Tak jsem slyšela zajímavou myšlenku. Že prý LIDÉ PO "50" JSOU UŽ JEN POZOROVATELÉ ŽIVOTA. Tuhle myšlenku přitáhla ze školy (VŠ - sociologie) skorosnacha jedné mé kamarádky. Co ty děti dneska ve škole učí?! Takové blbosti!!!
skorosnacha nebo skorosvině ? :D
Ona ještě netuší, že od promoce je to k 50tce jako mžik ......
??? Ta "skorosvině" je dost síla. 8-(
je tam sice smajlík ale to se skorosnaše omlouvám.
Tak to smaž, já to unesu.
Ale je to přirozená reakce skoro 45níka :D
Popravdě mě takové názory dost s....,poslední dobou jsem potkal několik namachrovaných mladých lidí, kteří se mi snažili dát sežrat všechnu moudrost světa, kterou oni mají ve svém věku a která mě již, dle jejich názoru musela v křečích stařecké demence opustit.
Nedávno jsem absolvoval pracovní pohovor, kde jsem v očích psycholožky spatřil největší údiv nad faktem, že jsem do pracovního procesu nastoupil v roce 1984 tedy zhruba někdy v době kdy ona koukala na kltečka...
A pokud se to učí ve školách tak to nás potěš.
Přitom jsem nedávno někde četl, že v USA cíleně hledají do některých služeb lidi nad 50 protože zjistili, že si lidé takové služby víc váží a rádi ji znovu použijí....
Pro mě do slova - teda ten mžik...
Jestli to všechno klapne, tak si k padesátce nadělím titul Bc. :o)))
Mám tam i 1,5 roku časovou rezervu, tak snad by to vyjít mohlo :o)))
Univerzita třetího věku ? ;-)
No nevím, ona by praktická cvičení pak mohla vypadat třeba i takhle :-)))
http://i.idnes.cz/06/042/cl/KLU125589_THINK...
Jako že bychom za 20 let pracovali na takovém zastaralém zařízení?!?
Tak na to zapomeň :o)))
Co není může být :-) Školství tu jde od desíti k pěti, všude se šetří, kdoví jak budou školy vybaveny za pár let ;-)
A taky buď trochu soudná, nechceš mi namluvit, že i za těch 20 let budeš schopná obsluhovat budoucí nejmodernější techniku :-))) Možná ještě budeš ráda za vehikly, ne kterých ses učila, a které jsi zvládla ve svém mládí ;-)
Ale prd!!!!
Ty už se taky hlásíš mezi nás "dospělé"?
8-)))
Ale tak nééé. Jenže já strašně rád myslím na budoucnost. A nechci stárnout do pozorovatele:-))
Já to asi neměl votvírat, viď:-))
Jen si hezky čti, ať víš, co tě čeká.
8-))
Dobrý. Tak já teď pracně lezu z krize středního věku a teď tohle. Pomoooc, depresééééé.:-)))
Jaká krize středního věku?!? Ty lezeš teprve z puberty.
Se stále se zvyšujícím limitem produktivního věku se jednak posunuje střední věk a jednak díky stále se zvyšujícímu životnímu tempmu se krize středního věku ruší!!!
A to ti teda řeknu, to ti nezávidím... Důchod v nedohlednu, krizi ti rušíme, tak koukej makat ať vyděláš aspoň na ty naše důchody :o)))
Nestraš. Takže tohle byla nějaká postpubertální krize a ta navazuje na krizi středního věku a ta plynule naváže na pozorovatele? Depreséééé, ale vopravdická.
Jsou to fakani :-( a vědí houby o životě. V pětačtyřiceti jsem v lepší kondici než v pětadvaceti. A, doufám, že život pokud nezačíná, tak ještě vesele trvá. Život možná pozorujeme, ale ještě docela dobře vidíme.
Není se čemu divit, to je setrvalý stav všech genarací. Do 25 jsem si to myslel taky a pokud vím, tak si to myslela naprostá většina, nebo snad téměř všichni, co jsme zde v téhle věkové kategorii, a kdo tvrdí, že ne,m tak na to jenom zapoměl, což je známka milosrdnosti :-)
A můžu "vočumovat" i když jsem ještě těsně pod limitem, prosím? Když mě to tak baví....
A co my, předkremační, co už nám táhne sedmdesátka?
