Ahoj, letos v lete bude nasi male necely rok a chteli jsme s ni uz tento rok vyjet na vicedenni cestu na kole. Idealne tak ze budeme kazdou noc prespavat jinde. Uz ted se obavam toho ze ona uz bude umet trochu chodit a to prave tak aby si dokazala co nejuspesneji ublizit. Ze by jsme ta kole vozili jeste nejakou postylku ci ohradku je docela nemozne. Prosim, jak jste problem s hlidanim takto stareho ditete behem cesty na kole resili vy. A jak jste resili prespavani. Predem za vsechny odpovedi moc dekuji.
"... chteli jsme s ni uz tento rok vyjet na vicedenni cestu na kole. Idealne tak ze budeme kazdou noc prespavat jinde ..." co je výhodné pro dítě je vám ´šumák´, co?
Jak chcete to děcko převážet? Ve vozíku? Roční dítě by mělo (dle pediatra) spát na rovné podložce, jinak se mu deformuje páteř - následky si nese až do dospělosti.
Deformace je teprve první stadium, později může páteř krnět až do úplného zmizení. Důkazem jsou bezpáteřní jedinci.
Bezpáteřní jedinci se vyskytují spíše v rodinách, kde doma celý den běží telka a od ní se dítě přesouvá později k počítačovým hrám a podobně pohybově "náročným" aktivitám.
Vozík je alternativou k nudnému kočárku, dětičky z vozíčků jsou většinou velice aktivní človíčkové, kteří krátkodobé posezení velice rychle po zastavení doženou jiným pohybem. (Sama mám dvojčata, vozák jsme kupovali, když jim bylo 8 měsíců a chvíle na kole byly jediným okamžikem, kdy jsem si "oddechla", protože jinak stále někam lezli.)
O tom, že tyhle děti velice rychle nasedají na vlastní kola, nemluvě...
Chápu, kdo by se s nim hlídal když bude chtít chodit. Já bych to asi udělal tak, že bych v železářství koupil kus řetězu, prodávaj metráž, a k tomu nějak připevnit alespoň dvacítku závaží, to nemá šanci utáhnout.
Dělají si tady z Tebe prdel, ale nevěřím, že by jste chtěli dítěti úmyslně ublížit. Takže si myslím, že jste nedomysleli, že takhle malý prcek by opravdu asi neměl hrncovat na kole ve vozíku a navíc ještě několik dnů.
Netvrdím že to není možné - nějací Francouzi na cestě kolem světa porodili a po nějaké přestávce fičeli i s děckem. To ovšem neznamená, že je to pro dítě ideální. Být Vámi, nějakou dobu ještě počkám s vícedenním putováním a pak si to užijete lépe Vy i to děcko.
Přijde mi to s takto malým dítětem přijde zbytečně komplikované. Pro takhle malé dítě potřebuješ vézt spoustu věcí, potřebuješ dělat časté zastávky a dítě také potřebuje určitý servis - teplou vodu, příprava jídla... A nedej bože, aby mu v té době rostly zoubky - to vás budou v kempu milovat...
Osobně bych dítě odložila k babičce a na pár dní vyjela bez něj.
Mohu ti garantovat, že dítěte si ještě užiješ do sytosti a kola s ním rovněž :o)))
Náš prcek má 11 měsíců, a dokážu si představit, že nějaký prodloužený víkend za pěkného počasí by se dal přežít. Nicméně už s jistotou chodí po dvou a umí si říct, když se mu něco nelíbí nebo nechce.
Samozřejmě program, vybavení a trasu je třeba plánovat podle dítěte, aby měl spánek, jídlo, apod., a imho si to pořádně neužije ani dítě ani rodiče. Ale dá se to, a může to být zajímavý.
Spaní je to nejmenší. Náš prcek se odkopával, tak má stejně spací pytlík, a spát může mezi rodiči, některé děti tak spávají třeba do tří let.
Osobně bych ho dal raději k babičce, nebo jel někam do penzionu, spíše s partou lidí s podobně starýma dětma. Putovat se stanem a vozíkem mi přijde v lepším případě jako samoúčelné dobrodružství.
Jenze kdo bude rocni dite tyden bude kojit, kdyz by zustalo u babicky. Ja moc pro to delsi hlidani v tak malem veku nejsem.
Kojené roční dítě? V jednom roce už je schopno jíst skoro normální jídlo. A pokud si občas "cucne", tak jen pro obohacení jídelníčku.
WHO/UNICEF doporučují výlučné kojení po dobu 6.měsíců a v kojení pokračovat s postupně zaváděným příkrmem do 2 roků věku dítěte i déle.
Nase mala ted mela rok. Tak uz ji taky zvykame na to ze mlicko nemuze mit porad a od pul roku ma ruzne prikrmy, ale tyden u babicky v 1 roce jen kuli toho, ze rodice si chteji uzit mi prijde vuci diteti blbe.
Teda já jsem kojila jedno dítě 4 týdny, druhé asi dva a přežily to obě bez problémů...
