Ahoj
Docela by me zajimalo, jestli se daji nekde najit hodnoty aerodynamickeho odporu pro ruzne typy kol (lehokol)? V diskuzich tady se obcas objevilo par koeficientu tvaru, ale nevim, zda to jsou zmerene hodnoty nebo jen odhady. Jsou dostupne nekdo konkretni vysledky mereni? Nekde jsem tu videl zminku, ze plocha krat koef tvaru vychazi pro osobni auto a cyklistu na horskem kole skoro stejne, tak jsem zvedavy, zda to ciselne fakt tak vychazi nebo jak moc prehnane to je? A samozrejme nejvic by me zajimaly hodnoty pro Azub Ibex. :)
Stejne zajimavy by byl i valivy odpor plastu, jsou dostupne nekde hodnoty pro konkretni typ plaste a tlak? Treba schwalbe ma na webu jakesi sloupecky, pro relativni porovnani, ale konkretni hodnoty jsem nikde nenasel. Nasel jsem poznamky, ze od 25 km/h prevazuje odpor vzduchu nad ostatnimi, ale predpokladam, ze pro takove zavery existuji i nejake podklady?
A posledni myslenka? Dal by se odpor vzduchu nejak v amaterskych podminkach zmerit? Me napadalo treba na zaklade rychlosti / zrychleni pri jizde dolu s kopce bez slapani, jenze pro vypocet bych potreboval (krome hmotnosti) znat presny uhel klesani a tezko najdu kopec, kde je dlouhy rovny usek s naprosto konstantnim klesanim a navic by nesmel foukat vitr... :)
Ne ze bych s tema hodnotama mohl neco delat, spis tak pro moji zvedavost, clovek ma leckdy pocit ze je neco jasne a pak kdyz vidi cisla, tak neveri...
Kdysi jsem si odvozoval vzorečky pro pohyb, jenž je brzděn úměrně nulté mocnině rychlosti (pláště) a druhé mocnině rychlosti (vzduch) a pak jsem na rovině (za relativního bezvětří) měřil, za jak dlouho a na jaké vzdálenosti zastavím z konkrétní rychlosti. "Přesné" hodnoty už si nepamatuju, jelikož nafitovaná data byla hrozně nepřesná a chyba výsledku byla řádově stejný jako samotný koeficient.
Dnes si myslím, že by to šlo snad v amatérských podmínkách změřit (za bezvětří) na nějakém tom dlouhém rovnoměrném kopci anebo se natočit z boku na video při dojíždění (z dálky se zoomem, aby byl člověk na kole pokud možno stále stejně daleko) a pak to na PC nějak zkombinovat s těmi rovnicemi, jak jsem o nich psal výše.
Ale taky by mě zajímalo, v jakých škálách se ty cyklistické koeficienty pohybují. Co si myslíte o tom, jaký vliv má povrch plášťů?
Tak ja jsem tedy predpokladal, ze valivy odpor zavisi na rychlosti linearne, odpor vzduchu s druhou mocninou a pravdepodobne tam bude i nejaka brzdna sila, ktera bude +/- konstantni.
Moje predstava mereni byla pouzit zaznam z GPS, ale prvni pokus nedopadl presvedcive, pominu-li ze nebylo bezvetri, tak presnost mereni nadmorske vysky pomoci GPS asi nebude dostatecna. Stravil jsem u Excelu nekolik hodin a vypoctene hodnoty nedavaly prilis smysl.
Knížečka: Mechanika jízdního kola - od Cibulky (tuším). Nevím, zda tam najdeš odpověď na své dotazy, ale zkus to. Někde jí tu mám, tak když ji vyhrabu, podívám se ti.
Jinak bych se asi obrátil na nějakou VŠ. Určitě to tam někdo zkoumal a třeba by jsi tam nějaké info získal.
