Nedávno jsem se účastnil na Prahounakole.cz diskuse, která se mi teď zdá uzavřena pro příspěvky(http://www.prahounakole.cz/2011/01/ke-kontrole... a dovolil jsem si tam uvést, že přilby nemusí být jediným faktorem, který vede k měřitelným úbytkům dětských cyklistů například ve Švédsku.
Dnes jsem narazil na zajímavý článek, který se mi celkem hodil do argumentace, ale bohužel se tam již nedalo přispět.
Myslím, že některé z vás by mohl zajímat.
Podotýkám, že by to neměla být apriori kopenhangizace diskuse ve smyslu přilba=smrtcyklistiky a povinná přilba=strašák který rodiče vede k nesmyslným zákazům kola.
Měla by to být diskuse o tom, že existují i jiné měřitelné vlivy na množství cyklistů a sportovců v řadách dětí, které se ovšem nehodí do krámu "správně procyklistické argumentace".
Takže teď ten článek a link :
Forget Swimming and Riding a Bike – Young Children Today More Likely to Have Mastered Computer Games
http://www.earthtimes.org/articles/press/have...
tak raději víc linek, protože ta první už nějak nefunguje
http://www.wbponline.com/content/view/623590
http://ca.finance.yahoo.com/news/Forget...
Hmm, docela zajimave ze tu studii dela AVG.
Otazky:
1) Je optavdu tak divne co pisou. Nebylo tomu za nas stejne. Tedy ze vice malych deti umelo pustit televizi nez jezdit na kole?
2) Jak by to vypadalo se substituty (za nas bylo kolo jedine dostupne). Nicmene dnes je to jen podmnozina. Takze kdyby se vzalo (kolo+koleckove brusle+...)
Nicmene to jsou spise otazky k zamysleni. Subjektivne se studii souhlasim.
Duvody
- kult bezpecnosti za kazdou cenu. Rodice se boji o deti. Veskere aktivity jsou rizene, deti samy nesmi na ulici atd. Tedy nemaji potrebu samy resit dopravu. Rodice je dovezou.
Posadit deti bez dozoru k pocitaci vypada bezpecneji nez je nechat litat bez dozoru na dvorku nebo venku. Kdyz jsem zacal deti samostne poustet na (oplocenou) zahradu citil jsem se blbe. Kdyz jsem je na chate nechal toulat samotne po loukach take jsem se citil blbe. To vyzaduje uplne jiny stupen duvery mezi rodicem a ditem. Jsem rad, ze jsme toho dosahli, ale neni to pravidlem. Rada mych znamych stale stoji za zadkem i petiletym a starsim detem.
- duraz na aktivity deti - casopisy atd. se snazi v rodicich vzbudit dojem, ze jejich deti musi zvladnout vsechno. Spolu s tim, ze vychovame vetsinou jen jedno co dve deti a tim, ze nezijeme pohromade s prarodici, je to jeden velky experiment a tapani. Takze rodice jsou hnani do toho rozvijet intelekt, kreativitu, ... bla bla.
- vetsi spektrum aktivit - nabidka je vetsi, takze na kazdou aktivitu zbyva mene
poprvé jsem ji dnes četl na Reuters a dle mě
je to celkem (ne:)přirozené, že takovou studii sponzoruje počítačová firma.
Bohužel to sleduju doma, synáčci taky preferují všechno co má obrazovku a ovladač před sportem. ¨
S tím kultem bezpečnosti si nejsen tak jistý, například lyžařů,sportovců v bojových uměních nebo jak sám uvádíš bruslařů spíš přibývá, přitom jsou to výrazně nebezpečné sporty :D
Například náš orotped tvrdí, že půlku dětských pacientů Újezdě má od lyžařů a místních tekwondistů a zbytek mu v létě nosí maminy z domácích trampolín :D
njn, časy a zájmy se mění, je to přirozený a bylo to tak i dřív
Ba jo,za našeho mládí kolo sehnala tak strana a vláda,padesátník na kole byl považovanej za cvoka.Nechme dětem mládí a dobu v které vyrůstají.Nikdo se dnes nepohoršuje nad tím,že se dítě nevěnuje šermu a jízdě na koni.I u nás starších se témata posouvaji s věkem.Zlatá doba!už nemusím něco novýho kupovat na kolo a přesto jsou setkání s vrtevníkem(49)plna očekákávání co že to bere za prášky,záda,plotýnky,srdce,tlak,prostě je o čem pokecat.Až se naše děti jednou potkají a budou lamentovat nad svým potomstvem a vzpomínat jak ony hrály na pc,ale dnes....
Ad kult bezpečnosti: myslím, že si s lesterem neodporujete. Ano, ať se děti zraní, ale organizovaně!
Žijeme v době kultu formální zodpovědnosti, kdy nám nejde ani tak o to, jestli se dítě zraní, ale spíše o pocit, jestli existuje někdo, koho za to lze pohnat k odpovědnosti...
Znám to ze školních akcí: čím dál tím méně se uvažuje o tom, jak zajistit bezpečnost, a naopak se uvažuje stále více o tom, jak být v případě problému "krytí". Bohužel... :-(
Mam petileta dvojcata. Nemam televizi, nemam ovladac. Drzime, ze je to tak půl napul pohadka ctena a pohadka v pocitaci.
Zatim v pohode. Kluky to bavi a ja ctu rad.
nó počkej aj ti začnou chodit ze školy ke kamarádům a trošku se jim otevřou obzory :D
Pockam a uvidim.
Verim, za zakladem je abychom jim dali silnejsi zazitky.
Treba se to povede, treba nepovede. Je to muj prvni pokus ;-)
Hele, kolik je tvým dětem?!?
Také jsem byla takhle naivní, ale přešlo mě to, když starší holce nebyl ani rok a přišlo období prvního vzdoru... :o)))
Ale je to krásné, když si člověk říká - tohle nikdy moje děti dělat nebudou... Tohle jim nikdy nebudu dělat já... A rozhodně nebudu jako moje rodiče...
Můžu ti říct, že ten okamžik, když zjistíš, že jsi stejný jako tvoje rodiče, ten ti navždy zůstane v paměti :o)))
Pět let, dvojčata, kluci
Objetivně máme štestí na školku, lidi a děti tam. Kluci se začali sami kamaradit s dětma, jejichž rodiče jsou velmi rozumní a stali jsme se přáteli.
Jinak souhlasím, je to těžké. Okolí útočí, vlastní lenost útočí, zkušenosti nejsou.
A jeste doplněk - nějak jsem si uvědomil, že být jako moji rodiče by mi vůbec nevadilo.
