http://tn.nova.cz/zpravy/ekonomika/pocet... nechci to ani komentovat...
Něco podobného, jako platba za dešťovou vodu podle plochy střechy- logiku v tom nehledej...
jasně, že tyto tkzv. alternativní zdroje energie /hodně fajnové jsou i větrníky/ ku... zdražují energii pro nás spotřebitele, tady skutečně není co komentovat, stejně jako u lánů řepky pěstované, nikoliv coby potraviny, ale aditiva do benzínu pro stádo smradlavých aut,často, ještě bez katalyzátoru, model z roku "razdva"
Běžného Čecha stojí podpora šetrných zdrojů ročně +/- 371kč. Nebo také cca 3,5% z ceny elektrické energie. Pokud to nakopne nové energetické zdroje a průmyslové odvětví, sníží naši závislost na těžbě uhlí a zvýší diverzifikaci energetických zdrojů, považuji to za rozumnou částku. Ostatně myslím, že co se ceny elektřiny týče, lze určitě najít způsoby jak výrazněji snížit její cenu.
Kupříkladu když rozpočítám loňský čistý zisk státní firmy ČEZ 51,6 mld kč na 10,5 mil. obyvatel, docházím k částce cca 12x vyšší než je podpora šetrných zdrojů energie. Podobné články považuji za vrtění psem PR oddělení ČEZ.
Kdyz ona s temi obnovitelnymi zdroji (vitr, slunce) je u nas ta potiz, ze nemame ani stabilni vitr ani stabilni slunecno, takze prakticky vsechen "obnovitelny" vykon musi mit horkou zalohu (uhelna elektrarna roztopena na plny vykon a s tocicim se prifazovanym generatorem, aby se jen pripojila, kdyz prijde mrak/prestane foukat). Tovarny jaksi pri oblacnem pocasi nevypnou...
Uznavam tyhle zdroje v odlehlych mistech, ale ne jako vyznamny energeticky zdroj v nasich podminkach (solary na Sahare nebo vetraky u more je samozrejme neco jineho...)
Divím se, že to napadlo Španěly a né našince. Ale možná někdo pouvažuje a....http://ekonomika.ihned.cz/c1-42558950-byl-to...
Spis bych hadal, ze se to u nas jeste neproflaklo...
Za dob zacatku malych vodnich elektraren, se rikalo, ze je popularni udelat propojku a eletrinu koupenou od CEZu za neco rovnou vracet za nekolikanasobek...
Ale napadlo: http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku...
Jak mohou mluvit spanelaci o skodach, kterou zpusobili prisvecovanim? Vzdyt nocni hlidaci proste musi dobre videt na objekt, ne? A ze se svetlo pak jeste i zuzitkuje a zrecykluje... Konec koncu - naftu do generatoru si operatori platili sami, ne? 8-)
Takhle to fungovat nemůže. Elektrárenskej kotel nemůže bejt roztopenej, protože by neměl kam dávat páru. Moh by ji foukat najížděcími ventily "na střechu", nebo bez užitku chladit v najížděcích by-passech. A když ji fouká do turbíny, pak po přifázování generátoru musí vyjet na minimální výkon (cca 25% max výkonu), jinak může dojít k jeho poškození. A generátor taky nejde provozovat s výkonem třeba 1% maximálního, odfázovaly by ho ochrany. Je to dost složitý.
Na tohle jsou taky lepší třeba přečerpávačky typu Dlouhé stráně. Jsem docela čučel, jak rychlý mají Dlouhé stráně náběh ve chvíli kdy neběží.
On je to takoveh kruh. Přečerpávačky vyrábějí eletryku v době její velký spotřeby. V době nízký spotřeby (většinou v noci) přečerpávají vodu zpátky, čímž ulevujou tepelnejm elektrárnám, aby nemusely odstavovat tolik bloků, protože optimální provoz je nepřerušovanej.
Nejsem energetik (to, co jsem psal, jsem se nekde docetl, omlouvam se, ze jsem to nenapsal), ale pry horka zaloha musi najet v radu jednotek minut. A nedokazu si predstavit, ze tak rychle se da uhlak roztopit naplno... Kazdopadne pokud o tom nekdo vite vic detailu, sem s nimi, rad se poucim, i kdyz je to tezce OT...
Tak nejak mi prijde jednodussi, stabilnejsi, spolehlivejsi a koneckoncu i ekologictejsi celou takovouhle saskarnu nahradit jadernym blokem
Jo souhlas. Jaderná energie je zatím to menší zlo z elektráren, které se staví.
Já bych ani o zlu nemluvil, čím to škodí? Je to od havárií v Three mile island a Černobylu nesrovnatelně líp zabezpečený, do ovzduší to vypouští jenom teplej vzduch z chladících věží a paniku kolem skladování vyhořelýho paliva rozšířili zelení a jihočeský matky za podpory médií. A nějaká provozní porucha se stane na každým zařízení, to jenom všeználci z médií z ní nafouknou bublinu. Já se toho nebojím.
"paniku kolem skladování vyhořelýho paliva rozšířili zelení a jihočeský matky za podpory médií" - tohle je myslím dost hloupá a rozšířená pomluva (upozorňuju, že nejsem ani zelenej, ani matka, ale přesto). Skladování vyhořelýho paliva je problém všude na světě - resp. všude v demokratických zemích je většina pro jádro, dokud se jim nezačne stavět sklad paliva za vesnicí. A na této lokální úrovni do toho pak vstupují tebou zmiňované organizace, to je fakt.
Ale že nikdo dosud pořádně neví, co teda s tím vyhořelým palivem, to je - podle mých informací - prostě fakt. Nebo máš nějakej bezpečnej, spolehlivej a široce použitelnej recept?
http://www.jaderny-odpad.cz/ukladani-jaderneho...
Ale může to bejt taky propaganda.
Zelená perla za rok 2004 byla udělena vedoucímu 2. bloku Jaderné elektrárny Temelín Václavu Havlíčkovi: „Ono takzvané vyhořelé palivo tedy můžeme bezpečně ukládat do země. Po třech stech tisících letech se jeho radioaktivita sníží na přípustnou úroveň a pak se s ním může nakládat jako s dnešním popílkem, komunálním odpadem a spoustou jiných produktů moderní civilizace.“
Jo v zásadě to je vyřešené :)
Rádio Jerevan:
Vyhořelé palivo se skladuje v prostorách elektrárny, počítá se s tím, že bude ještě použito (Francouzi snad prej už mají technologii, jak to dál rozštěpit).
Tzv. radioaktivní odpad, který je zataven do kontejnerů a za mohutného halasu aktivistů ukládán pod zem v úložištích, obnáší kombinézy, nářadí a další propriety, které byly použity při údržbě a opravách reaktorů.
Za co se omlouváš, třeba taky nemám úplnou pravdu, technika pokročila. U nás se kotle držej v tzv. teplý záloze párou vlastní spotřeby. Když je třeba, jsou na výkonu za necelou hodinu. Ale jsou to teplárenský kotle, bez turbíny.
Je to nová technologie, zdaleka není dotažená. Uhelné kotle a navazujíci prvky jsou vyvíjeny už 250 let. Alternativní zdroje jsou vyvíjeny, řekněme 20-30 let.
Objem výroby energie ze šetrných zdrojů představuje při stabilizaci elektrické sítě problém teprve v několika posledních letech. Nemyslím, že by nebylo možné vymyslet nějaký rozumně účinný způsob skladování energie. Ale zatím k tomu nebyl důvod- měli jsme relativně stabilní zdroje. Je myslím vcelku jasné, že nějaká technologie začne být vyvíjena teprve ve chvíli kdy se to ukáže účelné a kdy na to budou peníze.
Takže subvencování obnovitelných zdrojů je svým způsobem investice do rozvoje technologie. Akorát to neteče ze státního rozpočtu do AVČR. Představa, že nová technologie "se skoro zadarmo vyvine" a pak ji bude možné masově provozovat je mylná. Vývoj stojí sakra hodně peněz a musím říct, že takováhle podpora technologického rozvoje je mi výrazně milejší než způsoby používané v minulosti (kdy k největšímu technologickému rozvoji docházelo v důsledku válek).
Jenomze on stat (rozumej my) nesubvencuje "rozvoj technologie", ale masove nasazeni nezrale technologie (bez zrale navazne infrastruktury) :(
Kdyby se ty prachy, ktere dostava kdekdo, za to, ze zmenil pole na parodii na elektrarnu narvaly do nejakeho ad hoc vyzkumaku, akademie ved nebo neceho, tak nereknu ani slovo. Takovahle instituce by si nekde hrala na jednom poli o 1km ctverecnim, myslim, ze by to bohate stacilo.
Jeste trochu matiky. Nasel jsem: V souladu s cíli EU by celkový instalovaný výkon solárních systémů v ČR měl do roku 2010 dosáhnout 84 MW a do roku 2020 541 MW.
Veszmeme to mensi cislo a necht ty elektrarny jedou prumerne na 10% (mate nekdo presnejsi odhad?). To mame za rok cca 75GWh. Pri vykupce 12Kc/kWh to mame bezmala miliardu rocne, za to uz se nejaky vyzkum delat da... :) A to nepocitam 30% dotaci na stavbu...
Super, místo aby nás naše pole nakrmila, tak na nich budeme pěstovat řepku a kukuřici do svých aut, a na zbytek kde to nejde nasereme solární panely :-(((
A všechno žrádlo budeme dovážet kdoví odkud, hlavně že se obchody hýbou...
To jsem se zas nasral :-(((
A ty to žrádlo budeš pěstovat ? Nebo k tomu někoho donutíš ? Jestli ne, tak jak toho chceš dosáhnout ? Kdyby se to jen malinko vyplatilo, tak je všude pšenice, žito, ječmen...
No já ne, od toho tu snad stále máme zemědělce, ne ? ;-)
Dovážet veškeré potraviny do státu, který byl kolik století předtím mimo jiné i zemědělským mi prostě přijde na hlavu :-(
Asi bych to formuloval jinak - ne jestli se to vyplatí, ale o kolik více se z toho dá vytřískat...
Ted me napadlo, ze je mozna zajimave prihodit jeste jedno cislo. Jeden temelinsky blok ma 1000MW, takze rocni solarni vykon podle odhadu nahore pokryje za tri dny (a "spotrebuje" pri tom asi 250kg paliva). To bude odhadem hmotnost stojanu pod jeden desetimetrovy panel.
Dovolil bych si upozornit, ze stojan pod solarni panely nejspis neni vyraben z jaderneho paliva. Tedy alespon hluboce doufam.
To neni a ani to netvrdim ;) A jsem si vedomy nadsazky, kterou tu zavadim... Ale jsem puvodem matfyzak a tem je hrani s cisly prirozene ;)
Stejne jak ocel je palivo neobnovitelna surovina - musi se vytezit nejaky sutr, vytavit, obrobit...
Chtel jsem tim rict, ze mnozstvi neobnovitelnych zdroju, ktere se spotrebuji na vyrobu "obnovitelne" energie neni zdaleka zanedbatelne.
Abych na deset let (uvadena zivotnost panelu) nahradil vsechny solarni systemy v CR, spotrebuji 2.5 tuny jaderneho paliva - hmotnost vetsiho osobaku (podle wiki je obsah reaktoru 92 tun a vydrzi 4 roky)...
A opravdu 2.5 tuny paliva stoji vic nez 10 miliard?
Taky jsem se na MFF chvili ohral.
Ale prostym selskym rozumem bych rad porovnal mnozstvi surovin pro vyrobu oceli (hliniku, ...) pro vyrobu stojanu a surovin pro vyrobu paliva, tedy alespon ve znamych loziscich. Pak take cenu vyroby, jeji narocnost na zivotni prostredi a v neposledni rade i trzni hodnotu finalnich produktu.
Nerikam, ze to nakonec nebude vychazet znacne vyhodne pro jadro (dokonce tomu verim), ale Tvoje dukazni postupy maji asi podobne trhliny jako moje v matematicke analyze. 8-)
Znas to odvozeni "Proc vlak drnca?" 8-D
To zadny dukaz byt nemel ;), psal jsem to jako prirovnani, protoze stojan na solarni panely spousta lidi videla nebo je pro ne alespon predstavitelny, palivove tyce asi ne (ono samozrejme to prirovnani kulha i kvuli ruzne hustote, pokud me pamet neklame, tak tech 250kg uranu bude neco pres 10 litru)
Matematickou analyzu bych taky moc nevytahoval ;))))
Ocel je dobře využitelná druhotná surovina, tudíž je recyklovatelná a obnovitelná.
Tedy pokud se nepletu, tak třeba lodě nebo auta jsou obvykle sešrotována, zatímco vyhořelé palivo je nákladně zakopáváno. Ne že by nešlo využít, štěpit se to dá až k železu, ale zatím je řádově levnější někde vykopat uran než se snažit topit plutoniem.
Musel jsem to celé přepsat, původně jsem se zapomněl a použil činný rod.
Jenomze ten reaktor a turbiny uz tu mame (a to palivo se stejne za ctyri roky zahodi, at v nem zbyde kolik chce) a soucasny solarni plan NAINSTALOVANEHO (nikoliv skutecneho) vykonu odpovida 8% vykonu jednoho jedineho reaktoru...
A kdybychom nemeli solarni nesmysl, mohla treba zhasnout jedna tepelna elektrarna, ktera ho zalohuje...
Proste tady se asi neshodneme, "ekoenergetiku" v soucasne podobe a stavu technologie (o nevhodnych prirodnich podminkach nemluve) nepovazuji za smysluplnou.
Podle jednoho webu o fotovoltaice "Průměrný počet hodin solárního svitu (bez oblačnosti) se v ČR pohybuje v rozmezí 1400h/rok až 1700h/rok", to znamena, ze solarni elektrarny u nas vyrabi mene nez 20% casu :(
Kdybychom přestávali proměňovat českou krajinu na valuty (=vyvážet energii), kdybychom začali spořit (pokojová teplota 18°C stačí), mohli bychom těch elektráren odstavit výrazně více.
Netvrdím, že šetrné zdroje energetice prospívají, tvrdím že finančně i energeticky je možné nalézt úspory jinde, které budou mít řádově vyšší dopady.
Přijde mi jako by jsi za chtěl kvůli zlepšení ve sjezdu měnit mírně sjeté pláště na kole s nevhodnou geometrií a nechodící vidlicí.
Když si furt hraješ s čísly... fotovoltaická elektrárna s produkcí srovnatelnou s naplno jedoucím temelínským blokem by měla cca 7.300ha- 7,3x1km (cca 100-120kwh/m2 ročně). Velkolom ČSA má cca 4.300ha. ČR 7.800.OOOha
To by byla jen otázka množství. Kdybychom celou Moravu a Jižní Čechy pokryli fotovoltaickými články, tak uprostřed léta bychom možná na pár hodin pokryli naši spotřebu elektřiny, pokud by tedy zrovna nebylo pod mrakem.
Daleko závažnější je otázka stability energetické soustavy. Elektřina (pro někoho možná překvapivě) není potřeba v závislosti zda svítí slunce nebo fouká vítr, ale když lidé topí, vstávají do práce (svítí a vaří), pracují v létě (běží klimačky), roztápí se hutě a rozjíždějí se elektrické vlaky. Vše to se dá krásně předvídat, plánovat do špiček.
Každá elektrárna má jiné vlastnosti. Provoz jaderné vyjde nejlevněji když jede na 100% instalovaného výkonu. Plánované odstávky lze naplánovat do méně náročných období. Náročnější období vyplní tepelné elektrárny. Špičky vyplní různé vodní elektrárny a přečerpávačky. V rozumném tržním prostředí má tak každý výrobce energetiky předem dáno, kdy a kolik elektřiny má vyrobit (pak můžem třeba v pátek odpoledne zavolat na dispečink, a energetici nám ochotně sdělí, kolik a na kdy se prodalo elektřiny, a kdy a kolik vody tedy poteče o víkendu ve slalomovém kanále pod Vír I).
