Tak co, přátelé - jak by měla vypadat dovolená vašich snů? Lehárko někde na pláži nebo raději v pohorách po kopcích?
S Ane máme už tak trochu naplánovanou Itálii - přes den na kolech pojezdit po kopcích, pak se vrátit do kempu u moře a čvachtat se. Jen mi to trochu kalí obava, že by se mohl objevit nějaký žralůček... :-)
Dostali jsme od moji šéfové jako stavební dar dovolenou. Resp jsme si to jako dar vybrali. Letos bychom to už nestihli, takže až příští rok. Pojedeme k moři. Já na kole, žena bude technicky doprovod. A v místě? Ona se bude tam potápět (má na to jakési papíry nebo co). A já se budu.. Projíždět na kole:-). Takže ideální dovolená u moře. Uvidíme se ráno u snídaně a pak večer u večeře:-P.
Člověče ty jsi probouzeč snů. Ještě nejsem po návratu oběma nohama na zemi a už zase tohle... Proč s tím nepočkáš na listopad? :-))).
Pro mne ideálně k moři natěžko dojet na kole a potom tam na pár dní zalehnout, koupat se, dávat kafíčko, vínečko a saláty a koukat na lodě a užívat si to. A nespěchat zpátky.
Příště si dáme sraz u moře,program vypadá víc jak zajímavě.Salátky bys chtěl?Je zajímavý,jak se tady lidi ošívaji nad zeleninou a čistou vodou.Stejně se mi nejvíc zamlouvá-nespěchat zpátky-být tam na věčné časy,než tě vnitřní "já"navede na novou cestu,třeba do hor.
Člověče ani jedno. Určitě na kole, určitě natěžko, ale v krajině podobné té na jarním srazu, takže moře tam být nemusí a hory to už vůbec ne. Na ježdění do kopce mě stačí cesta z Bad Schandau.
Mě je vlastně nejlíp tady kde bydlím, tolik lidí sem jezdí na dovolenou, proč bych se cpal někam jinam. Sice jsem loni byl na Baltu a rád se zase někam kousek dál vypravím, ale to je spíš takové aby byl nějaký cíl, smyslem je ta cesta.
Já se k moři vyloženě těším, ale kdy se tam dostanu vůbec nevím... Naposledy jsem se čvachtal v Pacifiku kdesi v Los Angeles, ale to už je pár let. Doteď mi stačila naše krásná republika a trochu Karpat :-) Ale až bude móóóře, tak se možná trochu vyčvachtám... Ale projel bych se tam...
Ráda si zaplavu, v móři se plave dobře, ale jinak mě to na pláže netáhne. Jsem tam byla jednou před bezmála třiceti léty a po třech dnech jsem byla z toho horka a ležení tak otrávená, že jsem jela dom a zbytek dovolené strávila u Dunaje a na koníčkách, tenkrát byl Dunaj krásně čistej a dalo se v něm koupat přímo u Petržalky. A to sem tam byla se spacákem a posouvali jsme se po pobřeží, ne na jednom fleku, ale stejně mě to nebavilo, mě chození nebaví a válet se v pařáku na písku už vůbec ne.
Do hor mě to netáhlo nikdy, je tam zima a sníh, v létě se musí lozit do kopce, nic pro mě. Vyhlídky by se mi líbily, ale za tu cestu mi to nějak nestojí, lozím na rozhledny a pokochám se taky. Navíc mám závratě a s lozením po skalách jsem skončila coby pachole, když mě museli spustit na laně dolů, bo sem se už odmítala z toho šutru hnout.
Nejraději mám Vysočinu, tam je optimální teplota, lesy, není tam horko, kopce ještě snesitelné a nějaká voda na zaplavání se tam taky najde. Ale stejně jezdím nejraděj jen na jeden den a spím doma v posteli.
S tou dovolenou to je těžký. Vždycky sem měla dost věcí, který jsem chtěla udělat, takže na nějaký zbůhdarma poflakování, nota bene za to ještě platit, jsem nikdy nepomýšlela. Vlastně jsem všechny víkendy a dovolený trávila s konima, různě po závodech nebo doma, jsem s nima projezdila celou republiku. Po plyšáku jsem si zajela tam, kam jsem si myslela, že se nikdy v životě nepodívám a co jsem chtěla vidět. Což vlastně všechno bylo v UK a týkalo se dostihů.
