Zdravím přátele nakoláky :-) a dovoluji si předestřít tuhle otázku. Nemám nic proti našim rychlobruslařům, potažmo vynikající Martině, konečně - nic ani proti hale jakožto takové (i když údajné náklady 1,5 miliardy jsou děsný, ale jednorázový). Co mě vytáčí = denní provozní náklady by prý - dle televizního zpravodajství - měly dosahovat 100 000,- Kč. Postavit tuhle halu ve Velkém Oseku, který má necelých 3 tisíce obyvatel - no kdo tam bude jezdit a chodit? Když už stavět, tak u velkého (krajského, minimálně okresního města), aby to bylo v dosahu veřejnosti, vpodstatě bez nároku na dopravu (ceny benzínu). Jestli se to prosadí v tom Oseku, tak ano, ale ať si Osek (resp. ta společnost, co to prosazuje) nese veškeré provozní náklady sama - co vybere na vstupném + dorovnání ze svého. Jestli se na provozu má podílet stát - kraj ze svého rozpočtu - no potěš pánbůh.
Za sebe vidím tuhle halu ve Velkém Oseku víc než chybné řešení...
Tuším že před pár dny sem někdo dával nějaký odkaz, kde byla vizualizace celýho toho projektu, který mi přijde naprosto megalomanský. Taky by mě docela zajímalo, kdo by následně financoval provoz toho kolosu.
Chápu, že pro ty, kdož se tomu sportu věnujou, by to bylo krásný, ale v ČR je to opravdu asi jen hrstka lidí. Za pár dní, možná týdnů si na úspěchy M.S. stejně málokdo vzpomene...
To sem byla já s tímhle odkazem
http://www.superbrusleni.cz/aktuality.aspx
Už jsme tady o tom dost diskutovali.
A po téhle zprávě http://www.sport.cz/zoh/rychlobrusleni/165169...
mi to přijde dvojnásob zbytečné...
Je tam sice soukromý investor, ale docela by mě zajímala ekonomická studie projektu.
Podle mého názoru budou mít ve Velkém Oseku za nedlouho místo pomníku docela nepřehlédnutelné memento, tak ať si ho živí, je to jejich problém...
Jde o to, aby to byl problém skutečně jen Velkého Oseku a ne státního rozpočtu jakožto takového - viz mistrovství v Liberci a konečně i Sportarena v Praze - ani ta není výdělečně soběstačná, a to je v hlavním městě, v dosahu dopravy a dělaj se tam i koncerty...
Já bych osobně byl proto, aby se všechny sportovní haly stavěly v Drážďanech za saský peníze, neboť z peněz Sazky se toho nějak moc nepostaví. Ostatně z Prahy tam jednou povede dálnice, takže z Letňan tam bude člověk dřív než přes ucpanou Prahu na Jižním městě. :))
Ona ale s rychlobruslením končí (možná) jen pro tuto sezónu - ne navždy. Podle svých slov chce závodit ještě min.10 - 12 let.
Na bruslích nebo na kole?!? :o)))
Ale je fakt, že mě je to tak nějak šumák...
Musím říct, že nějak v sobě nemám zabudovanou národní hrdost za výkony našich sportovců...
Čímž ale nikterak nehodlám snižovat jejich výkony a tu šílenou dřinu a všechno ostatní s tím spojené. Beru to ale tak, že oni si prostě vybrali takovouhle obživu - mají pro mi dispozice.
Já nebo kdokoli jiný mám zase dispozice pro něco jiného...
Teď jsem si vzpomněl. Včera ukazovali v černý kronice, že Slováci odklepli tzv. "vlasteneckej zákon". Na tvým místě bych začal počítat s něčím podobným i tady. :-))
F tom případku si balím igelitku a bez zubního kartáčku nevycházím na ulici. Asi mě brzo zavřou :o)))
Není to zatím tak horký. Ve státních institucích, školách,... jestli jsem to dobře pochopil, bude pracovní den začínat povinným poslechem státní hymny. Navrh to Slota a platí to od 1. dubna. Prej to není aprílovej vtípek.
Kamarádka studovala v USA. Prej tam hymnu každý ráno před vyučováním ZPÍVALI, a nikoho nenapadlo remcat. Taky jejich národní hrdost vypadá jinak, než ta naše...
Na co také my máme být hrdi když každá nová vládá první půlku svého funkčního období sděluje světu, co ta minulá podělala a druhou půlku rychle tuneluje to, co po té minulé ještě zbylo než se národ vzpamatuje...
Z představy, že by měl Paroubek nebo Topolánek sedící sochu v nadživotní velikosti je mi poněkud nevolno...
A hymnu jim po ránu klidně zazpívám. Až mě uslyší, myslím že mě dobrovolně a rádi požádají, abych to příště nedělala :o)))
Nevím dost dobře, co má hrdost ke své zemi společného s nějakou vládou, která tu čtyři roky je (když to dobře jde:-) ), a pak zase zmizí.
Snad jde hlavně o historii, přírodní bohatství, to co naši předkové či současníci dokázali a dokazují v různých oborech (umění, sport, věda....) atd., atd.......a ne o nějaké panáky (mimochodem námi zvolené, tak co si stěžujem) na ministerských či poslaneckých postech. Aspoň já to tak teda cítím:-)
Semizdá, že to cítíš špatně. Rozhodně nemám pocit, že bych volil jednotlivce, vždycky je volena partaj, která pak ze svých řad vybere ty nejlepší syny a dcery národa k výkonu nejzodpovědnějších funkcí. Někdy jim do toho, pravda, zafušujou preferenční hlasy, ale to je dílo neukázněných voličů.
To je správný, já bych jim k tomu přidal ještě internacionálu a ódu na radost.
Jo, Ódu na radost s tímto textem:-)))
Tartsa Isten, óvja Isten
Királyunk s a közhazát!
Erőt lelve a szent hitben
Ossza bölcs parancsszavát!
Hadd védnünk ős koronáját
Bárhonnét fenyítse vész!
Magyar honnal Habsburg trónját
Egyesíté égi kéz.
Taky uvažuju o tom, jestli jsem vůbec čech ???
Nějaký skákání a pořvávání mi je přímo odporný. Né, že bych některým našim sportovcům nedržel palce, ale to taky i některým cizím......
Pravda je ta, že celý projekt je zbytečně megalomanský. Hotel o 150 pokojích je blbost, problémy naplnit sousední hotel má i Aquapalace v Průhonicích a ten (hotel) využívá blízkosti obchodních firemních center na Chodově. Samozřejmě hotel vzniká jako potřeba zázemí ev. sportovců ze zahraničí ev. konání velké akce - ME/MS, ale přiznejme si, že v Oseku valnou část roku bude zet prázdnotou. Možnost ubytování v hale by být měla, nicméně mnohem menší. Hala by měla mít možnost poskytnout zázemí k přípravě před samotným závodem. Při konání větší akce by byly sportovci stejně asi ubytování v dostupné Praze, kde najdou "renomovanější hotelové služby".
Další věci nemohu rozebírat, nerozumím jim tolik do detailu, ale věřím že by projekt jistě zlevnili, včetně následných provozních nákladů.
Z toho projektu mi připadá, že po vzoru podobných projektů v zámoří se snaží získat peníze prodejem lístků na exkluzivní místa a prodejem reklamy na exkluzivních místech. Což je sice dobře, ale nevěřím, že by to sypalo tolik jako třeba v hokejových halách.
Projekt vypadá, že je zpracován megalomansky i z toho důvodu, aby investor dokázal bance, nebo instituci, která mu na to půjčí rychlou schopnost rentability celého projektu. Proto ten hotel, který samozřejmě papírově bude vydělávat peníze a tím pomáhat splácet celou halu. U zrodu dvou takových nadšených projektů už jsem byl. Od začátku jsem nechápal, jak to chtějí splácet - většinou totiž i náklady jsou nadhodnocené kvůli maximalistickému množství personálu a doprovodných služeb. To se ale do půl roku ořeže na minimum, náklady jdou až o 60% dolů (věřte nevěřte je to tak). Myslím, že velkoosecká sportovní nebo jak se to jmenuje by měl přehodnotit projekta postavit ho trochu skromnější, pak by to bylo únosné a rozumné.
ještě k tomu megalomanství - to si myslím je dmýcháno hejtmanem Středočeského kraje panem Rathem, který dělá všechno proto aby se zviditelnil. PRoto se logo středočeského kraje bude objevovat u všech megalomanských projektů. Např projekt středočeské univerzity v Kutné Hoře.
Co se týká dopravy - Velký osek je dobře dostupný vlakem z Prahy - na kolín jezdí furt něco.
