Naše (6měs.) usíná rychle a nebo kouká. Jenže ona je hodná všeobecně.
Má tam teda vevnitř přivázanou hračku, aby se nenudila a když svítí sluníčko, tak to pečlivě stíníme plínou. Ale i tak, všeobecná pohoda. A jsme v miminkovníku, napoprvé jsme zkusili autosedačku a ta jí v tom vozíku vadila. Vlastně když si tak vzpomínám, tak ze začátku občas fňukala, ale teď už je v pohodě.
Ten miminkovník vypadá zajímavě, ale je dost drahej na to to zkušet. to jedině se zkusím zeptat jestli ho někdo v okolí nemá a nezapujčil by. Ta hračka je vlastně dobrej nápad tu tam neměla, to udělám.
A vyjeli jste hned přímo s kolem, nebo jste to nejdříve používali jako kočár aby si zvykla?
No, napoprvé hned za kolem a rovnou na cyklojízdu, takže na stížnosti nemohl být brán zřetel :-) Pak se ale vztekala, když jsme jí před cestou zpět dali dovnitř a ještě chvíli nejeli.
Miminkovník (aspoň u toho Croozera) je zavěšený hodně vpředu a vzadu a mimčo v něm vlastně volně visí, dost to tlumí nárazy, i když je to současně těsné, je to taky měkké. Autosedačka nám přišla strašně tvrdá.
Ono je dost důležité, jak staré dítě je ve vozíku. My jsme měli ty Weber vložky pro kojence - ty byly tvrdé jako prkno a museli jsme děti vypodkládat dekami, aby byly v pohodlí. Vydrželi nám bez řvaní ve věku cca. 6 měsíců taky jen, když spali a jinak řvali. Častokrát jsme dojeli kousek za město a museli jsme se vrátit, pánč se ten řev nedal vydržet.
Ale od věku cca. 1,5 roku už to šlo. Už si zvykli a vydrželi podstatně déle. Dnes (věk 2,5 roku) vydrží bez problémů i hodinku bez přestávky, ale pak se tvrdě dožadují vystoupení a proběhnutí se. Rovněž jsme je od mala zabavovali hračkami uvnitř vozíku, tím, že jsem jim během jízdy zpíval nebo kecal blbiny a oni se za mnou smály. Třeba jsem s vozíkem šněroval ze strany na stranu a vyjížděl s přechozím upozorněním díry slovem "bum" lehké výmoly(upozorňuji až po odpružení vozíku) s patřičným doprovodem dětského smíchu. Ted´ je zabavím i jídlem a pitím nebo se řehní sami na sebe a dokáží se bavit i sami. Ale začátky ve vozíku byly vesměs bolestné, stejné jako vaše.;-) Takže bych hlavu nevěsil - s postupujícím věkem dětí je to lepší a lepší...;-) Viz foto.
Můj kamarád má dvou a půl letou holčičku. Loni, když jsme byli na Lipně, úplně bez problémů jezdila ve vozejku, chvílema spala, chvílema brebentila, v pohodě. Jenže letos jí to už nějak omrzelo a do vozejku prostě ne. Selhaly veškeré pokusy, hračky, jídlo všechno marný, nic nezabralo. Takže letos musel koupit sedačku a malá s náma naprosto šťastná jezdila celou dobu co jsme byli na České Kanadě a viditelně jí to bavilo. Takže u některejch dětí asi přijde věk, kdy maj izolace ve vozejku plný zoubky a způsobem sobě vlastním nám to dávaj najevo. :-)
Asi neporadím. Vozík jsem koupili, když byly prostřednímu dítěti 3 a půl a nejmladšímu 3 měsíce, takže v něm jezdili od začátku spolu, spolu si hráli a povídali atd. Takže se vlastně žádná nespokojenost nekonala. I když tam nejmladší jezdil (a teď užý pořád jezdí) sám, stejně už byl naučenej, že vozík je bomba a pořád to tak bere.
Napadá mě snad jen, že samozřejmě pomáhají časté atraktivní zastávky (občas udělám výlet doslova po hřištích, i když třeba projedem dokolajen nedaleké sídliště). On pak už vždycky nastupuje do vozíku sám, protože ví, že půjde o přepravu k jeho další oblíbené atrakci. A taky děláme všechno proto, aby ten vozík bral jako svoje "teritorium", podporujeme v něm pocit, že je to jeho "domeček" atd. Říká mu "můj vozík", dlouho vybírá a plánuje, co si do něj dneska neloží, knížky, hračky... Když si s sebou jeho starší sourozenci chtějí něco vzít nebo naopak přivézt z výletu nějaký kámen, tak on jim milostivě dovoluje, aby si to dali "k němu". A tak dále, snad je jasné, o co jde. Myslím, že tohle taky pomáhá, ale obávám se, že to může fungovat nejdřív tak od 12 měsíců věku... :-(
Je pravda, ze my jsme planovali vozik vyuzit vic nez ho doposud vyuzivame :o) ale ani se 7-mesicnim deckem, ani pozdeji nebyl problem aby se mu do voziku nechtelo nebo aby tam nechtel zustat. V 10 mesicich dokonce absolvoval i NaKolackou akci na Garde, i kdyz v cyklovoziku pouze v sekci asfaltoplazu "matky s detmi" (=starsi a unaveni :o)). Bral to jako takovy mnohem zabavnejsi rychly kocarek.
