Ta skleróza: http://cs.wikipedia.org/wiki/Netiketa
"Je vhodné psát s diakritikou. Vyvarujete se tak nedorozumění. Nekomolte rodnou řeč. Toto je obzvlášť důležité"
obzvlášť na tohle hodně lidí kašle...
Podle mne to platí ale jako s morálkou normálně je to dneska zkrátka na štíru.
Takly nejsem svatej, ale snažím se chovat na internetu v podstatě uplně stejně jako normálně...
No ona ta diakritika je sporna, puvodni netiquette ji dokonce zakazovala a co v celku z rozumnych duvodu. Predstav si, ze ctes (nebo nedej boze pises) maily na francouzskem pocitaci, ktery nema nainstalovane ceske fonty. Nebo na nem sedi tvoje protistrana a vidi jen necitelny marast... Nebo pouziva jiny os s jinym kodovanim. Tohle se nastesti v posledni dobe zlepsuje, ale stejne obcas dorazi rozsypany caj, protoze nekdo pouziva zmrseneho klienta, ktery jine kodovani da do hlavicky a jine skutecne pouzije.
No a v neposledni rade je to lenost - pri programovani se pouziva anglicka klavesnice a na ceskou by se muselo prepnout a prsty na ni nejsou zvykle... ;)
Dodnes fungují na webu fóra, kde je zakázáno psát s diakritikou, a fóra, kde je naopak diakritika víceméně povinná (ostatní tě upozorňují, že se to po tobě nedá číst).
Já nevím. Už asi 10 let nemám s diakritikou nejmenší problém. Ale možná to bude tím, že jsem jen BFU vindouzů, kdybych byl velký linuxový guru, to bych měl problém s diakritikou dodnes:-P
Kvůli přepínání mezi anglickou a českou klábosnicí používám českou QWERTY. Nechápu lidi, co jsou schopni najít to migrující Z pokaždé jinde napoprvé:-/
Ony ty ruzne lin distribuce jsou na tom dneska celkem dobre, protoze vesmes pouzivaji UTF-8 (Visty a W7 myslim taky). A je fakt, ze pred casem jsem na jedne tucnakove distribuci vytvoril cesky soubor a ten jsem nedokazal prohlednout nikde jinde (nebylo to citelne po prekodovani na zadne me zname kodovani) ;))
Problémy s kódováním jsou už dneska pryč, všechno jede na UTF-8, tak proč kazit náš nádherná jazyk?
No, řekla bych, že to je zatím ještě přání, aby všechno jelo na UTF-8. Ale je fakt, že se to rychle vylepšuje...
Nepřijde mi to jako přání, ale jako realita. Všechny moje počítače, mobily a podobné UTF-8 podporují. UTF-8 plně podporoval už před 8 lety můj tehdejší systém i můj tehdejší programovací jazyk.
S problémy s kódováním se dneska setkám prakticky jen, když někdo do hlavičky html kódování neuvede a použije něco cizokrajného třeba na azbuku. Ale to bývají weby dlouho neudržované a neaktualizované.
Mno, například GC.com s tím má každou chvíli problémy doteď ;-) Tohle mi jako dlouho neaktualizovaný a neudržovaný web moc nepřijde ;-)
A přechod na UTF spustili až letos...
Tenhle web neznám. Každopádně zavedení UTF-8 až tento rok o něčem svědčí.
Áááá, chybička se vloudila, samozřejmě jsem měl na mysli http://www.geocaching.com/
A to je server, který celosvětově zaštiťuje tuto hru už několik let... Proč s UTF přišli až letos, to fakt netuším. Ale vzhledem k tomu, jaké tam s tím (a samozřejmě i s jinými věcmi) mají problémy, tak to asi žádná legrace nebude... Především když jim to má, pokud možno, bežet 24/7/365 ;-)
Husa za ty nabodeníčka upálili zcela oprávněně, bohužel ale bylo už příliš pozdě... ;)
je to jednodušší než spřežky ne? Ale tak kdyby aspoň spřežky, ale mělo by to jen jeden význam, ale když je významů víc, příspěvek je o jedný větě a ještě je tam překlep, tak už si to člověk nedomyslí. A rozhodně mě to nebaví. Prostě takový příspěvky přeskakuju a nečtu.
Je tu dost špatnýho pochopení příspěvku i bez problémů s diakritikou...
Ve smyslu "počítače a kódování češtiny" to jednodušší není. Kdyby jsi jen tušil, jak jsem (jsme) bojoval(i) v minulosti s "háčkama a čárkama"... Dnes už to jakžtakž funguje...
Nojo, jediný slušný bylo kódování v šutrech.
