Já jsem se konečně podívala do Drážďan.
Ale žádná štvanice po svých - do Děčína jsme pěkně jeli vlakem a pak jsme to rozložili na 20 - 30ti kilometrové úseky. V tom vedru to stačilo.
A z Děčína zase pěkne zpět domů vlakem :o)))
Prostě příjemně oddychové 4 dny :o)))
Pohodička podle Labe co? my tam jeli vloni, ale to zrovna občas pršelo. teď jsme jezdili v Jizerkách, vedro sice bylo, ale v tisíci metrech pořád pofukoval vítr, tak se dalo jezdit i dokopce, občas jsem se namočila v Jizeře nebo v bezejmeném potůčku. taky jsem objevila krásnou cestu z Harrachova přes Polsko na Smrk, lehká šotolina, písek, občas asfalt a na vrcholu opět příjemný ochlazující vánek. Akorát tam nějaký "dobrák" dojel s teréním autem a prodával tam plechovkové pivo a kafe, proč ta civilizace musí být úplně všude to nechápu.
Rychlebske stezky, Praded (s uzasnou cervenou smerem dolu na Cervenohorske sedlo), Osvetim, Brezinka...
Rozepiš se prosím trošku, jak ta červená vypadá. Tím myslím ten úsek od Švýcárny. A je tam pořád zákaz? A pokud ano, tak žádné problémy, že by tam někdo prudil?
Za chvíli se taky chystám do Jeseníků a tenhle úsek jsem ještě nejel, minule jsme ho kvůli zákazu nejeli.
k babičce do sousední vsi. Jinak jsem celej víkend strávil v podstatě v garáži a dával dohromady druhý lehokolo. Už jezdí a přítelkyni to docela jde. Vypadá to, že si jí budu moci nechat :-)
No a zbytek jsem upgradoval starý dětský kolo (díky AV). To bylo sraní :-( A ještě to není hotový. Ale jestli z něj ten prcek nebude mít radost tak ho asi na místě rozšlapu.
Tak v sobotu nas to zaválo na Ramzovou vlakem. A odsud dále na kolech do Lipové Lázní,Vápené,Žulové přes zatopené lomy na Kaltenštejn,Černou vodu,Venušiny misky,Habinu,Velký Kraš,Bernartice,Javorník,Boruvkovou horu a dále přes Polsko na Kladské sedlo do Starého města a Hanušovic. A v nedělu z Hanušovic přes Žárovou, Vel. Losiny na Maršíkov,Sobotín,Klepáčov,Skřítek,Rýmařov,Stránské,Kněžpole,Huzová,Dálov,Horní Loděnice a Bělkovickym údolím přes Těšíkovskou kyselku do Olmika. Nádhera ale strašné pařák. Zdraví Petr z Olomóca.
Sice už je osmýho, ale nešť: vzal jsem spacák, celtu, vařič, ešus, autorka airlinka a ve čtvrtek pozdě odpoledne jasem vyrazil na jih. Toulal jsem se po oblasti Blatná - Písek Horažďovice - Římov ..., potkal jsem jednu fajn singl cyklistku natěžko - bohužel z Vyškova, trochu z ruky, počasí nádherný, kolařů + vodáků na řekách hafo, až na tu úterní odpolední bouřku to nemělo ašíbku :-)
Tak já také osmého přidám. Do vozíku jsem naložil stan, spacáky,... Spolu s mýma holkama jsme sedli na kolo a jeli nejdřív na Bedřichov, a pak zpět do Žitavy, odtud na sever do kláštera Mariental a pak za úterního vytrvalého deště přes všechny ty kopečky směrem k nám. Cestou do Marientálu jsme potkali mraky českých cyklistů, zdá se, že cyklovýlet autem do Hrádku nad Nisou a odtud do Görlitz a zpět je v kursu.
Ten rodinnej tým Ti dost závidím :-).
Včera jsem potkal silničáře, kluka tak v mých letech, a s ním jel syn - na poloviční silničce, táta na něj dohlížel - takhle jsem si to kdysi taky představoval...
tak nejsi ještě žádne důchodce ne? Tak neházej penis do žita a zaij sémě a z apár let přesně tak jezdíš!