Měření plášťů je spousta, nejvíce se měří bikové pláště. Excelovská tabulka vytvořená z většího množství měření převážně německého Bike magazinu je třeba u mě na webu:
http://data.mlok.net/tires.xls
K tomu něco měření a poznatků, jak je to s tlaky a šířkou plášťů x valivý odpor v terénu a na asfaltu:
http://data.mlok.net/Rolling_Resistance_Eng...
Ten wattový údaj u plášťů je potřebný výkon k udržení rychlosti 20km/h pro zatížení 50kg (tedy +- odpovídá zadnímu kolu 75kg jezdce).
Silční pláště se občas v nějakém testu taky objeví.
Srovnání valivý odpor x odpor vzduchu, kdy začíná který převažovat a tedy těch 25km/h, to je pro +- klasiku, i když i tady samozřejmě budou rozdíly dle posedu. Ale už od 20km/h je odpor vzduchu nezanedbatelný.
U lehokola to bude jiné, tam to bude posunuté do vyšší rychlosti, měření netuším, takže nevim o kolik to bude posunuté výše, tedy pro kterou rychlost bude u lehokola odpor vzduchu dominantní.
Samozřejmě to také záleží na pláštích, pokud se nazují extra pomalé drapáky, tak budou mít tak velký odpor, že odpor vzduchu se stane dominantní zase pro o trošku větší rychlost.
Diky, tabulka vypada dobre, text prectu, treba budu o trochu chytrejsi.
Dost zajímavý jsou ty hodnoty z grafu tlaku / energie, na nezpevněných površích je výhodnější mít co nejmenší tlak
Presne to me taky zarazilo. Ja jsem si myslel, ze vyssi tlak bude mit mensi valivy odpor vsude a duvodem k nizsimu budou jizdni vlastnosti, ale on nejvyssi tlak je vyhodny jen na silnici.
Jen "kupeckými počty" - nabouchaný plášť se ti do nezpevněného terénu bude zařezávat, nepřetržitě si razíš cestu (vlastně jedeš do kopce i na rovině :-) , a když se plášť zařízne třeba do měkčí hlíny, nebo i mezi kamínky, působí tam i boční tření. Širší měkčí plášť se rozplizne po povrchu terénu. - no a třeba jsou pro tuhle praxi nějaké odborné termíny :-)
Ok, tak nekomu staci kupecke pocty no... ja jsem tak nejak mel v pameti pripad, kdy jsem pred mnoha lety na favoritu s plasti 32-630 (ve predu mozna uz i 25-630) ujel na louce dvoum horskym kolum... ale pripoustim, ze to byl spis problem tech jezdcu nez kol. :)
Tak od oka bych to videl tak, ze tvrdost pneu by se mela co nejvice rovnat tvrdosti terenu. Asi nejlepe to ma zarizene vlak... 8-)
Tak od oka je to zajimava myslenka, nasel jsem tabulku na wiki http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99en%C3%AD a vlak je na tom priblizne 3 krat lepe, ale pro overeni tve teorie tam nemame dost hodnot. Pokud bys mel pravdu, mel by byt vyssi valivy odpor ocele po dreve nez dreva po dreve.
dřevo-dřevo 0,0008 m
ocel-ocel 0,00003 m
pryžové kolo-asfalt 0,0016 m
ocelové kolo-kolejnice 0,0005 m
Rekl bych, ze by to tak i mohlo byt. Ale tam bude hrat roli i povrchova uprava a nevratnost deformace dreva. Spis bych bral treba ocelove kolecko a umelohmotne po drevu. Pro idealni porovnani nam chybi kolecka z mekcich materialu, nez kov, aby z nej existoval i pouzitelny podklad. Snad jeste guma - neco jako je kolem ledove plochy na stadionech.
Mrkni sem : http://www.recumbents.com/wisil/simul/HPV_Simul...
K amatérskému měření by mohl posloužit dlouhý rovný a dost prudký kopec. Zkusil bych se rozjet a prostě změřit maximálku. Problém bude asi v tom, že bude vyšší, než co člověku dovolí pud sebezáchovy.