Pak přijdou ekologisté, a pod záminkou podpory zelených zdrojů (skutečným motivem je podpora napojených firem a kamarádů) zajistí výkup energie z vybraných zdrojů za nesmyslné ceny a to kdykoliv takový zdroj začne energii produkovat. Což je nesmyslné primárně z hlediska ceny, druhak z hlediska stability sítě. Takto vzniklé výkyvy je problém uregulovat, a regulace stojí prachy naprosto nemožné (musí se odstavit jiné zdroje). Náklady lze samozřejmě vyčíslit. Energetici to vědí. Ekologisté také. Jediný, kdo to neví jsou voliči ekologistů.
Zajímavé čtení na toto téma:
http://nejedly.blog.idnes.cz/
Díky za odkaz :o)
Má tam taky článeček Zero Race - včera (nebo kdy?) jsem to viděl v TV: kolem světa za 80 dní bez emisí..... He,he,he. Aktivisti a novináři skočí na jakoukoli blbost :o(
Pokud nepočítáš Li-Pol nebo jaké články ty elektrovehikly obsahují (a kolik nabíjecích cyklů v režimu běžného provozu vydrží), energii potřebnou k výrobě duralových, plastových a kompozitových konstrukcí (opět by mě zajímala životnost v běžném provozu a možnost a energetická náročnost recyklace), pneumatiky, maziva, provoz doprovodných vozidel, energetická náročnost na stavbu "zelených" zdrojů, z kterých údajně má být provoz hrazen (např. beton, dural, konstrukce a stavba větrné elektrárny), tak se skutečně jedná o velmi ekologická vozidla:-P
Tady reaguji taky na Abernathyho.
Máš dojem, že by se ocel ze země louhovala pumpováním 96% kyseliny sírové do země?
Máte dojem, že půda promořená H2SO4 nic a nikoho nezatěžuje?
Máte dojem, že sanace těchto škod nic nestojí?
Anebo jestli chceš fyzikálně-ovocnářský příměr, vidím určitý rozdíl v nutnosti sehnat 10kg jablek a 10kg lesních jahod. Ale je pravda, že v závěru to obojí váží stejně. Nevím jak bych dopadl, kdybych u zkoušky porovnával u jablka s lesními jahodami jak tu činíš Ty.
Nemám tušení, na co reaguješ. S tou sírovkou máš pravdu, ale ještě se tam cpala dusičná a fluorkou se při poklesu výtěžnosti čistily vrty. Taky jsme na vyluhováky jeden čas expedovali chlorovodici. Záhul pro krajinu je nespornej, asanační finance taky. Ale furt to v Hamru vypadá líp než mezi Ústím a Chomutovem.
reaguju na:
"Já bych ani o zlu nemluvil, čím to škodí? Je to od havárií v Three mile island a Černobylu nesrovnatelně líp zabezpečený, do ovzduší to vypouští jenom teplej vzduch z chladících věží a paniku kolem skladování vyhořelýho paliva rozšířili zelení a jihočeský matky za podpory médií. A nějaká provozní porucha se stane na každým zařízení, to jenom všeználci z médií z ní nafouknou bublinu. Já se toho nebojím."
Zapomněl jsem ještě na čpavek. A když už jsi zabrousil do chemický těžby, v kterých zemích se tak zhovadile uran ještě získával? Vím o Kanadě. Já jsem psal jen o riziku, který můžou způsobit atomky svým provozem.
A z oceli použité k výrobě jednoho reaktoru by bylo možné postavit 1580 "tvých" stojanů na solární panely. A kolik dalších by se dalo postavit z materiálu použitého na turbíny, parogenerátory, chladící zařízení a další technologické prvky už zjišťovat nebudu :P
Kdyby ty zdroje byly skutečně šetrné, a nezamořovaly krajinu betonem, hliníkem nebo neubíraly hektary orné půdy, tak by se o tom dalo uvažovat. Ale kdyby byly skutečně ŠETRNÉ, byla by tato podpora zcela zbytečná, protože cena takto vyprodukované elektřiny by byla nižší než ze zdrojů tzv. "nešetrných".
Souhlasím s tím, že například důslednou deregulací trhu, vstupem dalších subjektů na trh a vznikem opravdové konkurence by se dalo ušetřit ještě daleko více, ale sám asi tušíš, jak je to politicky průchodné...
já jen aby nedošlo k mýlce- myslím, že fotovoltaika v ČR nemůže pokrývat nijak velkou část spotřeby, ale jako větší mi přijde na ní skuhrat kvůli vyšší ceně elektřiny.
Osobně považuji za vhodnější využívání biomasy v lokálních kogeneračních jednotkách (malé zdroje jsou pružnější, je vyřešené skladování energie, větší diverzifikace představuje stabilizační prvek v síti, lokální spotřeba zatěžuje méně přenosovou síť při menších energetických ztrátách).
Hlavní je ale snížení celkové spotřeby. Můžeme žít klidně s 1/3 spotřebou bez nějaké výrazné snížení kvality života.
Na druhou stranu myslím, že je potřeba zkoumat i tento zdroj (třeba časem poklesnou výrobní náklady natolik, že solární panel bude lacinější než térpapír). Od prvního fotovoltaického článku klesla cena cca 100 násobně.
Tady se shodneme, zkoumat urcite potreba je. Ale proc proboha tak, ze to natlacime do masoveho nasazeni a budeme dotovat ty, kdo to pouzivaji (a z hlediska pokroku v technologii nic neprinasi)?
Abych se chytil primeru se sjetymi plasti a geometrii vyse, soucasny pristup mi prijde, jako ze mame plaste z kokosovych vlaken, sice se vi, ze nejsou nic moc, ale misto investice do vyzkumu je naridime koupit cele republice a budeme doufat, ze to necemu pomuze...
Kdybychom zalozili solarni vyzkumak (100 spickovych vedcu a techniku kazdy s platem 100kKc cisteho). To mame na rok ctvrt miliardy mzdovych nakladu. Za pul miliardy jim postavime barak, nakoupime stroje, material.... No a z dotaci na jeden rok nam jeste zbyva dalsich ctvrt miliardy (treba testovaci pozemek v centru Prahy o rozloze 2500m2, kdyz pocitam 100000/m2).
Ty považuješ 1% výkonu jednoho bloku JE Temelín za masové použití?
Ano povazuji, protoze pro ziskani informaci pro dalsi vyvoj by podle me stacilo (at nezeru) 100m2...
Shodli jsme se, ze zatim to neni technologicky uplne zrale, jakych vic informaci nam dava tech cca 840000m2 (skoro 1km2) panelu, ktere mame letos mit? Teda krome testu prenosove soustavy na lokalni pretizeni? ;)
To zní rozumně. Já znám biomasu akorát v podání Kačenky Jauvajs, slibuju, že se o ni budu zajímat víc;-)
Akorát nerozumím té třetinové úspoře energie bez snížení kvality života. Kde se to číslo vzalo, jak jsi k němu došel?
Jasně, když z jízdních řádů vyškrtneme třetinu vlaků a tramvají, nic moc se nestane. Když ale huť udělá o třetinu méně odpichů, asi se to projeví v zaměstannosti a platech. Taky můžem přestat osvětlovat třetinu ulic, vypnout třetinu počítačů a serverů ve firmách a v nemocnicích třetinu pacientů odpojit od přístrojů. Ale to všechno se tak nějak projeví v kvalitě života. Co když to té třetiny serverů spadne i Nakole.cz?
Já kdybych věděl jak ušetřit třetinu elektřiny ve svém životě, okamžitě to udělám, už jenom proto, že jsem skrblík a lakomec. Vyšroubuju doma třetinu žárovek, do záchodu se nakonec trefím potmě. Odpustím si každé třetí zapnutí myčky, návštěva jistě pochopí, že dortíček dostane na talířku od párků a hořčice. Každé třetí kuře sním syrové, abych nemusel zapínat troubu.
Podle mne, kdyby bylo možné ušetřit třetinu elektřiny bez změny kvality života, lidé i firmy by to hned udělali, minimálně kvůli nákladům.
Jenze za zbytecne svitici zarovku neplatis tolik, aby ses kvuli tomu zvedal od napinaveho filmu.
A klimacku ve firme a osvetleni chodeb a ...
Dalo by se. Jen je otazka, jestli by takove setreni nebylo financne a logisticky prilis narocne.
TV nepotřebuješ vůbec, zkažené oči od slabého osvětlení, prát na valše, vařit se v létě bez klimačky, nepoužívat počítač, zrušit na firmě server... teoreticky by to všechno šlo. Ale už tam neplatí to "neutrpěla by tím kvalita života".
Normálně na Tebe nereaguju, dělám vyjímku.
Je to pouhý odhad. Třeba 75% energetické spotřeby domácností představuje vytápění.`Když nebudeš topit na 22°C, ale na 18°C, máš rázem celkovou spotřebu o 25-30% níž. Kvalitní zateplení dělá dalších několik desítek procent; úsporná sprcha místo teplé vany (toho se vzdát nehodlám, to radši budu mít 10°C a čtyři svetry :P ). Technologicky není problém jezdit s autem s průměrnou spotřebou 3l/100km.
Tohle nejde popsat v krátkém příspěvku v diskusi o kolech...
Pokud nejsi ženatej, budeš mít v budoucnu asi problémy v rodině.:-)))
A o tom třílitrovým průměru ani nemluvím.
Proč?
Doma máme kolem 20°C. Kdybysme měli podlahové topení, asi by to šlo srazit.
Octavií je možné jezdit se spotřebou pod 5 litrů a to se jedná o auto jako kráva. Nějakej magor jezdí s Fabií pod 4 litry. A to se nejedná o auta u kterých by byla nízká spotřeba důležitým konstrukčním aspektem.
Možná někde na fabrickým betonovým testovacím oválu, nebo na válcích, ale v normálním provozu? Už jsem potkal dost fantastů, ale tohle z žádnýho nevylezlo.
http://www.spritmonitor.de/de/uebersicht/45...
Mně by byla lhostejná ta spotřeba, ale co s tím snižováním teploty? V rámci úsporných opatření nás teplomilné vystřílet?
Jezdím k dceři do Anglie a vždycky vytopěj na mou počest barák na 20C. Mám kliku, že se nevdala do Holandska, tam držej v bytech tropickejch 15C. Říká se, že co Skot vyhodí, Holanďan sebere.
Tohle je hrozná syčárna. Zjistil jsem že pokud člověk v ČR v obytném domě zvládne existovat při teplotách 14-16°C, klesají náklady na vytápění skoro na nulu- topí mu sousedi skz zdi.
Blby je, kdyz setrej vsichni. 8-)
Přesně tak. Je to stejnej princip, jako když VŠICHNI investují do reklamy. Efekt se nakonec vzájemně vyruší a zbudou jen vyplýtvané astronomické částky. Vydělá na tom jen ten, kdo s tím (úsporami, reklamou) začne jako první.
pět svetrů, termoflašku a placatku rumu. Dá se na to bez potíží zvyknout.
Kamaráda navštívil inuita a v zimě chodil spát na balkon, prý se v tom vedru vevnitř nedalo spát.
I když teplo moc v lásce nemám, hlava mi nebere co vydrželi obyvatelé gulagů.
Jj, nízkonákladové sběrné tábory byly oblíbeným způsobem dosahování úspor snad všech socialistických režimů, např. národní socialisté v Německu, komunisté v Rusku apod.
Dnešní ekologisté tuto myšlenku v podstatě dovedli na další úroveň. Tzv. pasivní či nízkoenergetické domy, povinná certifikace baráků atd., prostě nebudou stěhovat lidi, postupně udělají tábory z celých měst. Příznačné je, že ekocelebrity typu Gorea či Bursíka jsou proslavené vlastnictvím vekých a nákladných paláců a plýtváním.
Příklady jsou nesmyslné, neb nešetří elektřinu. Mimoto klepat kosu ve vlastním obýváku a jezdit na mopedu nebo slaboučkou trojkolkou s příšlapem je dost zásadní omezení kvality života (například za chvíli vyrazím na trasu Praha-Plzeň-Brno.
A hlavně netvrdím, že úspory 1/3 elektřiny se nedá dosáhnout, jen tvrdím, že to nebude BEZ VÝRAZNÉHO SNÍŽENÍ KVALITY ŽIVOTA. Nakonec konkrétní příklady šetření elektřinou sám konstruktivně navrhuji ve svém přísspěvku výše;-)
Chápeš vůbec to, proč se stále někdo snaží někomu vnucovat nějaký styl života? Navíc - nenarážím na jeskynní sluje, v kterých by tito horlivci žili.
Taky nerozumím tomu proč lidé, kteří se rozhodli plýtva, mi vnucují svůj styl života.
Máš snad pocit, že by Japonci (či Holanďani) žili v temných slujích?
K první větě - neznám nikoho, kdo by přesvědčoval protistranu, aby jezdila vysokoobjemovým motorem, aby se více koupala v teplé vodě, více svítila a více vytápěla (Tobě to někdo vnucuje?)Příklad z praxe: nedovedu si představit v rámci úspor vlastních nákladů, aby zaměstnanci šetřili na topení a cítili se nepříjemně v chladné místnosti, když jim odpovídající teplota vytvoří příjemný pocit a oni mi svojí prací odvedou lepší výkon, který přinese vyšší přínos, než bych ušetřil na nákladech.
K větě druhé - jednoznačně se z mé strany jedná o nadsázku, ale mnohé návrhy opatření ve mně vzbuzují dojem, že bychom se měli zbavit výdobytků civilizace a do těch slují se vrátit (a bez ohně - pozor na spaliny!).
Musím žít ve fotosmogu, na tepelném ostrově, v ulicích není prostor pro stromy, které by ochlazovaly vzduch.
Příjemné pracovní prostředí- to je jen subjektivní pocit daný náladou ve společnosti. Jsou národy, které by 22°C prohlásili za nesnesitelné vedro. Nepochybuji, že by se časem adaptovali a nízkou teplotu vyžadovali...
Zeptám se jinak- myslíš, že kvalita života Jerome Klapka Jerome byla nízká? Chci říci, že míra subjektivního pocitu blahobytu kvalita života.
V každém případě jde vždy o subjektivní pocit a proč mu tedy nevyhovět?
A pokud se zmiňuješ o subjektivním pocitu, který je dán náladou ve společnosti, to by všude (nebo ve většině případů) muselo být přetápěno....a já bych měl vydržet v místnosti s teplotou 14 stupňů (jsem převážně dobře naladěn).
Subjektivně se můžeš cítit stejně dobře ve vytopené místnosti jako v místnosti chladné.
Rozdíl je ovšem ve spotřebě energie, která je v jednom případě o dost vyšší. A to je také důvod proč si subjektivně zvyknout na nižší teplotu.
Jde o náladu ve společnosti a tu je potřeba změnit směrem k šetrnější spotřebě energie.
Třeba těm zmiňovaným japoncům nepřijde divné, když jim ráno kondezuje vodní pára z dechu. A nepochybuji o tom že jsou dost bohatí na to aby mohli spát třeba v sauně.
Tohle je přesně důvod proč na Tebe nechci reagovat.
Ptal jsem se jaký je rozdíl v tom zda jezdíš do práce autem nebo motorizovaným kapotovaným kolem. Nevím jak Ty, ale já do práce z Prahy do Brna přes Plzeň nejezdím.
Jasně, výše uvedené příklady jenom šetří energii, kterou nám poskytuje jsnocno, případně se vyskytuje z ničeho. Jedná se o dlouhodobý vědecký spor.
My přitápíme akumulačnimi kamny a vodu ohříváme v bojleru. Klimatizaci v práci (která obvykle chladí i topí) Ti v kanceláři asi pohání banda negrů ve třetím sklepení.