Nebyl to záměr - bylo to prostě mlékem - nějak se té mojí vody nenajedly, tak se muselo začít se Sunarem.
Ale je fakt, že já nejsem zastáncem nadbytečně dlouhého kojení, takže by to u mě mělo po tom půl roce silně sestupnou tendenci...
A co se týká hlídání u babičky - hele, já teda nevím, ale mě vůbec nepřijde blbé dítě na týden k babičce odložit.
Vzhledem k tomu, že vychovala jednoho z vás rodičů, tak si s dítětem určitě poradí.
A proč jí neudělat radost vnoučátkem?!? :o)))
Ale je to vaše dítě, tak si s ním čiňte co uznáte za vhodné.
Já jsem v tomto směru byla dost benevolentní a vzhledme k tomu, že mám babičku v baráku, tak u ní holky byly v podstatě neustále. Od narození.
A když jsme chtěli s taťkou na pár dní odjet, tak žádný problém nebyl.
Naše dcera dopadla podobně, manželka měla taky nějaké málo výživné mlíko, holku to moc nezasytilo a od cca 3 měsíce byla na umělém.
Co jsem chtěl ještě dodat - pozor na fyzickou aktivitu při kojení. Při větší námaze se vyplavuje kyselina mléčná přímo do mlíka a dítěti to mlíko pak přestane chutnat (prostě je kyselé ;) ), až se díky tomu klidně zcela odstaví.
Kluk takhle začal odmítak mlíko v době, kdy jsme byli na týdenním pobytu Šumavě, dali jsme si tam pár šedesátikilometrových vyjížděk, což pro ženu byla docela námaha v těch kopcích a kluk prostě začal při kojení otáčet hlavu pryč od prsa. Zhruba týden byly problémy a byli jsme rádi, že po tom týdnu se zase nějak chytil...
Tak v době kojení jsem teda s aktivitou ještě problémy neměla :o)))
To na mě přišlo až o 10 let později :o)))
Samozřejmě mluvím o sportování!!!
Jo, to je klasika. Já si teď třeba říkám, že nechápu, proč jsem se prostě, když jsem ještě chodil do školy a měl mraky volného času, nesebral a neodjel třeba na 2 měsíce na nějaké cykloputování. Na podobné aktivity holt člověk přijde, až když má strašně málo volného času.
A dovolené je sakra málo :(.
Navíc mi přijde, že čím jsem starší, tím mě baví víc fyzická aktivita a příroda. S takovou se můžu těšit, až budu mít šedesát :).
Loni na jaře jsme s kamarádkou poprvé posadili malého/1,5 roku/ do sedačky a jezdily s ním celé odpoledne. Ještě neuměl sám chodit a vždycky v sedačce usnul, způsobem, že hlavu měl na nohách nebo mu padala do strany. Dokonce jsme mu hlavu i přivázaly, aby seděl rovně. Vydržel 40 - 50 km, ale protože neuměl mluvit, tak vlastně nevím, jestli byl spokojený, ale nejvíc se mu líbilo, když jsme zastavili někde u hospody. Dovedu si představit prodloužený víkend, ale delší dobu by asi tak malé dítě mělo být někde v pohodlí domova.
Ze zásady jsem proti tomu, vozit tak malé dítě někam daleko v vozíku. Ostatně z vlastní zkušenosti mohu říci, že takhle malým dětem se obvykle ani ve vozíku delší dobu nelíbí. Takže taková dlouhá cesta se řvoucím děckem za zády ve vozíku je spíše ke zlosti než pro radost a zbytečně to stresuje a z cesty nemá člověk nic. A celkem to děcko chápu, mně by se taky asi nelíbílo jen ležet dlouho a dlouho v drncajícím vozíku. Mnohem starší děti z toho mají aspoń zážitek - koukaj ven a smějí se tomu, jak vozík nadskakuje, hrají si, povídají si a hlavně se mohou dostatečně proběhnout a protáhnout pří každém třeba i patřičně častém zastavení. Což u dětí do 1 roku soudě podle mých zkušeností nehrozí. Pro případ delší cesty bych pro takové dítě volil rozhodně textilní miminkovník zavěšený ve vozíku- nejlépe naco jako od Chariotu:
http://www.malvik.cz/Cyklosedacky/prislusenstvi...