S tím valivým odporem to není jednoduché, protože jeho průběh není lineární, za lineární se dá považovat na určitém úseku rychlostí. Nebo mám pocit, že tak nějak nám to na škole říkali. A taky říkali, že tyhle všechny veličiny se nepočítají, ale měří.
Tak maximalka se zmerit da, ale jak z ni urcis aerodynamicky odpor? K tomu potrebujes jeste alespon znat presny sklon kopce, coz se bude zjistovat spatne a tezko najdu kopec, ktery ma stejny sklon v cele delce.
Úplně nechápu na co potřebuješ znát sklon kopce. Myslel jsem maximálku... aha už vím, na co ho potřebuješ potřebuješ :) ... kdy se ti vyrovnají síly. No ale na porovnání dvou kol by to fungovat mohlo.
Ani na porovnani dvou kol by to nestacilo, protoze by tam vstupovala jeste hmotnost kola a jezdce. I kdyz by cyklista byl stejny, tak treba rozdil hmotnosti mezi Azub lehokolem a nejakou silnickou by uz mohl vysledek dost zkreslit.
V krajním případě můžeš váhu silničky dohnat třeba závažím vloženým do sedlovky.
Nebo nafoukanim helia do ramu AZUBu.
Jeden skoro konstantni kopec bych mel. V Praze - od Nuselskeho mostu dolu na Folimanku. Ale maximalku tam asi vazne nedam. Ani nevim, jestli by mi tam driv dosla odvaha, nebo prevody.
Tento problém je asi stejně závažný jako holení nohou bikera před akcí, ale držím palce.
Souhlasim, vsak ti nikdo nebrani zalozit si na holeni nohou vlastni tema... :)
Nebo myslis, ze ma holeni meritelny vliv na aerodynamiku?
Ma :o) Stejne tak jestli ma jezdec dvojdilny dres nebo kombinezu, tvar prilby a bryli atd. atd. . Je to souhrn zdanlivych prkotin, ale treba uz pri kratke casovce muze techhle par promennych znamenat rozdil mezi 1. mistem a vypadnutim z prvni desitky, pri stejne vykonosti.
Jina otazka je jestli to ma vyznam pro cyklistiku bez ambici na spickove vysledky, ale to uz si musi zakladatel tematu vyresit jenom sam :o)
Jojo, odhadnul jsi to dobre, jsem cyklista bez ambici... a presto me to zajimalo. :)
A diky Mlokovu odkazu jsem uz o kousek chytrejsi, protoze jsem si do ted myslel, ze vyssi tlak znamena vzdy nizsi valivy odpor a ono to zrejme v terenu muze byt naopak.
Zalezi vzdycky na pomeru sirky plaste a jeho tlaku, na povrchu po kterem se pohybujes, na jeho vzorku, na rychlosti (kdy nad valivym odporem zacne vyrazne prevazovat odpor aerodynamicky) atd. atd.
Jestli te zajimaji nejaka presnejsi cisla, tak si musis ujasnit predevsim pro kterou disciplinu to potrebujes, nejake obecne udaje neexistuji a pro jednotliva odvetvi cyklistiky se budou dost podstatne lisit.
Mozna by Te mohlo spis zajimat, ze kdyz srovnam vyodneji nohy a lokty pritisknu k telu, jedu z kopce (Jiloviste - Vsenory) misto cca 50 cca 55 v jednom konkretnim miste.
Jinde brzdíš i očima, takže nesleduješ comp?
8-)
Jinde mne ta rychlost az tak nezajima, jen se pak pod kopcem mrknu na maximalku.
Jednou jsem se na naledi zadival na tachac, pak se podival kupredu a tam nakladak. Oba jsme jeli tak 10 kmh, takze on zastavil a sledoval, jak se kacim a klouzu i s kolem. Podrobne jsem si prohledl uchyceni predniho narazniku zaspodu. Pak jsem se vyplazil ven, vytahl kolo, pozdravil a oba jsme odjeli. Nerad bych neco podobneho opakoval ve vetsi rychlosti.