Už mě to nepustilo k dalšímu příspěvku, tak zakládám nové téma.
Ptal jsem se:
Páni elektrikáři, tak mě napadla ještě jedna myšlenka. Netušíte co bude dělat Jirkův osvědčený zdroj proudu ( http://kaidomain.com/ProductDetails.aspx... ). když ho připojím na baterky, ale nepřipojím na něj žádnou diodu? Bude žrát nějakou elektřinu nebo ne?
Pak jsem chtěl ještě napsat, že přemýšlím o dalším světle (na koloběžku) a, že bych si možná trošku zaexperimentoval: dioda: http://kaidomain.com/ProductDetails.aspx...
reflektor: http://www.kaidomain.com/ProductDetails.aspx...
Pro moje účely bych to musel drobet upravit, ale s tím se počítá :)
Ad prvni dotaz - zalezi jak to cinan osidil :) Jako step-down by to prezit mel, ale pokud to fakt chces delat, objednej si jeden navic a zkus (a po pokusu pouzij na vyzkouseni jako zatez neco jineho nez diodu :)
Predpokladal bych, ze step down bez zateze pusti plny vykon (tranzistor trvale otevreny) a dal se uz nic dit nebude.
Nicmene pokud bys v tomhle stavu zatez pripojil, mohl by do ni nejakou dobu tect velky proud a pri dostatecnem napeti by jen vybiti kondenzatoru mohlo LED ublizit.
Samozrejme zalezi jak to maji vyresene, ale urcite bych nedaval vypinac az pred LED, ale vypinal bych budic.
Tak mě napadla ještě jedna myšlenka, která se stavbou světel souvisí nepřímo. Asi jste o tom už všichni slyšeli, ale co kdyby.
Od 1.4.2011 klesá limit pro výběr dph na zboží dovezené ze zemí mimo EU z 150 euro na pouhých 22 éček.
Což znamená, že z KD i DX bude potřeba objednávky dělit. A nákupy součástek třeba z cutter.com.au se prodraží buď na dph nebo na dopravě.
Tak jsem si říkal, že kdyby se do té doby začalo dělat nějaké rozumné příslušenství k XM-L, tak bych jich asi pár do zásoby i s optikou koupil. Zrovna na tom cutteru mají dopravu zdarma při nákupu nad 100$, takže by se pak vyplatilo toho koupit víc najednou (přibližná cena dopravy do ČR je u nich 12$).
Přináším dobré zprávy. Na Cutteru už mají optiku pro Cree XM-L. Jejich nabídka je zatím dost omezená, ale to se snad časem zlepší.
http://www.cutter.com.au/categories.php?cat...
Co jsem tak koukal, tak pro moje účely je skoro jedno jestli použiju XM-L a nebo XP-G. Pro XP-G má cutter mnohem zajímavější nabídku optik.
Déme dohromady útratu na cutteru za 100$ na poštovné zdarma? Distribuce po republice by případně zařídil. Já bych nakupoval tak za 10$ až 20$.
A proč ho vlastně potřebuješ připojit na baterku ale na diodu ne? Možná jde funkce co potřebuješ dosáhnout nějak i bez toho, aby se dioda odpojovala od regulátoru, ale nevím, o jakou funkci ti jde.
Šlo mi o to mít vypínač až mezi regulátorem a diodou, kvůli vedení kabelů.
Aha, to mě nenapadlo. Driver je tak miniaturní, že jsem ho vždycky měl volně na kablíku úplně kdekoliv na kole, jen zalitý tavkou a zabalený izolačkou.
Existuje ještě jedna možnost jak zhasnout ledku, používám ji v blikačích na helmu: Na hlavním čipu AX20002 toho driveru je i Enable pin. Je přitažený na plus pull up resistorem obvykle 100kOhm a tím je čip při zapnutém napájení aktivní. Pokud si k němu připojíš drátek a vypínačem ten drátek připneš na zem (mínus baterky), tak dioda zhasne. Výstup driveru je úplně vypnutý a do diody neteče nic, podle datasheetu to pak celé žere 3mA pro vlastní potřebu. Podle mě to bude žrát minimálně tolik pokud jen odpojíš ledku, i kdyby to přežilo.
Datasheet toho hlavního čipu je třeba tady: http://www.axelite.com.tw/Products/AX2002-V1.0...
V tom driveru z Kaidomain je prakticky katalogově zapojený, takže schema jak je v datasheetu se dá použít.
Nejak se mi nechtelo verit, ze by to vypnute zralo 3mA, tak jsem koukal na datasheet a rekl bych, ze to spis bude shutdown suply current = 10uA, coz je mnohem prijatelnejsi, jinak by baterie byly za dva mesice spolehlive vybite.
Vyrobil jsem obrázek.
Vlevo jsou dvě pozice na rezistory. Jsou zapojené paralelně a na poslední dobou dodaných byly obsazené obě pozice. Na jednu dávají myslím 1R0 a na druhou 0R27, což dohromady dělá asi 0,21 Ohmů a dává ten baj voko 1A proudu. Já vždycky sundám ten 0R27, čímž vznikne 0,25A regulátor. Přes přepínač co přehazuje noční/denní výkon blikače pak připojuju na místo toho sundaného rezistoru většinou třeba dva 1R0 spojené paralelně. Konkrétní hodnota závisí na použitých diodách, jejich počtu a optice. Tím je ošetřená viditelnost ve dne a zároveň neoslňování v noci.
Blikání pak dělám tak, že výstup z jednoduchého astabilnícho obvodu z 555 časovače přivedu na ten Enable pin. Je to trochu protivné pájení, noha je dost malá. Ale jde to. Obvod pak zůstává pod napájením celou dobu. Pokud vypínačem přeruším přívod signálu z té 555, svítí trvale, pokud přivedu signál, bliká v rytmu toho signálu.
Typická helma tak má tři vypínače:
1. napájení - dvě polohy jede pól, odpojuje baterku.
2. výkon - přidá nebo nepřidá paralelní rezistory pro zvýšení proudu.
3. blikání - dvoupolohový dvoupólový, zároveň zapne napájení do časovače a připojí jeho signál k regulátoru.
Děkuju za vyčerpávající popis. Třeba ho časem využiju, až se rozhodnu vyrábět blikačku nebo nějaké složitější světlo. Teď jsem se ptal hlavně kvůli ušetření vypínačů, což jsem si pak uvědomil, že by se stejně asi nedalo.
Jak uz jsem naznacil vyse, tohle bych radsi nedelal, protoze regulator bude postupne zvysovat napeti s cilem protlacit nastaveny proud a kdyz proud netece, pravdepodobne skonci ve stavu 100% sepnuto. Pokud v tomhle stavu zapnes spinac / pripojis LED, muze nejakou dobu trvat nez regulator proud zase omezi. Pravdepodobne to bude jen okamzik, ale prijde mi to jako zbytecne riziko poskozeni LED.
Respektive zalezi, jak se regulator zachova, muj ridici obvod, pokud netece nastaveny proud, celou vetev radsi odpoji, ale cekal bych, ze zustane uplne otevreny.
Idealni reseni, jak radi Jirka pouzit Enable vstup. Pak muzes tahnout k vypinaci slabou dvojlinku aniz bys musel resit prechodovy odpor. Precijen pri amperovych proudech muze byt uz ubytek napeti na vypinaci znatelny..
Spálenou diody bych nerad. Tobě taky děkuji za rady.
Jak to tak tady čtu, tak si říkám, že bych si už konečně měl pořídit mikropáječku. Už na úpravu toho jednoho rezistoru a připájení výstupních kablíků jsem musel dělat na trafopájku očka z tenkého drátu, kterým se pěkně blbě pájelo, protože se pořád ohýbalo a moc nehřálo.
BTW. Co si myslíte o teplotě bílého světla diod? Přemýšlím, že bych zkusil tu XP-G s barvou outdoor white.
Ano, ma prijemnu neutralnu farbu. Ale zase ma prilis nizke CRI, takze dost skresluje farby.
CRI dalši veličina, o které nevím co vyjadřuje. U studené bílé to je 75 u te outdoor 70. Podle čísel to jako velký rozdíl oprovi studené bílé nevypadá.
Řikal jsem si, že teplejši bílá b mohla být přijemnější na koukání pro me i pro protijedoucí
Zdravím, čítal som na NETE nie veľmi priaznivé referencie na Kaidomain.com.
Máte skúsenosti z poslednej doby?
Ď
Nakupoval jsem tam v září součástky za 10 dolarů a všechno v pohodě. Doprava chvíli trvala. Zabalené to bylo v bublinkové obálce, faktura žádná, jen malý lísteček se seznamem zboží. Ale součástky jsou v pořádku a fungují správně.
V prosinci 2010 jsem dostával poslední zásilku, cca za 120 USD. Napřed asi týden nic, potom přišel email, že to viselo na skladových zásobách jedné z položek, takže zatím posílají to ostatní. To přišlo za týden. Cca o další dva týdny později dorazila i ta poslední položka. Všechno zabalené roztříděně, všechno funkční a v pořádku.
Už jsem od nich objednával hodněkrát, obvykle dost věcí naráz. Někdy to trvalo cca 10 dnů, jindy třeba tři týdny (včetně drastických prodlev vlivem České Pošty), ale vždycky dorazilo všechno a vždycky funkční.
Nedávno se tu řešila možnost rozsvěcet a zhasínat světla podle natočení řidítek.
Tak mě napadlo jestli by místo nějakého magnetického snímání nebyly lepší optické závory, nejsou moc drahé a fungují bezkontaktně (http://www.ges.cz/led-diody-optosoucastky...
Dalo by se jich několik do kruhu třeba k vršku vidle. Na vidli by se přidělal nějaký díl, který by jimi procházel. Pak by se to muselo zapojit na nějaký procesor a podle polohy zastíněných závor rozsvěcet a zhasínat světla. Možná by na to stačili jen 2 závory.
Bacha, tyhle veci jsou dost citlive na slunce (vlastni zkusenost z jedne roboticke souteze), musel by sis pohrat se zakrytovanim. Jo a jeste jednou bacha, vetsina cernych plastu jsou v infra pruhledne :) rekl bych, ze ty jazyckove kontakty budou vic bombenfest.
Zakrytovat, to je jasné. Ale zrovna slunce mě moc netrápí, to už je většinou zalezlé, když používám na kole světlo.
Jazýčkové kontakty? Další věc co jsem neznal. Kdyby se jich dalo naspat víc vedle sebe, tak by to asi mělo fungovat.
Tak mě napadla ještě jedna myšlenka: http://www.dealextreme.com/p/cree-xml-t6-1-mode...
Zkusil bych to rozložit, prozkoumat ten driver a upravit to tak, aby to šlo přidělat na chladič.
Bude ta dioda připájená na té hvězdicové destičce, na odvod tepla a lepší pájení přívodních kabelů?
Nabídka optiky pro XM-L vás nezajímá, tak trochu z jiného soudku. Máte-li ještě energii, tak položím další dotaz.
Potřeboval bych nějakou signalizaci nízkého napětí, abych neničil baterky. V současném stavu se moje signalizace nízkého napětí (blikání předního světla způsobené zadní blikačkou) aktivuje přibližně na 3,8 V. Jenže v tohle stavu napětí strašně rychle klesne na 3,4 V, což mi přijde, že pro 4 NiMH baterky (GP ReCyko) už není zdravé napětí.
Mám tam 4,7 mF stabilizační kondenzátor, zapojím-li další, na prahovém napětí blikání to nic nemění. Prahové napětí dokážu snížit předřazením rezistoru před blikačku. Ale nedokážu ho zvýšit jak bych chtěl.
Ještě dodám, signalizaci levnou a prostorově nenáročnou, neb už v krabičce nemám skoro místo,
Dělají se i větší krabičky ...
8-)
Ano dělají :) Ale mě se větší krabičku kupovat nechce a ta současná se mi líbí.
Jinak mě zajímají i řešení, která by se mi do současné krabičky nevešla. Chtěl bych spíš vědět, jaké jsou možnosti.
Napadlo mě, že nějaký mikroprocesor by to asi řešil, ale otázka je jestli neexistuje jiné řešení.
No ja jsem programator, takze pro me optimalnim resenim je procesor. Kdyz mi vsechno ridi ATmega48, tak je pochopitelne, ze taky hlida napeti na bateriich a ruzne blika LED, abych videl, kolik asi zbyva, pri poklesu pod cca 4 x 1V se aktivuje minimalni rezim (odber jen par mA) a nakonec se to cele vypne.
Pokud jde jen o signalizaci, stacila by ATtiny45 (nebo jiny maly proc s AD prevodnikem), budes si moct nastavit nekolik hranic napeti a blikat podle toho LED nebo treba pouzit RGB led. ;)
Merit napeti jde bud tak, ze pouzijes interni referenci (1.1V / 2.56V) a merene napeti pripojis pres delic (treba 5M / 1M) nebo se naopak da jako referenci pouzit Vcc, AD prevodnikem merit hodnotu Vbg a skutecnou hodnotu napajeciho napeti pocitat - usetri se soucastky i vyvody.