My jsme měli ten polystyrenový do Croozeru a to je prostě tvrdé.:-( No a rozhodně perfektně odpružený vozík. Zvolil bych i patřičně krátké úseky trasy a výhradně po pěkných cestách. On takový vozík s nákladem pro roční děcko se již sám o sobě pěkně proveze. Ale jinak souhlas s ostatními - takhle malé děcko na vandr prostě nepatří. U hodné a zainteresované babičky mu ten týden bude mnohem lépe.;-) My jsem taky děcka vozili od půl roku, ale to bylo 3 - 4 km za město tam rozložit deku a batolit se a pak zase hajdy zpátky. Projeli jsme se a myslím, že i pro děti to bylo snesitelné. Prostě s miminkem si musí na čas člověk umět něco odříct nebo se výrazně přizpůsobit. Věřte, že děti vám to pozdějí vrátí a patřičně se poděkují - cyklistika je bude bavit - jako ty mé dva malé cyklisty. Ve třech letech už se prohánějí rok na odrážedle a nyní od vánoc i na šlapacím kole a nemohou se toho nabažit a fakt se moc těší na jaro.;-) Dodnes ještě jezdí ve vozíku a jsou vyvojově o rok kupředu před ostatními dětmi a vývojově naprosto zdravé - ošetřující primář si je nemůže vynachválit, na to že byli silně nedonošení a po narození jeden téměř na umření - a pořád se ptá, jak to děláme, že nám rostou jako z vody a jsou tak dobře živené, vyvinuté a zdravé. A já mu vdžy říkám, že to dělá přiměřený zdravý pohyb - .....trvale na čerstvém vzduchu...;-)))))
Pro ilustraci foto, jak i zdravotně slabé dítě po narození může perfektně vyspět, pokud má dostatek zdravého pohybu a rodiče se mu věnují:
Jsou na prodej?
Tohle že byli Modrej s Červenou?!?
No to jste si je tedy vypiplali z pěknej uzlíčků, jen co je pravda :o)))
Hele, kolik vážili když se narodili?!? Teda jestli to nedržíte v tajnosti...
Vozit děti ve vozíku je levičácké.
Co je pak pravičácké?
Začíná to populační politikou, podporou porodnosti, opatřeními pro zvýšení porodnosti, porodným a končí chudáky dětmi ve vozících za kolem.
Každej to seká jak Baťa cvičky.
Jak kdyby šlo o velkochov králíků.
Tak já si pořídil děti ve slavném roce 2008 a jen co se narodili jsem přišel o polovinu porodného zdravonickou reformou Julínka a začal platit denně špitál za ženu a dvě děti a to po dobu třech měsíců, co tam byli v plné palbě - o půl roku později to zrušili. Ihned druhý týden po narození mi přišly složenky na popelnice i za děti. Zdá se ti to podpora porodnosti? ;-() Ostatně, pokud se nebudou rodit děti, tak kdo bude tady jednou dělat??? Důchodci před smrtí??? Kolik si vychoval dětí a kolik jich máš, že tak "chytře" díš?...A vozík je náhodou moc fajn vynález. Lepší padnout s kolem sám bez děcka a mít ho ve vozíku než padnout s kolem i děckem v sedačce.
Počkej,počkej takže děti se rodí proto, aby tady "měl jednou kdo dělat".
To se pak nedivím, že je dáváte do vozíků. Králíkárna.
S tvou populační politikou v krvi se divím, že tě rodiče vůbec vyrobili.;-) To byla asi nějaká náhoda či omyl? Ne, promiň, já zapomněl, tvoje mamka si přála, aby se ji narodil pořádně velkej kluk a tak ji to bylo splněno a ty ses už narodil rovnou v kvádru s výučním listem v ruce a šel dělat a tak si nezatížil nijak sociální system...Mamka a tat´ka za tento přelomový porod pak obdrželi Řád Klementa Gottwalda.;-))))))
To je krása o)))))
Vidíš to jaký jste levičáci: populační politika - zatížení sociálního systému - vozík na děti.
To jsou Vaše úvahy. Já bych takový pojmy vztahoval ke králíkům ne k dětem.
A jaké pojmy bys vztahoval k dětem soudobě a aktuálně ty - po tvém pravičácku, když moje jsou levičácké....? To by mě tedy fakt zajímalo.... Pochlub se!
Odpovědnost rodičů a výchova.
Populační politika, sociální sytém (a vozík na děti) je výmysl levičáků a sociálních inženýrů.
Už toho radši necháme.o))))
Přeci ještě ne..;-)))) Odpovědnost rodičů a výchova je fakt moc důležitá. Naprostý souhlas. Bohužel děti a rodiče se tím moc nezabaví. Ono odpovědnost a výchova je v rodičovství něco jako v osobním životě práce a kariera - zabere hodně místa a času a je hodně vyčerpávající. Ale člověk musí tu sílu k zodpovědnosti někde brát - a zde k tomu obvykle přistupuje i další potřebná složka života jako jsou odpočinek a relaxace. A ten může být bud´ pasivní - ležení u PC a televize a nákupy v shopping centrech či drogy. Nebo aktivní - a to je ten sport a ty levičácký vozíky ;-) Pokud chceš odpovědně vychovávat musíš i zodpovědně relaxovat a regenerovat. Jinak ti z toho břinke a z dětí budou sirotci.;-)
Ahoj, byli jsme tak postupně s oběma dětma a chystáme se i letos se 3.tím-všechny děti se narodily v létě, takže v době jich 1. cyklodovolené na těžko jim bylo právě kolem jednoho roku a bylo to v pohodě, dětem se v přírodě moc líbilo-ve vozíku hodně spaly a pak spaly i v noci, dělali jsme časté zastávky, aby se protáhly..Dokonce jsme tehdy spali v přírodě i nadivoko-pod stanem..
