Ahoj. Rád bych se dozvěděl následující. Co způsobuje to že jsou krosová kola na silnicích a cestách při stejné námaze o poznání rychlejší? Je to velikost kol? Šíře plášťů? Celková hmotnost kola? Nebo něco jiného? Díky. Jsem ve fázi nákupu nového stroje. Chtěl jsem MTB protože lepe vyrovnává nerovnosti na polňačkách lépe sedí a člověk si může celkově víc dovolit ale ta ztráta rychlosti mě odradila takže asi zůstávám u treku.
Schvalne si zkus na 2 takova kola sednout a uvidis, ze jde prakticky jenom o pocit. Za predpokladu, ze na MTB pouzijes plaste s nizkym valivym odporem a ne nejaka "lepidla" urcena pro DH nebo jizdu v bahne neni duvod, aby pri normalnich rychlostech i na asfaltu bylo jedno kolo rychlejsi nez druhe.
Kdyz jedu na kole do prace, mam pri stejnych tepech na minutu stejny cas jak na celoodpruzenem MTB (ale jde o lehoucky nizkozdvihovy XC full), tak na ziletce s 23 mm plasti. Podle trasy mam po ceste 1-2 pekna stoupani, ve kterych je rozdil rychlosti nulovy. Nizsi valivy a hlavne aerodynamicky odpor silnicniho kola se projevi nejvic pri sjezdech, kde ale tech vterin clovek zdaleka neziska tolik :o) O to rychleji zase proficim mesteckem, kdyz muzu s MTB rano skakat obrubniky.
Rozdil zrovna mezi zminenym MTB a trekem (ten ma casto i min sportovni posez= horsi aerodynamika) je skutecne zanedbatelny, se zavodnim HT a vhodnymi plasti pro asfalt budes za objektivniho nastaveni podminek dokonce rychlejsi. Muzeme se bavit az o jezdeni na silnicce a navic jen u lidi co uz maji natrenovano. Ono jde totiz nejvic o aerodynamiku a to az od vyssich rychlosti (minimalne nejakych stalych 25 km/h a vic). A ziletka je na tom proste v tomhle ohledu mnohem lip (nizsi a natazenejsi posez, ruce podstatne bliz u sebe + odpor samotneho kola).
Dovolím si ještě dodat (naprosto laicky, ale dle vlastní zkušenosti), že se může jednat o subjektivní pocit. Když obuji úzké slicky, jízda není tak konfortní a myslím si, kdovíjak nevalím rychle. Pak přezuji na širší pláště se vzorkem a jsem přesvědčen, že jedu pomalu - rychlost je to však stejná. Asi stejně subjektivní pocit jako při jízdě 120 km/hod. v autě. Ve Škodě120, kdy autu hrozí rozsypání, Ti polezou oči z důlků z té rychlosti a budeš přibržďovat, v limuzině tuto rychlost nebudeš vnímat a nutí Tě to zešlapávat pedál.
Děkuji za reakci. Kola jsem si samozřejmě skoušel, to že by mohlo jít jen o pacit mě také napadlo, nechtělo se mi to věřit ale vzhledem k reakcím tady i co jsem se poptával jinde to tak zřejmě bude. Pravděpodobně teda nakonec pudu do horáka s 29" kolama, už mám jednoho v hledáčku. Vim že se pravděpodobně ptám hloupě ale ta teorie šla až do teď mimo mě mohl bys mi vysvětlit ty zkratky? DH? HT?
Co vlastník treku, horáka a silničky si myslím, že trek je vždy o zbytečným kompromisu ( samozřejmě jsem začal koupí treka :).
To o poznání rychlejší nevidím tak jasně jako ty.
Pokud si koupíš horáka, který má na rámu přípravy k uchycení nosiče(ů), blatníků a ostatní dálkoplazí výbavy tak asi uděláš líp než když vrazíš těžký peníze do už dobře vybavenýho treka ( vidle, osazení atd).
Navíc 29ku horáka si můžeš nechat přehodit "na treková kola" pokud ho budeš chtít použít na delší cestu kamsi, pokud máš pocit, že je tě velký pláště brzdí v rozletu.
Navíc pokud jsi pražskej nebo městskej cyklista tam kde jsou tramvajové koleje, tak low endový horský kolo je v podstatě ( při kvalitě českých silničářů a jejich přechodů mezi povrchy vozovek, kolejí a kanálů ) lepší volbou než průměrný trek a průměrný horák je vždy lepší než nadprůměrný trek....
Zrovna na turistiku bych si 29tku dokázal docela dobře představit. Jen pořádná 29tka vyjde trošku dráž. Něco takového by se mi líbilo:
http://www.bike-forum.cz/fotogalerie/nase-biky...