Samozrejme to jde bez procesoru, k porovnani dvou napeti slouzi komparator, ale mne prijde jednodussi pouzit tu Atinu. :)
Kdyz nad tim uvazuju, tak by stacilo jen pripajet ATTiny (25/45/85) k indikacni LED diode a pripojit napajeni, pokud budes LED svitit pres interni pull up, tak nepotrebujes zadnou dalsi soucastku a tezko to nekdo zapoji mensi!
Jinak netusim, kolik mas v krabicce mista, ale pokud umis dobre pajet, tak muzes pouzit ATtiny v pouzdre MLF a bude ti stacit 4 x 4 mm. Pokud mas mista vic, tak na soic by melo stacit 6 x 6 mm a s trochou snahy to bude vcetne indikacni LED.
Ja teda pajet prilis neumim a tak nekupuju, co neni v dip, ale to je jiny pribeh... :)
Jo a jeste je moznost pouzit klasicke analogove reseni - pripojit maly voltmetr. I kdyz k procesoru muzes pripojit taky displej, ale to uz chce trochu vice mista...
Nevím, jestli jsem dobrý v pájení, ale na 4 x 4 čip nemám vybavení. Nejlepší by bylo něco, co se dává do patice. 6 x 6 se mi tam vejde v pohodě.
Jinak to ATtiny vypadá jako zajímavé řešení. Jen bych se to musel naučit programovat a udělat si na to programátor.
Tu indikační diodu by to chtělo vyvést někam mimo krabičku, ideálně na zadní stranu předního světla. Krabičku mám pod sedátkem, nevidím na ni. Kdyby se to dioda dala zezadu na chladič světla, tak bych ji měl před očima.
Nebyl by k tomu procesoru potřeba ještě stabilizátor napětí? S čerstvými baterkami tam mám i 5,3 V.
Absolute maximum operating voltage = 6.0V, vetsinou se doporucuje neprekracovat 5.5V, takze tvych 5.3V je naprosto v pohode.
Problem by nastal akorat, pokud bys chtel baterie na kole i dobijet, tam se pres 6V dostat muzes.
Jeste me napadlo jako vylepeseni, ze by se dala pripojit dvoubarevna LED. Porad by ti na pripojeni stacila dvojlinka a mohl bys mit zelenou jako ze dobry, cervenou jako ze uz ne a treba ruzne blikani pro stavy mezi. Staci LED (nejlepe s odporem) zapojit mezi dva PINy procesoru, kdy na jeden PIN zapises 0, na druhy jednicku a kdyz to prohodis, zmeni se barva...
Jinak ten program by prilis slozity nebyl, staci ti zmerit napeti jednou za vterinu, jinak muze procesor spat. AVRka se programuji normalne v Cecku (assembler je potreba jen vyjimecne) a programator se da postavit z 5ti odporu, zener diod a jednoho tranzistoru. Takze cena v pohode do 50Kc... jen to chce mit na pocitaci seriovy port.
Na tátově počítači by se sériový port našel, a nebo tu někde mám takovou tu redukci do USBčka. To by problém nebyl.
Spíš s tím teď nebudu začínat, protože mám ještě hromadu zkoušek a bakalářku k tomu. A jak se znám, tak bych víc zkoušel programování toho mikročipu než bych programoval na bakalářku. O učení se na zkoušky nemluvě, to je ještě horší.
Pres tu usb redukci jednoduche programatory nefunguji (casovani). A me na firemnim notebooku nechodil ani na skutecnem seriaku (no mozna mel uvnitr ten usb prevodnik taky, nezkoumal jsem to ;) )
Jojo, chce to opravdovy seriovy port. Nikdy jsem pres USB prevodnik programovat nezkousel, ale pry to vetsinou nefunguje.
Casovani by nemel byt zasadni problem - je to SPI a hodiny vyrabi pocitac, spis bych tipoval, ze nektere redukce muzou mit osizene draty pro rizeni toku (DTR, RTS, CTS...) nebo mohou mit jinak nastavene napetove urovne.
Tvrdi se, ze existuji notebooky, kde jsou napetove urovne na hranici normy, coz jednoduchym programatorum nestaci, ale zatim jsem se s tim nesetkal.
Pokud by to pres USB fungovalo, asi by to bylo dost pomale, protoze tady se software vysila bit po bitu (nastav RTS do 0, nastav RTS do 1...), coz by s latenci USB dost prodlouzilo programovani.
Samozrejme jsou programatory i pro USB, ale to uz je na vyrobu doma mnohem slozitejsi, to se spis vyplati koupit. Ja si teda radsi vybral zakladni desku se seriovymi porty... ;)
Používám jen notebook, který sériový port nemá a ani žádná dřívější generace nikdy neměla :)
Ale vlastně tu mám pod stolem jeden počítač, který má určitě pravý sériový port, které nejde přes USB. A snad i funguje. Takže v tom by problém být neměl.
Predpokladam, ze jsou dve mozna uskali.
- napeti - pouzij USB HUB s napajenim (flashovani mobilu Siemens a Nokia)
- rozdilna zem - uzemnit sasi notebooku (snad tam nekde alespon kousek plechu kouka kolem portu) na ochranny kolik zasuvky pred pripojenim NTB do 230. A pak teprve pripojit druhe zarizeni a to bezet na stejnem zasuvkovem okruhu.
Jestli ten programator nema vlastni napajeni, bude to spis ta prvni varianta. 8-)
a nebo rovnou programovat přes USB :-)
neznám, jen jsem ze zvědavosti hledal ...
http://www.pjrc.com/teensy/index.html
To jsem nejak nenasel odvahu navrhnout ;) . Ale je fakt, ze to je program na 10 radek (no v asemblu o neco vic) a nekdo ti to za cokoladu/flasku vina nebo obdobnou naturalii urcite napise, odladi a napali do cipu.
Jinak avrka maji horni napeti 6V (a picky tusim taky), takze je to v pohode...
Ja pouzivam protected Liion 18650 a nemusim riesit taketo problemy. Kazdy ma zabudovanu svoju ochranu, takze aj ked mam viac clankov paralelne, tak ked niektoremu klesne napatie pod 2.7V tak sa odpoji a svietim iba na tie ostatne.
Takze nemas zadnou indikaci a proste svetlo najednou bez varovani zhasne? No kdyz predstavim, ze jedu z prudkeho kopce a najednou je vsude tma, prijde mi to dost o usta...
Pokud jsou clanky paralelne, mely by mit napeti stejne, takze bych cekal, ze se odpoji soucasne, pripadne tesne po sobe, protoze po odpojeni prvni baterie stoupne proudovy odber ze zbyvajicich, ne?
Su to cinske clanky. Takze uplne rovnako nefunguju. Pouzivam zapojenie direct drive v kombinacii s 8xAMC7135 driverom, takze ked sa akumulatory vybiju, tak jas poklesne. Ale to je tak po 4 hodinach. Zhasnutie naraz bez varovania mi nehrozi.
tohle napojíš přímo na alternátor http://www.dealextreme.com/p/1w-100-lumen-6500k... jen kdoví co je to za optiku )-:
Mám tady jedno takové schéma a jednu otázku k němu.
Uprostřed je přepínač, kterým se přepojuje kondenzátor mezi napájením a diodou. Dal by se onen přepínač nahradit soustavou tranzistorů + procesor, tak aby se ono pomyslné přepínání dalo řídit procesorem? Ideální by bylo, aby v okamžiku nabíjení kondenzátoru mohl být procesor vypnutý. Asi není potřeba, úplně nasimulovat přepínač, ale mělo by stačit proud v dané daném směru minimalizovat.
Priznavam bez muceni, ze fakt nevim, ktera bije.
Ve schematu vidim 3 diody (mozna to maji byt LED, nevim), dva kondenzatory, tri (asi) odpory a zrejme 2 spinace. U toho prepinace uprostred neni jiste ani v jake poloze bude po prepnuti.
Nebyt tech odporu, mozna bych v tom dokazal videt nejaky menic, ale kondenzator v serii s odporem? To by bylo hrozne neucinne. A kdyby to nebyl kondenzator, ale civka, stejne je to hloupost. A kondenzator 1F, tak obrovsky prece musi mit nejaky hlubsi smysl.
Vzdavam to, tohle neuhodnu.
1 F kondenzátor se dává k dlouhému svícení koncového světla při zastavení. Je to zřejmě ´konstrukční cvičení´ (jsme říkávali na průmce, v minulém tisíciletí), schválně, šlo by to?
8-)
No dobre, k dlouhemu sviceni, ale vzdyt tam nema dynamo (nebo alternator), ale baterii. Kdo by chtel, aby mu svetlo svitilo i po tom, co vypne vypinac?
Leda by chtel, aby mu svetlo svitilo behem vymeny baterii... nebo spis mira abstrakce v tomhle schematu presahuje moji predstavivost...
Původně jsem vám nechtěl prozrazovat směr svých myšlenek, ale asi to bez toho nepůjde.
Místo té baterky by tam mělo být jako zdroj dynamo v nábě + usměrňovací můstek. 1F kondenzátor je na stabilizaci. Ty 2 sériově zapojené diody by byli nějaké Cree XP-G, XM-L nebo tak něco do předu. Ta samostatná dioda by byla červená XP-E. A po ní bych chtěl, aby blikala. Když bych ji zapojil přímo, tak mi při svitu červené nebudou skoro svítit ty bílé, protože budou mít mnohem větší prahové napětí. Tak jsem si myslel, že by se k ní dal paralelně kondenzátor, který by se většinu času nabíjel a jednou za čas by se na chvíli odpojil od napájení a připojil přes rezistor k diodě, jen na pár milisekund. Takže tím by předním diodám kolísali proudy jen nepatrně.
Napadlo mě relé, ale tam by mohl být problém při malých napětích, tak jsem si myslel, že ty tranzistory by mohli fungovat, ale nevím jak.
Ja bych se na tu cervenou vetev vykaslal na jednu diodu a dal tam serii (nebo nekolik serii) supersvitivych tak, aby pokryla tech cca 8V a pak ts tim blikal jednim fetem a procesorem/555. Neco jako jsem udelal tady (tech 5x5 uprostred je cervenych aby to udelalo nejakou svitici plochu a ne bod):
http://code.google.com/p/avrbikelight/wiki...
Vim, ze na 230V se pouziva blikajici zapojeni s diakem, ale jestli by slo adaptovat na mensi napeti nevim, s timhle jsem si nikdy nehral:
http://www.volny.cz/cbov/schemata/blik230v.htm
No asi to bude rozumnější.
Trošku jsem to studoval, ty diody mají celkem vysoké prahové napětí, takže bych zapojil 3 do série (Uf = 1,85V při 20mA) a k tomu nějaká cca 70 ohmový rezistor. Při 5V by tím teklo cca 8mA při 8V těch maximálních 30mA.
Ještě lepší by bylo to nějak stabilizovat, aby tím teklo pořád přibližně 20 mA, lae jak to udělat?
Koukám, že ty tam máš napěťový Boost, je to tak?
Nedali by se někde na internetu sehnat průběhy napětí a proudů, jaké je to SON dynamo ochotné dávat při daných otáčkách? Já našel pouze grafy napětí pro verzi z roku 2001.
Zadny boost tam neni ;) jen spinaci FET a odpor. Prislo mi, ze je zbytecne to komplikovat...
Jednoduchy stabilizator proudu muzes udelat treba takhle: http://www.volta.estranky.cz/clanky/zdroje_...
Takže máš to 12 V dynamo?
Jsem na to tvoje světlo moc zvědavej. Doufám, že se pochlubíš :)
Dynamo je obyc 6V stary SON pro 20palcove kolo koupeny ve vyprodeji na lehosrazu.
Plan je, ze primarni zdroj bude 3S LiPol, takze cca 9.5-12.5V dobijena z dynama (schema mam, postavene a vyzkousene to neni). Pokud se dobijeni nepovede z realizovat, tak bud misto lipol prijde gelovka, ktera se da s jednoduchym zdvojovacem dobijet urcite nebo na dobijeni rezignuju (coz bych nerad).
Aha. Nabíjecí baterky mezi dynamem a světlem mě nenapadly. Ty baterky tam chceš dát kvůli svícení při zastavení?
Jadnak to, jednak k nezavislosti svetelneho vykonu na rychlosti. Ale jak rikam, vyvijim to primarne jako bateriove s tim, ze dynamo a dobijeni bude pripadny bonus. Kdybych chtel delat primarne dynamo svetlo, tak bych sel spis smerem Jirka (usmernovac, kondik, zadne zbytecne slozitosti). Ale na tom bych si asi nemohl dostatecne vyhrat (a samozrejme i vyvztekat - jeden by neveril, co da prace najit prohozene masky 0x0f a 0xf0 pro adresu do pameti ;)
Pokud bys fakt chtel vzadu svitit pres jednu XP-E, tak by ti asi nezbylo nez pouzit nejaky menic a blikani realizovat enable vstupem menice (viz nekde vyse), jinak by zapnuti zadniho svetla vypnulo predni (muze se hodit kdyz bys chtel blikat stridave prednim a zadnim).