Zalezi na tom, v jakem oboru pracujes. Naprosto se shoduji s Joem. Kdyz ale bude dojizdet prodavacka nebo urednik s pravidelnou pracovni dobou a s nemennym mistem vykonu prace 1 km do prace autem, da se najit jista uspora bez vyrazneho omezeni. Ale i to bude nazor proti nazoru. Ta prodavacka se na to bude divat jinak.
Jsem zvědavej, co Ti na to Hrabosh odpoví, ale na mě to působí tak, že oba (Ty i Joe) vnímáte jen povrch problému - vlastně posuzujete a řešíte až následky.
Nelze přece vycházet z toho, že lidi jezděj do práce desítky kilometrů, jako z neměnného faktu, jakési konstanty, se kterou se prostě smíříme. Je potřeba se zamýšlet nad tím, jestli je vůbec nutné a správné, když systém nutí lidi se takhle daleko dopravovat za prací.
Totéž pak se spotřebou energií. Prostě jsme si zvykli pokrývat naše potřeby určitým (energeticky náročným) způsobem. Z toho ale nelze vycházet a řešit jen to, jak tuto spotřebu "efektivně" pokrýt.
Trochu mi to připadá, jako když přijdeš k feťákovi postiženému abstinenčním záchvatem a rozhoduješ se, jak mu pomoci. Samozřejmě že nejjednodušší je mu podat jeho drogu, ale zároveň je potřeba se zamyslet nad příčinami jeho stavu a zahájit odvykací kúru. Sníží se tím snad kvalita jeho života? Totéž platí pro naši přebujelou spotřebu všeho druhu (nejen doprava a energie). Svým způsobem je to návyk a závislost, která lidstvo časem spolehlivě zahubí.
Jsme v republice dva s potrebnou kvalifikaci. Co s tim? Vyskolit za furu penez dalsi lidi v x ruznych technologiich, operacnich systemech, aplikacich, ... a to jen proto, aby kazdy z nich mohl cca 2 dny v mesici pracovat? Neni efektivnejsi, kdyz ten, co to uz umi vice cestuje? Pamet mame omezenou (ja zvlaste;-)) a nacpat do ni 10x tolik, abych ve zbyvajicich dnech delal jine prace, proste nedokazu.
Dokonce jsem od kvetna do konce cervence travil vetsinu pracovnich dni v Belgii. Kdyz povazuje tamni pobocka za ekonomictejsi si pozvat nekoho z CR, platit letenky, hotely, pujcovnu aut na miste, ... + hodinovou sazbu v EUR, urcite nebude vhodne certifikovat x lidi po CR samotne.
Kolik mas spickovych kardiochirurgu treba v Milevsku?
Seš si jistej, že dostatečné procento lidí dojíždějících automobilem do práce jsou takto vysoce specializovaní odborníci? Já mám spíš pocit, že daleko častější bude, když jedna uklízečka - třeba z pražského Chodova - jezdí uklízet do Dejvic, a jiná - třeba ze Střešovic - jezdí uklízet do Krče... Stejně tak mi připadá, že velká část činností, kvůli kterým lidi jezděj přes město nebo dokonce do jiného města do budovy zaměstnavatele, by se při dobré vůli dala vykonávat z domova od rodinného PC.
No, z domova od PC se sice spousta prací vykonávat dá, ale ne zrovna způsobem, co by ušetřil dopravu. Není třeba velkým problémem, aby účetní, když má nemocné děti, si každý den zajela do práce pro doklady a pak je zpracovala doma. Nebo aby jí je někdo přivezl. Ale většina prací na PC potřebuje materiální podklady. Teoreticky to jde u programátorů, ale třeba můj brácha se o to kvůli svým malým dvojčatům nějakou dobu pokoušel, ale dlouho mu to nevydrželo. Bez toho pravidelného kontaktu s kolegy ze stejného týmu mu to navzdory existenci Skype apod. prostě nešlo...
Můj syn programuje doma pro zahraniční firmu a je s nimi v trvalém kontaktu a když ve stanovenou pracovní dobu neklepne do pár minut (nevím teď přesně) do klávesnice, tak to hned poznají. Jednou za dva měsíce tam odletí na osobní jednání a není v tom žádný problém.
Určitě je to kus od kusu - a taky záleží na druhu práce i v rámci toho programování. Jestli má přidělený nějaký "svůj píseček", kde opravdu stačí jednou za dva měsíce něco projednat, nebo je součástí týmu, co dělá na nějaké větší zakázce, kde v rámci těch dvou měsíců je nejméně pět schůzek se zákazníkem a daleko víc pracovních schůzek daného týmu. I u toho bráchy se nedalo říct, že by to nešlo, ale nakonec ho to vycházelo časově a hlavně organizačně náročněji, než být každý den v kanclu a mít všechny dokumenty a kolegy u nosu...
Lidé kteří cestují za prací více než 20km je tak málo, že nejsou statisticky zajímaví.
Cože? No, u nás na vsi je jich tak asi 95%. Jasně, ves je malá, ale zase je jich hodně... těch vsí...
http://www.cyklostrategie.cz/file/vyzkum26...
kapitola:
2.3.4 Vliv délky cesty na volbu dopravního prostředku
Graf 12
21% lidí to má do práce blíž než kilometr? Už to úvodní číslo naznačuje, že s tou statistikou bude něco v nepořádku, ne?
U nás doma to je cca 40%. Pokud člověk pracuje z domova, nebo pracuje v malé obci kde žije, tak si to dokážu živě představit.
No, ano. Pokud člověk pracuje z domova nebo v malé obci, kde žije, si to taky umím představit. Ale neumím si představit, že by z domova nebo v malé obci pracovalo 21% lidí. U nás doma je to teda čistých 0%. Dokonce i děti, když byly malé, to první čtyři třídy do školy v téže obci měly dál než kilometr (shodou okolností bydlíme na opačném konci než je škola). Od páté už o dost dál.
Problém tý statistiky asi bude v tom, že v té vísce, nebo na sídlišti lidi napíšou, že tu práci, nebo školu mají "v místě", do kiláku. Bez ohledu na to, že na druhý konec vísky, nebo sídliště je to klidně kilák a půl... :-)
V rámci Prahy možná, ale v regionech to fakt asi není výjimka. Navíc - já bych neměřil ani tak dojížďkovou vzdálenost, jako spíš dojížďkovou DOBU. Přestože v rámci Prahy nebude mnoho lidí dojíždět dále než 20 km, bude jich asi nezanedbatelné procento takových, kteří dojíždějí více než hodinu. A to je právě prostor pro jízdní kolo.
Mimochodem: Minulý týden jsem měl zajímavý rozhovor s jednou pracovnicí firmy SIEMENS (Praha - Stodůlky), která denně dojíždí z Liberce. Cestováním do zaměstnání (autem) stráví až pět hodin denně. Sice ve firmě končí, ale kupodivu nikoli kvůli dojížďkové vzdálenosti.
Svatá noho Kristova!
Do Prahy dojede za hodinu (a nějaký směšný pakatel) se Student Agency a na Zličín to má dalších 40 minut metrem. Pochopil bych, kdyby jezdila autem na Černý Most, ale jet z Černého mostu pracovat do kanclu na Zličíně autem.... Vždyť by jí vyšlo laciněji pronájem pokoje v Praze než cestovat autem každý den. Nechápu.
Takhle teoreticky se to dobře poslouchá, ale ta dáma má v Liberci rodinu, takže pokojík v Praze by nic neřešil. V tom Liberci zpravidla nabírá další kolegyz firmy, co rovněž jezdí do Prahy do práce, aby nejel každý svým vlastním autem. Pak nevím, v jakém stavu je rychlostní komunikace z Liberce do Prahy třeba v zimě a zdali to nemá vliv na (bezpečnou) rychlost jízdy. Samozřejmě netuším ani to, jak časté a jak rozsáhlé bývají případné zácpy na této komunikaci.
No a pokud jedou přes Prahu (počítám přes Barrandovský most), proč by nemohla jedna cesta trvat dvě a půl hodiny? Neříkám, že je to pravidlo, ale jednou i vícekrát do měsíce se to stát může...
Zaráží mě, že všichni necestují veřejnou dopravou, když bus jede každých 30 minut po úplně stejné trase jako auto.
Cesta (v dopravní špičce) z ČM na Zličín zabere nejméně 1h.
Je to zajímavé zjištění, že se lidi nedokážou vzdát auta ani za cenu ohromné časové úspory.
Můžou to být peníze... Od dvou lidí v autě už většinou vychází cesta autem levněji než hromadnou dopravou. (Samozřejmě, za výchozího předpokladu, že to auta by rodina měla tak jako tak a tedy nekalkulujeme s amortizací.) Jestli to auto vytíží celé, tak už je to rozdíl nezanedbatelný. A pak je další otázka - jak daleko to ti lidi mají k nádraží v rámci Liberce. S tím je taky nutno počítat pro vyjádření časové úspory.
Plus to, že je taky potřeba cestou z práce někde nakoupit...
Nekalkulujeme amortizaci, úbytek ceny majetku, nebenzínové provozní náklady a případnou nutnost koupit do rodiny druhé auto. S tímhle trikem jdi do háje.
Jedna cesta se Student Agency 60kč, jedna cesta autem 500kč. Kde je nějaká výhodnost (bez ohledu na to že nemůžu pracovat a musím řídit))?
I kdybych přistoupil na tu pitomost bez amortizace, tak máme 4x60=240kč; takže při 4 lidech to vyjde víceméně nastejno.
Tak to moment - na to, že s amortizací nekalkuluju, jsem extra upozornila. Takže jaký trik.
Zatímco tvoje výpočty: 500 za jeden den autem by zhruba odpovídalo. Ovšem Liberec-Praha nestojí 60, ale 80 a to jednosměrná. Takže 160 za den. Plus dva lístky hromadnou dopravou. Kolik stojí v Praze? (Možná i hromadná doprava po Liberci, pokud nebydlí u nádraží.) Takže si to teď, prosím, přepočti...
Praha ČM- Liberec je 100km; 5kč/km = 500kč jedna cesta Liberec-Praha ČM.
Praha ČM- Praha Zličín 35km- 6kč/km = 210kč(vyšší spotřeba ve městě).
Takže jedna cesta Liberec- Praha Zličín vychází na 710kč pro 1 auto (4 osoby).
Cestu na nádraží v Liberci neřeším, na bus jedu autem (=stojí to stejně).
Kreditová jízdenka pro pravidelné cestující stojí 6Okč jeden směr.
V Praze si lidé mohou koupit časový kupon, po rozpočítání 27kč/den.
Takže pro 4 osoby máme cenu za jeden směr 348kč.
A kdybych předem upozornil na to že nějakou část ceny u veřejné dopravy nebudu započítávat, mohu ji pak nezapočítat?
Jasně. Pokud by si Liberečák kupoval tu pražskou lítačku bez ohledu na to, jestli bude nebo nebude do Prahy jezdit, pak bys to klidně mohl nezapočítávat.... :-)
Pro nějaké ekonomické objektivní kalkulace se jasně musí započíst všechno, ale pokud jde jen o vícenáklady rodiny, z hlediska toho, co jim se vyplatí, tak ten pohled je trochu jiný.
Moc nerozumím té kalkulaci, že nezapočítáváš cestu v Liberci k nádraží. Jestli jsem to správně pochopila, vycházíš z předpokladu, že člověk, co jede z Liberce do Prahy autem to každopádně vezme zajížďkou k nádraží? A v Praze že si zajede omrknout Černý Most? To auto je rozhodně značně nadhodnocené. Navíc jsem se teda trochu ztratila, kde počítáš jeden směr a kde oba. Mám dojem, že jsi to jaksi nakombinoval.
Nějak neumím dojet do Liberce po dálnici bez toho že bych neprojel v malé vzdálenosti kolem autobusového nádraží.
Vždy jsem myslel, že z Liberce se přijíždí po boleslavské dálnici, která začíná na ČM.
PROČ je auto nadhodnocené?
Každopádně pro tohle bychom už potřebovali konkrétní fakta. Jednak tu adresu, odkud se jede... A pak taky čím se jede. U nás si lidé na to dojíždění do práce celkem běžně koupí ojetinu, o které ty tvrdíš, že už je na konci životnosti a je nutno kupovat auto nové... Ono to teda sežere na opravách něco víc, než fungl nové, to jo, ale pořád je to docela zanedbatelná částka proti tomu, když si rozpočteš na kilometr pořizovací cenu toho nového auta.
Máme doma takovou ojetinu... Opravy vyjdou na 2kč/km (ale je pravda že to nebyla výhodná koupě).
Konkrétni adresu nepotřebuju, stačí že vím že jede z Liberce, seknout se můžu nejvýš o 5km (což nečiní až tak významný rozdíl).
Nejsi sám. Naše známá se k nám vypravila z Prahy přes jabloneckou nemocnici a první navigaci žádala, přibyvšíc do Harcova. Poté se ztratila v Lidových sadech (tam navigovat doktorku filosofie už nemožno) a poslední zoufalej telefonát byl od Globusu. Tam jsem pro ni radši dojel na kole, mám to jenom 4,5 km. Řek jsem Nebeský, že s jejími známými - Pražáky - jsem coby navigátor skoncoval.
Bych to počítala za delší období, jak za den. A ani ve čtyřech lidech mi to nevyjde lepší jak hromadná doprava.
Řekněme za 10 let vzdálenost 25 km, tj. 200 dní x 50 km za rok. Za deset let to bude 100.000 km.
Roční jízdenka v našich končinách je 8.500 (IDS), za deset let 85.000, pro čtyři lidi 340.000 Kč s možností jezdit 365 dnů v roce v téže lokalitě, o víkendech ještě s jednou osobou navíc, v průběhu dne na stejné trase a po městě neomezeně, vše v ceně, žádné další náklady.
Benzín přijde při spotřebě 5 litrů na sto km na 150.000. Desetkrát povinné ručení řekněme 3.000 za rok, to máme + 30.000, za deset let 20x přezutí á 1.000 , t.j. + 20.000 a jsme už na 200.000 Kč.
K tomu přičteme rozdíl mezi pořizovací cenou (ať nežeru tak jen 250.000) a cenou, za kterou to po deseti letech provozu prodám (budu mít štěstí, tak 100.000), t.j. + daších 150.000 a jsem na 350.000 ;)
Samozřejmě, auto lze použít i pro daší cesty, ale i při nich to žere benzín a občas je potřeba to taky servisovat, tak řekněme, že se to tím majiteli auta vyrentuje, ale:
Pro všechny čtyři to obnáší koordinovat 200 dnů v roce odjezd a návrat, což považuji za prakticky vyloučené.
Jasně. Pokud budeme vycházet z předpokladu, že si člověk to auto kupuje jen pro účely toho ježdění do práce a jinak by je neměl, naprostý souhlas. Auto opravdu JE jedna z nejhorších možností, do čeho utopit peníze...
Tj. v rozhodování - koupit (nové) auto nebo se obejít bez něho, ta hromadná doprava vyjde určitě levněji a to docela výrazně.
Ale vycházím spíš z výchozího předpokladu, že to auto už tu je a tedy pouze z vícenákladů na dojíždění do práce. A tady fakt vychází, že pro pouhé PHM už dva lidi vychází rentabilněji, pokud započtu to zvýšené opotřebení, tak se to vyplatí až od tří.
A v tom, že celý výpočet spadne v okamžiku, kdy si uvědomíme, že ti lidi se fakt jen tak nezkoordinují, máte úplnou pravdu. :-)
5 Kc/km? Jen za pohonne hmoty? Ja jezdim v dlouhodobem prumeru pod 3 Kc/km s 9mistnym tranzitem (9,5 l/km). A firemni fabka zere pod 5,6.
5 kc/km si pocitam, kdyz nekoho vezu i s dodatecnymi naklady (maziva, opotrebeni pneu, ...) bez amortizace!