Děda říká, že u sebe permanentně nosí parte.
Plus lopatku a trochu toho nehašeného vápna :-)
Ano, správně, pytlík s vápnem a když to na člověka přijde tak neobtěžovat, v klidu si lehnout a zasypat :o)))
My už jsme se doma i dohodli, že odmítáme jakýkoli akt kremace - prostě zpopelnit v papírové rakvy a pak pak pěkně rozsypat doma na zahrádce. My na žádný hřbitov nechceme, my chceme zůstat doma :o)))
A kupodivu děti to s námi sdílí a chtějí totéž...
Taky zůstat doma ? Tak z toho bych nebyl moc nadšený :-)
U nás na zahrádce je místa pro všechny dost :o)))
No já nevím, ale když bych zametl zápraží e nevědět jetli ten prach patří do poplenice nebo zpátky na zahrádku a jak by mohla být narušená psychika třeba tvého zetě když by měl tchyni každou chvíli v obýváku nebo i v ložnici :-)
No, pokud by každé smítko prachu vyháněl na zahradu s tím, že mu tchýně zase leze do pokoje, tak bych si čistotnějšího zetě přát nemohla :o)))
Ale to se ve zdraví určitě nedá dlouho vydržet a nevím nevím jestli psychiatrie zná zakovou úchylku :-)
Zas na druhou stranu může bejt i tchýně užitečná. Když v lednu namrzne chodník...
Na to přece máme sněžnou frézu :o)))
s posypovým vozíčkem ? a skládku s posypovým materiálem máte ve Strašnicích? :-)
Můj ty světe, kam jsme se to dostali? :-)
Nespornou výhodou zvyšujícího se věku je to, že se člověku líbí větší okruh ženských. ;-)
:-)))
Asi hodně rychle stárnu:-))
Staříci, musíte si uvědomit, že to není tak dávno, co byl padesátník úctyhodným kmetem, na něhož se chodili dívat z celé vesnice a radit se s ním...
V mnoha zemích je tak pořád, jen ti sociologové trochu zaspali (jako normálně)...
Takže v době, kdy se člověk průměrně může dožít více jak 75 let, tak pozorovatel budete tak přibližně za 20 let, a budete moc rádi, pokud už budete v důchodu :-D
Na ten se já už těšit nemůžu :-D
Takže tady nebrečte a běžte radši na diskotéku :-D
A kdo tady brečí? Já jsem se jen snažila vyjádřit údiv a nesouhlas s oním tvrzením.
Mezi učiteli se traduje: "Udržíš-li moč a křídu, můžeš vésti svoji třídu". Nedal by někdo dohromady něco podobného i pro cyklisty, respektive Nákoláky? Halooo, básníku!
8-)))
Ten kdo jezdí v padesáti na kole
zaslouží si obdiv mladých:
Ten je hustý Ty vole!
Ti teda řeknu, příteli :-), že na tom něco je: jeden z mých synů (19 let) si založil rokovou skupinu - bicí + tři kytary, zkušebna samozřejmě u nás v domě...no a když se odněkud vracím na kole a bíťáci zrovna dávaj oddech venku při cígu, tak ten údiv z jejich očí jenom čiší :-)
jojo, to znám.
Můj 15 ti letej teď vede takový ty řeči...
Proč jsi jel jen 98 km a nedal jsi 100 ? To už jsi jako nemohl ?
Jsme si to kolo dal i do životopisu, protože jsem s údivem zjistil, že 45 let jsem už jako starej neflexibilní a k ničemu, abych byl jako jura ....
Takže poslední pohovor :
Tady čtu, že jezdíte 8-10,000 ročně na kole.
"kde na to berete čas ?"
Odpovídám, že často jezdím na kole do prácea že to dělalo minimálně 40 ale spíš 50 km za den...
Pozdvižené obočí :
Neplyne z toho riziko, že nepřijedete včas?
Tak říkám, většinou jsem byl v posledním zaměstnání v práci první, protože kolegové stáli s auty v kolonách....
Hmmmmmmm.... lidi jsou magoři, když bych chodil 2 hodiny po práci do fitka, tak bych v očích obtloustlých psycholožek byl normální.....
Nebo obráceně.
Od června jsme sháněli paní do skladu náhradních dílů. Přišlo asi 15 životopisů. Pět jich bylo stejně dobrých z toho jedna napsala že lyžuje a jezdí na hoském kole.
