Zdravim.
Nedávno sem dostal novej bike s rámem Scott Scale 10 2006 (CR1).
Rám je tento, ale komponenty na kole jsou nové (komplet sada XX,Mavic Crossmax SLR 2010,Ritchey WCS Carbon,RS SID WC 2008).
Všechno šlape dobře ,ale zdá se mi ,jako by to kolo „nejelo“.
Když jsme zkoušeli jet z kopce s člověkem těžším než já na Ravu XC Performance(starší bike,asi 12 kg),muj Scale (9kg)byl pomalejší.A když jsme kola vyměnili těžší člověk jel na Scottu též pomaleji.
Myslíte,že je to rámem?Přece jen je to 2006 ,už je v letech.Protože komponenty na kole jsou téměř nové.Nevíte čím by to mohlo být když ne rámem?PS:zapomněl jsem dodat ,že kolo je z druhé ruky,ale má najeto málo-asi 500 km.
1/ objektivita vaseho testu:
nikdo netusi jake jste meli podminky- jak foukal vitr, jestli nekdo neslapl lehce do pedalu, jestli jste jeli presne po stejne draze (kazdy povrch klade uplne jiny valivy odpor a kde jeden z vas nabral rychlost, druhy zpomalil) atd.
2/ valivy a treci odpor samotnych kol a jejich komponentu:
zalezi na tom jake jste meli plaste, na tlaku v nich. Nove/zanovni kolo nema zadne provozni vule, navic jsou komponenty plne konzervacnich mazadel, kolo nikdy nepojede tak jako to dobre jete :o) Par soucasnejsich komponentu ma navic o neco vetsi treni, napr. prumyslova loziska "brzdi" o neco vic nez klasicke konusy, to same plati o systemu Hollowtech vs. klasicke osy apod. .
3/ Posez, aerodynamika:
Pokud je tvuj tezsi kamarad i vetsi nebo minimalne rozlozitejsi, muze mit o dost horsi aerodynamiku a ta se pri jizde z kopce projevi hodne. Ze stejnych duvodu zalezi na tom jak se kazdy z vas umite na danem kole poskladat, sednout si. Ja na svych kolech ve sjezdu bez slapani taky predjizdim i tezsi jezdce, na kole s jinou geometrii a velikosti a na ktere nejsem zvykly stejneho efektu dosahnu tezko.
4/ At je vysledek jakykoli, vas test je natolik odtazity od reality ze skoro nema smysl se jim zabyvat (pochopitelne za predpokladu ze opravdu nejde o nejakou zadrenou soucastku nebo nejakou jinou vaznou technickou pricinu, na to bys ale musel prijit uz pri jizde solo). Jizdni odpory jsou zanedbatelne vuci sile slapani. Navic pokud ti jde o nejakou sportovni jizdu na cas nebo o zavody- rozhoduje se stejne vzdycky nejvic ve stoupani (kde se ukaze jak na tom kdo je) a rozhodne ne v situacich, ktere takhle umele modelujete.
Ano uznávám,že jsem to napsal velmi stručně,a ani nechci machrovat se svým kolem to rozhodně ne.
1)Podmínky ideální,žádný protivítr,povrch stejný(byla to silnice)nikdo neměl výhodu vzhledem k povrchu(snad jen že tam byly takové ty "práhy"),do pedálu nikdo nešlápl ,startovali jsme ze stejného místa vedle sebe.
2)Na tom Scottovi byly Rubeny Trilobit Racing (2,5 BARu)(jemnější vzorek než na pajtnech)
Na tom Ravu Hutchinsony Python (2,5 BARu)
3)Můj kamarád není větší ,ale rozložitější ,to ano.Jenže než jsme si ty kola vyměnili byl rychlejší on.A když sme si je pak vyměnili byl jsem rychlejší já,přestože sem lehčí a hubenější.Toto nechápu.
Jinak děkuji za odpověd,určitě si to nepsal zbytečně :)
Potom plati nejvic ten bod 2/ + mozna i 3/- ze se na svem kole proste dokaze poskladat lip, kdyz je na nej zvykly (plus ma vyladeny posez presne na sebe), na tom neni nic k nepochopeni :o)
Hlavně ten bod 3, ten je zcela rozhodující. Ve sjezdu je aerodynamika zcela dominantní faktor a pokud nemají na kolech stejný posed (včetně stejně vysoko položeného středu), tak bude vždy to kolo s chrtějším posedem rychlejší.
Předpokládám, že neprováděly žádné zalehnutí do nej aerodynamické pozice/polehu.
Jak pise Ronda - gumy, naby.
Co udelat test sam proti sobe? Kamarad at Ti meri usek stopkami. A jestli nahodou kola nemaji jiny typ brzd, jed oba ramy na jednech kolech. Tim vyloucis naby a plaste vcetne tlaku. Ne vsechny plaste na 2,5 bar budou nafoukane optimalne pro dany teren.
Gumy a náby jsou proti aerodynamice ve sjezdu (tedy opravdu velké rychlosti) zanedbatelné když jsou to poměrně podobné gumy a nafoukané na stejný tlak.
Kvůli posedu a aerodynamice je celý test naprosto k ničemu.
Tak si najit maly kopecek - jako na testovani mazy na bezkach. Proste pozvolny kopecek koncici rovinou nebo jeste lepe protikopcem a stejny jezdec ze stejneho mista bez slapani zmeri, kam na kterem kole dojede.
To u kola nic moc nevyřeší. Když bude extra mírný kopec, že to samovolně sotva pojede (třeba do 20km/h), tak tím se vliv aerodynamiky téměř úplně odstraní, pro změnu to přejde téměř výhradně do srovnávání valivého odporu plášťů.
Bez šlapání (tedy bez řešení odezvy kol, tedy posuzování tuhosti rámu, pohonu, kol, atd.) aerodynamika a pláště udělají dohromady klidně 99,5% vlivu a není tu co testovat a řešit.
Já vůbec nechápu, co vlastně má tazatel za problém. Pro sjezdy jsou podstatné jen ty dva vlivy a tam není co srovnávat. Pláště vidí jaké vozí a posed má takový jaký si nastavil a na jiném kole by měl stejný (pokud má pro sebe vhodný posed).
A i v záběru ty další vlivy typu tuhost součástek zase až tolik neudělají. Nějaký rozdíl ano, ale nijak propastný.
V kopcích se pak přidá ještě hmotnost kola, i když ani tenhle faktor není při menších rozdílech typu 1-2kg nijak stěžejní (v rámci hmotnosti celé soustavy kolo jezdec).
Tak nakonec to asi bylo těmi plášti.
Dneska jsem tam hodil ty Pythony a nafoukal na 3 BARy místo 2,5.Jelo to mnohem víc rychleji.(tedy tak abych na určitou rychlost nespotřeboval tolik energie.)Ty Rubeny sou asi prostě pomalý.
Jinak děkuju všem za rady a posřehy.