Tak ještě jednou- nekalkulujeme amortizaci.
Když najedu do ročně 65.OOOkm do práce a 20.000km "nepracovně", tak za 3 roky mám auto na konci životnosti a musím koupit nové, nebo začít pumpovat nehorázné peníze do oprav.
Zatímco když nebudu jezdit do práce autem, budu mít za 6 roky najeto 120.000km.
Suma sumárum. Když budu jezdit do práce autem, budu si muset v průběhu šesti let pořídit dvě auta na konci této doby budu mít vozidlo nevalné hodnoty. Zato když do budu jezdit veřejnou dopravou, můžu koupit o jedno auto méně a navíc mám auto v lepším stavu.
Vážně mezi tím nevidíš finanční rozdíl který by bylo potřeba započítat do ceny cest?
No, upřímně - neumím si představit těch 20.000 km najetých nepracovně... Pro mě je tohle roční dávka najetých kilometrů při denním dojíždění do práce (teda ne zrovna z Liberce do Prahy, to připouštím).
Takže spíš to vyjde tak, že v jednom případě (jako Liberečák) najedu okolo těch 65 tis. dohromady, aby auto bylo na konci životnosti už po třech letech mi přijde značně přehnané... a pokud s ním teda skoro vůbec jezdit nebudu, tak po šesti letech mi bude stát před barákem auto, co sice najeto skoro nemá, ale spousta věcí na něm věkem odešla tak jako tak.
Souhlasím s tím, že počítat čisté PHM nejde, to zas jo. Ale jít až na amortizaci jak je stanovena předpisy o cestovních náhradách, je taky nesmysl.
AAARGHHH. Když ženská jezdí každý den 270km 230 dní v roce najede, ehm, kde to mám kalkulačku, 62100km ročně.
Takže pokud bude jezdit JEN do práce (žádné dovolené, nákupy, příbuzní či výledy), tak za 4 roky bude mít auto natočeno 248.000km což jsem ochoten označit za konec životnosti běžného osobního vozidla.
Mám tomu rozumět tak, že po 6i letech stání přded domem jen tak odejde autu motor, brzdy, převodovka, poloosy, tlumiče... ?
No, v čem je teda problém? 62100 ročně pracovně. Já taky říkala, že cca 65 tis. ročně celkem... Na to, že jsi proti autům, tak máš nároky na nepracovní pojíždění autem hodně velké, koukám...
Jinak si myslím, že tady je realita někde mezi - jasně že leccos u auta stojícího jen tak neodejde. Ale není tu jednoduchá přímá úměra mezi najetými km a opotřebením (a poklesem hodnoty) u auta.
Jinak - už to myslím překombinováváme. Původně šlo o to, že jedna Liberčačka dojíždí denně autem do Prahy... a jestli je teda fakt úplně blbá, když tak činí, nebo jestli proto třeba nemůže mít i docela dost rozumných důvodů...
Teď se nebudu bavit o tom, co stojí cesta autem nebo hromadnou dopravou. Jsou to vždy jednoznačné (a jednosměrné) argumenty dle víry, pro kterou dotyčný plane. Pokud člověk bude věci posuzovat šířeji, dojde naprosto k rozdílným závěrům - a vrátíme se k původním myšlenkám chování určitých skupin a jedinců. Pro příklad budu vycházet z názoru, že jsi zastáncem zdravého životního stylu a ekologického chování. A nyní realita:
Ředitel protialkoholní léčebny, který brojí proti chlastu, dostane padáka, poněvadž lidé přestali chlastat (asi mu něco začne docházet). Všechny možné instituce zabývající se zdravým životním stylem propustí svoje zaměstnance a definitivně ukončí svoji činnost - důvodem je fakt, že nejsou finance, které pocházely z výroby a prodeje chlastu. Půjdeš si do trafiky pro noviny, trafika zavřená - z důvodu toho, že trafikantku neuživí pouze prodej novin, ale dotuje si zisk z prodeje cigaret. Ekologové budou muset ukončit svoji činnost, poněvadž nebudou moci být financováni - snížila se výroba a prodej automobilů. Dáme lidem srp, aby si mohli nasekat trávu a najíst se - příjmy z tak zvaných "neřestí" (ničících lidstvo) jako je chlast, cigarety a vše, co souvisí s činností provozování aut (od výroby po pohonné hmoty) nebudou. Stovky miliard......mám pokračovat?
Chceš říct, že ekonomiku drží nad vodou výhradně neřesti jako nikotinismus, alkoholismus či automobilismus? A že bez nich by se nutně položila?
Jen tři řádky ???? Čekal jsem alespoň 2000 slov :-)))
Ono by to nějaký podobný zásadní dokument fakt už pomalu zase chtělo. A je jedno, jestli to nazveme "Dva tisíce slov" nebo třeba "Několik vět". Ale to by se asi těžko mohlo týkat jen těch tří výše uvedených závislostí či jen solárních elektráren...
Ty peníze z aut/cigaret/alkoholu z ekonomiky nezmizí jen potečou jinudy a pro lidi není problém začít pracovat někde jinde, v jiném oboru.
Třeba ředitel protialkoholní léčebny by se mohl stát ředitelem lunaparku kam se chodí bavit lidé místo toho aby chlastali.
Pokud bude společnost cpát méně peněz do aut (relativně nízká přidaná hodnota lidské práce, zato spousta drahého materiálu), ale nakoupí za ně služby (tzn. peníze se dostanou k lidem a ti je zase otočí) tak to bude jen dobře- pro lidi kteří budou mít práci i pro ekonomiku (protože v ní nebude umrtveno méně kapitálu investicí do hmotného majetku).
Doufám, že jsi pochopil nadsázku (opět)- chtěl jsem pouze poukázat na to, že jakákoliv činnost nemá pouze jednu stranu (a to tu pozitivní). Abych vystřízlivěl z nějakých idealistických ekologických představ mi sdělila osobní zkušenost. Počátkem 90tých let jsem byl také idealista, který chtěl Prahu vyčistit (aspoň částečně) od výfukových plynů a republiku od škodlivých emisí. Bylo mně těmi, kteří o tom ve finální části rozhodovali, aplaudováno. Ve fabrikách, pro které jsem pracoval, jsem nechal obnovit vozové parky na nejmodernější šetrné technologie za desítky milionů Kč, předložil návrh (a realizoval v praxi u vybraných podniků), který by od roku 1995 tvrdě stíhal výrobce znečisťující ovzduší a od roku 1998 byly příslušné továrny a provozovny, které by nevyhověly těmto tvrdým požadavkům, uzavřeny. Tolik politického blití při odůvodňování proč to nejde, jsem do té doby neslyšel a zúčastnili se toho i ti, kteří ekologii měli jako pracovní náplň. A jaká je dnes situace?? Mohu sám za sebe říci, že emisní povolenky jsou kšeft (dosti neetický), na kterém se dá hodně vydělat.
Navíc - v současné době jsem kolikrát přiveden do slepé uličky tím, že při zvážení všech okolností zahrnutých do strategických ekonomických plánů, je jedna položka neodhadnutelná a to jsou stanoviska všech možných organizací, které se zabývají (i tak zvaně) životním prostředím.
Každou sebelepší a sebevznešenější myšlenku (křesťanskou, sociální, zelenou...) spolehlivě zabije, když se jí zmocní někdo, kdo do ní vnese TRŽNÍ PRINCIPY, tj. hodlá na ní vydělat a vytřískat z ní vlastní kapitál. Ale kdyby tu myšlenku jen "zabil"... Zpravidla z ní nejdřív udělá její vlastní karikaturu a nakonec její pravý opak, čímž ji zdiskredituje na několik generací dopředu. :o((
Opět zaměňuješ příčinu a následek. Zákonitosti, kdy každý jedinec sleduje především dobro své, potažmo své rodiny a svých blízkých (sousedů, komunity, známých) jsou tu nezávisle na Tvém přání. Ekonomická věda je pouze popisuje.
Myšlenky křesťanské, sociální i zelené byly od počátku určeny k uchopení moci a majetku, a pouze jsou správně marketingově komunikovány k masám. Krásně se povídá, že se něco udělá např. proti globálnímu oteplování (které je popsáno jako zlo), tudíž je to nutné udělat, ať to (daňové poplatníky) stojí, co to stojí.
Stručně a zkratkovitě to popsal shodou okolností v tomto týdnu můj oblíbenec František Matějka:
http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/151980...
A človíček, který si říká D-Fens shodou okolností v dnešním článku popisuje, jak se v dnešní společnosti tyto ideologie prosazují:
http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku...
Pořád odmítáš uznat, že člověk nemusí být nutně sobecká svině. Jen a jen toto chování popisuje ekonomická "věda" a jen toto chování je podporováno tržními mechanismy.
Křesťanské, sociální a zelené myšlenky byly zpočátku čirým altruismem, se kterým ekonomická "věda" vůbec nepočítá. Nástrojem k získání peněz, moci a "prestiže" se staly až v okamžiku, kdy se jich zmocnili lidé s čistě tržním (= vypočítavým, sobeckým) myšlením. Teprve tyto osoby z nich udělaly marketingový nástroj s cílem zmanipulovat masy ve svůj osobní prospěch. Jenže takoví rozhodně nejsou všichni.
Přesnější formulace byl byla, že sebelépe a sebevznešeněji znějící myšlenka je nanic, pokud ji praktický život ukáže jako nefunkční či dokonce škodlivou.
Není.
Ochrana čehokoliv funguje nejlépe na soukromém základě, kde jsou vymezena a vymahatelná vlastnická práva. Nejlépe je přece chráněno to, co někomu konkrétnímu patří, a tento má nástroje, jak to ochránit.
Láska k bližnímu je přirozená skoro každému člověku. Společenství, kde to tak nefungovalo, dávno vyhynula, neb zahubily samy sebe. Jsou hodnoty správné (nezabíjet, nekrást, nelhat), společenství, která je většinově respektují, prosperují. Společenství, které některé z těchto hodnot neuznávají (např. některá etnika nerespektující NELHAT a/nebo NEKRÁST) zcela přirozeně neprosperují.
Rovnost lidí je škodlivá myšlenka. Lidé se již rodí vzájemně nerovni. Jeden má dispozice stát se šikovným kovářem, druhý lovcem, třetí organizátorem (politikem, manažerem). Dále to souvisí s předchozí myšlenkou: dítě, které se narodí v komunitě, kde lhaní, podvody a krádeže jsou evoluční výhodou, bude mít pravděpodobně už vrozený sklon ke lhaní, podvodům a krádežím. Zpočátku to bude mít těžší, prosadit se ve společnosti, ale pokud osvědčí, že je ve své komunitě bílou vránou, pravděpdobně se prosadí v dobrém slova smyslu. Může se nám to zdát kruté či nespravedlivé, ale příroda (Bůh) to tak naplánoval (-a, -o), a člověk zatím nic lepšího prokazatelně nevymyslel.
Pokud jsi schopen napsat tohle, pak se nediv, že se téměř v ničem neshodneme. Většinu toho, co jsi napsal, považuju za velmi nebezpečné názory. Zvláště tu "vrozenou nerovnost lidí" nebo tu "předurčenost příslušníků určitých etnik, pardon - komunit" ke lžím, krádežím atd.
A ještě k tomu "tržnímu altruismu": Jestliže je altruismus tržní, tj. je aplikován v očekávání zisku, přestává být altruismem. Totéž platí o trhu: Jakmile aplikuješ altruistický přístup, vytrácí se trh. Jsou to dva neslučitelné a protikladné principy. Na tom žádná literatura nic nezmění.
Zpočátku jsem ty Tvé odkazy četl, ale nebylo v nich nic, co by mě jakkoli oslovilo nebo dokonce (názorově) obohatilo, natož abych s něčím souhlasil nebo se s čímkoli ztotožnil. Navíc mi i ty zdroje připadají více než jednostranné.
Z toho si nic nedělej, já zase považuju Tvoje názory plné požadavků na trestání za úspěch, drastické regulace v oblastech přirozených lidských svobod apod. za škodlivé a nebezpečné.
Já žádnému etniku či národu nic nepodsouvám. Pouze konstatuji, že tam, kde se nezabíjí, nekrade, nelže, tam je více bezpečí i bohatství, a že je to tak správně. Evoluční mechanismy takovou společnost zvýhodňují, a tudíž společnost, která tyto hodnoty uznává, jednak prosperuje, jednak uvedené správné jednání je v ní samotnou evoluční výhodou, což jí přináší další rozvoj a prosperitu.
Co to je ten "tržní altruismus"? Normální altruistické chování popisuje např. Robert H. Frank v učebnici Mikroekonomie a chování. Jestli normální školní učebnici základů ekonomie považuješ za jednostrannou literaturu, tak pak nevím, co budeš považovat za seriozní a vyvážený zdroj.
Ve stručnosti: Jeho koncepce altruistického chování spočívá v myšlence, že svůj vlastní užitek nezvyšujeme pouze spotřebou, ale že může být závislý i na užitku jiného člověka.
Tedy, pokud uděláme něco dobrého pro bližního, zvýšíme jeho užitek, od pouhého poslání peněz člověku v nouzi po dobrovolnickou pomoc, ale třeba také vybudování pěkného přístřešku s lavičkou pro turisty (bez přímé vidiny nějakého vlastního zisku), a přináší nám to uspokojení (to je to navýšení našeho užitku), jednáme altruisticky. Ve výše zmíněné společnosti je přiměřená míra altruismu potřebná, je evoluční výhodou, tudíž společnost se správnou mírou altruismu má nejlepčí předpoklady se rozvíjet (je nejvíce konkurenceschopná). Komunita, která jen lže, krade, nepracuje, nikdy nic dobrého neudělá a altruismu ostatních zneužívá je společnosti ku škodě. Proto píšu o přiměřené míře altruismu, zdaleka neplatí že více altruismu = správně.
Obdobně se dá popsat škodolibé či vandalské jednání (vandalovi poskytuje uspokojení snížení něčího užitku, například když někomu něco rozbije, posprejuje nebo třeba když se mu podaří zablokovat významnou dopravní tepnu a zdržet tak lidi na cestě za prací, zábavou či domů).
Ochrana přírody, láska k bližnímu, rovnost mezi lidmi atd. - to mohou být jak hesla, tak myšlenky, tak i principy uplatňované v konkrétním životě. Záleží na přístupu. Pro ty, kteří těchto myšlenek jen zneužívají, jsou to opravdu nejspíš jen hesla. Skutečné myšlenky by je už jen obtěžovaly a prakticky uplatňované principy jsou jim už na hony vzdáleny.
Mrzí mě jedna věc: Jak snadno a šmahem, vlastně jedinou větou někdo dokáže opovrhnout principy, jimž nesčetné množství jiných lidí NEZIŠTNĚ věnovaly svůj čas, úsilí, vlastně obětovaly a dosud obětují třeba celý život.
"Myšlenky sociální, křesťanské a zelené byly od samého počátku určeny k uchopení moci a majetku..." Tohle může napsat jen člověk, který prakticky vůbec NETUŠÍ, co je nezištnost, altruismus, nadšení pro ideu. Pak se nedivím, že dotyčnému připadá, že tržní chování může být altruistické.
TRŽNÍ chování je počínání zaměřené na tvorbu a maximalizaci vlastního soukromého zisku (a nikdy jinak), a to (zpravidla) i za cenu újmy na straně druhých, často celé společnosti (princip privatizace výnosů a socializace nákladů).
ALTRUISTICKÉ chování je naopak nezištné počínání zaměřené na pomoc druhému, často i skupině osob či celé společnosti, a to i za cenu (často nemalé) vlastní oběti. Neznám žádnou dvojici pojmů která by se TAKHLE vzájemně vylučovala.
Bohužel nesouhlasím. Tohle jsou opravdu jen hesla, za kterými si každý může představit, co chce. Teprve až to bude konkretizováno myšlenkou, tak víme o čem mluvíme.
