Braňme naše jazykové perly III. !
Zaplevelené, ale naše !
Obilí nezadusí plevel, ale nedbalost rolníka.
Říká čínské přísloví...
Nač se vysilovat bojem s větrnými mlýny, když můžeme bez problémů perlit dál :o)))
No není to zrovna nejlepší start do bezkonfliktního tématu :-)
Ale pro zdárný návrat: Taky vás tak příšerně serou pozdravy typu Ahojky, Ahojík, Ahojda, Ahojíček, Páčko shledáčko....a podobné? Já bych ty živočichy co to používají...já vlastně ani nevím co bych s nimi udělal. Ale nic hezkého by to nebylo.
Tak páčko shledáčko!
Přidala bych ještě "Čágo bélo" :o)))
Hele, mě se vždycky vybaví film Černý Petr, jak tam tuším Pucholt cvičí kohosi v pozdravu
"jaký HOJ, říká se AHOJ, ne jen HOJ..." :o)))
Nebo tak nějak to bylo...
Souhlasím s Tebou, asi to bude mým stářím a konzervativností. Možná se dotknu i některých přítomných (nevím, jakou mluvu kdo používá), ale jsem alergický i na termíny dovča, hoďka...A přímo nesnáším oslovování z amerických filmů (zlato, brácho, kámo..).
Ty nevíš, co by jsi s nimi udělal? Já je vyřazuji ze svého okruhu.
Zapomněl jsi na amerikánské "Wau".
To lítám z kůže...
Mne zas rozčiluje "soráč", "to je hustý" a teď v poslední, době kdy holka na počítači hraje jednu online kokotinu, se se svými stejně starými bratranci baví takovými termíny jako "tak jsem se zase expila o sto bodů" a podobně... No, ještě stačím sledovat co to všechno znamená, ale to nemusí trvat věčně :-)
No já vím co bych s nimi udělal. Jediný relevantní trest je porážka(kniha Maso, nevím kdo to napsal), ale jsem humanista, tak je porážím alespoň v duchu.
Maso?!? Není to příručka pro řezníky?!?
Ale jestli je tam jak nabrousti sekeru, co je dlouhý šál a krátké frikando....
tak by se to asi použít dalo :o)))
Je to báječně popsaná fikce kdy lidstvo nemá co jíst a tak se živí lidským masem. A to se získává jak? No přeci porážkou. Každý má určitý počet stravenek, za které na trhu koupí Maso. Když mu někdo stravenky ukradne, což je běžné a kápne na něj Police, tak existuje jediný trest - Porážka. A to za všechny prohřešky. Takže Masa je stále dost. Hrdina...ale sakra, přečtěte si to sami.
hmm, to zní velice zajímavě! Mám hlad, jdu na svačinku... :-)
A mas stravenku?
Hele, to by se mohlo aplikovat na srazech. Proste si s sebou vezmu jen stravenky... 8-)
A kdo nebude mít stravenku jde jako na porážku?!?
To by pak ale bylo nutno vyřešit, co s hromadícími se koly?!? :o)))
Hele a budou se bráti Ticket i Gastro?!?
Kola se myslim vyresi sama. Mam pocit, ze ubytek kol byl tentokrat rychlejsi, nez jak bychom to stihali snist.
Tak takovýhle úbytek já nemyslím...
Spíš mi jde o to, zda si můžu ještě před srazem nějaké to kolo zamluvit... Že bych se jako o něj postaralo, kdyby nááááááááááááhodou zbylo :o)))
Ty by ses o nej postaralo? 8-)
Myslim, ze aby nejake kolo prebyvalo, budeme se muset poradne precpavat.
A radsi nez kolo bych si rezervoval pokrm. Nic moc slachoviteho. Rekl bych, ze takovy pb muze beztrestne prijet i bez stravenek. 8-D
S tím stářím a konzervativností se mě připomnělo, jak jsem byl letos na dovolené v Německu, dříve východním, překvapen z toho, že jsem vytrvale v obchodem zdravil Auf Wiedersehen a od prodavaček se mi často dostávalo odpovědi Tschüs. :(
Ono je to víceméně dáno chorobnou snahou o dabing za každou cenu.
Prostě mejt či djúd zní v angličtině tak nějak přirozeně
Koukni se na film Big Lebowski a to se tam ještě ten první dabing(pro HBO) docela povedl... jenže v originále je to naprosto o něčem jiným než druhý podělaný český dabing
víc zde :D
http://www.collegehumor.com/video:1700131
Náhodou, zlatíčko, broučku a miláčku jsou velmi praktická oslovení. Člověk si nesplete jméno.