Snad jedině mě onehdá zaujal trek na kole po Novým Zélandě, celý dva měsíce napříč ostrovem. Tam jsem se kdysi chtěla podívat a to by se mi mohlo líbit, ale tak dlouhou dovolenou stejně nemám. Tak třeba v důchodě. Stejně bych si na takovej vejlet musela nejdřív aspoň měsíc odpočinout a měsíc potom též.
Korzika - to je moja odpoveď na tvoju otázku: more, hory a bicykel v jednom. Vyskúšané. Doporučujem.
Jeste jsi vynechal kajak! Kolem velikonoc byva na Korzice v nekterych mistech vic Cechu nez kohokoli jineho, protoze tam jezdi nekolik part s kajakama. Kdyz budu pilne trenovat a prekecaj se kamaradi, co jezdi primerene lehkou vodu, tak mozna vyrazime na Korziku s lodi a lanem :-)
Pro mne jednoznačně hory. Každý rok jezdím s cestovkou na cyklozájezd a většinou je to někam do hor. Moře mne vůbec neláká, jsem ortodoxní suchozemská krysa. Vlastně jsem moře viděl na vlastní oči jenom jednou v Marseille.
Dávám jednoznačně přednost horám a nejlépe na kole, i když všude se dojet nedá. ležet celé dny u moře na jednom místě, občas to proložit výletem do rozpáleného města mě vůbec neláká. Ráda bych zkusila jet podél pobřeží na kole, na uzavřené zastrčené pláži bych vydržela i celý den, ale pak zase dál. Možná příští rok se něco takového podaří, plánovat je krásné viď Ai?
Ahoj!
Inu, naplánováno to máš pěkně, ideální kombinace. Tak by se mi to asi taky líbilo. U moře jsem nikdy nebyl, vždy jsem dal zatím přednost horám. Nedávno mi mamka líčila, jak se jí u moře v Itálii velice líbilo. Celkem mě nahlodala a zvažuji, zda již není na čase, abych se na moře zajel podívat. Např. ranní plavání při východu slunce mě celkem láká.
To plavavání při východu slunce mě zaujalo. Ale pak mi došlo, že bych se k němu musela dopracovat buď čekáním zhruba do nějakejch čtyř ráno. Z toho by nic nebylo, bo bych už byla unavená a bylo by mi zima. Nebo bych se před svítáním zkusila vyspat, ale to bych horkem v těch končinách stejně neusla, nejdřív tak při ochlazení těsně nad ránem a to bych už zas jako měla vstávat... Hm, z toho taky nic nebude :-/
Na plavání v móřu musí bejt člověk fit.
Každej českej správňák musí zhanobit moře a paďoury co k němu jezdí. Znám to taky jsem takovej bejval.
Tisíc důvodů proč mám moře rád (a nikdy jsem se u něj neměl čas válet), třeba:
- pro přijezd na vysněný odlehlý ostrov, dám si malou kávičku, úzo, pokecám s místníma vidlákama o počasí,větru, naberu 10 litrů vody 5 litrů vína, nafouknu gumák, naložím zásoby, spacák stan a konečně vyjíždím
- pro večerní ohýnek na pláži
- pro usínání na pláži
- pro probuzení na pláži
-pro studánku s poloslanou vodou za pláží
- pro objetí mysu, ke kterému jsem hodinu pádloval a těšil se co bude za nim
- pro poškádlení chobotnice pádlem
- proto, abych se podíval středmořskému lachtanovi z blízka do očí
- pro chycení ryby k večeři
- pro pádlování do jeskyně
-pro Řeka, který mi ve vlnách hodí lano a odtáhne mně do zátoky
............
Tak si to rozmyslete než moře hodíte přes palubu.
Prostě moře je příroda jako každá jiná, musíš jí rozumět a umět jí užívat a nejezdit za ním s mastouristy.
Jenže Ty jasně chceš hory A moře a na kole.
Takže jako Děd Vševěd Ti radím:
Vykašli se na ubytování někde na pobřeží Itálie (myslels doufám alespoň Gargáno ?) , bude to tam opruz a každý den stoupáš od 0 (nadmořská výška moře).
Zabal spacák, karimatku, kup si levný charter a odleť na řecký ostrov, za dovolenou jich pár projedeš a budeš mít dost hor i moře. Můj tip: Samos - Chios- Lesbos. Teda když už ne Kréta.