Nicmene nemyslim, ze je adekvatni hnat do zadniho svetla plny vykon a ta rozdilna napeti jsou zbytecna komplikace.
Jak uz ti radi Eryc, optimalni by bylo zvolit takovou vetev zadnich svetel, aby napeti odpovidalo prednim svetlum a celou vetev pak spinat mosfetem.
Pokud by ti stacili klasicke LED na 20mA v serii, jak pises nize, tak jednoduchy proudovy omezovac vyrobis z LM317T a odporu. Fungovalo by to stejne jako predradny odpor, ale nemusel bys hledat kompromisni hodnotu odporu, nastavil bys proud.
http://4um.overclocking.cz/showthread.php?t...
"Nejjednodužší blikač je samoblikající LED dioda (20kč) zapojená do serie s ostatními diodami.Bacha,nesmí se přepólovat,delší vývod na plus. Všechny diody zapojené za touto led budou blikat.Když se k samoblikající LED diodě paralelně připojí *odpor*(100-1000ohm),budou ledky měnit jas."
ta blikající LEDka je tuším na 3-12 (možná i 15)V
Blikací dioda je pěkná, ale vůbec neřeší můj problém.
Děkuju za nápad, třeba si mi někdy blikací dioda bude hodit :)
No přiznám se, že se v této diskuzi chytám jen částečně. Pokud ale pořád ještě řešíte jak zkombinovat napájení zadní blikající diody se zbytkem, tak bych měl jeden nápad.
A to, vykašlat se na celé zapojování zadního světla a použít obyčejnou bateriovou blikačku.
Proč komplikovaně vést proud k zadní diodě s minimálním odběrem, kterou stačí obyčejná mikrotužka zásobovat po dlouhé hodiny?
Pokud jsem řekl nějakou blbost, tak pardon - byl to jen takový nápad - jinak dělám do včel.
:)
"Po dlouhé hodiny" ? Moje SuperFlash od Smartu bliká s původníma baterkama už přes 3 roky ;-) Je ale fakt, že se úmyslně potmě na kole tolik nepotuluji... Maximálně tak hodinu při nějakém pozdním dojezdu z výletu. A to ji mimo silnice a všude tam, kde se normálně nedá očekávat nějaký provoz, většinou vypínám :-)
Tam kde neocekavas provoz jezdis se zhasnutymi svetly? No tak hlavne pozor, aby ses nepotkal s nekym, kdo na danem miste neceka cyklistu, natoz neosvetleneho... ;)
Ty jezdis po polnackach s blikackou? 8-o
No a proc ne? Proste kdyz vyjedu, tak tlacitkem na riditkach zapnu denni rezim, kdy blika predni a zadni svetlo a vypnu to, az kdyz nekam dojedu, pripadne pokud se setmi, tak to prepnu na sviceni.
Vetsinou mi staci baterie nabit jednou za tyden, nekdy za dva, staci pripojit nabijecku. S cenou spotrebovane energie si hlavu nelamu...
Zadni svetlo sice zatim velke uspechy neslavi, ale blikajici predni svetlo vyrazne omezilo pocet protijedoucich aut, ktera me ohrozuji vzajemnym predjizdenim...
:-)
Už to za mne napsal Murphy, na polňačkách apod. zadní blikačku opravdu nepotřebuju ;-) Tam opravdu nevím k čemu by mi byla.
Předním světlem ale svítím, přeci musím vidět na cestu ;-)
Už mě uprostřed polí několikrát míjel rozžhavený off-road a tak svítím celý den, tedy každou jízdu.
Zase na druhou stranu, když už něco takového za sebou slyším, tak se tomu snažím pokud možno uklidit z cesty. A i kdybych neblikal, na zadku mám tolik reflexních ploch, že by to musel přehlédnout fakt jenom slepý. Leda že by ten offroad taky nesvítil :-)))
No, ve větru slyšíš nic teda a pokud máš kolem lehce zvlněno, tak se nestačíš ani ohlédnout, natož uhnout.
Jednou sem jel zamyšlený kudy pojedu a zavěsil se za mě traktor :-) Kochám se krajinou.
Myslím, že po takové cestě nepojede nikdo tak rychle abych nestačil zaregistrovat kužele jeho předních světel a uklidit se včas na stranu. A taky trochu předpokládám, že tam ten dotyčný bude mít napálená dálková světla, takže bych ho mohl zmerčit o to dříve.
Jsou to ale jenom dohady, zatím jsem takovou situaci řešit nemusel, no...
Jezději takový paka v Hummerech, co nesvítěji a jedou cesta necesta.
"Po tmě je to vole ten správnej adrenalín ..."
Snazim se jezdit v terenu, ktery ani pro tyhle auticka neni vhodny, ale pevne verim tomu, ze kdyby neco takoveho jelo po polnacce nebo po lese, ze bych to slysel a zdekoval se s velkym predstihem.
Mám úplně stejný názor.
Opravdu vlastní zkušenost, kde se vzali a hned zmizeli. Občas i pokřikovali z okének něco, co sem nejde napsat. Na druhou stranu, když jezdím polama, ta su zasněný, myšlenkama jinde.
Já Ti to věřím, ale v takové situaci jsem se zatím neocitnul, já na kole nesním a pořád dávám pozor co se kolem mne děje :-)
Alespoň můžeš být rád, že jsi to přežil ve zdraví ;-)
EDIT: Aha, ležákista, to pak vysvětluje to spaní za jízdy :-)))
Když máš všechna světla na jedno tlačítko, tak neřešící, co ti svítí a co ne. Prostě to zapneš a jedeš.
Nojo, když mně se ale nechce mít zadrátované kolo, stačí mi bowdeny od řazení a hadičky od brzd ;-)
To občasné sáhnutí pod sedlo mi přijde schůdnější.
No jak bych to napsal. Na mém současném osvětlení mi taky stačí sáhnout pod sedlo a mám rozsvícené všechno. Je pravda, že ten 1,9m kabel co mi vede dopředu něco váží, ale nejsem gramař. Navíc nevím, jestli víc váží kabel nebo chladič, já to nikdy nevážil.
Nejde mi o gramy, ale o riziko, že to někde při průjezdem roštím utrhnu a zlikviduju si celou osvětlovací aparaturu ;-)
Asi něco jiného vydrží ocelové bowdeny nebo lanka, a něco jiného nějaký licnový měděný cancourek...
Jak píše Murphy, s tloušťkou kabelu jsem to trochu přehnal, mám tam dvě žíly 1mm^2.
Nějak si nedovedu představit, jak by ten kabel měl přijít do kontaktu s roštím. Trubku kolem které kabel vede mi během jízdy kryjí nohy.
Ono je to v rámci co nejmenšího elektrického odporu logické. Pak je to jenom o kompromisu mezi ztrátami proudu v takovém vedení a jeho rozumně použitelným průřezem. Hlavně když to pak člověk napájí jen akumulátory a je mu dobrá každá mAh...
Nevím jako moc jsou velké rozdíly v exponovanosti drátů vedených po rámu kola mezi klasikou a ležákem, ale pro mne je představa takové tkaničky plazící se od předku mého kola až k jeho zadku docela nepředstavitelná ;-)
Od predku k zadku by to melo jit prostrcit ramem, horsi je to k riditkum. Priznavam, jeste to nemam uplne do detailu rozmyslene. PRedbezne pocitam, ze to pripaskuju k nekteremu lanku a omotam takovou tou spiralou na organizaci kabelu. To by melo byt odolne dost.
Nevidím v tom jediný problém. Světlo dost často sundavám, takže vždy jen kabel omotám kolem rámové trubky a světlo přichytím šroubem. Měl-li bych tam světlo na trvalo, tak si s vedením kabelu vyhraju, aby nebyl tolik vidět. Ani takhle si toho většina lidí nevšimne, protože spíš koukají na ležák celkově. A nebo jsou oslněni mým světlem.
Na klasice by si člověk jen musel dát pozor, aby kabel nebyl v kontaktu s lanky, jinak v tom taky nevidím jediný problém.
O.K., asi to máš důkladně promyšlené.
Mně se ale vlastně ani měnit nic nechce :-) Stávající stav (každé světlo napájené zvlášť, jednoduše odmontovatelné, bez jakýchkoli drátů vedoucích po rámu) mi zatím vyhovuje.
Mě na vedení proudu k zadní diodě nepřijde mocc komplikovaného.
Blikačka určitě vydrží blikat dlouho, ale já bych chtěl něco co bude fungovat i bez baterek.
Jako řešení vidím dát tam pár diod na dynamo a pár na baterky.
A co varianta male vetrne elektrarnicky a nejakeho akumulatoru, ktery by dobijela? 8-) Zadne draty, jen vetrnicek....
To už se tu jednou probíralo, ne?
Když už tak bych navrhoval spalovat vodík a nebo metanol na nějakém palivovém článku.
To ale musis doplnovat.
S vetrnikem se staci rozjet a je to. A muze to nabijet i kdyz stojis, coz je proti dynamu znacna vyhoda.
U těch plánků s elektronikou mi stojí rozum, ale větrná turbína na kolo, to je podle mě námět na disertační prácu. :-D Hlásím se jako tester.
A hlavně rekuperaci - tady by fungovala tak, že přebytečná energie z baterek bude pohánět tu vrtuli a kolo pak pojede samo (no možná i poletí).
Jasně! Vznášedlo na kolech. Ách
http://www.flybike.co.uk/images/album_general...
Není problém - ten padák na PG bych ještě doma našel.
Ja teda hlasuju pro jaderny reaktor! Jen si predstav ten respekt ridicu, pokud by se ve zpravach objevilo, ze po srazce auta s cyklistou zahynulo 10000 lidi.... ;)
Když si představím, jak velký je náš školní reaktor. A to ani nemá turbínu. Tak si říkám, že ten výkon za to nestojí.
Pokud mluvis o Vrabcakovi, tak ta vlastni kostka by se mozna na vozik vesla ;))
No to možná ano, ale k čemu by ti takovej rektor byl? 1kW tepelně to je na prd.
Navíc k reaktoru ještě potřebuješ parní turbínu a záložní zdroj. I na jaderných ponorkách mají záložní dieselagregát.
Nepotřebuješ parní turbínu, to nové vozítko na rozbití na Mars bude mít jaderný reaktor a elektrika bude těma součástkama produkující elektriku z rozdílu teplot. Jen si nemožu vzpomenút, jak se to jmenuje.
Jo jenže tyhle články nemají moc velkou účinnost. Na zemi by to nefungovalo, je tu moc teplo. A rozhodně by to nemohlo fungovat s Vrabcem, který má běžnou pracovní teplotu 20 °C.
Na Marsu máš průměrnou teplotu -60 °C. Řekl bych, že jedinej důvod, proč chtějí na Marsi používat ty Poltiery je hmotnost parogenerátorů.
No na druhou stranu, bylo by to vzduchem chlazené za pohybu, takže jen otázka baterie, co by poháněla ventilátor do plného rozběhu a provozu. I když v případě chlazení vrtulí by to mohlo běžet imrvére, a chladit třeba nápoje atd. atd.
At nezakladam dalsi vlakno, co myslite, je lepsi dal dalkovou ledku pod nebo nad tlumenou? Tak nejak intuitivne bych dal tlumenou co nejvys, aby mela co nejmene ustry uhel k vozovce, u dalkoveho to podle me tak nevadi (zmena bude s vyskou mensi, protoze prusecik s vozovkou je dal)...
To co píšeš zní celkem logicky. Kolik to tvoje světlo bude mít ve výsledku předních diod?
Plan nula jsou dve ledky: dalkova (10st) a elipticka tlumena (15x45st). To bude vse, pokud vsechno pujde podle planu (no mozna blinkry, ale to nema prioritu, spis je necham jen zezadu, vepredu by stejne asi byly "maskovane" hlavniim svetlem). Pokud se elipticka optika ukaze nepouzitelna, tak i misto ni prijde uzka 10st a budu muset nejak poresit manevrovaci svetla "do zatacky" (10st na to nestaci, vyzkouseno s aurorou).
Co vím, tak Murphymu fungují stvětla umístěná na řidítkách, na těch šikmý trubkách. Má tam 2 komerční šimrátka.
Ty máš 20/26? Otázka je jestli ti tím nebudeš víc svítit na nohy.
jj, A5. Tak ona je otazka sviceni na nohy i u toho eliptickeho paprsku (svetla budou na presmykacove trubce)... S uzkym to na nohy sviti minimalne. Kazdopadne doufam, ze tenhle vikend zvladnu udelat nejaky provizorni drzak a otestuju v realu...
Sediva teorie, ale potom, co jsem spichnul provizorni drzak vidim, ze jsem asi podcenil planovani a kdyz bude tlumena nahore (a tim padem vic vzadu), tak dalkova ji bude zasahovat do paprsku. Ale zatim to neni overene...
Bude to chtít vyzkoušet za tmy, ale je tu šance, že stín pouzdra dálkové bude zabírat jen prostor, do kterého si přes čumák kola stejně nevidíš, takže to nepoznáš.