Samozřejmě, jeden musí vždy hlavně hlídat, ale děti ty se batolily kolem-nebo jsem je měla v šátku a byly v pohodě, příroda dělá s dětma opravdu divy-jedno v té době už chodilo a jedno se teprve plazilo.
Čeho jsem se bála nejvíce, bylo počasí-jako v mokru a dešti nic moc, kvůli jejich volnému pohybu-někde je mít neustále připoutané a neustále se bát, aby se nepromočily, ale měli jsme štěstí, jestli pršela, tak jen v noci a přes den vše rychle uschnulo..jinak jsme samozřejmě byli připraveni nasednout na vlak a okamžitě domů.... Žádne spešl věci jsme ssebou pro dítě neměli, jen zimní fusak na spaní místo spacáku.
Jedna romantická fotečka, přespali jsme na louce, nikdo nás naštěstí nevyhodil..-ranní balení a batolící se tehdy čerstvě roční,dnes už šestiletý syn, vše naštěstí přežil, i si to užil:-)
http://rodina.cz/cykloprivesy/album/pict0025_1.jpg
Neměl by to být problém, pokud jste ochotní to podstoupit vy. Z mé zkušenosti je dítěti úplně jedno, kde je, když má zajištěn základní komfort a přítomnost rodičů.
Dal bych pozor na následující:
- jízdu maximálně přizpůsobit dítěti. Buďte připraveni na to, že plány se vám zhatí první půlden. Buďte vybaveni tak, aby nebylo třeba někam dojet, ale abyste dokázali zalehnout kdekoli. Krátké etapy, dítě často vyběhávat...
- pokud už se batolí, je to do přírody ten nejpekelnější věk. Leze, kam nemá, jí bahno a kamení, padá kamkoliv... Nesmíte se během jízdy moc vyšťavit, protože až někde zastavíte, musí vždy aspoň jeden z vás být plně připraven kontrolovat dítě. Bacha na neznámý terén (řeka nebo potok v kempu, různé díry), pozor na zastávky u silnic... Jak asi víte, dítě vyběhne během vteřiny.
- pokud se ještě nebatolí, počítejte s tím, že cestou začne. Milion zajímavostí kolem a náročný terén ji k tomu budou motivovat.
- pokud bude hezky, bude pohoda. Kdyby začalo lejt a pár dní to trvalo, neostýchejte se to zabalit. Neustále mokré oblečení nebude vadit dítěti, ale vy jako rodiče to budete špatně rozdejchávat. Nemá cenu se vyšťavit a na konci dovolené se pohádat z únavy.
- pro přespávání se nám nejvíc osvědčily spínací spacáky (dvojspacák). Nejmladší dítě vždy spalo mezi námi - bylo tak pod kontrolou a bylo navýsost spokojené. Svůj spacák tudíž ani nemělo a nebylo třeba jej vozit.
Asi tolik. Děti vydrží všechno, jejich rodiče podstatně míň. Tudíž VY musíte vědět, jestli se vám do toho chce.
Osobně nesouhlasím s většinou opatrnických reakcí tady ve vlákně. IMHO jsou sice dobře míněné, ale ve skutečnosti pomíjejí fakt, že pro roční dítě je "nebezpečno" prakticky všude, i doma. O cestování autem, kde malé děti při převozu do Chorvatska často pololeží v sedačce klidně čtyři hodiny v kuse, ani nemluvě. A and tím se kupodivu nikdo nepozastavuje...
Když budete mít rozum a v případě problému zachováte chladnou hlavu, užijete si báječnou dovolenou a dítěti rozhodně nijak neublížíte.
Ono nic se nesmí přehánět. Nehledě na to, že existují názory v odborné veřejnosti, že poloha v dětské sedačce vajíčku je pro dětská záda bezpečná, další odborníci zase tvrdí opak. To je tak téměř se vším. Nic v životě nelze vidět černobíle.
Podle mě pokud se člověk řídí pravidlem všeho s mírou, k problému nedojde.
Moc nevěřím tomu, že třeba po 1 týdnu, kdy by dítě leželo místo rovného povrchu na zakřiveném povrchu, že by mu to nějak uškodilo.
Něco jiného by bylo takové dlouhodobé jednání - několik týdnů, měsíců apod...
Jsem si 100% jist, že dlouhá jednodenní cesta v autosedačce třeba půlročnímu dítěti nikterak neuškodí a rozhodně mu to nezkřiví páteř.
Souhlas s kv.l. My jsme tedy nakonec zvolili kompromis, krámů pro 8msíční dvojčata bylo tolik, že ranní balení a večerní vybalování by sežralo moc času. Takže jsme postavili stan v Rakousku v kempu u Dunaje (díky nakolákům za tip :-) a jezdili kolem vody i po okolních kopcích. Holky stan snášely bezvadně, největší atrakcí v kempu ovšem bylo - zcela neromanticky - naše zaparkované auto. Takže dětičky furt od šmíru :-D Ale jinak to bylo skvělý. Denně jsme dávali tak do těch 60km, snášely to v pohodě. jednou jedinkrát byl problém, sjela jsem do špatného údolí a cesta se "poněkud" prodloužila, takže tu poslední hodinu jízdy řvaly, holt jsou zvyklé na kaši v přesný čas.
fotos zde http://keenovi.rajce.idnes.cz/Na_kole_podel...