No to je konečně rozumná řeč! Kréta - hory a moře. Svinské hory pro toho kdy je má rád - ať už kolmo, nebo pěšmo. A moře a pláže, kde nepotkáš nikoho, nebo taky krasavice nahoře a někdy i dole bez. Prostě obě varianty na jednom místě. Už se tam zase těším!
Z pohledu masoturisty - dobře si to rozmyslete, než hodíte přes palubu obyčejný, masový pobyt u moře. Cesta obyčejným autobusem, obyčejné letovisko, hotel, kemp či obyčejná pláž plná lidí, to vše může mít svoje kouzlo, pokud se člověk nenechá přesvědčit o tom, že je to opruz. Nepovažuju za až tak důležité, zda k moři letím letadlem, pluju po něm v gumáku, nebo zda mám skoro celou pláž jen pro sebe. Za důležité považuju to, že člověk na nějaký čas vypadne z domova a úplně hodí za hlavu všední starosti.
Flákat se třeba čtrnáct dní na stejné pláži, to holt není pro každého. Něco takového zvládne jen doopravdy vyrovnaný člověk, který už nepotřebuje sobě, nebo ostatním něco dokazovat, ale prostě si jen chce pořádně odpočinout.
Doopravdy vyrovnaný člověk - děti běžte otočit taťku, už se na břiše válí půl hodiny tak ať se nám neupeče. Jo a vemte mu dalšího lahváče, musí mít chudák žízeň.
Nepopírám, že takový způsob dovolené může někomu vyhovovat. Já kombinuju obojí. Část dovolené projíždím ostrov na kole a část trávím povalováním v karavanu u známých na pobřeží. Připadám si dost vyrovnaný.
Ale máš pravdu že dovolená má být pohodová a ne za trest.
Ehm, já v herasově příspěvku cítím takovou jemnou ironii;-)
I tak se to dá pochopit. Ovšem Heras mi jako velký vtipálek nepřipadá. Snad nám to vysvětlí jestli vtipkoval.
Jen jsem měl pocit, že je díky numeru z vidlákova diskuze nevyvážená. Nelíbí se mi, když se někdo s takovým despektem vyjadřuje o něčem, co se jiným lidem líbí. Dokážu ocenit válení u moře, jízdu na gumáku, lození po horách, ale tohle zbytnělé sebevědomí ne.
Tak z takové dovolené se mi chce zvracet jen při té představě...
Ale každý svého štěstí strůjce...
A teď si představ co by následovalo, kdybych napsal, že se mi chce zvracet např. při představě Nakoláckých srazů. Ty máš v tý hlavě vážně někde díru.
Už jsi to napsal a ono nic co?
Výjimečně s tebou souhlasím ..... pro mě je to ještě horší v tom, že tihle mastúristi nám furt lezou do cestovky - téměř nikdo z nich neví, co vlastně chce a kam chce, ale všichni čekají nějaký zázrak ..... už abych odtud byla pryč, je to na budku.
Dojet na kole k moři je příjemné ale hory jsou hory.Ať už pěšky nebo na kole. Já si letos dlouho odkládaný sen splnil.Celý srpen jsem ztrávil na trase D.Dunajovice-Garmisch-Zermatt-Briancon-Saint Tropez-Genova.Cestu hodnotím více než pozitivně a jsem moc rád že jsem to podniknul.Po pobřeží jsem najel 480km a byla to zkušenost.Zlaté hory. Měl jsem ovšem štěstí na úplně první pláž na kterou jsem dorazil.Ztrávil jsem noc pod hvězdnou oblohou na pláži kde jsem byl úplně sám.Jen hvězdy,šplouchání moře a maják na protějším ostrově - nádhera nepopsatelná v kterou jsem nedoufal ani ve snu. Ráno jsem tam byl úplně sám jen s rackama až do 9hod. Do budoucna bych ale volil spíše hory. Pobřeží je šíleně civilizované.
Mám ráda obojí, moře i hory. I když výrazně více času strávím na horách.
Každý to má samozřejmě jinak, pro mě je ideální dovolená, když mám k dispozici kolo, na kterém se pohybuji v pásmu mezi pobřežím a úpatím kopců. Na hory nejraději lezu po vlastních. Z výšky se pokochám pohledem na moře a pak cestou zpátky těším, jak si zaplavu a odpočinu na pláži.
A těm přecpaným plážím (koneckonců jsou i některá přecpaná místa v horách). Tož to, že jsou přecpaná asi znamená, že jsou lidé, kteří to tak mají rádi. Pro nás, co to rádi nemáme, je to nakonec taky výhodné.