Jasne, se zkouskou pocitam, ale na nakabelovani a zapnuti uz vecer nebyla sila... ;)
Plus jeste tlumena bude muset dostat nejaky ksilt proti oslnovani, obcas nekdo blika i na uzkou optiku co mam ted v aurore)...
Plánuju udělat JEDNODUCHOU červenou blikačku. Celé to mám vymyšlené, až na jeden zádrhel s tranzistorem.
Pracovní napětí bude 4V až 5,2V, většinu času to bude na cca 4,9 V. Časování udělám pomocí 555 zapojené v astabilním režimu z wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:555_Astable_Diagram.svg . Proud bych řídil buď obyč rezistorem nebo tímhle stabilizátorem: http://www.ges.cz/cz/lm317-to220-GES05001212.html . Diody tyhle: http://www.ges.cz/cz/l-53src-f-GES05100023.html , zapojím asi 2 za sebou. Co jsem tak pochopil, tak dioda by se teoreticky dala zapojit i na výstup 555, ale tam je problém v poměru vypnuto/zapnuto. Pro blikačku bych chtěl, aby zapnuto bylo kratší dobu, než vypnuto, což to astabilní zapojení neumožňuje. Řešením se zdá být MOSFET typu p. Jenže jaký? A jak ho zapojit? Zapojit ho před nebo za stabilizátor?
A nebo nějaké jiné, podobně jednoduché zapojení?
Tak podle me nejjednodussi blikackou by byl jednocipovy mikrocontroller, odpor a LED. Treba ATtiny25/ATtiny85 muze do 20 mA spinat primo, vetsi proudy pak pres Mosfet. Pro obycejny blikani je to sice trochu kanon na vrabce, ale tahle ATtiny stoji okolo 50 Kc (jsou i mensi a levnejsi procesory) a zapojeni uz jednodussi byt nemuze! Ale pokud ma nekdo odpor k programovani, tak klidne 555.
Mozna ti nerozumim, ale u schematu, na ktere odkazujes, je jedno co zapojis na vystup, pomer blikani to nemuze ovlivnit (krom moznosti, ze neco shori).
A pokud ti jde o moznost nastavit si pomer sviti/nesviti v celem rozsahu, tak na to je schema hned pod tim.
http://en.wikibooks.org/wiki/File:555_Mk-sp_Diagram.svg
I tady samozrejme LED nebo vstup mosfetu pripojis na vystup z 555, takze zatez casovani neovlivni.
Procesor by nepochybně byl řešení. Jeden už tam mám, ale dělal ho Kamil. Blikačku bude potřeba trochu ladit, takže bych si musel pořídit nějaký programátor a naučit se to programovat. Na to teď nemám moc čas.
I tak se zeptám, jaký konkrétní mosfet by se tam použil? 20 mA by možná stačilo, ale kdo ví, to nemám ozkoušené.
No mosfety mas dva druhy (podobne jako u bipolarnich tranzistoru), N a P.
Bud pouzijes N, ktery se otevre kladnym napetim na Gate vstup a pak mas (obvykle) zatez zapojenou mezi plus a tranzistor, ktery po sepnuti k zatezi pripoji nulu.
Nebo pouzijes P, kde to bude presne naopak, tedy zatez bude mit trvale nulu, ale plus k ni privedes pres tranzistor a tenhle tranzistor otevres privedenim nuly.
Kdyz tak koukam, co jsem zapsal, nevim zda se pokus o laicke vysvetleni podaril, ono by to ze schematu asi bylo jasnejsi. Kazdopadne pokud mas pro ridici obvod 555/procesor stejne napajeci napeti jako pro svetlo a nemas treba kryt svetla pripojeny k zemi a podobne, tak lze bez problemu pouzit oboji.
Jako priklad mych oblibenych mosfetu uvedu dva, nestoji svet, maji rozumny odpor v sepnutem stavu, na 5V funguji dobre (u nizsich napeti nevim, zda by se uplne otevrely). Spinaci proud by mel stacit i na trosku vetsi svetlo...
http://www.gme.cz/cz/irfz24n-p213-208.html
http://www.gme.cz/cz/irf9z34n-p213-218.html
Pro tvoje ucely by stacilo neco mnohem mensiho, treba tu v suplicku mam BS170, ale asi by se nasly lepsi, tohle mam jako pomerne levny tranzistor, kdyz neresim parametry.
http://www.gme.cz/cz/bs170-p213-008.html
Ale tranzistoru existuje spousta typu, nekdo jiny ti muze doporucit uplne jine, pro kazdou aplikaci je optimalni neco jineho, ja mam doma asi 4 typy a cpu je vsude... :)
Vlastne existuje jeste jednodussi zapojeni...
http://www.gme.cz/cz/led-5mm-blik-red-3500-20...
Tahle LEDka blika uz sama o sobe, akorat bys uz nemel moznost nastaveni.
http://www.nakole.cz/diskuse/12599-vlastni...
Existuje i způsob, jak z 555 dostat obrácený poměr, musíš diodou oddělit nabíjecí a vybíjecí cesty toho časovacího kondíku. Zkusím najít nebo nakreslit. Mám to takhle zapojené v helmách a na některých kolech, kde tím signálem řídím enable vstup těch čínských proudových zdrojů.
Tož tady to je: http://www.doctronics.co.uk/555.htm#more_astables v sekci 4. More Astables to máš i popsané: přidáním diody (třeba 1N4007 nebo podobná) vedoucí z nohy 7 na nohu 6 se stane to, že časovací kondík nabíjíš jen přes R1 a vybíjíš jen přes R2. Tím pádem dobu vysokého výstupu máš určenou pomocí R1 a dobu nízkého odděleně pomocí R2, můžeš si naladit jakou střídu chceš.
Rekl bych, ze je to uplne stejne schema, jako jsem sem daval vecer, akoratze v adrese byla dvojtecka a server to spatne podtrhnul.
http://en.wikibooks.org/wiki/File%3A555_Mk-sp...
Kazdopadne to funguje presne jak pises.
Trochu jsem studoval specifikace té 555, co bych použil. Je tam, že na výstupu to má max 100mA. Chápu to dobře, že na tom výstupu to má jako jedničku vstupní napětí a do 100mA to neupeču? Pak by nebyl ani potřeba žádný mosfet.
Je to tak, při High úrovni výstupu je na noze 3 napětí skoro jako napájecí (mínus úbytek na jednom tranzistoru uvnitř) a můžeš odebírat ten daný proud, aniž bys to tím odběrem nějak přetěžoval. Když se pokusíš odebrat dvakrát tolik, asi to po nějaké době provozu chcípne. Ale i při vyzkratování výstupu natvrdo na zem to většina 555 co jsem kdy měl v ruce chvilku přežila a po odstranění zkratu fungovaly dál. Je to poměrně robustní obvůdek.
Předem se omlouvám, že se tu přiživuji svým dotazem a prosím zběhlé v problematice (a fyzice základní školy) o pomoc.
Po stavbě světla k SONu mi zbyla jedna Cree Q5 i s optikou a chtěl bych ji zužitkovat. V plánu mám postavit něco malého na přilbu napájené přímo z 18650 li-ion.
http://kaidomain.com/ProductDetails.aspx...
http://www.solarforce-sales.com/product_detail...
Myslíte, že ta LEDka vydrží Direct Drive a uchladí ji kousek AL profilu, odhadem tak 30x40x5 mm? Jak dlouho by to mohlo svítit bez předřadného odporu?
Vím, že je na webu spousta kalkulátorů na výpočet předřadných odporů k LEDkám, ale netuším, jestli ty hausnumera, co z nich lezou, jsou odpovídající. Jaký použít odpor, aby to vydrželo svítit tak 6 hodin a jaký by pak byl proud (300-350mA??)? A při použití dvoupólového spínače, jaký odpor pro silnější svícení na tak hodinu a půl (při jakém proudu)?
Nebude lepší nějakej driver místo toho rezistoru? Mám takový pocit, že se dělají i drivery které fungují na takhle malém rozdílu napětí.
Nebude :)
No, asi by bylo, driver by se určitě našel (takto osazených svítilen jsou mraky), ale chci něco jednoduchého (kolébkový nebo páčkový spínač, odpor a kus drátu), použiju vlastně jen komponenty co mám doma (jen nakoupím pár odporů a budu laborovat). Zatím mi to bude stačit, více energie se mi do toho investovat nechce.
Nevyhody predradnych odporu asi znas.
Pokud ma baterie 3.7V, ty bys chtel proud 350 mA, tak si musis zjistit, jake napeti bude na Cree a zvolit takovy odpor, aby se na nem protopil zbytek.
Pro 350 mA je typicka hodnota napeti Cree XRE 3.3V, takze na odpor zbyva 0.4V, coz by odpovidalo asi 1.2 Ohmu.
Problem je v tom, ze typicka hodnota nemusi zdaleka platit pro tvuj kus (u horsich kousku muze byt az 3.9V, tam bys proudu nedosahl ani bez odporu), bude zaviset na teplote a musis brat v potaz i napeti cerstve nabite baterie. Ve vysledku budes odpor ladit pro konkretni kus a bude to kompromis mezi svitem s nabitou a vybitou baterii.
Jelikoz pro 1A maji typicke napeti 3.7V, asi to nektere Cree LED bez odporu snesou, nektere nejspis shori, zalezi na konkretnim kuse. Tady uz budou obrovskou roli hrat odpory kontaktu, vedeni, vypinace a vnitrni odpor baterie. Nejspis tam muze byt dost velky odpor sam o sobe, ale jako technicke reseni bych to urcite nedoporucil. :)
Hlavní problém je podle mě v tom, že ta baterka má plně nabitá 4,2-4,2V a naprosto vybitá sotva 3V, píšou že vnitřní ochrana ji odpojí až při 2,5V. Takže i když bys našel ledku, která má řekněmě 3,7V když jí teče proud 350mA, tak při 4,2V poteče asi víc jak 1A a při 2,5V se ani nerozsvítí. Takže je dost možné, že v momentě připojení na nabitou baterku to prostě shoří. A i když neshoří, tak to bude svítit jako blázen, maximum co ta ledka umí, a bude to postupně relativně rychle slábnout a zhasne dřív, než se baterka vybije úplně (což není na škodu, ochrání to baterku).
Pokud jsi rozhodnutý vystačit s jedním rezistorem a jedním vypínačem, tak bych na Tvém místě zkusil dva 1 Ohm resistory (slovy jedno-ohmové) spojené v sérii. Připojil bych to a zjistil, kolik proudu teče. Pokud to bude méně než 350mA, risknul bych vyzkratování/vyřazení jednoho z nich a změřil to jen na jeden rezistor. Pak by to tak šlo nechat, ale bude to mít výše zmíněné vlastnosti - začátek svítí násobně víc než polovina nabití baterky a dál to slábne až do zhasnutí.
Jo a proud neměř ampérmetrem v sérii s ledkou a odporem. On má sám nějaký odpor a při měření tohohle typu obvodu to hodně zkreslí výsledek. Musíš měřit napětí na tom rezistoru a dělit ho jeho odporem, tím zjistíš proud. Pro jednoohmové rezistory je to tím pádem snadné - 0,5V je 500mA.
Děkuji všem za reakce. Zejména Jerrymu a Jirkovi za podrobné vysvětlení, které se snad hodí i ostatním. Jinak bych tu byl nerad za někoho, kdo nezná ani ten ohmův zákon.
Direct Drive fungoval. Zkusil jsem dát tu ledku přímo na lionku po nabití na 4,19 V. Nějaký odpor ve vedení (řekl bych minimální) tam byl, akumulátor totiž nebyl v držáku a pocínované vodiče jsem k němu jen přitiskl. Svítilo to pekelně, ale dlouho jsem to netrápil kvůli absenci pořádného chlazení. Na cca 3,4 V to ještě pro mě dostatečně svítilo, proudy jsem ani neměřil, spokojil jsem se s pouhou funkčností.
Nakonec jsem ale od bastení upustil, u číňana totiž seženu hotovou čelovku s obdobnou Q4 za pár šušňů.
A abych se nenudil, tak jsem jen tak pro zábavu nakonec poupravil starou svítilnu z CO skladu. Je tam nějaký driver za asi 2,5 USD, který má dávat údajně 1200 mA, při druhém modu 100 mA a bohužel i bliká. S kolébkovým spínačem to funguje, jen při změněně režimu je třeba dvakrát rychle "lupnout". Mile mě výsledek překvapil, jen ještě vyměním 10 st. optiku za 45 st., nebo ji jen přidám dovnitř do té krabičky a v případě odzoomování jen vyměním kolimátory :).
Na konec musím pochválit naše předky za drátěné očko na zadní straně. Svítilnu zavěsím na spodní knoflík polokošile a pohodlně si svítím rovnou na ruce, když něco dělám. A díky hranatému designu se dá svítlina různě postavit a natočit, nekutálí se po stole, no zkrátka mám z ní radost.
tak jsem začal řešit zatáčecí světlo na maxovi a nic kloudnýho jsem v obchodě nenaše, teda našel, ale cena by byla poňkud vysoká, protože to potřebuju na dvě kola.