Co je to rovnost lidí? To, že máme všichni stejné žaludky a tedy stejné potřeby a tedy máme mít všichni stejně? Tj. všechno přerozdělit, aby to tak bylo? Zjistíme, že lidi tím ztratí motivaci se snažit, o cokoli usilovat... To je ten střet vznešené myšlenky z praxí... (A klidně si mysli, jak je to hnusné tržní uvažování, že se každý, kdo může, nedře z posledních sil, aby se všichni kolem něj měli stejně dobře jako on. Taky bys to nedělal.)
Můžu si říct, že teda budeme chránit přírodu tím, že zrušíme všechny emise a jiné škodliviny a vrátíme ji tím pádem jejímu "původnímu" stavu (ať už je to co je to). Ale samozřejmě pak se střeteme s tou praxí, že nejspíš i my se budeme muset vrátit k původnímu bydlení v jeskyních. A je to opravdu hnusně sobecké uvažování, že to lidi nechtějí a chtějí si bydlet ve svých pohodlných vytápěných bytech... místo aby se toho altruisticky vzdali. Vždyť přece ochrana přírody je tak správná a vznešená myšlenka!
Máš chybu hned ve svém axiomu "tržní jednání je zaměřeno na tvorbu a maximalizaci vlastního zisku". To není pravda. Zaměňuješ zisk a užitek. Altruistické jednání přináší - konkrétně uspokojení potřeby pomáhat. Sociální skupiny, kde je tato potřeba na příliš nízké (nebo naopak příliš vysoké) úrovni nejsou nastaveny optimálně, tedy neprosperují, a tím je snížena jejich konkurenceschopnost v evolučním mechanismu.
Každý člověk má určité prostředky k dispozici (majetek, čas, svou práci, půdu), a příležitosti k altruistickému jednání soupeří na trhu s příležitostmi k sobeckému uspokojení.
Skutečnost, že někdo se dobrovolně vzdá nákupu nějaké zbytné věci nebo dobrého jídla, a namísto toho věnuje práci, čas, nebo jen peníze nějakému bohulibému účelu, je přímým důkazem skutečnosti, že altruistické jednání má na trhu své místo. Tedy, že Tvá teze, že trh altruistické jednání vylučuje, je nepravdivá.
Zajímalo by mne, jestli to vůbec čteš a snažíš se pochopit, nebo jestli to zas píšu zbytečně a za pár minut zopakuješ ten nesmysl o sobeckém tržním jednání.
Tak to je hodně křečovitá berlička: Altruismus je tržní statek, protože dotyčnému přináší užitek v podobě vlastního uspokojení. A když Ti to nesežeru, tak to rovnou nazveš chybou, aby bylo předem jasné, kdo tu představuje autoritu... :o))
To bych já naopak mohl říct, že každé skutečně tržní chování je zároveň altruistické, protože vždycky někomu pomáhám - převážně tedy sobě samému... Jenže to slovo obsahuje odkaz na DRUHÉHO, nikoli na vlastní osobu.
Ani jedno není správně, protože to jen zamlžuje podstatu věci. Tržní je to, zač očekávám odplatu, výhodu, zisk, užitek, a to rozhodně ne v podobě uspokojení nad vlastní dobrotou. Slovo "trh" dalo vzniknout slovu "stržit" a předmětem tohoto slovesa rozhodně není pocit vlastního uspokojení. Babka nejde se zeleninou na trh, aby své produkty rozdala chudým a "stržila" tak maximum uspokojení z vlastní dobrotivosti. Ona chce VYDĚLAT.
Tržní mechanismy jsou jen souhrnem metod, jak na nějaké činnosti něco "trhnout", tedy vydělat pro sebe nějaký kapitál. Když se někdo chová tržně, je to (nejen) pro mě informace, že mi dotyčný nic nedá zadarmo z čisté lásky k bližnímu. Tedy pokud mu z toho nekouká nějaký jiný prospěch, který by mu ten výdělek (pokud možno ještě větší, než kdyby mi zboží rovnou prodal) nekyne v budoucnu - například v podobě reklamy (viz "dobročinnost" firem).
Zcela správně zmiňuješ v této souvislosti konkurenceschopnost. To je opět čistě tržní parametr, který se pro altruistické počínání nedá vůbec použít. Naopak: Jakýkoli altruistický prvek jako CIZÍ příměs v tržním chování konkurenceschopnost nutně a zákonitě SNIŽUJE. Mohl bych o tom napsat román...
Nepleť si okázalou "dobročinnost" či "charitu" bohatých se skutečným altruismem. U jedněch slouží pro uklidnění nečistého svědomí, druhým jako reklama. A nejčastěji jako obojí současně. Skutečný altruismus s nikým a s ničím nesoupeří. Ten je nezištný, s nikým a ničím se nesrovnává, natož aby chtěl komukoli či čemukoli konkurovat. Naopak: Každý altruismus "konkurenci" (= altruistické projevy jiných) jen vítá, což se nedá říct o tržním počínání, které má v sobě zakódovánu naopak snahu konkurenci ZNIČIT.
Uvádíš příklad, že se někdo vzdá dobrého jídla atd. a věnuje práci či peníze nějakému bohulibému účelu. Co se týče takovéto "dobročinnosti" či "charity", tak ta se dá nazvat altruismem jen tehdy, posuzujeme-li ji podle toho, kolik si dotyčný altruista ponechá pro sebe. Ano, pokud chuďas a boháč dají na dobročinnost či charitu tolik, že jim oběma zbude stejně, lze u obou hovořit o STEJNÉ míře altruismu. Ale jak jsem předesílal: U altruismu nějaká měření a srovnávání nedávají příliš smysl (na rozdíl od výsledků tržního chování).
To, že si někdo udělá v tržním počínání pauzu a uklidňuje si svědomí nějakou nezištnou (bohulibou) činností, není SOUČÁSTÍ tržního procesu, nýbrž jeho ALTERNATIVOU. Asi tak, jako když se učíš na zkoušku a potřebuješ si odpočinout či vyčistit hlavu, tak jdeš na procházku. Ta procházka také není součástí Tvé přípravy na zkoušku.
Takže nesměšuj dvě protichůdné věci. Tak jako existuje práce a odpočinek, světlo a tma, v podobném vztahu je i trh a altruismus. Čím více jednoho, tím méně druhého a naopak. Buď můžu někomu něco prodat nebo mu to darovat. Obojí současně učinit nemohu. Čímž nechci říct, že se obojí nedá střídat...
Opět jsi svým příspěvkem nepřinesl nic nového, jen prokázal svou ignoranci.
Příklady v Tvém posledním odstavci jsou protiklady. Trh a altruismus nejsou přece protiklady, jak jsem Ti již několikrát vysvětlil. Ani nemohou, jsou to pojmy z různých kategorií. To je jako bys tvrdil, že tramvaj a hudba jsou protiklady.
Altruismus je motiv k určitému jednání. Trh je jen model, pojem z vědy zvané ekonomie, která popisuje lidské rozhodování a jednání, včetně altruistického.
Na dalsi uroven uz to nejde...
"oběma zbude stejně, lze u obou hovořit o STEJNÉ míře altruismu"
Takze mejme Frantu a Karla. Franta na skolu kaslal, vysel z pate tridy, pracuje jako kopac za 8020. Da dvacku (zrekne se jednoho piva).
Karel ve skole drel, udelal vysokou a ma dobre placene misto za 48000. Da 40000, takze mu zbyde taky 8000. Jenomze ho vykopnou na ulici, protoze nema na najem (bohuzel totiz bydli v drahem hlavnim meste, kde ma sanci na slusnou praci a nepodedil dotovany byt po babicce).
Opravdu ferova definice stejne miry altruismu.
http://www.youtube.com/watch?v=YKQcx1jzn4k
Sice to je z jineho soudku, ale zamenu 40+ let stareho septiku za novou bezodtokou jimku nam vlastne zablokovali ekologove. Museli bychom vybehat takovych razitek a povoleni (tusim 14), dokazat tolik skutecnosti a nechat si udelat testy, ze jsme to vzdali. 8-(
V tomhle konkrétním případě auto není až takové zvěrstvo, když jede plně obsazené. Za daleko horší považuju fakt, že už ve dvou se cesta autem finančně vyplatí oproti autobusu, natož vlaku.
A pak si taky nejsem jistý, jestli ty autobusy jezdí i brzy ráno, popřípadě jestli by dotyční měli spojení i později večer, pokud by z nějakého důvodu museli zůstat v práci déle. V tomto případě to auto nejspíš není z pohodlnosti. Pokud dotyční neřeší ekologii, pak je pro ně auto (bohužel) asi výhodnější.
Já si jistý jsem, jezdím tam lyžovat :)
První ranní v 5:30 z Liberce, poslední večerní z Prahy 21:30. Busy jezdí každou hodinu (ráno každou půlhodinu).
http://www.studentagency.cz/jizdni-rad-111207...
Student agency: LB-Černý Most 60', na kreditovou jízdenku 60,- Kč. Metro: Černý Most - Zličín 42', prodleva na ČM při přestupu na metro max 5'.
Hmmm... takže když připočteme to, že ještě musí dojít-dojet v Liberci na to nádraží, tak jsme časově zhruba na stejných hodnotách, že? Ve prospěch či neprospěch auta by pak ještě šlo o to, jestli má možnost parkovat ve firmě na dvoře nebo jestli pak hodinu krouží a hledá parkování. Ale to případné kroužení už asi v těch pěti hodinách bylo započteno.
Už vidím, jak mamina dětí každej den sedne do busu. Na ten se taky musí nějak dostat. Asi pěšky, protože kdyby jela autem, tak by se Hraboš asi posral. Třeba přes půl Liberce. Pak v Praze několikrát přestoupí a strhaná dorazí do Prace. Tam se bude na všechny usmívat.
Po pracovní době sedne na metro, cestou nakoupí, trmácí se přes celou Prahu přecpanou MHD, pak jede zase busem, trmácí se pěšky pro děti do školky....
Už vidím, jak tohle nařizuji svojí mámě, která je utahaná a to do práce jezdí autem. Ta by tě hnala.
Ty teoretiku....
Ty jsi opravdu vypatlaný imbecil. K autobusu pojede autem, psal jsem to v předchozím příspěvku. Nakoupí cestou domů od autobusu. Autem. To jsem taky psal. V Praze přestoupí jednou na Černém mostě z autobusu na metro.
Do práce přijede pravděpodobně dříve než kdyby jela autem a vzhledem k tomu, že se nemusí stresovat řízením, ale naopak se může v autobusu dospat tak i odpočatější. Poskakovat ráno po Jižní spojce je totiž vysoce odpočinková záležitost.
Jasně, ráno dovede děti do školky v 7:30, pojede dvě hodiny do práce (9:30), pak bude 8,5 hodiny pracovat (18:00), pojede dvě hodiny do Liberce (20:00), nakoupí (20:30) a vyzvedne děti ze školky. Aha něco je špatně, školka zavírá v 16h a touhle dobou jsou děti v pyžamu.
Jo na to kde jsem sehnal rozdělení délky cest jsem poslal odkaz.
Založil sis nový nick a zas mám důvod si Tě dát na BL. FOAD Jsi opravdový vymaštěnec.
Tak jo. Jsem vypatlanej imbecil. K tomu ještě vymaštěnec. To o tobě dost vypovídá.
Mimochodem. Jezdil jsem do Liberce na školu. Bohužel jsem nedostal kolej, tak jsem jezdil každý den busem, MHD a podobnejma. A vykašlal jsem se na to... Člověka to pendlování dost unaví. Klimatizovaným autem je to o něčem jiném. Ani ty zácpy mi nevadí...:-)))
Mimochodem. Nový nick nemám.... A klidně si na ten BL cpi kde koho. Ale bacha, ať tam máš ještě místo:-))
Být na Hraboshově BL, to je takový interní certifikát člověka samostatně myslícího, odmítajícího tupě přijímat podsouvané "pravdy".
Obecně přece platí, že nadávka od hlupáka je nejlepším doporučením:-D
Uf. Děkuji. A já z toho měl deprese a špatné spaní....:-)))
Ten, kdo jezdi pravidelne po Praze si zahy najde zkratky. Pripadne (muze-li) si posune pracovni dobu. S vyjimkou bouracek se da i ta jizni spojka zvladnout. Casto jezdim od Sterbohol smer Barrandov v odpoledni spicce. Pres 20 minut se dostavam jen vyjimecne.
A taky dost vyjimecne mam jen jedno zavazadlo. Konec koncu by stacila objemna brasna s notebookem, aby mi to autobus zprotivilo. Stacilo to ted parkrat resit v letadle. 8-(
Cože? Na tohle jsi přišel kde??? Naše desetitisícové městečko se každé ráno rozdělí na dvě poloviny. Jedna část jede do 35km vzdálené Mladé Boleslavi a druhá do 45km vzdálené Prahy....:-))) Tady jsi hodně mimo.
Ne každá úspora nutně znamená "výrazné snížení kvality života". Stejně jako zdaleka ne každé zvýšení spotřeby znamená také zvýšení kvality života.
Zkus si to změřit třeba takto: Za poslední tři desetiletí se u nás zmnohonásobila automobilová doprava a podobně se zvýšila i spotřeba elektřiny na hlavu. Máš pocit, že se stejným způsobem zmnohonásobila i naše životní úroveň?
Když započtu negativní dopady zvýšené spotřeby jen těchto dvou komodit na životní prostředí, konstatuju naopak výrazné SNÍŽENÍ své životní úrovně. A to se na tomto segmentu spotřeby (a jejího navýšení) sám aktivně nepodílím.
I zde platí princip mezního užitku: Přidáš-li stejné množství k malé a k velké hromadě, efekt navýšení se u velké hromady projeví nesrovnatelně méně než u té malé. Společnost našeho typu (jako celek) spotřebovává násobně více než odpovídá přiměřenému pokrytí všech materiálních i kulturních potřeb. Když k této "velké hromadě" přihodíš vyšší spotřebu elektrické energie, těžko se tím zvýší kvalita života. Spíš naopak - už budou převládat negativní dopady.
A stejné je to s úsporami: Když ubereš z velké hromady, prakticky to ani nepocítíš. A že naše spotřeba elektřiny představuje "hromadu" vskutku pořádnou, snad nepopřeš.
Jenze pokrok v ruznych oblastech jde ruku v ruce. Dost vazne se obavam, ze kdybychom dokazali zbrzdit "pokrok" v doprave, zaroven bychom tim zbrzdili pokrok i treba ve vyzkumu rakoviny.
To je přesně to, co si nemyslím. 99% (a možná celých 100%) nárůstu dopravy a vlastně i spotřeby elektřiny nemá na výzkum rakoviny (a nejspíš ani na další složky "pokroku") absolutně žádný vliv. Zvýšená doprava i nárůst spotřeby elektřiny spíš naopak přispívá k nárůstu počtu zhoubných nádorových onemocnění v populaci. A nejen těch...
Videl bych to tak, ze vsichni mame nadspotrebu, kupujeme zbytnou elektroniku a jemne mechanicke hracky. Ale kdyby toho nebylo, byla by elektronika tak daleko, aby se s ni daly ridit letadla, pristroje nutne k nekterym operacim, CT, ...? Mozna by se leccos dalo odzkouset ve vyzkumacich, ale nejvetsi nepritel teorie je praxe.
A podobne to bude i v jinych oborech.
Dalsi velkou zkusebnou je armada. Ale predpokladam, ze tu preferovat taky nebudes.
Těmi jinými obory myslíš třeba rozvoj udržitelných zdrojů energie :P
Myslim cokoliv, kde je potreba elektronika, jemna mechanika, znalosti a zkusenosti, ktere lidstvo nacerpalo vyrobou zbytnosti.