Případně to postavit rovnou na novém karbonovém Nineru, taky parádní:
http://www.ultrasport.cz/_pages/_niner/niner...
To když osadí Niner karbonovou vidlicí:
Zrovna na turistiku bych si 29tku dokázal docela dobře představit. Jen pořádná 29tka vyjde trošku dráž. Něco takového by se mi líbilo:
http://www.bike-forum.cz/fotogalerie/nase-biky...
Případně to postavit rovnou na novém karbonovém Nineru, taky parádní:
http://www.ultrasport.cz/_pages/_niner/niner...
a dobře zvolí pláště, tak se jakýkoliv trek může jít oproti tomu zahrabat :-)
Jen ta cena není úplně lidová :-)
Už sice na zábradlí nejezdím, ale 30 let praxe se všemi základními druhy kol, by mě vedly k na zakázku svařovanému, ocelovému MTB rámu, pro 26" kola, se všemi navářkami které bych potřeboval, které ne, ty by tam samo sebou nebyly. Dobrý ramař ti udělá přesnou velikost a geometrii na tělo a způsob jízdy, ocelový rám je pohodlnější(více pruží), dá se opravit obyčejnou svářečkou i někde v Rumunsku na vesnici. Vidlici bych volil pevnou, ocelovou, na zakázku vyrobenou s potřebnými navářkami, vyladěnou k mé hmotnosti aby patřičně pružila. 26" kola bych volil z jednoho prostého důvodu, tento rozměr se dá sehnat v podstatě kdekoliv na světě, pláště-duše-ráfky-špice, prostě to co nejvíce trpí by neměl být "atyp". Sehnat trekingový plášť na Balkáně je v podstatě nemožné, o 29" ani nemluvím, ten nekoupíš ani u nás v malém servisu někde na vesnici, jen na objednávku. Trekingové kolo sem pověsil na hřebík už dávno, nejdou na to nazout široké a při tom rychlé pláště schwalbe bib appl které krásně pruží, není třeba aktivního pružení. A geometrie na sjíždění prudších kopců i v mírném terénu je katastrofální. Takže suma sumárum MTB 26", neodpružený rám a vidle na širokých pláštích jako ty výše zmiňované ti udělají velkou službu na našich rozbitých asfaltkách 3 třídy, tak ve městě na kanálech a obrubnících a za sucha i v mírném terénu kde už by měl treking problém.
To je zas jednou sranda... :-)
Dotaz na to, jestli treka, nebo MTB většinou vznáší ten, kdo nemá jasno ani v jednom a většinou kouká po kolech v "lidový" cenový kategorii. A tady (jako vždycky) lítají luftem odkazy na nízkozdvihový XC fully, karbonový zakázkový 29", turistický rámy na míru, laborování s pneumatikama a sadama kol :-)
Navíc, nechci malovat čerta na zeď, mi ten dotaz malinko zavání. Je sice důvěryhodně zdůvodněný, ale nadpis a podstata dotazu míří ke "svatým válkám", které tady už párkrát proběhly.
Máš pravdu že v tom nemám příliš jasno, proto jsem tu abych si vyjasnil. Nevim co považuješ za lidovou cenu, na koupi kola jsem si stanovil strop 25 000,-.
Nemířím k ničemu co tu proběhlo, včera jsem tu byl prvně.
Jinak všem díky za reakce.
Tak to se ti omlouvám za ten dojem. Bohužel se tady dost často objevují "tazatelé", kteří šťouchnou do kontroverzního tématu a víc se neozvou. Ještě jednou omluva (a prosím, nenech se tím otrávit), slyšel jsem trávu růst... :-)
25 000 je podle mě solidnější ale rozumná "lidovka". To, co zmiňovali kolegové je v úplně jiné kategorii.
Fyzika. Čím větší průměr kola, tím menší nájezdový úhel. Na kole s menší průměrem jedeš pořád tak trochu více do kopce než na větším průměru. Toto by neplatilo pouze pokud bys měl dokonale nepružné a dokolane hladké pláště na dokonale hladkém a tvrdém povrchu. Malinkatý vliv tam pak má i tření v osách, protože při stejné ujeté vzdálenosti se menší kolo musí víckrát otočit.
To co pises se da vysledovat tak pri exatnim mereni ve zkusebni laboratori, v praxi poznas najezdovy uhel jenom pri prekonavani terennich prekazek (nebavime se ted ale o jizde po silnici?) a rozdil v nejakem treni ci v prumeru kola vubec, daleko vetsi vliv bude mit vyber plaste a predevsim jeho hmotnost.
Je jasné, že některé jiné parametry mají na chování kola větší vliv než průměr. Ale jako hlavní rozdíl mezi krosovým kolem a MTB (na silnici, ne v terénu) vidím ve velikosti kol. A těžký hrubý plášť můžeš dát stejně na krosa tak na horáka. Jistě, některé MTB jsou na silnici třeba i rychlejší než krosy, ale většinou jsou to kola o třídu (i více) lepší/dražší.