Hádej, kterou jsme přijali ??? :-)
(Jo, fakt jezdí nebyl to kec.)
Rytmicky by odpovídalo třeba toto:
Dle věku jsem sice děda,
na kole však neposeda.
Za to, že mám tělo v cajku,
vděčím pouze svému bajku.
Potlesk :-))
Do tohoto čísla mi zbývá 38 měsíců a mám pocit, že mi život právě začal. Asi to bude tím, že jsem kozoroh a někde jsem četla, že tím starší, tím duchem mladší. Nebo, že bych nebyla normální.
Leta nám letěj všem stejně. Tak ať se ti mladí těší. Však ono na ně taky dojde.
Ahoj, Ane :-), i když Tě znám vpodstatě jenom z tohodle webu a Ty tu zase až tak moc nebýváš, tak - i když jsi proti mně mladá holka:-) - musím s Tebou souhlasit. Já říkám: když zastavit čas, tak právě teď :-)
Tak to zas ne . Známe se . Byli jsme přece společně na Blaníku a Ty jsi mi lepil u Jemniště kolo. To když já , taková cyklistka, měla náhradí duši děravou a lepidlo vyschlé.
Tímto děkuji Radce a Tobě.
Duši již mám novou a lepidlo taky. :-)))
Je to možný? Začala jsem to zběsile počítat u sebe... a k dnešnímu dni mi chybí přesně 38 měsíců a jeden den. (A bude to s těma Kozorohama pravda; s mým rovněž Kozorohovým manželem začala v padesátce vyloženě třískat puberta a odezněla až asi po pěti letech. Teda doufám... :-))))
Tak mě přesně 37 měsíců a 18 dní.
Na to vem jed, že s těma kozorohama je to pravda. Já jen doufám, že mi to mládí dlouho vydrží. Zažívám a dopřávám si teď věci, o kterých se mi nedávno ani nezdálo.
Jo... mně tohle došlo nedávno při rodinném pokecu, u kterého byl rovněž "skorozeť", tedy člověk, co mě až tak dlouho nezná.
Vyprávěli jsme mu nějakou historku, figurovalo tam plavání a upřesňovala jsem, že plavu docela dobře, ovšem je třeba to brát relativně, jen v porovnání s tím, že jsem jinak absolutní sportovní dřevo. On byl zcela nefalšovaně překvapen, jak já o sobě můžu mluvit, jako o nesportovní ženské. A mně došlo, že ač celé mé mládí bylo mým nejvroucnějším a nikdy nesplněným přáním, být osvobozena z tělocviku, tak okolo pětatřicítky jsem začala celkem pravidelně docházet do aerobiku, po čtyřicítce si koupila to kolo... a poté, co mě letos chytl nový hit zvaný zumba, tak chodím cvičit dvakrát až pětkrát týdně. Takže proti mládí jsem na tom jednak opravdu o dost líp a hlavně úplně nesouměřitelně líp v porovnání tak s 90% lidí mého věku.
Milé ženy, berte úvod tohoto tématu jako naprosto nepodloženou a směšnou informaci. Žádné pozorovatelky. Dívám se na to sice z opačného břehu jako muž a celkem mladý, ale asi něco o tom vím.
V mých deseti letech, kdy děda na mě neměl již tolik času, bylo dobrovolně a účelově vytvořeno uskupení moudrých dam, které měly na starost moji mimoškolní náplň. Byly to úspěšné ženy různých profesí a ovlivňovaly mě mnoho roků a dá se říci, že ovlivňují ještě nyní.
Dnes jsou to ženy padesátileté, některé mají i přes šedesát a s jednou jedinou výjimkou jsou to dámy dodnes aktivní, úspěšné a s dokonalým přehledem. Dnes se smějí svým dřívějším obavám z toho, co bude po padesátce a navíc prohlašují, že zažívají svá nejlepší léta. A poněvadž za sebou vidí, co vše dobrého vykonaly, mohou se úvahám mladým jenom usmívat.
Ty jo, tak jsem to schválně teď hodila do kalkulačky a mě zbývá 38 měsíců a asi 16 dní...