Spíš nechci být stejný rodič jako řada mých spoluvrstevníků. Ale když mne v dospělosti budou dětí vidět a ctít stejně jako já ctím (v pravém slova smyslu) mé rodiče, pak to budu chápat jako úspěch.
Tak ti držím palce.
Já osobně mám se svými dětmi suprový vztah, ale nevím, jak jsem toho dosáhla...
Že bych je nějak intenzivně vychovávala, to si teda myslím, že ani omylem...
Na třídní schůzky jsem od 3. třídy zásadně nechodila - nějak jsem neměla sílu řešit, zda dávat dětem bačkůrky do sáčku nebo do pytlíku a byla jsem toho názoru, že co mi bude chtít škola sdělit, to mi sdělí a o peníze si vždy řekne. A můžu ti říct, že tohle fungovalo perfektně :o)))
Když bylo někde potřeba zasáhnout, tak jsem zasáhla až po dohodě s nimi - vždy dostali na vybranou "buď si to vyřešíš nebo tam jdu já". 99% si vyřešily...
Prožili jsme si s jednou dcerou 7 let bulímie, a tak vím, jaká je to rodičovská bezradnost, když vidí, jak se jeho dítě žene do záhuby. A kecy typu "chyť ho za flígr a odvleč k doktorovi" jsou idiotský kecy nezkušených... A dcera se netají tím, že je ráda, že jsme to neudělali...
Zkrátka není to vždy procházka růžovým sadem, ale mě se vyplatilo brát své dcery jako rovnocenné partnery ať jim bylo 6 nebo 16...
ke kultu bezpečnosti na silnici bych za sebe rekla jedno: v české republice neexistuje osvěta co se týká bezpečnosti na silnicích. Existují různé produkty právě podporující bezpečnost v doprave. Tyto produkty jsou bohužel na nasem trhu velmi spatne dostupne a hlavně nikým nepodporované. Např. u sousedů v Německu je povinnost, aby děti měli na svém oblečení reflexní pruhy, bezpečnostní vesty s reflexními páskami. Zatimco u nas je na jizdním kole obycejna placata odrazka, u sousedů v Německu máme zcela běžné a u všech oblibené reflexní trubičky na špice kol - vrele doporucuji, mame to v rodine vsichni na kole a blikame jak divy a to všemi směry ve dne v noci:-) (dokonce dcerka má na špicích z těchto tyčinek udelanej obrazec)
Takže na závěr bych řekla, že kult bezpečnosti je za hranicemi našeho státu již dávno překonán a to jednoduchym způsobem: BÝT VIDĚT!!! Když budete lidi na silnicích vidět tak helma, chrániče a jiné budou pouze doplnkem výbavy jízdního kola. Pozn. nenechte se napalit nahradnim vyrobcem
ahoj
Ale blbost, nevím odkud jsi a kde se pohybuješ, ale všude je všeho dost a dá se koupit vše co člověk chce a potřebuje. No a máš snad pocit, že nějaký úředník má víc moudrosti než každý jiný, nebo snad nemáš vlastní rozum, že potřebuješ mít i nařízeno v čem jezdit na kole?
Kdo chce ten je vidět a má dost možností být viděn, omílá se to furt a všude. Nevím co by si chtěla víc.
No a to je odpověď na otázku v nadpisu. Ve světě ubývá dětských cyklistů, protože se poslední roky vyrojily debilní zákony přikazující vozit na kole nepraktické bletníky, světýlka, ohavné vestičky v nichž člověk vypadá v lepším případě jak popelář (v horším jak městský policista) a debilní helmičky, pod nimiž je v létě nesnesitelné horko. A to všechno mladému člověku logicky znechucuje ježdění na kole.
No nepraktické blatníky. To je spíš módní záležitost jezdit bez blatníků, kterou jsem se mimochodem nechal taky strhnout. Ano, pokud chce někdo hodin vteřiny, pak je lepší blatníky demontovat. Ale na ježdění do práce nebo touring si to nedokážu bez blatníků představit.
Co se týká helem, v dnešní době se dají koupit i velmi dobře odvětrané. Velké otvory, hodně otvorů a přesto velmi pevná konstrukce.
Světlo to samé, v terénu blbost, uznává, ale na silnici nutnost.
A reflexní vesty? Promiň, ale když pojedu s reflexní vestou a někdo se mi bude smát, jak v ní vypadám, pak bych se měl smát spíš já jemu, protože je ubožák. Ta reflexní vesta je perfektně vidět už z dálky za slunečného dne, natož v noci. Když náhodou budeš mít poruchu zadního světla a nevšimneš si toho, reflexní vesta ti zaručeně zajistí, aby do tebe někdo omylem nevletěl.
Reflexní vesta ti nezaručí vůbec nic. Je dost případů kdy někdo vletí do záchranářů na silnici, jsou lidi co nevidí ani majáky na autě. Prostě když nevěnuje pozornost provozu tak nepomůže vůbec nic. No a když řidič věnuje pozorenost provozu tak musí včas vidět blikačku a odrazku na kole.
S tím souhlasím. Samotná odrazka je tedy vidět hodně špatně, ale blikačka, pokud není mizerná supermarketová, by stačit teoreticky měla. Ovšem reflexní vesta určitě eliminuje riziko taky.
Já osobně s reflexní vestou nemám problém jezdit, ale věřím tomu, že u pubertálních typů to asi bude problém.
Každý ať si jezdí v čem se mu líbí, co mu vyhovuje a považuje za potřebný, ale ať k tomu nenutí ostatní nějakým masírováním a přitroublými předpisy.
výjimka je ale hustý provoz, tam tě může lehce přehlídnout kvůli ostatním autům = velkému provozu. Třeba v Praze je lepší svítit jako vánoční stromeček se světlem na plný výkon.
Mě je jedno co a jak máš, voz si na hlavě třeba maják, když ti to dodá klidu :-)
Jenomže když někdo nevidí třeba tramvaj, tak myslíš, že uvidí cyklistu ve vestě? Nemusíš odpovídat :-)
Co se týká helem, tak zrovna ty dětské ve většině případů opravdu stojí za prd. Pořádně odvětrané nejsou ani náhodou...
no ale když člověk chce, tak i v této kategorii vybere vzdušnou kvalitu, jenom to dá víc práce :)
To jo, ale asi málokdo už dá za "blbou helmu" polovičku ceny dětského kola ;-)
Nó tak to nevím,to asi záleží na kvalitě kola ?
Mě spíš vadí koupit dítěti levný kolo, valná většina dětských kol ,v kategorii cca 2násobné cena kvalitní přilby ,váží mnohem víc než dítě....
Ale můj příspěvek není polemikou s tím, že bletníky jsou praktické, retroreflexní materiály a helmy mohou zvýšit bezpečnost uživatele.