Co se týká nutnosti- nenutnosti mít v Čechách halu na rychlobruslení. Podívejte se na to takhle - Martina není jediná kdo bruslí. Jediná má zatim medailové úspěchy z olympiády. Ale za ni je spousta mladých nadějných lidí. Jako v každém sportu medailový úspěch vzbudí zájem lidí o sport a třeba ti kteří se neprosadili v hokeji si to budou chtít vyzkoušet a povede se jim to. Měli jsme éru skokanů na lyžích po Plocovi atd. - a to taky nebyl zrovna super sport. Ti mladí lidé, nemají podmínky na trénink a nemohou si finačně dovolit jezdit trénovat např do německa. Když se časem někdo z nich vyklube schopný - tak si sežene sponzory na to, aby v tom německu mohl trénovat. A teď - je správné aby český sponzor dal peníze českému člověku, který je utratí v cizině ? Nebylo by lepší si ty peníze nechat doma, potažmo zlákat např sportovce z okolních států aby chodili trénovat k nám - kde to možná bude levnější a přinesli ty peníze od svých polských, maďarských a jiných sponzorů a utratili je tady ?
Ve své podstatě máš pravdu.
Ale finanční situace našeho státu prostě nedovoluje tohle megalomanství. Neříkám - možná za 5 - 10 - 15 roků se země bude topit v penězích, tak potom proč ne (spíš ale v tý době už bude rozkradený a vyplundrovaný i ten zbytek, co tu teď ještě máme).
Čím dál častěji si říkám, že nejlepší by bylo mít domek a malinkou zahrádku obehnané vysokou zdí, tam zalízt a kašlat na všechno a nějak to dožít - ale současně mě to pořád víc a víc naštvává.
Já si zase představuju takový malinkatý ostrůvek v Tichomoří...jo já vím - tsunami atd, ale oni to mají jednou za čas ale my v těch sračkách žijeme každý den.
Jinak ta hala je čirý nesmysl z chorého mozku. Je to taková pitomost, že ani nestojí za to ji komentovat.
V tichomoří - Byls tam někdy ? Bys brzo umřel nudou.
Nebyl, ale rád bych to zkusil. Nejsem už nejmladší a trochu nudy a krásných domorodek bych myslím snesl :)
Jinak k letošním narozkám jsem si chtěl dát dárek - tak měsíc, dva na Vanuatu. Bohužel jak jsem pozdě zjistil, ta tisícovka zasazená v záhonu přes zimu zmrzla a tak na ostrov sice pojedu, ale podstatně blíž a levněji.
možná by na tom mohli trénovat i plochodrážníci
A kdyz jim to kvuli nedostatku financi roztaje tak i plantaznici.
No ale vazneji- ctu to relativne v rychlosti, ale tvoje argumenty se mi zdaji nejzdravejsi. Jsem taky pro.
Sam ziju v mnohem mensi zemicce nez je CR- v Lucembursku- a nejenom do sportu tu jde v prepoctu na obyvatele mnohem vic financi. Vysledkem je mj. narodni hrdost, vlastni jazyk co se nejenom navzdory vsemu udrzel, ale je i znamkou jiste spolecenske urovne. A treba v cyklistice (kdyz jsme na NaKole.cz) ma Lux 3 viteze Tour (1 dokonce 2x) a loni byli 3 rodili Lucemburcane (a zijici v zemi) v Top 10 svetove profi cyklistiky.
Pořád nechápu - k čemu je dobrá ta "národní hrdost".
Pomocí "národní hrdosti" si někteří lidé neoprávněně přivlastňují zásluhy jiných lidí. Všichni tihle "hrdobci" jsou podle mě poněkud mimo realitu a připadají mi jako malé děti.
Je to taková taškařice - profesionální sportovci tvrdí, že jim nejde o prachy, ale o reprezentaci své vlasti. A "hrdobci" jim to věří.
Na "své" reprezentanty jsou(právem)"hrdí".
Pořádně tou vlajkou mávej, Martino, ať to pořádně sype. Na novou halu. Dvě miliardy v hajzlu.
Moc bych za to nedal, že chudák naivní Martina skončí podobně, jako Kateřina.
Kdyby byli lidi na vlast opravdu hrdy, tak by nemeli potrebu ji rozkradat. Vsichni ti co na na vlast serou nemaji k ni uctu, ty nezajima co se kolem nich deje. Nezajem = jako kdybys krad taky.
Mně taky ta privatizace republiky přijde jako zločin proti vlasti. Mě zajímá, co se kolem mě děje, ale zabránit tomu dokážu jen stěží.
Co se týče vrcholového (diváckého) sportu (a speciálně olympiády), připadá mi to jako ztřeštěný a hlavně absolutně samoúčelný cirkus. Co komu pomůže, když někdo bruslí nebo lyžuje o něco rychleji než někdo jiný odjinud nebo dokáže o něco častěji klackem šoupnout jakýsi gumový vdolek za záda nějakého opancéřovaného kašpara a ještě se přitom s někým porvat? Myslím, že by ti mladí a zdraví lidé měli dělat něco užitečnějšího...
Je to divadlo, zábava pro diváky. Když jim za to někdo platí, a není to z peněz mně uloupených (eufemicky z "veřejných zdrojů", a nově též z "evropských fondů"), tak proti tomu naprosto nic nemám.
Někdo jde na ples v Opeře, někdo na Záviše, někdo na hokej...
http://www.youtube.com/watch?v=OpUMeasWWsU
Je pro Tebe KAŽDÁ koruna, kterou platíš státu, uloupená, nebo jen některá? Shodneme se v tom, že často nesouhlasíme s tím, nač jsou vybrané prostředky vynakládány. Řešením ale není přestat platit resp. vybírat daně, nýbrž si demokratickými cestami pohlídat, na co ty prachy jdou.
Co se týče podpory sportu, nejsem proti, ale musela by to být podpora skutečně pro všechny a nikoli pouze pro nějakou uzounkou elitu. To opravdu raději stovky standardně vybavených obecních hřišť než jeden špičkově vybavený "národní" stadion (cenově by to vyšlo nejspíš stejně).
Jak jsem tu už někde psal: Pro mě je daleko důležitější, aby bylo v národě co nejvíc padesátníků, kteří skočí do výšky aspoň metr dvacet, než aby pár jednotlivců specielně vyšlechtěných pro "reprezentaci" skákalo přes dva metry a pupkatí padesátníci s ochablým svalstvem to sledovali s pivem v ruce z křesla v televizi.
Jen některá. cca 5-10% svého příjmu (což je myslím přiměřený příspěvek na nutné fungování státu) platím dobrovolně, zbytek do cca 45% (průměrná míra přerozdělování) je uloupený. Jasně, silný zdravý národ s čistou krví, to už tu taky bylo...
Sport je podle mne věc z principu soukromá, stát do toho vůbec nemá co kafrat. Mě na tenisky, kolo, kajak, běžky, snowboard, tenisovou a badmintonovou raketu, pistoli, střelivo, půjčení padáku a pronájem letadla, a spoustu dalších věcí nikdo nepřispívá ani korunu, a ani bych si nedovolil třeba po Tobě něco takového chtít. Stejně tak ovšem musím jednoznačně odmítnout jakýkoliv požadavek, abych já platil zábavu někomu jinému.
Jestli chce nějaká partička ze sídliště nebo z vesnice hrát fotbal, volejbal, hokej, golf, rychlobruslit, nebo třeba si postavit halu na windsurfing s umělým větrem a vlnama, ať se na to složí. Proč se najdou peníze na nový trávník na kdejaký fotbalový plácek, a ne na opravu naší loděnice? Nějaká vepřová hlava na úřadě tak rozhodla, ale je nějaká záruka, nebo alespoň kontrola, že rozhodla správně? Nebylo by snad lépe, nechat ty peníze těm lidem, aby se sami rozhodli, na co chtějí peníze dát? Někdo by si koupil kolo, někdo jiný by se složil se sousedama na rovný plácek a dva kůly, kam by se dala pověsit síť, a někdo si zakoupil podíl na nové rychlobruslařské hale... To je samozřejmě naivní představa, která nemá šanci projít, protože by zmizely předražené veřejné zakázky a zmizel korupční potenciál rozhodovacích míst. Proto různé socialistické experimenty budou vždy klást velký důraz na přerozdělování, oblast sportu nevyjímaje.
Státní podporu zařízení, která slouží běžným daňovým poplatníkům (obecní hřiště, bazény), považuji za nejmenší zlo, je to sice nevyžádaná a velmi neefektivní služba, ale aspoň nějaká služba.
Státní dotace na výstavbu národních stadionů, na reprezentaci apod. považuji za zpronevěru svých peněz, tedy zločin ze strany státu vůči mně.
Myslím, že dneska se to zredukovalo na ty bazény. Jakmile se vesničtí fotbalisté trochu zmůžou čti dostanou prachy z nějaké dotace, udělají si kvalitní trávník, oplocení a zakážou vstup veřejnosti. Takové kvalitní nepřístupné hřiště máme v okolí do 10 km čtyři.
Pokud za daň považuješ každou korunu, která proteče veřejnými rozpočty, pak 5-10% rozhodně nemůže stačit. Netuším, proč píšeš něco o "silném, zdravém národě s čistou krví" - já jsem nic takového nepsal. Pokud sis tedy takto nevyložil má slova o tom, že je pro mě zdraví a kondice většinové populace důležitější než extrémní výkony "vyvolených" jednotlivců.