A kdyz uz jsme u toho, strelim do nasich spolecnych rad. Kdo z nas opravdu POTREBUJE jizdni kolo? Nebo zidli! Klidne muzeme sedet u ohne na kamenech... Jde jen o to, kde udelas hranici, ceho jsi se ochoten vzdat.
Dobrá, kterou třetinu elektrické energie bychom tedy mohli ušetřit bez snížení kvality života?
Dá se uspořit i víc než třetina. Ale o tom řeč není. Vidíš to strašně mechanicky: Když někdo řekne, že je možné celkovou spotřebu populace snížit třeba o třetinu (podle mě u nás až o 60%), neznamená to přece automaticky, že každý jednotlivec přesně o třetinu sníží spotřebu každé jednotlivé komodity.
U každého jednotlivce by byla rozdílná jak celková nutná míra úspory, tak i její struktura. Jsou lidé, kteří by mohli (a měli) omezit spotřebu třeba o pětadevadesát procent, jsou tací, kteří by ji nemuseli omezovat vůbec. A zrovna tak jsou lidi, kteří by mohli a měli víc omezit třeba jídlo, jiní zase třeba tu elektrickou energii.
A že vím přesně, která sociální třída v tvých představách bude omezovat a taky vím, kdo nebude(š) omezovat :-P
Samozřejmě nezastírám, že nejvíc by se měli omezovat ti, kteří spotřebovávají nejvíc. Proto nevím, proč to zdůrazňuješ. Patrně se mi snažíš podsunout "třídní vidění" problému. Ale zatím se z toho usvědčuješ jen Ty sám.
Na druhou stranu moje vlastní omezování už hodně dlouho probíhá, čímž nechci říct, že nemám nějaké rezervy. Ale o tom tu proběhlo už několik diskusí, takže to nechci znovu otvírat. Jen připomenu, že moje spotřeba změřená NĚKOLIKA testy (včetně zahraničních) je zhruba na úrovni trvalé udržitelnosti (jen Jurimír se tu dostal pod tuto hranici). Jinými slovy: Pokud by spotřebovávali všichni na světě jako já, planeta by to ještě unesla. Pro srovnání: Průměrný Čech spotřebovává dvaapůlkrát více. Takže prostor pro moje omezování bude logicky menší, i když určitě ne nulový.
Zkus si (jen pro sebe) pravdivě vyplnit následující test "Spočítej si ekostopu": http://www.hraozemi.cz/ nebo některý ze zahraničních - rád Ti dodám i odkazy na německojazyčné (německé, rakouské a švýcarské).
O tom přesně řeč je. Hrabosh prohlásil, že jde ušetřit třetinu elektrické energie bez podstatné změny kvality života. Samozřejmě je mi jasné, že to neznamená, že každý jednotlivec sníží svou spotřebu o třetinu, ale v průměru jo.
Průměrný člověk, jako třeba já, kterých je nejvíc, by tedy měl být schopen zhruba tak tu třetinu ušetřit. (Bezdomovci moc šetřit nemusí, a Al Gore by moh ušetřit těch 95% a pořád by měl větší spotřebu než my dva dohromady).
Pořád jsem nečetl jak se k té třetině došlo, prý "je to jen odhad" - seriozní odhad se dělá na základě nějakých výpočtů nebo třeba nějaké analogie. A pořád jsem nečetl nějaké velké plýtvání elektřinou (tedy mimo topení elektrickými akumulačkami, ale to snad nikdo normální nepoužívá), jehož eliminací by se dala ušetřit třetina el. energie při zachování kvality života. Aspoň dva tři příklady kdyby byly, tak by se o tom dalo uvažovat, takhle je to jen další nepodložené plácnutí.
Já se jen bojím, že ta 1/3 je prostě taková ta krásná kavárenská úvaha ve smyslu Kateřina Jacgues a biomasa....
Všiměte si, že ušEtřit musí vždy "ti druzí".
Stačí se podívat na jednu z guru české zelené ekologie paní Neelu Wilkeman Heyrovskou ( pro ní i K.Jacques je jen buržoasní oportunistka:), která žije v Bavorsku v domě s dvěma auty ofroudové třídy, bez vrtule, solárního článku nebo kolektoru nad hlavou :-DDD..
Když tam kdysi za ní byly novináři, tak jim řekla, že ona by tam byla ráda bez aut, ale že to nejde :-DDDDD
http://www.mopedauto.cz/ Uvádí tam spotřebu do 3,5l.
A článeček k tématu jako na objednávku:
http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/151557...
Mě vždycky pobaví ( rozesmutní) pohled v zahraničí.....
Takové Řecko, viděli jste tam někdo někde nějakou solární elektrárnu ? Viděli jste tam monstra přes celé pole ( nově například v kdysi bukolické lokalite mezi Hradešínem, Mukařovem a Doubkem )
Nebo takové Rakousko, proč tam jsou solární panely téměř výhradně na chlévech, domcích a průmyslových halách ?
Nebo proč se u nás Biomasa místo původních lokálních výtopen + domácnostních kotlíků zásobovaných z místních ( nedalekých zdrojů) stala lukrativním oborem kde se sváží biomasa stovky kilometrů do tepelné elektrárny případně se rovnou exportuje do Rakous ?
A to nemluvím o výrobě biomasy. Všiměte si, že žádný potencionální cizácký druh pěstovaný pro biomasu nehrozí podle zelených ničím, není to přivandrovalec, který zaroste okolí, není to ten agresor.... Ovšem pro vaši informaci, část biomasních rostlin je taktéž na seznamu invazních druhů, které je třeba vyklučit :-DDD ( Např taková křídlatka ... v rukou bifarmáře pomocníček, na druhé straně příkopu již invazník :)
A pokud se nám se sjíždí investoři ze světa , například z Číny za stavbou slunečních elektráren jako za skvělou investiční příležitostí, tak je prostě něco špatně a je potřeba tomu zakroutit krkem tak jako kanaďané zakroutili krkem sociální turistice...
Milý Medvěde :
1. altruismus může být i trestem :-D
2. altruista je sice ten co oficiálně dává,ale nesmí se zapomínat, že i bere :-D
3. už Adam Smith říkal, že altruismus povede skrz neviditelnou ruku trhu k prosperitě všech :-D
4.Altrismus nikdo plně neuplatňuje, nikdo se jím důsledně neřídí, nikdo ho s radostí nepřijímá, ale přitom každý souhlasí s jeho obsahem, s myšlenkou jako takovou. Zeptej se kohokoliv , od profesora po běžného člověka na ulici – všichni ti řeknou, že být sobecký je morálním zlem a obětovat se je morálně ušlechtilé ... Lidé si stěžují, nesouhlasí s tím, aby sloužili jako obětní ovce. Protestují proti tomu, aby se altruismus uplatňoval do všech praktických důsledků. Nedělají to však s morálním přesvědčením. Pokud se vzpírají, dělají to neochotně, spíše zdráhavě, jako by si bezmocně povzdechli ‘bohužel, nejde to, ale co se dá dělat’. Neprotestují s jistotou morálně správného vzdoru ......
5. Altruismus dnes vede spíš k parazitismu. Parazitováni je jen druhou stranou stejné mince, mince altruismu ......
TROCHU PODROBNĚJI ABY NĚKTEŘÍ NEMĚLI DOJEM, ŽE TO NIKOHO NEBUDE SKORO NIC STÁT ...
Pro průměrnou rodinu, která elektřinou netopí a spotřebuje za rok čtyři megawatthodiny elektřiny, bude výše příspěvku činit 2 800 korun (stoupne tak skoro o dva tisíce). Domácnost, která používá elektřinu i k ohřevu vody, si může v průměru připlatit za ekologickou výrobu energie 6 300 korun za rok," říká ministr.
Silné zdražení pocítí firmy - těm stoupnou platby podle některých odhadů až o třicet procent!!!!
Josef Fiřt, předseda Energetické regulačního úřadu potvrzuje, že cena pro zákazníky kvůli poplatku za solární elektřinu skutečně "výrazně stoupne“.
TAK SI MYSLÍM, ŽE TO ZNAMENÁ KONEC PODPORY JAKÉKOLIV EKOLOGICKÉ MYŠLENCE I MYŠLÉNCE, ZNAČNÉ OSLABENÍ STRAN S EKOLOGICKÝM PROGRAMEM A PRAVDĚPODOBNĚ I ZNAČNÝ PROBLÉM PO NORMÁLNÍ RODINY ....
UŽ TOTIŽ VIDÍM FIRMY KTERÉ BUDOU CVAKAT ZA PROUD O 30 PROCENT VÍC JAK ZAMĚSTNAJÍ VÍC LIDÍ A NIKOHO NEPROPUSTI...
Prý za to může Bursík...
http://ekonomika.ihned.cz/c1-45906700...
Bursík je jen politik, nastrčená figurka, která splnila svůj úkol: získala moc a prosadila zájmy určitého segmentu průmyslu. Nepochybuji, že své zpropitné dostal, ale není to ten, kdo realizuje zisk z toho, co my platíme.
A nejenom solární... Další výmysl jak z lidí tahat prachy, které pak skončí neznámo kde :-(
http://ekonomika.ihned.cz/c1-45716230-zastavime...
Už mne to docela začíná s**t :-(((((((((((((
http://ekonomika.ihned.cz/c1-45908160-vas-ucet...
To já jsem klidný - když totiž čtu, co jsou vše schopni udělat pro svoje "programy" ekologové (ekologisté), předpokládám, že rozdíly v účtech budou rodinám hradit MŽP a ostatní "zelené" organizace. Co jsou peníze proti realizaci hlásaných myšlenek??
"Vysoké dotace na výrobu "zelené" elektřiny mají na svědomí zákonodárci. Před pěti lety stanovili pravidla, podle nichž mají investoři do obnovitelných zdrojů zajištěny pevné výkupní ceny na 15 až 30 let dopředu. "
No, mohli by to ze dne na den škrtnout, jako seškrtali stavební spoření. Například zdanit výnosy z fotovoltaiky a větrníků spešl 50% daní. Jako u stavebního spoření.
Problém je v tom, že na běžného drobného střadatele si politici dovolí, ale ze silné zelené lobby zhusta porfitují sami zákonodárci osobně, takže není vůle. Spotřebitel to zaplatí:-(((
Nedávno jsem četl prospekt firmy vyrábějící FVE na klíč. Drze tam počítali s tím, že 100% vyrobené elektřiny půjde na výkup za garantovaných 11 korun/kWh, k tomu 11 korun "zelený bonus" (kouzlo malých čísel, jinými slovy provozovateli nedobrovolně zaplatíme 11 v ceně elektřiny podle jednoho zákona, dalších 11 z daní podle druhého zákona), zatímco veškerý provoz FVE pojede na elektřinu za průměrně 3-4 Kč/kWh.
To se pak snadno vyrábí průměrná návratnost FVE 7 let.
Dnes jsem si s úžasem přečetl, že víc platit za solární elektřinu bude i Pražský dopravní podnik a České dráhy.........
To je takový pákový efekt na kapsu občanstva, že ?
Nejenže průměrná domácnost cvakne o 6000 kaček ročně víc za proud, nejenže podnikům stoupne cena energií i 30 procent, dokonce nám podraží jízdné....
Jak jinak asi budou dopraváci řešit dražší proud ? Koupí si úsporější tramvaje? Vlaky ?
....
Dnes jsem si toho přečetl... titulní stránka iHNed:
http://ekonomika.ihned.cz/c1-45925110-prumysl...
http://hn.ihned.cz/c1-45286610-josef-firt-uz-v...
http://hn.ihned.cz/c1-45257330-po-solarkach...
http://hn.ihned.cz/c1-44190390-brusel...
http://ekonomika.ihned.cz/c1-45908160-vas-ucet...
Že já se nedal k zelenejm před deseti rokama, jak se dostali do módy. Dnes jsem moh bejt v balíku:-(
http://www.novinky.cz/veda-skoly/209697...
Cituji : "...vedoucí výzkumu Fernando Galembeck, který si slibuje, že podobně jako fotovoltaické články by nové panely osvobodily domácnosti od placení účtů za elektřinu."
Patří to sem, nebo do ftipů ? :-)
Snad to není jenom zase nějaký předvolební plk...
http://domaci.ihned.cz/c1-45995700-necas-pro-hn...
Rád bych shrnul svůj postoj k tématu: Existují dvě cesty:
1) považovat stavající míru spotřeby elektrické energie a křivku jejího vývoje za základ a uvažovat jen o tom, jak tuto spotřebu saturovat s co nejmenšími dopady na životní prostředí
2) řešit danou situaci energeticky úsporným chováním domácností i podniků - pokud možno bez větších dopadů na SKUTEČNOU kvalitu života lidí. Takto sníženou potřebu elektrické energie krýt opět přednostně ze zdrojů co nejméně ohrožujících životní prostředí.
Otázkou zůstává, zdali úporná (a někdy nedostatečně promyšlená) snaha o zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů není kontraproduktivní, tj. zdali se vedlejší (sociální i ekologické) dopady v konečném důsledku neprojeví hůř než odpovídá stávající situaci.
K tomu zpravidla dochází tehdy, nadřadí-li se hledisko ekonomické hlediskům sociálním a ekologickým, tj. když někdo na tom chce jen vydělat, náklady přesunout na konečného spotřebitele a neohlížet se na "vedlejší" dopady na životní prostředí.
Tohle bylo skutečně "objevné" :-))
Teda až na ten poslední odstaveček - jako vždy očekáváš charitu, od ostatních... :-)
Kdybych měl pocit, že píšu něco skutečně objevného, asi bych to nepsal sem. Pouhé shrnutí něčího názoru těžko může aspirovat na patentovou ochranu.
Pokud za "charitu" ze strany ostatních považuješ to, že se budou chovat šetrně k přírodě tím, že nebudou zbytečně plýtvat energiemi (ať už přímo nebo skrze nadměrnou spotřebu zboží a služeb), pak skutečně od ostatních tuto "charitu" očekávám. Ale jestli tím jen chceš říct, že čekám od ostatních, že budou omezovat svou spotřebu, a sám snad plýtvám, pojďme vzájemně porovnat energetickou náročnost své spotřeby. Pokud se dostaneš níž než já, smeknu a pokorně začnu přijímat tyhle Tvé úšklebky. Ale jinak by sis je měl pokud možno odpustit.
Ty už jsi tady svůj názor shrnoval víc jak desettisíckrát... :-))
To bys za shrnutí mého názoru musel považovat skoro každý příspěvek. A to snad nechceš tvrdit. Ano, svůj názor na nejrůznější věci jsem tu za ty čtyři roky PREZENTOVAL ve více než deseti tisících příspěvků. Ale ne každý z nich byl shrnutím.
Netvrď mi, že nepoznáš nadsázku :-)
Zkus místo toho ukřivděnýho tónu reagovat na můj příspěveček o patro výš. Ten s tím "netržně" a "stát" velkými písmeny :-)
Újezďákův příspěvek je za hranicí toho, nač jsem ještě ochoten dobrovolně reagovat, protože mi podsouvá motivaci, která je u mě na jednom z posledních, tedy dost nedůležitých míst. V jiném příspěvku v této větvi jsem přece mluvil o zhoubnosti nadřazování ekonomických motivů lidského počínání našemu ekologickému chování. Takže buď Újezďák plácá blbosti nebo jen záměrně provokuje. A tenhle typ diskuse mě opravdu už neoslovuje.
Co se týče toho státu, netvrdím, že jeho rozhodnutí jsou vždy osvícená. Se spoustou z nich nesouhlasím. Vysílání vojáků do zahraničí na podporu amerických výbojů je taky rozhodnutí státu a doufám, že mě nepodezíráš, že bych cokoli takového podporoval.
Když se ale podívám na "netržní" rozhodnutí státu trochu blíž, zjistím, že za nimi bývají až nechutně TRŽNÍ zájmy těch, kteří si stát zprivatizovali a jeho nástroje používají ve vlastním tržním zájmu a v tržním zájmu nějakých lobbistických skupin.