Můj příspěvek je votom, že v takovém případě je lidé budou rádi a dobrovolně používat. Ve většině. A kdo ne, je to jeho volba.
Když to přikážeš zákonem všem, budou to v lepším případě ignorovat nebo plnit formálně, v horším případě způsobíš, že jim to jízdu na kole znechutí a jezdit přestanou úplně.
Celkem záleží na vkusu každého jak chce vypadat, pokud použiješ laciné - jen, aby to bylo, tak se nediv, ze vypadáš jak popelář :-) Co se tyká vypadat jako policista, tak nad tim by se lide meli zamyslet, protoze pokud si u nas nekdo v republice vubec vsiml, tak jsou to jediny se silnicari a hasici plus zachranari, kteri jsou na SILNICÍCH VIDET´a ke vsemu mi nepripadaji jako popelari.
K tvemu - blikacek a vesticek je na trhu dost, to je pravda. Přesto je zajimavy, ja najezdim spoustu kilometru autem vzhledem ke sve praci a zrovna jsem si nevsimla, ze by cyklisti u nás obecne venovali bezpečnost jinak, nez jim uklada zakon nebo to jeste resi blikackou alla Cina, helmou a placatymi oranžovýma odrazkama -pak nemas vypadat jako popelar.
nechces-li vypadat jako popelar - mrkni sem, treba pochopis co jsem tim myslela - http://www.youtube.com/watch?v=qw7fZj8AUxw
Nehledě na to, že na silnici je výhodou vypadat jak policista, ať už městský nebo státní. Pozoroval jsem značnou změnu chování řidičů, když jsem jel bez vesty versus s vestou. Pokud jsem jel s vestou, jeli globálně pomaleji a nechávali si při předjíždění větší odstup. Náhoda to asi nebyla. Řidič zjistí až v poslední chvíli, že ta reflexní vesta nepatří policistovi, ale cyklistovi. Takže preventivní charakter to má výborný.
Chápu, chápu nejsem hloupý :-)
Ne každý má chuť na kole vypadat jako když se utrh od kolotoče. No a jestli nevidíš kolo, které je vybavené a dobře osvětlené podle předpisů, tak buď to chce snížit rychlost, víc sledovat provoz a věnovat se skutečně tomu co se děje na silnici a jejím okolí nebo návštěvu očaře a pokud ani to nepomůže tak prostě odevzdat řidičák. Pokud někdo nevidí osvětleného cyklistu tak snadno může přehlídnout auto něbo zeď a to nemlůuvím o chodcích.
Něco jiného jsou předpisy něco jiného je jejich dodržování a přitroublé přepisy o tom co má mít cyklista na sobě nepomůže tomu aby byli cyklisti osvětleni podle přespisů.
Ale jistě, trubičky na špicích i další věci tu - promiň - všichni znají a mnozí mají. Bezpečnostní a reflexní prvky se tu řešily mockrát v nejrůznějších vláknech - snadno to dohledáš.
Problém "kultu bezpečnosti" je ale o něčem docela jiném - přečti si ještě jednou původní lesterův příspěvek. :-)
JIRINASOMMER-nepomuže reflexni vesty,... Diky opile ridiče a hloupe mladi kluci s 130rychlost km/h. hehehe
To ano, ale těch naštěstí není většina. Přejet tě může i slušný řidič, když tě přehlídne. Ale přehlídnout člověka v reflexní vestě je umění. I kdyby jel bez osvětlení.
Jinak já si troufám tvrdit, že jsem osvětlen natolik dobře, že se v noci na kole cítím bezpečněji než ve dne. Samozřejmě pokud narazíš na opilce, nepomůže ani deset světel a modrý maják, ale jak říkám, šance není moc velká naštěstí.
Pravda, potkávám v Sasku víc dědských cyklistů než dětských. Ale nějakého výrazného užívání reflexních vest u dětí jsem si nevšiml.
To je pravda, také potkáváme (v Bavorsku) více důchodců, než dětí. A k reflexním prvkům - ty jsme se naučili používat v Čechách a opravdu nevěřím, že by nás ochránily před řidiči, kteří jsou schopni "sejmout" i lidi na chodníku, natož na "jejich" vozovce.
S Německem je bohužel každé srovnávání těžké, síť cyklostezek je na poněkud jiné úrovni, přístup k cyklistům také.
I když se to u nás již pozvolna zlepšuje, připadá mi to, že pod pojmem cyklista má každý představu sportovce s lehkým kolem, pro děti a rodiče s vozíky je vhodná tak každá desátá.
Každá desátá co? Jestli cyklostezka, tak moc nechápu co tím myslíš. U nás stejně jako v Německu, Rakousku i jinde jsou cyklostezky pro děti a vozíky vhodné i nevhodné, a které zvládnou trénovaní cyklisté na dobrých kolech.
Snad jen v Holandku jsou cyklostezky vhodné naprosto pro každého, ale to je něco jiného.
Prostě si každý musí vybrat to co je pro něho, já třeba nemám moc rád jízdy podél Labe a jiný je miluje.
No tak jsou mista, kde proste neprojedu a ne vzdy se to da vycist z map - treba vloni se mi opravdu hodne tezko brodilo pres bahno a louze, deti jsem prenasela, vozik se brodil...
Na Morave (je fakt, ze to jsou 3 roky, treba je to uz lepsi) jsme na muj vkus byli na silnici az moc casto, pisek po ceste jsme take nedali.
Tady, kdyz vyjizdime ze vsi, podjedeme statni silnici podjezdem a az do dalsiho mesta na silnici nemusime, max. jednou ji krizime...
Je fakt, ze hodne stezek to splnuje take, ale trochu mi vadi, kdyz po silnici je to 8 km a po cyklostezce 20 a to stale nahoru a dolu. Teda vadi mi to jako matce prcku, ktere to po chvili prestane bavit, dokud jsem jezdila solo, tolik mi to nevadilo.
Kdyz byl zde vloni nejaky dotaznik ohledne budovani cyklostezek v Praze, dost me dostala otazka, kolikrat bychom byli ochotni kolo prenaset nadchodem - predstava, ze necham deticky na jednom konci silnice a prenasim kola me dojimala...
Tak tomuhle rozumím a máš pravdu. Já osbně bych pro začátek přivítal alespoň barevné značení cyklostezek podle jejich typu, cyklostezky pro silniční kola (včetně pro děti a vozíky), pro treková kol a pro horská kola. Už několikrát jsem narazil na cyklostezky kde podle mapy by tam měla být zpevněná cesta a ve skutečnosti byla velmi obtížně zvládnutelná na treku a dost často se předem špatně odhaduje že to je jen pro horská kola.