Sport či spíše zdravý pohyb je skutečně soukromou věcí každého jednotlivce. Tenisky, kolo, raketu atd. si opravdu můžeš koupit sám. Jen nevím, jestli si taky sám postavíš cyklostezky, tenisové kurty, fotbalové hřiště nebo plavecký bazén, abys měl kde sportovat...
Společnost jako celek (nebo, chceš-li, třeba národ) profituje z toho, když její členové jsou fyzicky zdatní, proto je jen logické, že k tomuto cíli se bude snažit přispívat i ze společných (státních, veřejných) prostředků. Z našich předchozích debat mi vyplývá, že Ty vlastně existenci něčeho jako "společnost" vůbec neuznáváš. Pak se samozřejmě nedivím, že nechceš, aby Ti něco "tak evidentně neexistujícího" bralo nějaké peníze.
Vlastenectví nebo hrdost na vlast není nějaká euforie z toho, že někdo, kdo nějakou shodou okolností mluví stejným jazykem a (možná) žije ve stejném státě jako Ty, dosáhne nějakého závratného sportovního úspěchu. Je to POCIT SOUNÁLEŽITOSTI právě s tou společností a ochota v jejím zájmu trochu SLEVIT ZE SVÝCH SOUKROMÝCH ZÁJMŮ, ať už formou placení daní nebo jinak. Teprve potom (když už to musí být) může mít příslušník této společnosti oprávněný pocit, že k tomu sportovnímu úspěchu jiného jejího příslušníka taky trochu přispěl.
Souhlasím s Tebou v tom smyslu, že i moje ochota podílet se na (sportovních) úspěších jednotlivců má své meze. Rozhodně bych viděl raději, aby se peníze, které jdou z veřejných rozpočtů na sport, věnovaly nikoli na to, aby pár jedinců patřilo k NEJLEPŠÍM na světě, ale aby co nejvíc lidí bylo aspoň DOBRÝCH. Ne nadarmo se říká, že "dobrý je lepší než nejlepší".
Mluvíš o nějakých "partičkách", které by měly sdružovat prostředky na nějaké (třeba sportovní) účely. Nejsem proti tomu, ale proč by v určitých případech tou "partičkou" nemohla být třeba obec, okres, kraj nebo v krajním případě stát? I ta soukromá "partička" se nakonec musí nějak domluvit a rozhodnout o tom, jak naloží s vybranými financemi. Stejně se rozhodují i naši volení zástupci. Když bude v obci sto lidí a 63 jich bude chtít fotbalové hřiště, patnácti to bude jedno a 22 jich bude chtít opravit loděnici, taky to budou "vepřové hlavy", které rozhodnou o stavbě hřiště a ne o opravě loděnice? To, že nesouhlasíš s nějakým rozhodnutím, nesouvisí s tím, jestli to rozhoduje úřad nebo jiná skupina lidí, ale na tom, nakolik je takové rozhodnutí učiněno DEMOKRATICKY.
V souvislosti s mou levicovou politickou orientací mi nevadí ani vyšší míra přerozdělování, pokud se s vybranými prostředky nakládá rozumně. Že bych fandil předraženým vojenským zakázkám, to si doufám nemyslíš. Řešení ale nevidím ve snižování míry přerozdělování a s tím související privatizaci (zatím ještě) veřejných služeb, ale v přesunu těchto částek v rámci veřejných rozpočtů do sfér, kde se financí zoufale nedostává.
Co se týče sportu, nemám přesné informace o tom, kolik procent veřejných peněz jde na tyto účely, tudíž nebudu polemizovat o tom, jestli je to málo nebo moc. Můžu se vyjádřit jen obecně, že bych uvítal přesun prostředků z megalomanských akcí pro úzkou skupinu vrcholových sportovců do většího množství daleko skromnějších investic pro širokou veřejnost. Takže s oběma Tvými posledními odstavci můžu vlastně vyjádřit souhlas, i když bych to asi formuloval méně konfrontačně.
"V souvislosti s mou levicovou politickou orientací mi nevadí ani vyšší míra přerozdělování, pokud se s vybranými prostředky nakládá rozumně." - nepsal jsi tudle, že stát nemůže hospodařit ekonomicky (rozumně), protože jeho posláním není tvořit zisk? Nebo už víš, že když jde něco postavit za 1 mld a stát to postaví za 2 mld. tak jedná nehospodárně a ekonomicky neobhajitelně a takto použitá miliarda se stala ukradenou (uloupenou) občanům?
Ne. To, že stát je nejhorší možný hospodář, psal vždycky hlavně Joe-CUBE. Já říkám jinou věc: Stát má za úkol zajišťovat služby, jejichž poskytování se nevyplatí soukromému sektoru, ale jejichž fungování je pro společnost životně důležité. Z tohoto důvodu není možné aplikovat na fungování státu a fungování privátní společnosti stejná měřítka. Každý z těchto subjektů plní jinou funkci. Bylo by to jako srovnávat kolo a auto jen podle dosahované rychlosti. Přestože je kolo pomalejší, má nárok na svou existenci, neboť plní jiné funkce než auto.
Ještě k té tvorbě zisku: To, že stát netvoří zisk (nebo by aspoň neměl), je jeho VÝHODOU, která kompenzuje případnou nižší motivaci jeho zaměstnanců. Z tohoto důvodu jsem například proti privatizaci zdravotního a důchodového pojištění, protože privátní zdravotní pojišťovny a penzijní fondy by z mých peněz tvořily nezanedbatelný soukromý zisk. A ten já prostě ze svého financovat nechci.
Špatně si to pochopil. Má poznámky vedla k tomu, že obhajuješ kolikrát neekonomické a nehospodárné jednání státu jako nutné, protože stát netvoří zisk, proto musí služby poskytovat drážeji, než někdo, kdo za méně peněz poskytne více služeb a ještě vygeneruje zisk. Neměl by stát být spíše levnější, když nemá potřebu generovat zisk?
Odpovím si sám. Nemohl, jelikož stát potřebuje obrovskou hromadu peněz na korupci, úplatky atd.
To sis ale odpověděl špatně. Koho by tak ten stát asi korumpoval? Pokud tedy nepovažuješ například investiční pobídky za korumpování mezinárodního soukromého kapitálu, to pak jo... Je to přesně naopak: Privátní subjekty korumpují státní úředníky, aby zneužívali svých svěřených pravomocí v jejich prospěch.
Kde bereš tu jistotu, že státní služba musí být vždy dražší? To, že se prodražuje třeba jízdné na dráze, je dáno tím, že stát (zcela správně) dotuje i méně vytížené spoje. V tom je ale právě ta odlišnost mezi státem a soukromým provozovatelem. Soukromník by to prostě zavřel, kdežto stát má jiné priority než tvorbu zisku... Takže znovu opakuju: Nelze brát na stát a soukromé subjekty stejná (ekonomická) kritéria.
Odpověděl jsem si správně. Úředník svou mocí, svým jednáním a svou touhou po úplatku diktuje, že kdo nedá, ten nedostane zakázku a aby se to firmám rentovalo, tak mají jistotu, že o malou domů úředníka zvednou cenu a nikoho to nezajímá. Jinými slovy, nastavenými mantinely, zákony, legislativou, procesy, kontrolou atd. stát připravuje podmínky pro korupci a úplatkářství a to proto, že chce aby jeho úředníci měli něco na přilepšenou.
Kde jsem psal o dopravě? Vybíráš si nesmyslné příklady, aby si podpořil svojí mylnou domněnku.
Máš pocit, že stát staví dálnice za adekvátní ceny, nebo za přemrštěné ceny?
Máš pocit, že nákup pandurů je pro stát výhodný a za nejlepší možnou cenu?
Toto jsou dva z mnoha příkladů, kdy nákup státu je jasně a prokazatelně vyšší a takto utracené peníze navíc se tím stávají uloupenými občanům země.
Takže znovu opakuju: nevidím jediný důvod pro to, aby stát platil mnohonásobně více, než by platitl soukromník. Z toho plyne, že stát je špatný hospodář.
Nemohu souhlasit. To, že nějaký soukromý subjekt zneužije úplatnost konkrétní osoby ve státním aparátu pro získání předražené zakázky, není vina státu (maximálně vina nedostatečné kontroly). Stejné věci se stávají i ve velkých SOUKROMÝCH firmách při výběru subdodavatelů. Vidím to kolem sebe. Ten problém není v tom, jestli ta firma je státní nebo soukromá. Je to obecnější problém. A rozhodně není správné jeho existenci zneužívat v boji proti (vlastnímu) státu.
Korupce při výběru subdodavatelů v soukromých firmách poškozuje třeba akcionáře. Korupce ve státní správě poškozuje občany. To je jediný rozdíl. Protože jsi občan tohoto státu, samozřejmě se biješ za svoje zájmy, ale úplně stejně bys bojoval jako akcionář soukromé firmy, která by byla poškozena podobným druhem korupce.