Mám 2x nimh, ktomu bych dal 0,5 W nebo 1W diody a k tomu nějaký driver který by to napájel
víte o něčem levnějším ? potřebuju driver a diodu s optikou cca 110 stupňů ale vůbec se v tom nevyznám, protože naposledy jsem zapojil luxeon přes odpůrek na 4 nimhy a tím to skončilo
díky
No jestli mas jen 2 NiMh, tak to potrebujes menic, ktery umi napeti zvysovat, protoze na necele 3V (postupne klesne az k 2V) ti asi vetsina vykonovych LED svitit nebude (urcite ne naplno).
Mam predstavu, jak to relativne jednoduse zapojit, ale zakladem by byl procesor a ty asi hledas spis hotove reseni, coz asi poradi spis Jirka.
Optiku na 110 stupnu? No podobne hodnoty mivaji vykonove LED bez optiky, u CREE XRE tusim 90-100, ale jses si jistej, ze tim neco osvitis? Tipuju, ze tak sirokej kuzel vubec nepotrebujes.
Potřebuju svítit do 4 metrů od kola. Dál už mi svítí hlavní světlo.
Navic pises, ze chces resit zataceci svetlo. S 110 stupni nemusis resit nataceni, protoze to bude svitit na vsechny strany.
Takovy svetlo by mozna melo smysl dat zespodu na cumak lehokola a nasmerovat primo dolu, pak bys asi mel slusne osvetleny prostor okolo predniho kola. I kdyz mozna lepe na nejaky nastavec, aby ses dostal o 10-15 cm niz a nestinily ti tolik prevodniky. Ovsem budes mit osvetlena predevsim mista, kam na lehu stejne nevidis.
Ja jsem kdysi puvodne zvazoval mit Luxeon nebo Cree s uzkou optikou jako dalkove a bez optiky na blizko. Kdyz jsem zjistil, jak malo to sviti bez optiky a ze vetsina svetla jde tam, kde ho vubec nepotrebuju, tak jsem plany prehodnotil. :)
Tak kolik stupňů by to teda chtělo ?
hlavně pokud širokoúhlé, tak by to chtělo trošku placatější než kruhové (ono se teda hodí placatější světlo i do dálky..). Neexistuje už nějaká optika k diodám, která svítí jak světlo z auta? Tedy blíž míň, dál víc a nahoru ne a tak akorát do boků?
Sháním přední retro cruisové světlo viz odkaz http://www.vehibase.com/felt-squealer/photo-1.htm
pomůže http://www.amazon.com/gp/product/B000QFOMJY/ref... ?
Tak mě napadlo, že by možná bylo užitečné ujasnit si, kdo zná jaké obchody s výkonnými ledkami. Proto sepíšu, na jaké jsem narazil na internetu já.
http://shop.niviss.com/ - polský obchod s ledkami Cree, optikami a tak, minimální odběr za 25 euro bez daně, poštovné 11,9 euro bez daně (23%)
http://www.cutter.com.au/ - australský obchod s ledkami Cree a dalšími věcičkami, poštovné 14 dolarů (snad amerických), při nákupu nad 22€ tam bude ještě 20% naše DPH (obchod mimo EU)
http://ledsupply.com/ - asi americký obchod s ledkami, drivery a tak, obchod mimo EU - DPH
http://kaidomain.com/ - čínský obchod se vším možným leč nabídka LED je celkem mizerná, poštovné zdarma, pošlou třeba i jednu diodu - dá se vyhnout placení DPH, mám vyzkoušeno, že funguje dobře
http://www.dealextreme.com/ - podobný čínský obchod jako kaidomain, taky mám vyzkoušeno, že funguje, ale na jiném zboží, než LEDkách
http://www.svitilny.eu/ - český obchod s velmi omezenou nabídkou Cree ledek a Ledil optikami, poštovné 95 korun, možnost vyzvednutí v Praze
Jeste vim o http://www.ledmoduly.cz/
http://eshop.tron.cz/led-diody/vic-nez-1W - problém je většinou minimální odběr 10ks.
Ledky sice mají, ale optiky žádné, to je celkem hloupé.
Optiky také mají, jen koukám, že nejsou v eshopu, ale přímo na stránkách http://www.tron.cz/led_prislusenstvi/opticke... - katalog http://www.tron.cz/data/LED_opticke_cleny.pdf .
Svého času když ještě neměli eshop, tak jsem je tam kupoval z LEDkama a vycházely tuším kolem 3Okč/ks.
To celkem mění situaci, optik jsem si nevšiml. Mají teda docela omezenou nabídku.
Já totiž uvažoval o tom polském obchodu, kde mají Cree XM-L i v teplé bílé a a optiku k tomu. Jenže tam je minimální odběr nějakých 25 € a tolik diod kupovat nepotřebuju. Ono to není úplně aktuální, tak uvidím, jaká bude situace až to budu pořizovat.
EDIT: Minimální odběr 10 kusů bude celkem problém, takže nic.
Pokud chceš XML diodu, tak když si rozklikneš konkrétní typ, tak dole je žlutě napsáno "Tento typ diody lze zakoupit již od 1ks jako vzorek za příplatek 40%". I s příplatkem to bude docela solidní cena, možná to bude levnější i jak z DX apod.
S nášupem 40% to rozhodně o moc levnější, než konkurence nebude. Problém je v tom, že prodávají samostatné diody bez té teplovodivé destičky s pájecími kontakty. Ručně tu diodu fakt pájet nebudu, to bych ji zničil.
To by také neměl být problém, na hliníkovou destičku ti LEDku napájej http://eshop.tron.cz/led-prislusenstvi/plosne... .
Objevil jsem další obchod.
http://cz.farnell.com/ - ten web je super nepřehledný a pomalý, ale zdá se, že mají slušnou nabídku. Jaké mají podmínky netuším. Ledky jsou v kategorii optoelectronics... a optiky v optoelectronics/accessories.
Zjistil jsem pro mně potěšující věc. Ten polský obchod niviss má minimální odběr 25€ s daní a s dopravou. Takže už s dvěma XM-L se dostanu nad minimální odběr. Co je horší je tech 12 éček za dopravu. Takže by se stejně vyplatil větší odběr, aby se ušetřilo na dopravě.
Takže přijímám "předobejdnávky" od Pražáků a od lidí, s kterými mám šanci se někde potkat.
Mám dotaz trochu bokem.
Chci naletovat na kontakty (tam kde se vkládají baterie) blikačky smart superflash 0,5W (jen pro upřesnění) dráty vedoucí k akumulátoru. Můžu elektroniku obyčejnou pájkou poškodit ?
mám něco podobnýho http://www.naradi-hrebec.cz/cz/e-shop/625087...
Kdyz budes pajet jen na kontakty pro baterie, tak bys elektroniku poskodit nemel, spis bych mel strach, aby se ohrate kontakty neprotavili nekde krytem a podobne. Pokud ma kontakt vetsi plochu, muze to trvat nejakou dobu nez se ohreje natolik, aby cin vubec chytnul.
Pokud uz jsou kontakty nekde pripajene k plosnemu spoji, asi bych dratky pajel primo do stejneho mista, bude to snazsi.
Dík za radu.
Zkusil jsem to na mrtvý blikačce a nic se netaví, trochu to změklo, ale to nevadí. Jen jsem před tím kontakty natřel kapalinou pro letování hliníku a niklu nebo co to bylo a jde to dobře.
Sice to pisou na obalu, ale nezapomen po tom pajeni zbytky kapaliny omyt nebo ti sezere kontakty, plosnak nebo na co se dostala. Tyhle hajzly jsou primarne na klempirinu, ne elektroniku.
Utřel jsem to buničitou vatou. Mám to ještě nějak propláchnout lihem ?
tak tím nic nepokazíš. Jinak na tohle pájení je lepší trubičkovej cín s kalafunou či co to v tom je, nebo obojí zvlášť, ale to už není takovej komfort.
to jsem zkoušel, ale nechtělo se to chytit
dřív bych roztavil všechno umělý okolo
jo něco chytá fakt blbě. Na pájení jsou tu jinší odborníci, já jen tak občas něco ďobnu.
Já pájel hodně se 100W stálohřejnou. Tam to chytá i bez tý vodičky :-)
tak jak to pozoruju, než bastlit něco doma na koleně tak mě napadlo, co koupit tohle ?
http://www.dealextreme.com/p/sipik-sk68-cree-q3...
strčím tam dřevěnou baterku s kolíkem uprostřed a vzadu místo vypínače vyvedu dva dráty k vypínači na řidítkách, napájený to bude ze dvou nimh aa společný pro obě blikačky
píšou 120 lumenů, takže v reálu by to mohlo mít 80, což bohatě stačí a na dvě aa to pojede taky
nebo vzít něco jinýho ? moc se v těch svítidlech nevyznám
už nevím na co přesně jsi to světlo chtěl použít, ale tohle tě asi dost zklame. Ten kužel co to dělá není na kolo ideální a na tu tužku to bude svítit málo a krátce.
baterky budou externí, zůstalo by jen tělo
a mě na to zatáčení stačí zhruba výkon 50lm fénixe
Je to dělané na napájení jednou tužkou, čili cca 1-1,5V. Jakou externí baterku k tomu hodláš připojit? Asi by šel vzít nějaký velký monočlánek, nebo pospojovat jich víc paralelně.
tahle je dělaná až do 4,5 voltu
jo na zatáčení tak to jo to by mohlo stačit. Ale stejně bych to raději živil lionkou. Ty nimhy budou dostávat strašně na frak.
Proč by měli dostávat na frak? Ten nový typ, netrpící samovybíjením, zvládá dávat i poměrně velké proudy.
Ty nový sem ještě nezkoušel. Pokud je to tak, tak tím líp.
Běžně z nich ždímu 800 mA. Když jsem je zkratoval ampérmetrem, tak mi 4 zapojené v sérii dali proud 6 A.
Jasně. Recyko mají snášet dlouhodobě (než se vybijou) 0,5C bez následků, prý :-)
V hlavní svítilně berou cca 1A na 2Ah články, tak snad jim neubližuju, moc. Ale je fakt že režim 160 lumenů používám jen občas na kratší dobu.
jestli to budeš stejně kuchat, vem co nejširší reflektor...líp se ti do něj bude brousit optika (-:
nic kuchat nechci, jenom připojit dráty adaptérem v místě baterie
to už radši http://www.dealextreme.com/p/uniquefire-g10...
Nebo stejný, ale jenom 1 - Mode:
http://www.dealextreme.com/p/uniquefire-g10...
Ale recenzenti nedoporučují používat s lionkami, takže akorát tak ty 2 až 3 NiMh.
Ještě k tomu. Pokud to máš na zatáčení, jak někde píšeš, budeš asi svítit blízko kola (ať už do předu, nebo po obou stranách). Vem teda určitě něco, co bude svítit hodně široce. Zkusil bych alespoň nějaký širší reflektor s pomerančovou kůrou (OP).
Zkus něco konkrétního, já se ve svítilnách nevyznám.
V čem se liší tahle od té co jsem dával odkaz ?
Potřebuju nějaký držák na 2 AA akumulátory NIMh, ale nějakej třeba i dešti odolnej, lehce zavírací, ze kterýho se ty baterky nemusí páčit šroubovákem. Máte něco v merku ?
přesně takovej nechci :-)
http://www.dealextreme.com/p/7-4v-2-x-18650...
No mam neco podobneho z GME, akorat na 4 x AA. Vzhledem k tomu, ze baterky nemusim kvuli nabijeni vyndavat, tak by mi to paceni sroubovakem nevadilo.
Spis me stve, ze kdyz chci odebirat treba 0.5A, tak ubytek napeti na kontaktech neni zrovna zanedbatelny.
Navic mi pripada, ze se to postupne zhorsuje a ted zrovna drzak podezrivam, ze je pricinou, proc mi nejde pustit plny vykon ani s cerstve nabityma bateriema, nekdy budu muset zmerit, kolik se na kontaktech vlastne ztraci...
Kvůli úbytku napětí je dobré propájet jednotlivé snýtované prvky k sobě. S nějakou pájecí kapalinou to jde celkem v pohodě.
Jak měříš úbytek napětí na kontaktech?
No tehda jsem k propajeni kontaktu nemel odvahu, on je ten plast pomerne tenky, pajel jsem pouze draty misto konektoru, konektor pro 9V baterie mi nepripadal spolehlivy. Mozna si koupim novy drzak a kdyz se pajeni podari, tak ho vymenim.
Ubytek merim primo. Kdyz svetlo sviti (a proud tece), tak se opatrne snazim dotknout hroty multimetru (spis vetsinou dratky) jednotlivych baterii. Jelikoz merim jen napeti, tak na kvalite pripojeni mericich hrotu nezalezi, akorat je potreba dotknout se jen baterie a neovlivnit kontakt.
Bud zmerim napeti jednotlivych zatizenych baterii a soucet porovnam s tim, co namerim na vystupu z drzaku nebo lze merit i jednotlive kontakty.