Jenomže to o čem mluvíme jsou cyklostezky (cyklotrasy) po běžných a účelových komunikacích a nikoliv stezky pro cyklisty (značená specielní komunikace pro cyklisty) a tam snad problémy u nás nejsou, možná vyjimečně nějaký nadchod.
Co se týká těch stezek pro cyklisty, u nás mi vadí spíš jiný fenomén, se kterým se člověk třeba v Rakousku nebo Německu setká zřídka.
Tím je neznalost nebo prostá bezohlednost chodců k respektování cyklostezek jako dráhy pro cyklisty, nejhorší je to samozřejmě právě v Praze. I když je značkou značené oddělení stezky pro cyklisty od pěších, chodci to stejně nerespektují.
Pak se není čemu divit, že lidi používají kolo ne jen k pouhé rekreaci, ale jako dopravní prostředek, jedou raději po silnici.
V naší zemi je to tedy hlavně o té ohleduplnosti a ohleduplnost bohužel spousta Čechů nerespektuje, proto ty problémy jsou jak mezi motoristy, tak i na cyklostezkách mezi cyklisty i chodci, tak i v běžném životě na každém kroku.
Tohle je skutečně velkej problém a nejen v Praze, hlavně tam kde je to jen jedna komunikace rozdělená čárou nebo jen barevným podkladem a dopravní značkou. Částečně to je určitou beohledností, částečně jen prostou nevšímavostí a nesledováním provozu a značek a pak u mnoha chodců neznalostí přepisů. Tam kde je větší provoz cyklistů, tak s tím snad větší problémy nejsou.
Chce to cit a chodce trénovat a občas na ně zavrčet a někdy i zaštěkat :-)
Hmmm, naše chodce bych poslal na školení do Vídně. Tam si nedáš bacha, dtrčíš nos nad červenou část chodníku - a už ho nemáš. Prostě stezky jsou pro cyklisty a pro chodce jsou stejně tabu, jako silnice. A podle toho se tam i jezdí. Docela to byl pro mě napoprve šok a škola :-))
Dětských cyklistů ubývá spolu s tím,jak ubývá rodičů, kteří by měli čas jezdit s nimi na kole a vůbec je to učit a podporovat je v tom. Snažší je koupit děcku PC a hodit mu nějakou kačku na útratu a mít od něj tak pokoj, než-li přijít unavený z práce a poslouchat: " Tatí, pojd´, pojedeme na kole někam ven nebo si pod´ začutat!" Předevčírem jdu z garáže, kde jsem učil děcka jezdit na šlapacím kole. Potkam rodinku, kde mamka vážila asi tak 120 kg. Kolem tři děti, které se hádaly o to, kdo bude první na notebooku, až přijdou domů a máma to rázně utla a povídá: " Ale nejdřív si uděláme nějakou pořádnou baštu!". Tak a tak to prostě je....!
To, že se často koupí děcku PC, ať je od něj pokoj (a taky ať je v "bezepčí"), to jo... Ale že by někdy v minulosti rodiče někam jezdili s dětmi na kole? Tohle je naopak spíš záležitostí až poslední doby - rodinné cyklovýlety. Děcka si na kolech drandily samy a učily se na ulici navzájem. Nepamatuju, že by v mém dětství jediný rodič se na tom někdy podílel (ba dokonce ještě ani v době raného dětství mých potomků). Ovšem dneska ten provoz taky vypadá jinak a těch míst, kam by se daly děcka takhle vypustit, je čím dál míň.
A protože dřív spíše rodiče nikam s dětmi nejezdili, musíme si to ted´ my - jejich děti -vynahrazovat. Sami a mnozí i se svými dětmí. Ovšem někteří poklidně převzali model svých rodičů - bohužel přidali ještě to PC a válení u televize. A bohužel je jich stále většina.;-(
Ať se nám to líbí či ne, naše společnost je šíleně ovládaná médii. Drží nás v uměle vyvolaném permanentním strachu, prakticky se to týká čehokoliv.
V médiích neuslyšíte prakticky nic pozitivního, jen negativné zprávy.
To vše vede k tomu, že se i rodiče daleko víc bojí o své děti. Když někde zmíním, že bych vyrazil stanovat na divoko, pomalu si lidi klepou na hlavu, že mě někdo zabije a podobně.
Nehledě na to, že před 30 lety rodiče mívali své děti běžně v 18 letech, zatímco dnes je standard posunut o minimálně 10 - 15 let dál. To je další faktor - čím je člověk starčí, tím v drtivé většině dítě víc rozmazluje a bojí se o ně. Přičtěme si k tomu mediální faktor a máme jasno :(.
Dřív se o negativních věcech, jako jsou různé škodlivé látky v jídle apod. vůbec nemluvilo.
Dnes? Jakákoliv maličkost se zveličuje, hrůza, katastrofa. A co je horšího, spousta lidí na to slyší!
Ale prd. Nepamatuju, že by za mého dětství jezdilo tolik lidí na kole. A s dětma na výlety už vůbec ne. Občas mi přijde, že žiju v nějaké úplně jiné realitě.
Nebylo tolik cyklostezek, nebyly horská kola, o dětských kolech vhodných k turistice vůbec nemluvě...
za mě jsme tu jezdili všichni na kole. dneska před školou neuvidíš ani jedno kolo. Kdysi jsme my, co jsme to měli do kiláku chodili pěšky a ti, co to měli dva tři jezdili na kole a ti co pět a víc jezdili busem. Dneska všechny tři kategorie vozí rodiče. Když jsem šel občas před osmou se psem, když jsme měl dovču, tak se ulicí u školy nedá projít počet aut převýší v tu chvíli počet obyvatel vesnice:-)
Přesně... Za mých mladých let se každou chvíli v zimě stalo, že ráno prostě nejel autobus, kterým jsem se potřeboval dostat z Tehovce do školy do Mukařova, +-2km. Tak se prostě šlo pěšky. A domů po škole dost často taky, i v létě, aspoň byla nějaká sranda, ono nás chodilo více, i lidi ze Svojetic...
A dneska ? Parchanti dojdou na zastávku, po 10 minutách marného čekání to zabalí a už chvátají domů aby je rodiče odvezli autem :-/
Dneska jsou pražská "děťátka" tak rozmazlená, že jim nevadí 10 i více minut čekat na tramvaj/bus kvůli svezení jen o pár stovek metrů dál, místo toho aby ten kousek, po rovině, popošli pěšky...
Jak jsme si je vychovali, takové je máme :-/
A od koho by se to měly učit ?
Neznám moc lidí, kteří chodí pěšky víc než pár stovek metrů..