To ale není chyba státu jako takového, nýbrž těch, kteří si z něj udělali dojnou krávu. Kolikrát jsem tu už psal, že trh (= sobecké soukromé zájmy a bezohlednost jejich prosazování) dokáže zničit a zneužít myšlenky a nástroje, které mají a mohou sloužit lidem, a obrátit je proti nim. To ale neznamená, že tyto myšlenky a nástroje jsou zavrženíhodné samy o sobě.
Mimochodem - stále ještě trváš na tom, že od někoho očekávám charitu? Pokud ano, mohl bys mi to nějak blíž vysvětlit?
Vyskytoval se už někdy v dějinách nějaký stát, který by si někdo "nezprivatizoval" ? Myslím skutečně historicky podložené, nevybájené a alespoň střednědobé fungování.
Tou "charitou od jiných" mám na mysli bohulibé počiny, které se tobě hodí do krámu, ale zaplatí je jiní.
Za tebe někdo něco platí? Pokud ne, tak proč si to a priory myslíš o druhejch?
Pokud ano, víš o čem mluvíš. :))
Pročti si poctivě a důkladně "Medvěda" za poslední dva tři roky a už se ptát nebudeš :-)
Ne že bych to nějak extra pročítala, ale mám dojem, že Medvěda platěj jeho klienti (žáci), tož toho bych neřešila.
Přesně tak. I když Ronda si patrně myslí, že mě platí ruské, moldavské, severokorejské, kubánské a íránské tajné služby.
Pro úplnost: Registrovaným diskutujícím jsem stejně dlouho jako Kominík, tj. od prosince 2005, aktivně přispívám od konce listopadu 2006 a napsal jsem hodně přes 13.000 příspěvků, jejichž průměrná délka je zhruba 900 znaků. Přeju příjemnou zábavu při jejich pročítání. :o))
Medvěde, ty se fakt už chytáš kdejaký blbosti... Nic jsem teď tady o tvém příjmu nepsal a ty to obracíš do tvé oblíbené osobní roviny ?? Docela podpás. Jak chceš... :-/
Nepoznáš nadsázku? O tom, kdo mě "platí", psala "bara2". Ale na druhou stranu tu ze mě nejen Ty, ale spousta dalších děláte nějakýho vrahounskýho komouše jak z padesátejch let, tak se nediv, že ze mě něco takového občas vypadne.
Nejde o přímé příjmy. Spíš o státní i nestátní služby, akce, díla, dávky, jistoty atd atd atd... Podle Medvěda by měli téměř všichni dostávat vše v míře nemalé, ať to platí kdo to platí. Hlavně když to nebude on (samozřejmě, že to takhle přímo nenapíše, ale počkej, za pár neděl to v součtu od něj tady přečteš :-)
Tož si to spočítej, ať už jseš předplyšákovej či krátce poplyšákovej, dostali rodiče porodný, pak dětský přídavky, ve škole tě učili zadara, felčaři tě zadara kurýrovali, odstřižením pupeční šňůry počínaje a třeba zagypsovanou nohou nekonče. Možná ještě měli rodiče i novomanželskou půjčku, jak to měli s bytem se jich musíš optat... To všechno oni a posléze i ty platili t.zv. daněma. Možná to máš sčotnutý, nevim, nebudu se do toho plest.
Tohle si musí každej spočítat sám, nebudu soudit.
Jsou státy, které si tu privatizaci státní moci nechají líbit v odpudivé míře - jako je dneska ten náš. A jsou státy, kde ten problém mají také, ale v míře jakž takž únosné.
Svou odpovědí na tu "charitu" jsi přesně definoval tržní chování, které je mně osobně bytostně cizí: výnosy a zisky pro mě, náklady a další negativní dopady přesuneme na ostatní.
Jinak ano: Pokud bych se sám těm "bohulibým činům" vyhýbal a požadoval je farizejsky od ostatních, pak by se to (možná) dalo odsoudit jako požadavek "charity". Ale to opravdu není můj případ. SAMOZŘEJMĚ že se mi "hodí do krámu", když se lidi budou chovat odpovědně k přírodě. Když tedy budu od ostatních požadovat, aby (stejně jako já) spotřebovávali uvědoměle s ohledem na ekologické dopady, dá se mluvit o tom, že moje "libůstky" zaplatí někdo jiný?
Zatím je to ale OBRÁCENĚ. Já osobně v zájmu ochrany přírody dost výrazně omezuju svou spotřebu (v některých segmentech až k nule) a těží z toho prakticky hlavně ti ostatní. Prostě jen požaduju, aby se ke mně v tomto ohledu PŘIPOJILI. Zatím z toho mám pocit, že svou spotřební uvědomělostí jen poskytuju prostor jiným, aby spotřebovávali "za mě".
K poslednímu odstavci - nic (tedy nikdo) nenadřazuje ekonomická hlediska ekologickým zájmům. Jdou ruku v ruce (jako vždy), pouze zmiňované důsledky jsou příliš křiklavé. Jakákoliv realizovaná "ekologická" hlediska jsou obrovským kšeftem. A zdůrazňuji realizovaná, t.zn. nemající nic společného s ideologií těch, kteří se nepohybují v ekonomické oblasti a nemající nic společného s vlivem v těchto oblastech (ekonomické a ekologické).
Zjednodušeně řečeno - ideje se lehce hlásají u piva nebo počítače a při prosazování obrovských zisků (zneužívání ideí, na které t.zv. "společnost" slyší).
Bohužel nemohu souhlasit. Ekologicky se jednotlivec, domácnost, firma či stát mohou chovat, aniž by to poměřovali ekonomickými kritérii. Kdybych se například já osobně choval ekologicky jen v situacích, kdy se to ekonomicky rentuje, musel bych se za sebe stydět, protože bych si počínal jako prase.
V ekonomické oblasti se pohybujeme všichni - stejně jako v oblasti ekologie. Každý náš čin má svůj ekologický i ekonomický rozměr. Jde jen o to, který z nich nadřadíme tomu druhému...
Já zase, bohužel, nemohu souhlasit s Tebou. Já totiž nemám možnost posoudit žádné ekologické chování u jednotlivů a jejich přihlížení (či ignorování) na ekonomickou stránku. Mohu těmto jednotlivcům věřit či ne. Firemní praxe jsou však jinačí - zkrátka je to tak.
Pokud mi přímo u baráku osadili křižovatku nákladnými semafory, nebylo to proto, že by odbor dopravy městské části dělal průzkum bezpečnosti průjezdu touto křižovatkou. Bylo to proto, že konkrétní firma zabývající se dopravní signalizací zalobovala u příslušných úředníků, aby z toho měla kšeft. Jako bezpečnostní důvod se to předkládá při zdůvodňování (křižovatka je na tom samozřejmě z hlediska nehodovosti hůře).
Pokud za rohem zruší nástupní ostrůvek pro šalinu a o 100 metrů dále nákladně postaví nový, není to z důvodu obslužnosti občanů (tím se to pouze odůvodňuje), ale proto, že stavební firma zalobuje, aby měla kšeft.
Používám neutrální slovo "zalobuje" pro praxi: kapsu si namastí úředníci, kteří to protlačí a dodavatelé těchto zrůdností. To jsem Ti uvedl ty malé příklady, abys to pochopil - jistě chápeš to, že to platíme z našich daní.
Pokud někdo osadí hektary ploch solárními panely, není to proto, že by se někdo chtěl chovat ekologicky (tím se to pouze zdůvodní), ale proto, že to je takový objem peněz (který zaplatíme všichni), který firmám (dodavatelským) a těm, kteří na to kývli, přinesou "náležité uspokojení".
To byly pouze příklady (konkrétní) a vezmi si, že ve jménu ekologie, bezpečnosti občanů, blaha občanů (a nevím jak se všechny ty odůvodňující kecy nazývají) se takových projektů realizuje desetitisíce. Proto jsem psal o zneužívání ideí a skutečné realitě.
A vzpomeň si na toto vždy, když budeš měsíčně platit vyšší částku na úhradu elektřiny a uvědom si, že velká část občanů v této republice platí svými odvody státu všechny podobné zhůvěřilosti - jen je konkrétně nepojmenováváme a pokud je někdo pojmenuje, pouze se divíme a nic s tím nemůžeme dělat, poněvadž na straně státu stojí takoví idealisté, jako jsi Ty.
V jednotlivostech, které popisuješ, v rozporu nejsme. Nejsem natolik naivní, abych toto nevnímal. Jenomže moje uvažování nezůstává na povrchu.
Z předražených semaforů, zbytečných tramvajových ostrůvků či z podpory megalomanských pseudoekologických prejektů neviním stát. Ten byl pouze zneužit ve prospěch ekonomických (tržních) zájmů SOUKROMÝCH firem a SOUKROMÝCH osob (úplatných úředníků). Bezpečnost občanů a ekologie samozřejmě pak poslouží jen jako záminka. Až sem to vidím stejně jako Ty.
Nesmíš ale zaměňovat stát jako INSTITUCI se SOUKROMÝMI OSOBAMI, které jej (v těchto případech ostudně) reprezentují. Když Tě bude (třeba i pravidelně) okrádat prodavačka v samoobsluze, zrušíš snad ten krám jako něco špatného, co škodí lidem? Ne, budeš se snad snažit, aby vedoucí či majitel krámu zaměstnával poctivé prodavačky.
A stejně je to se státem: Je to velmi užitečná instituce, která by si ale měla ohlídat, koho zaměstnává a jestli si jeho zaměstnanci počínají v zájmu občanů nebo jestli je okrádají - ať už v soukromém zájmu svém nebo nějakých spřízněných osob či firem.
Já prostě stojím na straně existence toho krámu, nikoli na straně nepoctivých prodavaček - to snad není až tak nebezpečný idealismus...
Tedy stojis zcela atypicky za vykoristovatelem? V tomto pripade vlastnikem nadnarodniho retezce Tesco, kteremu uboha prodavacka na hranici bidy dostatecne dobre neslouzi (anzto je vykoristovana nespravedlivou smlouvou)?
Ok, to vyse uvedene byl jenom vtip ;-)
Instituce si nic nepohlida. Neexistuje realne. Kazdou instituci pouze vytvari navenek konglomerat lidi, keri ji tvori.
Stat neni nic jineho nez urednici na strane jedne a volici na strane druhe. Nekteri z tech volicu jsou soucasne uredniky, jini jsou socasne lobysty atd. Ale stat jako takovy neexistuje nezavisle na techto lidech.
Zní to hezky, ale nemyslím si, že to tak je. Ani firma, natož něco tak složitého jako stát není pouhým souhrnem lidí. Když pouze naženeš zaměstnance nějaké větší firmy na jedno místo, nebudou fungovat jako firma. K tomu je potřeba něco víc. Firmu i stát kromě zaměstnanců tvoří IDEA, na které je vše postaveno. Stejní lidé budou dělat něco jiného a chovat se jinak - podle toho, jaká idea je v té firmě nebo státě bude spojovat.
Se stejnými lidmi dokáže jedna firma (nebo stát) něco úplně jiného než jiná. Záleží na té ideji a na způsobu organizace jejího naplňování. Asi Ti neuniklo, že jednou z hlavních (a vysoce ceněných) vlastností úředníka (ale i zaměstnance) je loajalita k zaměstnavateli (tedy i k jeho ideám). Prakticky stejný (loajální) úřednický aparát tedy může stejně dobře (nebo stejně špatně) sloužit absolutně odlišným státním zřízením.
A znova se zeptám - tahle utopie už někdy někde poctivě fungovala, nebo snad dokonce funguje ? Jednotlivci možná, ale celek ?
A i kdyby ne, je to snad důvod přestat se o to snažit?
Tak začni navrhovat REÁLNÁ řešení a neobhajuj pořád utopii. Děláš z pragmatiků pitomce a nelidy a sám máš hlavu v oblacích...
Hlavní moje REÁLNÉ řešení spočívá v tom, že jsem začal sám u sebe. Ale jinak máš pravdu, že (politický, sociální a ekonomický) pragmatismus mi nesedí. Dá se za něj totiž leccos schovat - vždy ochotně poslouží jako zástěrka pro lecjakou špinavost: Jinak a líp to nejde, a kdo si myslí, že jo, tak je idealistický snílek, což je samozřejmě velmi nebezpečná úchylka... :o(
"Hlavní moje REÁLNÉ řešení spočívá v tom, že jsem začal sám u sebe."
To spousta jiných lidí taky. Jen nemají potřebu to tak zdůrazňovat jako ty. A navíc nemají potřebu poučovat, nadávat a poučovat. Já já já...viď. Ale to je tu o tobě známé.....
Neměl bych potřebu se tu čímkoli "chlubit", kdybych tu nebyl obviňován, že všechno žádám od ostatních a sám nic nedělám... (Rondova "charita"). Jak bys na takovou invektivu reagoval ty?
Kromě toho si myslím, že osobní příklad je velmi důležitý a že na druhou stranu FALEŠNÁ skromnost by proto byla jen na škodu věci. Když tu někdo například napíše, že v Praze nemůže bez auta přežít, jak jinak bych měl reagovat, než tím, že já auto v Praze nepoužívám a jezdím na kole? To je přece daleko účinnější než uvádět stovky důvodů, proč to bez auta jde.
V poslední době mám hodně klientů na okrajích Prahy. Jezdím do Běchovic, na Chodov, na Stodůlky i jinam. Jiný by to považoval za dostatečný důvod, proč jezdit po Praze autem. Kdybych tu psal jen teoreticky, že se to dá zvládnout na kole, nebyl bych brán vážně. Když ale napíšu, že za poslední měsíc mám denní průměr svých jízd po Praze přes 50 km, spíš se někdo zamyslí, jestli to kolo náhodou opravdu není alternativa k tomu autu.
A totéž je to s tou ekologicky šetrnou spotřebou. Není to možná tolik vidět jako to, že denně vyjíždím na kole, ale není to o nic méně závažný můj příspěvek k všeobecné ochraně životního prostředí.
Mimochodem: Za posledních 12 let jsem svým ježděním na kole ušetřil kolem 7.000 litrů benzinu, které bych spálil, kdybych místo na kole jezdil autem... A že jsem to nedělal kvůli těm ušetřeným statisícům, je ti doufám jasné.
Vykašli se na to, Medvěde. Jakmile někdo začne argumentovat "objektivníma" příčinama, proč něco nejde, sám se zařadí. Proč někomu dokazovat, že "všechno jde, stačí chtít".
Sakra, tohle přece tvrděj ti úplně echt "pravičáci" ... :)))
Jak píšu...spousta lidí se chová lépe a lépe, jen nemá potřebu o tom zase psát příspěvek o pěti odstavcích, aby o tom ostatní (a asi i sám sebe) pořád přesvědčoval.
Já na rozdíl od tebe nemám spočítáno, kolik jsem ušetřil svojí jízdou na kole benzínu (a taky to nebude málo). Já totiž nemám potřebu to nikomu cpát a zdůrazňovat to, jak jsem oproti ostatním lepší.
Znám spousty lidí, kteří zase šetří někde jinde, víš. Ale vlastně taky znám spousty lidí, co jezdí na kole. Nebo nejezdí autem do práce, ale hromadnou. Pocítím to pokaždé, když doslova plandám v přecpané MHD na tyči....
Mimochodem. Nejsi jediný, kdo po Praze jezdí na kole:
http://www.prahounakole.cz/2010/07/07/scitani...
Jen jsem snad ani jednoho z těch stovek cyklistů zde neviděl, že by na svojí "dokonalost" zde upozorňovali tak vehementně, jako ty. Ani jeden cyklista svůj počin nepřepočítával na litry benzínu. A ani jeden z nich nám to tu neustále necpe do hlav.
Vlastně jo. Ty....