Ale je fakt, že já jsem si vlastně začla užívat života tak od 35, od 40 pak velmi výrazně :o)))
Před dvěma lety to teda zastavila operace zad a teď mírně stagnuji při studiu, ale jsou to zase velmi zajímavé zkušenosti a doufám, že po padesátce to všechno zase doženu :o)))
Radko, Ifčo , tak když to máme tak skoro nastejno, naplánujem si dopředu nějaký hezký termín a uděláme mejdlo :-))))
Času máme dost.
Jako že bychom oslavily 150tiny?!? :o)))
Neříkej, že to není dobrý nápad. :-)))))
Já tady zatím vždy takové lepší narozky slavila na horách, ale pro Vás bych udělala vyjímku. To víš, jsme nejewn vášnivá cyklistka, ale i vášnivá lyžařka.
Za mě jsem pro. Sice jsem po čtyřicítce začala s kolem, ale že bych v padesáti začala s lyžema (se kterými jsem na tom ještě MNOHEM hůř, než jsem byla s kolem - tj. moje zkušenosti a schopnosti se rovnají čisté nule) asi nehrozí... tak po pětadvacátém lednu (kvartální DPH) jsem zcela volná!
Nojo, je toho společného kromě ročníku víc, koukám... Právě jsem přišla ze srazu s několika kamarádkama - "holkama z gymplu", co se celá ta léta dost pravidelně scházíme... A od jedné jsem se dověděla: "Uvádím tě všude jako odstrašující příklad. Ve čtyřiceti začala blbnout, pak si nechala vyoperovat ledvinu - a blbne dál!"
pokud kmet dokáže vzbudit u holobrádka pocit respektu / svým chováním, vědomostmi, zručností, sportovními výkony atd./, pak se nějakého přezírání bát nemusí, v opačném případě bývá mladšími převálcován a v dnešní fajnový době ještě mnohem tvrději než za komančů, přirozená úcta ke stáří se téměř vytratila
Vystihl jsi to přesně, proto bude dobré až půjdu v 70 do důchodu, ovládat nějaké to bojové umění z francouzskými holemi. I když nevím, spíše bych se přikláněl k chodítku, z toho by mlaďoši mohli mít větší respekt. :-)
Řekni té své kamarádce ať takovou známost synkovi rozmluví nebo ať mladá změní školu.
U nás v hospodě jsme tůdle vedli učený debaty a kluk Webrů (bejval to rošťák, ale nakonec vyštudoval v Heidlbergu) říkal, že dnešní socologie je pavěda a že vůbec nechápe jak se mohla takhle zvrhnout.
Ještě mě napadá, že by stálo za to znát celý kontext, ve kterém daná věta zazněla...
Bráno ryze biologicky (nojo, v sociologii se nejspíš ryzí biologií nezabývají, ale co kdyby), tak na tom něco je. Žena se po padesátce, až na naprosté výjimky, nerozmnožuje, rozumný muž taky ne (tam ty výjímky jsou z pochopitelných důvodů častější). Takže pokud se týká přínosu k životu ve smyslu přispění k novým životům, už si s tím pozorováním bez vlastní aktivní účasti velmi ráda vystačím).
V případě rozmnožování muže po padesátce s mladou ženou nemají rozum ani jeden.
Proč? Když to oběma přináší radost a potěšení.
Potěšení z aktivního sexu - proč ne? Ale při představě, že jako stařík zplodím dítě, mě jímá děs. Místo toho co bych si užíval klidný sklonek života, nastává dalších 15 let čiré a nefalšované hrůzy. To co v pětadvaceti považujeme za zázrak života, je pro mě v padesáti noční můra. A to nemluvím o zodpovědnosti k tomu děcku. Mít za fotra starého papriku bych tedy nechtěl. Ale to je můj názor. S Kájou Gottem se asi neshodnem.
Osobně také znám pár takových "staříků", že kdybys jim tohle řekl tak bys nejdřív nestačil ujíždět a až by tě dohonili tak by sis musel vyslechnout nejméně 2 hodinovou nadšenou přednášku jaké to je nádherné, že teprve nyní mají dostatek času se dítěti věnovat naplno a celodenně, fakt jsou spokojení a jen září když líčí jak si to užívají a vše jim vychází.
Také nejsem zastáncem aby se z toho stala běžná záleřitost, ale je to na rozhodnutí a odpovědnosti těch dvou a schopnosti zabezpečit rodinu.