Tak abych to shrnul: Když jako akcionář odhalíš korupci ve své firmě, budeš bojovat proti té firmě nebo proti zdroji té korupce? Já bych bojoval proti té korupci a ne proti firmě. Proč bychom takhle neměli postupovat i v případě státu?
Pokud jako majitel firmy odhalím korupci ve své firmě, tak budu bojovat za firmu a zbavím se toho, kdo úplatek vyžadoval a to jednou provždy a zároveň tento člověk ponese odpovědnost, ze které se bude zodpovídat, třeba i soudně, a zároveň přestanu spolupracovat s druhou stranou.
Mně je jedno jak si to dělají v soukromých firmách, to je jejich věc a jejich peníze. Mně zajímá, jak to dělají ve státním, kde se jedná i o mé peníze. A jestli stát aktivně, i když nepřímo, podporuje korupci, nebojuje proti ní, tak je na vině stát, nikdo jiný. Spojení státu a korupce je nyní tak velké, že boj proti korupci = boj proti státu, to nelze oddělit.
No vidíš - to je přesně to, co říkám (volně parafrázuji Tvá slova): Já jako občan státu když odhalím korupci, budu bojovat za ten stát a tlačit na to, aby se zbavil toho, kdo úplatek požadoval, a zároveň tento člověk ponese odpovědnost, ze které se bude zodpovídat, třeba i soudně, a zároveň přestanu spolupracovat s druhou stranou...
Zrovna tak jako Ty nebudeš tlačit na to, aby firma zavřela oddělení, ve kterém ke korupci došlo, stejným nesmyslem by bylo obírat stát o jeho kompetence.
Tobě je jedno jak si to dělají v soukromých firmách, protože se Tě to jako neakcionáře nedotýká. V případě státu máme tu smůlu, že akcionáři jsme (tak trochu nedobrovolně) všichni. Stát ale korupci nepodporuje aktivně. Jak jsem už psal - to by musela být legální. Vždy je to selhání konkrétní osoby. Není tedy vinen stát jako takový, ale ta konkrétní osoba. Spojení státu a korupce je vždy prostředkováno konkrétními osobami. Boj proti korupci nemůže být bojem proti státu, nýbrž proti těmto osobám.
Nevšiml jsem si, že by stát činil kroky proti korupci, trestal zkorumpované úředníky.
Stát aktivně svými kroky korupci podporuje a k tomu nepotřebuje mít zákon, že korupce je legální. Stačí, že vytváří podmínky pro vznik korupce a její udržení.
Pořád si nerozumíme. Korupci aktivně nepodporuje stát jako takový, nýbrž jednotlivci, kteří se protiví jeho zákonům. Kdybych měl tyto jednotlivce nějak popsat, tak jsou to osoby, kteří se snaží stát zprivatizovat ve svůj prospěch. Ale pořád jsou to jednotlivci, byť bohužel ve státních funkcích.
Dobře, tak jednotlivci:
Senátoři, poslanci, ministři, členové vlády, náměstci na ministerstvech, členové komisí, lidé na magistrátech, hejtmani, primátoři, atd. mohl bych pokračovat ještě dlouho.
Jinými slovy to shrneme: vrcholní a méně vrcholní představitelé státu, kteří vytvářejí zákony, podmínky, právní prostředí pro korupci.
Ano, přesně tak to je. Tihle lidé NEJSOU stát. Oni ho jen reprezentují výkonem svých funkcí. Stejně jako neodsoudíš autobus jen proto, že s ním neschopný a navíc hazardující řidič nabourá a lidi se v něm pomlátěj... Prostě toho řidiče už nepustíme za volant a u toho autobusu maximálně zkontrolujeme jeho technický stav. Rozhodně kvůli tomu ale nebudeme tvrdit, že (jakýkoli) autobus je svinstvo, a nutit lidi, aby nadále chodili pěšky.
Když už se v tom takto pitváš, tak ti lidé nereprezentují stát, ale občany republiky. Stát totiž v takovémto pojetí neexistuje.
Nadnárodní kapitál také neexistuje, vyděračské firmy neexistují, odbory také ne, jsou to vše jenom konkrétní lidé.
Myslím si, že není potřeba v každém příspěvku vypočítávat, všechny možné státní organizace a elementy, ale je možné to nazvat souhrnně státem.
To je velký omyl. Stát existuje. Je to nástroj reprezentace občanů postavený na sérii nějakých pravidel. A ta pravidla VYLUČUJÍ a ZAKAZUJÍ korupci. Tu přinášejí až konkrétní jednotlivci PORUŠENÍM těchto pravidel.
Nadnárodní kapitál rovněž existuje, ale na rozdíl od státu má vždy nějakou vlastnickou strukturu. Každý kapitálový subjekt je nástrojem pro tvorbu zisku. A právě v tomto punktu na sebe narážejí zájmy kapitálu a zájmy občanů reprezentované státem.
Jejich vzájemná koexistence je postavena na pravidlech daných státem, podle kterých je kapitál povinen se chovat, nikoli naopak.
Ještě k té korupci: Když zástupce firmy korumpuje státního úředníka, porušuje tím zákony vydané státem a zpravidla jedná Z POVĚŘENÍ FIRMY. Kdežto korupční jednání státního úředníka je VŽDY jeho SOUKROMOU iniciativou, kterou naopak PORUŠUJE zákony svého zaměstnavatele (státu). Korupce (ať už pasivní nebo aktivní) nevychází ze státu, nýbrž je VŽDY výsledkem "dohody" SOUKROMÝCH subjektů.
Proto z korupce není nikdy možno vinit stát. Ten je VŽDY v roli OBĚTI, nikoli pachatele. Pachatelem je vždy SOUKROMÁ OSOBA, která zneužila svou pravomoc. A na tomto faktu nemění nic ani to, že je takových osob mnoho.
Píšeš, že korupci přinášejí jednotlivci, souhlas, ale stejní jednotlivci vytvářejí podmínky pro šíření a nestíhání korupce. Takže jestliže pravidla státu zakazují korupci, tak stejná pravidla státu pro korupci vytvářejí příhodné podmínky a rezignují na trestání korupce a tím aktivně korupci, i když nelegální, podporují.
Žádný zákon ani jeho část nelegalizuje korupci. Problém je pouze ve sféře vymahatelnosti zákona. Pokud by byly využívány všechny zákony pro potírání korupce, nebyla by dnes takovým problémem. Jedná se tedy spíše o nevyužívání možností, což opět není vada systému (státu jako takového), ale jednotlivců, kteří dostatečně nevyužívají možností, které jim zákon dává. Korupci tedy nepodporuje stát, ale právě ti jednotlivci.
To Medvěd:
Poněkud se mýlíš ve své definici státu a abychom se zbytečně nedohadovali, tady velmi jednoduše z Wiki:
http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1t
Takže pokud státní moc, vláda a státní aparát je jedním z neopomenutelných kritérií pro splnění definice státu a tato státní složka je zkorumpovaná a zlodějská, pak je jednoznačně zlodějem stát... Minimálně z 1/4...
No a vzhledem k tomu, že dalším neopomenutelným kritériem pro definici státu je stálé obyvatelstvo a zlodějem jsou lidé, tedy obyvatelé, pak je opět zlodějem stát...
Ještě k té uloupené miliardě. A není to náhodou PRIVÁTNÍ subjekt, který uplatil státního úředníka, aby získal tu předraženou zakázku? Kde ten miliardový rozdíl skončí? Kdo nám ho tedy v konečném důsledku uloupil? Stát v tomhle hraje (bohužel) jen roli zneužívaného prosťáčka pošťáčka, který poslušně doručí penízky vybrané od občana do kapes nenažraných PRIVÁTNÍCH dodavatelů. Tím SKUTEČNÝM zlodějem je PRIVÁTNÍ subjekt, protože jen a jen TAM ta miliarda (po odečtení drobných na ten úplatek) nakonec skončí. Státu zbudou jen dluhy, které pak zaplatí zase jen občan.
Tím skutečným zlodějem je ten, kdo ten privátní subjekt vybral a zakázku mu zadal. A pokud ho vybral stát, pak je tím zlodějem stát.
A že se o tu miliardu navíc zúčastnění nakonec rozdělí, tak na to můžeš vzít jed...
Těmi zloději, kteří nepřímo (či dnes už vlastně přímo) způsobují tlak na zvyšování daní, jsou soukromé subjekty, které prostřednictvím svých korupčních praktik vysávají státní finance.
Že na straně státních organizací působí úplatní úředníci, je věc druhá. Jedná se ale o spolupachatelství KONKRÉTNÍCH OSOB, nikoli státu jako celku. Stát by za to mohl, pokud by tento druh korupce byl legální, což není.
Správně nastavený proces minimalizuje možnost selhání, a ten, kdo je za proces zodpovědný měřitelným způsobem míru selhání snižuje.
