu svěšenou, nebo se v podstatě musí zaklánět aby koukal dopředu.
(Jezdit vzpřímeně jako sousedi Sasíci jsem si nezvykl.) Prostě to kochání jde na gauči pohodlněji.
Kde mě menší výška vadila bylo to, že jsem občas neviděl za nějaký vrcholek, za který ze zábradlí vidím. U nás je třeba křižovatka, kde jsem měl pocit, že najednou do ní vjíždím naslepo.
Nebude ti scházet nic, naopak se ti rozšíří obzory a chuťe ;o))))
http://www.nakole.cz/diskuse/6949-mivate-chut...
Pan ministr jezdí sám na kole, tak to je velmi chválihodné - sám jde příkladem narozdíl od jiných členů vlády. Ale pokud se ho redakce ptá na podporu dojíždění na kole např. do práce, tak se zdá, že toto začlenit do reformy nemají v plánu - vlastně se nad tím zřejmě ani nezamýšlejí. Na jednu stranu říkají, jak je prevence potřebná a prospěšná, ale na druhou stranu se nijak nepodporuje.:-() Takové reformě moc nerozumím. Je snad snazší škrtit a škrtat než-li podporovat věc, která přináší redukci nákladů na léčbu nakonec přirozeně? Myslím, že v tomto se máme asi od našich zahraničních sousedů ještě hondě co učit.
A jaká je proboha (prokazatelná) souvislost mezi zdravotnickou reformou a ježděním na kole?
Třeba přesně taková, jaká je pospsaná v článku Jitkou Vrtalovou. Přečti si to.;-) Nevím, co si vlastně dnes někdo u nás představuje pod pojmem "reforma", ale já prostě něco více koncepčního než-li pouhé škrty.
V článku je pouze jedna dost neprofesionálně položená otázka s hromadou údajů předhozených k věření. Ovšem nedočetl jsem se tam opravdu nic o vztahu mezi ježděním do práce na kole a redukcí nákladů ve zdravotnictví.
On je to docela problém.
Není to tak dávno, co jsem probíral s příbuznou jak nestíhá platit to, to , to a to.
A pak jsem zjistil, že u ní žádná jiná reforma než škrty maprostých zbytečností nepomůže :(
Já bych si pod pojmem reforma představoval i to co dnes psali o chomutovské radnici.
Dlužíš magistrátu za byt a přijedeš si pro dávky v nouzi autem ?
Zabavíme ti ho.
A mělo to úspěch :) Prý dlužník obratem ruky přinesl 40,000
Ono to bylo trochu jinak, zabavovali jen auta těch majitelů na jejichž majetek byla nařízena exekuce a auta nezabavovalo město, ale exekutor. Zabavení aut s dávkama nemělo nic společného, to mohli udělat i dřív, ale takhle to bylo pro ně jednodušší, když s těmi auty jim sami dojeli až na parkoviště před úřad :-)