V který ruce držíš tu flašku? :-)))
Je to jak říká Jířa. Jak jednou zatrpkneš jsi v celibátu. No možná ne úplném, ale na rodinu to není. Já bych si tedy život bez ženské nedovedl představit. Dnes už i bez dalších dětí - ty naše dvě úplně stačily, ale bez baby ne. A nejde jen o sex. Mít vedle sebe někoho, s kým si rozumíš, na to ani ty Abyho ségry nestačí.
Ale zase při troše smůly poslouchat nějaký "něžný vydírání", výčitky, neopodstatněný žárlení, nebo prudění... Po dvou rozvodech jsem ještě učinil pár pokusů, ale když jsem zavětřil něco z výše popsaného, prchal jsem jak polňák. Asi mám na tohle smůlu, nebo jsem míň splachovací. :-)
Je to o kompromisech. Z obou stran. Možná je chyba v Tobě, možná jsi fakt měl smůlu.
Chraň bůch, že bych chtěl vinu házet jen na "druhou stranu" ! Jen jsem tam vyjmenoval, v čem kompromis neunesu a co považuju za neslučitelný s pohodovým životem - bohužel jsem se s tím setkával jako s naprosto univerzálním souborem vlastností partnerek :-)
Jinak já se naprosto sebekriticky považuju za příklad nerodinného typu. Kdyby mě to v mládí někdo vysvětlil, ušetřil bych si fůru problémů... :-)
K té poslední větě - mně to v mládí (i později) vysvětlovali, problémy stejně byly a nakonec jsem došel ke stejnému názoru jako Ty....sebekriticky přiznávám, že pro rodinu rozhodně nejsem (a nebyl jsem) ten vhodný adept (a to jsem úspěšně vychoval děti i vnoučata, ovšem dle svých představ a bez zásahů druhých).
Nikoliv, ale nebožky působily při výchově (od určitého věku dětí) pouze coby poradní orgán s malou váhou hlasu. A poněvadž se to osvědčilo v praxi, děti souhlasily se stejnou metodou u výchovy jejich dětí.
Tak to musely být pouze 2 možnosti. A neber to jako urážku. Buď Tvoje nebožky byly dost omezené a neschopné a nebo jsi dominantní chlap který ví všechno nejlíp a musí být po jeho. Netvrdím že Tvá výchova byla špatná.Já si ale takovou výchovu jako popisuješ Ty nedovedu představit. Děti jsme se ženou vychovávali společně a k naší i jejich spokojenosti.
Je i třetí možnost - a nemusí tam být omezenost kteréhokoliv z partnerů ani totální dominance - je to dohoda předem uzavřená a pomáhající více těm ženám. Všechny spojitosti se školou i mimoškolními aktivitami byly přeneseny na mě. A mohl bych to nazvat také společnou výchovou. Jinak - jistěže to bylo takové (jemně řečeno) nestandardní, ale výsledek (vypuštění do samostatného života i následné osamostnění , kariéra i rodina) je nadstandardní.
Jinak obecně chlapi vůbec jsou pro rodinu neštěstí. Jako ti čmeláčci, z květinky na květinku, opylovat a pak dál. Jsou jistě výjimky - asi 3 :-) Taky mají svoje zájmy a ty jsou někdy důležitější, než rodina. No a potom práce, která se zrovna bez NICH nemůže obejít. Tak co ta ženská vůbec chce? Vždyť jen vychovává děti, uklízí a stará se o doupě. Pánové, nemají to s náma ty ženské lehké a pokud to některé vydrží, paruky dolů.
Teda já jsem asi divná, ale život bez chlapa bych si teda představit nedovedla... Resp. ani si ho představovat nechci.
Na ten exemplář, co mám doma, jsem si již zvykla a jsem nesmírně ráda, že mám normálního chlapa, kterej chodí na pivo, je protivnej, krká, nepřezouvá se, na záchodě nevrací dolu prkýnko, nechává špinavou vanu, klidně si lehne do postele v montérkách, ponožky nechává vedle postele,... Však to znáte :o)))
Ale je s ním sranda, s dcerunkama s ním umíme dobře zacházet a domov by bez něj nebyl ten náš správný domov, kam se všichni hrozně rádi vracíme.
