mám dotaz, nezkoušel jste tohle někdo?
http://www.novinky.cz/zena/zdravi/232475-zbavit...
ne, že bych to potřeboval, ale znám lidi, co by chtěli, ale vůli nemaj, tak kdyby to fungovalo....
Nám kdysi v minulém století na škole říkali, že obtížnost odvyknout si na nikotin je důsledkem toho, že pro tělo potřebný vitamín PP (B3) - kyselina nikotinová se u u kuřáka syntetizuje z nikotinu, protože je to pro tělo pohodlnější než získávání z potravin. Při nekouření tak bývalý kuřák trpí nedostatkem tohoto vitamínu a tělo s tím má problém než si znovu zvykne dělat kyselinu nikotinovou tak jak se má.
Nevím co je na tom pravdy, ale přijde mi to lepší teorie než rušení náviku pomocí "zrcadlově obrácený elektromagnetický frekvenční vzorek nikotinu". Trochu mi to připomíná nějaký popis technologie ze Star Treku.
To bude asi stejný jako prodlužování penisu, co ti chodí mailem. ;o))
no dobře, ale to taky nakonec nějak jde...
Sice je to kravina, ale operativně to jde.
Mě pomohly trubičky Nicorete, už 5 let nekouřím a to jsem kouříl téměř celej život.
Chystáš se v dohledné době opustit tento svět?
Např.:
téměř celej život + 5 let + x let = 90 let
Není pak téměř celej život jen polovinou života?
Téměř celej život co jsem "zatím" prožil i když člověk neví ani dne ani hodiny a navíc se to kolem mě začíná v poslední době nějak "srát" (sorry, ale nešlo to jinak napsat)
Jestli tě to uklidní, tak to není jen kolem tebe.
A protože konec lidstva nehrozí, tak to asi zase přežijeme :o)))
Vím, že to sem nepatří, ale trochu ....
za tuhle fotku dostal kamarád cenu za fotografii týden potom, co skočil pod vlak
http://www.ephoto.sk/galeria/obrazok/2626/
Ja bych to videl tak, ze "ver a vira tva te uzdravi", jak rika (ne)jedno nabozenstvi...
na placebo je to dost vysoký procento. 80% je fakt hodně....
Já byl kdysi, když jsme ještě kouřil u jakýhosi léčitele a ten mi volaakým prístrojom čosi porobil na nějakejch bodech na uchu a řekl, že přestanu míť závislost.
No a musím přiznat, že měl nejspíš pravdu. Nekouřil jsem pak celej den, což se mi kromě tohohle případu povedlo za těch deset let jen jednou a to jsem měl hódně vysoký horečky, že jsem z nich měl i halucinace. Nebyl jsem tedy u toho moc v klidu, ale nějak to šlo. Předtím to prostě nešlo. Jenže pak jsem šel do práce, viděl všechny s cigárama a vydržel jsem se klepat jen půl dne, než jsem si od někoho vzal trubičku :-(
Ne, mě stačilo se poblinkat... :o)))
Teda už to bude 20 let, ale pamatuju si to, jako by to bylo teď... :o)))
metodu biorezonance lze také použít na hubnutí. Podařilo se mi nalézt o této metodě nějaké další informace:
http://www.sysifos.cz/index.php?id=slovnik&...
když sisifos celkem vehementně popírá skoro všechno, co není podle jeho "věděckýho" pohledu na svět... :-(
no jo no, když já celekm běžně dělám, používám a vidím věci, o kterých oni tvrdí že nejsou. Někdy mi přijdou jako zástupci slepých, který těm pár jednovokejm s urputností popírají existenci červený barvy.
Ale je fakt, že jindy naopak pomáhají odhalovat kraviny. A to je právě ono, pak se v tom vyznej... :-)
Já na biorozonanci zavedl řeč, když jsme jeli z Prahy, asi si postřehl, že kamarád, který s mnou za tebou jel je silný kuřák. Čekal jsem nějakou výsměšnou reakci o tom, jaká je to kravina a on mi místo toho povídá: "Moje tetka byla taky silná kuřačka a nějakou takovouhle terapii podstoupila a od té doby nekouří".
Věř a víra tvá tě uzdraví. Lékař léčí, příroda uzdravuje. Většina nemocí jsou nemoci duše. ...
všechny nemoci jsou nemoci duše.
a bylo to určitě tohle? jestli jo, tak bych měl první positivní zkušenost s tím.