Zajímavé je, že značná část takových je pak ochotná hodinu tajtrdlíkovat na běžícím pásu nebo "jet" v peletonu spinerů pod velením šílené paní, která křikem nahrazuje krajinu :D
Ano, dovážení dětí do školy autem je zhovadilost. To je ten kult bezpečnosti, o kterém píše lester. Vadí mi to ze dvou důvodů:
- děti tak nejsou vůbec vedené ke zodpovědnosti a samostatnosti.
- ty, které přesto samy chodí, chodí liduprázdnými ulicemi liduprázdné čtvrti, což zvyšuje šanci případných násilníků. A před školou se proplétají mezi zastavujícími a parkujícími auty...
Vadí mi to, ale asi nemám, jak to změnit. Naše děti chodí do školy a na kroužky samy (nebo starší doprovází mladší apod.) Ale i my jsme kvůli tomu šli do kompromisu: mají kvůli tomu od první třídy mobil, který nám poskytuje (jistěže falešnou) iluzi klidu. No, ale aspoň vědí (na rozdíl od většiny svých spolužáků), že mobil existuje za nějakým praktickým účelem...
K ježdění na kole do školy. Já když chodil na základku do Lužné u Rakovníka, tak ze sousedních Lišan jezdil autobus jen v zimním období. Zbytek roku chodili spolužáci pěšky, nebo jezdili na kole. Žádná další možnost nebyla.
Mám bohužel stejné pocity.
Problém je, že dnes lidi mají dle mého mínění dosti převrácený žebříček hodnot. Neříkám že všichni, ale je to rozhodně většina. Peníze a kariéra na prvním místě.
Proč? Co z toho? Proč makat od rána do večera a mít mraky peněz, když si je ani nemůžu užít? Co je to za život? Škoda, že právě tato většina nám vlastně diktuje, jak budeme žít i my. Protože můžeš si vybrat práci, kde budeš pracovat 6 hodin denně? Ano, ale je to velmi těžké.
Osobně radši omezím finance a budu si víc užívat volného času a rodiny, než mít na drahé auto a podobné naprosté zbytečnosti.
Ovšem jak to změnit? Co já můžu udělat, aby to tak nebylo? Možnosti jsou, ale velmi omezené :(.
Nicméně pozitivní věc, na kterou se právě velmi těším, je, až budu zase s rodinou vyrážet často do přírody.
A prachy vem čert, ty budou vždycky, ale my nebudem...
Bohuzel, jak kdosi rekl, penize nejsou vsechno, ale jsou treba temer ke vsemu...
Souhlasím, ale druhou a hlavní věcí je to, že by neměly být na vrcholu pomyslného žebříčku hodnot. Co je důležitější, abych měl hodně peněz a málo času a za ty prachy žil konzumním stylem života, nebo mít prostě peněz tak akorát, jezdit ve starém autě, které mimochodem dobře slouží, užívat si volného času, nestresovat, věnovat se více dětem? Co z toho ty děti mají, že mají tátu podnikatele, kterého celý den nevidí, protože z práce chodí až v době, kdy už dávno spí? Co z toho? Na co ty prachy?
Samozřejmě je v tomto případě velmi důležité rozlišovat peníze, které nutně potřebuju na živobytí a peníze, které rozhazuju za kraviny.
Ale to všechno můžeš. Ty si sám nastavíš hodnoty a spotřebu a podle toho si určíš množství peněz, které potřebuješ. No a pak už stačí málo, mít práci a výdělek, který tobě a rodině zajistí styl života, který jste si zvolili. Každý má tyhle hodnoty nastaveníé jinak, někdo se spokojí s tím co má a mnozí by rádi mnohem víc a k tomu ty peníze slouží.
Ano, v tom máš pravdu, ale na druhou stranu jsi stejně nucen se podřizovat většinové společnosti a standardům a pokud chceš žít v dnešním světě, musíš se podřizovat i uspěchanému životnímu tempu apod. Tady leží problém. Ty si to můžeš jenom vylepšit výběrem lepší práce, ale nabídka je velmi omezená.
Nedá se vymanit celkově, pokud se nechceš vyloženě stěhovat do úplně odlišné krajiny, třeba někam do Indonésie nebo Tibetu.
Aha, takže ve skutečnosti máš problém přizpůsobit se realitě, existujícímu světu a lidem v něm. A požaduješ, aby se všichni ostatní přizpůsobili Tobě a Tvým požadavkům. Rozumím tomu správně?
Ba né. K jejich tempu se nechává strhnout jenom ten, kdo chce s nimi držet krok, nebo má vysoké nároky a je "nucený" si na ně vydělat. Komu stačí jet na volnoběh, nic moc mu v tom nebrání (s vyjimkou toho, že mu někdo, nebo i on sám sobě, konkrétně negativně zasáhne do života a je tak ve vleku událostí)
K větší změně životního stylu snad nemusíš hned do Tibetu, občas v TV ukážou lidi co se odstěhovali někam do Beskyd nebo na Šumavu a tam si řijí a hospodaří, a v podstatě mají jen co vypěstují a sami vyrobí, ale určitě je to jen pár jedinců. Ostatní to nechtějí, proto žijí tam kde jsou a žijí jak žijí, je to více méně jejich volba.
Co chceš měnit? Co by tak nemělo být?
Chceš "většině" lidí vnutit svůj vlastní, lepší, "nadřazený" žebříček hodnot?
ano, když na to nepřijdou sami.
Proč žít uspěchaný život a věčně se za něčím ve stresu hnát?
Ale mnozí to určitě nevnímají tak jako ty. A když chce někdo dosáhnout něčeho víc než je běžný průměr, tak dotyčný musí vynaložit mnohem víc energie a věnovat tomu hodně času a pak "se žene" za tím co by chtěl zvládnout a udělat.
Tak je nech tak žít, někdo musí táhnout lidi kupředu.
proboha ne! Jednak je svinstvo komukoli nutit vlastní životní postoj, to už tady bylo mockrát a že by to někdy dobře dopadlo, tak to tedy ne. No a za druhý buď včečnej za každýho tydýta, který je furt v práci a když ne, tak jde na výlet o víkendu na celej den do nákupního centra. Já to vítám a jssem rád. Je pak dost místa v lesích, kam se chi projet na kole nebo projít pěšky, nemusím se cpát na výstvaách atd. atd. Nemůžou žít všichni jako já, na to je nás moc. Já je sice lituju, ale jsem spokojenej s tím, že žijou jak žijou. Když je to baví...
Souhlasím více méně se všema třema.
