NaKole.cz

Na kole podél řeky Moravy

Projel jsem na kole podél celého toku řeky Moravy od pramene až po soutok. Protože jsem při plánování cesty některé informace těžko hledal a i v historii zdejšího fóra jsem našel pár dotazů na toto téma, tak sem napíši pár informací a poznatků, třeba se budou někomu hodit.
"Kilometráž" úseků:
1) Králický Sněžník – rozcestí pod Vilemínkou: 5km, převýšení 550 metrů. Kolo jsem měl schované v lese u rozcestí pod Vilemínkou a na Králický Sněžník a zpět jsem šel pěšky.
2) rozcestí pod Vilemínkou – Hanušovice: 24 km, po silnici
3) Hanušovice – Ruda nad Moravou – Bludov – Mohelnice: 50 km, silnice nižší třídy
4) Mohelnice - Litovel – Olomouc: 41 km: cyklostezky Litovelským Pomoravím, u Olomouce silnice nižší třídy
5) Olomouc – Tovačov – Charváty – Kojetín – Kroměříž: 50 km, okolí Olomouce silnice nižší třídy, potom už jen cyklostezky až před Kroměříž.
6) Kroměříž – Otrokovice – Staré město u Uherského Hradiště: 37 km: cyklostezky
7) Staré město u Uherského Hradiště – Strážnice: 20 km, cyklostezky
8) Strážnice – Hodonín: 20 km. Tento úsek jsem projel po silnici, protože už bylo hodně hodin a blížila se bouřka. Ale cyklostezka vede i v tomto úseku.
9) Hodonín – silniční most Lanžhot-Kúty: 30 km, cyklostezka
10) dále po slovenské straně řeky Moravy: silniční most Lanžhot-Kúty – Malé Leváre – Záhorská Ves: 50 km, cyklostezka
11) Záhorská Ves – Vysoká při Morave – Děvín: 32 km, cyklostezka

Velmi příjemně jsem byl překvapen existencí a stavem cyklotras jak u nás, tak na Slovensku. S výjímkou úseků okolo Olomouce a Kroměříže jsem v podstatě od Mohelnice jel po cyklostezkách. Do Kroměříže byly často vedeny po polních cestách, které by za mokra byly špatně sjízdné. Od Kroměříže dál už to byly luxusní, většinou asfaltové, nebo aspoň šotolinové cesty. Dlouhé úseky byly vedeny po hrázích těsně podél Moravy, od Spytihněvi potom podél Baťova kanálu. Značení cyklotras je dostatečné a dá se podle něj jet i bez mapy. Na Slovenské straně od silničního mostu Lanžhot-Kúty je opět cyklostezka vedena po hrázích, většinou asfaltová. Značení bych řekl, že ještě lepší, než u nás. Jen na Slovenské straně se jede tak trochu "pustou" krajinou, do vesnic by se muselo odbočit a v malých vesnicích není obchod nebo restaurace, kde by se dalo najíst. Taková větší obec je na této trase Záhorská Ves a potom až Děvín. Takže je v těchto úsecích potřeba s tím počítat a hlavně při cestě s dětma mít odpovídající zásoby jídla a pití.

Z cesty vznikl fotoblog a více fotek jsem potom dal na picasa. Odkaz na fotoblog i fotky je na mých stránkách, které mám uvedeny v profilu.