Dobře, vynechme zprofanované slůvko pragmatismus.
Děláš trouby tedy z těch, kteří popisují skutečný stav věci a koukají reálně na možnosti. Co takhle ?
Čím jsi jako začal ? Ty děláš akorát to, že snílkovsky žvatláš o nereálné utopii. Cokoliv reálného, jakýkoliv konkrétní a realizovatelný krůček postrádám.
Něco jiného je popsat skutečný stav věcí a něco jiného možnosti, jak ho řešit. Když někdo řekne, že něco řešit nejde a že to "takhle" prostě MUSÍ být, tak už to není popis skutečného stavu věcí. Z nikoho trouby nedělám, protože i já vnímám skutečný stav věcí, ale jestli koukám na možností řešení reálně nebo nereálně nemá nikdo právo za mě posuzovat.
Právě jsem tu byl osočen, že se tu chlubím tím, co dělám pro ochranu životního prostředí - a Ty se mě na to přímo zeptáš... Tak si třeba přečti mou reakci na tu invektivu neprihlasenyho Michala... A že to není jen konkrétní realizovatelný "krůček", ale pořádný krok - snad uznáš i Ty.
Co tu zase lžeš a napadáš. Kdo tě osočoval? Já jen psal, že nejsi jediný, kdo se snaží žít tak, aby neubližoval životnímu prostředí!!! Zas tu začínáš tu svou písničku, jak ti všichni ubližují.
Stačí se jen podívat, kolik lidí zde na diskuzi má zájem o skládací kola, elektrokola atd. Koukni, jaký je tu zájem, aby se zlepšila infrastruktura, protože by rádi jezdili do práce na kole mimo rušná místa. Spousta lidí se tu přiznala, že kolo používá i jako doprvní prostředek. Jenže tihle lidé tu nepočítají litry benzínu a nezdůrazňují to. Prostě jezdí a mají z toho dobrý pocit.
Hm, o funkci státu mám nějakou představu. Že se něco nazývá státem, ještě nemusí znamenat, že to tyto funkce vykonává. Ale kvůlivá tomu přece nebudu pojem stát zavrhovat.
Znáte to o tom smradu a růžích?
Vůbec nezavrhuji "pojem státu" (cituji). Vyjadřuji se k fungování státu a zneužívání idejí.
Tak už jen zbejvá si ten pojem definovat...
Mě rozladí, když někdo jen tak háže pojmem a šmahem zatracuje ;)
Denodenně přicházím prakticky do styku se státem a dělám si obrázek o jeho fungování (nefungování). Denodenně pracovně narážím na odůvodňování, proč něco nelze udělat a odvolávání se na anonymní masu těch, kteří za to mohou.
Tak tedy dotaz (původně jsem se vyjadřoval k zneužívání ideálů) - co je pozitivním konkrétním činem (nebo činy) státu např. v oblasti ekologie, bezpečnosti občanů etc??
A další dotaz - kdo tedy může za (což je tématem tohoto vlákna) dotace solárních elektráren?? Není - li to stát (a jeho složky), chci, prosím, jména.
Že se vám do toho pletu: Není viníkem slabost státního aparátu, který nedokáže adekvátně reagovat na tvrdě prosazované soukromé obchodní zájmy? Stát budeme mít takový, jaký si ho uděláme, a jeho zástupce takové, jaké si tam navolíme. Za to, že to dopadá takhle, nemůže stát jako instituce, nýbrž nemyslící mediálně zmanipulovaný volič(stvo).
A hned se nabízí otázka - ten zpackanej zákon odhlasoval a prosadil VOLIČ ??? Volič tak akorát ovlivní, jestli bude u koryta Franta, Pepa, nebo Tonda. Na další dění už v podstatě nemá vliv. A třeba v tomhle případě bylo úplně jedno, kterej z těch pacholků byl u vesla, vinu nesou stejnou. Co s tím zmohl volič a občan ? Zdá se ti ta síla státu malá ? Nebo co a kdo by měl být ten stát, když ne volení politici a jejich úředníci ????
No, k volbám jich chodí s bídou polovina, tentokrát je Mádl s Issovou zaktivizovali a přišlo jich celejch 60 procent :))
Tož se dá říct, že ta reprezentace ná řekněme 25 - 30 procentní podporu zmasírovanou PR. Se pak nediv.
No, myslím, že právě nevoliči značnou měrou přispěli ke stávajícímu politickému marasmu. Ti dva šašci zaktivizovali nanejvýš tak primitivní část mladé generace, která má pocit, že "dědeček a babička jim ujídají z chlebíčka". Naštěstí mám pocit, že si část z nich už začíná uvědomovat, že se stali obětí sprosté manipulace a že si svou volbou akorát tak nakáleli na vlastní hlavu.
Víš, co je to "občanská společnost"? To je princip, proti kterému bojovala a dosud bojuje "Občanská" demokratická(?) strana a Václav Klaus osobně. A ten princip spočívá v tom, že role voličstva nekončí u volební urny, ale že voliči ovlivňují politické dění po celou dobu politického mandátu svých zvolených zástupců.
Václav Klaus k voliči: "A vy jste kdo? Pokud něco chcete, založte si vlastní politickou stranu, nechte se zvolit do Parlamentu a tam si to prosaďte!" (volná parafráze). Pokud tento postoj sdílíš, nedivím se, že máš na stát a jeho fungování takové názory, jaké tu prezentuješ.
Tak, to byla kritika stávajícího stavu. A teď určitě přidáš ještě nějaké funkční řešení. Co to bude ? Referenda pro každý prd ? Manifestace ? demonstrace ? Občanská válka ? Jak se dobrat změn v demokratickém parlamentním systému jinak než volbama ?
A především, proč potom volit, když by se potom nemělo respektovat zvolené zastupitelstvo ???
A pro tebe je VK směrodatnej? :)))
Pokud jsi začátkem devadsátejch let nevolil ODS či jejich satelity si ho nemusíš všímat...
Tak to ani náhodou. Klause ani jeho ODS jsem nevolil ani v jedněch volbách. Jediná osobnost, které jsem si dokázal vážit, byl Bedřich Moldan a ten už tam není. I když na druhou stranu si myslím, že se přesunul z bláta do louže a z deště pod okap...
Jen upřesnění: Václav Klaus (a každý pravicově smýšlející člověk) bojuje proti tzv. NGOismu, tedy snaze ovlivňovat státní moc (výkonnou, zákonodárnou, soudní) z pozic nikým nevolených nátlakových organizací.
Definice dle Wikipedie: Občanská společnost je abstraktní pojem, zahrnující veškeré organizace, sdružující občany na dobrovolné bázi. Vymezit ji lze také jako organizované aktivity občanů, které nejsou spojeny se státními strukturami nebo komerčními organizacemi.
Tedy Václav Klaus jako zakladatel a člen mnoha nevládních organizací (např. CEP) naopak rozvoj občanské společnosti prokazatelně podporuje.
Tak to je přesné: "nikým nevolený" - to je přesně ta nadávka, která měla vždy "ospravedlňovat" Klausovu aroganci vůči voličům. Jenže pan Klaus tak nějak "zapomněl", že občan a volič je suverén, tudíž jeho legitimitu nelze odvozovat od nějakých voleb. Vždyť právě politik je v PODŘÍZENÉM postavení vůči voliči, neboť právě od občana a voliče politik teprve odvozuje svou legitimitu.
Pokud tedy pan Klaus využívá principů občanské společnosti k prosazování SVÝCH idejí a zájmů, měl by totéž právo respektovat i u druhých a ne jim ho upírat. Nebo snad platí: "Quod licet Jovi, non licet bovi" (Co je dovolenovo Jovovi, není dovoleno volovi)?
Ano, přesně tak. Pravicoví politici a jejich kamarádíčkové se zmocnili státu, v posledních dvaceti letech pod zástěrkou jeho zeštíhlování rozdali, rozprodali a rozkradli jeho majetek. V rozporu se svými ideovými východisky dramaticky zvyšují daně (samozřejmě nikoli těm nejbohatším). Pod jejich "vedením" tedy zůstává z původního státu jen jeho represivní složka a daně. Ale služby, které stát za vybrané prostředky měl občanům poskytovat, procházejí drastickou zeštíhlovací kúrou.
Shrnuto: Ze státu ponechali jen to, co mohou použít pro své privátní zájmy (proti občanům), ale to, co mělo občanům sloužit, likvidují. Počínají si jako "manažeři" firem pověření jejich postupnou řízenou likvidací: Odsávají získané prostředky formou neúměrných vlastních odměn a předražených zakázek pro své známé, ale neinvestují do rozvoje firmy ani do jejích "zaměstnanců".
Typické pro pravici je: Necháme vám v peněženkách stokoruny z vašich daní, ale odepřeme vám dosavadní služby státu v ceně (deseti)tisíců. Ušetřené peníze si rozdělíme mezi sebe.
Neříkám, že se (někteří) levicoví politici nechovali podobně, ale aspoň přitom něco vždycky zbylo něco i pro lidi.
Nuž přiznejme si, Medvěde, že nejen "pravicoví". Bych to tak nedělila, i když je fakt, že ti "pravicoví" mi vycházej hůř, ale ono to dělení a sebedefinování pravo-levo už nějak neplatí. Bych neškatulkovala, to o tom smradu a růžích platí obecně. Jak onehdá pro bolševika, tak i pro ten současnej ksindl. A nebudu se handrkovat, kdo byl horší a v čem, prostě růže je něco jinýho.
Absolutní souhlas. Shrnul bych to do věty, že stát tu není viníkem, nýbrž obětí - podobně jako jeho občané.
A k té levici a pravici. Levice byla okolnostmi DONUCENA k některým spíše pravicovým krokům a v podstatě se za ně stydí, ale pravice - nebo to, co si tak u nás říká - už svou asociálnost ani neskrývá. A zneužívá naivity lidí, kteří jsou ji navzdory tomu všemu ochotni volit: "Nur die dümmsten Kälber wählen ihre Metzger selber" (Gerhard Schröder). - "Jen ta nejhloupější telata si sama volí své řezníky". Budiž jim přáno, ale bohužel to odskáčou i jiní, kteří aspoň trochu přemýšlejí... (Mohl jsem volit i ostřejší výrazivo, ale nemám to v povaze).
Proč DONUCENA? A že by se styděla mi taky nepřipadá. A lidi nevyměníš. Já tu budoucnost moc optimisticky nevidim, ale ráda se nechám většinou přesvědčit. Zdrhnout se dá koneckonců kdykoliv, my pohani s tím nemáme problém.
Po samovolném rozpadu moci komunistické moci v roce 1989 byla nálada ve společnosti taková, že levicová řešení byla apriori odmítána jako "komunistická". Pochopil bych, kdyby tato averze ke všemu levicovému trvala pár let, ale že bude tenhle primitivní antikomunismus (či spíše hurápravičáctví) pokračovat i po více než dvaceti letech, je už politická zastydlost postavená na jednoduchém schématu, že co je levicové, je automaticky komunistické, a co je "komunistické", je automaticky zločinné.
S tím zdrháním vidím trochu problém. Pravičácká zaslepenost má internacionální, ba globální povahu. Pravicová politika nemá v podstatě jiný cíl než předat politickou moc do rukou nadnárodnímu (globálnímu) finančnímu kapitálu. A ten je dnes prakticky už všudypřítomný, takže zdrhat už prakticky není kam. Pohan nepohan.
Ono prvních pár dost let se tu hrál takovej socialistickej kabaret, kdy jedni neměli důvod řvát a druzí měli klid krást.
No a od tý doby se už akorát řeší bradavice by se plebs zabavil.
A prej už není co ukrast. Povídali že mu hráli, to říkali už v devětaosmdesátym, že není co ukrast, a nestíhali jsme zírat...
Tož dopřej i těm mladejm, ať se pokochaj ;)
A jsou místa, kde se nakonec všici sejdem, akorát tam někdo dorazí dřív a jinej později. Tam je to šumák.
Je to přesně tak, jak píšeš. Už pomalu není co ukrást - státní majetek je rozkraden, tak se zaměřují na peníze lidí - chtějí například ukrást několik procent z peněz, které si lidi šetří na důchod a podpořit jimi důchody těch nejbohatších, kteří mají rezervu na to, aby se ještě důchodově připojistili.
Dnes už není v módě zmocňovat se státního majetku, ale porvat se o příležitosti, kam a jak ten nakradený majetek investovat. Proto se privatizuje a komercionalizuje celý veřejný sektor, aby se v něm mohly točit soukromé (nakradené) peníze.
Stát tedy posloužil kapitálu jako dojná kráva, když kráva přestala dojit, byla zabita rozřezána na maso - a teď se řeší, co s chlívem, kde ta kráva ještě donedávna stála, a jak komerčně využít poptávku po mléce, které ještě donedávna lidem dávala.
Jenže pokud kapitálové skupiny zbídačí občany a navíc zlikvidují stát, který ty občany donedávna ještě jakž takž držel nad vodou, nezbude jim nic jiného než se začít požírat vzájemně. A v této fázi v minulosti vždy začínaly války. Ve dvacátém století světové...
Nedávno jsem četl zajímavé srovnání: od r. 1990 výdaje na sociální dávky vzrostly 10x, zatímco HDP jen 6x. Teď mi řekni, která vláda od r. 1990 se zachovala skutečně pravicově a toto nehorázné plýtvání a demotivaci lidí od práce se alespoň pokusila omezit.
Pro pravici je typické: odepřeme vám služby za 100,-, ale snížíme vám daně o 1000,-. Magických 10% je celkem přesně účinnost hospodaření státu s penězi (stát svým občanům pořídí za 1.000.000,- to, co je v běžném tržním prostředí zvykem prodávat za 100.000,-).
Jednoduchá odpověď: Protože většinu růstu HDP si přivlastnil podnikatelský sektor a stát musel občanům tento rozdíl dorovnat.
Když jsi tak zdatnej ekonom, dohledej si, jaký byl například v Německu poměr firemních a zaměstnaneckých daní v padesátých letech a jaký je tento poměr dnes. Zaměstnanci (tedy občané) jsou dnes daleko významnějším zdrojem příjmů státního rozpočtu než před padesáti či šedesáti lety. Jinými slovy daňové břemeno bylo během těch desetiletí přesunuto z firem na občany. Pak se ovšem nediv, že to stát musí zachraňovat zvýšenými sociálními dávkami.
Kdysi jsem tu psal, že zdrojem sociálních rozporů není závist chudých vůči bohatým, ale touha bohatých, aby se ještě více příjmově vzdálili od těch opovrhovaných "méně schopných". Je to závist naruby, tj.závist bohatých vůči chudým, aby se náhodou neosmělili příjmově se přiblížit "elitě"... Velmi hezky a lapidárně to nazval Václav Bělohradský: "Třídní boj neustal. Jen dnes již nebojují chudí proti bohatým, ale bohatí proti chudým.
Jak jinak se dá interpretovat snaha zalátat díru v rozpočtu vzniklou sanací bankovního sektoru rozvráceného za Klausových vlád tím, že pravice zvýší lidem daně, omezí sociální dávky, zruší výhody stavebního spoření? (Podporu hypoték ponechá, protože by to mohlo poškodit vysokopříjmové skupiny).
Dluh vzniklý sanací bank činí dnes (po započtení nákladů na obsluhu dluhu, tj. včetně úroků) jeden bilion a tři sta miliard korun. Je to téměř přesně stejně vysoká částka jako činí celý státní dluh. Jinými slovy: Kdyby páni bankéři neoprohospodařili a nerozkradli co mohli, státní finance by byly "NAVZDORY" štědrému sociálnímu systému VYROVNANÉ.
Dnes ovšem musí obyčejní lidé (příjemci dávek) zaplatit dluh těch nejbohatších, který nadělali v devadesátých letech.
http://zpravy.idnes.cz/nazor-elektrokocourkov...