Letos jsme to jeste vlastne ani nezkouseli (zena ted nemuze jezdit vubec), ale obavam se, ze ted kdyz ma rok a pul a chce jenom behat, ze to bude naopak mnohem tezsi. Uvidime, vyzkousime.
http://alvapinka.rajce.idnes.cz/Matyskova...
No - právě 1.5 roku má náš prcek, kterého s vozíkem začínáme seznamovat. Celkem rád si vleze dovnitř, ale každých 5-10 minut se dožaduje zastavení, takže jsem doteď na delší než 50-ti minutový "skok" nikam nejeli. Ale asi jsem na něj vyzrál. Na pravou přední tyč konstrukce jsem dal dvě plastové svorky, na kterých je namontovaná placka z plexi. Na to přísavkou cvaknu 3.5" LCD z dealextreme.com (cca $40) - v originále je to do auta na couvací kameru. Má to PAL/SECAM vstup a napájí se to 12V. K tomu od Nokia telefonu takový externí repráčky se zesilovačem, z Dealextremu digitální videopřehrávač, který hraje z SD karty divx a napájení z gelové 12V/2Ah baterky. Celkový odběr asi 300mA/12V. První jízda s milovanou mašinou Tomášem a nebylo slyšet ani pípnutí ;o).
Až si zvykne na to, že jezdit ve vozíku je normální, tak to postupně omezíme jen na opravdu dlouhé vyjížďky a já to přepojím tak, že z toho bude videookruh z vozíku na kolo - displej půjde na řidítka, do vozíku kamera a na vypínač půjde mrknout co se vzadu děje.
Ještě dodám - podezřívám, že se mu nelíbí popruhy v Croozeru. Do auta máme sedačku s pultíkem, takže žádný kšírování a je to pro něj tedy nezvyk, že je tam přikurtovanej. Na pultík si taky musel zvyknout a teď ho bere jako normální věc.
Takže o víkendu jsme to otestovali v praxi - dali jsme si 2.5h dlouhou vyjížďku s malou zastávkou na svačinu. Mašinka Tomáš běžela nonstop, prcek většinou oči nalepený na display a ani nepíp že by chtěl zastavit. Na odpočívadle při vyndavání natahoval ručičky k LCDčku - asi chtěl dokoukat běžící díl. Banán do něj zapad a už se hrnul zpátky dovnitř. Takže si snad zvykne i na ty pásy i na vozík a časem to video omezíme až ho zrušíme uplně, nebo ho necháme jen na opravdu dlouhé cesty a jen krátce. Alespoň takový je plán.
Původně jsem ten display chtěl na řidítka s vypínačem, abych se mohl přes minikamerku kdykoliv mrknou co dělá ;o)
Obdivuju se tvé technické zručnosti, ale zároveň musím přiznat, že tohle řešení není tak úplně můj šálek kávy. Jasně, kdyby nebylo vyhnutí, tak možná, ale nelíbilo by se mi to. Chci děti naučit, že pro toho, kdo se umí koukat, je kolem pořád spousta zajímavých věcí, a domnívám se, že tato schopnost žasnout a bavit se sám, invenčně, je právě něco, co se musí trénovat v tom úplně nejútlejším věku, později to jde stále hůř. Podle mě je to schopnost doslova životně důležitá atd., nebudu to tady hltit pedagogickými kecy ;-)
Z téhož důvodu se mi ve výbavě rodiny, co jela pod Mt. Blanc, nelíbily MP3 s pohádkami - naše děti si zpívají a povídají pohádky vlastní výroby, což pokládám za cenné. A oproti běžně rozšířenému názoru není nijak velký problém si s dítětem ve vozíku povídat i z pozice tahouna, pokud nejedem po rušné hlučné silnici, což pochopitelně moc často nenanstává.
Takže osobně bych tvůj problém řešil spíš pomalým zvykáním a nabízením různých hraček do vozíku apod. Obával bych se totiž, že závislost dítěte na videu ve vozíku nebude slábnout, ale časem naopak sílit, takže budu dítěti s rostoucím věkem stále obtížněji vysvětlovat, proč video do vozíku normálně nechci, když tam přece už předtím bylo.
Ale rozhodně svůj názor nikomu nevnucuju a opakuju, že v jistém smyslu tvé řešení i obdivuju, tak se nezlob. ;-)
Souhlasím a myslím, že od určitého věku se děcko baví ve vozíku i samo. Já mám jistou výhodu, že mám ve vozíku děti hned dvě a stejně staré, čili dnes si tam hrají a řehní se spolu, takže je pro ně už samotná cesta cíl a zatímco před rokem jsem je musel do vozíku častokrát strkat, tak dnes se proběhnou a unaví sami a tlačí si udělat "hačí nebo hají" do vozíku po svém často vícekrát, než bych si i já přál a popohání mš, abychom už jeli.;-)
Není lepší dítě v tom vozíku netrápit?