Uz prave nevim, kolik jsem nameril, ale pri 0.5A to na celem drzaku byly desetiny voltu, coz bohuzel (v kombinaci s dalsimi odpory) citelne ovlivnuje jaky proud v jakem stadiu vybiti baterii dokazu jeste pres Cree poustet.
Použil jsem na pájení těch kontaktů na držáku tuhle kapalinu: http://www.ges.cz/cz/pajeci-kapalina-pk-ntr-30... . S ní to šlo v pohodě, bez ní ani omylem. Ty nacvakávací kontakty se mi po nějaké době oběhaly, tak jsem je natvrdo připíjel k tlustému přívodnímu kabelu.
Já používám tohle: http://www.ges.cz/cz/halter-4xum3q-GES07602452...
Jak píšu výše, všechny nacvakávací a nýtované části jsem natvrdo spájel. Dešti odolné to je, baterky vyndáš normálně rukou.
Jestli chceš něco doopravdy vodotěsného, tak si pořiď tělo ruční svítilny a odřízni předek.
Tak me napada, ze tahle varianta drzaku je z hlediska elektrickeho odporu mnohem lepsi nez to, co mam ja.
Tady jsou jen 4 kontakty a jedina propojka. Ja mam drzak, kde jsou 4 AA hned vedle sebe, takze tam je 8 kontaktu a (asi) 4 propojky.
Nicmene z prostorovych duvodu nemam na vyber, tohle by se mi do krabicky neveslo.
a taky je na těchdle držákách naprd, že trhají časem samolepky z baterie
Trhají samolepky z baterie? Mám to tak už přes rok a že by mi to nějak baterky poškodilo se říct nedá. Používám GP Recyko+.
Ony se odrbané batérky neberou do tříděného odpadu?
8-p
Když tu baterii musím po vybití vyndat a pak zase nanadat tak se pokaždý trošku odře. No a když to děláš jednou tejdně tak to je už znát.
Tříděnej odpad neřeším, pálím to všechno v koksovacím koši na poli :-)
Asi to ještě zopakuju. Mě ten držák baterky nijak neničí!
Tak máš asi jinej držák. Já ho kupoval v gme a dlouho jsem ho neprovozoval, protože byl naprd včetně toho zvýšenýho odporu.
Tak jsem držák vyrobil dle obrazu svého za použití vietkongské baterky POLICE 5W, která svítila asi tak jako 0,5W dioda niče :-)
je to vodotěsný a perfektně se mění baterie
Musím se vám pochlubit. Podařilo se mi rozbít světlo.
Protože světlo často přendavám mezi koly, nepřidělávám ho moc pečlivě. Na tříkolce mi běžně přívodní kabel vedoucí od elektroniky k diodě visí vedle šlapákové trubky. Najel jsem s tím už dost kilometrů a bylo to v pohodě. V pátek jsem jednu zatáčku střihl moc prudce. Kabel odletěl moc daleko a namotal se mi na kliku. Z předku odletělo kus tavného lepidla, světlo přestalo svítit, tak jsem okamžitě zastavil. Po nějaké době rozebírání jsem zjistil co se přetrhlo.
Všechny pájené spoje to přežili, přívodní kabel má cca milimetr průřez. Nevydržely to dva tenké drátky v krabičce. Při návrhu jsem trošku podcenil prostorou část problému a tak jsem tlusté napájecí kabely potřeboval připájet z druhé strany, než kde má PCBčko vodivé cesty. Takže jsem spojil dva univerzální tišťáky a vodivě je propojil tenkými drátky. A to byla ta chyba. Měl jsem to k sobě chytit ještě něčím dalším.
Vyrábím :-) novej usměrňovač mezi dynamo (alternátor) a 2xnimha . Je něco ještě lepšího s menším úbytkem napětí, než shottkyho diody ?
No neporadim ti vic nez projit stranky GME a hledat diodu s nejmensim propustnym napetim, u ktere bude jeste stacit zaverne napeti.
Nicmene otazka je, jak ten usmernovac chces zapojit? Klasickym Graetzem (4 diody v kosocverci) nic nezkazis, ale pokud bys chtel baterie jen nabijet, mohl bys pouzit jednocestne usmerneni (diodu) a nabijet dve skupiny baterii (jednu pri kladnem napeti, druhou pri zapornem). Nevim, jestli to je srozumitelne, proste baterie antiparalelne. Pak bys mel ubytek jen na jedne diode misto dvou.
Chápu to.
Jenže ty nabíjený baterky by rovnou měly pohánět blikačky a světlo.
Mensi ubytek by mel mit FET bridge, vypada to takhle nejak:
http://www.ktverkko.fi/~msmakela/electronics... (prvni odkaz, co jsem nasel)
A ještě mám jeden problém. Jak mám změřit proud do blikačky ?
Digitálním měřákem mi to moc nejde, nešlo by použít něco takovýho ?
http://www.gme.cz/ampermetry/hd-020-100ua-p723...
Proc ti nejde zmerit proud? Protoze blikacka blika a proud lita sem a tam? Pak bych blikacku zapnul na trvale sviceni, orientacne by ti to mohlo stacit. Pripadne nektere multimetry umi zachytit maximalni hodnotu a prumer, ale moc presnosti bych necekal.
Idealni by byl osciloskop nebo aspon multimetr, co umi nakreslit prubeh, akorat takovou hracku ma doma malokdo (ani ja ne).
Rucickovy merak muzes zkusit, ale nevim, zda se doberes rozumne hodnoty.
Pokud problém je jen divokost nevyhlazeného usměrněného výstupu z dynama, tak ten malý levný mechanický měřáček pomůže a něco na něm přečteš. Pokud chceš měřit průměrný odběr blikačky v režimu blikání, tak ti nepomůže, bude jen mávat rafičkou tam a zpět a nic z toho nepoznáš. To už potřebuješ nějaký ten osciloskop.
vypočítám to asi z délky blikání a kapacity baterek, to bude nejjednoduší
Se přiživím:
Jaká součástka mi automaticky rozsvítí blikačku na kole při zešeření.
Dcerunka jezdí potmě bez osvětlení. Tvrdí, pitoma jedna pitomá, že vidí. Že by měla být viděna nějak neuznává.
Že by pár facek ?? ;o))
19-ti leté slečně? Některé zkušenosti nejsou přenosné.
Nechat jí udělat řidičák a párkrát ji nechat řídit večer či ráno, kdy je největší výskyt neosvětlených cyklistů. Až si potřetí řekne, ten debil, málem bych ho srazila, pochopí.
"Dobrá rada", ale velmi drahá.
Kupovat auto (nevlastním ho a ani po něm netoužím), platit množství peněz za jeho provoz?
Relevantní odpověď (na co jsem se ptal) mi poskytl E-Ryc.
Ostatní "rady" jsou spíš škodolibou radostí, že radilové nemají tuten problém.
Přesto i jim děkuji.
Auto rovněž nemáme.
Stejný problém jsem v potomkových 19 letech řešil také. Přes všechno přesvědčování pomohla až jeho vlastní zkušenost s neviditelnými chodci či cyklisty. Takže žádná škodolibá radost v mých radách nebyla, spíš zkušenost. :) Automatické blikátko je dobrá věc, to bezesporu, ale neřeší pohyb ve tmě jinak než s konkrétním kolem. Budeš se s něcím bastlit a dcera blikačku nechá doma, protože:
a) mohla by se někde ztratit, nebo jí někdo šlohne
b) je ještě dobře vidět
Radka má blikačku na kole "natvrdo", přišroubovanou, nesnímací.
Ad ´škodolibá radost´ nebylo míněno ´ausgerechnet´ na tebe, tobě jsem odpovídal jen první částí reakce.
Omlouvám se, měl jsem zbytek reakce napsat tam, kam patřil.
Sice to není to, co bys chtěl slyšet, ale také jsme u jednoho z dětí měli tenhle problém. Občas jezdilo tak, že proti autům mávalo mobilním telefonem. Naštěstí se během těch cca 2 let nic nestalo a pak začalo jezdit se světlem normálně.
Primo jedna soucastka neni. Budes muset pouzit nejake zapojeni, treba jako http://www.electronicdesignworks.com/circuits... jen misto rele budes mit tu blikacku
S vychovou ti neporadim, ale prodavali se takove blikacky s pseudodynamem, ze ve dratech kola byl magnet (nebo mozna vic) a kdyz prochazel okolo blikacky, tak blikacka blikla.
Kdyz to nepotrebuje baterie, nemuselo by vadit, ze to blika i ve dne. Ono to stejne nejspis ve dne nebude ani videt, ale ve tme lepsi nez nic.
Tohle jsem myslel...
http://www.citybikes.cz/eshop/?display=full&...
Ale kdyz vidim tu cenu, asi bych radsi taky bastlil automaticky vypinac. Jen budes muset nejak poznat nejenom, ze je tma, ale taky ze se kolo pohybuje. Jinak to bude svitit i zavrene ve sklepe...
A kdybys chtel neco hotoveho (a hodne draheho), tak treba tohle v kombinaci s nabojovym dynamem bude asi nejluxusnejsi reseni... :)
http://www.azub.cz/edelux/
V Německu € 338,-
8-)
SON stojí asi 4500 pokud se nemýlím, takže to Edelux světlo dohromady s ním by vycházelo zhruba na těch 338 Euro.
Třeba tady:
http://www.guenstiger.de/Preis/5DD4/Nabendynamo...
Tož to celkem sedí, Azub má stejné ceny akorát v korunách.
SON za 200,- až 230,- Kč? :)))
Při zkoumání různých lithiových baterek, k čemuž mě navedlo téma o elektrokole v zimě, jsem narazil na několik zajímavostí o které se chci podělit.
Překvapila mně jak rozdílnou mají hustotu energie Li-ion baterie a Li-pol.
Li-ion - 18650 do svítilen 185 mW/g http://www.kronium.cz/baterie/dobijeci-baterie...
Li-pol modelářská baterie 120 mW/g http://www.peckamodel.cz/produkt/1201_gens-ace...
Použiju-li 2 ty 18650 dostanu se na podobnou kapacitu i cenu a na 2/3 hmotnosti. Pak by mně zajímalo čím jsou ty 18650 horší, protože v tom bude nějaký háček. Pro mně je nevýhodné to balení, kdy bych na to musel sestrojovat nějaký držák. Navíc jsem si myslel, že Li-pol by měli být lepší, s větší kapacitou a menší hmotností.
Pak jsou tu různé nízké teploty za kterých by měli lithiové baterky ještě fungovat. Tak jsem bohužel moc přesného nezjistil. Snad jen, že LiFePo baterky by měli nízké teploty kolem -20 stupňů snášet lépe, než jiné lithiovky. Ale jak je to s těmi Li-poly čert ví.
Dost jsem našel tady: http://batteryuniversity.com/
Výhodou Li-Pol mi připadá být mechanická odolnost a možnost dělat je v jakémkoliv tvaru. V podstatě jsou to na sebe nalaminované vrstvy, takže snesou otřesy, nárazy a podobné věci aniž by to na ně mohlo mít jakýkoliv vliv. Kdyby na to došlo, můžou mít půdorys do L-ka nebo s dírou uprostřed. Ale běžně samozřejmě seženeš jen ten obdélník, čili tvar baterky je kvádr.
Pochopitelně pokud by je člověk prorazil, tak na vzduchu začne nějaká jejich vnitřní složka hořet. Ale bude to pevný materiál, jehož odhalená část povrchu chce hořet. U tekutých Li-ion ti ihned vyteče na vzduch všechen elektrolyt a prý je z toho pak taková celkem účinná zápalná bombička.
Nevím jistě, na jaké vybíjecí a nabíjecí proudy se dnes Li-ion dostávají, ale hlavní důvod proč se v modelářství používají Li-poly byl myslím v tomhle. I ty nejlevnější Li-pol mají možnost vybíjet 25C a nabíjet 1C, seženou se i dražší schopné dodat třeba 50C a sežrat 2C.
Pak by mohl být rozdíl v teplotní odolnosti směrem nahoru (jak se chová zahřátá baterka a kolik snese bez nevratného poškození), ale to fakt nevím, jestli je mezi Li-ion a Li-pol nějaký rozdíl.
Mám další zatím teoretický problém, tak doufám, že vás ještě moje nápady neomrzeli. :)
V obvodu bych potřeboval 4 až 5 V pro procesor a malé diody. Na to by se dal použít nějaký stabilizátor (LM317 nebo 78xx). Nabízí se otázka s jakým rozdílem napětí to bude ještě stabilizovat. Pro větší rozdíl napětí by bylo lepší použít 11,1V (minimum 10,5V), ale bude to fungovat i s 7,4V (min 7V)?
Podařilo se mi vypájet z nějakého Motherboardu 10V kondenzátory. Když už jsem si s tím dal práci, tak bych je chtěl použít. Moc peněz tím neušetřím, ale je to neekologické je vyhazovat. Pro ty kondíky bude lepší ale těch 7,4V. Otázka je jestli budou pracovat i při tech 11,1V (max 12,6V).