Podle mne ta noc je to nejmensi.
Nase mala absolvovala v pul roce tabor pod stany, v 7 mesicich pak prvni noc pod sirakem. A asi 4 denni vandr se stanem na kolech. V dosahu domova.
Podle mne pokud ma dite v noci teplo, ma maminku, tak opravdu v noci nic nechybi.
Ale dlouhe sedeni ve voziku asi neni dobre. Jenze kdyz nekdo jede se stejne starym ditem autem tak se na tom nikdo nepozastavuje. Je potreba se ridit potrebami ditete.
To prirovnani k jizde autem uz tu zaznelo, ale jde o cistou demagogii. I v aute je potreba delat prestavky, jenomze porovnavat to nekolikahodinove (relativne) bezpecne, komfortni, x-krat lip odpruzene misto v detske sedacce, ve vyhovujici teplote, v suchu, bez pruvanu atd. atd. s nekolikadennim putovanim a nocovanim za kazdeho pocasi v cyklovoziku a ve stanu je silne mimo. Netvrdim ze to nejde, driv zeny dokazaly porodit venku, vzit dite do uzliku na zada a pokracovat v okopavani pole, tak co by neslo i tohle. Jinak sami vozime dite pres pul Evropy autem a zaroven jezdime na kole i s detskym cyklovozikem, aby me nekdo nenarkl z podjatosti.
Mně to tedy silně mimo nepřijde (horko, hluk, smrad, odpružení je velká otázka, některé ty autosedačky jsou neuvěřitelně nepohodlné atd.) Jestli ono to není spíš tím, že na děti v autě jsme zvyklí a na děti ve vozíku moc ne...
Myslím, že se spíš jedná o dva naprosto rozdílné pohledy na věc: představa komfortu pro dítě jako prostředí "v suchu, ve vyhovující teplotě a bez průvanu" mi připomíná lékařské předpisy ze sedmdesátých let se zákazem návštěv v porodnicích, s rouškami pro matky v šestinedělí, zato s povinným sunarem a nedoporučovaným kojením.
Pro děti platí dvojnásob, že neexistují špatné podmínky, ale pouze špatně oblečené a špatně vybavené dítě.
Nechytej mě prosím za slovo, už výše píšu, že bych to nepřeháněl například v několikadenním dešti, ale chci tím říct, že dítěti lze zajistit potřebný komfort téměř v jakýchkoli podmínkách, je to jen větší nebo menší námaha pro rodiče. Takže ve výsledku jde zpravidla jen o to, jestli to rodičům za tu námahu stojí, nebo ne.
Dobre, tak zkracene a bez prehaneni:
zajistit normalni podminky pro cestovani s rocnim deckem je mnohem jednodussi na par hodin pri jizde autem (a to za jakehokoli pocasi, rocni doby, ..) nez na par dni cestovani v cyklovoziku a prespavani pod stanem. Porovnavat tyhle 2 situace proste prehaneni a demagogie je.
A ty "neuveritelne nepohodlne sedacky" sis vymyslel kde? Rocni pololezici dite, navic vycpane odspoda plinkou muze se svou vahou a tukovou zasobou lezet klidne temer na prkne, aniz by ho neco tlacilo. Prosim trosku soudnosti.
Vidím, že se chceš hádat. Do toho nejdu, je to zbytečné. Proto na tvůj druhý - posměšnější a útočnější - odstavec reagovat nebudu.
V tom prvním odstavci se shodnem, bylo to dokonce to úplně první, co jsem v tomhle vláknu napsal: jde jen o to, jakou námahu jsou při zajišťování podmínek pro dítě ochotni rodiče podstoupit. Že při několikahodinové jízdě autem to mají jednodušší, o tom se nikdo nepře, naprosto souhlasím. Nikde netvrdím opak.
A ještě poznámku: porovnávat lze naprosto cokoli a samo o sobě to nemůže být přehánění - je přeháněním napsat, že 3>1? :-)))))
Slovo demagogie sem nepatří už vůbec, ne proto, že bych si to bral osobně, ale protože je významově úplně mimo. ;-)
Prosím o trošku soudnosti, klidu a dobré vůle. Zbytečně se ježíš kvůli pouhému odlišnému názoru. Což je škoda.
Souhlas s k.vl. Začala bych několika jednodenními výlety, klidně hned, jak počasí dovolí. Tím zjistíte, co malá a vozík a vychytáte mouchy (pokud nemáte k vozíku dodatečnou síťku, tak doslova;o). Denní trasu tipuju tak max. 30 km (pokud nenatrefíte na super kvalitní silnici, nejlépe ještě z kopce - kdyby jo, sem s ní...). A plánovat bych klidně začala už teď, když to nevyjde letos, tak to můžete použít, až už bude malá drandit sama (a opět těch max. 30 km bude aktuálních). Hlavní pravidlo: jet podle ní a mimo vozík (a radši i v něm) z ní nespustit oči (a to následujících asi tak patnáct let;o).