Některé Pavlíny třeba nelibě nesou, když se jim říká Haničko. Zejména, když nějakou Haničku znají, a tuší, která bije:-(((
To je přesný, taky "holčičko" (holčičko moje)
Obzvlášť v kategorii ženy nad 40 přináší i nečekané plusové body :-D
Jestli mi řekneš "holčičko", chytneš ji mezi voči... :o)))
To je fakt. Když mě Jurimír poprvé oslovil "dívko" (v mém věku!!!), proběhla ve mě menší hormonální revoluce.
8-))))))))))))))))))
Upozorňuji všechny čtenáře tohoto příspěvku, že to bylo v psaném projevu a ve vší slušnosti!!!
8-)
Jo, život je někdy bestie, což :o)))
Já užívám oslovení "broučku"... :o)))
brouček a zlatíčko mají výhodu, že ani nedefinují pohlaví..... :-D
Ale víš, co je pro mě nejhorší, když se o někom řekne
"...on/a je hodná/ý..."
To lítám z kůže.
Těžko se to vysvětluje, ale přijde mi to jako degradace člověka - prostě se nehodí k ničemu jinému, než že doma uklízí a vaří a stará se a... prostě on/a je tááááááák hodná/ý.
A každý, kdo byl takto označen, byl vždy svým partnerem podváděn...
oslovení zlatíčko, broučku a miláčku vyloženě nesnáším....
Je to spolehlivý způsob, jak mě nasrat.
Dcera šéfové oslovuje toho svého "čumáčku". No, už mu to zůstalo :-D A protože mám na jména špatnou paměť, tak ho oslovuji "ty, držtičko, vlastně tlamičko nebo xichtíčku?, sakra, jak že se to jmenuješ?!?"
Za oslovení čunáčku by moja dostala. Přes čumáček. :-)
Dovča, hoďka... to je strašný. A k tomu všechny výrazy ze školek a dětských hřišť: mamina, těhule, manža, mudra, kafčo, mimísek... Grrrrr!
Měli jsme tady Samku, do který chodily nakupovat mamči. Jedna nechávala venku v kočárku dvojčata Simču a Romču. To je strašný výrazivo.
Kamarádka má syna Samuela. Už ve školce mu kamarádky říkají Samečku.
Případně jak ti tři Číňani emigrujou do USA, a aby zapadli, tak si poameričtí jména. Bu si začne říkad Buck, Chu si začne říkat Chuck, no a Fu, ten přemýšlí, že by se raději vrátil domů...
Ahojda jsem už určitě někdy použil. Nebo si to myslím nebo to někdo použil když mi psal. Zkrátka mi to přijde povědomý:-)
Jinak ti ale celkem rozumím, i když.....
My s bráškou vždycky blbli s češtinou a zdravili se různě (čus kornoute mě ale kdysi dostalo) a oslovali taky různě, koneckonců Jurimír je jeho výmysl, a tak mě většinou podobný patvary neuráží, ale je fakt, že to, cos napsal sem ty, jsou odstrašující příklady.
Ale mě se často stává, že přejímám mluvu okolí. Aniž o tom přemýšlím a chci. Takže když mluvím delší dobu třeba s Romanticem, tak začnu přejímat jeho hodonínskej způsob mluvy. Nebo na vojně... Když jsem poprvý slyšel jak na mě starej řve větu: "Hej do piči po piči pocem pičo nebo máš po piči" tak jsem stál z vyvalenejma očima a netušil, co po mě vlastně chce:-) Po přijímači jsem mluvil už uplně stejně, protože jsem prostě okolo sebe neslyšel nikoho mluvit jinak...:-(
Jinak k těm tvým patvarům, občas používám nazdááárééék. COž je ze South parku pozdrav vánočního hovínka :-)
Jurimíre, nechci kázat, ale poznatek (můj a je to přímo fobie). Přizpůsobování se okolí je chvályhodné (ovšem nepadnout pod určitou úroveň), ovšem čeká Tě v budoucnosti jev, na který budeš (nebo již jsi) velmi alergický. Co bytostně nesnáším, jsou projevy rádoby "světáků", postarších seladonů, kteří (ve věku cca 50 - 60 let) se "přizpůsobují" (pitvoří se) mladicím. A to nemluvím pouze o jejich verbálním projevu, největší trapas je jejich pokus "vyniknout" na různých společenských akcích (to ani nemluvím o disco!!). Já osobně se přiznám, že mám problém jít na kafe se studentkami, aby si někdo nemyslel, že do nich vařím. A to dokáži s potomky blbnout jako puberťák...
jo, to znám, to mě taky přijde imbecilní, budu si dávat majzla!