Přiznám se, že se mi dnešní móda vozíků moc nelíbí. Sice do toho už nemám moc co mluvit, mám děti 16 a 14 a půl, ale také jsem s nimi na kole jezdila. Měli jsme sedačku za kolem, což bylo dobré v tom,že jsme si mohli povídat. No a jezdlili jsme jen krátké výlety do 20 km,tak, aby se děti měly čas i hodně proběhnout. Když bylo klukovi 3,5 tak se rozhodl, že je na sedačku velký a chtěl jezdit sám na kole, za týden jsme projeli třeba Šumavu, kolem 30km denně, co nemohl sám,tak jsme ho třeba do kopce tlačili, jinak vybírali profil tak, aby to bylo vždy více z kopce a aby bylo spousta zajímavostí okolo, abychom nejeli jen na kole :-). Na delší "puťáky" na kolech jsem s nimi začala jezdit až když jim bylo kolem osmi a později si už vozily i vlastní brašny. Video ve vozíku, no to snad ne, ... Přeji pěkné výlety s dětmi a hlavně je neznásilňujte a s moderní technikou doporučuji začít co nejpozději, užijí si ji ještě dost, až Vás to pak bude mrzet! Mně stačí, že je musím odhánět od počítače teď :-).
Hm, tohle je už stará diskuse... :-) Ničemu z toho, co popisuješ, vozík nebrání, takže nějak nemůžu najít důvod, proč se ti "móda" vozíků nelíbí.
Se sedačkou jsme toho najezdili taky dost, ale má oproti vozíku řadu nevýhod a hlavně: se třemi dětmi, z toho dvěma hodně malými, už ti cyklosedačka nepomůže, pokud nemáš dospělého navíc.
Pro nás není vozík móda, ale možnost jezdit s dětmi na cyklovýlety a cyklocesty, které baví nás i je a neuvěřitelně nás jako rodinu posilují a stmelují. Je na tom něco špatného? O nějakém trápení či znásilňování nemůže být řeč, to bychom to asi nedělali, nemyslíš?
Stává se, že když si člověk něco nevyzkouší a podlehne dojmu, že se jedná o módu, snadno pak sklouzne ke kritice, která jde totálně mimo. Chápu to, stává se mi to taky. Zkus si přečíst zprávu o Velké cestě s dětmi od Jitky Vrtalové, najdeš ji tady na serveru. Je to krásné čtení - a možná pochopíš, proč máme vozík. ;-)))
V 16-ti měsících se sám prostě bavit nechce (a hraček jsem skoušeli plnou tašku a neokoukanejch - ještě tak rohlík když měl hlad). Teď je to navíc zrovna mamánek - jak mámu nevidí, nebo nemá vedle sebe, hned jí volá. Výjimkou je, že je něčím opravdu zaujatý. Pohádky si v tomhle věku taky ještě sám nevypráví. To co píšeš může platit pro dítě řekněme od 2 let. V té době už nebude mamánek, zvykne si na to že je ve vozíku sám a video už taky potřebovat nebude - to jsem si celkem jistý.
Ona ta vazba na rodiče a vyžadování jejich přítomnosti a permanentní pozornosti má u něj své kořeny v tom co si prožil ( http://www.wagnerovi.cz/view.php?cisloclanku... ). 3 měsíce jsme ho museli na radu odborníka udržet bez pláče a to už je hafo osobního kontaktu. Není divu, že se ho teď dožaduje a když je ve vozíku chvíli sám a nemá opravdu velkou zábavu, že volá rodiče u kterých je zvyklý, že zavolá a jsou tu.
Jasně, fakt jsem to nemyslel zle. Jen jsem chtěl napsat, co mi na tom nesedí, ale jinak každý to má nějak a každý si dělá věci po svém - a to je dobře. :-)
ahoj, no já to možná špatně napsala, myslela jsem to tak, že není špatný ten vozík, ale snaha zabavit v něm dítě za každou cenu např. tím videem. To mi nesedí a pokud jsem to četla správně, tak ani Vám. A chtěla jsem spíš napsat, že se nelze ohánět, že je dítě zatím maličké, ono to spíš bez toho videa jde, když je maličké, než potom a o tom už něco vím. Vozíky už tehdy taky byly, jednou nám ho půjčil kamarád na víkend a děti byly nadšené, seděly v jednom obě ale už jim bylo 2 a 4. No a pak jsem ho potřebovala ještě jednou, když klukovi bylo osm a měl berle po úraze. Kolo beru jako nejlepší možnost,jak podniknout něco s dětmi, ale příznivcem dlouhých putování ve vozíku s ročním dítětem nejsem! Tak ať Vám to jezdí.
Dobrý den.
Naše 3 letá princezna snáší vozík úplně v pohodě,tak jsem moc rádi.
Doufáme že to tak vydrží...:-)
Pokud ne,tak se vozík prodá,nedá se nic dělat...
Více informací a foto na:
www.kolovozik.iplace.cz
Hezký den