Co bude efektivnější z hlediska těch lineárních stabilizátorů a PWM proudového stabilizátoru? Menší nebo větší napětí?
Existuji i mnohem lepsi linearni stabilizatory nez 7805! ;)
Ja jsem do ridiciho obvodu svetel pouzil pro procesor tenhle MCP1701
http://www.gme.cz/linearni-regulatory-napeti...
Sice pro me SMD soucastka predstavovala trochu problem, ale ty parametry za to staly. Bezne stabilizatory mely obrovsky klidovy proud (jednotky az desitky mA), coz z baterii pri trvalem napajeni nelze, tohle ma mit typicky 2uA a mne se do tohohle proudu vejde vcetne Atmega48 v suspend rezimu.
Ubytek me prilis netrapil, pro 100mA by to melo byt do 0.25V a procesor bere mnohokrat mene, takze ubytek je minimalni.
Zkus si proklikat soucastky v GME a najit stabilizator podle tvych potreb (vstupni napeti, proud, ubytek, cena). Klicove oznaceni byva Low Drop.
Jo a recyklovat kondenzatory nemusi byt uplne prakticke, jednou jsem takhle patral kam mi v obvodu tece 5mA a skoncil jsem u starsiho kondenzatoru. Rozhodne bych kondenzator nezapojoval na vic nez kolik je na nem uvedeno, stejne tak pozor na polaritu... ;)
Po tom lepším řídícím obvodu se podívám. Počítám, že bude stabilizátor zatížený permanentně nějakými 20 mA. Bude na tom viset ukazátor napětí, který bude mít špičkový odběr počítám třeba 40 mA nebo možná permanentně něco kolem 10 mA. Pak bych na to ještě napojil blikačku, která by nárazově odebírala třeba 40 mA. Dohoromadz dostanu něco přes 100 mA. Jako ideální napětí se zdá nějakých 4 V. Otázkou je jestli to nerozdělit na více stabilizátorů. Vzhledem k minimálnímu odběru potřebnému u těch regulátorů bych to asi nerozděloval.
Co je voltage drop? Minimální rozdíl mezi vstupním a výstupním napětím?
Na ty kondenzátory si dám pozor.
Jo voltage drop je ubytek napeti na stabilizatoru, tedy rozdil mezi vstupem a vystupem. Ja ten muj stabilizator hledal pred 2 lety, mozna uz najdes i nejaky lepsi.
Moje svetlo nema mechanicky vypinac, procesor je trvale pod napetim (skoda ze nepocitam uptime), takze klidovy proud byl zasadni, mizerny stabilizator by baterie za par dni vybil. Pokud mas vypinac, bude te trapit spis ten ubytek napeti.
Pro vetsi proudy by byl vyhodnejsi nejaky spinany regulator, pro 100mA je to otazka. Zalezi jake budes mit vstupni napeti, protoze linearni stabilizator musi napeti navic protopit. Pokud jsi v predchozim prispevku psal neco o 11V, tak bys u linearniho stabilizatoru vic nez polovinu energie zahodil!
Moc si neumim predstavit, jak to mas cele vymyslene, ale spise bych hledal cestu, jak vsechny LEDky napajet primo z baterie a neztracet energii stabilizovanim.
Udělat to bez vypínače bych asi dokázal, ale mám tak nějak vypínače a přepínače radši. Těch 100 mA je maximum, většinu času by to bralo míň. Jestliže jsou lineární stabilizátory, což jsou, které dokáži stabilizovat při rozdílu 2V, tak bude výhodnější použít jen dvou-článkovou baterku.
Nakreslil jsem takové jednoduché schéma zamýšleného zapojení. Je to trochu zjednodušené, ale pro představu by to snad mohlo stačit.
http://snilard.rajce.idnes.cz/nastenka#S7303374...
Treba s timhle LE50ABZ http://www.gme.cz/linearni-regulatory-napeti... by mel byt ubytek cca 0.2V, takze bys mel mit na vystupu 5V, i kdyz na vstupu bude treba 5.5V.
Schema je celkem srozumitelne, ale ani ja bych nepouzival dva procesory, jsem presvedcen, ze jeden ti musi stacit na vsechny myslitelne funkce. Nevim, proc mas u LED pro indikaci ten kondenzator, to mi prijde zbytecne (zvlast jestli jich bude 10, je to spousta soucastek), naopak bych mensi kondenzator dal na vstup, kterym chces merit napeti, abys trochu odfiltroval ruseni.
Ty kondenzátory u indikačních diod jsou tam z několika důvodů. Původní myšlenka byla že by procesor měřil jen jednou za 2 vteřiny, pak to rychle zobrazil, tím nabyl kondíky a ty by to udrželi svítit i v době, kdy bude procesor spát. A druhá myšlenka byla, že se to bude pěkně postupně rozsvěcet a ještě postupněji zhasínat.
Dá se nechat zaplé diody napojené na procesor a přitom mít procesor vypnutý nebo nějak uspaný? Ten proud co může téct procesorem ten procesor nějak limituje sám, nebo je potřeba to hlídat, abych procák nespálil?
Ten kondenzátor na měřící vstup jsem nepochopil. Nedává se kondenzátor na aref a zem?
Jak to udělat pomocí dvou procesorů si dokážu představit. Jak pomocí jednoho už moc ne. Blikačka by blikala cca 3 krát do vteřiny pár desítek ms. Měřák by měřil jednou za 2 vteřiny a jeho program by kvůli rozsvěcení diod běžel třeba 300 ms nebo i více. I kdybych se vykašlal na kondenzátorky a postupné rozsvěcení, jak skloubit tyhle dvě funkce dohromady, tak aby obě fungovali správně? V programování AVR jsem začátečník.
1) Rekl bych, ze poblikavajici indikacni panel bude ve tme hodne protivny.
2) ATmega (podobne i spousta jinych procesoru) drzi nastaveni vystupu i kdyz je uspany.
3) Proud z PINu procesoru do diod chce urcite omezit odporem a neprekracovat povolenou hodnotu. Sice lze zapnout interni pull-up, ale ten je dost veliky a pro LED se nehodi.
4) Kondenzator na aRef urcite ano. S tim vstupem je to zjednodusene myslene tak, ze te bude zajimat +/- prumerna hodnota napeti, jinak se muze stat, ze pri kazdem mereni dostanes uplne jiny vysledek (ruseni od menice pro predni svetlo).
5) Na pocitaci ti taky bezi spousta programu a ATmega je jen "trosku" mensi a pomalejsi pocitac. :) Tedy rozdilu je tam vice, ale tohle opravdu hrave zvladne.
To blikani je nejefektivnejsi zaridit pomoci casovace pres PWM, takze v programu bude jen inicializace na zacatku, pak uz si procesor blika sam a program se muze venovat necemu vznesenejsimu.
Pokud ti to prijde prilis slozite, tak bliknuti 3krat za vterinu muzes s dvou vterinovym merenim skloubit tak, ze budes merit po kazdem sestem bliknuti. On pro to teda neni duvod, zapnuti AD prevodniku moc energie nesezere, klidne mer po kazdem bliknuti, Atmega by zvladla i desitky tisic mereni za vterinu. :)
2/ To jsem nevěděl, hodně to řeší.
4/ Takže bys zapojil kondík mezi tu měřící nohu a zem?
Udělat blikačku pomocí PWM mně nenapadlo. Jestli se dá to PWM nastavit na takhle malé frekvence, tak to bude evidentně nejlepší varianta.
Co mám teď ATTiny, tak tam měřím napětí kontinuálně nějakých x desítek ms a vyberu z toho největší hodnotu, s tou pak pracuju dál.
Jo, dal bych nejaky maly kondik mezi AD vstup a zem, protoze menic pro predni svetlo muze s napetim baterie hodne mavat. Druhou moznosti je, udelat spoustu mereni a pak to treba prumerovat. Vybrat nejvyssi hodnotu - no to slysim poprve, ale proc ne, taky moznost. :)
Nejnizsi frekvence PWM se bude odvijet od zvoleneho procesoru, jeho hodinove frekvence a pouziteho casovace. Nerikam, ze to uplne vzdy vsude musi takhle jit.
Treba ATtiny85, kdyz pobezi z RC 1 MHz (defaultni nastaveni), tak pro citac/casovac 1 muzu pouzit preddelicku az 16384, coz v kombinaci s 8mi bitovym casovacem da 0.24 Hz, takze ani extra pomale blikani neni problem (samozrejme lze libovolne rychlejsi). Kdyz bys pouzil casovac 0, ten muze mit preddelicku pouze 1024, coz by dalo 3.8 Hz a to uz je pomerne rychle blikani.
Moznosti nastaveni casovacu jsou dost ruznorode, treba ATmegy mivaji casovacu vice a aspon jeden je 16ti bitovy.
Kdyz se resi slozitejsi projekt s mikropocitacem, je potreba dobre promyslet, kterou vnitrni periferii k jake cinnosti pouzijes uz kdyz se kresli schema, protoze treba PWM lze generovat jen na nekterych PINech.
Nicmene zrovna blikani LED, je snadne a lze ho vzdycky dosahnout mnoha ruznymi zpusoby, protoze je to signal strasne pomaly u ktereho vubec nejde o presnost.
Slozitejsi je to u signalu, kde mikrosekundy rozhoduji o tom, zda to bude fungovat a co se prenese (uart, usb, one wire..). :)
Jak moc mi mává s napětím driver netuším. Při nízkém napětí nebo blbě sedících baterkách mi mává s napětím spíš blikačka. Mává tolik, že to driver nestíhá a bliká mi přední dioda. Každopádně tam mám nějakých 17,9 mF v elektrolytických kondenzátorech.
Nejvyšší naměřená hodnota se dá udělat na mnohem menším prostoru, než ta průměrná. Ta ATTiny15 má málo paměti.
Jestli se ještě někdy pustím do úprav současného světla, tak kondík na měřící nohu a možná i AREF přidám. Jak bys dával velkej? Nějakej keramickej?
Do mikrosekundových záležitostí se zatím pouštět nechci. Nebo přesněji nemám pro to použití. Programovat pro AVR jsem se naučil jen kvůli úpravám na mém současném jednodušším měřiči napětí. Na obvody zásadně používám univerzální desku a procesor jedině v patici. S tím AVR C jsme se dostal blízko k HW jako nikdy před tím. To i CUDA je proti tomu úplně high level programování. Jo a elektrice rozumím jak koza petrželi. Maxwellky jsem sice na zkoušku uměl, ale jakou na co použít součástku netuším, kromě těch nejzákladnějších.
Co te proboha vedlo k vyberu ATtiny15? Ted jsem koukal do datasheetu a urcite bych uprednostnil neco, co ma alespon nejakou RAM a kde pujde rozumne psat v C. To co chces, na tom zrejme udelat pujde, ale treba na ATtiny85 by to bylo mnohem snazsi a pritom stoji 50 Kc (nevim, za kolik jsi ATtiny15 koupil).
S tim, ze blikani zadniho svetla viditelne ovlivnovalo predni, jsem mel problem taky (opacne ovlivneni nevadi, ale poblikavajici predni svetlo je v noci protivne). Nejdriv jsem ruzne pridaval kondenzatory a kdyz to nestacilo, udelal jsem softwarovou kompenzaci. Jelikoz mi predni a zadni svetlo ridi procesor, nebyl problem mit nezavisle nastaveni PWM predniho svetla pro vypnute i zapnute zadni svetlo. Takhle mi predni poblikava jen vterinu po zapnuti nez se najde spravne nastaveni. U nezavisleho driveru to muze byt horsi.
No ja Maxwelky umel taky jen na zkousku a nemam pocit, ze bych je nekdy k necemu dokazal vyuzit. Pri navrhu zapojeni vyuzivam akorat datasheety soucastek, Ohmuv zakon, intuici a metodu pokus/omyl... :)
Odpovim jakozto autor puvodniho meraku - Tiny15 protoze jsem ji mel doma a na puvodni ucel (meric napeti s malou vlastni spotrebou) to bohate stacilo a bylo dostatecne male. Ale vyvijet na tom cely osvetlovaci system, do toho bych nesel ;)
Ono to je ATtiny 15L nebo tak nějak, v C se pro to psát dá, takže to asi nějakou ramku má. Jak psal Kamil, tenhle procák byl pro mně vstupenkou do světa AVR.
Kamilovi tímto ještě jednou děkuji, že mi otevřel dveře do tak zajímavého světa. :)
Problém s blikáním nastává hlavně v silnějším režimu a při vybité baterce. Prahové napětí se nebezpečně přiblíží napětí baterky a pak s tím hýbe i 38 mA od blikačky. I když posledně mi to začalo blikat v silnějším režimu i s nabitou baterkou. Připisuju to vrub velkých přechodových odporů, které tam všude jsou. Hlavně těm v držáku na 4xAA, který není na těch 700 mA dělanej.
Tenhle problém snad do buboucna vyřeší ty modelářské Li-poly, méňě tenoučkých kabílků a méně pájených spojů.
K čemu jsou ti datasheety, když netušíš, že taková součástka vůbec existuje? :-) Třeba do nedávna jsem netušil, že existuje něco lepšího na měření teploty, než termistor.