Když je někdo výraznej, jako zmiňovanej Romantic, tak mi tam ta huba skáče nějak sama:-) Prostě začnu chvilkama mluvit se stejným přízvukem. S ním.
když jsem byl malej, nedělalo mi problém mluvit uplně jinak mezi klukama venku a doma. Ulítlo mi to jen jednou. Tatík mi záhlavcem naznačil, že na oslovení "vole" nereflektuje a víckrát se mi to nestalo :-)
Tak tohle přizpůsobování se mi nikdy nešlo. Nevím, jestli je to vlastně dobře nebo špatně, ale ani po patnácti letech na jednom místě v práci neumím excelovat jak kolega, co použije "kurva vole" několikrát v každé větě. Někdy se během vyprávění rozvášní, že tam chce přidat "vole" záměrně a vypadne z něho "volevole". Ono teda vyjadřování se tímhle způsobem ve skutečnosti o něčem svědčí, ale nechci se nikoho dotknout.
Na základku s námi chodil kluk, co říkal vole před a za každým slovem. Byl to ale super kluk a nějak mi to u něj ani nepřišlo.
Měli jsme super pionýrskou skupinu a tak jsme všichni společně jezdili i na tábory a tam mu jednou kdosi řekl - zkus místo toho "vole" říkat třeba "vrabčáčku".
Zkusil a výsledkem bylo, že říkal "vole, vrabčáčku, vole" :o)))
Tak jsme toho "vrabčáčka" nakonec dobrovolně vypustili :o)))
Opět příběh ze života (kdo je nemá rád a zvláště ode mě - nečíst): byl jsem vychováván sice v osvíceném ale velmi prudérním prostředí, kde i slova "blbec", "vůl", "kráva" ve spojitosti s lidmi bylo považováno za sprosté. To se ovšem týka rodičů, děda, který s námi bydlel v jednom domě, perlil jeden vulgární výraz za druhým a nikdo si o něm nemyslel nic špatného.
S "volem" jsem nikdy neměl problémy a ani dnes (i při sebevětším vzteku) nikoho (sebe ano a s jakou chutí)neoslovuji ponižujícím a vulgárním výrazem. Čeština je tak bohatá, že můžeš udělat při dialogu z někoho blba a nepoužít u toho žádné vulgární slovo.
Svého času jsem šokoval vnuka (ó, mnoho tomu let nazpět), když jsem si ho zavolal stranou a řekl mu: "Spolužák Ti řekl vole, proč se s ním stýkáš?" A on na to: "Ale dědo, to je přece normální." Několik dnů jsem ho oslovoval jenom "vole", pak mě požádal, abych ho tak netituloval a od té doby to pro něj normální nebylo.
Ještě dodatek pro osvětlení. Výše zmíněná slova u nás doma nebyla tabu, naopak jsem znal všechna vulgární slova (zdůvodňována rodiči nutností mít co nejrozšířenější slovník). Od prvního žvatlání a dále mnoho let (včetně literatury) s námi rodiče moc nemluvili česky (matka německy, otec anglicky), o češtinu se starali prarodiče a další okolí. Když tedy přišla telecí léta, uměl jsem bravurně nadávat ve čtyřech jazycích (ruština v tomto vyniká).
Já byl na základce to stejné. Za každým slovem vole (pomalu jsem prokládal i ta "vole"). Ale jednoho dne, vole, jsem si řekl "Vole a dost!", vole, přestaneš s tím vole, vole. A, vole, požádal jsem, vole, všechny kamoše, vole, aby mne vole upozorňovali, když jsem vole řekl "vole", vole. A, vole, hoooodně krát jsem se vole divil vole, kolikrát jsem, vole, to vole řekl vole, anichž vole bych o tom vole věděl, vole, protože na mne kámoši, vole, řvali "Vole, řekl jsi zase vole!", vole... Ale dnes už "vole" neříkám, bo jsem vyrostl a jsem dospělý; dnes říkám "piča"... ;-)
pořád mluvíš i s někým jiným.... Já na vojně s nikým, kdo by mluvil jinak nemluvil. Tam seš uzavřený jako v konzervě, lámou tě v charakteru a v přesvědčení a nemluvíš s nikým jiným a ničem jiném. Ponorka. Mám několikero velmi hraničních zážitků z vojny... Dostal jsem se do situací, do kterých bych se jindy nedostal a měl jsme možnost zažít situace, které doufám už nezažiju a kdy jsem nechápal, že se chovám tak, jak se chovám:-(
To, co říkáš, se mi v normálním životě také většinou nestává. Přejmu přízvuk apod. A občas některá slova.
No a ještě občas jednodušší mluvu, když to, jak mluvím normálně, není chápáno....:-(
Jakej problém?!?
Nechť tě prostě oslovují dědečku a je po problému :o)))
Případně "velebný kmete"... :-))
Toho kmeta bych bral, ale velebného určitě ne.
Ke kmetovi se váže vetchý, ne velebný. Velebný to je tak pro faráře - velebný pane.
