Tři země, které jsme si zvykli označovat jako Baltské státy, mají za sebou dramatickou historii. Tři státy, ve kterých žije dohromady méně lidí než v Česku, jsme si zvykli tak trochu házet do jednoho pytle. Jak rozmanité jsou chutě Pobaltí, to objevila Marie Tvrdíková na cestě se svým (tehdy ještě budoucím) manželem.
No jestli to bylo loni, tak červen byl deštivej a studenej i na jihu. Já začal začátkem června v Itálii u Terstu a ujížděl autem před chladem a deštěm postupně na jih a během týdne se přesunul až do Montenegra do sv. Stefanu, kde se teprve dalo koupat, i když mezi dešti (docela prudkými slejváky a přívaláky). Loňskej červen byl prostě mokrej a studenej v Evropě všude.
byl jsem v Pobaltí v půlce května - v r. 95...(viz Ze života cyklotrempa) tak hnusně studené nekonečné deště jsem zažil snad jen rok předtím ve Španělsku (viz Vandry s Bejkem)
V Pobaltí žijou úža hodní vstřícní lidé. Vždycky bylo kde nocovat. Ve Španělsku to bylo v tomto směru podstatně horší.
Majko, těšíme se na pokračování
Jojojo,taky přitakám,já byla v Pobaltí vloni v červnu(z Milhousu do Rigy a zpět kolmo za 22 dní:-))a ten maras co mě tam potkal to byla síla!! Někde a odněkoho jsem četl, že neprší dýl jak 24 hodin v kuse, ale chyba lávky!!!!! Tam pršelo 33 hodin v kuse a bylo 8-11 C.Když v tom celou dobu šlapete je to šílenej voprus, humus a to nemluvím ještě o protivětru kdy na tachometr ukazuje maximálně 5 km. Z toho vám div nejebne xixixixi:-) Ale jela bych klidně zas!! Ty lidi tam jsou moc hodní, 2x mě přichýlili do svých domečků, prádlo usušili, najíst dali, voči jsem měla z toho na vrch hlavy:-))))
Nebylo to loni, ale v r. 2008, zveřejnění se trochu zpozdilo.
Byli jsme v Pobaltí v červenci 2007 a počasí bylo střídavé, den hezky, druhý pršelo. Jinak perfektní pohodové ježdění po prázdných silnicích hlavně ve východních částech všech tří zemí, parádní táboření hlavně u litevských jezer. Zajímavé je, že i v řídce osídlených zemích se najde spousta historických památek nejen ve městech, i na venkově. A nakonec Tallin je snad nejpříjemnější hlavní město, které jsme kdy viděli.Vůbec žádný problém nebyl při cestě zpět popojet kus vlakem, nikomu nevadila ani kola umístěná ve vagonu mezi sedačkami. Kdo chce prostě klid, svobodu a pohodu, tak jedině do Pobaltí.
K cestě autem přes Polsko: to jsme právě z důvodu silnic zavrhli, jeli jsme úplně bezproblémově vlakem. Z Medzylesie na Wroclaw, nočním rychlíkem do Varšavy a pak přes den do Suwalek. Vlakem se dá s koly pokračovat s přestupem v pohraniční litevské stanici (kvůli rozchodu kolejnic) dál do Vilniusu. My tak jeli zpět, tam jsme ze Suwalek vyrazili na kole přes tehdy pěší přechod za obcí Berezniki. Vlakem to vyjde velice levně, musejí se však kupovat pouze vnitrostátní jízdenky.
S tím se dá jenom souhlasit. Protože nás však hnalo časové omezení, tak jsme si mysleli, že autem budou nezbytné přesuny rychlejší, což taky nakonec byly, ale až "za Polskem"-viz další díly.
Pěkný článek, těším se na pokračování. Byli jsme v Litvě a Lotyšsku na přelomu července a srpna 2008. Taky jsme jeli přes Polsko autem, to zůstalo v Kaunasu u motelu na marině u jezera Kauno marios. Odtud jsme jeli přes Rumšiskés, Trakai, Vilnius, n.p. Aukštajtios, Šiuliai, Lotyšskou Jürmalu, Rigu a zpátky do Litvy přes Palanku, Klaipédu, Kurskou kosu a v Klaipédě jsme končili. Počasí se nám vydařilo, až na Nidu, ta nám celá propršela. Z Pobaltí mám jen samé krásné zážitky. Letos se tam vracíme, jedeme kolem Estonska. Cestu do Valgi chceme zvládnoz vlakem.
Ráda bych upozornila, že tento plán jsme měli taky, ale z Rigy vlak nejel až do Valgy, nýbrž do jednoho města (název jsem zapomněla) poměrně daleko od hranic s Estonskem. Ale při dostatku času se tohle dá zvládnout na kole. I když v současnosti to už může být jinak. Železniční mapa se dá najít na internetu.
Doufám že jste nevynechali Meku Čechů v Estonsku:http://pobalti.wz.cz/kunda.htm