Neprivolavej to! Zadne kodovani nebylo slusne!
Ze všech těch "češtin" (bří Kameníci, KOI8 aka "koitus", CP-852) byli asi nejvíc logicky zpracovaní "Kameníci". Holt to vymysleli češi (resp čechoslováci), kteří problematice přeci jenom trošku více rozumněli, než nějací amíci v Redmondu... :-)
Měl jsem (resp vlastně stále mám) konverzní utilitky pro převody "tětiny" ze (a do) všech možných kódování. A to i přímo pod SQL serverem (do datového skladu to sosalo nějaký textový výstup ze sálového počítače, kde to bylo v KOI8). "Mladí" na to nechápavě čuměli, co je to za zku... pačeštinu. Já mrkl a bylo mi to jasné hned :-))
Jó, kameníci. Ti mají všecku diakritiku mezi 80 a 8F, co? A víš co to dělalo za efekty, když mail ořezal první bit na nulu?
jj, vím. Kdybych za každý dotaz "proč mi v emailech nejede čeština" tehdá inkasoval kačku, tak jsem skoromilionář :-)) Musela se nastavit nějaká volba ve smyslu "kodovat osmibitové znaky pomocí sedmi bitů" (už si to fakt přesně nepamatuji). Dnes ani nevím, jestli tam nějaká takový volba v Outlooku je...
Jojo, MIME... Ale některé mailové klienty nenapadlo aplikovat MIME i na hlavičku. No a když máš třeba ve jméně nebo subjectu ě (hexadecimálně 88), tak oříznutím prvního bytu je z toho backspace(08), nebo z ä (84) je End of Transmition (04), z Ĺ a ĺ je CR a LF, a tak dále... To se teprv děly věci, když přišel mail a měl v hlavičce něco takového...
K tomu v DOSu se používal CR LF, v UNIXu jen LF (nebo naopak? už nevím)...
Překonaný to určitě není. Možná se to časem trochu mění, ale základ platí. Samozřejmě to různí lidé různě dodržují, ale to je tak vždycky, když jde o pravidla slušného chování.
Malinko OT: v tomhle (skoro už minulém) roce jsem vedl s různými lidmi (byli mezi nimi i teenageři) několik dost zajímavých debat na podobné téma, akorát se to týkalo hlavně Facebooku a dalších sociálních sítí. Výsledek byl pro mě velmi potěšující: zdá se, že se sice mění technologie, návyky, způsoby, cesty... Ale to hlavní, základní, je pořád stejné. Lapidárně a zjednodušeně: dobro v reálu je dobrem ve virtuálu a zlo v reálu je zlem ve virtuálu.
A kupodivu to tak vnímají právě ti mladí, co jsou online pořád a co už tu hranici mezi reálem a virtuálem ani nevidí (alespoň tvrdí, že pro ně neexistuje). Možná to vnímají ještě silněji, než my staří cynici a kompromisníci... :-)
Nerozlišují mezi realitou a virtuálem...
Hele, to je ale strašné. To mě úplně děsí. Oni prostě začínají žít mimo realitu...
Souseda na chodbě domu nepozdraví, protože je do starej debil, ale na chatu s tím proklábosí hodiny, protože jeden o druhém neví kdo kdo je a děsně si rozumí...
Děs...
Navíc se musí vytrácet taková tak klasická ironie a černý humor. Tohle se přece nedá naučit virtuálně, k tomu musí být osobní kontakt...
A vůbec jim z té komunikace musí vymizet citovost - ta je pro virtuální komuniakci strašně nebezpečná, protože "studený" psaný text může každý pochopit jinak.
Naprosto s tebou souhlasím. A k tomu poslednímu odstavci bych ještě doplnila, že v elektronické komunikaci chybí i "empatie" a "zpětná vazba". Oboje dost souvisí s neverbální komunikací, kterou v tomto případě počítač nenahradí.
Ze bychom pozadali Vaclava o otevreni online chatu s webkamerami a zvukem? 8-)
Jako že každý zaregistrovaný by automaticky obdržel zdarma webkameru?!?
Ale když já něchci vidět, jak se někteří tváří...
A něco na přenášení vůní on-line by tam nebylo? -)))
Jojo, o tomhle všem ty debaty byly. Hele, znám člověka (vlastně nejméně dva), který právě tyhle věci dost podrobně zkoumá. Jeho výsledky, jak jsem pozoroval, mě překvapily právě tím, jak jsou vlastně konzervativní a MÁLO děsivý.