Velebný kmete, tak oslovovali Aloise Jiráska od jeho 50. narozenin, ať dnes někdo zkusí, to by byl mazec :-)
Nešlo o Jiráska, ale o Vrchlického.
Aha, tak se mi nějak ty velikáni popletli
Medvědovi taky, byl to Arbes.
Vy jste všichni popletové..byl to ten s jedním okem, říkali mu učitel národů, vynalezl ruchadlo a upálili ho za to.
bod :-)
ale jak vidno tady:
http://www.google.cz/search?hl=cs&source=hp...
asi to bylo rozšířený oslovení. První odkaz to tvrdí o Svatopluku Čechovi, čtvrtý o Vrchlickém atd. atd.
Aha, tak to se ti budu muset, Zdendo, vyhýbat. 8-)
Jinak mně naskakuje husí kůže a zatínají se mi pěsti, když mě někdo pozdraví: "Dobrej!"
No vono je to někdy v sebeobraně ...
Některé lidi u kterých si nejsem jistej odkud je vlastně znám, jestli si tykáme nebo vykáme, případně kdo to je zdravím pozdravem "ZDRAVÍM" :-DDDD
V tom je čeština strašně zákeřná, protože už pozdravem můžeš ledacos pokazit..
Fakt? A jéje, tak to si musím dát pozor. Já se pozdrav "Dobrej" naučil už kdysi na své první základce, kde jsem učil. Bylo mi blbý na pozdravy žáků neodpovídat vůbec (jako většina kolegyň a kolegů), a celý "dobrý den" mi zase přišlo příliš dlouhý a formální... Ale používám to fakt výhradně jako odpověď, nikdy s tím nezačínám, opravdu, věř mi! :-)))
Vybavil se mi učitel ze střední, který na pozdrav dobrý den odpovídal: "Jak pro koho, fešáku.."
Mně na Dobrý den jedna osobnost odpovídala Děkuji.
To je ale v pořádku. Pozdrav "Dobrý den" (to je 4. pád - koho, co, nikoli 1. pád - kdo, co) je PŘÁNÍ dobrého dne. Ten člověk vlastně říká: "Přeju vám, aby tento den byl pro vás dobrý". Ta reakce tedy praví: "Děkuji vám za vaše přání dobrého dne." Klidně by pak vše mohlo proběhnout takto: "(Přeju vám) dobrý den!" - "Děkuji, nápodobně..."
Tak teď tu na mě z tabule svítí název "reinženýring" - co si pod tím dokážete představit?!?
My u toho teda máme vysvětlivku "pytel atributů", ale moc z toho moudrá nejsem...
Jakože z inženýra udělaj blbce.
Ale na to snad nemusí být VŠ! 8-)))
Ale houby, to je "deinženýring". Výsledkem je pak třeba Mgr. ;-)))
"Reinženýring" je proces, kdy se to zase napraví. :-)
Mě se takhle v jedné firmě podařilo "přeprat" majitele libujícího si v cizích termitech :) a zaměstancům "vnutit" místo workflow dokladů spojení koloběh dokladů. :)) Bohužel nahradit workshop slovem verkštat se mi nepodařilo.
Mě vůbec smolí ta snaha českých, rádoby světových, znalců angličtiny, o prznění názvů různých obskurních opchodů a firem - Sekundový hand, Keš and kery...však sami to určitě znáte. Taky kuchyňské, koupelnové, hajzlové studia se rozmohly jak neštovice. Představím si babku z dědiny, jejíž nejvyšší vzdělání v cizích jazycích je Gutn tág(a to si ještě pamatuje z protektorátu)jak zmateně hledí na názvy firem a obchodů a vůbec neví která bije. Nejsem pro to, aby tu byl jazykový zákon jak ve Francii - to je druhá úchylárna, ale jsme kurňa v Česku, tak mluvme česky a ne pidgin.
Ještě že naši vietnamští spoluobčané užívají k označení svých obchůdků prosté "Večerka" :o)))
Existují vůbec ještě "konzumy", případně "koloniály"?
Už ne, ale po převratu si v naší ulici ženská koloniál založila. To tě, Kadle, byla prča. Dala si tam zvonek, aby lidi mohli kupovat i v noci. Jenže když jediní zákazníci, vrávorající nad ránem z okolních hospod, zvonili o lahváče, zvonek zrušila a koloniál šel po čase do háje.
Mail od VŠ vzdělaného manažera:
Váš partner v projektu, my tvrdí, že se .....
Když tvrdí, tak je asy my správně:-))
Je to i přečárkovaný. :-)
Tak takové detaily po VŠ absolventech nemůžeš chtít, to bych vůbec nezmiňoval:-)) Ovšem nejkrásnější zkušenost se vzděláním nových VŠ mám z oblasti biologie... Pan tiskový mluvčí velké společnosti potřeboval identifikovat břízu ve výhledu a popsal ho: "Ten bílej strom" :-) Mimochodem i ten měl velký problém s my/mi.