PS. Zapnu na daném výstupu procáku proud a tím rozsvítím diodu. Dá se někaj třeba po resetu poznat, že na tu nohu jde proud? Bude fungovat naivní řešení přečíst si to z daného registru alias proměnné PORTB?
Ramku jako takovou to nema, pouze 32 obecnych registru a zasobnik na 3 adresy. I to samozrejme na jednoduchy program staci. Kdyz to zvladnes na tomhle procesorku, aspon se naucis setrne zachazet s pameti a na kazdem trosku vetsim pak dokazes napsat uplne cokoliv... :)
AVR (doufam, ze i attiny15) ma pro porty 3 registry PORTB, DDRB a PINB (respektive vetsi procesory maji vic portu a tudis treba PORTA, PORTB, PORTC..). A kazdy bit odpovida jedne nozicce.
Registr DDR slouzi k rizeni smeru = 0 je vstup, 1 je vystup. Pokud nastavis vystup, pak PORT urcuje, co pujde ven = 1 znamena +5V. Cist z registru muzes a prectes to, co jsi zapsal. Pokud nastavis DDR na vstup, pak PORT zapina interni pull-up a skutecnou hodnotu prectes z PINB. V nem bude jednicka, pokud je na nozicce napeti (nikoliv proud) aspon cca polovina napajeciho.
Pisu to teda jen z hlavy, neco muze byt jinak nebo slozitejsi, presne to najdes v datasheetu k procesoru. Pro ATtiny15 bude docela strucnej a vyplati se ho projit.
PS: Podle me je nejlepsi soucastka pro mereni teploty DS18B20.
U té ATTiny nevím jistě, jestli jsem se dostal na paměťové limity toho procesoru nebo jestli mi program nefungoval kvůli zapnutému watchdogu. Ale pravděpodobně za to může ten časovač, protože po jeho přesunutí na konec kódu to začalo dělat, co jsem chtěl. Na složitější měřák napětí budu stejně potřebovat vícenohý procesor, takže ATmega je jasná.
Na tu teplotu jsem původně našel tohle http://www.ladyada.net/learn/sensors/tmp36.html . Vzhledem k tomu, že asi budu potřebovat dva, tak na ceně záleží a tenhle stojí v GME 38 korun. Mám totiž v hlavě ohřívač nohou neboli vytápěné vložky do bot. A na to by měla ta ATtiny stačit :) Tak mně napadá jaký transistor bys použil na spínání cca 0,1A/7,4V pomocí toho procíku?
Jo a datasheet toho tinyho jsem prošel, ale jen to co jsem potřeboval.
Ten tvůj oblíbený sensor vypadá jako celkem slušná výzva. Měřit napětí už umím(to využívá mnou nalezený sensor), ale single-wire komunikaci ne. Obzvláště zajímavě vypadá možnost mít napájení i komunikaci na jednom dátu a mít víc těhle měřáků na stejné noze procíku. Navíc by to umožnilo snížit množství drátů.
Není na to nějaká knihovna pro ty AVRka?
Ja kdysi pouzil na 1-wire tohle: http://gandalf.arubi.uni-kl.de/avr_projects... ale mozna je neco novejsi, lepsi, mensi...
No pokud by ses chtel pustit do one wire komunikace, tak to uz ti asi ATtiny15 bude mala. Nechci tvrdit, ze by to fakt neslo, ale prijde mi to zbytecne velka vyzva.
Vyhody jsi zrejme uz pochopil, na obycejnou dvoulinku si povesis tolik cidel, kolik budes chtit (takze si treba muzes merit teplotu jednotlivych casti tela) a teplomer posle teplotu digitalne, takze odpada chyba pri mereni napeti. Je docela skoda, ze stejnou sbernici nepouziva vic soucastek, aspon ja krome teplomeru a nekolika eepromek nic nenasel.
Neco napsaneho urcite najdes, ale ve standardni AVR knihovne to neni. Ja si komunikaci psal sam, protoze jsem mel specificke pozadavky na vysledne chovani.
Tak me napada, zminil jsem se, ze ATtiny 25/45/85 ma teplomer integrovany v sobe uvnitr? Presnost mereni je sice mnohem horsi nez u samostatneho cidla, ale treba na regulaci vetracku u PC mi to stacilo a zjednodusilo to zapojeni.
Tu ATtiny mám v současném světle na kole. Pokud bych chtěl dělat nějakou single wire komunikaci použiju nějaký pořádnější procesor. Jen jsem úplně nepochopil v tom módu s napájením parazitickým proudem to zapojení na další nohu procesoru přes jakejsi tranzistor. Pravda, moc jsem to nestudoval.
O tom teploměru v procesoru jsi nic nepsal. ATtiny je moc velká na to, abych ji byl ochoten cpát do vložky do bot. Ano existují ty mrňavé verze, ale kdo to má pájet... Vzhledem k tomu, že chci udělat vyhřívač jen s jednou baterkou, tak bude konfigurace s jedním procesorem lepší.
Parazitni napajeni funguje tak, ze teplomer si energii bere z datoveho dratu pres pull-up v okamzicich, kdy je na sbernici jednicka. Kdyz je tam nula, preziva z kondenzatoru. To mu staci pro beznou komunikaci, ale kdyz ma zmerit teplotu (prikaz Convert), tak potrebuje energie mnohem vic nez muze takhle ziskat.
Proto ten kdo ridi sbernici (procesor) potrebuje moznost v tomhle pripade pripojit napajeni na datovy drat primo a obejit pull-up (v tomhle stavu ale zase nelze komunikovat). Na obrazcich maji kresleny spinaci tranzistor, ktery z procesoru nejak ovladas, ale u ATtiny/ATmega lze prakticky tohotez dosahnout, pokud komunikacni PIN nastavis jako vystup a zapises jednicku.
Pro zajimavost tohle je vysledek meho hrani s timhle teplotnim cidlem. :)
Jeste teda budu muset doresit stabilni umisteni cidla a hlavne bych si prijemnou venkovni teplotu predstavoval ponekud jinak (o 20 stupnu vic)...
Trochu jsem se ve škole nudil, tak jsem přemýšlel o té kompenzaci blikání. Jak to přesně funguje? Napadlo mně, že by se dala před zapnutím zadní ledky zvýšit střída té přední ledky o určitý skok. A prvních pár bliknutí se ten skok hledá a pak už se jen upravuje s klesajícím napětím baterky. Což by celkem odpovídalo tomu, cos popisoval :)
Nepodělil by ses o zdrojáky a zapojení svého světla? Mohlo by to být celkem poučné, teda pro mně určitě :)
No zapojeni neni v nicem prevratne, pro predni Cree led mam menic step-down (buck) pro zadni svetlo step-up (boost), pak je tam jeste treti step-up menic, ale ten se v principu nelisi od zadniho.
Zapojeni tehle jednoduchych menicu najdes na wiki - civka, kondenzator, dioda a spinaci tranzistor, nic sloziteho.
Vsechny tranzistory ovlada Atmega48 a vykon ridi pomoci PWM. Regulace funguje pomoci zpetne vazby, proud z LED tece pres maly odpor, na kterem procesor meri napeti. Kdyz procesor zjisti, ze je proud mensi nez nastaveny, tak pomer (stridu) PWM zvetsi, kdyz tece moc, tak ubere.
Krome toho se pravidelne meri i napeti baterie, ale to zatim slouzi predevsim k indikaci a ochrane (aby se baterie nevybily pod 1V na clanek (4V celkem)), ale regulaci to zatim neovlivnuje.
Predpokladam, ze ve skole jsi neco o principu regulace slysel, zatimco ja mam v hlave uz jen utrzky, takze sem nebudu motat regulacni smycku nebo snad vzorce. Jelikoz me prilis netrapi, jak dlouho se bude svetlo rozsvecet (respektive nejde o milisekundy), ale chtel jsem omezit vliv ruseni, predejit prekmitum pri regulaci a hlavne preregulovani a rozkmitani zpetne vazby, tak regulace reaguje pomerne pomalu a pridava vykon hodne opatrne.
Pokud zapnu obvod a mam stabilni nastaveni, treba predni svetlo 200mA, zadni 20mA (asi 25V), tak se postupne zveda pomer PWM, az se nastaveneho proudu dosahne, treba PWM pro predni svetlo bude 100/256. Pokud nastaveny proud zmenim, treba vypnu zadni svetlo, napeti na baterii se zmeni, prednim svetlem zacne tect vetsi proud, na coz musi reagovat regulace a PWM ubrat, az klesne treba na 90/256. Jelikoz regulace ma urcite zpozdeni, blikani zadniho svetla zpusobovalo i poblikavani predniho.
Reseni problemu (ta moje kompenzace) je v tom, ze (pro tenhle priklad) si procesor pamatuje, ze pro konstantni vykon predniho svetla potrebuje 100 pri zapnutem zadnim svetle a jen 90 pri vypnutem, takze hodnotu muze pouzit okamzite, uz kdyz meni stav zadniho svetla, misto cekani na reakci zpetne vazby.
Podobne si take pamatuju vykon pro zadni svetlo pred vypnutim, aby mohl pouzit stejnou hodnotu, kdyz ho chci znovu zapnout a nemusel zacinat znovu od nuly.
Regulace tedy dale funguje, ale pro vykon svetla mam dve promenne, mezi kteryma se prepinam podle stavu blikajiciho svetla.
Nerikam, ze je to dokonale, ale v kombinaci s kondenzatory uz neni na prednim svetle zadne poblikavani znat ani kdyz uz baterie dochazi.
Jak funguje PWM regulace jsem vyčetl na internetu. Na škole jsem se takovéhle praktické věci neučil, na to studuju špatné zaměření. Spíš jsem si myslel, jestli neexistuje nějaké efektivnější zapojení na vyhlazení výstupu z toho PWMka.
Napětí na těch zpětnovazeních rezistorech měříš se dá měřit proti zemi jednou nohou procesoru nebo jsou na to potřeba 2 nohy? Jednoduchá úvaha mi říká, že tam bude nejdříve dioda, pak ten rezistor a pak zem, takže to půjde jen jednou nohou procesoru. Ale radši se zeptám.
Tak koukám, že bych měl ještě jednou přečíst svoje vlastní téma o PWM (http://www.nakole.cz/diskuse/12574-pwm-pro... Teď už mi to bude říkat mnohem víc, než když jsem ho založil. Mnoho věcí jsem se od té dob naučil a pochopil. Moje hlava vždy potřebuje nějaký čas na "usazení" znalostí.
Jak tak o tom přemýšlím, tak na tu kompenzaci by se dal vymyslet nějakej sofistikovanější postup, který by produkoval ještě menší skok, než produkuje tvůj naivní postup. Ono to evidentně není potřeba :) Ale mohlo by to být zajímavé cvičení. Ovšem já na to nemám teď znalosti.
Jinak pokud planujes spoustu spotrebicu na 5V a zaroven bys mel napeti na baterii vyrazne vyssi, tak spis pouzij nejaky spinany regulator, treba tohle (jeden z prvnich, co mi prisel pouzitelny).
TS2576CZ550 http://www.gme.cz/spinane-regulatory-napeti-dc...
Pak by nevadilo ani 40V na vstupu a efektivita by pro 12V vstup byla mnohem lepsi nez u linearniho.
Samozrejme spinane regulatory maji taky nevyhody (slozitejsi zapojeni, vetsi vlastni spotreba, vetsi ubytek napeti, horsi regulace), takze to chce dobre promyslet. Odvijet se to bude hlavne od napeti baterie.
Pokud by byla baterie max do 6V, tak by to 5V soucastky mely prezit bez stabilizace. Pro trochu vyssi napeti bych volil low dropout linearni stabilizator, od dvojnasobku napeti uz spise spinany regulator.
Jinak nejvyssi efektivity u LED diod podle me dosahnes, pokud jsou vsechny zapojeny v serii (stejny proud) a vysledne napeti se budto primo hodi k napeti baterie (dorovnas malym odporem) nebo si potrebne napeti dokazes efektivne vyrobit.
Nejhorsi variantou bude, kdyz ma kazda LED predradny odpor a vsechny paralelne pripojis na zdroj napeti.
Zapojení diod do série je celkem jasné. Ale i tak bych je radši pověsil, za nějaký regulátor. Aby měli konstantní proud. Přímá zapojení na baterku by dělalo dost velké rozdíly v proudech.
Dejme tomu, že tam budu mít 2 li-pol články a zapojím na to 4 diody a 25 ohm rezistor. Při těch 8,4V mi to dá 30 mA a při vybití na 7V mi to dá 6 mA. To je celkem dost rozdíl. Když ovšem uvážím, jak vypadá vybíjecí křivka li-pol baterek při zátěži, tak si říkám, že by se o tom dalo uvažovat :) Při zapojení těch stálých diod přímo na baterku by už určitě mělo smysl použít ten tvůj lineární stabilizátor. I když je otázka jestli by mu nevadily ty pulsní odběry. Jak blikačka, tak signalizace napětí by pulsně odebírali až těch 100 mA.