Míra přerozdělování (tzn. podíl peněz, které z našich kapes stát spotřebuje ke své činnosti) neustále roste, přičemž úroveň služeb poskytovaných státem v některých měřitelných parametrech dokonce klesá.
Objem nesmyslných investic (ve skutečnosti utopených nákladů) si troufám tvrdit, že roste (špatně se to dokazuje, protože oficiální statistiky nejsou).
Stát přerozděluje peníze, to že je přerozděluje čím dál hůře je jeho vina. Až s tím dokáže něco udělat, bude nad čím přemýšlet. Do té doby je to pro mne jen lupič, který mé peníze prohýří.
To je klasická úvaha typu "vylít s vaničkou i dítě". Já tomu říkám "léčení bolesti hlavy amputací". Stát má určité nezastupitelné funkce, které musí plnit, i když to podle úzce ekonomických hledisek nebude zcela efektivní. Zkusím další příklad: Dýchat se musí, ale přiváděný vzduch je nekvalitní (nebo příliš drahý). Znamená to, že zavřeš kohout přívodu vzduchu? Já bych to řešil tlakem na vyřešení kvality toho vzduchu. Tlačme na to, aby stát fungoval efektivněji, ale toho nedocílíme tím, že ho zrušíme...
Ještě jedna úvaha: Peníze, které stát neefektivně prohospodaří, se nikam neztrácejí. Zpravidla se stejně v nějaké podobě vracejí do ekonomiky. Ten největší problém je odliv (státních) peněz do zahraničí. Tam bych začal: U státních zakázek zahraničním dodavatelům nebo firmám, které realizují zisk a platí daně v zahraničí či dokonce v daňových rájích.
Tvá přirovnání kulhají na všechny čtyři... žádná funkce státu není pro život nějak zvlášť důležitá, a už vůbec ne srovnatelná s hlavou nebo dýcháním. Rozhodně od státu nepotřebuji sportoviště, abych si začutal na plácku fotbálek, projel na kole po lese, na kajaku po řece (tam umí stát leda tak zakazovat, například Křemelná se mohla sjíždět od jejího vzniku nekdy v třetihorách až do první republiky; i za komunistů se s vojákama dalo domluvit, správa NPŠ je tedy ještě horší než komunističtí strážci hranic).
To co já navrhuji, tedy odstranění plýtvání by se dalo přirovnat spíše k léčbě rakoviny ozařováním (to je asi nejvýstižnější přirovnání, posvítit si na stát;-)) nebo léčbě zánětu apendixu jeho amputací, popřípadě k léčbě patologické obezity liposukcí, když už selhaly všechny jiné pokusy o nápravu.
To, že stát aktivně nemá zákon, že korupce je legální neznamená, že stát svým přerozdělováním, uchvacováním moci, přijatým zákonům, vymahatelnosti práva a dalšími věcmi, aktivně nevytváří prostor pro tuto korupci. A jenom díky této nenasytnosti státu po moci dochází k jasným požadavkům na korupci ze strany státních úředníků, kteří postupují v souladu s tím co stát umožňuje.
Tlačme tedy na boj s korupcí, ale nelikvidujme stát. To by se nám vymstilo mnohonásobně hůř než ta současná míra korupce. Stačí trochu sledovat dění v parlamentu a člověk pozná, kdo pod různými záminkami brání schvalování protikorupčních opatření.
Pořád nám tu podsouváš myšlenku likvidace státu. To přece vůbec není pravda. Chceme jen zvýšit efektivnost jeho fungování. Část je samozřejmě snadno realizovatelná omezením jeho vlivu na věci bytostně soukromé, do kterých státu a veřejnosti nic není, ale to přece neznamená nějakou likvidaci či demontáž státu. Tak už nám to prosím nepodsouvej, není to od Tebe vůbec hezké.
Nepíšu nic o likvidaci státu, ale o tom, že by neměl poskytovat služby, které mu nenáleží, nebo které umí mnohem lépe a ekonomičtěji někdo jiný a neměl by aktivně vytvářet podhoubí pro korupci.
Protikorupční opatření - to už jsem někde slyšel. Jenom mi nějak nešlo na rozum, že chtějí proti korupci bojovat tak, že posílí své kompetence a moc, které ke korupci prokazatelně vedou.
Pokud je to tak, pak je to v pořádku. Měl jsem z vašich příspěvků ale opačný dojem. Lišit se asi budeme v tom, co ještě považovat za bytostně soukromou sféru, do které státu opravdu nic není, a kde už začíná sféra, do které by měl stát mít právo promlouvat. Jako příklad uvedu zaměstnávání občanů. Toto prostě už není jen soukromá věc mezi občanem a zaměstnavatelem. Proto existuje něco jako Zákoník práce. A tak podobně. Každý z nás tu hranici bude mít asi někde jinde.
Ta miliarda skončí z velké části u toho úředníka a z menší části (daně) zpět ve státním rozpočtu.
Těžko to budu moci dokázat, ale jsem hluboce přesvědčen, že úředník na úplatku dostane směšné procento z toho, co na korupčním počínání vydělá korumpující soukromý subjekt. Což nevylučuje, že se tento poměr může postupně měnit s tím, jak rostou zkušenosti úplatných úředníků, kteří mohou chtít čím dál větší procento. Ale i tak na tom zcela jistě vydělá hlavně korumpující dodavatel.
Tak blbý zase úředník není. Samozřejmě, že když je tu prostor, řekne si o víc. Nebo přijde jiný investor, a nabídne úředníkovi větší úplatek.
Což je jen důkazem, že trh dobře popisuje jednání lidí i tam, kde se jej snažíš regulovat. Čím více se jej snažíš regulovat, tím větší je prostor pro korupci a tudíž rozhodování státního úředníka neefektivnější.
To jsi řekl velmi přesně: Korupce je ve své podstatě tržní počínání v netržním prostředí. Právě proto není možné trh vpustit úplně všude.
Díky za ten velmi hezký postřeh. Je tedy zapotřebí proti nevítanému vstupu trhu (tj. proti korupci) postupovat podstatně razantněji než doposud.
Přesně s touhle myšlenkou souvisí i moje "mantra", že od určité hranice je trh už jen legalizovaná korupce.
Ovšem podstatně jednodušší bude, když se smíříme s tím, že "tržní" chování je každému organismu naprosto přirozené a že tedy nejlevnější a nejefektivnější bude, nastavovat podmínky podle této základní premisy.
"Zabraňovat trhu" má asi takový efekt, jako zabraňovat úrazům způsobeným pádem tím, že zákonem zakážeme zakopnout.
S tím bohužel souhlasit nemohu. Zákony lidského společenství nemůžou být postaveny na ustupování jakýmsi atavistickým pudům. "Přirozené" by bylo i zabíjet konkurenty, vzájemně se požírat atd. Jednou jsme civilizovaní lidé a nikoli divá zvířata, proto musí existovat nějaké zákony, které budou ty naše atavismy potlačovat. Ustupovat ve všem naší "tržní" přirozenosti znamená zavádět zákon džungle. Kde zůstala civilizace?
Nelze rezignovat na stanovení nějakých pravidel soužití s poukazem na to, že se tato pravidla stejně budou porušovat ve jménu jakési naší primitivní "tržní" přirozenosti...
Já vím, to jsme zase u toho, že ty tvrdíš, že tržní chování znamená sežrat se a vůbec nastolit zákon džungle, zatímco všichni ostatní to definují zhruba ve smyslu, že čím víc člověk něco chce, tím víc je tomu ochoten obětovat. V ekonomické podobě - jsem ochotna zaplatit víc za to, co chci a potřebuji než za to, bez čeho se obejdu.
Jak chceš tady nevpustit trh? Jak chceš přinutit lidi, aby obětovali věci, na kterých jim záleží, těm, které nechtějí? Tohle by šlo jedině lobotomií. Trh nelze vpustit nebo nevpustit, ten prostě je. A samozřejmě můžu nastolit takové prostředí, aby se lidi k tomu, co chtějí, dostali co největší oklikou, pokud možno nelegální... a pak je za to trestat. Ale pak se, prosím, netvařme, že tohle přece děláme v jejich zájmu, aby se nesežrali.
Ano, přesně takhle to vidím. Nekontrolovaný a neregulovaný trh jako džungli. Nezatracuju trh jako takový, ale trvám na tom, že musí mít své hranice, že tedy existují oblasti, kam není etické ho vpustit.
Ta definice, že čím víc to chci, tím víc jsem ochoten zaplatit, nechť funguje u věcí zbytných. Tam bych proti tomu tak ostře nebyl. Jenže jsou věci, bez kterých se člověk neobejde a pak najednou začne platit, že ten, který mi je může poskytnout, podle zákona trhu zneužije mojí tísně a "čím víc to potřebuju, tím víc prachů ze mě vyždíme" - bez ohledu na to, kolik on sám do oné věci vložil. Toto považuju za zvrhlost. Sem prostě trh nepatří.
