Jeden z mých svěřenců se o víkendu zúčastnil bansko-bystryckého MTB maratonu. Vedl si velice dobře, propracoval se až na páté-šesté místo celkového průběžného pořadí, když jeden jezdec před ním jedoucí se namotal na nějaké zábradlí na mostě a těžce se zranil. Zlomil si ruku, nohu a trpěl poúrazovým šokem. Je velice správné, chvályhodné a potěšující, že někteří závodníci jedoucí za ním(včetně mého svěřence)zastavili, odložili na místě nehody své osobní ambice na dobrý výsledek, poskytli postiženému první pomoc a vyčkali u něj na příjezd sanitky. Zaslouží takoví lidé-sportovci nějaké ocenění, např. cenu Fair-Play prezentovanou při závěrečném vyhlášení výsledků nebo jim postačí vlastní potěšení ze svého kladného lidského přístupu? Je také zapotřebí si uvědomit, že tréninková příprava těchto záchranců stála spoustu píle, bolesti i financí.
Určitě zaslouží. Jde ale o to, že "vlastní potěšení ze svého kladného lidského přístupu" má vždy větší váhu. Veřejné ocenění mi přijde vhodné zejména jako motivační prvek pro ostatní, resp. jako prezentování vhodného příkladu pro další konání přítomných. Myslím, že v dnešní době, která preferuje výkon, úspěch a požitek, hledá každý to své "potěšení" na nepatřičných místech. Dodejme ale, že je k tomu nucen právě nadměrnou veřejnou prezentací zcela zcestných vzorů.
Jasně že zaslouží. Každé takové správné chování zaslouží minimálně pochvalu a poděkování. I kdyby to třeba mělo být samozřejmé (což často není). Nemusí to nutně být žádný formální diplom s plaketou. Ono je pak to čisté svědomí bude hřát daleko víc.
Plody píle, bolesti i financí vždycky můžou být ohroženy náhodným vlivem. Mohl třeba spadnout strom. Tenhle závod tedy dopadl takhle. Zas nakonec ne tak špatně. :')
Určitě zaslouží. To, že při vyhlašování výsledků bude veřejně vyzdvihnut jejich čin, by mělo být úplnou samozřejmostí. Podle mě je v současné společnosti morálka zasouvána někam hodně dolů, vše je poměřováno penězi, a to na všech úrovních. Na toho kluka (i na ty ostatní, co zastavili) můžeš být jen a jen hrdý, to co udělal, má nesrovnatelně větší hodnotu než zlatá medaile.
Pokud dali přednost takovému morálnímu jednání před osobním prospěchem tak jsou to jedním slovem FRAJEŘI. A takoví zaslouží uznání. A přidávám se k Airlinovi, že na ně můžeš bejt hrdej. Doufejme, že tímto jednáním nakazej i ostatní, bylo by to docela potřeba.
Mimochodem, na jednom sousedním fóru jsem právě četl nářky, jak se při závodě na jednoho zrakvenýho bajkera skoro všichni vykašlali, jenom pro pár blbejch minut, který jim byly nakonec stejně na prd. :-((((
určitě zaslouží, o to víc, že byl na výborné pozici. Pochvala (uznání) veřejné potěší, možná i nějaká cena od pořadatele by mohla být.... Držím palce, ať je příště na bedně!
Hoši, díky za názory. Z každé vaší odpovědi dýchá jiná filozofie pohledu na věc, každý při hodnocení takového skutku jde k věci z jiné strany. Mě osobně nepotěšílo, že k nehodě vůbec došlo, těžko hledat viníka. Označil pořadatel málo přehledné místo nedbale nebo vůbec? Mohl si za to závodník sám, tím že při fyzickém vypětí špatně přečetl terén? V závodech na horských kolech se jezdívá cestou-necestou, proto si myslím, že na vině asi nebude pořadatel. S největší pravděpodobností to byla jezdcova chyba nebo jeho vlastní přecenění vlastních schopností, možná také důsledek nějakého defektu. Ale v každém případě měl postižený štěstí, že u něj v jeho těžké chvíli zůstali jeho největší soupeři, lidé se silným charakterem. A jistě byli uvnitř naštvaní, že musejí trčet na místě nehody a nemohli ostatním ukázat svou fyzickou a duševní sílu v boji proti stejně dobře připravené konkurenci, přijeli sem přeci vyhrát maratónské klání. Zcela jistě se na něj tvrdě a bolestivě připravovali. Ukázali ovšem svou sílu jiným způsobem, obnažili své povahy a ukázali dalším stovkám startujících, že vítězství a cenu za ně dokáží přijmout i v jiné podobě.