Navíc, když myslím na tatíka, tak on je materialista par excelans, takže když to bude znít "věděcky", půjde na to spíš než když "alternativně"
A ty nejtěžší nemoci duše léčí v Bohnicích, Kosmonosích, Beřkovicích...
Trochu OT, ale nedá mi to...
Samozřejmě nejde o žádnou biorezonanci, možná ani o další jinou -rezonanci, ale jak pak se tedy dá vysvětlit to broušení žiletek v papírové pyramidě, a vlastně z jakéhokoli (mimo elektricky vodivého), materiálu ?
Na první pohled to vypadá taky jako jeden z pokusů z oboru nějaké pavědy... Ale ono vážně funguje ;-)
současná (i minulá) věda má takový pěkný zvyk, který jí pomáhá přežít. Pokud se jí něco nehodí do výkladu, pak tvrdí,že to neexistuje a ty kdo tvrdí opak se snaží zesměšnit apod. Namátkou třeba popírání existence goril tehdejším výkvětem přírodovědy v Anglii a spousty dalších věcí.
To až do té doby, dokud někdo nepřinese důkaz takový, který se nedá zpochybnit. (zastřelí gorilu a přitáne kůži do anglie) Pak buď vytvoří nějakou teorii, kterou zazáplatují své současné tvrzení a najednou ta věc, která přetím jejich teorii popírala jí vlastně naopak podporuje, i když to leckdy tahá za nohu (světlo je třeba najednou zároveň částice a zároveň vlna) a nebo ten jev či věc prostě a vytvale ignorují tak dlouho až s eo něm nemluví. Třeba ta tvoje pyramida ostřící žiletky.
Jen velmi velmi výjimečně věda nakonec pod tíhou důkazů změní a předělá své teorie o existenci světa okolo nás, ale věrozvěsti to stejně odnesou (Bruno).
Prost ěto už tak je v lidské povaze, jakkoli je to dětinské a směšné. Většina lidí prostě potřebuje nějaké berličky a něčemu věřit, aby mohli přežít bez toho, že by se zbláznili...
Samozřejmě, tak to bohužel na tom našem světě je... :-/
Ale už by si páni vědátoři měli uvědomit, že i pro ně platí hláška, která se používá spíše v zaměstnání: "Nikdy neříkej, že něco nejde udělat, protože vždycky se najde nějaký blbec a udělá to" :-)
Ale jdi ty kecko. Věda přece nemůže tvrdit, že něco neexistuje, protože neexistenci něčeho nelze prokázat. Tvrdí pouze, že exitence něčeho (biorezonance, goril, účinku homeopatik) nebyla dosud prokázána.
Zamítnutí teorie G. Bruna je naopak typickým příkladem nevědeckého, intuitivního přístupu. Káže pitomosti a je správné upálit někoho, kdo káže pitomosti. Škrt!
Dobrá řekl sis o to sám ;-)
Když pavěda tak plnými doušky!
http://www.financnivestirna.cz/product...
Ale vážně - rozumím co říkáš, ale problém je, že to není věda. Přístup vědce je opravdu jiný a právě zpochybnitelnost hypotézy a její neustále testování je jejím základem.
Prosím o přečtení Feynmana. Ale souhlasím, že je to těžké, když řada "vědců" podléhá svodům slávy a dalším. Pak opouštějí tento ideální kurz a dochází ke zkreslením a diskreditaci vědecké metodiky jako takové (viz např celá taškařice kolem globálního oteplování).
Stejně tak zajisté existuje řada hluboce subjektivních věcí, které nejsou vědecky popsány a ani to není potřeba.
Ale to proč oceňuji práci sysifů je, že bojují proti vydávání pavědy za vědu.
ten odkaz, tak to bylo dobrý! :-D :-D Nicméně kameny zrovna dokáží věci, který ti bude věda vyvracet. Na vadrech se jima třeba běžně dobíjím, když dojde jídlo nebo jsme unavenej. Co dělají kameny té správné barvy na správných místech s různýma obtížema jsem teď docela testoval a musím říct, že jsem zíral.
Ale nechejme to být...
"Prost ěto už tak je v lidské povaze, jakkoli je to dětinské a směšné. Většina lidí prostě potřebuje nějaké berličky a něčemu věřit, aby mohli přežít bez toho, že by se zbláznili..."