Rozdí bych teda v rychlosti neviděla, ta je při vynaložené stejné síle funkcí frekvence šlapání, převodu a obvodu kola (ostatní veličiny zanedbávám, myslím, že jejich vliv je až ve špičkových výkonech, u obyčejných cyklošlapů je minimální). Na kole toho moc naježděnýho nemám, ae vyzkoušela jsem víc modelů a můžu říct, že zásadní rozdíly jsou jinde a souvisí s délkou rámu, výškou, sklonem vidlice, polohou těžiště... a vzájemném poměru mezi těmato veličinama, pak se to kolo prostě různě chová, jinak se s tím zatáčí, jinak se na tom balancuje. V některých situacích je pak určité kolo těžkopádnější, v jiných zase naopak "zlehkne". Výběr bude záviset na tom, které situace budou převažovat a co od toho člověk očekává. Lehkostí se silničce na rovným asfaltě nic nevyrovná a do kopca v lese se mi každopádně pohodlněji jelo na horáku. Horák po silnici umí jet aji s pytlem brambor na zádech. Když je nahoře dobrej pilot, dá se na silničce jezdit třeba po skalách (bylo tady někde krásný video). No a trek je tím kompromisem, na kterým to jak na silnici, tak v lese za moc nestojí, ale dá se :))
je to tím, že výrobce dává na mtb gumy do terénu, zatímco na trek/cross dává gumy víceméně na silnici.
Dojem může být způsoben pomalejším rozjezdem mtb v důsledku větší hmotnosti na ráfku (mohutnější pneumatika má znatelně vyšší moment setrvačnosti), kolo se rozjíždí pomaleji. Na jednom kole mám 2,35" Schwalbe Big Apple a těch 850g je hodně znát (kromě rozjíždění taky v zatáčkách).
Lidi prostě postaví kola vedle sebe před krámem, ujedou na nich 50 metrů a z toho si udělaj dojem.
Já ti nevím... Neposuzuju podle 50 metrů před krámem. Mám je obě doma. A na silnici je mi vyloženě pohodlnější trek a do terénu MTB. Sedla i řidítka mám v dost podobných polohách a přesto na treku si sedím jak pan starosta a na horácovi víc sportovně. Dost podstatná tam bude výška středu klik od země a tím pádem i celková výška posezu. Na treku i v nebořivým a pohodovým terénu si připadám jak neohrabanej, je to koza hubená, dlouhá, netočivá. Na hladký silnici je to ale pohoda. Proti žiletce (taky jsem na ní dost dlouho rajtoval, i když ne teda na karbonový) přeci jenom trek nějakou tu nerovnost snáz pobere (přední pseudovidle, pružná sedlovka, přece jenom tlustší pláště). Horác si zase nechá líp poručit při manévrování.
A když tady občas čtu námitku, že přece MTB kolo se dá postavit tvarem rámu tak, aby bylo víc turisticky pohodlné, tak se musím dost výrazně usmívat. Není to už potom tak trošku okecanej trek ? :-)
Nebudu s tebou polemizovat o tom, ze kolo do terenu se hodi nejvic do terenu a kolo na silnici je dobre na silnici, to je proste neokecatelny fakt.
Jenom k poslednimu odstavci- geometrie ramu (+ castecne i nastaveni komponentu) muze skutecne dramaticky zmenit posez na kole, na tom neni nic usmevneho. MTB prece neni jenom na zavodeni, ale predevsim pro dobrou prostupnost terenem, neni tomu tak? Nechapu spis trend prodeje MTB s vylozene zavodni dlouhou geometrii pro nezavodni pouziti, stejne si na takovem biku potom bezny jezdec posez naprosto zprasi vytazenim riditek nahoru ala Harley (aby na tom sedel pro svou rychlost a pouziti kola trochu pohodlne) a ziska tak kolo nepouzitelne do terenu.
Jestli to dobře čtu, tak mám pocit, že nejsme "ve_při" :-) MTB je MTB. A jakotakový má svoji vhodnou geometrii pro maximální ovladatelnost a prostupnost terénem. Pro větší pohodlí se dá sportovní kousek jednak zprasit "beranama nahoru", nebo se dá rám už při výrobě "zpohodlnět". Potud jsme tuším zajedno. Můj úsměv je jen k tomu, že po tom továrním zpohodlnění je to už vlatně trek. Akorát že ortodoxní bajker v tom bude vidět zásadně pohodlnýho bajka. :-) Obdobou jsou ty městský offroudy.