Je to šílený... ale občas si uvědomuju, že jsou tyhle zpotvořeniny důsledkem internetových diskuzí... :-) S češtinou jsem na tom byla vždycky dobře a to nejen znalostmi, ale i intuitivním citem. A ten mi v posledních letech dost vzal za své. Člověk na netu vidí tolik chyb, že se mu některé postupně dostanou "pod kůži" a kolikrát si to fakt musím rozumově zdůvodnit, co tam teda patří - a i to, že se MY něco líbí, se mi už v rychlosti podařilo odeslat, než mi došlo, jaká je to blbost.
Z jiného soudku je, že mám nějak spřaženo v mozku S a Z a když to píšu, tak často obráceně, zatímco v momentě, kdy to vidím napsané, tak mi ta chyba řve do očí... bohužel se mi mezitím pod prsty už dostal i Enter. Ale tohle jsem dělala vždycky, i při ručním psaní... zřejmě selektivní dysgrafie. :-)
Dysortografie... :o))
Ne-e. Dysortografie je problém s pravopisem. Ten nemám. Já vím přesně, co tam patří. Prostě myslím S, píšu Z... V okamžiku, kdy to vidím, si to nespletu, ale při psaní mi tahle dvě písmena naskakují vzájemně zaměnitelně... Není to vedle sebe na klávesnici, navíc se mi to stávalo i při ručním psaní - ale není to v pravopise. (Méně často takhle matlám V a B a to už se pravopisně vůbec nedá zdůvodnit...)
Tak to jo. Jinak tu záměnu V a B bych na klávesnici celkem chápal - obojí je v dolní řadě na levém ukazováčku...
Při ručním psaní jsou ty tahy taky částečně podobné, zvláště v závěrečné fázi. Možná je ta záměna dána metodickou chybou při výuce azbuky ve čtvrté třídě základní školy: "Ruské 'v' se píše jako české 'b'...", což je upřímně řečeno blbost. Stačí se podívat, jak Rusové toto písmeno skutečně píšou.
A v pravopise? Opravdu mě nic rozumného nenapadá. Snad jen záměna místních názvů Sevastopol a Sebastopol. Těžko se Ti ale budou plést třeba "obce" a ovce". Na druhou stranu střídání "v" a "b" při přejímání cizích slov není v češtině výjimkou, například: české "réva" z německého "die Rebe" nebo si srovnej české "reveň" (z ruštiny) s německým "der Rhabarber" nebo italským "rabarbora".
Občas (nijak vzácně) se objevuje i podobný logopedický problém u předškolních dětí, které hlásku "v" vyslovují jako "b": "nobiny" místo "noviny", občas jdou "plabat do body" místo "plavat do vody" a musí se kvůli tomu "přeblíknout" místo "převléci".
V dějinách českého jazyka existují příklady podobné "interakce" (asimilace) mezi "b" a "v" - v důsledku podobného místa jejich výslovnosti: Odvozenina od slova "vléci" - původně *obvléci* se dnes běžně používá jako "obléci", tj. bez hlásky "v", která byla tím "b" jakoby pohlcena.
V poslední době se mi stává, že když se lidé s mojí osobou loučí, tak místo aby řekli "na shledanou" tak slyším spíše něco jako "na skedanou". Asi lenost ve vyslovování.
No a v sobotu jsem se šel podívat na freedomek (tady čeština taky dostala na frak) na Václaváku a šel jsem kolem dvou Italek (asi), které se ptaly na cosi taxikáře. Neslyšel jsem to celé, ale zaslechl jsem "[becher stacióne]". Tak mi furt hlodá v hlavě, co holky hledaly:-))))
Docela by mne zajímalo z čeho vzniklo označení toho odkvetlého a ztvrdlého zbytku květu např. u zralého plodu ovoce (jablka, hrušky atd.) "bubák" ;-)
On teda jeden bývalý kolega "bubákem" nazýval i řádně ochlupené ženské, éééé, ohambí :-))) Ale to už sem asi nepatří :-)))
Amíci tomu říkají "bush", tedy "křoví". Bacha, nepsat s velkým B!! ;-)))
Však oni tomu říkají i jako my, "beaver" ;-)
Ano, nejlépe je použití tohoto slova vysvětleno v Snídani šampionů od K. Vonneguta jr.
http://k5.web.klfree.net/download/vonnegut_kurt...
Hledat výraz bobr. :)
Češtináři poraďte :
řidítka byla nebo řidítka byly ?
Pomůcka: ... tA řídítka bylA ...