Ano, je to všechno o kompromisech - pokud si vzájemně dokážeme tolerovat vlastní záliby a dokážeme si nechat prostor pro vlastní relaxaci, tak je doma klid a pohoda :o)))
Naučila jsem se, že hádky jen znepříjemňují život a ubírají nám čas, kdy můžeme být spolu. A tak to u nás bez problémů funguje i bez výměny názorů :o)))
A můžu vám říct, že já se k tomu svýmu chlapovi ze všech svých cest vždycky strašně ráda vracím domů :o)))
Krká - zkus polknout dobrý pivo a nekrkat.
Nepřezouvá se - když třeba pije bez Míry, těžko to po něm chtít.
Prkýnko - to se dělá i ve filmech.
špinavá vana - víš jak to ve vyleštěný vaně klouže?
Montérky - nesmíš ho tolik zaúkolovávat, jinak s tím nepřestane.
Fusekle - dej mu krátkou deku, stáhni topení a nebude si je sundavat.
Tak zkušená ženská, já to nechápu. :-)
no dyť taky píšu, že jsem ráda, že ten můj chlap má všechny tyhle neřesti :o)))
a prudit ho kvůli tomu...
podlaha se vytře, peřiny se převlíknou a ve vaně víc bordleu nadělá naš kocour, tak proč si dělat vrásky na čele :o)))
Hele ono není problém počít dítě ve 40+, problém je mít doma toho puberťáka v 55+. To si spousta těch, co odkládají založení rodiny neuvědomuje.
a já si myslel, že ti dcera nedělá problém, ale radost....
Mě dcera dělá radost, nemohu si stěžovat. Ale občas je na zabití a po předchozích zkušenostech je mi jasné, že se to zlepší až tak za 10 let.
A také pořád mám před očima ty děti, co vídám ve školách, kam docházím.
No a je to s Bětkou nějak jiný než s klukama, který jsou starší?
Já děti nemám, nemám vlastní zkušenost. podle mne to bude celkem jedno, podle mě nezáleží až tak na věku, jako na tvý emoční vyspělosti a případné opotřebovanosti. Nevím....
Děti můžou své rodiče úplně zničit, ale až v dospělejším věku.
Děti dokáží rodiče ničit klidně už od nějakých deseti let. Neuvěřitelnou "silou". (vlastní bohaté zkušenosti)
Ale pak si za to mohou ti rodiče. 8-)
Tak tohle mi ze začátku tvrdili pedopsychologové, pedopsychiatři, učitelé a různí pedoporadci taky. Dokud neměli miláčka měsíc v péči. Pak otočili. - Ale tohle je napsaný jen ve zkratce. To by bylo na doooost dlouhý povídání.
Jako rodič si za to můžu zásadně jen tím, že jsem se stal rodičem (pokud jím opravdu jsem... :-)
Pokud je v nich z dětství zaseto "dobré semínko", tak je tohle málo pravděpodobné. 8-)
Můžeš set co chceš, genům stejně neporučíš. Setím jen krapet koriguješ dopady, puberta rozhodne, ať děláš, co děláš. Adoptivní rodiče "no name" dětí z děcáků by mohli hodně vyprávět...
Právě že je tam ten děcák. Děti se VYCHOVÁVAJÍ od narození do tří let. Pak už se jen lehce koriguje. Ale je fakt, že geny mají velkou moc. Taky bych mohla vyprávět. 8-)
Aby nedošlo k omylu, výchova má určitě veliký význam pro každého, ALE - "vespod" nejsme nic jiného, než trošku jiná zvířátka. A krásným příkladem jsou chovatelé psů, kteří dopředu vědí, jaké budou mít vlastnosti štěňata od konkrétních psů a fen a podle toho je vhodnými "sňatky" šlechtí ke klidu, pracovitosti, nebo i agresi. U nás, lidí to funguje úplně stejně.
Z děcáku bych po svých zkušenostech bral jedině děti konkrétních, mě známých rodičů, abych věděl, co mohu očekávat.
nesouhlasím. Semínka, co do mě zasili rodiče jsou naprosto skvělá. Já měl vážně poměrně krásný dětsví. Pubertu jsme ale měl šílenou a myslím, že maka neměla daleko od toho skončit v pakárně.... :-( Dneska bych si nakopal držku, ale tehdy jsem pro sebe a svý problémy okolo neviděl. Navíc jsem jí činil částečně zodpovědnou, protože mě na tenhle svět přivedla. Byl jsem neuvěřitelnej kretén! Ne že by to teď bylo super, ale oproti kdysi jsem dneska naprosto úžasnej... :-(
Omyl, děti mohou své rodiče ničit již od narození :o)))
Naše mladší dcerunka odmítala kojeneckou stravu, takže do půl roku, než dostala guláš s knedlíkem, jen řvala a řvala a řvala...