Podle mě na takovou akci je ještě příliš brzo.
To je taky důvod, proč si letos udělám 2 dovolené - jednu sám pěkně na těžko a jednu s rodinou ;).
Já si zřejmě teprve letos v létě troufnu s klukem vzít vozík a zkusit vyrazit přespat někam do přírody. Teď má 2,5 roku a předevčírem jsme zkoušeli "kempovat" doma. V dětském pokojíčku jsem zkušebně postavil tropiko od stanu ;). No šíleně tam řádil, pořád chtěl lézt ven, dovnitř, ven, dovnitř, pak že dáme síťku proti komárům, ať nás nepoštípou, říkal ;). Nakonec mi usnul v obýváku na klíně a ve stanu se nespalo.
S ročním dítětem se dá vyjet s vozíkem, ale leda přespávat na jednom místě s nějakým zázemím. Na kemping to chce ještě počkat aspoň do dvou let, to už by se dalo.
Navíc zrovna kolem roku je to období, že jakmile začne trochu chodit, nebude chtít dělat nic jiného, než chodit, takže bude problém udržet ho ve vozíku delší dobu.
Jinak moje zkušenost je, že klukovi se kolem jednoho roku ve vozíku moc nelíbilo, moc jsme ho nevyužili, abych řekl pravdu, protože jsme ho v tom nechtěli trápit. Později nám dalo dost přemlouvání ho do vozíku dostat, prostě si do něj nechtěl ani sednout.
A teď? Když slyší slovo vozík, vyloženě jásá. Hned by někam vyrazil ve vozíku. Vozík je pro něj jak magnet.
Problém je, že ten jednomístný Croozer budeme muset prodat a koupit nějaký jetý dvoumístný, protože už máme děti 2, ovšem zase nastává problém, neb v létě holce bude teprve necelý rok... ;).
Život je boj, jak se říká :).
Jinak moc si od cyklodobrodružství s ročním dítkem neslibujte a neplánujte, prvně to chce určitě vyzkoušet, jak se mu v tom vozíku bude líbit. Pokud nebude, nic nenaděláte a budete to muset odložit.
Souhlasím, hrozně záleží na tom, jak se bude dítěti ve vozíku líbit. Náš malej si vozík zamiloval ve 3 měsících věku a nikdy ho to nepustilo.
Výhodou bylo, že tam jezdíval se starší ségrou. Strašně si tam rozuměli, pořád něco četli, zpívali, komentovali krajinu... Občas byli tak spokojení, že jsme je museli vyhánět v pauze ven, aby se proběhli. A naopak zase znám příběhy lidí, jejichž děti se ve vizíku nesnesly...
Ty zkušenosti budou asi různé a naprosto individuální. To se to pak radí, co? :-)))
To rád slyším. Osobně si myslím, že u nás by to mohlo být podobně, protože dcera, která o 2 roky staršího bráchu, je ve stejném věku daleko nebojácnější, než byl tehdy syn. Přece jenom už na ni není tolik času, jako bylo na samotného kluka, neleká se, když někdo promluví hlasitěji apod (neboť od bráchy je na leccos zvyklá ;)) a mohl bych pokračovat. Docela k němu tíhne, tak doufám, že se jí vozík v létě zalíbí a budou tam moct spolu řádit.
Naše malá byla ve vozíku v pohodě taky od začátku (cca 4. měs). Kolem roku a čtvrt ho začala brát jako „svoje“ a ochotně do něj i sama zalezla na spaní (vozili jsme ho někdy místo kočárku – usnula tam po pár krocích, pak jsme ji odstavili někam pod strom, a bylo dvě hodinky volno;o). Teď jsou jí dva, malému přes měsíc. Trochu jsem se obávala, jak snese ve vozíku někoho jiného, ale tím, že to byl jiný vozík (koupili jsme jetý dvojmístný), bere ho jako jejich společný a dokonce mě sama buzeruje, ať tam už malého položím. Používám to teď místo kočárku když potřebuju dojet někam dál, kam to starší neujde – jsou tam v teple, malá brášku přikrývá, bere ho za ruku a tuhle, když bečel, ozvalo se z vozíčku „pšššš, pššš, hajíííí“ ještě dřív, než jsem stačila hlesnout. Takže já tu budoucnost v našem fochu vidím velice růžově;o)
Jojo, vidím to podobně, kluk se taky o dceru vzorně stará, chce ji přebalovat, oblékat, běda, když nemůže, pak je řev :).
Takže asi to risknu, prodám jednomístný a koupím dvoumístný, není stejně co ztratit, cena bude podobná.