Děkuji, myslel jsem si to, ale přece jenom si občas nejsem jistý
a jak je to s řitítkama ?
http://www.nakole.cz/diskuse/11980...
a dál...
to je pomůcka naprd. když si nejsem jistej. Uplně klidně řeknu ty řidítka:-D
Ale vím, že je to nespisovně a spisovně tak jak říkáš ty.
Jen že ta pomůcka mi nepomůže, kdybych to nevěděl...
Pokud máš trochu cit pro spisovnou češtinu, tak ti to pomůže:
... tI pánI bylI ...
... tY dámY bylY ...
... tA děvčatA bylA ..
... tA řídítkA bylA ...
Mně tahle pomůcka docela pomáhá. 8-)
hmmm, co dveře?
:-D
tA vratA bylA
:-)
Myslím že nejhezčí jsem slyšel za dveřmama a totéž s dětima (jako s dětmi) a ještě hezké napusť vodu do bazény
No počkej, postel je jasná - ta postel bez postele.
Rod ženský, vzor píseň.
No mě by se víc líbilo Ta postel s ženskou.
Hele, k ránu jsou stejně lepší peřiny :o)))
Tak jo už stejně trénuju skok do rakve.
By mě zajímalo co to je dvojtečka o a tři závorky už to mám podruhý.
No přece smajlík...
To je moje usměvavý prasátko :o)))
Nojo když mě to dělá jen ty symboly jsem takový pc antitalent možná že to jde nějak zobrazit ale to není v mých silách.
Vezmi monitor a otoc ho o 90 stupnu po smeru hodinovych rucicek. Ve vyjimecnem pripade proti smeru.
Jestli mas tezky monitor ====> http://cs.wikipedia.org/wiki/Emotikon
Nemáš tam něco pro ty, co nemají cit pro spisovnou češtinu? :-(
Víc čti - v češtině. 8-))
Čtu a hodně píšu (nejen tady) a nic:-). Ale já byl a jsem na češtinu poleno, i když se snažím. Máma se vždy držela za hlavu a kroutila očima s tím, jak je možné, že to tam necítím. No necítím....:-) Ono je asi taky blbé, že kolem sebe slyšíme čím dál méně spisovné češtiny. A to i v TV:-(
Mimochodem. Poslední dvě knihy byly o Sudkovi. Tam jsem si spisovné češtiny moc nepočetl, páč on to byl takový vidlák s mluvou zedníka. Ale zas se to skvěle četlo. A těch sprostých slov:-))
Mně kdysi naučili:
ženy si hrály s tvrdým a
muži šli domů s měkkým...
Ale je fakt, že problematiku řidítek to asi nevyřeší ;o)
tyhle poučky nejdou z hlavy, co? :-)
Já si taky "cívka je jako dívka. Nejdřív napětí a potom proud." budu pamatovat do smrti, přestože většinu ostatního z průmky už jsem dávno zapomněl...
"Na dívce jako na cívce - napětí předchází proud."
Člověče, tahle pomůcka mi loni ale dala zabrat... :o)))
No ale když to zformuluješ takhle, tak není zrovna jasné, který jev předchází který.
Kondenzátor je jako nechráněný styk. Nejdřív je proud, a potom to napětí...
A proč myslíš, že mi s tím loni v hlavě nadělali guláš, když jsem se učila elektrotechniku.
Já to právě pochopila tak, že před napětím je proud a furt mi to s tou cívkou nešlo dohromady.
To bylo děsný - pořád jsem akorát slyšela, "co na tom ...kua... nemůžu pochopit, když je to přece tak jasný, ne..."
Až asi po 14 dnech jsme si vysvětlili, že ta druhá část věty má jaksi dvojí smysl :o)))
Nicméně musím říct, že pro tenhle dvojí smysl mi zrovna tahle pomůcka moc ftipná nepřijde. Pěkně mě potrápila...
Té Tvé nechápavosti se určitě pošklebovali chlapci. U nich to pravidlo platí. Jenže těm omezencům nedošlo, že dívky to mají obráceně: nejdřív proud, a potom napětí, jestli to příště dostanou, nebo budou lítat v průšvihu :-)
A to buď ráda, že do toho nezamotali kosínus fí, to bys z toho měla ne guláš, ale bramboračku. Stejně když se podívám na vedení vysokýho napětí, nevím, kterým drátem ten kosínus vede. Ale když se přetrhne. rozpadne se celoevropská soustava.
To nějak souvisí s tím dobytekm, co se pase pod dráty, ne? Jak tam proutí ty jalovice z jednoho konce pastviny na druhý.
Jo, rozvoďáckej dispečer tvrdí totéž, jen přidává, že ty jalovice jim spásají nějaká elektrická pole. Ty elektronky ve vedení potom nemůžou padesátkrát za vteřinu tam a zpátky. Stejně je pozoruhodný, že to v tak krátkým čase tolikrát stihnou třeba do Rakouska a zpátky.
