Je to sice v sekci lehokola, ale otázka je to obecná. Jak začínáte najíždět novou sezónu na kole, tak abyste byli co nejdříve v kondici? Ptám se lidí, co při první zimní plískanici kolo zazimují a vytáhnou ho až přestane mrznout. Takže nejezdí v zimě a netrápí doma válce či trenažer. Vím že by se mělo začínat zvolna a nedrásat hned kopce, ale kolik km tak v tomto režimu najíždíte, jak často a jak dlouho vám trvá než se rozjezdíte tak, abyste do kopců nechcípali?
Patrim sem, kdyz v zime odkladam kolo a sedlam zabradli? 8-)
Do kopcu chcipam porad, takze nejspis ano... 8-(
Premaham to silou vule a vhodnou motivaci.
Nepatříš. Tohle je určeno pro normální lidi.
Nicméně, pokud máš zkušenosti, sem s nimi.
Jezdim natolik narazove, ze na nejaky postupny trenink neni kdy. Snazim se jezdit tak, abych byl vecer schopen kolo vynest domu do tretiho patra bez vytahu. Proste nepretahnout slachy, neodepsat kotniky a kolena.
Jasně, takhle jezdím taky. Zjišťuju ale že čím dál déle mi trvá, než z ježdění mám opravdu radost a netrápím se. Začátky sezóny jsou vždy trpké a rád bych toto trápení zkrátil.
Jestli mas dost casu na pravidelne kilometry...
Ale mne by to pak uz prestalo bavit. Moc by to svou pravidelnosti pripominalo praci. 8-)
Samozřejmě, že času mám pořád stejně. Když jsem si ale postavil ležáka a zjistil co ježdění na něm - zvláště do kopců obnáší, ptal jsem se zkušených na jejich zkušenosti. Bylo mi řečeno, že zhruba od 500 km se to bude zlepšovat. No, já jsem zlepšení pocítil tak po 1000 km. Ale nejezdil jsem pravidelně a tak to možná bylo tím. Tak se jen orientačně ptám, jak to mají ostatní. Kolik a jak dlouho musí jezdit, aby se z dřiny stala zábava.
Jinak chci více jezdit do práce na kole, což mi denně dělá asi 30 km. Takže výsledek by se mohl dostavit rychleji.
Ja vyrazne zlepsovani citil tak do 300 km, dal uz jen velmi zvolna. Denne 30? To Ti zavidim.
V době mého ježdění na klasice jsem také "záviděl" kamarádovi, že "musí" jezdit do práce - měl to i s cestou zpět 35km. Ale když padaly trakaře, byl jsem rád, že já to mám kousek za barákem. V letech, kdy jsem jezdil občas hobby akce, jsem si mohl dát cestu oklikou a v měsících s brzkým východem slunce stihl po ránu třeba i šedesát. Jen to chce trochu vůli, když člověk nemusí :-), ale chce-li vydržet s balíkem alespoň přes první kopec, jinak to nejde.
Trochu formu, jsem začínal cítit nejdříve po 1500km.
Tak ja kondici neresim, celou zimu me stve, ze musim do prace vlakem/autobusem, takze pri prvni prilezitosti, kdyz mam pocit, ze uz bych do prace mohl dojet (teplota nad nulou a silnice bez snehu) vyrazim.
Ono je to 2 x 26km a neni to uplne rovina, takze prvnich par dnu jsem rad, ze vubec dojedu domu a pak se to srovna. :)
Tentokrat to snad bude trochu lepsi, protoze lehokolo nespalo celou zimu, ale pocasi dovololilo nekolik projizdek v prosinci, lednu i unoru.
Pulsmetr nemam, teorii jak jezdit prilis neresim, o valcich jsem slysel jen vypravet a aktivity jako spinning me netahnou...