Nejsem si ovšem zcela jist, že zrovna já bych měl být na svého svěřence hrdý, ikdyž mě to hodně potěšilo. To byl jeho počin, jeho velice správné rozhodnutí, já na tom podíl nemám.
Nemám prozatím žádné informace ohledně dohry této události v cílovém prostoru. Je možné, že je pořadatel veřejně ohlásil, tím pádem ocenil a v každém případě by si to hoši zasloužili, každého taková veřejná pochvala zahřeje na duši, né každý si ovšem přeje být v podobné souvislosti věřejně vystaven. Ale v konečném důsledku by měl být tento čin chápán jako vzor a návod a proto by měl být nahlas prezentován veřejnosti.
Bolo to tak, žev rýchlom zjazde po kamenistej ceste v tmavom lese bola rampa (závora), ktorá sa nedala obísť a nebolo ju vidno. Ten ktory by išjel prvý by do nej napálil. Nebolo žiadné označenie žiadni výkričník proste nič. Záchranka prišla cca za 1 hod. Po dojazde do cieľa všeci spolu mám organizátor povedal že mu je ľúto čo sa stalo.
Jen v krátkosti. Pořadatel zachráncům po společném příjezdu do cíle pouze oznámil " Je mi to lúto".
Dost slabá slova uznání.
Je to blbec. :'(
Ešte jeden odkaz: http://www.cyklomaraton.sk/modules.php?name...
Jestli tomu dobře rozumím,tak kluci pomohli člověku,co jejich pomoc potřeboval..To že se to stalo zrovna na závodech MTB není tak důležité.Podle mne je poskytnutí první pomoci člověku v nouzi základní povinnost druhého člověka,který "jde" náhodou kolem.
Jejich čin je rozhodně chválihodný,ale na vyznamenání to asi není.
Nevím,asi jsem divný,ale já osobně pokud by se mi to přihodilo (ve formě "zachránce"..bych žádné ocenění,ani čestné uznání nevyžadoval..proč taky???
Možná jim pak časem poděkuje onen zachráněný cyklista..budiž..
Ale jinak celkem smysl této debaty nechápu.
Že kvůli pomoci druhému,přišel jeden,či více cyklistů o místo mezi prvníma deseti..no dobře,pak mají skvělou kondičku (MTB Horal jsem jel v minulém roce také) a mohou vyhrát třeba hned následující závod.
Pokud vím,Horal je amatérský závod (byť je tam i kategorie profesionálů)..
A to že trénink stojí nemalé úsilí..a i peníze,to je snad každému jasné..
Trénovaný profík to má v jistém smyslu lepší,za něj část nákladů nese tým..Amatér si vše platí sám..Ale pokud by kterýkoliv amatér (slušně vychovaný) přijel k podobné nehodě,měl by pomoct a neptat se při tom (ani potom..podle mne) na odměnu a čestné uznání.
P.S.: nevím jak jsem se dostal na odkaz na MTB Horal..Ale i pro jiné závody podobné úrovně platí to stejné co jsem napsal..
Napsal jsi toho hodně, ale nepřesvědčil jsi mě.
Kluci by měli být věřejně pochváleni. Ti co se na zraněného vykašlali stáli na stupních vítězů. To je spravedlivé??????????????
P.S. Toman na své svěřence může být opravdu hrdý. I sám na sebe. Myslím, že je jenom netrénuje, ale i trochu vychovává svým vzorem.