Hele a ještě si pamatuji mnemotechnickou pomůcku na jeden řádek z Mendělejevovy tabulky prvky
"Slečno slékněte též podkolenky."
Ale za boha už nevím, který řádek a jaké prvky to jsou.
Určitě je tam S (síra), pak Se (selen), pak myslím polonium a dál nevím...
A do wiki na tabulku prvků se mi teď koukat nechce...
http://www.tabulka.cz/ruzne/mnemotechnicke...
Hele a neexistuje taky něco takového na OSI/ISO vrstvy, výpočet sítí a propočet na posílání balíků (UDP)?!?
O RIPovacích tabulkách nemluvě...
Ne neexistuje. Tyhle moderní věci než se usadí, tak zase zaniknou. Ta periodická tabulka bude s námi s námi rozhodně dýl než budou nějaké RIPovací tabulky. Mimochodem koukám, že algoritmus použitý v RIP se objevili skoro přesně 100 let po periodické tabulce.
Vypocet siti - myslis sub a supernetovani?
http://www.ipprimer.com/subnet.cfm
Jako pomucka dobre, je z toho pekne videt souvislost s binarni soustavou.
Ale neumim si predstavit, jak by na tohle nekdo vymyslel mnemo...
A je fakt, ze staci zkousku o par let odlozit a budes mit jen IPv6 a konec. 8-)
Jj výpočet.
Něco jako toto
https://dsn.felk.cvut.cz/wiki/_media/vyuka...
(tohle docela šlo)
https://dsn.felk.cvut.cz/wiki/_media/vyuka...
(tohle teda nějak nešlo...)
A dej pokoj s IPv6 - zatím to máme jen jako zajímavost. Vše se jede v IPv4. A doufám, že se mi podaří udělat zkouška teď, abych se to nemusela přeučovat :o)))
Myslíš něco jako:
Fyzická vrstva myšička
Spojová vrstva kašička
...
jak je to dál nevím:-(
Jj, něco takového.
Ale fyzická myšička, spojová kašička, to ti nic nenapoví.
A dál je síťová, transportní, relační, prezenční a aplikační...
Tohle by mi ještě šlo...
Hele, ale teď do sebe sunu typy kódů a jejich vlastnosti. To je taky humáč. Myslím, že si tím šedou kůru zanášet nebudu...
vlevo fáze, vpravo nulák, kdo to neví ten je eeeeee nešikovný si nepamatuješ?
Pletu si levo-pravo, ale bezpečně vím, že fáze je tam, co mám srdce, takže jak je řeč o fázi, tak zvednu příslušnou ruku a řeknu "ta je tady" :o)))
Já zase vím, že když je "střídavý, silný elektrický proud", tak u něho je "jedna fáze, druhá fáze, třetí pěkně vedle ní".
A o elektrice jen to, že se točí na konečné
to nám neříkali:-)
Ale připomněl jsi mi s Radkou dceru bejvalý přítelkyně. Levá a pravá pro ní bylop objížně rozpoznatelný. Když měla jíst, tak si sáhla na srdce a věděla, že na tý straně je vidlička.
Když jsme jeli na kole, tka to tedy vypadalo tak, že jsem na ní pokřikoval "vidlička" nebo "nůž" podle toho, kam měla zahnout :-) Co si mysleli ti, co byli okolo to nevím :-D
Tys asi ještě nepředělával elektroinstalaci v paneláku, co? :-/
Kdyby jen levá a pravá... Shodím pojistky s nápisem Zásuvky, dřepnu k zásuvce, a dostanu m*du, bo jedna zásuvka z celého bytu byla napojená na pojistku Světla (asi v ní byla zapojená lampa).
My jsme v baráčku (stavěný za socíku) měli zásuvky v kuchyni na jističi s názvem kotelna, ale jedna zásuvka, ta na které byla lednička byla na jističi světla obývák. Prostě, jak ty dráty vyšly, tak je napojili.
Nebožtík tchán měl na chalupě eletryku léty pospravovanou tak důkladně, že když se rozsvítilo v pokoji, skoro žhavila žárovka jinde. Prastarý plechový krabice bez věnečků, zato s konci vodičů pěkně zamotanými do sebe, otočný vypínače, půlka měď v hadrový izolaci. Musel jsem to předělat.