Podívej, k tomu stírání reálu a virtuálu máme třeba my tady nakole taky dost blízko. Kupříkladu mě (jestli se nemýlím) nikdy žádný nákolák neviděl naživo (vlastně zpět, murphy a peggy tvoří výjimku). Přesto už jsem tu pro některé docela reálně nepřítel, pro jiné debil, a pro několik snad i "přítel" (uvozovky proto, že se zdráhám používat tohle slovo v jeho "facebookovém" smyslu). Přitom racionální by bylo neříkat "k.vl si myslí", ale "nick k.vl napsal, že si nějaká osoba myslí". Takže ten rozdíl mezi virtuálem a reálem máme setřený i my, rozdíl je snad jen v tom, že nám to ještě občas přijde divný.
A že začínají žít mimo realitu - myslím, že ano, ale ten proces začal někde s vynálezem rozhlasu, ne-li s vynálezem knihtisku. Zbytek je jen otázka míry. Tu hranici výrazně posunula televize, která přestala pracovat s fantazií a na její místo postavila iluzi. Myslím, že tak velký převrat ještě internet nepřinesl, jako televize v padesátých letech.
No, a dál: ironie a černý humor nemizí, jen se mírně ažvýrazně upravuje jazyk. Totéž citovost. Nemizí, ale hledají a nacházejí se nové způsoby, jak ji vyjádřit. Opět: zarytý divák televizních soap oper má IMHO po třech týdnech tak zploštělý humor i citovost, že třináctiletý uživatel facebooku je proti němu Shakespeare.
Podle mne například je největším nepřítelem citovosti a humoru telefon - mluvit s někým a nevidět mu do tváře a nevidět, co při hovoru dělá, je pro mne mnohem větším zdrojem nedorozumění, než psaný text v jakékoli formě. Psaný text lze totiž rozmyslet, strukturovat, což při rozhovoru bez mimiky a gest nelze. Vynález SMS proto pokládám za svou osobní záchranu. No, a přitom telefon z těchto věcí obviňován nebývá... :-)
Abych to shrnul: souhlasím, že věci, které popisuješ, jsou šílený a strašný a děsí mě velmi. Zároveň mám pro tebe ale dobrou zprávu: podle toho, co zkouším, pozoruju a vím, nám zatím moc nehrozí, přinejmenším ne od mladé generace a ne od technologií.
Hmm... tak s tím prolínáním virtuálna a reálna mám zcela čerstvou historku. Dcera si pročítala "ftipné hlášky" na serveru lamer.cz. A nad jednou se pozastavila "tak tohle je úplně jak naše mamka". Pak zjistila, že nick, který to psal, patří jejímu bratrovi... :-D
No to je fakt dobrý! A odkaz by nebyl? Že bychom si početli ve vtipných hláškách jedné matky... ;-)))
Ono to, myslím, až tak ftipné není... To bylo jen tak v tom kontextu naší rodiny (kde matka furt hledá klíče a jen o něco méně často kapesník).
Ale odkaz klidně hodím, což o to:
http://www.lamer.cz/quote/11507
Já se nesměju. Včera jsem prožil téměr stejnou historku. Taky furt něco hledám.
Nojo, k smíchu je to jen v případě, že se najde...
Klíče od auta se u nás našly skoro po půl roce (naštěstí jsem měla náhradní), když byl u nás na návštěvě skoro-zeť, který je i v naší naddimenzované rodině ještě o kousek vyšší než všichni ostatní a hlavně má oči k vidění... Proč jsem si je odkládala do výšky nad hlavu, ví bůh...
Hele, pokud je to doma, tak je to ještě dobrý.
Asi před měsícem jsem jela do práce a v tramvaji seděla starší paní a ve vlasech začíslej normální hřeben.
Chvilku jsem tak na to koukala a pak jsem se osměnila jí to říct. A ona se začala strašně smát, že prý ho od rána hledá a za boha si nemohla vzpomenout, kam ho odložila :o)))
Ale ty hustý vlasy v jejím věku jsem jí teda záviděla. S ohledem na kvalitu mých vlasů by se mi to rozhodně stát nemohlo :o)))
Taky dobrý, já znám jednoho a ten má několik svazků klíčů a není snad den aby nějaký někde nehledal ve chvíli když už má bých chvíli jinde :-))
To ji to na mne musel prozradit? 8-(
Hmm, tak teď už znám dva :-)
Dneska jsem dopoledne šel na poštu. Cestou mě potkají sousedé a sousedka hned, proč nemám něco na hlavě. :) Tak jsem ji musel vysvětlit, že jdu na poštu a v předsíni zjistím, že dopis leží na stole. Vrátím se pro dopis a uvědomím si, že klíče mám v batohu u počítače. Tak pro klíče. A když jsem se obul potřetí, zjistil jsem, že v tom batohu mám čepici. Tak to už jsem šel bez ní.