Měl jsem to formulovat trochu jinak:
Nechápu lidi, kteří si kupují luxusní zboží HLAVNĚ kvůli tomu, aby ukazovali svoje postavení, svou moc, aby se předváděli, že na TO mají. Takové lidi opravdu nemusím a absolutně nepochopím a veřejně to přiznám. Nesnáším, když se někdo povyšuje nad ostatní. Tam jsem taky spíš směřoval, když jsem říkal, že pro někoho jsou na vrcholu žebříčku hodnot prachy. A rozhodně si nemyslím, že je to správné - a bohužel, opravdu je dost takových lidí, pro které jsou peníze nejdůležitější (i důležitější než rodina nebo zdraví) a tam jsem si jist, že to je špatně. Ale předělávat nikoho nemíním. Jurimír má pravdu v tom, že takové snobské typy si aspoň zalezou na víkendu na túru do supermarketu a neničí nám přírodu odhazováním odpadků apod.
Já je taky nechápu. Lojzu, co má řadovku (ležatý panelák) na doživotní hypotéku, korejský SUV na leasing, a cítí se jako boháč. Ale je to jeho výsostné právo, cítit se v takovéto situaci bohatý, a dávat to najevo. Že je směšný a trapný mu třeba časem dojde.
Část těchto lidí zřejmě skutečně považuje prachy (ve skutečnosti nekryté papíry) za hodnotu a uvažují jen v těch intencích. Barák za deset mega usmlouval u developéra na osm. Auto je na firmu, ušetří sto prutů na dépéhá.
Přiznejme si na druhou stranu, nebýt těchto lidí, neměli bychom na kom vydělávat. Někdo přece musí bejt bohatej doopravdy:-)))
Akorát, že dost z těchto "boháčů" poslední dobou nějak nestačí platit svoje dluhy a pak to podle toho vypadá... Když si pak člověk potřebuje půjčit peníze na opravdu potřebnou věc, tak se mu po shlédnutí podmínek a především požadovaných úroků zvedne žaludek :-(((
Takže mne tihle nadutci taky serou, ne, že ne ;-)
A co je v životě tak opravdu potřebného, aby stálo za to se kvůli tomu zadlužit?
No rozhodně to není dovolená, televize nebo auto.
U bydlení nebo vzdělání váhám , protože mě tam u slova zadlužit schází slova rozumně a s rozmyslem, případně přiměřeně. :D
Hodně poučný bejvaj krotitelé dluhů, sice to nemám rád, ale polovina případů jsou lidi, kteří slova rozum a přiměřenost zjevně neznají.
Klidně i to bydlení, ale s rozumem. Např. ten barák za 8 mega za rozumné zadlužení fakt neberu... Možná i těch 5 je už moc. Když na to nemám, tak na to nemám, a nebudu magořit a přehánět to...
on je problém, že v Praze dáš za pěkný a ne příliš velký pozemek klidně přes polovinu hodnoty baráku. Jinými slovy můžeš mít hezký dům za 3-4ku jenže ho nepostavíš na pozemku za 1000 kaček za m2, ale na pozemku za cenu 6000 a více kaček za m2......
Potom ale asi hledám pozemek někde za normální peníze a necpu se do míst, kde jsou nejvyšší ceny ;-)
To je rada na koledu, na místě "kde jsou dobré ceny"nemusím tak škodit přírodě.
Kupříkladu nepotřebuji auto a nemusím dojíždět nakupovat desítky kilometrů
Prostě místa která jsou plně obsloužena MHD a né 4x za den ropidem stojí víc.
Ale můžu ti klidně říct, že když jsem kupoval pozemek tak cena pozemku tvořila cca 1/3 cenu domu, dneska bych si stejný pozemek koupil za původní cenu pozemku+domku.
Prostě na jednu stranu od lidí člověk dostane vylágoš, že kupuje předraženě a na stranu druhou, že je závislej na autě...
Ps zaznamenal jsem argument plazma, pardon ale v době kdy luxusní plazma stojí míň než průměrný čistý plat bych řekl, že plazmu ze zbohatlické argumentace lze škrtnout?:D
Uznávám, že jedna věc je to takhle jednoduše říci a druhá opravdu to provést :-) A možná to v některých případech asi ani nebude možné...
Myslím ale, že s trochou snažení a přemýšlení by se několik schůdných možností našlo.
Pak jde taky o to, na jak dobrý adrese chceš bydlet (přesněji na jakou adresu máš) a jak velkou latifundii si můžeš dovolit. Když se pak holá zádel mačká mezi milionáře a musí mít golfový hřiště, tak je zaděláno na problémy...
No právě... A aby mezi ně dokonale zapadla, tak si k tomu samozřejmě nalízne auto minimálně v hodnotě Superbu a na průser je zaděláno hned... Přeci nebude jezdit sockou...
Kdyby jenom Ochcávka, k tomu patří taky zastřešenej bazén, traktůrek od Bédy za kilo, pořádná plazmice a fotky z pořádný dovolený. Na to všechno se dá vzít milionářskej úvěr. (mimochodem, neřekli to přímo, ale logicky mi vychází, že od podobných lidí jsme kupovali bydlení :-)
Takze myslis, ze kdyz se nekdo zadluzi, aby mel kde bydlet (kazdy nema to stesti na barak po rodicich nebo 20 let regulovaneho najmu, behem kterych rezdilem cen na ten byt/barak usetril), tak je smesny? Protoze maka do ztrhani, aby se rodina nemusela mackat v panelakovem 1+1? Protoze si mysli, ze neco dokazal?
To asi ne, ale barák za více než 5 mega je pro mne už rozežranost, to mi nikdo nevymluví... Pokud někdo opravdu řeší nouzi s bydlením, tak si nic tak drahého asi nepořizuje, ale drží se hodně při zemi.
Joe píše o desetimegovým baráku usmlouvaným na osm. To považuješ za přiměřenou životní potřebu ? Pro toho, kdo na to vydělá levou zadní je to v pohodě. Ale pokud to má honit šestnáctkama sedm dní v tejdnu... To pak není životní potřeba, ale životní blost.
Já hlavně píšu o člověku, který se doživotně zadlužil za svou spotřebu (řadovku v nějaké satelitní vesničce a auto, což jsou imho dost pomíjivé hodnoty) a myslí si, že je bohatý.
Není naprosto nic špatného půjčit si na bydlení, abych je získal do osobního vlastnictví, protože ne každý má na účtě nachystáno dva-tři mega na trochu slušný a přiměřeně velký byt pro celou rodinu. Ale pak se snažím zadlužit se co nejméně, tj. vzít nejlevnější bydlení, kam se mi vejde rodina, a jaké jsem ještě ochoten akceptovat.
Není nic špatného koupit si domek, který se mi líbí, za deset mega. Pokud ty peníze mám teď na účtě a můžu je postrádat.