Pokud vyjdeme z toho, že "trh prostě je", pak ho někde můžeme tolerovat a jinde ne. Takže ano, jsem pro to, aby tržní chování bylo v určitých situacích kriminalizováno podobně jako útisk, vydírání či lichva. A je to opravdu proto, aby se lidé vůči sobě chovali ohleduplně - jinými slovy aby se vzájemně nesežrali.
Zase jde jen o nastavení hranice, kde je fungování tržních principů ještě v souladu s etikou a kde už nikoli. Předpokládám, že na to budeme mít rozdílný názor. Doufám ale, že se shodneme, že taková hranice existuje, tj. že existují situace, kdy otázka "Co za to?" bude nepatřičná, nemorální, neetická - a tudíž třeba i nezákonná.
Nojo, jak zakázat spekulantům, aby kvůli udržení vysoké ceny nekrmili přebytečným mlékem prasata v situaci, kdy existují rodiny, které si nemohou dovolit předražené mléko koupit pro své děti?
To je jen modelový příklad - netvrdím, že se něco takového děje. Jenže k takovým a podobným koncům důsledné uplatňování tržních principů skutečně často vede. Zboží dostane ten, kdo na něj má, nikoli ten, kdo ho potřebuje. Říkám tomu "deformace trhem". Všelidské hodnoty prostě musí (občas) dostat přednost před "svátostí" trhu... Nevykládej si to jako nějakou moji touhu po rovnostářství (každému podle jeho potřeb), ale prostor pro určitou regulaci tu určitě je.
No, právě že se nic tak modelového neděje.
Tohle je přece nesmysl... to, že na nezbytné věci nemůže být trh? Co je podle tebe nezbytné? Jíst, oblékat se, bydlet... zřejmě i mít lékařskou péči. Kdyby tohle všechno měl mít netržně nějak nárokově každý, kolik lidí by mělo ještě důvod chodit do práce? Ono totiž už pak moc jiných (zbytných) věcí nezbývá. Jasně, liší se v kvalitě apod. Ale pokud si zdůvodním, že jídlo je nezbytné a tedy mě nikdo nemůže nutit za ně platit... a když k tomu doplním ty další nezbytné komodity - kam by se taková "netržní" společnost dostala? Nejspíš zpátky na stromy...
Tu modelovou situaci jsem uváděl proto, abych poukázal na princip. Trh nemá sociální ani ekologický rozměr. Neříkám, že by mělo být například jídlo nebo bydlení zadarmo, jen tvrdím, že vedle trhu musí být něco, co bude uspokojivě kompenzovat jeho vrozenou asociálnost (a neekologičnost). Říkejme tomu třeba "zákonná regulace". Tuto zákonnou regulaci si nikdy nemůže vytvořit trh sám - byl by sám proti sobě. Musí tedy existovat dostatečně mocná autorita, která dokáže trh "kočírovat", a to je stát. Zájmem trhu je naopak odstraňovat jakékoli regulace. Vyhovuje mu tedy "volná ruka" neboli bezzákonnost. Proto dělá vše pro to, aby roli státu oslabil.
Nedělám si iluze o tom, že by zdejší uživatelé byli nějakým reprezentativním vzorkem české populace. Za prvé tím reprezentativním vzorkem nejsou ani uživatelé internetu jako takoví, za druhé i cyklistická obec, tj. lidi považující jízdu na kole za tak důležitého koníčka, aby o něm veřejně diskutovali, je tvořena převážně lidmi, kterým není líto investovat relativně velké částky do svého cyklistického vybavení. Proto tu vždycky budou mít navrch pravicové názory hájící zájmy vyšší střední třídy. I to je důvod, proč tu budu se svými levicovými názory víceméně osamocen.
V komunitě, která by aspoň trochu odrážela strukturu populace, bych rozhodně takhle často nenarážel na názory, že je třeba odstranit JAKOUKOLI regulaci, protože KAŽDÁ regulace přece vytváří prostor pro její obcházení. Tím se dostávám zpět k hlavnímu tématu - korupci: Podle mých zdejších oponentů je stát veskrze špatný, protože jeho existence a působení vytváří prostor pro korupci. S tím souhlasím - každý zákon nebo zákaz přece vytváří prostor pro jeho porušování. Ale to přece neznamená, že žádné zákony, potažmo stát, který by měl být garantem jejich vymahatelnosti, nepotřebujeme. Opakem je situace, kdy je povoleno vše, tedy absolutní bezzákonnost, džungle s jejím nevyhnutelným atributem - právem silnějšího.
A něco podobného lze aplikovat i na ekonomické procesy. I pro ně musí platit nějaké zákony, tj. regulace, které vymezí prostor, kam trh smí a kam nikoli. Za tyto hranice trh nesmí, protože by páchal sociální (a ekologické) škody. Trh se nesmí stát samoúčelem (je to správné, protože je to tržní), nýbrž NÁSTROJEM k efektivnímu uspokojování potřeb lidí. Jakmile působení trhu vede k ožebračování části populace, musí existovat síla, která tomu vhodným nastavením a vymáháním pravidel zabrání. Absence těchto pravidel by vedla k situaci, kterou bych nazval sociálním darwinismem.
Firma nemá potřebu platit ze svého zisku úředníkovi více, než nutně musí.
Přesně tak, proto velká většina zisku z korupčního chování plyne do rukou korumpujícího soukromého subjektu, nikoli do rukou korumpovaného úředníka. Proto korupci nepovažuju za zlodějnu státu, ale za zlodějnu soukromého subjektu, který prostřednictvím korumpovaného úředníka (v tu chvíli rovněž soukromé osoby) vysává státní finance.
A proč v tu chvíli považuju i korumpovaného úředníka za soukromou osobu? Protože úplatek plyne do jeho soukromé kapsy, nikoli do kapsy státu. Stát (potažmo daňové poplatníky) vidím jako oběť, nikoli jako viníka.
To sice ano, ale asi tak podle logiky, že se budu procházet po ulici s otevřeným batohem na zádech, kde budu mít nahoře viditelně položenou peněženku. Zcela určitě mi ji někdo ukradne a není pochyb o tom, že viník je ten zloděj a ne já. To ale nic nemění na tom, že kdybych dala peněženku jinam, tak ke krádeži nedošlo.
Naprostý souhlas. Proto nebudeme trestat neopatrného batůžkáře (neopatrný stát s jeho nedostatečnými kontrolními mechanismy), nýbrž zloděje (korumpující soukromý subjekt a úplatného úředníka). Na stát "pouze" důrazně zatlačíme, aby tu šrajtofli s našimi společnými penězi příště lépe hlídal.
Stát najmul úředníka, který jeho a potažmo nás oradl o peníze, takže má zajistit, aby tento úředník byl potrestán a má zajistit podmínky, aby se to neopakovalo.
Stát se v současné chvíli chová přesně naopak.
No, však právě. A k tomu jsou první kroky v tom, že více peněz budeme mít my v těch našich šrajtoflích, kde - jak správně říkáš - si je dokážeme uhlídat sami. A méně v té jeho. A že bude nosit tu svou šrajtofli dobře chráněnou. Ne, že ji otevře dokořán, nechá z ní krást... a bude vyhrožovat přísným tresty těm zlodějům (kteréžto vyhrožování je stejně k smíchu, protože v takto nastavených podmínkách je jasné, že chytne tak každého stého).
Vidím to trochu jinak. Ona ta společná šrajtofle je nutná za prvé kvůli financování věcí, které si nemůžeme koupit osobně (třeba silnici, po které jedeme), za druhé se z ní hradí například to, že nám na ulici nikdo neserve celej batoh i s tou naší dobře ukrytou soukromou šrajtoflí. To by nám moc nepomohlo, kdybychom v ní měli obnos vyšší o částku, kterou jsme ušetřili na dani. Jinými slovy jde také o naše fyzické a sociální bezpečí.
Nejde jen o skutečné fyzické okradení na ulici, ale o možnost, že se bez vlastního zavinění dostaneme do prekérní finanční nebo sociální situace - tedy stát jako pojišťovna sociálních rizik.
Sám si cyklostezku nepostavím (ani ji nepotřebuji, neb jsem schopen jezdit po silnici jakož i po lese), ani tenisový kurt, nebo plavecký stadion. Ale to může udělat neziskové sdružení (např. sportovní oddíl), nebo soukromý investor, a každý z nich to udělá řádově efektivněji (tj. v potřebné kvalitě a o řád levněji) než stát.
To co píšeš o 100 lidech, z nichž 63 chce fotbalové hřiště je jedna z chyb demokracie (tzv. tyranie většiny).
Já vím, že pořád opakuješ, že nechceš snížit míru přerozdělování, ale zvýšit efektivnost využití přerozdělovaných prostředku, jen stále nechápu JAK? Jak chceš přesvědčit hloupého nebo v horším případě úplatného státního úředníka, aby rozhodl správně o miliardách cizích peněz ve věcech kterým vůbec nerozumí? Nota bene když rozhoduje o cizích penězích, a za své rozhodnutí nenese naprosto žádnou odpovědnost?