Ve dne, v noci... Vždycky si mlíka jen cucla a za hodinu řvala znovu...
Děs...
Poněvadž zmiňuješ ten guláš s knedlíkem (také jsem byl dosti svéráz se stravou pro sviště), určitě Ti muselo připadat úsměvné, když jsi četla o starostech přispívajících maminek, co dát (a cestou uvařit) svým dvouletým dětem.
Někdy se až divím, jak jsou ty děti každé jiné.
Je ale vidět, že nakonec jsou z jednoho kořene.
Ale co se týče puberty, tak jsem toho názoru, že co jsme mohli, to jsme do dětí vložili v ranném dětství a pak jim můžeme přát, aby tím životem propluli bez větší újmy. Co dětí znám, kde to šlo ztuha.
(Ale s tím se rodiče potýkají už od nepaměti, viz příběh o ztraceném synovi.) :)
já myslel jestli je to jiný pro tebe, jak jsi psal výš...
Co se dětí týče souhlasím. S bráškou jsme vychovávaní oba stejně a jsme každý uplně jiný. On měl oproti mě třeba tu pubertu celkem v pohodě. Sice se pozná, že jsme ze stejného hnízda, ale když neberu fyzickou podobu, tak jsou mi možná někteří známí podobnější.
S kolegy lehokolisty jsme si užívali rovinek Třeboňska, koupání v pískárně a trochu brodění. Přestože to mám na Třeboňsko kousek, nikdy jsem tam nijak zvlášť nejezdil. Překvapilo mě to množství cyklistů, které se tam vyskytovalo. Já se účatnil jen v sobotu, ale kolegové tam byli do úterka.
Z videjka a pár fotek mých a cyklo-mz jsem udělal krátké video na trubce
http://www.youtube.com/watch?v=mSYWJlgr7GE
Ten odkaz na video je špatně, takhle by to mělo být správně
http://www.youtube.com/watch?v=dwYvACFR34c
Teď naposled, co jsem jel po hrázi Světa, myslím že v pondělí, bych hodnotil stupeň dopravy slušnou čtyřkou, po přejetí na hráz Opatovickýho to bylo tak na trojce, něco holt uhne k hrobce...:)
Pravda je, že cyklistů, zvláštěpak těch svátečnějších, je tady opravdu někdy až nezdravě. Většinou ale stačí uhnout z hlavních
tur. značených cest někam na postranní pěšinky a je klid, aspoň relativní.
Mohu-li do prodlouženého víkendu zahrnout i včerejší podvečerní vyjížďku, podělím se s vámi o hrůzný zážitek. Terasu rozhledny na Sněžníku nechává město Jílové opravit (patří do jeho katastru). Co dokážou "zlaté české ručičky" v době diamatových pil a laserového odměřování mě teda nadzvedlo. Kdyby se debil "řemeslník" alespoň trochu nechal inspirovat prací svých předchůdců! Doufám, že nebudu sám, kdo na úřadu zaintervenuje, turistů tam chodí mraky.
Ja měl za to že to je téma o jízdě na kole a kam nás to o prodlóženym víkendu zaneslo a ne o tom co kdo má a jaký to má doma.
Petr z OLMIKA.
My* byli o tomhle prodlouženém víkendu na Vysočině (konkrétně Velké Dářko) a prodloužili si to až do dnes (do pátku). Projezdili jsme "vše" a navštívili, co šlo :-) Tisůvka, Devět skal, Milovský rybník, Medlovský rybník, Tři Studně, Tálský mlýn, Račín, Zelená hora (kostel), Harusův kopec... a taky objeli V. Dářko. Zažili jsme kořeny, lávky, trejlíky, šutry, skály, cestičky v lesích, rozpálený asfalt, déšť, vedro, zimu, sucho, mokro, dokopce a skopce... Len ty trúby chýbaly, len ty trúby... :-)
* my = stále ta stejná ;-)
Taky jsem si prodlouzil tento nadchazejici vikend a neda mi se nepochlubit :)
http://utrack.crempa.net/report/saved_report...