Ale je hloupost zadlužit se kvůli vlastní spotřebě (barák na bydlení a auto na vození zadku), a myslet si, že jsem bohatý.
Jsou různé definice bohatství. Když se omezím na bohatství ve smyslu majetku, pak se mi nejvíc líbí definice:
"Bohatství je doba, po kterou nemusím pracovat, aniž by tím utrpěla má životní úroveň."
Pokud nemám žádnou rezervu, a musím platit hypotéku a leasing na auto, nemohu si dovolit nepracovat ani rok, tak jsem otrokem své spotřeby (nikoliv svého majetku, protože ve skutečnosti, po započtení dluhů, žádný nemám).
Je to trochu jasnější?
Ještě k částkám:
8/10 mega je příklad blbého ekonomického uvažování.
Uvažování chudáka je: ušetřil jsem dva miliony.
Skutečnost je: utratil jsem osm milionů za svou spotřebu.
Stejně tak s autem. Platí měsíčně 10-15 litrů za leasing, k tomu pár tisíc palivo, pojištění, prohlídky, havárie, pokuty.
Myslí si, jak ušetřil, ale ve skutečnosti ty peníze mizí do kanálu.
Bydlet i jezdit je potřeba. Ale když už za to musím platit, tak za to platím co nejmíň. A pokud jen trochu můžu, spořím, investuju, podnikám, vzdělávám se.
Nó chvíli jsem se smál, ale nakonec mě stejně přijde, že důležitý je jestli je Lojza(lojzovic) štastněj a tak nějak si nemůžu pomoc, ale doživotní hypotéka a korejské SUV mě pořád přijde lepší než kalašnikov, ruce od krve a doživotní zásoba munice případně druhá strana tamní mince tedy být ta krev na rukou toho kdo měl na kalašnikova.
V podstatě patříme k té štastnější cca 1/6 lidstva .
Člověče, mě to poslední dobou přijde skoro stejný. Jestli muset jít denně do práce, a čekat, až mě někdo na silnici srazí, až mě z nezdravého života rupne cévka, nebo jen pomalu sedět u počítače pod zářivkama a sledovat jak mi roste pupek, měkne páteř, a kazí se oči... nebo jestli si zastřílet s kalachem na slunci a zdravým vzduchu, a počkat si na tu správnou střelu od protivníka - není to svým způsobem jedno? :-/
Teď s tu naši civilizaci trefil přesně na komoru :-) Víš co je na tom nejhorší? Že existuje spousta jinejch variant, ale ty jsou asi nějak moc snadný a málo nebezpečný, nesnesitelná lehkost bytí, lidi jsou blbě naprogramovaný.
>>>Jurimír: No a za druhý buď včečnej za každýho tydýta, který je furt v práci
Na tenhle komentář jsem chtěl reagovat takto:
Dá se na to podívat i z druhé strany - takovíhle lidi jsou ti, kteří zrychlují celkové životní tempo společnosti a jsou důsledkem toho, že žijeme uspěchaným životem. To jsou ti, díky kterým se konzumní společnost stává standardem. Lidi žijící konzumním životem určují hranice i nám ostatním, jejichž stylem není konzumní styl a trávení volných chvil v supermarketech. Díky takovým lidem je globální společnost mnohem pohodlnější, bez auta neudělá ani krok a to už omezuje i nás ostatní zrovna třeba při jízdě na kole, když mám uvést konkrétní příklad.
Navíc i spousta takových konzumních typů sem tam ráda zajede "do přírody", ale v drtivé většině autem až na místo, ujdou půl kilometru pěšky (vrcholný výkon), stačí třeba vypít a odhodit 5 plechovek od piva, krabičku od cigaret, vajgly, (podpálit les), apod.. Mezi takovými typy je i spousta vlivných lidí, kteří jsou schopni nám třeba v nádherné přírode prosadit výstavbu McDonaldu, protože oni chtějí mít přece občerstvení blízko, nebudou tahat jídlo 20km z domova...
Pardon, píšu to příliš expresivně a trochu možná přeháním, ale jistě chápete.
Tak to prostě je a rozhodně to není nic nového, takhle funguje lidstvo co lidstvem je, lidé si od nepaměti snaží ulehčit život a udělat si ho pohodlnější, a ty určitě nejsi vyjimka.
Tak rozhodně se neřadím k lidem, které jsem popsal v příspěvku výše. V tom výjimka určitě jsem. Ulehčit si život ano, ale v rozumných mezích.
Nevidím důvod, proč bych si měl ulehčovat život např. koupí drahého auta za milion, když mi úplně stejně může sloužit i staré běžné auto za 150 000 apod. Proč bych si měl kupovat každou chvíli nové předražené značkové oblečení, jen kvůli tomu, abych se předvádel před ostatníma, že na to mám.
Ale to už moc odbočujeme.
Já jsem chtěl původně jen sdělit, proč si myslím, že ubývá dětských cyklistů. A ten konzumní styl života s tím zrovna hodně souvisí.
Nemyslém, že by s tím nějak výraněji souvisel.
Nad tímhle problémem jsem taky často přemýšlel a nakonec jsem si to přirovnával ke kolotoči, co se točí čím dál rychleji. Nakonec se poblijou všichni :-)
Myslím že máš v podstatě pravdu, navíc tady nejde ani tak o to, jestli člověk najde odvahu z toho kolotoče vystoupit a začít žít jinak než ostatní, ale jde hlavně o to, jak se bude cítit, když to opravdu udělá.
A právě v tom má ta společnost obrovskou moc.
O to, jak se budeš cítit, se nejlépe postarají často ti nejbližší příbuzní. Odtěhuješ-li se někam do lesa a pokusíš se tam žít dle svýho gusta, ať chceš nebo ne, budeš si připadat jako debil. Nikdo tě za to nepochválí, nikdo to nebude brát jako něco pozitivního. S velkou pravděpodobností tam budeš sám, nepůjdou tam s tebou ani tvoje děti, ani tvoje žena, rodiče, nejlepší kámoš, nikdo, všichni budou kroutit hlavou nebo ti rovnou řeknou, že jsi magor. Samozřejmě existujou lidi, co dokáží v naprosté spokojenosti žít sami uprostřed lesa úplně sami, jenom s ovcema, ale ti už jsou hodně mimo to, čemu se říká normální lidské chování.
toje jenom zezačátku. Ti co tě mají rádi si zvyknou a budou tě brát takovýho jakej jsi. A ti ostatní ti můžou bejt u prdele...
když jsme přestal jíst maso, stalo se v příbuzenstvu v podstatě totéž. Nejdřív odmítání a přemlouvání s vysvětlováním a když pochopí, že to není póza, tak to vezmou jako fakt a přestanou to řešit.