Opakem tyranie většiny je v těchto případech tyranie menšiny. Tak si vyber...
Ale chápu, kam tím míříš. Všeobecné a rovné hlasovací právo klade na roveň člověka výkonného, vzdělaného, pracovitého a kultivovaného s nějakým líným, neschopným, nevzdělaným a primitivním individuem. S tím se ale musíš smířit. Neexistuje žádný alespoň trochu stabilní "postdemokratický" systém dělby a delegování moci než tento.
Jedinou možností by bylo, aby člověk (občan, volič) po celý svůj život sbíral nějaké zásluhy a tím i body, které by zvyšovaly váhu jeho hlasu ve volbách. Za prvé by určitá kasta lidí udělala z této "soutěže" kšeft (volební hlas by se stal zbožím), za druhé by to vedlo k extrémnímu elitářství, protože ti schopní by svých schopností a svého zvýšeného vlivu využili (zneužili) jen k jeho dalšímu posílení.
Komodifikace volebního práva by vedla k ještě větší degradaci politiky, než je tomu dnes. Rovné volební právo "lůzy" (vypůjčil jsem si slovo z pravicového slovníku) je nutnou daní za stabilitu politického systému. Kromě toho ti "schopnější" dokážou využít svých schopností k tomu, aby určitou část té "lůzy" zmanipulovali a přinutili ji volit v rozporu s jejich zájmy. Jinak by dnes ani v minulosti nevolilo pravici (hlavně ODS) takové procento lidí, kteří na to pak doplatí...
A jak chci "přesvědčit" státního úředníka? Tím, že jeho rozhodování objektivizuju. Prostě je nutné stanovit průzračná pravidla, která dotyčný úředník nemůže ovlivnit a kterých se musí držet. Není nic jednoduššího než podmínky soutěže a parametry zakázek zadat do nějakého počítače, kde by je vyhodnocoval program a nikoli státní úředník.
Ale vždyť jsou systémy, jak zvýšit váhu těch přínosnějších, kdo se více podílí na provozu systému. Např. census nebo volební kurie. Kdo více zaplatil do společné kasy, má nepochybně větší právo o těchto penězích rozhodovat.
Ale o výstavbě sportovišť je úplně zbytečné, aby rozhodoval stát. To zvládnou soukromníci daleko lépe.
S těmi pravidly rozhodování si to představuješ jak dřevěná figurka hromadný ozbrojený konflikt. Není nejmenší problém vypsat podmínky tak, aby byly šity na míru jednomu konkrétnímu dodavateli. V demokracii se to tak dělá běžně. V komerční sféře je to naopak naprosto výjimečné. Z jednoho prostého důvodu: soukromý majitel si efektivnost rozhodování ve vlastním zájmu pohlídá.
Ano, pokud by se to měřilo podle toho, kolik si dotyčný nechá, nikoli podle toho, kolik přispěje, bylo by to asi v pořádku. Tvůj systém by ale vedl ke koncentraci moci do rukou extrémně úzké skupiny nejbohatších občanů. Ti by pak získaný vliv využili k tomu, aby si ho udrželi a zvětšili. Nic by je pak nenutilo brát ohled na chudší spoluobčany. Ti by logicky dále chudli a odváděli ještě méně, čímž by jen dále klesal jejich vliv na chod věcí veřejných. Výsledkem by bylo neustálé zvětšování sociálních rozdílů a nakonec hladové bouře potlačované silou.
Smyslem státu je ale pravý opak: pokud možno bránit pádu jednotlivců a celých sociálních skupin do chudoby, tj. SNIŽOVÁNÍ sociálních rozdílů. A to i za cenu vysoce progresivního zdanění těch "úspěšnějších".
Představ si křivku příjmové distribuce po nějaké době fungování Tvého systému (lineární řazení od nejchudších k nejbohatším, na svislou osu pak vynášej výši jejich příjmů. Dostaneš tvar připomínající skobu. Křivka se bude dlouho držet dole a v poslední fázi vyletí nahoru (konkávní tvar). Typickým znakem takto strukturované společnosti je absence střední příjmové třídy.
V případě rovného volebního práva a dostatečné daňové progrese vypadá výsledná křivka jinak: Poměrně záhy se zvedá do středních poloh a přírůstky postupně klesají (konvexní tvar).
S těmi sportovišti v podstatě souhlasím. Taky si myslím, že stát by měl intervenovat jen v zájmu dostatečné masovosti sportu.
Zrovna tak ale není problém nastavit OBECNÉ podmínky soutěže tak, aby pak už nebylo možné šít je komukoli na míru. Nejsem vždy nutně zastáncem (co nejnižší) ceny jako jediného kritéria, neboť vím, kam to v praxi obvykle vede. Prostě jsem přesvědčen o tom, že lze nastavit podmínky a parametry objektivně.
A že si soukromý majitel efektivnost pohlídá? Čím větší firma, tím je to obtížnější a tím snazší je korupce. Věř mi, že vím, o čem mluvím. Ve velkých firmách (akciovkách) vládne často nefalšovaný socialismus (v tom horším smyslu slova).
Systém navázání hlasů na odvedenou daň by byl naprosto v pořádku. Když se oprostíš od tvé potřeby přehánění, tak systém existuje. Co třeba jako základ vzít 10 000,- na hlas
10 000 = 1 hlas
20 000 = 2
40 000 = 3
80 000 = 4
160 000 = 5
320 000 = 6
640 000 = 7
1 280 000 = 8
2 560 000 = 9
>5 120 000 = 10
max. hranice by třeba tvořilo právě těchto 10 hlasů.
Máš pocit, že by hrstka bohatých v tomto případě přehlasovala armádu chudých?
Už to vidím, jak se to s tím naším komplikovaným daňovým systémem bude počítat:D
A to nemluvím o tom, že ta armáda chudých by si odhlasovala, že bohatí nemají co mít víc hlasů než oni, takže by se všechno pěkně vrátilo zpátky.
Netroufám si spekulovat o tom, jaký vliv by zrovna takhle nastavený systém měl na výsledky voleb. Jde mi ale o princip: Pokud by to nějaký efekt mělo, pak by vliv, který bohatí získají navíc, byl zákonitě využit pro nové nastavení parametrů, které by vedlo k dalšímu zvýšení jejich vlivu. Opakováním této procedury by se postupně zvyšovala váha bohatství při rozhodování o věcech veřejných a zároveň by se zužoval okruh osob, které by měly reálný vliv na politické rozhodování. Tomu by pak odpovídal i obsah politických rozhodnutí, který by hájil zájmy čím dál menšího okruhu (nejbohatších) osob.
Co se týče přehlasování armády chudých, patrně by to nebylo hned v prvním kole, ale až po přenastavení podmínek. Dejme tomu, že by díky bohatství dotyčných voličů 51% hlasů pocházelo od 30 procent populace. Na základě této většiny by si odhlasovali změnu volebního zákona, který by pracoval s podstatně rychlejším nárůstem počtu hlasů v závislosti na příjmu. Výsledkem dalších voleb by už mohlo být 51% hlasů od 12% nejbohatších lidí... A tak furt dokola.
Tady jde totiž také o to, aby nebylo možné získanou moc využít pro její pokud možno trvalé uchopení a udržení. Tohle přece udělali komunisti (v rámci tehdejší ústavnosti) v roce 1948. Rovné volební právo zaručuje demokratické střídání u moci právě proto, že nemůže být předmětem změny volebního zákona.
Není to tak dávno, co se dvě nejsilnější české politické strany pokusily využít své ústavní většiny k reformě volebního systému s cílem navždy si uzurpovat moc ve státě. Nešlo sice o zpochybnění rovného volebního práva, ale i většinové prvky zakládají nerovnost mezi voliči.
Dosud platí rozdělení republiky na 14 volebních krajů, které v kombinaci s d´Hondtovou přepočítací metodou způsobují, že váha hlasu pro malou stranu je zhruba poloviční než váha hlasu pro stranu velkou a váha hlasu pro malou stranu s regionálně podmíněnou podporou je o více než polovinu vyšší než váha hlasu pro stejně malou stranu s regionálně vyrovnanou podporou.
To co jsem napsal byl pouze přílad vycucnutý rychle z prstu.
Při správně nastaveném systému by k tomu, aby hrstka, dejme tomu 10 % nejbohatších nikdy nemohla mít více hlasů, než zbývajících 90 %. Je možné, že 40 % nejbohatších by mělo více jak 50 % hlasů, ale těch 40 % by představovalo třeba 90 % příjmů do kasy. Ale hlavně těch 40 % lidí sehnat už není tak jednoduché, zvláště kdyby oni sami museli hlasovat proto, že jejich hlasy budou mít menší a menší hodnotu. Důležité je, že volby by se mnohem více nerozhodovali jenom podle toho kdo zasekne po volbách větší sekeru.