My jsme jeli na týden do penzionu když měla malá osm měsíců a jednodenní výlety ve vozíku zvládala v pohodě. Dopoledne koukala, po obědě spala, dalo se jet i 50-60 km. Jen bylo potřeba dělat pauzy a být zpátky tak ve čtyři, aby si taky užila pohodlí pokoje. Máme Croozera, s novým miminkovníkem (látkový, závěsný, takže funguje vlastně jako pružení). Ale kdyby se jí to nelíbilo (což se pozná snadno ;-) ), tak jsme to omezili. Stejně jsme z toho týdne nejeli každý den, párkrát jsme šli pěšky, s vozíkem předělaným na kočár.
No a s sebou jsme měli skládací dětskou postýlku (výrobce teď z hlavy nevím), která se dá spakovat do balíku velikosti srolované karimatky a váží asi dvě kila. (přitom ani cena nebyla nijak drastická, asi 2000,-). Dá se vozit i v tom Croozeru, i když tam už zabrala asi třetinu nákladového prostoru. Na nocování po návštěvách, v penzionu apod. naprosto ideální věc.
Jsou to dneska věci! Když byly naše děti malé, na všech ubytovacích zařízeních visely cedule: "Ubytování pouze pro děti od 3 let".
8-(
No teda... Měli jsme to předem domluvené, dohodli jsme se, že nepotřebujeme přistýlku, pohoda.
On je to takový typ penzionu, kam mám dojem lidi jezdí potom, co zjistí, že jim to tam vyhovuje, třeba třicet let, s rodinou, stárnou a tak.
Dneska se můžeš s malými dětmi ubytovat už skoro všude. A je to dobře.
No, na druhou stranu asi nebudu moc nadšený z toho až mi bude celou noc z vedlejšího pokoje rušit spaní nějaké ubrečené dítě ;-) To jsem ochoten zkousnout během roku doma v paneláku, ale někde na dovolené bych rád klid, od toho jsem na tu dovolenou, mimo jiné, z města jel ;-)
zkus si pokecat s Katkou a Alim
http://www.livepla.net/index.php?option=com...
na začátku cesty byl Kubovi myslím rok a kousek, ale nejsem si jistej. Každopádně cestujou se všema dětma a i delší cesty a zkušeností spoustu.
Ahoj,
my jeli na 2 noci s 10 měsíčním synátorem kolem Neziderského jezera. Neviděl jsem v tom nijak zásadní problém pro jeho zdraví, protože:
- byl v miminkovníku
- jeli jsme většinou jen po dobu jeho spánku (cca 2 + 3 hod)
- odpružený vozík, minkovník, podhuštěné Schwalbe Big Apple, anti alergická síť = dokonalý komfort (jako v kočárku)
Výhody pro nás: na chvíli jsem vypadli ze "stereotypu" a aktivně si odpočinuli i s juniorem, který byl ještě částečně kojen.
Nevýhody: I na 3 dny toho vezeš pro takového prcka poměrně hodně (pleny, výživy, potřeby na koupání atp.) a lze volit pouze povrchově nenáročné trasy.
"Video" ke shlédnutí zde: http://www.youtube.com/watch?v=fIDs5Twt8Rk
Ahoj vidim, ze lidi pisou ruzne odpovedi, tak Vas chci trochu povzbudit. My byli letos na Korsice na vice nez dva tydny, nebyli jsme na kolech ale prozili jsme cely ten cas i s 10 mesicnim miminkem bez jedineho ubytovani pod strechou, jedinkrat v kempu. A mohu zici ze my s prespavanim nemeli absolutne zadnej problem, je pravda jak to tam nekdo napsal, kdyz ma ditko pri sebe maminku, a je spokojene pak pujde vse. Nas Samik se pres den hodne unavil, mnohem vic nez doma, protoze aktivni dovolena poskytuje mnohem vic podnetu a hezky usnul taky pres den jen tak na plazi v stinu na odpoledni siestu :) Ja jenom doporucuji, neni treba se bat, pokud to mala vydrzi na kole pak neni o cem. Po nasi skusenosti si myslim ze deti se adaptuji mnohem rychleji nez my dospeli, pokud se citi dobre. Samozrejme vy uz znate sve ditko jestli ma to kolo rado. My jsi to planujem zopakovat tohle leto znovu, ale Sardinii na 3 tydny a verim ze si to vsichni uzijem.A tenhle rok taky planujem vicedenni cylet na kolech, ja bych se bala spise tich aut a neohleduplnych ridicu. Prespavani je detail. Drzim palce
Ahoj, jezdíme s dětmi od jejich několika měsíců, samozřejmě odpružený vozík, miminkovník atd. Jestli byl někdy někdo unavený, mokrý nebo hladový, tak jsme to byli vždycky maximálně mi rodiče, ale děti nikdy. Vždycky to ale byly naše nejkrásnější dovolené. Musí se ale vybrat dobrá cesta, tj. povrch, žádná nebo minimum aut (což je u nás problém ...) a nastavit/udržovat režim odpočinek-jídlo-hraní. Jezdili jsme do 50km za den, cca každou hodinu zastávka, hlavně jsme k jízdě využívali jejich spánku a když byly malé, usnuli zpravidla do 20 minut od vyražení. Do necelých 2 let jsme přaspávali v penzionech a pak přibrali, k obrovskému nadšení dětí, stan. Vyvrcholením našich cestovatelských aktivit byla naše předloňská anabáze po cyklotrase Odra/Nisa až k Baltu, fantastické 3 týdny putování zakončené 1 týdnem pobytu u moře (děti v té době 1,5+4,5).Už se těšíme až pojedeme s dětmi pod širák .......!!! Přejeme hodně hezkých zážitků.