Přesně jsi vystihl podstatu problému s kouřením. Fyzická závislost je minimální, rozhodující činitel spočívá ve špatném způsobu myšlení. Na počátku bylo slovo. Lidé uvěřili, že přestat kouřit je těžké. A tak se i stalo.
závislost je silně individuální věc, ale slyšel jsem, že závislost na nikotinu je snad nejsilnější z běžně známých drog (nebo druhá za heroinem?).
Tedy ta fyzická.
Psychická bude tak individuální, že to podle mne nelze zobecňovat.
Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit sílu fyzické závislosti. Několik let jsem nespal více jak 4-5 hodin v kuse. Pak mě tělo vzbudilo a neusnul jsem dokud jsme si nezapálil a nevykouřil alespoň jednu cigaretu. Pak jsme bez problémů během pár minut usnul. Když jsme si nezapálil, tak jsme hodiny čuměl do stropu, ale neusnul. I tohle je tedy individuální, každý máme jiné tělo a třeba tatík to po 30ti letech závislosti neměl tak silné jako já po 10ti, ale rozhodně ta fyzická závislost je a je silná, takže to není o uvěření nebo neuvěření, to ovlivňuje tu psychickou závislost, ale ne fyzickou.
Psychická závislost, je ale asi to horší při přestávání, to je asi fakt. Tedy podle mě. Přestával jsme mnohokrát a nepřestal podle mě právě a jen kvůli hlavě.
Když to zkusím k něčemu přirovnat, tak to bylo asi jako bych teď chtěl být bohatý. Jo, chtěl, kdybych vyhrál v loterii nebo tak něco, ale rozhodně nechci pro to makat deset let 16-18 hodin denně. Podobný jsem to měl s kouřením. Pak jsem se jednou opravdu rozhodl přestat a šlo to bez větších problémů.
Podle mě se tedy člověk musí rozhodnout, že to opravdu chce.
Ale mám jen jednu zkušenost s přestáním a je samozřejmě silně osobní, takže nevím jak moc je to obecně platné...
Ale prd. Znám několik lidí, co přestali kouřit. Nikdo z nich nepřestal kouřit díky nějaké náplasti, odvykací kúře nebo jiné metodě. Všichni tak, že típli naposled, zahodili zapalovač, měsíc byli na nervy, a pak si zvykli.
Pro někoho byl silný impuls iktus nebo infarkt, ale třeba můj současný šéf spolu s obchodním společně rozdupali krabičky a prostě nekouří;-)
Taky jsem měl docela zajímavý impuls, jednou před zimou jsem si šel kupovat nové gumy na auto a po jejich zaplacení jsem si chvilku hrál s kalkulačkou a zjistil jsem, že tu jednu sadu gum vykouřím za necelé 4 měsíce a pak jsem si představil, jak ty gumy krájím a pěkně je šlukuju a bylo to, řekl jsem si, že to je hnusný a vlastně to nemám za potřebí, zahododil zbytek cigaret a vyřešeno.
Závislosti na nikotinu jsem se po 5 letech kouření zbavila ze dne na den, heroin jsem nezkusila a doufám, že nezkusím, ale co závislost na ČOKOLÁDĚ? S tou bojuji již delší dobu.
8-)))
Mě čokoládu odnaučil Jurimír - stačilo přečíst si jeho příspěvek :o)))
já po deseti taky tak. Však to píšu. Stačilo se opravdu rozhodnout.
I když.... Asi tak po třech nebo čtyřech týdnech vím, že jsem jel z Prahy domů a strávil jsme odpoledne na bruslích a něco mě přemohlo a po snad dvaceti minutách přemýšlení jsme si autobusáku koupil kusovku a sirky. Zapálil jsem si jí, dal si asi tři nebo čtyři prásky, pak jsme se na ní podíval, řekl si: "Ty jsi přece takovej debil!" Zašlápl jí a od tý doby jsem se cigarety ani rukou nedotkl a je konec. Přes to přese všechno nejsem a nikdy nebudu nekuřák. Vždcky už budu jen abstinující kuřák :-(
S čokoládou je to skoro stejný, jen to není tak silná závislost. Tedy fyzická a PRÝ. Osobně to neznám. Mám kamaráda, kterej s tím bojoval roky. Když to snížil na jedno balní denně, byl to úspěch. Už jsme ho dlouho neviděl a nevím, jak je na tom dneska. Tehdy měl doma čokolády ve skříňce od které měla klíče jen přítelkyně a dostával na příděl. Venku to nějak vždycky vydržel, ale když dorazil domů byl by schopnej tu skříňku vybílit a sežrat třeba několik kilo.