Ad Mirek + Zdeněk: Řecko na kolech bychom dali moc rádi, už jsme o tom s Ane mluvili, ale zatím to naráží na tu moji bariéru vůči letadlům. Neříkám, že padaj často, ale když už jo, tak to je definitivní. A k úplnýmu zbláznění by mi stačilo, kdyby se to propadlo v nějakým vzdušným víru :-)
Nejrizikovější je prý přistání. Proto radši vystupuju včas, ještě nikdy jsem nebyl v letadle při přistání.
Jen nevím, zda by to šlo zařídit i do Řecka, přiletět, seskočit na pláž, sbalit padák (na to ještě nemám průkaz, takže bych potřeboval nějakého baliče s sebou), vykoupat se, a pak zas stejným způsobem domů.
Ale vypadá to jako dobrý námět na dovolenou, asi se o to začnu zajímat:-)
To by se možná nechalo zařídit i na normální lince. Jenom si prosimtě dobře zkontroluj, že tě vyhazujou ze zadních dveří a ne z předních. Oni ty motory maj fakt sviňskej tah. A bacha, to pod sedačkou je plovací vesta, ta by ti byla plat prtná, ať se nesekneš.
Padají, pravda, ale ne každý. A když už vyjímečně spadne, tak občas někdo přežije. Trochu optimismu!
Podle statistik patří letecká přeprava mezi nejbezpečnější - pořád při ní umírá nejméně lidí.
Nojo, vono se toho nakecá... :-)
Psssssst, to Ai vědet nemusí :o)))
Oni ti, co se tak urputně bojí mají výhodu v tom, že v hořícím vraku hynou v podstatě ve stavu sladkého bezvědomí....
A když se to některejm jedincům nelíbí, tak řvou a plašej zvěř. Neboj Aii, v půlce října letím přes Kanál (track 294), tak se ozvu. On ten personál před startem provede takovou jakoby spartakiádu s nafukovací vestou. Nemá se nafukovat v letadle, to bych fakt rád viděl.:-)))
Na horách mám závratě a u moře trpim průjmama.
Já sem zápecník. Uznávám, že se připravuju o spoustu krásnejch zážitků, ale mě z týhle díry mezi kopečkama těžko někdo někam vytáhne.
Letos mně chtěli vyhnat s malou k moři na Malorku. Naštěstí to za mě vzala babička. Když sem viděl fotky, dělaly se mi osypky na zadku. Teď je klid, ale počítám, že po novém roce zase začnou vyhrožovat Chorvatskem. A autem!!! Snad to ustojim...
Mám pro Tebe algoritmus k překonání obav z létání:
1. Čti si hodně o řeckých ostrovech (nebo jiné cílové destinaci).
2. Zvlášť si přečti jak píše Zden o tom jak tam choděj holky oblečený.
3. Přemýšlej co můžeš vidět a zažít na různých ostrovech. Třeba na ostrově Lesbos.
4. Kup si průvodce - Muller Verlag nebo Lonely.
4. Postupem 1 až 3 se zvyšuje Tvá vůle koupit si letenku.
5. Opij se v duty free shopu před nástupem do letadla. Nejlépe portským, vzpomeň třech mušketýrů, takhle jsem naučil létat už několik kamarádek.
Jo a když to nezabere tak cesta na island hopping pro nelétavého airlina:
1. Do Athén se dá dojet autobusem, jednou, před cca 20 lety, jsem to jel, byla to síla. Linkou, kola nerozmontovaná v zavazadlovým prostoru. Z Pirea je výborné lodní spojení na hodně ostrovů (dnes včetně "Highspeed" lodí).
2. Varianta dojet autobusem jen do Soluně (cca 24 hod) a odtud lodí např. na Thassos, Samotraki i Limnos je docela přijatelná.
3. němci už provozují na kolech island hopping i po chorvatských ostrovech. Přijde mi to docela zajímavý. Od Cresu až dolu někam ke Splitu ty ostrovy nemají pořádné hory, ale i tak myslím, že by to bylo z hlediska kolo moře ideální. Lodní doprava je tam dost hustá, ostrovy dlouhé (Dlgy otok, Pag...) Chtěl bych to zkusit někdy v květnu/červnu. Jen je tam holt méně svobody, protože Chorvati jsou takový nesvobodný, něco jako .... Češi.