My to měli v baráku ještě vylepšený tím, že vělké díry ve zdi za krabicema byly vycpaný novinama :o)))
Když to viděli elektrikáři při rekonstrukci elektriky, tak nám div negratulovali, že jsme ještě nevyhořeli :o)))
A v koupelně když jsem myla dlaždičky nad vanou a opřela jsem se rukou o zeď, tak to příjemně mravenčilo :o)))
Když zmiňuješ tu koupelnu. Ve starým bytě jsem ji rekonstruoval a aby se dala nonstop používat (nebeské podmínka), měl jsem to rozfázovaný. Byla tam stará litinová vana, kterou jsem kvůli brojleru potřeboval uzemnit. To jsem se nabouchal, než se oklepal půlmilimetrovej smalt, abych moh vyvrtat dírku pro samořez. Na novou vanu mi pak spadly kombinačky a odlouply "smalt" velikosti nehtu. Naštěstí na okraji.
U nás v paneláku je elektroinstalace v podlaze dělaná taky nějak prapodivně. Když jsem před lety omylem vypustila pračku na zem a voda se vsákla do betonu, svítila nám všechna světla v předsíni, aniž bychom je rozsvěceli. Zhasla, až když to vyschlo.
8-))
Voda se vsákla do betonu?!?
Ty, Burajdo, že ty si začala upíjet z vaječněho koňaku :o)))
Paneláčnická elektroinstalace v podlaze? Na to se musím zeptat svýho elektrikáře v práci. To jsem ještě neslyšel. Topení v podlaze, to jo. 8O
Uplne bezne. Ted jsem pri rekonstrukci panelakove elektriny nestacil kroutit hlavou. Proste nahazeli draty na panely a zalili betonem, cimz vytvorili podlahu. Hledal jsem to takovym udelatkem a podlaha v predsini mi piskala skoro cela. Proste Faradayova klec pod proudem. 8-)
Elektřina se v panelácích standardně dělala tak, že zásuvkový rozvod byl veden podlahou a světelný stropem.
Nekdy. My mame v podlaze vsechno.
No, někdo ji má v podlaze a ten pod tebou ve stropě, bezva řešení, takové úsporné :-)
Jen jedna? Nam to nastesti delali elektrikari, jinak by mne kopla kazda druha. 8-(
A na chate jsem zjistil, ze elektrikari pred par desitkami let umistovali fazi stranove podle toho, jak jim vychazely dlouhe draty. Poznal jsem to podle kopance od plechoveho topeni, ktere bylo pripojene za prodluzkou - a ta zase mela jen dva draty na tri kontakty...
Jak jsem si tak povyskocil, tak se mi pri tom nejak rozsvitilo a prislusnou polovinu zasuvek jsem otocil vzhuru nohama. 8-)
investuj dvacetikorunu a bude tě to příště míň bolet :-)
http://shop.softcom.cz/eshop/?cls=stoitem&...
Řidítka je ta? Takže na kole mám řidítku? :-)))
Řídítka jsou ta (množné číslo)
A není to spíše číslo pomnožné ? ;-)
Tak to už chceš po mě moc,to už jsem dááááááávno zapomněl.
Pojem "číslo pomnožné" myslím neexistuje. Ale "podstatné jméno pomnožné" - to je jiná (například "ty jedny dveře" - viz Jurimírův dotaz).
8-))
A pak tam patří ještě kalhoty :o)))
Že by ? http://www.nakole.cz/diskuse/12152-jazykove...
:-)
Jsi nějaká nepozorná, jako já s tou postelí :-)))
Hola, hola, vrtá mi hlavou jedna věc. Potřebuju radu češtináře:)
Je dána věta "A z chaosu je po odborném zásahu kadeřnice Ivčy jednoduchý a přitom krásný svatební účes". Mě tam zarazilo to "Y" ve slově Ivčy, na dotaz autorky textu, jestli si je jistá, že to tak má být, mi odpověděla, že sice ví, že po č se píše měkký "i"ale zase je to skoňování podle vzoru žena a tam je "Y".
Co je správně?? Já se kloním k měkkýmu.
"I" teda...:)
Ivča -> vzor "žena" = Ivčy ;-)
Hele to jako fakt nebo si z já děláš prču??
:)
Tak asi přeci jen měkké...
Viz odstavec 2 http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=350
Prý na to je dokonce výjimka :-)
Proboha, nad čím koumáš...
"č" je měkká souhláska, takže tam má být "i".
Je Iva - Ivy, ale Ivča - Ivči...
Přiznám se, že neznám žádnou výjimku, kde by se po ž, š, č, ř, ď, ť, ň psalo tvrdé "y".
Tak si dej do Googlu vyhledat "Ivčy" a uvidíš kolik lidí to dokáže takto napsat ;-)
Na to se nemusím ptát strýčka Gůgla, stačí mi občas se podívat do některých starších history a vstávají mi vlasy hrůzou na hlavě, co jsem dokázala napsat za hrubice :o)))
Holt když člověk píše občas srdcem, mluvnice jde stranou :o)))