Samozřejmě že závislost na nikotinu je silně individuální věc. Ale všechno to individuální je hlavně v hlavě, v tom, jestli si ten který člověk věří, nakolik dokáže reálně uvažovat, jak moc si váží svého zdraví a jak moc uvěřil pohádkám o tom, že přestat kouřit je těžké. Třeba si řekne ty jo, když Franta nedokáže přestat kouřit, tak to já nemám šanci. Zrovna předevčírem mi jeden mladý muž řekl dobrou hlášku: "KOUŘENÍ ZPŮSOBUJE RAKOVINU VŮLE"
Ale já jsem přesvědčen, že co se týče kouření, tak rakovinu vůle způsobují předsudky, špatný způsob uvažování.
ano, to co popisuješ je ta psychická závislost, která může být na čemkoli a naprosto souhlasím.
Jen jsme napsal, že individuální je i ta fyzická závislost, i když tam si myslím, že ty rozdíly nebudou tak veliké jako u té psychické.
Já myslím, že se celkem shodnem....
A právě droga ukáže, že radost i utrpení mají stejnou hodnotu, neboť se k ní lidé uchylují a vracejí z radosti i z utrpení.
to je zajímavá myšlenka!
Nejdřív jsem se začal usmívat a pak jsem si uvědomil, že když jsem měl velkou radost, zapálil jsem si cigáro a šel to zapít. Když jsem byl v prdeli z toho, že třeba někdo umřel, tak jsem si zapálil cigáro a šel to zapít.
Nejspíš je v tom kus pravdy...
Jak jsi to řešil, když jsi byl smutný z toho, že jsi si zapálil cigáro a šel to zapít?!? :o)))
dal jsem si další cigáro a další pivo a propil se na dno deprese.
má kamaráde. Má. jen jedno jak píše Heras, ale má. Můžeš mi věřit :-(
Tedy - ne z vlastni zkusenosti - ale kdyz o tom muzes tady psat, jeste kousek hloub to urcite slo. A mozna ze i o hodne. Ne ze bych to nekomu pral. Ale za poslednich par tydnu jsem slysel o trech... 8-(
nešlo.
To, že tady můžu psát je jen náhoda technického typu.
Víc bych to už fakt tady ale rozvádět nechtěl. Buď mi věř, že vím o čem mluvím nebo nevěř, ale víc k tomu veřejně prostě říkat nechci.
Vždyť už nebydlíš v Nuslích ne? Tak tě nemusí trápit, že ti padají na hlavu.
tohoto typu?
Syn Indiána se ptá svého otce: "Proč se můj bratr jmenuje Zelený strom?"
"Protože byl počat pod zeleným stromem."
"A proč se moje sestra jmenuje Měsíční svit?"
"Protože byla počata za měsíčního svitu. A už se mě přestaň ptát, Prasklá gumo!"
Tamto jsem nezkoušel, zkoušel jsem jenom přestat kouřit... Prostě jsem přestal... :-)
Přesně tak, musíš mít jen důvod nebo prostě chtít a vydržet pak kuřácké prostředí, které preventivně nenávidím. Kouřil jsem sice chvílu, ale jak psal Jurimír, budil jsem se taky po nocích a musel na balkón.
A pak to přišlo. Poznání. Cvičilo se mnou obyčejné listí v papíře (startky)!! A označil jsem to jako činnost pod mou důstojnost. Ale i tak to 3 týdny trvalo, pak se to ozvalo po 3 měsícách, pak po 3 letech a pak svoboda :-D
Znám pět lidí co se na to nechali ukecat. Jedna nekouřila 1 den a nedalo se s ní vydžet, druhý nekouřil 2 dny, třetí týden a čtvrtý asi 10 dní. Všichni se shodli, že to je blbost a za ty peníze co za to dali mohli mít suprovej mejdan. Jen jeden přestal kouřit, jenomže ten to opravdu sám chtěl a taky ze zdravotních důvodů potřeboval, ten by přestal i tak.
Kdo chce přestat kouřit, musí to sám chtít a říct si, že už kouřit nebude a je to odbytý. Nic na tom není stačí to jen chtít vydržet.
Nejlepsi je si zaplatit tak silene drahou proceduru na odvykani, ze uz Ti je pred sebou samym trapne priznat, ze to nepomohlo. Tohle mi jednou jeden povidal z vlastni zkusenosti asi tak 5 let pote, co uspesne prestal. 8-)