Já začínám tak v půli dubna na 10 - 15 km po rovinkách lážo plážo. Tak 2 týdny - 4 týdny furt stejně a postupně přidávám po 5km co dva týdny a ve vrcholu sezony se dostanu tak na 30 km max. 40 km za den a to už toho mám plný brejle.;-)))))... Takže rozdíl sotva dvojnásobnej - na konci a na začátku. A polovinu toho ještě kolikrát do kopců odtlačím, takže to mám i s leho-kolo-walking.;-)))) Nutno ale na mou obranu říci, že v současné době stále ještě 4.rokem tahám v 90%všude s sebou vozík s dětmi = cca. 50 kg min., takže bych si dovolil za tento náklad přičíst 20 km denně.;-) Takže celkem se možná dostávám na těch 50 km.;-)
Pravidlo je jednoduché:
Co nejdéle a co nejvíce najet v základní vytrvalosti. A postupně zvyšovat délky tras a jezdit i více dní po sobě (samozřejmě stylem, aby to tělo zvládlo, takže ne se první den odrovnat příliš dlouhou trasou).
Když to není závodní příprava, tak není nutné žádné stritní hlídání tepů do AP (aerobní práh), stačí aby se AP příliš často nepřekračovalo a zejména se vyhnout překračování ANP (anaerobní práh).
Konkrétní číslo nájezdu v základní vytrvalosti není podstatné, protože to stejně nevydrží tak dlouho, jak by to bylo ideální (pro ty, co nemají najeto více let hodně tisíc kilometrů, tak by bylo pro zlepšování výkonnosti nejlepší najet klidně 80-90% ročních kilometrů v základní vytrvalosti a to v praxi moc nehrozí, aby se hobík tak striktně hlídal).
Bohužel tím jak není výkonnost, tak držet ze začátku v kopcích základní vytrvalost je obtížné a dost lidí to nevydrží. Znamená to se do kopců někdy opravdu plazit.
Pokud jsou dostatečně lehké převody na kole, tak kopců jako takových bych se nebál, jen je třeba je jezdit pomalu a tak nejlépe se držet v základní vytravalosti.
Samozřejmě prudší kopce v náročnějším terénu jsou problém, protože tam není žádná šance se udržet v nižší intenzitě (natož v základní vytrvalosti).
A pokud se na intenzitu prdí a hned od počátku se jezdí i častěji vyšší intenzita, tak to vede k rychlé stagnaci. Zlepšení nějaké se dostaví vždy (když se pár měsíců nedělalo nic), takže to dost lidí zmate (je pořád dost lidí, co si mylně domnívájí, že čím to více napálí, tím více potrénují). S tou častou vysokou intenzitou je to zlepšení ale mnohem menší a stagnace přijde velmi rychle.
Jak bys pro laika, který ví jen to, že tepák není sprosté slovo, popsal základní vytrvalost? Svými slovy?
Je na to poměrně jednoduchý i když ne zcela přesný test.
Základní vytrvalost je pásmo +- ve rozmezí 20 tepů pod AP až k prahu AP.
A ten test je na stanovení AP. Dokud jedeš tepy pod AP, tak musíš být schopný plynule mluvit bez jakéhokoliv zadrhávání. Nebo můžeš zkoušet i zpívat (tedy pokud nikdo nebude v dohledu :-) ) a to musí jít ještě taky.
Pak se ještě dá testovat pomocí udýchání nosem. Do AP bys to měl udýchat nosem zcela bez problémů. Někdo udýchá tepy i něco nad AP.
Ale to není pravidlem vždy, třeba někdo mívá ucpaný nos a neudých s ním nic.
Akorát je trošku problém se při tom zpěvu na kole doprovázet ještě na nějaký hudební nástroj (kytara, klavír, akordeon...)
Ještě doplním jednu věc, kdyby třeba někdo vozil tepák. A to, že prahy se mení i krátkodobě s aktuálním stavem organismu.
A u někoho i dost výrazně.
Tedy i kdyby měl někdo změřený přesněji AP (laktátový test), tak to stejně nelze brát jako dogmatickou pevnou hodnotu a je třeba přihlédnout k aktuálním stavu organismu.
Kdo tepák delší dobu vozí, tak už většinou svoje tělo velmi dobře zná a pár minut po vyjetí okmažitě pozná, jak na tom daný den je a případně jestli má nebo nemá výrazněji posunuté prahy.
Přes zimu na kolo nelezu, takže skoro každé jaro se učím znova jezdit na kole :-)
Ale není to zas taková hrůza. Obyčejně mi stačí prvních 100-150km (dávkovaných spíše nepravidelně po 20-25km) "kolem baráku" v pohodovém tempu bez nějakých velkých kopců na to, abych si potom už mohl troufnout i na delší, případně více zvlněné výjezdy. Samozřejmě si dávám pozor abych to nepřehnal, takže v drtivé většině případů přijíždím domů v celkové pohodě bez jakýchkoli následků způsobených únavou nebo přehnanou námahou.