O tom to právě je, změny vedené tímhle směrem, vlastně přímo proti proudu, mají chuť dělat spíš lidi s měkčí, citlivější, méně ctižádostivou náturou, bych si tak typoval, takoví ti lidé co je zmáhá tlak agresivní, činorodé a cílevědomé částí lidstva. A jestliže to nakonec ze zoufalství udělají, tlak společnosti přechodně (ale to přechodně může trvat i roky!) ještě více zesílí, navíc je většinou veden od těch nejbližších lidí. O to je to všechno těžší, podle mě to málokdo ve zdraví ustojí. Nakonec to lidi, ale jen některý, vezmou jako fakt, to asi jo, ale stejně je tam u většiny z nich pořád ten podtext "jsi exot, ale já ti to prominu". Málokdy tam ucítíš podtext "obdivuji tě".
a proč by mě měl obdivovat? Já jsem já a on je on. není důvod obdivovat toho druhýho za to, jakou má nebo nemá práci, za to co jí nebo nejí atd. To je prostě fakt a ten to dělá tak a ten jinak a co. Pokud mě to co dělá a jak dělá zajímá, tak se zeptám, pokud, tak se nezeptám, ale v principu je to uplně fuk.
Já si naopak myslím, že chuť jít proti proudu nemaj ti měkčí atd., ale ti jistí si sami sebou. Když víš, proč to děláš a vyhovuje ti to, tak to děláš ať si o tom myslí kdo chce co chce. Ti měkčí nemají odvahu vyčuhovat...
Jj, vidím to stejně.
Jinak doporučuju přečíst blog.kybi.sk (Slovák jel na kole z Prahy na Nový Zéland). Velmi zajímavé a dojímavé zkušenosti nasbíral.
Třeba to, že čím jsou lidi chudší, tím jsou ochotnější pomoci i cizímu člověku, podělit se i o to skoro jediné, co mají (jídlo), nabídnout člověku, že může zůstat u nich jako v rodině, že mu pomůžou postavit chýši apod...
Byl bych rád, kdyby to podobně funovalo i tady u nás v "civilizované" Evropě, ale to je asi jen utopie, bohužel. Už párkrát se mi stalo, že člověk, kterému jsem nabízel nějakou pomoc, se strašně divil, proč bych mu vlastně pomáhal a zadarmo...
Jasně, ale to není žádnej objev. A navíc bych ti to snadno zpochybnil - u některých lidí vyvolá chudoba na povrch pozitivní vlastnosti, u jiných jen malost a závist. Příklad? V celkovém objemu jsme tady u nás nesporně chudší než v sousedním "civilizovaném" Rakousku. A zkusils někdy požádat o nocleh u nás? A u nich?
Ne, nedá se to samozřejmě zobecnit. Tak jako ani ta tvá pravidla nejdou zobecnit. Můj pohled je podobný jako Jurimírův: jaký si to uděláš, takový to máš. ;-)
To je ale trošku od zdi ke zdi. Není přeci nutný hned zdrhat do pustýho lesa. I ve městě, nebo na vesnici se dá žít tempem, který si sám zvolím. Jasně že nebudu mít třikrát do týdne deseti mašinkama zastřihávanej živej plot a každý týden nebudu mít přeleštěnej trávník, aby se mi na něm vyjímal desetikubíkovej bazén (když mám rybník za barákem), budu jezdit o dvě třídy horším autem bez lízingu - ale pokud se ode mne někdo bude kvůli tomu odvracet, tak mi po něm teda vůbec smutno nebude...
Jasně, no, ale jak píšu výše, k tomu aby člověk něco takového bez problémů zvládl, být spokojený s málem, je zapotřebí určitá míra inteligence, vzdělání, uvědomění, sebevědomí, samostatnosti, psychické odolnosti, zkušeností, které dost často chybí právě těm slabším vrstvám obyvatelstva.
Nečetla jsem celý uvodní článek, ale mám na úvodní otázku celkem jednoduché vysvětlení. CYKLISTIKA BOLÍ. A dnešní mládež je velice zhýčkaná a jakmile má překonávat nějaké problémy, natož bolest, rychle to vzdá.
Ale jo, pár vyjímek se zatím ještě najde.
8-)
jak říká jeden známý :
Únava nejenom bolí, ona nejde restartovat nebo se vrátit do sejvnutý pozice.
Krásný příklad byli vlastně takový snowborďáci, na trenažéru borci a v realitě na sněhu lúsři
A nejen mladez. Cim dal vice to vidim u uchazecu o zamestnani ve veku kolem 20-25let. Nedavno jsem se o tom trochu rozepsal zde: http://podhledem.blogspot.com/2011/01/sportem...
Ač s tebou plně souhlasím v tom, že budu mít za kolegu raději sportovce než pecivála, třeba kriteriem: "Koho nepoháněli svým jekotem ETN FANS na IT Trialonu, ten neví co je to dýchat za firmu do posledního dechu." bych neprošel. Prostě nefandím. Vůbec totiž fandění nechápu. Jsem rád, když kolega vyhraje, poplácám ho po zádech, ale ječet? No promiň, to přeci od mě nemůžeš chtít, připadal bych si stejně jako běhat nahý po ulici.
Stejně tak se setkávám v zaměstání se sportovci hrající kolektivní hru - fotbal a zrovna od nich se nejvíc setkávám se snahou hodit svoje nezdary na něco mimo ně.
Ale je to hodně věc osobních preferencí, já třeba bych upřednostňoval ty co jezdí na kole, nebo hrají airsoft. :)
Článek je psán s nahledem.
Pochopitelně jediné co skutečně preferuji je praxe, refrence a kvalita člověka. Sport/nesport je jen taková malá orietnační pomůcka při zoufalé snaze odhadnout během hodinového pohovoru co je ten člověk vlastně zač.
K fandění - souhlas. Sám nefandím. Ale když zhruba deset lidí z firmy začalo jezdit na (hobby) závody, tak se úplně sama sestavila skupinka pravidelných fanoušků, která jezdí také. Což je super.
Fajn!
http://www.ceskatelevize.cz/teletext/ct/?page...
Tak to je dost dobrý.
Ovšem já to udělat doma, tak paradoxně první přijde babička, že jí nejde internet :o)))
Škoda,že tva babi je vašniva net .-) Jinak nechci,že ja sama offline a vy i lide online. Jen nejlepši neexstuje internet :-)
No jo, to víš, píše si se svými sourozenci :o)))
Dřív chodily babky krmit holuby, dnes sedí u mejlu a krafou :o)))
Ale na jednus tranu jsem docela ráda, že počítač zvládá. Najde si tam vše, co potřebuje.
Vážně to udělal :-))