Nejsem zastáncem cestování s takhle malými dětmi, ale to je můj názor :-).
Nicméně jeden můj klient jel na kole do Itálie s roční dcerkou, na přespání se snažil hledat co nejlevnější hostely apod (což se povedlo málokdy) a vozil s sebou malou nafukovací matraci a samodomo vyrobenou ohrádku - 4 kovové tyčky, pružná síťka, provázek a upravený rohy v matracích pro uchycení. Prej to fungovalo dobře a holčička spokojená... Vozí jí za sebou ve vozíku. Ale ještě dodám že je to cvok, to že s ní jede 60km z kopce není výjimka...
Ahoj, přiznám se, že podobné názory mě skoro vždycky "nastartují", nicméně každý máme právo na svůj názor i když mám pocit, že obdobné (z mého pohledu zkreslené ...) názory jako ty, pochází obvykle od lidé, kteří mají s předmětem diskuse negativní zkušenost ze svého okolí nebo sami nejsou ochotní něco takového podstoupit/absolvovat, případně je jim cca tento styl života absolutně cizí. Ano, pokud někdo nectí zásadu, že "děti necestují s námi, ale mi s dětmi", řítí se s neodpruženým a skromně polstrovaným vozíkem cestou necestou a vozík se nachází spíše ve vzduchu než na zemi, hltají kilometry a překonávají rychlostní rekordy, máš pravdu, je to na pováženou. Nechápu jak v dnešní době, kdy se mnoho diskutujících rozhoduje jestli auto za tolik nebo za tolik a TV za tolik a za tolik, ................, licituje jestli stačí obyč vozík za pár tisícovek nebo komfortnější a odpružený v řádu 15 tis. a výše. I když jsme si na to museli půjčit, zvolili jsme variantu B a nelitujeme ani mi a ani děti. Náš 2 místný COUGAR CHARIOT jsme vybavovali postupně všemi vymoženostmi pro děti od miminkovského věku a troufám si tvrdit, že se tam měli lépe než v kočárku a i jako kočárek jsme vozík dost často používali! Je určitě komfortnější, bezpečnější, praktičtější a lépe ovladatelnější než klasický kočárek. Pokud cestujeme, maximálně dodržujeme denní režim, jídlo, pití, zastávka každou hodinu, děti spí-jedeme nepřetržitě, 2 hodiny odpočinku u rybníka nám nejsou cizí a tak bych mohl pokračovat. Než se ráno vypakujeme, bývá zpravidla mezi 10 a 12 hodinou, takže pokud se chceme někde usalašit do cca 17, nejpozději 18 hodin, tak těch 40-50 km tak akorát ujedeme a ještě se všichni stačíme "kochat". Jezdíme pro radost a ne pro počet kilometrů. Navíc vozíme vakcínu-růstový hormon pro našeho potomka, který podléhá určitému teplotnímu režimu a o to je to pro nás složitější, nicméně zvládáme. A jenom pro tvoji představu, na výše uvedenou "výpravu" jsme se organizačně připravovali skoro půl roku a technickou problematiku jsem řašil víc jak měsíc po večerech, takže úhrnem nemyslím, že bychom byli neodpovědní, něco bylo na úkor dětí atp. Přál bych ti vidět, jak se ráno předhánějí, kdo bude první ve vozíku a jak přes zimu "otravují" kdyuž pojedeme pod stan a hrát si na písku u té velké vody. To je pro nás největší odměna. Samozřejmě díky za tvůj názor a možná jsem, nejen tobě, trochu rozšířil obzor. Třeba se najdou i další, kteří se na věc dívají pod stejným úhlem jako já. Měj se krásně.
Díky za určitě přínosný příspěvek, podívat se na pohled někoho jiného na škodu není! U mne je to zkresleno tím že děti sám nemám, jsou jen věci co mne přijdou poměrně rizikové pro malé děti... Je to názor, ale až budu mít svoje děti, třeba se změní a taky s nimi budu jezdit všude možně, kdo ví?
My jsme před rokem v červnu jeli 3 dny Dunaj z Lince do Greinu asi 35 km za den, spaní v kempu pod stanem, vozík chariot cx1 s odpružením, a malé bylo 10 měsíců, žádný problém. zastávka u každé hospy na zmrzlinu a pití, nebo koupaliště, počasí nádherné, takže pohoda. Ošetřující lékařka při prohlídce neshledala žádnou újmu.