Na celodenní výlety v řádu 100km+ se ale vydávám až o hodně později. Po kolika předchozích najezděných km ale nejsem schopen napsat, ono je to každý rok trochu jinak, každý rok mám úplně jiné nájezdy, a tohle jsem nikdy nesledoval...
To máš jednoduché, jezdit, jezdit a zase jezdit. Co nejvíce pravidelně a zpočátku se vyhýbat velkým kopcům a jezdit na pohodu a postupně prodlužovat a přidávat kopce.
Kolik, je velmi individuální a záleží na každém jednotlivci. Nyní jsem byl o víkendu dvakrát na Karkuli a dalo to vždy pohodové kilečko a přišlo mi to tak akorát, kdy jsem se cítil unaven, ale nikoli znaven. Žádný program na trénink nemám a jedu, když mohu. Po každé vyjížďce posoudím jak na tom jsem a jak jsem se cítil a podle toho naplánuji další s tím, že přidávám vzdálenost, nebo náročnost podle toho jak jsem se cítil po minulé vyjížďce.
Já si teda myslím, že celou zimu hákovat je blbost. Každé jaro pak člověk začíná, de facto, od nuly. Není nutné jezdit nějaké štreky.Účel splní i svižnější vycházka, kousek se dá i běžet, prostě jakýkoliv pohyb v zimě je pro mně přijatelnější než se na jaře dostávat znovu do kondice.
Každý pohyb je v zimě dobrý, to souhlas. Ale někdy i když se sportuje poměrně dost a je to intenzivní druh sportu, tak to moc nepůmže.
Já to tak mám u squashe. Trénink základní vytrvalosti mi to spíše narušeje a zhoršuje.
Je to samozřejmě lepší než nedělat nic. Ale po zimní sezóně squashe vždy dopadnu následovně:
- superkrátká vyjížďka třeba kolem hodiny je paráda a opravdu to jede
- vytrvalost v háji a jakmile to má být delší vyjížďka (dejme tomu 2,5h+), tak začínám stejně v podstatě od začátku
Letos snážím o něco lépe zimu než dříve (zdravotní problémy), tak to kombibnuji. Squash jen jednou, sem tam 2x týdně. A k tomu jezdím když to jde běžky a když zase není moc sníh a je třeba nad nulou, tak se vyhrabu i ne úplně krátké kolo (2,5h+ čistého času jízdy).
Na druhou stranu kolo mi zase narušuje postřeh a výbušnost ve squashi (hraju squash na poměrně slušné úrovni, takže je to pak hodně znát). Je to úplně jiný pohyb a úplně jiná adaptace svalů i nervů.
A hned je to mnohem lepší než když jsem chodil jen na squash (i když 3-4x týdně).
Chození je taky dobrá zimní příprava, ale musí to být dlouhé vycházky typu 3h+ (a aspoň 2h, jinak to nemá téměř žádný efekt).
Nejvhodnější je jezdit pořád, když to jen trochu jde, stačí třeba i jen 1 až 2 x týdně 30 km, když to nejde, tak si jít občas zacvičit, někdo chodí i plavat.
Jednou jsem z kola slezl někdy v listopadu a nasedl až v březnu, přibral jsem moooc kil a když jsem vyjel na první vyjížďku, tak jsem myslel, že po 40 km umřu, s každou další vyjížďkou se to zlepšovalo. Byla to hrozná zkušenost.
přesně tak..po několika zkušenostech s "opětovným" začínáním jezdění na jaře, jsem se raději přispůsobil zimě a jezdím i v zimě. Takhle mě stačí jen cesta do práce-cca 22 km denně a jak se oteplí, tak o víkendu i víc. No a na jaře hned můžu valit i delší štreky. Člověk je stále v kondici a takto mě to zcela vyhovuje:) A nějaké keci, že v zimě něco riskuju, jsou zcela mimo mísu. To byste pak nemohly ani na lyže, běžky, atd atd. Jen při sněhu pouze větší opatrnost a taky hodně reflexních věcí a nejlépe hodně viditelné barvičky na oblečení.