MTB s nezavodni geometrii je trek??? Co ti rika vyska stredu slapani, uhly hlavove + sedlove trubky, vyska zdvihu + kvalita vidlice (ev. odpruzeni zadni stavby), prevody, odolnost, robustnost kola atd. atd., rozdil mezi MTB a trekem prece neni v "pohodlnosti" posezu. Naopak jde urcite koupit a jeste doladit trek s mnohem sportovnejsim posezem nez na leckterem MTB.
Však právě výška středu a hlavové úhly jsou řekl bych nejpodstatnějším rozdílem. Na treku si cením právě nižšího středu a "rozcáplosti" do délky. Samozřejmě na úkor manévrovatelnosti. U horáce naopak. Převody mám nachlup stejné, protože na treku jezdím nejvíc v kopcích. U horáce je bonus v menších kolech, takže "pár zoubků navíc" pro hustej terén. S tím posezem je to dost dané už tou výškou středu, na horácovi sedím vysoko a buďto vytáhnu řidítka do nebes, nebo mám z toho kola víc sporťáka (proč taky jinak mtb mít ?). Na trekovi je vcelku přirozené mít "starostu" i víc fitnes posez.
Robustnost lze těžko posuzovat, pokud nesrovnáváš srovnatelné. Když vynechám (cenové) extrémy, tak v tom středu zásadní rozdíly nebudou. Přesněji - využitelné, efektivní rozdíly, pro běžného uživatele (závodníků a extrémáků se tahle diskuze vůbec netýká). A vidli můžu prohodit podle potřeby. Na silnici jsem ale nikdy neměl zásadní potřebu mít víc, než tu elastomerku, i když bych jí tam určitě taky snesl.
Hlavně máš asi nějaký bike s extra vysoko položeným středem. Většina sportovnějších HT má dnes střed často až nechutně nízko.
Schválně jak vysoko máš reálně střed na tom treku? Změř +- výšku osy středu od země.
Nebude problém najít bike se středem ještě níže, stejně vysoko nebo naopak výše. To je jen o tom, co si kdo vybere a co chce.
Ono je to na biku s výškou středu těžké, protože jsou na něj dva zcela protichůdné požadavky.
První střed výše kvůli prostupnosti terénem. A druhý střed co nejníže, kvůli snížení těžiště, což je do náročnějších sjezdů mnohem lepší (pokud ale zase už nelimituje neustálé škrtání pedálem o překážky).
Třeba teď na jednom fullu mám střed asi nejníže, co jsem kdy na biku měl. A i když musím dávat větší pozor na škrtání pedálů, tak to má tak nejlepší vlasnosti.
Ten střed je samozřejmě výše o něco než na HT nebo treku, jenže je to full s vyšším zdvihem a jakmile se započte sag zadní stavby i vidlice, tak jde slušně dolů.
A klidně je možné, že za jízdy mám na fullu střed níže než máš na treku.
A pro srovnání konkrétní čísla. Za jízdy mám na jednom fullu střed vysoko 29-29,5cm. Teď jsem kouknul na výšku středu prvního crosse co mi přišel pod ruku (Author) a vychází to na 30cm (a to už i po započtení nějaké sagu vidlice).
Jediné, kde bývá střed ještě znatelně níže je silnička. Tam jsem teď naměřil 28cm.
Ted jsem si premeril stred na bajku - 925 mm. Ale je fakt, ze to neni sportovnejsi HT, ale pohodlny fullik. 8-D
Řekl bych, že pro autora tématu, zvažuje-li treka nebo mtb, nebude HC úplně vhodný. Já bych volil pětku, tam máš střed níž než zadek. :-P
Co to je "pětka"? Dík.
Na stránkách Azubu najdeš odpověď :)
http://www.azub.cz/CZ/lehokola/
Prvne by jsi mel mit jasno co od kola ocekavas. A co chces jezdit. Teprve pak si muzes vybrat typ kola a nakonec zhodnotit jestli se vubec s nejakym rozumnym kolem v te dane kategorii vlezes do tveho stropu.
Spousta kolegu predemnou tu resila sirku plastu atd... Pritom je mnohem nakolik je mas nahustene.
Za dalsi, co se rychlosti tyce, tak velky plaste, velke kola rovna se velka hmota, ktera se musi roztocit. Ale kdyz uz to roztocis tak uz v tom velky rozdil neni (jak uz zde nekdo psal ze cesta do prace je stejne rychla na obou kolech). Jinak v prumeru je opravdu MTB pomalejsi cca 1-3km/h oproti treku a trek to same oproti silnici. Takze rychlost neres. Vyres si na co to kolo budes pouzivat.
V létě jsem na hrázi Rožmberka zaslechl erudovaný výklad jakési důchodkyně, která svému cyklo kolegovi vysvětlovala, že nemá treka nýbrž polotreka. Jen jsem nedokázal vysledovat, zda to byl polotrek silniční nebo polotrek horský :))))