Ještěže my ženský to máme celkem jasný. Že bych v důchodu měla "...dostatek času se dítěti věnovat naplno a celodenně..." a ještě si to užívat.... to opravdu nehrozí. 8-)
Asi se stále dost liší role matky a otce malého díděte.
Ženský to mají jasný, protože příroda je moudrá, hlavně se nesmí přesvědčovat, že by to mělo být jinak. Naštěstí se role matky a otce dost liší, jednotnost mě děsí :-)
Navíc, uvědom si, že oni všichni řeší ty malé děti, nikdo nemá doma "deváťáka".
Mít v Xsáti tří, pětileté dítě je asi opravdu pěkné, ale v Xsáti+15 mít doma puberťáka. No nevím. Beze mě.
Pro ty mladé dámy hlavně po stránce materiální a finanční.
8-)))
To budou, ale jen vzácné vyjímky, v mnoha případech to tak určitě není :-)
Zkus se jí zeptat jak jsme na tom my co nám už bylo 65 a stále se pohybujeme na kole.Jestli třeba nemáme už cvičit skok do rakve nebo do ohniště.
Ty jsi s tím ještě nezačal? Tak ale pohni, já už si léta dávám před spaním na prsa pytlíky s hlínou.
Jo to určitě,já s nima usnu a kdo bude ráno uklízet ten bordel v posteli.Dneska jsem jel ráno něco koupit,to se nepovedlo,pak vylezlo sluníčko,ptáčkové teda na to hodili bobek ale když jsem před chvílí přijel tak to hodilo 104.
Možná by nebylo špatné, jen "Pozorovat," ale to by nesměli posunout hranici důchodu natolik, že ještě skoro deset let musím hákovat (pokud bude kde). Spousta lidí okolo mně říkala: "Počkej po padesátce!" A já za ty čtyři roky zatím nepozoroval žádnou změnu. Je fakt, že jediné, co mně funguje naprosto bezchybně, je skleróza, ale tak to bylo už dlouho před padesátkou. Na trojkolce dojedu čím dál dál- není to překlep :-)a s tím se celkově zlepšuje i kondice. Jestli tou myšlenkou je to, že už méně životem "letím" a vše si dokáži víc vychutnat, pak s takovým výkladem souhlasím.
padesát mi ještě není, i když už k tomu mám taky blíž než ke dvacítce...
Ale život pozoruju docela rád. A skoro ve všech podobách. Mám rád výhledy na lesy, rád se kochám kvetoucími stromy, rád pozoruju z jara a z léta vítr čechrající stébla trávy luk či polí, raád pozoruju tance včel okolo květů, sluníčka sedmitečná, koníky a další a další, rád pozoruju lesní zvířata, když se pasou nebo jen tak blbnou, rád pozoruju ptáky, jak se učí lítat, rád pozoruju i lidi, což je někdy nejvíce zábavné. Jsem rád pozorovatelem života a byl jsem když mi bylo pět, patnáct i pětatřicet a doufám budu, i když mi bude padesát. Každý věk přináší jiný pohled, člověk se kochá či těší něčím jiným a ty proměny jsou úžasné a myslím, že se mi pozorování života neomrzí.
Takže já osobně si nemyslím, že je to tvrzení blbost. Jen nerozumím proč zrovna tento věk byl na té škole zdůrazňován od jiných. Přijd emi to jako tvrzení, že ve dvaceti člověk chodí čůrat. No, chodí. AL epředtím i potom také, tak v čem je to tvrzení tak objevné, aby stálo za to ztrácet čas na jeho vyslovení? Místo toho se dal ten čas využít k pozorování života okolo sebe...
Asi hodně záleží na tom, v jaké souvislosti to bylo řečeno, což bohužel nevím. Někdo už se tu nad tím zamýšlel. Pro mě ta věta vytržená z kontextu vyjadřuje, že člověk po "50" přestává být AKTIVNÍM uživatelem života. Takže asi tak.
8-)
Největšími pozorovateli života jsou přece děti. Lidi po padesátce život spíš už jen glosují, což ale ani zdaleka neznamená, že se ho sami neúčastní.
Jinak bychom neměli zapomínat, že přístup k životu a k jeho užívání se liší člověk od člověka napříč věkovými kategoriemi. Sám mám pocit, že můj pětaosmdesátiletý otec si užívá života daleko intenzivněji a efektivněji než já, přestože mně ještě nebylo ani těch padesát...