Jo, to mi bylo jasné, že to bylo od boku. Píšeš ale "při správně nastaveném systému". To je právě kámen úrazu: Kde je záruka, že systém nebude nastaven nesprávně nebo že původně správné nastavení nebude změněno?
S tím zasekáváním sekery bych byl opatrný. Sociální demokracie předávala vládu v okamžiku, kdy deficit státního rozpočtu splňoval maastrichtské kritérium.
Hlas pro levici v nadcházejících volbách tedy rozhodně není hlasem pro zvýšení rozpočtového schodku, jak se nám snaží namluvit pravicoví politici. Naopak si vzpomínám, v jak zuboženém stavu předával českou ekonomiku pravicový premiér Václav Klaus koncem roku 1997. A historie se opakuje...
Správné nastavení systému by mělo být na základě celospolečenského konsenzu a kontroly.
Ale, ptáš se, kde je záruka, že to bude nastaveno správně. To ale funguje všude, kde je záruka čehokoli, že zákony jsou nastaveny správně, že sociální systém a solidarita jsou nastaveny správně, že sociální síť je nastavena správně, že výše daní je nastavena správně. Nikdy nebudeš mít jistotu, že je něco nastaveno správně.
Nebuď vztahovačný, psal jsem o obecném zaseknutí sekery, nikoli o zaseknutí sekery levicí, ale politiky jako takovými. Kdo zasekne v té dané chvíli větší, vyhraje a je jedno jestli je z levice, nebo pravice. I pravice umí zaseknou sekeru, akorát je to za něco jiného. Levice rozhazuje za své, pravice zase za své.
Jinými slovy, kdybych mluvil o levici, tak bych to uvedl, kdyby o pravici, tak také, takto jsem mluvil všeobecně o občanech, kteří na toto před volbami slyší.
S tím zasekáváním sekery bych byl opatrný. Sociální demokracie předávala vládu v okamžiku, kdy deficit státního rozpočtu splňoval maastrichtské kritérium.
Hlas pro levici v nadcházejících volbách tedy rozhodně není hlasem pro zvýšení rozpočtového schodku, jak se nám snaží namluvit pravicoví politici. Naopak si vzpomínám, v jak zuboženém stavu předával českou ekonomiku pravicový premiér Václav Klaus koncem roku 1997. A historie se opakuje...
K těm dluhům levice a pravice: Nechci teď polemizovat o tom, které vlády způsobily větší dluh, ale jedno můžu říct bezpečně: Z dluhů, které udělaly levicové vlády, lidi aspoň něco měli, kdežto z peněz, které zašantročila pravice, se napakovali jen bankéři a nejrůznější privatizátoři a většina těch peněz skončila na kontech v zahraničí.
Teď jsi mě svým příspěvkem donutil k zamyšlení. Jsem hrdý na to že jsem Čech? A jestli jo tak proč? Nevím. Nedokážu si jednoznačně odpovědět. Samozřejmě jsem rád, když to malinká Sáblíková natře těm steroidním obryním ze severských zemí, Železný mrští klackem dál než golem z NDR... Ale je tohle národní hrdost? Řekl bych že ne. Jezdím často do Řecka a jestli je někdo pyšný na to že je součást nějakého národa, tak jsou to určitě Řeci. Se všemi klady i zápory, co takový nacionalismus přináší. Takže na tuhle otázku si odpovídám: někdy jo, někdy ne, ale upřímná odpověď je - nevím.
Hrdost nemusí být nutně jenom jásání z úspěchů. Ale třeba přihlášení se k podpoře domácích produktů. Dávám tím najevo, že znám kvalitu produktů své vlasti a proto je vyhledávám. Ono to začíná od drobností. Třeba taková ta drobná podpora našich místních výrobků. Když vidím dva výrobky stejné kvality podobné ceny, vždycky si vyberu ten český. Nevím proč bych si měl kupovat brambory z polska, který mi podsouvá nějaký hypermarket protože jsou o korunu levnější – byť jsou hnusný a bez chuti. Copak my neumíme vypěstovat brambory ? Nebudu přeci jíst hnusný jídlo, abych ušetřil tři padesát. Tím, že se podvolím nákupu zboží předloženému supermarketem, byť je to nějaká zlevněná náhražka dávám najevo, že s tím souhlasím, chci jíst tyhle blafy a podporuju myšlení obchodníka = koupít to, hlavně že to je levný. Stejné to je např s oblečením. Proto se nedivme, že jsme zaplaveni nekvalitními věcmi.
Samozřejmě pokud je nějaký produkt kvalitnější ze zahraničí za dobou cenu, to je věc jiná. Ale vždy se nabízí srovnání. Troufnu si říct, že většina evropanů takto své národy podporuje.
Vidím to podobně. Snažím se kupovat kvalitní věci, a když jsou české, vždycky mě to potěší...
Teď ještě dávat přednost domácím výrobkům i když budou dražší a třeba i o něco málo horší, než dovozové - tomu bych řekl vlastenectví :o)
Nejlepší byla kdysi exkurze ve Škodovce když nám ukazovali nějaké automaty, které si vyvinuli a vyrobili sami. Na naši potměšilou otázku na původ některých komponet "tohle ale osazujete nějakým českým věcmi" byla odpověď, "ne, ne, to nakupujeme u špičkové německé firmy ....". Otázka byla naschvál, věděli jsme, že ony díly si nechává německá firma vyrábět tady ve výběžku. Tolik k původu zboží. :)
Tomu bych řekl blbost. Je nějaký důvod (mimo vysokého zdanění, administrativních překážek a dalších podrazů ze strany státu a EU), aby švec v naší ulici vyráběl boty hůře, a prodával mi je dráže, než švec vzdálený ode mne tisíce kilometrů?
Treba zivotni naklady? Nemovitosti, energie, potraviny, cena za praci. Cinsky pracovnik si nepotrebuje vydelat tolik jako cesky, aby mel kde bydlet a co jist.
Buď se bude muset ten český uskromnit, anebo více prodá a vydělá ten čínský, a zlepší se mu životní úroveň. Svobodný trh tak pracuje ve prospěch pracovitých lidí v chudších zemích (ale i krajích a městech). Nic nového pod sluncem.
V Anglii to tak nějakou dobu prý fungovalo.
K tomu ševci - šít může stejně kvalitně, co by ne, ale třeba nebude mít k dispozici dostatečně kvalitní domácí suroviny.
PS. bylo to tam zcela dobrovolné, založené jen na národní hrdosti a vědomí, že to zemi pozvedne.
V té anglii jim to nevydrželo moc dlouho, dovážené věci musely být od konce 19. st. (1876?) označovány zemí původu. Velmi rychle se to obrátilo proti původnímu záměru, protože lidé začali preferovat precizní a kvalitní výrobky, které se snadno poznaly, byly totiž označeny Made in Germany:-)))
http://www.project-syndicate.org/commentary...
Dával bych přednost domácím výrobkům, kdyby to bylo možné. Zkus sehnat třeba košili vyrobenou z látky utkalcované v Čechách.
O lněných výrobcích ani nemluvě. Nehledě na to, že u některých výrobků "produkovaných" českými firmami jde spíš o nákup na asijských trzích a následném prodání zde, firma něco vyrábí a něco nakupuje levněji jinde. Prostě některé věci se tady už nevyrábějí. :((((
To máš částečně pravdu. Ale např košile kvalitní vyrábí fa Janek. http://www.janek.cz/
Srovnáním mnohem lepší materiál než např. Marks and Spencer, cenově srovnatelné.
Díky za tip! Bohužel ani fa Janek nemůže vyrábět třeba z košilového plátna stejně kvalitního jako před X lety, protože prostě na trhu není. (nebrat doslova, jde o příklad, ale do poměrů v textilní výrobě trochu vidím)
Samozřejmě je možné, že surovina není místní produkt, nemyslím teď ty košile, ale třeba věci, které u nás nerostou, nevyskytují se atd, ale výrobce je místní a dokáže z toho materiálu vyrobit kvalitní věc. Pořád ale je to podpora domácí produkce.
Copak Sáblíková, všechen sport bude jen vzkvétat, to se ještě budete divit.
http://zpravy.idnes.cz/v-kapitalisticke-kanade...
To je k zblití!...nic víc k tomu říct nemůžu....
Lehce bych doplnil ... "To je k zblití, velebnosti... "
Omlouvám se, ale to je megaču*ák, kam se na něj hrabe hala pro Sáblikovou.
Zpráva z tisku...
"Ve včerejším vydání našich novin jsme omylem uvedli, že Jiří Paroubek je z Brd.
Správně mělo být uvedeno, že Jiří Paroubek je zmrd. Všem obyvatelům Brd se tímto omlouváme."
On za to nemůže...
A vůbec, na co chtějí ovál, když ho mají kousek odtud?? A jakej pěknej... Coby Sáblíková za 5 minut na bruslích dojela...
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Velim_test_track.png
:)
Česká klasika... Keců fůra a skutek utek...
http://zpravy.idnes.cz/prodej-pozemku-na-halu...